ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2b6f3210-661b-11dc-9798-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 132, place 63, org 20, work 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ, LISTY.
3 masthead
8. srpna 1901
4 masthead
Císlo 217.
5 article
Po srbských volbách. Jak už telegrafick oznámeno, vykonáno v neděli 4. t. m. v Srbsku 94 voleb definitivně, ve 36 volebních okresích dojde ještě k užší volhě. Ze zvolených jest 65 radikálů a 18 napredňáků, volených na základě programu koaličního čili vládního; z opposice zvoleno 6 liberálův a 5 neodvislých radikálův Užší volby vykonají se v Bělehradě, jenž vol dva poslance, a v okruzích bělehradském, sme derevském, podrinském, valjevském a užiekém jež maji zvoliti 34 poslance. Zvolení dosudli berálové náležejí vesměs k frakci Avakumovi- čově; frakce Ribarcova propadla úplně i se svým vůdnem. Z užších voleb nevyjde již an jeden liberál, neboť zápasiti budou mezi sebou jen kandidáti vládní a neodvislí radikálové. Li- berálové budou moci svými hlasy dopomoci jen k vílězství té neb oné straně a bude tedy od nich záviseti, kolik neodvislých radikálů bude ještě zvoleno. Ať však vypadnou užší volhy jak koliv, tolik jest už jisto, že vládní strana vyšla z boje vítězně. Pařížský tisk o úmrtí císařovny Vikterie. Všechny skorem pařížské listy vlídně po suzují život a činnost zesnulé právě vdovy po císaři Bedřichu III. Kladou při tom ovšem důraz hlavní na její odpor proti knížeti Bismarkovi na nechuť, klerouž pociťovala k válce. Připomí- nají také, že za války v roce 1870—71 po- užila všeho vlivu svého, aby zamozila bom- bardování Paříže. Z dopisů její tehdejšímu korunnímu princi citují listy francouzské tento výrok: »Nevedete války proti Francii, nýbrž proti civilisaci«. »Tempa« končí článek svůj slovy: »V Německu zemřela, tam byla i vážena, ale jako — cizinka.
Bedřich III Srbsko Bělehrad Paříž Francie Německo
6 article
Obranné loďstvo anglické poraženo Prozatím jenom při velikých manévrech britského loďstva. Soud admirality o výsledku manévrů zní totiž, že »nepřátelské« loďstvo, jež měle za účel proniknouti ke břehům Anglie, zůstalo vítězným. Neniť ale tento výsledek ma- névrů ovšem bez významu i pro skutečné even- tuality budoucnosti. Doznává tak dokonce i lon- dýnský »Daily Mail«, jenž praví: »Opčtně bylo dokázáno — bylo-iž po manévrech r. 1888a 1889 vůbec důkazu toho ještě zapotřebi — že pro bezpečnost svou ve válee musíme míti ni- koli jen o několik lodí více, nýbrž p ře- vahu obrovskou, jinak nepřež jeme jednu neb dvě počáteční po- rážky.«
Anglie
7 article
Hrabě Waldersee opět v Německu »Světomaršál« německý vrátil se již opět na půdu otců svých. Připlul dnes do Ham- burku. Bylo by tolik, jako nositi vodu v moře kdybychom měli dnes znovu připominati, jaké zklamání výprava jeho »matce Germanii« při- nesla. Ba bezděčně vtírá se na mysl popěvek o mošně, s jakou se kmotr Vávra vybral za hory a s jakouž se vrátil. Hr. Walderseeov nadmuly před jeho odjezdem chlubné řeč mošnu slávou, ta vytratila se ale na lánech čínských a »světomaršál« vrací se s mošnou splasklou. Zbylo jen trochu odeuřu po krvi lidské, zbytečně prolité, po velkých požárech po všelikém barbarství. Přes to uslyšíme ovšem dnes neb zejíra snad řeči veliké, tím nabu břelejší, čím více skvrn má se jimi zakrýti, tím pyšnější, čím menší byla sláva skutečná Slavnosti v Hamburku ovšem doznaly obmezen úmriím císařovny Viktorie. Bude při nich proto také zastupovati Viléma II., na místě korunního prince, pouze generál šl. Wittich. Hlostina na radnici a osvětlení večerní rovněž odřeknulo. Vojsko se uvílání zúčastní, ale bez hudby. Několik příbuzných hr. Walderseea a ministn vojenství Goszler přibyli do Hamburku; kaneléř hr. Bülow ale telegra- ficky příjezd svůj odřekl.
