2
masthead
NÁRODNÍ, LISTY.
5
article
Po srbských volbách. Jak už telegrafick
oznámeno, vykonáno v neděli 4. t. m. v Srbsku
94 voleb definitivně, ve 36 volebních okresích
dojde ještě k užší volhě. Ze zvolených jest 65
radikálů a 18 napredňáků, volených na základě
programu koaličního čili vládního; z opposice
zvoleno 6 liberálův a 5 neodvislých radikálův
Užší volby vykonají se v Bělehradě, jenž vol
dva poslance, a v okruzích bělehradském, sme
derevském, podrinském, valjevském a užiekém
jež maji zvoliti 34 poslance. Zvolení dosudli
berálové náležejí vesměs k frakci Avakumovi-
čově; frakce Ribarcova propadla úplně i se
svým vůdnem. Z užších voleb nevyjde již an
jeden liberál, neboť zápasiti budou mezi sebou
jen kandidáti vládní a neodvislí radikálové. Li-
berálové budou moci svými hlasy dopomoci jen
k vílězství té neb oné straně a bude tedy od
nich záviseti, kolik neodvislých radikálů bude
ještě zvoleno. Ať však vypadnou užší volhy jak
koliv, tolik jest už jisto, že vládní strana vyšla
z boje vítězně.
Pařížský tisk o úmrtí císařovny
Vikterie.
Všechny skorem pařížské listy vlídně po
suzují život a činnost zesnulé právě vdovy po
císaři Bedřichu III. Kladou při tom ovšem důraz
hlavní na její odpor proti knížeti Bismarkovi
na nechuť, klerouž pociťovala k válce. Připomí-
nají také, že za války v roce 1870—71 po-
užila všeho vlivu svého, aby zamozila bom-
bardování Paříže. Z dopisů její tehdejšímu
korunnímu princi citují listy francouzské tento
výrok: »Nevedete války proti Francii,
nýbrž proti civilisaci«. »Tempa« končí článek
svůj slovy: »V Německu zemřela, tam byla
i vážena, ale jako — cizinka.
Bedřich III
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Francie
Německo
6
article
Obranné loďstvo anglické poraženo
Prozatím jenom při velikých manévrech
britského loďstva. Soud admirality o výsledku
manévrů zní totiž, že »nepřátelské« loďstvo, jež
měle za účel proniknouti ke břehům Anglie,
zůstalo vítězným. Neniť ale tento výsledek ma-
névrů ovšem bez významu i pro skutečné even-
tuality budoucnosti. Doznává tak dokonce i lon-
dýnský »Daily Mail«, jenž praví: »Opčtně bylo
dokázáno — bylo-iž po manévrech r. 1888a
1889 vůbec důkazu toho ještě zapotřebi — že
pro bezpečnost svou ve válee musíme míti ni-
koli jen o několik lodí více, nýbrž p ře-
vahu obrovskou, jinak nepřež
jeme jednu neb dvě počáteční po-
rážky.«
Anglie
7
article
Hrabě Waldersee opět v Německu
»Světomaršál« německý vrátil se již opět
na půdu otců svých. Připlul dnes do Ham-
burku. Bylo by tolik, jako nositi vodu v moře
kdybychom měli dnes znovu připominati, jaké
zklamání výprava jeho »matce Germanii« při-
nesla. Ba bezděčně vtírá se na mysl popěvek
o mošně, s jakou se kmotr Vávra vybral za
hory a s jakouž se vrátil. Hr. Walderseeov
nadmuly před jeho odjezdem chlubné řeč
mošnu slávou, ta vytratila se ale na lánech
čínských a »světomaršál« vrací se s mošnou
splasklou. Zbylo jen trochu odeuřu po krvi
lidské, zbytečně prolité, po velkých požárech
po všelikém barbarství. Přes to uslyšíme ovšem
dnes neb zejíra snad řeči veliké, tím nabu
břelejší, čím více skvrn má se jimi zakrýti,
tím pyšnější, čím menší byla sláva skutečná
Slavnosti v Hamburku ovšem doznaly obmezen
úmriím císařovny Viktorie. Bude při nich proto
také zastupovati Viléma II., na místě korunního
prince, pouze generál šl. Wittich. Hlostina na
radnici a osvětlení večerní rovněž odřeknulo.
Vojsko se uvílání zúčastní, ale bez hudby.
Několik příbuzných hr. Walderseea a ministn
vojenství Goszler přibyli do Hamburku;
kaneléř hr. Bülow ale telegra-
ficky příjezd svůj odřekl.
Waldersee
Vávra
Walderseeov
Vilém II
Witti
Goszler
Bülow
Německo
Světomaršál
Ham
Hradec
Hamburk
Viktoria
8
article
Vynucený mír?
Brusselský, s Bury sympati sujích lis
»Petit Bleu« přimlouvá se za provedení návrhu,
kterýž na prospěch Burů učinil socialistický
list »Journal de Charleroi«. Návrh ton u čelí
k tomu, aby s volán byl mezinár o d ní
sjezd socialistický, jenž by hrozbou
stávky ze strany všemocných angliekých »Trade-
Unions« vynutil neodvislosť pro Bury i amnestii
pro afrikandry. Sjezd ten měl by se zaručiti
i za vydatnou cizozemskou podporu pro »Trade
Unions«. Burofilového celého světa jistě prý by
k ní přispivali. Jest ovšem ale dosti pochybno,
že by zmíněné anglické jednoty případnému
takovému usnesení sjezdovému se podřidily.
Soud angliekého maršálka
o britském válčení.