Waldersee Vávra Walderseeov Vilém II Witti Goszler Bülow Německo Světomaršál Ham Hradec Hamburk Viktoria
8 article
Vynucený mír? Brusselský, s Bury sympati sujích lis »Petit Bleu« přimlouvá se za provedení návrhu, kterýž na prospěch Burů učinil socialistický list »Journal de Charleroi«. Návrh ton u čelí k tomu, aby s volán byl mezinár o d ní sjezd socialistický, jenž by hrozbou stávky ze strany všemocných angliekých »Trade- Unions« vynutil neodvislosť pro Bury i amnestii pro afrikandry. Sjezd ten měl by se zaručiti i za vydatnou cizozemskou podporu pro »Trade Unions«. Burofilového celého světa jistě prý by k ní přispivali. Jest ovšem ale dosti pochybno, že by zmíněné anglické jednoty případnému takovému usnesení sjezdovému se podřidily. Soud angliekého maršálka o britském válčení. V přípise listu »Manchester Quardianu opírá se stařičký polní maršál sir Neville Chamberlain nedávnému tvrzení anglického li- berála Greye (!) jakoby válka v jižní Africe ve- dena byla v souhlase s pravidly civilisovaných národů. Naopak — praví — vlá d britská vypalováním burských farem, odháněním stád dobytka, ničením potravin a zásob a nu- ceným internováním žen a dět ve zvláštních táborech, porušíla mezinárodní úmluvy o zmírně n hrůz válečných. Chamberlain dodává, že zapomíná se dle všeho, že Burové bojující ne- pozbyli po dnes práv válěici strany a že třeba i byli odpůrci, dlužno v nich viděti vlastence bojující za neodvislosť otčiny. Původci protičeských výtržnosti karlo-varských ve světle svého vlastního tisku. M. Z Karlových Varů, 5. srpna 1901.7) (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Jak jsme hned z počátku ve svých zprávácl předpověděli, na slovo tak se pravda ukazuje. Po malu začínají se sami vyzrazovati ti praví strůjcovo nedělních škandálů, které zprvu schovávala, chránilo
Petit Bleu jít Charleroi Nevill Chamberlain Grey Chamberlain Burová Bura Manchester jižní Afrika Karlová Vary TradeUnion Trade Union
9 article
) Pro nával jiné látky opozděno. a kryla »ulice«, jimi dovedně na první ránu nastr čená. Mají zde výtečný orgán, jako vejce vejci po dobný Wolfově »Ostdeutsche Rundschau« Pokud je to vůbec možná, předčí však zdejší radi- kálně nacionální týdenník »Wacht an der Egere ještě svůj vídeňský vzor. Stůj zde pouze ukázka líbezných ušlechtilostí, jaké tisk Hajló — Němců šíří o nedělním hrdinství svých předáků. Článek » Wa cht an der Eger« o útoku na účastníky slovanského koncertu plní níc méné než dva a půl stoupee šestistránkového redakčního obsahu listu, zaujímá tedy skoro celou třetinu posledního čísla vůbec. A nedivme se, že za necelou hodinu byl všechen náklad tohoto znamenitého časopisu rozebrán, když podrážděnou »lásku« Karlovaráků k nám Čechům lehtá následujícími krásnými projevy svého sloho- vého umění. »Židovsko-liberální strana městské rady za věrné spojenství Čechů při pesledních volbách pomohla Čechům nyní k »Národnímu domu« podle vo- lební smlouvy, nečiníc jim žádné překážky při koup hotelu »Monopole od židů Karreisa a Finka. Ale tato kravská tržba obecnépolitická ještě nenasytila dvouocasého panslavistického lva. Taboritský dravec tento jest nenasylný.
Wolfův Němec Čecho Karreiso Finek Wa Wacht an der Eger národní dom Ostdeutsche Rundschau
10 article
Za to, že 18 českých hlasů pomohlo ži- dovským liberálům k vítězství ve II sboru nad německými lidovci (Tady to ted vězí! Doslovně tak, jak jsme hned v prvních zprá- vách svých původ celé wolfiánské výpravy správně rozpoznali. Řef.), za to, že v příštích volbách obecních zase musí Češi nynější stranu radnice vytrhnouti, aby nepodlehla. za to městské zastupitelstvo mezakročilo proti pořádání slovanského koncertu. Hlavní agitátor če- ský, »der pane dr. Engel«, neřekl hotelierovi Kifflovi nic jiného, než že najímá místnosti v »Bavorském dvořev pouze knenucené zábavě něko- lika přátel svých a cizích host í. O plzeň- ském »Hlaholu« neřekl český vysloužilý říš- ský poslanec ani jediného slovíčka. Když se však náhodou p. Kiřfl dověděl ještě v ča pravdy, vzkázal dru. Englovi ihned, že k takovým účelům žádným způsobem svých místností nepro- půjčí. Nyní bylo české pořadalelstvo na holičkách. Ale kde jest pro Čechy nouze největší, tam je židova pomoc nejbližší! Domácí pán dra. Engla žid Reichl jehož zeť Weingruber je nájemcem »Karisbader Hofu a vlastník hotelu, žid Kohn, náhradník. o bec- ního výbru, propůjčili Čechům sály » Karlshaden Hofu« Před »židovnou« shromáždilo se množstv obecenstva, znalého četnými chrpami, aby vidělo české Vašky sohrnutými nosy a slyšelo sladké zvuky Libušiny. Vůz za vozem při- jížděl a z nich vystupovaly ženské, děvčata a děti které vítali členové výboru v až idových« míst- nostech. Blahosklonně se ukláněje kviloval dr. Enge! povážlivé reptání diváků, projevy to obyvatelstv toho města, jež mu poskytuje (!) výživu
Čech doktor Engel Kiřfl Čecho Reichl Weingruber Kohn Vašek Libušin Enge Hof Karisbader Hof
11 article
Mladý klučina čipern vyskočil na ulici, rázem uchopil obě stuhy obrov ských věnců, které nesla služka českého za hradníka V. Lušky, zamával trofejí vzduchem a zmizel na konci ulice. — K ostřejším de monstracím došlo, když mnoz 1 hosté, české ž en štíny (1) a holky (ll) doprovázely »HIla- hol« k nádraží. Tu najednou zača ly lítati na Čechy malé, kulaté, bílé před měty, které, dopadajíce na čamary a cy lindry, praskaly a zanechávaly zllato žlutou tekutinu, dosti hojně lepkavou a přiměřený zápach. Byly to vejce a lee- která deera Libušina, před chvíl ještě oděná bílým okřídleným šatem podobala sle kanárku, zrovna vylíhnu- tému (I1!) Nejhůře odnesli to dr. Engel a knížee schaumburg- lippeovský dvorní (1) krejčí der pane Josef Fiala, kteří kromě notné porce vajec sklidil také náležité dávky štulcův (Ih) atd. — — — Jména dr. Engel, dr. Janatka, dr. Zatloukal Niesner, Flala, Luška atd. zůstauou Němic ům karlovarským v živé paměti, aby vě- děli příště, kde hledati české agitáťory A židi a staké«-liberální purkmistr p. Schäfnte
V Luška Libušin doktor Engel Fiala Janatka Zatloukal Niesner Flal Luška Čechy
12 article
No ty známe, s těmi si své účty při pií- štích volbách vypořádámel Mlíra židovsko- liberální lavičníkovité (I!) níčemnosti je vrcho- vatě plna: »Czesky dum«, koncerty »Hlaholue za nejkratš! (!) dobu škola Komen- ského (II), to jsou úspěchy »takée-německé žido- liberální strany, kterou nejradikálnějším způ- sobem (Tu máme obraz Wolfiánů z jejich vlastního a původního zreadla! Refereni.) musíme učiniti ne- škodnou. Kromě šťavnatých vaječnýcl svítků (I9 Češi neslízli (ll) nic, ač ne bylo by semohlo zazlívati (15) zástupu kdyby se hyl zapomněl! — — Podezříván pp. dra. Nagla a dr. Mladého, jakoby oní byli pře kazili koncert »Hlaholu«, jest liché a pochází nej spíšez mozku Cecha, zpraženého těm vejci. — Taková, prosím, jest kul turní úroveň politického veden tadikálně-nacionálního ne sna někde ve vesničkách Sattelsu, nebo Dippelsgrünu, nýbrž ve světový ct lázníchkarlovarských.
Czesko Wolfián Čech Nagl doktor mladý Cecha Sattels škola Komenský
13 article
Naše zprávy všechny byly zajisté klidně věcné ukládali jsme si v nich krajní možnou zdrželivost, jen abychom zachovali míru objektivnosti, jaká je v podobných případech vůbee dosažitelna. Ale př- všem zapírání sebe, musíme přece doznati, že na po- dobné výkony novinářské zde v Karlových Varecli přece nebyli jsme připraveni Tu je ovládání sebe i pro muže nejklidnějšího i vždy mírného a střízlivě soudícího požadavkem opravdu nadlidským.
Karlová Varect
14 article
Hnusí se to i nám, otužilým již odjinud radi- kální »školou« Wolfovou, že musíme se brodit takovým kalem! Poználi tu pak někdo ty lisavé Karlovaráky, jichž pravá hote- řierská, řemeslná podlízavost zmí rá samým poklokováním před každým »Curgastema, jenž tvoří pre ně nerl roční, aspoň sezonní rentu? Obratem ruky vidíte před sebou tvář, šklebíe se jízlivým záštím, lfcni svaly nem us senutit a přemábat a skládati v li co měrný přívětivý úsměv — nejsou to už »Curgasti«, jsou to jen »Češi« a z tého Karlovaráka, který vás prve úslužnost zahrnoval a komplimenty vás dív ne- umluvil — rázem stojí před vámi hrubý podomek, chrstaje na vás škopek špíny Wolfiäni hned ve svých začátcích r. 1883 v Vídni surově vypískali Dvořákova »Šelmu sedláka ve d votrni opeře, ač již tehdy nejlepší kritikov němečtí, dvor. rada dr. Edv. Hanslick v samo »Neue Freie Presse« a Lossert v nej- starším měsíčníku německém ve »Westerma nn Monatshefte« hudbu Dvořákovu slavili jako udá- lost současného umění netušenou. Že tedy nestyděl se ani zde útočiti na podnik čistě umělecky konaný zde již po léta vždy pravidelně o sv. Ann v uzavřeně místností, docela tiše, bez veřej ného ohlašování, že úločili na koncert, k němuž bylo též mnoho přihlášek německých. poněvadžprávemčekána i Němci, znalci a milovníky hudby, produkce cenná, t charakterisuje nejlépe výchovu hospodské »školy Schönererovy a Wolfovy.