V přípise listu »Manchester Quardianu
opírá se stařičký polní maršál sir Neville
Chamberlain nedávnému tvrzení anglického li-
berála Greye (!) jakoby válka v jižní Africe ve-
dena byla v souhlase s pravidly civilisovaných
národů. Naopak — praví — vlá d
britská vypalováním burských
farem, odháněním stád dobytka,
ničením potravin a zásob a nu-
ceným internováním žen a dět
ve zvláštních táborech, porušíla
mezinárodní úmluvy o zmírně n
hrůz válečných. Chamberlain dodává, že
zapomíná se dle všeho, že Burové bojující ne-
pozbyli po dnes práv válěici strany a že třeba
i byli odpůrci, dlužno v nich viděti vlastence
bojující za neodvislosť otčiny.
Původci protičeských výtržnosti
karlo-varských ve světle svého
vlastního tisku.
M. Z Karlových Varů, 5. srpna 1901.7)
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Jak jsme hned z počátku ve svých zprávácl
předpověděli, na slovo tak se pravda ukazuje. Po
malu začínají se sami vyzrazovati ti praví strůjcovo
nedělních škandálů, které zprvu schovávala, chránilo
Petit Bleu
jít Charleroi
Nevill Chamberlain
Grey
Chamberlain
Burová
Bura
Manchester
jižní Afrika
Karlová Vary
TradeUnion
Trade Union
9
article
) Pro nával jiné látky opozděno.
a kryla »ulice«, jimi dovedně na první ránu nastr
čená. Mají zde výtečný orgán, jako vejce vejci po
dobný Wolfově »Ostdeutsche Rundschau«
Pokud je to vůbec možná, předčí však zdejší radi-
kálně nacionální týdenník »Wacht an der Egere
ještě svůj vídeňský vzor. Stůj zde pouze ukázka
líbezných ušlechtilostí, jaké tisk Hajló — Němců šíří
o nedělním hrdinství svých předáků. Článek » Wa cht
an der Eger« o útoku na účastníky slovanského
koncertu plní níc méné než dva a půl stoupee
šestistránkového redakčního obsahu listu, zaujímá
tedy skoro celou třetinu posledního čísla vůbec.
A nedivme se, že za necelou hodinu byl všechen
náklad tohoto znamenitého časopisu rozebrán, když
podrážděnou »lásku« Karlovaráků k nám Čechům
lehtá následujícími krásnými projevy svého sloho-
vého umění.
»Židovsko-liberální strana městské rady za věrné
spojenství Čechů při pesledních volbách pomohla
Čechům nyní k »Národnímu domu« podle vo-
lební smlouvy, nečiníc jim žádné překážky při koup
hotelu »Monopole od židů Karreisa a Finka.
Ale tato kravská tržba obecnépolitická ještě
nenasytila dvouocasého panslavistického lva.
Taboritský dravec tento jest nenasylný.
Wolfův
Němec
Čecho
Karreiso
Finek
Wa
Wacht an der Eger
národní dom
Ostdeutsche Rundschau
10
article
Za to, že 18 českých hlasů pomohlo ži-
dovským liberálům k vítězství ve II
sboru nad německými lidovci (Tady to ted
vězí! Doslovně tak, jak jsme hned v prvních zprá-
vách svých původ celé wolfiánské výpravy správně
rozpoznali. Řef.), za to, že v příštích volbách
obecních zase musí Češi nynější stranu
radnice vytrhnouti, aby nepodlehla.
za to městské zastupitelstvo mezakročilo proti
pořádání slovanského koncertu. Hlavní agitátor če-
ský, »der pane dr. Engel«, neřekl hotelierovi Kifflovi
nic jiného, než že najímá místnosti v »Bavorském
dvořev pouze knenucené zábavě něko-
lika přátel svých a cizích host í. O plzeň-
ském »Hlaholu« neřekl český vysloužilý říš-
ský poslanec ani jediného slovíčka. Když se
však náhodou p. Kiřfl dověděl ještě v ča
pravdy, vzkázal dru. Englovi ihned, že k takovým
účelům žádným způsobem svých místností nepro-
půjčí. Nyní bylo české pořadalelstvo na holičkách.
Ale kde jest pro Čechy nouze největší, tam je židova
pomoc nejbližší! Domácí pán dra. Engla žid Reichl
jehož zeť Weingruber je nájemcem »Karisbader Hofu
a vlastník hotelu, žid Kohn, náhradník. o bec-
ního výbru, propůjčili Čechům sály » Karlshaden
Hofu«
Před »židovnou« shromáždilo se množstv
obecenstva, znalého četnými chrpami, aby vidělo
české Vašky sohrnutými nosy a slyšelo
sladké zvuky Libušiny. Vůz za vozem při-
jížděl a z nich vystupovaly ženské, děvčata a děti
které vítali členové výboru v až idových« míst-
nostech. Blahosklonně se ukláněje kviloval dr. Enge!
povážlivé reptání diváků, projevy to obyvatelstv
toho města, jež mu poskytuje (!) výživu
Čech
doktor
Engel
Kiřfl
Čecho
Reichl
Weingruber
Kohn
Vašek
Libušin
Enge
Hof
Karisbader Hof
11
article
Mladý klučina čipern vyskočil na
ulici, rázem uchopil obě stuhy obrov
ských věnců, které nesla služka českého za
hradníka V. Lušky, zamával trofejí vzduchem
a zmizel na konci ulice. — K ostřejším de
monstracím došlo, když mnoz 1 hosté, české ž en
štíny (1) a holky (ll) doprovázely »HIla-
hol« k nádraží. Tu najednou zača ly
lítati na Čechy malé, kulaté, bílé před
měty, které, dopadajíce na čamary a cy
lindry, praskaly a zanechávaly zllato
žlutou tekutinu, dosti hojně lepkavou
a přiměřený zápach. Byly to vejce a lee-
která deera Libušina, před chvíl
ještě oděná bílým okřídleným šatem
podobala sle kanárku, zrovna vylíhnu-
tému (I1!) Nejhůře odnesli to dr. Engel a knížee
schaumburg- lippeovský dvorní (1) krejčí der pane
Josef Fiala, kteří kromě notné porce vajec sklidil
také náležité dávky štulcův (Ih) atd. — — —
Jména dr. Engel, dr. Janatka, dr. Zatloukal
Niesner, Flala, Luška atd. zůstauou Němic ům
karlovarským v živé paměti, aby vě-
děli příště, kde hledati české agitáťory
A židi a staké«-liberální purkmistr p. Schäfnte
V Luška
Libušin
doktor
Engel
Fiala
Janatka
Zatloukal Niesner
Flal
Luška
Čechy
12
article
No ty známe, s těmi si své účty při pií-
štích volbách vypořádámel Mlíra židovsko-
liberální lavičníkovité (I!) níčemnosti je vrcho-
vatě plna: »Czesky dum«, koncerty »Hlaholue
za nejkratš! (!) dobu škola Komen-
ského (II), to jsou úspěchy »takée-německé žido-
liberální strany, kterou nejradikálnějším způ-
sobem (Tu máme obraz Wolfiánů z jejich vlastního
a původního zreadla! Refereni.) musíme učiniti ne-
škodnou. Kromě šťavnatých vaječnýcl
svítků (I9 Češi neslízli (ll) nic, ač ne
bylo by semohlo zazlívati (15) zástupu
kdyby se hyl zapomněl! — — Podezříván
pp. dra. Nagla a dr. Mladého, jakoby oní byli pře
kazili koncert »Hlaholu«, jest liché a pochází nej
spíšez mozku Cecha, zpraženého těm
vejci. — Taková, prosím, jest kul
turní úroveň politického veden
tadikálně-nacionálního ne sna
někde ve vesničkách Sattelsu, nebo
Dippelsgrünu, nýbrž ve světový ct
lázníchkarlovarských.
Czesko
Wolfián
Čech
Nagl
doktor
mladý
Cecha
Sattels
škola Komenský
13
article
Naše zprávy všechny byly zajisté klidně věcné
ukládali jsme si v nich krajní možnou zdrželivost,
jen abychom zachovali míru objektivnosti, jaká je
v podobných případech vůbee dosažitelna. Ale př-
všem zapírání sebe, musíme přece doznati, že na po-
dobné výkony novinářské zde v Karlových
Varecli přece nebyli jsme připraveni
Tu je ovládání sebe i pro muže nejklidnějšího
i vždy mírného a střízlivě soudícího požadavkem
opravdu nadlidským.
Karlová Varect
14
article
Hnusí se to i nám, otužilým již odjinud radi-
kální »školou« Wolfovou, že musíme se brodit
takovým kalem! Poználi tu pak někdo ty
lisavé Karlovaráky, jichž pravá hote-
řierská, řemeslná podlízavost zmí rá
samým poklokováním před každým
»Curgastema, jenž tvoří pre ně nerl
roční, aspoň sezonní rentu? Obratem
ruky vidíte před sebou tvář, šklebíe
se jízlivým záštím, lfcni svaly nem us
senutit a přemábat a skládati v li co
měrný přívětivý úsměv — nejsou to už
»Curgasti«, jsou to jen »Češi« a z tého
Karlovaráka, který vás prve úslužnost
zahrnoval a komplimenty vás dív ne-
umluvil — rázem stojí před vámi hrubý
podomek, chrstaje na vás škopek špíny
Wolfiäni hned ve svých začátcích r. 1883 v
Vídni surově vypískali Dvořákova »Šelmu sedláka
ve d votrni opeře, ač již tehdy nejlepší kritikov
němečtí, dvor. rada dr. Edv. Hanslick v samo
»Neue Freie Presse« a Lossert v nej-
starším měsíčníku německém ve »Westerma nn
Monatshefte« hudbu Dvořákovu slavili jako udá-
lost současného umění netušenou. Že tedy nestyděl
se ani zde útočiti na podnik čistě umělecky
konaný zde již po léta vždy pravidelně o sv. Ann
v uzavřeně místností, docela tiše, bez veřej
ného ohlašování, že úločili na koncert, k němuž
bylo též mnoho přihlášek německých.
poněvadžprávemčekána i Němci, znalci
a milovníky hudby, produkce cenná, t
charakterisuje nejlépe výchovu hospodské »školy
Schönererovy a Wolfovy.
Wolfův
Čech
Dvořákův
doktor
Edv
Hanslick
svatý . Ann
Němec
Schönererův
Vídeň
Neue Frei Presse
Westerma NN Monatshefte
15
article
Když radikálové žijí výhradně z ter-
rorismu! Že jest zpráva »Wacht a. d. Eger
plna nejhrubších lží, již jsme dovodili; tak na p
domácí pán dra. Engla vůbec nemě
nikdy žádné dcery, není s panem Wein-
grubrem zpřízněn, ani nevěděl o nájm
sálu v »Karlsb. Hofu«, že dále české
paní, ani dívky žádné a kromě dra. Engla
a p. Fialy vůbec pranikdo »Hlahol« na
stanici nedoprovázel, poněvadž bylo to
předem zakázáno, a bídáckou lež oúmyslném
oklamání hostinského Kifíla předsedou
»Besedy«, nebudeme znova vyvraceti.