Wolfův Čech Dvořákův doktor Edv Hanslick svatý . Ann Němec Schönererův Vídeň Neue Frei Presse Westerma NN Monatshefte
15 article
Když radikálové žijí výhradně z ter- rorismu! Že jest zpráva »Wacht a. d. Eger plna nejhrubších lží, již jsme dovodili; tak na p domácí pán dra. Engla vůbec nemě nikdy žádné dcery, není s panem Wein- grubrem zpřízněn, ani nevěděl o nájm sálu v »Karlsb. Hofu«, že dále české paní, ani dívky žádné a kromě dra. Engla a p. Fialy vůbec pranikdo »Hlahol« na stanici nedoprovázel, poněvadž bylo to předem zakázáno, a bídáckou lež oúmyslném oklamání hostinského Kifíla předsedou »Besedy«, nebudeme znova vyvraceti. K proskripci českých lázeňských lékařů podotknouti musíme jen tolik, že právě odporná řemeslná závist nacionálních aran- žérů proti českým lázeňským lékařůn právě nejpádněji vyzrazuje vlastní původ radi- kálních štvanic protičeských! My správně věděli hned kde můme hledati patrony nedělního útoku na slovanský koncerti Kdo za- platil zjednaným silám pouličním
Engl Wein Fiala Hlahol Eger Hof Wacht a . d
16 article
sle n
17 article
Kdo dal skoupiti 400 vajec na vystříle- nou? Kdo pak to byli ti čtyři páni, kteří přišli tak nalehavě zrovna pře drem. Englem k restauratéru Kilílov a přes moc zdržovali ho v zadní míst nosti a nedovolili mu, aby šel do předu, sám osobně říci dru. Englovi proč náhle místnosti své »Besedě« dát nesmí?l A přinutili Kifíla, že se da dru. Englovi zapříti?!? Či myslí dr. Nag opravdu, že on je v Karlových Varech sa- mojediný zasvěcený a vědoucí? Toť by se on i panstvo s ním táhnoucí věru divně klamali! My víme všechno! Ke všem těm otázkám známe odpověď správnoua jistou, z pramenů spolehlivých! Jsou ještě i zde mezi Němci lidé slušní, muž pGetiví, kteří nebojí se ošklivého zastrušování mužně nám dosvědčují, čeho byli svědkyl Pro vyvatování ostoudného osočování hned do- dáváme, že nepotřebujeme žádné »zrady« a že ne- máme informací od žádných židů, nýbrž že zběsilá zuřivost »Wacht a. Egere sama nám zjed- nala přátely mezi Němci stříz livý m ia nepředpojatými, ktaří ze zásady a z přesvěd- čení jsou rozhodně proti uliční politic demagogieké. Tito křesťanští odpůrci radi kálně nacionálních vellokratů námi v případě potřeby také veřejně dosvědčí, že nikdo jiný, než v še- obecně známí hladoví a nedočkaví kan- didáti městského radovství již dávn napřed měli zde hotový plán: zjed nat. si lacinou popularitu nějakým ulični ckým výpadem protičeským, jaké jsou nyni v modě u cbásky, kterou Schönerer a Wol skoro 20 lel při nočních knajpách vyučili v takovéto sdrobně práci národní- Uchvátiti potřebný počet městských mandátůs
Kilílov Naga Němec Schönerer Karlová Vary Eger Wacht a
18 article
Wolflánůu jestě nezdařilo, jejich usitování o dosa- zení vládního komisaře, aby tak byli liberálové dis- kreditováni velejně, dosud je také teprve zbožným přáním, neboť továrnický Liberec právě není světolázně Karlovy Vary a obstrukce po vzoru žateckém patrně trvala by jim poněkud dlouho — oni tedy chopili se demagogického prostředku nej- lacinějšího a nejpopulárnějšího: proslaviti s jtako obhájei ryze národního germán- skébo růzu — kosmopolitických Karlových Varů Proti Čechům, útokem na koncert. Kdo však zná Varáky a ví, co uměla způ sobiti poslední jejich oslava Seďanu, ten si netěžko vypočitá, na jakém to písku zde Wol fovci budují. Jen jedinkráte zde radikálové také off ciálně oslavovali Sedan a podnes věru ne- vrátíla se Karlovarákům kuráž, opako- vati tento experimen!! Sotva bylo jitre »Sedanřestu« nadešlo, stala dloubá řada povoz s odjíždějícími Francouzi, lázeňskými hosty na nej- živějších místech před prameny, po vojensku sesta- vený průvod kočárů hnul se jedním rázem na daný povel a — — od těch časů marně bystt v Karlových Varech hledali druhdy čletnou kolomii francouzskouLl Bohati Francouzové, kteří zde trávívali měsíce lelního po- bytu a utrácívali tu statisíce franků, našlí si jiné lázně přepychové, a pouze malý zlomek proti dřívější velké osadě Francouzů sem přichází a to jsou jlen skutoční nomocní — elegantní švi- báci, šlechta, příslušníci haute finance z Francie už sem přestali jezditi!
Čecho Seďan Karlovarák Francouz Liberec Karlov Vara Karlová Vary Sedan Francie
19 article
Kení tedy lázeňská světová sláva Karlových Varů nijak assekurována na věky proti dalším podobným možnostem! Vždyť je zde na sta, ba na tisíce hostí každoročně jen pro zábavu, bohalých to hoslí úplně zdravých, kteří jen z přepychu žij v modních lázních anebo hostí jen tak málo ne mocných, že také v jiných lázních se mohou léčiti Zkusme na příklad my jednou za to, jak nás Wolfov. radikálové zde pronásledují, organisací soustavně prováděnou, působití slovem i tiskem v zemích slo- vanskýck k tomu, aby příkladu Francouzů v odveln za karlovarskou »Sedaníeier« následovali Rusové Poláci, Srbové, Bulhaři, Rusíni, Slovinci, Chorvnté vůbec všichni Slované! Chopme se věci té rázně nepřipusťme, až se doslaví jistě, hodně znateln účinky naší akce !l Jen jedinou zkoušku proveďme, ale to ovšen zkoušku důkladnou, pomocí všech cest a prostředků s použitím veškerých styků svých ve světě slovan ském! A po jediné saisoně vypočítáme pak Karlo varákům, kolik »vydělali« svým wolfianstvím. »Cu- lista« je nejlepším odvetným prostředkem na tyto násilníky, nic jiného je tak důkladně nevyléči, jako pořádný úbytek slovanských hostí lázeňských, kteři se vyhnou napřesrok Karlovým Varům, nechtějíce vnucovati své peníze nepřátelům Slovanů!
Francouz Rus Polák Srba Bulhar Rusín Slovan Karla varák Karlová Vary
20 article
Právě nyní je na nás všech doká- zati účinnou ochnanou rodákům zde v Katlových Varech trvale žijícím, že nenecháme jich bez ochrany na po- spas Wolfišnům! Nejen veřejvý tisk sám, lu vSechna česká veřejnosto musí se jich za- stati! A nejen okamžitým, snadno zas ochladajícím vzplanutím, nýbrž pronikavou a vydatnou pomocí všestrannou! Vyhlazovací bo nacíonálních radikátů hrozí nejen židovo skému restauratéru Weingrubrovi v »Kalrls bader Hofu« za to, že slovanský koncert ješte v poslední chvíli umožnil, pronajav Besedě své míst- nosti, ale »Wacht an der Eger« denuncuje české úřadníky a pranýřuje české ře- meslníky a živnostníky. Po sézoně všichni Češi zdejší mají pocítiti orga nisovaný boykot Heilo-Němcův a známo, jak málo nerado se užívá potom zákona, jde-li o ochranu nás Čechův! Chraňme tedy takto své české ro- dáky v Karlových Varech již nyní! Českým úřadní- kům stačí vědomí, že nelze zákonitě proli návštěvě koncertu namítati ničeho. A více než pouhým po- sluchačem koncertu žádný z nich nebyl! Buďer1 však přece proti denuncovaným če- ským úřadníkům, jen za to, že šli poslechnou zpěv a hudbu, podniknuto sebe me nšíb cokoliv — neboť přízeň zlatých límců naše r- dáky málo kde zaštílí přeď následky denunciací! — potom promluvime ovšem také my! Pk dovolíme si otůzku: Kolik a kteří c. k. úřad- níci byli dne 28. července mezi ochrpe- nými demonstranty Schönererovsko Wollovskými?
Wolfišn Čech Němcův Čechův Schönererovsko Katlový Vary Karlová Vary Kalrl bader Hof
21 article
Nejhlubším odporem naplňuje nás neurvalá níz- kost, která pro různost smýšlení násilně chce niči existence příslušníků druhé strany. Ale my jed náme z vnucené sebeobrany! My dosu vystříhali jsme se dotknouti jen slovem veřejnýcl- úřadníků, kteří byli nám označení mezi výtržníky radikálně-nacionálními. Jsme zásadně pro naprostou volnost přesvědčení každého, jež se kulturně uplat- ňuje a nebyli bychom vůbec ani zavadili o tute otázku, kdyby nás hanobné denunciace » W ach a. d. Bgere k tomu nenutil al Není nejmenší pochybnosti, že zdivočilí radiká- lové svými hospodskými násilnostmi přiveďou Kar lovy Vary do pověstí německé rváčské vsi, kde míste musik« pořádají »politické« útoky na nás Cechy Však my také bezbrannými proti tomuto počínán nejsme! Městu Praze i naším poslancům dennímu tísku zejmena, doporučuj se najíti společné prácikochraně Čeche karlovarských organisační formu nej výhodnější Potom »i těch pár shnilých vajec, která plze ským otcům města a pěvcům bylo hozeno na šosy fraků,« jak něžně psal »Pilsner Tagblat te, ne bude nám jen se škodou! Místo všcho vlastního kritického oceňování kul turní výše mladé radikálně-nacionální generace Wol fiánů klademe na její tisk plným právem měřítko proti němuž ani Wolí sám nesmí a nemůže n mítati ničeho, neboť takto psala tyto dny Wolfov »Ostdeutsche Rundschau »Sotva asi kdy napsal muž veřejne působící článek, jenž tak hrubým způ- sobem bije pravdu v tvář, tak plný po litické neschopnosti, obsahující tolik surovosti, nesrovnalé s nejmenší ml rou slušného smýšlení.« Škoda, že Wolf zapomněl se dívatí do svého zrcadla, píše sám svůj ortel. Jeho slovy také nejlépe končíme zatím svůj úsudek o článku »Wacht a. d Eger« a vůbec o Wolfiánech karlovarských.
Wolf Praha W ach a . d Kara lov Vara Ostdeutsche Rundschau Wacht a . d Eger Pilsner Tagblat
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K soflsmatům o německých smiřo vačkách ze všech sil přispívá vídeňská » Neu Freie Presse« a nejnověji tak učinila svým vče- rejším článkem, věnovaným na adresu poslance dra. Stránského, ve příčině klerikálně-velkostat- kářské většiny na přištím (?) punktačním sněmu moravském. Svými levitami, jež udílí dru. Strán- skému, ukázala »N. Fr. Pr.«, že německo-liberální politické přesvědčení jest měkkotou, jakou lze vměstnati do každé formy ad hoc příhodné, se kterouž lze stejně výhodně tutéž věe hájití i po- pírati. Od hlavního orgánu německo-pokrokové strany dalo by se přece očekávati, že jí budou všechny spřežky klerikálně-feudální, všechny útvary politické moci konservativního velko statkářstva hrůzou, kterou nutno za všech okol nosti potírati. To ovšem řečený hlavní orgán činí, pokud mu totiž okolnosti vhod jsou. Tento- kráte hájí klerikálně feudální většinu, případný to plod moravských smiřovaček, protí dru. Strán skému poukázáním k tomu, že taková většina trvá i na sněmu českém i na říšské radě bez českého stesku, že tedy bude úplně v pořádku i na sněmu moravském. Německo-liberální lis předobře ví, že zvláště v Čechách zemský řád volební není ideálem podle srdce českého lidu a že podle práva, námi co nejhorlivěji hájeného. jedině pomyslná oprava jeho zanášeti se může výhradně zjednáním přirozené většiny českému lidu ve složení zemské sněmovny. Jisto jest, ž nepokládáme poměr tento nijak za definitivum.