K proskripci českých lázeňských
lékařů podotknouti musíme jen tolik, že právě
odporná řemeslná závist nacionálních aran-
žérů proti českým lázeňským lékařůn
právě nejpádněji vyzrazuje vlastní původ radi-
kálních štvanic protičeských! My správně věděli hned
kde můme hledati patrony nedělního
útoku na slovanský koncerti Kdo za-
platil zjednaným silám pouličním
Engl
Wein
Fiala
Hlahol
Eger
Hof
Wacht a . d
17
article
Kdo dal skoupiti 400 vajec na vystříle-
nou? Kdo pak to byli ti čtyři páni,
kteří přišli tak nalehavě zrovna pře
drem. Englem k restauratéru Kilílov
a přes moc zdržovali ho v zadní míst
nosti a nedovolili mu, aby šel do
předu, sám osobně říci dru. Englovi
proč náhle místnosti své »Besedě« dát
nesmí?l A přinutili Kifíla, že se da
dru. Englovi zapříti?!? Či myslí dr. Nag
opravdu, že on je v Karlových Varech sa-
mojediný zasvěcený a vědoucí? Toť by se on
i panstvo s ním táhnoucí věru divně klamali!
My víme všechno! Ke všem těm
otázkám známe odpověď správnoua
jistou, z pramenů spolehlivých! Jsou
ještě i zde mezi Němci lidé slušní, muž
pGetiví, kteří nebojí se ošklivého zastrušování
mužně nám dosvědčují, čeho byli svědkyl
Pro vyvatování ostoudného osočování hned do-
dáváme, že nepotřebujeme žádné »zrady« a že ne-
máme informací od žádných židů, nýbrž že
zběsilá zuřivost »Wacht a. Egere sama nám zjed-
nala přátely mezi Němci stříz livý m ia
nepředpojatými, ktaří ze zásady a z přesvěd-
čení jsou rozhodně proti uliční politic
demagogieké. Tito křesťanští odpůrci radi
kálně nacionálních vellokratů námi v případě potřeby
také veřejně dosvědčí, že nikdo jiný, než v še-
obecně známí hladoví a nedočkaví kan-
didáti městského radovství již dávn
napřed měli zde hotový plán: zjed nat.
si lacinou popularitu nějakým ulični
ckým výpadem protičeským, jaké jsou nyni
v modě u cbásky, kterou Schönerer a Wol
skoro 20 lel při nočních knajpách vyučili v takovéto
sdrobně práci národní-
Uchvátiti potřebný počet městských mandátůs
Kilílov
Naga
Němec
Schönerer
Karlová Vary
Eger
Wacht a
18
article
Wolflánůu jestě nezdařilo, jejich usitování o dosa-
zení vládního komisaře, aby tak byli liberálové dis-
kreditováni velejně, dosud je také teprve zbožným
přáním, neboť továrnický Liberec právě není
světolázně Karlovy Vary a obstrukce po vzoru
žateckém patrně trvala by jim poněkud dlouho —
oni tedy chopili se demagogického prostředku nej-
lacinějšího a nejpopulárnějšího: proslaviti s
jtako obhájei ryze národního germán-
skébo růzu — kosmopolitických Karlových Varů
Proti Čechům, útokem na koncert.
Kdo však zná Varáky a ví, co uměla způ
sobiti poslední jejich oslava Seďanu,
ten si netěžko vypočitá, na jakém to písku zde Wol
fovci budují.
Jen jedinkráte zde radikálové také off
ciálně oslavovali Sedan a podnes věru ne-
vrátíla se Karlovarákům kuráž, opako-
vati tento experimen!! Sotva bylo jitre
»Sedanřestu« nadešlo, stala dloubá řada povoz
s odjíždějícími Francouzi, lázeňskými hosty na nej-
živějších místech před prameny, po vojensku sesta-
vený průvod kočárů hnul se jedním rázem na daný
povel a — — od těch časů marně bystt
v Karlových Varech hledali druhdy
čletnou kolomii francouzskouLl Bohati
Francouzové, kteří zde trávívali měsíce lelního po-
bytu a utrácívali tu statisíce franků, našlí si jiné
lázně přepychové, a pouze malý zlomek proti
dřívější velké osadě Francouzů sem přichází a to
jsou jlen skutoční nomocní — elegantní švi-
báci, šlechta, příslušníci haute finance z Francie už
sem přestali jezditi!
Čecho
Seďan
Karlovarák
Francouz
Liberec
Karlov Vara
Karlová Vary
Sedan
Francie
19
article
Kení tedy lázeňská světová sláva Karlových
Varů nijak assekurována na věky proti dalším
podobným možnostem! Vždyť je zde na sta, ba na
tisíce hostí každoročně jen pro zábavu, bohalých to
hoslí úplně zdravých, kteří jen z přepychu žij
v modních lázních anebo hostí jen tak málo ne
mocných, že také v jiných lázních se mohou léčiti
Zkusme na příklad my jednou za to, jak nás Wolfov.
radikálové zde pronásledují, organisací soustavně
prováděnou, působití slovem i tiskem v zemích slo-
vanskýck k tomu, aby příkladu Francouzů v odveln
za karlovarskou »Sedaníeier« následovali Rusové
Poláci, Srbové, Bulhaři, Rusíni, Slovinci, Chorvnté
vůbec všichni Slované! Chopme se věci té rázně
nepřipusťme, až se doslaví jistě, hodně znateln
účinky naší akce !l
Jen jedinou zkoušku proveďme, ale to ovšen
zkoušku důkladnou, pomocí všech cest a prostředků
s použitím veškerých styků svých ve světě slovan
ském! A po jediné saisoně vypočítáme pak Karlo
varákům, kolik »vydělali« svým wolfianstvím. »Cu-
lista« je nejlepším odvetným prostředkem na tyto
násilníky, nic jiného je tak důkladně nevyléči, jako
pořádný úbytek slovanských hostí lázeňských, kteři
se vyhnou napřesrok Karlovým Varům, nechtějíce
vnucovati své peníze nepřátelům Slovanů!