doktor Stránský Francie Čechy Neo Frei Presse
23 article
Jinak tomu jest s dovolením na Moravě. Tam se jedná o nezměnitelnost, kteráž má býti vše- možnými jistotami a zárukami takřka na věky spoutána a § 10. d' Elvertova návrhu dává v te příčině i velkostatkářské kurii právo veta. Vět- šinu svou, německým vetem denaturovanou. podmíněnou spojenectvím s konservativními velko statkáři, mají Češí moravští zaplatiti celou svou národní budoucností na Moravě, neboť že o ta- kovou cenu se jedná, o tom není přece sporu po odhaleních dra. Stränského. Kdežto pak ně- mecký návrh punktací zevrubně a taxativně vy počítává všechny předměty, na kteréž přitisknut býti má nezlomitelná pečeť šalomounského veta kdežto až na jednoho poslance zevrubně stanoví minimum německých poslanců, jež v nejhorším případě Němci míti musí, nikde v celém návrhu není obsaženo ani zbla nějakého smluvného neb uzákonitelného závazku, že určitý poče velkostatkářských poslanců s če- skými lidovými poslanci jít musí! Toť právě ta pointa — ať tuk díme — vyrovnací humoresky moravské,že se českým punktátorům v ni přikazuje role hr dinů tak velice dobromyslných. Ta v Boskovi- cích a v Jevíčku blahoslavená většina! Ve vě cech národních a kulturních i školských a obec ních až po to rozdělování okresu lidovým po slancům nebude nic platna, tyť budou přece ve směs nevyhrabatelně v hrobě veta pochovány ve věcech ostatního nepatrňoučkého naprosto in diferentního sněmovního usnášení, budou ji mít jen tenkrát, kdy se moravským hrabatům a bi skupům zlíbi. To jest ta pravá povaha punktá torů vělšiny moravské! — Jiný vídeňský list »Reichswehr«, zle nám včera připomína naseh výroku ze dne 23. července o tom, že »neuzná váme žádného plenipotenciáře, který by moh jménem českého lidu k částečnému vyrovnán části českého lidu s Němci dávati dovolení.
Elvertův Němec Bosco Morava Jevíčko
24 article
»Reichawehr« míní, že dr. Žáček ve svých r čích boskovické a jevičské dovodil, že theorl naší bylo vyhověno a že on sám ničeho ne- podnikl bez souhlasu jediného možného pleni potenciáře, t. j. klubu českých poslanců. Nat pravíme my tolik, že dosud nebylo níc vt věci offieiálně vyneseno, co by sdělení dra Žáčka potvrdilo a dotud je zálezitost ta ot vřena. Naopak my sami zaznamenali z auten- tického pramene zprávu, že výkonný výbor nikdy nezabýval se záležitostí moravského vyrovnán a také »Hlasy od Blaníka«, jichž autorita jes drem. Englem v té příčině kryta, přinesly v tom ohledu vělevýznamné prohlášení o jednostran- nosti vyrovnání spíše výstraze než souhlasu po- dobné. Ostatně při dnešním, ode dne 23. m m. tak válně pokročilém stavu rozpravy o smi- řovačkách, jest »recherche de la paternité«, pá- trání po oteovství i kmotrovství moravského vy- rovnání vlastně záležitosti, po bok odsunutou Platnosti domáhá se otázka vydatnější, znějíe v ten smysl, zdali by se vůbec zde v Čechách, ať jednotliví politikové, ať jakákoliv jich korpo- race našla, která by dala svůj souhlas dne moravským smiřovačkám, jak jich podstata vy- nikla na bilý den pomocí materie, snesené d'El vertem, drem. Žáčkem a drem. Stránským.