Francouz
Rus
Polák
Srba
Bulhar
Rusín
Slovan
Karla varák
Karlová Vary
20
article
Právě nyní je na nás všech doká-
zati účinnou ochnanou rodákům zde
v Katlových Varech trvale žijícím, že
nenecháme jich bez ochrany na po-
spas Wolfišnům! Nejen veřejvý tisk sám, lu
vSechna česká veřejnosto musí se jich za-
stati! A nejen okamžitým, snadno zas ochladajícím
vzplanutím, nýbrž pronikavou a vydatnou
pomocí všestrannou! Vyhlazovací bo
nacíonálních radikátů hrozí nejen židovo
skému restauratéru Weingrubrovi v »Kalrls
bader Hofu« za to, že slovanský koncert ješte
v poslední chvíli umožnil, pronajav Besedě své míst-
nosti, ale »Wacht an der Eger« denuncuje
české úřadníky a pranýřuje české ře-
meslníky a živnostníky.
Po sézoně všichni Češi zdejší mají pocítiti orga
nisovaný boykot Heilo-Němcův a známo, jak málo
nerado se užívá potom zákona, jde-li o ochranu
nás Čechův! Chraňme tedy takto své české ro-
dáky v Karlových Varech již nyní! Českým úřadní-
kům stačí vědomí, že nelze zákonitě proli návštěvě
koncertu namítati ničeho. A více než pouhým po-
sluchačem koncertu žádný z nich nebyl! Buďer1
však přece proti denuncovaným če-
ským úřadníkům, jen za to, že šli poslechnou
zpěv a hudbu, podniknuto sebe me nšíb
cokoliv — neboť přízeň zlatých límců naše r-
dáky málo kde zaštílí přeď následky denunciací! —
potom promluvime ovšem také my! Pk
dovolíme si otůzku: Kolik a kteří c. k. úřad-
níci byli dne 28. července mezi ochrpe-
nými demonstranty Schönererovsko
Wollovskými?
Wolfišn
Čech
Němcův
Čechův
Schönererovsko
Katlový Vary
Karlová Vary
Kalrl bader Hof
21
article
Nejhlubším odporem naplňuje nás neurvalá níz-
kost, která pro různost smýšlení násilně chce niči
existence příslušníků druhé strany. Ale my jed
náme z vnucené sebeobrany! My dosu
vystříhali jsme se dotknouti jen slovem veřejnýcl-
úřadníků, kteří byli nám označení mezi výtržníky
radikálně-nacionálními. Jsme zásadně pro naprostou
volnost přesvědčení každého, jež se kulturně uplat-
ňuje a nebyli bychom vůbec ani zavadili o tute
otázku, kdyby nás hanobné denunciace » W ach
a. d. Bgere k tomu nenutil al
Není nejmenší pochybnosti, že zdivočilí radiká-
lové svými hospodskými násilnostmi přiveďou Kar
lovy Vary do pověstí německé rváčské vsi, kde míste
musik« pořádají »politické« útoky na nás Cechy
Však my také bezbrannými proti tomuto počínán
nejsme! Městu Praze i naším poslancům
dennímu tísku zejmena, doporučuj
se najíti společné prácikochraně Čeche
karlovarských organisační formu nej
výhodnější
Potom »i těch pár shnilých vajec, která plze
ským otcům města a pěvcům bylo hozeno na šosy
fraků,« jak něžně psal »Pilsner Tagblat te, ne
bude nám jen se škodou!
Místo všcho vlastního kritického oceňování kul
turní výše mladé radikálně-nacionální generace Wol
fiánů klademe na její tisk plným právem měřítko
proti němuž ani Wolí sám nesmí a nemůže n
mítati ničeho, neboť takto psala tyto dny Wolfov
»Ostdeutsche Rundschau
»Sotva asi kdy napsal muž veřejne
působící článek, jenž tak hrubým způ-
sobem bije pravdu v tvář, tak plný po
litické neschopnosti, obsahující tolik
surovosti, nesrovnalé s nejmenší ml
rou slušného smýšlení.«
Škoda, že Wolf zapomněl se dívatí do svého
zrcadla, píše sám svůj ortel. Jeho slovy také nejlépe
končíme zatím svůj úsudek o článku »Wacht a. d
Eger« a vůbec o Wolfiánech karlovarských.
Wolf
Praha
W ach a . d
Kara lov Vara
Ostdeutsche Rundschau
Wacht a . d Eger
Pilsner Tagblat
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K soflsmatům o německých smiřo
vačkách ze všech sil přispívá vídeňská » Neu
Freie Presse« a nejnověji tak učinila svým vče-
rejším článkem, věnovaným na adresu poslance
dra. Stránského, ve příčině klerikálně-velkostat-
kářské většiny na přištím (?) punktačním sněmu
moravském. Svými levitami, jež udílí dru. Strán-
skému, ukázala »N. Fr. Pr.«, že německo-liberální
politické přesvědčení jest měkkotou, jakou lze
vměstnati do každé formy ad hoc příhodné, se
kterouž lze stejně výhodně tutéž věe hájití i po-
pírati. Od hlavního orgánu německo-pokrokové
strany dalo by se přece očekávati, že jí budou
všechny spřežky klerikálně-feudální, všechny
útvary politické moci konservativního velko
statkářstva hrůzou, kterou nutno za všech okol
nosti potírati. To ovšem řečený hlavní orgán
činí, pokud mu totiž okolnosti vhod jsou. Tento-
kráte hájí klerikálně feudální většinu, případný
to plod moravských smiřovaček, protí dru. Strán
skému poukázáním k tomu, že taková většina
trvá i na sněmu českém i na říšské radě bez
českého stesku, že tedy bude úplně v pořádku
i na sněmu moravském. Německo-liberální lis
předobře ví, že zvláště v Čechách zemský řád
volební není ideálem podle srdce českého lidu
a že podle práva, námi co nejhorlivěji hájeného.