doktor Žáček jít le paternitý Stránský Blaník Čechy El vert
25 article
— Antisemitský orgán vídeňský proti českým táborům ve Vídni. Již telefonicky sdělili jsme stručný obsah infámního článku »Deutsches Volksblattu«, zuřícího proti českým schůzím ve Vídní a podníceného zvláště nedělní schůzí vídeňských Čechů proti návrhu Koliskovu hlavně za účelem udělení práva věřejnosti škole »Komenského«. Majíce před sebou celou tu do- tčenou neonfalenost antisemitského orgánu, shle- dáváme, že mu nešlo o nic jiného, leč aby v závodu s nacionálními stranami vídeňským schladil si žáhu na vídeňských Češích a vy spravil poněkud opršalou populárnost své strany přičiněním všeněmeckým tak zedranou. Pran do vídeňských Čechů, toť pro všechny pohořelé anebo klesající strany vídeňské ještě nejspolehli vější a nejvděčnější prostředek osvěžení repu- tace. Pověstně bodrý Vídeňan má rád, po- lichoti-li se tu a tam protičeskému zvěru v mysl jeho vždy nevrla vrčfeímu. Proto také pohybuje se orgán Ernsta Vorgania, který významn titulován bývá i stranami antisemitskými jako »EhrensVergani« v těch nízkostech smýšlení v nichž se doufá s průměrným Vídeňanem nej snáze setkati. Mluví velkopansky o Slovanech. kteři docházejí ve Vídni svýdělku« z části »ano is domoviny, a kteří se nápadně stávají dotěrnými, proti čemuž prý nujno klidně, ale rozhodně vystoupiti. Musí prý se drzým do- mýšlivostem ukázali odpor. Zavčas prý Vídeňan musí o to pečovati, aby české stromy nerostly až do nebe, Vídeň jest německá a německou na věky zůstatí musí. My se své strany velice pochybujeme, že strana Verganiova kdy bude dřevorubcem českých stromů ve Vídni a mluvi-li o pohostinství hlavního města vůči čtyřem stům tisícům vídeňských Čechů, dělá se její orgán pyramidálně směšným. Víden bez Čechů je dnes prostě nemvslitelna a m
Čecho Koliskův Komenský Čech Vídeňan Ernst Vídeň věřejnost škola Slovan Deutsches Volksblatta
26 article
nechybíme valně řekneme-li, že v národním mimočeském těstu vídeňském je nejvíce a to tolik českých kvasnic, že prohlašovati obyvatel- stvo ve Vídni německy mluvící za nějaký ryzí výlupek Němectva, je prostě nesmyslem. V če- ském lídu vídeňském jest elementární síla a t síla vzrůstá, nic její vzrůst nezadrží, ani hněn všeněmeckých anebo antisemitských polobohů redakčních, či dokonce nějaké klausule obecního statutu. Bohpomozi takovému německému ka- rakteru, na jehož zachování se teprvé musl přísahat. Jestliže pak přiznání státoobčanských práv českému lidu — a z těch povolení veřej- nosti škole »Komenského« jest jen nepatrným smítkem — znamená slavnostní prohlášení »jazykové smíšenosti« Vídně po případě Dolních Rakous, jak »D. N.« praví, pak je to přec výslovným doznáním, že německý karakter jest pouhou markou Vídně. Strana Verganiova s ovšem příčinila se všech sil, aby Vídni vtiskla pečeť — hezkarakternosti!
Komenský D N Vídeň Dolní Rakousy Němectva
27 article
— Pronásledování Čechů v uzavíra- ném území. Z řaď české menšiny v Trutnově došly výkonného výboru národní strany svobodo- myslné trpké stížnosti na pronásledování Čechů trutnovským Němectvem. Obsah stižností těch dodal posl. dr. Václav Škarda jakožto předsed výkonného výboru národní strany svobodo- myslné s náležitou motivací vícepresidentu místo- držitelství král. českého, dvornímu raďovi panu J. Dörfloví se žádostí, by se české menšině v Trutnově dostalo se strany státní správy ná- ležité právní ochrany. — Uznání českým svobodomyslným poslancům. Dru. Pacákovi, jakožto předsedovi klubu svobodomyslných poslanců na říšské radě zaslán tento přípis: »Vážené předsednictvo ve- leslavného klubu svobodomyslných poslanců če- ských na říšské radě! Valná hromada českého odboru »Spolku českých zvěrolékařů«, tento měsíe konaná, usnesla se jednomyslně projeviti veleslavnému klubu hluboce cítěný dík a zasloužené uznání za vydatnou po- moc, kterou veleslavný kluh přispěl k uzáko- nění předlohy úpravy postavení státních zvěro- lékařů se týkající. Konajíce tuto nám milou po- vinnost děkujeme za přízeň veleslavným klu- bem stavu našemu tolikráte již prokázanoua znamenáme se v plné úcté, za český odbor Spolku českých zvěrolékařů M. Pretiner, před seda, Otakar Jonáš, jednatel. V Praze, dne 31. července 1901. — Klub národní strany svobodomyslné v Karlíně koná dnes ve čtvrtek o půl 8. hod. večerní v místnostech klubovních schůzi výboru. — Osobní. Pan Adolí Vinefk, technický adjunkt eukrovaru v Mladýcho Čejticích u Mladé Bo- leslavi obdržel místo u knížete Ferdinanda z Lobko- viců a na jeho místo jmenován pan Věcekz Loun. — Odborný lékař vnitřních nemocí pan MUD .