jedině pomyslná oprava jeho zanášeti se může
výhradně zjednáním přirozené většiny českému
lidu ve složení zemské sněmovny. Jisto jest, ž
nepokládáme poměr tento nijak za definitivum.
doktor
Stránský
Francie
Čechy
Neo Frei Presse
23
article
Jinak tomu jest s dovolením na Moravě. Tam
se jedná o nezměnitelnost, kteráž má býti vše-
možnými jistotami a zárukami takřka na věky
spoutána a § 10. d' Elvertova návrhu dává v te
příčině i velkostatkářské kurii právo veta. Vět-
šinu svou, německým vetem denaturovanou.
podmíněnou spojenectvím s konservativními velko
statkáři, mají Češí moravští zaplatiti celou svou
národní budoucností na Moravě, neboť že o ta-
kovou cenu se jedná, o tom není přece sporu
po odhaleních dra. Stränského. Kdežto pak ně-
mecký návrh punktací zevrubně a taxativně vy
počítává všechny předměty, na kteréž přitisknut
býti má nezlomitelná pečeť šalomounského veta
kdežto až na jednoho poslance zevrubně stanoví
minimum německých poslanců, jež v nejhorším
případě Němci míti musí, nikde v celém návrhu
není obsaženo ani zbla nějakého smluvného neb
uzákonitelného závazku, že určitý poče
velkostatkářských poslanců s če-
skými lidovými poslanci jít
musí! Toť právě ta pointa — ať tuk
díme — vyrovnací humoresky moravské,že
se českým punktátorům v ni přikazuje role hr
dinů tak velice dobromyslných. Ta v Boskovi-
cích a v Jevíčku blahoslavená většina! Ve vě
cech národních a kulturních i školských a obec
ních až po to rozdělování okresu lidovým po
slancům nebude nic platna, tyť budou přece ve
směs nevyhrabatelně v hrobě veta pochovány
ve věcech ostatního nepatrňoučkého naprosto in
diferentního sněmovního usnášení, budou ji mít
jen tenkrát, kdy se moravským hrabatům a bi
skupům zlíbi. To jest ta pravá povaha punktá
torů vělšiny moravské! — Jiný vídeňský list
»Reichswehr«, zle nám včera připomína naseh
výroku ze dne 23. července o tom, že »neuzná
váme žádného plenipotenciáře, který by moh
jménem českého lidu k částečnému vyrovnán
části českého lidu s Němci dávati dovolení.
Elvertův
Němec
Bosco
Morava
Jevíčko
24
article
»Reichawehr« míní, že dr. Žáček ve svých r
čích boskovické a jevičské dovodil, že theorl
naší bylo vyhověno a že on sám ničeho ne-
podnikl bez souhlasu jediného možného pleni
potenciáře, t. j. klubu českých poslanců. Nat
pravíme my tolik, že dosud nebylo níc vt
věci offieiálně vyneseno, co by sdělení dra
Žáčka potvrdilo a dotud je zálezitost ta ot
vřena. Naopak my sami zaznamenali z auten-
tického pramene zprávu, že výkonný výbor nikdy
nezabýval se záležitostí moravského vyrovnán
a také »Hlasy od Blaníka«, jichž autorita jes
drem. Englem v té příčině kryta, přinesly v tom
ohledu vělevýznamné prohlášení o jednostran-
nosti vyrovnání spíše výstraze než souhlasu po-
dobné. Ostatně při dnešním, ode dne 23. m
m. tak válně pokročilém stavu rozpravy o smi-
řovačkách, jest »recherche de la paternité«, pá-
trání po oteovství i kmotrovství moravského vy-
rovnání vlastně záležitosti, po bok odsunutou
Platnosti domáhá se otázka vydatnější, znějíe
v ten smysl, zdali by se vůbec zde v Čechách,
ať jednotliví politikové, ať jakákoliv jich korpo-
race našla, která by dala svůj souhlas dne
moravským smiřovačkám, jak jich podstata vy-
nikla na bilý den pomocí materie, snesené d'El
vertem, drem. Žáčkem a drem. Stránským.
doktor
Žáček
jít le paternitý
Stránský
Blaník
Čechy
El vert
25
article
— Antisemitský orgán vídeňský proti
českým táborům ve Vídni. Již telefonicky
sdělili jsme stručný obsah infámního článku
»Deutsches Volksblattu«, zuřícího proti českým
schůzím ve Vídní a podníceného zvláště nedělní
schůzí vídeňských Čechů proti návrhu Koliskovu
hlavně za účelem udělení práva věřejnosti škole
»Komenského«. Majíce před sebou celou tu do-
tčenou neonfalenost antisemitského orgánu, shle-
dáváme, že mu nešlo o nic jiného, leč aby
v závodu s nacionálními stranami vídeňským
schladil si žáhu na vídeňských Češích a vy
spravil poněkud opršalou populárnost své strany
přičiněním všeněmeckým tak zedranou. Pran
do vídeňských Čechů, toť pro všechny pohořelé
anebo klesající strany vídeňské ještě nejspolehli
vější a nejvděčnější prostředek osvěžení repu-
tace. Pověstně bodrý Vídeňan má rád, po-
lichoti-li se tu a tam protičeskému zvěru v mysl
jeho vždy nevrla vrčfeímu. Proto také pohybuje
se orgán Ernsta Vorgania, který významn
titulován bývá i stranami antisemitskými jako
»EhrensVergani« v těch nízkostech smýšlení
v nichž se doufá s průměrným Vídeňanem nej
snáze setkati. Mluví velkopansky o Slovanech.
kteři docházejí ve Vídni svýdělku« z části
»ano is domoviny, a kteří se nápadně stávají
dotěrnými, proti čemuž prý nujno klidně, ale
rozhodně vystoupiti. Musí prý se drzým do-
mýšlivostem ukázali odpor. Zavčas prý Vídeňan
musí o to pečovati, aby české stromy nerostly
až do nebe, Vídeň jest německá a německou
na věky zůstatí musí. My se své strany
velice pochybujeme, že strana Verganiova
kdy bude dřevorubcem českých stromů ve
Vídni a mluvi-li o pohostinství hlavního města
vůči čtyřem stům tisícům vídeňských Čechů,
dělá se její orgán pyramidálně směšným. Víden
bez Čechů je dnes prostě nemvslitelna a m
Čecho
Koliskův
Komenský
Čech
Vídeňan
Ernst
Vídeň
věřejnost škola
Slovan
Deutsches Volksblatta
26
article
nechybíme valně řekneme-li, že v národním
mimočeském těstu vídeňském je nejvíce a to
tolik českých kvasnic, že prohlašovati obyvatel-
stvo ve Vídni německy mluvící za nějaký ryzí
výlupek Němectva, je prostě nesmyslem. V če-
ském lídu vídeňském jest elementární síla a t
síla vzrůstá, nic její vzrůst nezadrží, ani hněn
všeněmeckých anebo antisemitských polobohů
redakčních, či dokonce nějaké klausule obecního
statutu. Bohpomozi takovému německému ka-
rakteru, na jehož zachování se teprvé musl
přísahat. Jestliže pak přiznání státoobčanských
práv českému lidu — a z těch povolení veřej-
nosti škole »Komenského« jest jen nepatrným
smítkem — znamená slavnostní prohlášení
»jazykové smíšenosti« Vídně po případě Dolních
Rakous, jak »D. N.« praví, pak je to přec
výslovným doznáním, že německý karakter jest
pouhou markou Vídně. Strana Verganiova s
ovšem příčinila se všech sil, aby Vídni vtiskla
pečeť — hezkarakternosti!
Komenský
D N
Vídeň
Dolní Rakousy
Němectva
27
article
— Pronásledování Čechů v uzavíra-
ném území. Z řaď české menšiny v Trutnově
došly výkonného výboru národní strany svobodo-
myslné trpké stížnosti na pronásledování Čechů
trutnovským Němectvem. Obsah stižností těch
dodal posl. dr. Václav Škarda jakožto předsed
výkonného výboru národní strany svobodo-
myslné s náležitou motivací vícepresidentu místo-
držitelství král. českého, dvornímu raďovi panu
J. Dörfloví se žádostí, by se české menšině
v Trutnově dostalo se strany státní správy ná-
ležité právní ochrany.
— Uznání českým svobodomyslným
poslancům. Dru. Pacákovi, jakožto předsedovi
klubu svobodomyslných poslanců na říšské radě
zaslán tento přípis: »Vážené předsednictvo ve-
leslavného klubu svobodomyslných poslanců če-
ských na říšské radě! Valná hromada českého
odboru »Spolku českých zvěrolékařů«, tento
měsíe konaná, usnesla se jednomyslně projeviti
veleslavnému klubu hluboce cítěný dík
a zasloužené uznání za vydatnou po-
moc, kterou veleslavný kluh přispěl k uzáko-
nění předlohy úpravy postavení státních zvěro-
lékařů se týkající. Konajíce tuto nám milou po-
vinnost děkujeme za přízeň veleslavným klu-
bem stavu našemu tolikráte již prokázanoua
znamenáme se v plné úcté, za český odbor
Spolku českých zvěrolékařů M. Pretiner, před
seda, Otakar Jonáš, jednatel. V Praze, dne 31.
července 1901.
— Klub národní strany svobodomyslné
v Karlíně koná dnes ve čtvrtek o půl 8. hod.
večerní v místnostech klubovních schůzi výboru.
— Osobní. Pan Adolí Vinefk, technický
adjunkt eukrovaru v Mladýcho Čejticích u Mladé Bo-
leslavi obdržel místo u knížete Ferdinanda z Lobko-
viců a na jeho místo jmenován pan Věcekz
Loun. — Odborný lékař vnitřních nemocí pan MUD .
Čecho
doktor
Škarda
Pacák
M Pretiner
Otakar Jonáš
Adolit
Vinefk
Ferdinand
Trutnov
Praha
Karlín
Mladýcho Čejtice
Mladá Bo
Lobko
národní strana svoboda
spolek český zvěrolékař
Věcekz Louny
28
article
Václav Moravec vrátil se do Prahy a ordinujev
obvyklých hodinách.
— Rodinné zprávy Slečna Alžběta P uldo va
z Kosořic a pan Josef Dědina z Prodašic, slaviti
budou sňatek svůj dne 20. t. m. v Rejšicích. — St.
Anička Veverkova a pan František Brabe
slaví sňatek dne 15. t. m. o půl 9. hod. dopolední
v chrámu u sv. Štěpána v Praze.
— Umrtí. Včera zemřela v Praze pí. Anna
Veselá roz. Strnadova, vdova po pražském mě-
šťanu a mistru pekařském v 79. roco věku svého
Pohřeb koná se zejtra o 4. hod. odpol. z ústřední
kaple v Olšanech do rodinná hrobky tamtéž.