Čecho doktor Škarda Pacák M Pretiner Otakar Jonáš Adolit Vinefk Ferdinand Trutnov Praha Karlín Mladýcho Čejtice Mladá Bo Lobko národní strana svoboda spolek český zvěrolékař Věcekz Louny
28 article
Václav Moravec vrátil se do Prahy a ordinujev obvyklých hodinách. — Rodinné zprávy Slečna Alžběta P uldo va z Kosořic a pan Josef Dědina z Prodašic, slaviti budou sňatek svůj dne 20. t. m. v Rejšicích. — St. Anička Veverkova a pan František Brabe slaví sňatek dne 15. t. m. o půl 9. hod. dopolední v chrámu u sv. Štěpána v Praze. — Umrtí. Včera zemřela v Praze pí. Anna Veselá roz. Strnadova, vdova po pražském mě- šťanu a mistru pekařském v 79. roco věku svého Pohřeb koná se zejtra o 4. hod. odpol. z ústřední kaple v Olšanech do rodinná hrobky tamtéž. — Agitace proti návštěvé škol českých v Č. Budějovicrch, jež každoročně jest podnikána za protektorátu vlivuplných člnitelů, již započala a obrátila se především proti matiční škole na Line- ckém předměstí, která utěšeně vzkvětá a letos bude rozšířena opět o jednu třídu — čtvrtou. Proti této škole od jejího počátku bojuje nejnemravnějšími zbraněmi smutně známý měšťanský pivovar pak továrník Stegmann a úřádinictvo tová- ren Handťmuthových (na tužky, kamnaa nádobí). Úřadnicivo toto sestává až na malé výjimky z rozených Prušáků, kteří své poslání germanisační plní se vší houževnatostí. Letos tito úřadníci prvn vystoupili v boji proti české škole: hrozí dělníkům sobě podřízeným propuštěním z práce, nepošlou-l dětí svých do škol německých. Bude-li třeba, poslou- žíme jmény těchto úřadníků i jmény dělníků jimi takto znásiláovaných. Máma za to, že majitelé to- váren Hardtmulhových, zejmena cbéf firmy p. hrab
Moravec Dědina Stanislav Veverkův Brabe svatý . Štěpán Anna Strnadův Stegmann Handťmuthový Prušák Hardtmulhový Praha Kosořice Rejšice Olšany Č . Budějovicrch
29 article
Lamezan, neseuhlasí s touto germanisační čin- ností svých úřaďníkův a že jim také po tomto upo- zornění dají patřičné ponaučení, že dělník za chudou mzdu, jakou v továrnách Hardimuthových si vydě- lává, povinen jest dáti jen práci, nikoliv ale i duš a národnost svou. Doufáme, že se tak stane tím spíše, ježto výrobky továren Hardtmuthových dosu must čitati na odby! v zemích českých dojista utrpěla by firma značnou újmu, kdyby české obecenstvo vzhledem k trpěným dosud násilnostem, páchaným v její továrnách na českém dělnictvu, ko- nečně zaujalo vůči výrobkům továren Hardtmutho- vých odmitavé stanovisko. — Obecní zastupitelstvo na Smíchově konalo včera odpoledna řádnou schůzi za předsed- nictví starosty p. Elhenického a vyřídilo násle- dující záležitosti: Schválen návrh na převedení sta- vební parcely čís. 19 na Jakubském náměstí, kde stával kostelík, do veřejného statku. — Usneseno podati stížnest ke správnímu soudu do rozhodnuti zemského výboru král. českého v záležitosti odstou- pení pozemku pro ulici. — Smíchovskému faráři dp. P. Švehlavi vystoveny díky za to, že dal svým nákladem vymalovati dvě okna nad postranními vchody v bazilice sv. Václava. — Schválen byl ná- vrh rady městské na propuštění firmy Hýbl a Bouček v Berouně ze smlouvy na dodání kamene dlažebního a odebírání téhož od p. Frant. Mesteka, jehož kámen výborně se osvědčil. — Usneseno prodloužiti obecní stoku v ulici Švédské až k ústavu slepcůva povolen k tomu cíli náklad 4325 kor. 85 hal.; Česká spořitelna přispěje k tomu obnosem 8987 kor. 66 hal.
Hardimuthový svatý . Václav Hýbl Bouček František Mestek Smíchov Jakubský náměstí Beroun Český spořitelna
30 article
— Osmdesáti třem žadatelům bylo uděleno právo domovské v městě Smíchově. — Pan Zbuzek doporučoval, aby pro chudinu bylo opatřeno levné koupeliště ve Vltavě. Starosta p. Elhenický připomenul, že místo takové bylo bledáno, ale nena- lezeno, neboť panovala všude veliká hloubka. Sli- buje však, že olázkou touto městská rada se bude zabývati. — Pan Nedvěd poukazoval na nutnost opatření fillrace říční vody, poněvadž při nedávném rozvodnění řeky byla do domácností přiváděna vod velmi zkalená. Slarosta p. Elhenický odvětil, že záležitosti vodárenské náležejí nyní k řešení správní radě vodárny, sestávající ze zástupců Prahy a před- městí. Pan Křížek přimlouval se za to, abyse stalo alespoň prozatímné opatření, poněvadž defini- tivní rozhodnutí otázky zavedení pitné vody nestane se ani za několik roků. Pan starosta slíbil, že otázku tuto uvede na přetřes v radě městské. — Pamětní deska v bazaru na Příkopě Včera dopoledne byla nákladem obce pražské do prů- chodu domu »Bazaru« č. 573 a sice u vchodu z Ovoc- ného trhu zasazena mramorová deska se zlatým ná- pisem tohoto obsahu: »Zde slávala kolej královská,. která králem Václavem IV. léta Páně MCCCLXX byla založena pro mistry svobodných umění ve vy- sokém učení pražském, z nichž nejzasloužilejší bý- vali jejími probošty. Za proboštství Mistra Martina Bacháčka, rektora koleje Karlovy a vynikajícího správce českého školství, přebýval zde v letech MDCIV. až MDCVII. slavný mathematik a hvězdák Jan Kepler, jemuž hostitel v zahradě vížku vystavěi k pozorování hvězd. Po vypuzení mistrů českých z koleje Karlovy léta MDCXXII. zrušena je kolej krále Václava a budova její léla MDCCLV. trhem do soukromých rukou přešla. Poslední držitelé její ma-
Zbuzek Elhenická Nedvěd Křížek Václav Martino Bacháček Karlův Kepler Smíchov Vltava St Praha Ovoc Karlov léto Mdcxxie Páně MCCCLXX Mdcvia