— Agitace proti návštěvé škol českých
v Č. Budějovicrch, jež každoročně jest podnikána
za protektorátu vlivuplných člnitelů, již započala
a obrátila se především proti matiční škole na Line-
ckém předměstí, která utěšeně vzkvětá a letos bude
rozšířena opět o jednu třídu — čtvrtou. Proti této
škole od jejího počátku bojuje nejnemravnějšími
zbraněmi smutně známý měšťanský pivovar
pak továrník Stegmann a úřádinictvo tová-
ren Handťmuthových (na tužky, kamnaa
nádobí). Úřadnicivo toto sestává až na malé výjimky
z rozených Prušáků, kteří své poslání germanisační
plní se vší houževnatostí. Letos tito úřadníci prvn
vystoupili v boji proti české škole: hrozí dělníkům
sobě podřízeným propuštěním z práce, nepošlou-l
dětí svých do škol německých. Bude-li třeba, poslou-
žíme jmény těchto úřadníků i jmény dělníků jimi
takto znásiláovaných. Máma za to, že majitelé to-
váren Hardtmulhových, zejmena cbéf firmy p. hrab
Moravec
Dědina
Stanislav
Veverkův
Brabe
svatý . Štěpán
Anna
Strnadův
Stegmann
Handťmuthový
Prušák
Hardtmulhový
Praha
Kosořice
Rejšice
Olšany
Č . Budějovicrch
29
article
Lamezan, neseuhlasí s touto germanisační čin-
ností svých úřaďníkův a že jim také po tomto upo-
zornění dají patřičné ponaučení, že dělník za chudou
mzdu, jakou v továrnách Hardimuthových si vydě-
lává, povinen jest dáti jen práci, nikoliv ale i duš
a národnost svou. Doufáme, že se tak stane tím
spíše, ježto výrobky továren Hardtmuthových dosu
must čitati na odby! v zemích českých
dojista utrpěla by firma značnou újmu, kdyby české
obecenstvo vzhledem k trpěným dosud násilnostem,
páchaným v její továrnách na českém dělnictvu, ko-
nečně zaujalo vůči výrobkům továren Hardtmutho-
vých odmitavé stanovisko.
— Obecní zastupitelstvo na Smíchově
konalo včera odpoledna řádnou schůzi za předsed-
nictví starosty p. Elhenického a vyřídilo násle-
dující záležitosti: Schválen návrh na převedení sta-
vební parcely čís. 19 na Jakubském náměstí, kde
stával kostelík, do veřejného statku. — Usneseno
podati stížnest ke správnímu soudu do rozhodnuti
zemského výboru král. českého v záležitosti odstou-
pení pozemku pro ulici. — Smíchovskému faráři
dp. P. Švehlavi vystoveny díky za to, že dal svým
nákladem vymalovati dvě okna nad postranními
vchody v bazilice sv. Václava. — Schválen byl ná-
vrh rady městské na propuštění firmy Hýbl a Bouček
v Berouně ze smlouvy na dodání kamene dlažebního
a odebírání téhož od p. Frant. Mesteka, jehož
kámen výborně se osvědčil. — Usneseno prodloužiti
obecní stoku v ulici Švédské až k ústavu slepcůva
povolen k tomu cíli náklad 4325 kor. 85 hal.; Česká
spořitelna přispěje k tomu obnosem 8987 kor. 66 hal.
Hardimuthový
svatý . Václav
Hýbl
Bouček
František
Mestek
Smíchov
Jakubský náměstí
Beroun
Český spořitelna
30
article
— Osmdesáti třem žadatelům bylo uděleno
právo domovské v městě Smíchově. — Pan Zbuzek
doporučoval, aby pro chudinu bylo opatřeno levné
koupeliště ve Vltavě. Starosta p. Elhenický
připomenul, že místo takové bylo bledáno, ale nena-
lezeno, neboť panovala všude veliká hloubka. Sli-
buje však, že olázkou touto městská rada se bude
zabývati. — Pan Nedvěd poukazoval na nutnost
opatření fillrace říční vody, poněvadž při nedávném
rozvodnění řeky byla do domácností přiváděna vod
velmi zkalená. Slarosta p. Elhenický odvětil, že
záležitosti vodárenské náležejí nyní k řešení správní
radě vodárny, sestávající ze zástupců Prahy a před-
městí. Pan Křížek přimlouval se za to, abyse
stalo alespoň prozatímné opatření, poněvadž defini-
tivní rozhodnutí otázky zavedení pitné vody nestane
se ani za několik roků. Pan starosta slíbil, že otázku
tuto uvede na přetřes v radě městské.
— Pamětní deska v bazaru na Příkopě
Včera dopoledne byla nákladem obce pražské do prů-
chodu domu »Bazaru« č. 573 a sice u vchodu z Ovoc-
ného trhu zasazena mramorová deska se zlatým ná-
pisem tohoto obsahu: »Zde slávala kolej královská,.
která králem Václavem IV. léta Páně MCCCLXX
byla založena pro mistry svobodných umění ve vy-
sokém učení pražském, z nichž nejzasloužilejší bý-
vali jejími probošty. Za proboštství Mistra Martina
Bacháčka, rektora koleje Karlovy a vynikajícího
správce českého školství, přebýval zde v letech
MDCIV. až MDCVII. slavný mathematik a hvězdák
Jan Kepler, jemuž hostitel v zahradě vížku vystavěi
k pozorování hvězd. Po vypuzení mistrů českých
z koleje Karlovy léta MDCXXII. zrušena je kolej
krále Václava a budova její léla MDCCLV. trhem do
soukromých rukou přešla. Poslední držitelé její ma-
Zbuzek
Elhenická
Nedvěd
Křížek
Václav
Martino Bacháček
Karlův
Kepler
Smíchov
Vltava
St
Praha
Ovoc
Karlov léto Mdcxxie
Páně MCCCLXX
Mdcvia