2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. srpna 190I.
Praha
4
article
Na vanuf a odpol. listy
O přiluhamí (.Naněný Obzor“! vo
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplání ser
Praže v administraei
na měe-
dtvit leta. . .. : 8 K. —
s dvojí donážkoa
na něsíe
7Kooh
na stst lsts
ve eiialkěchě a K son
na mšsle i
Poštou:
na nřii
ne čtvrt lela-
s dvají zásílkoe
K soh
ns vsůste
oi
pa l žtret leka
5
article
Oba dělají účet bez národa
českého.
Oba dělají účet bez národa
českého.
Jazýček na vahách onoho sporu, do ně
hož se daly mezi sebou oba tábory společné
armády nepřátel našich k vůli království če
skému, už patrně kloní se na stranu těch,
kdož na ten čas chtějí je rozdělit. Němečt
lidovci a pokrokáři nabývaji ve voličstvu
německém v Čechách převahy, nad Všeněmci
Viděti to i odtud, že hlavní orgán nedávných
obstrukčníkův německých v parlamentě ví
deňském velmi ohnivě se pustil do Všeněmcův
a rozhodně se vyslovuje pro parcelační pro-
gram svatodušní. Průběhem časopiseckého
boje, který mezi oběma hlavními stranami
německými se točil nikoliv o to, má-li na
prospěch Němectva samostatnost královstv
českého se zachovati, nebo nezachovati, ale
o to, jakým způsobem dříve a jistěji by
mohla býti zničena, zaslechli jsme z lůna
válčících mezi sebou bratří všelicos zajíma-
vého. Jedni dokazovali druhým, že jsou
Němci lepší a věrnější; jedni přeli se s dru-
hými, kdo z nich národ český nenávidí více
jedni tvrdili přes druhé, že prospěch a bu-
doucnost celého Němectva v Evropě závisí
na budoucnosti království českého. Ale ani
jediného slovíčka nedověděli jsme se od nich
o tom, kdo z nich by byl větším přítelem
práva a spravedlnosti, kdo z nich by byl
upřímnějším milovníkem, věrnějším synem
této vlasti, a kdo z nich by poctivěji usilo-
val o zjednání národního smíru v ní.
Němec
Čechy
Evropa
6
article
Jen malininký praporeček černožlutý
němečtí lidovci a pokrokáři v posledních
dnech vystrkují nad svou stranou proti Vše-
němcům, a to ještě velice ostýchavě a bázlivě,
poněvadž nemohou zapříti, že s nimi spo-
lečně nosí v knoflíkové dirce chrpu, že s nimi
společně hulákají »Wacht am Rhein«a
»Deutschland, Deutschland über Alles«, že
s nimi společně po všechen čas při všech
svých domácích slavnostech a veřejných prů-
vodech neznají a neužívají barev jiných, než
černo červeno-žlutých, že s nimi společně
oslavují Bismarka jako největšího prorokaa
vůdce svého, že s nimi společně provolávají
heslo církevní, kteréž sám následník na trůně
rakouském veřejně prohlásil za protirakouské
atd. Však v nynějším sporu se svými kon-
kurrenty na lovu o sněmovní mandáty v krá-
Iovství českém opatrnost poradila jim,
aby zase na chvílku zahráli si s vlaste-
nectvím rakouským svou komedii, která
posud vždycky vyplatila se jim dle přání.
Nadějíť se zcela správně, že panstvo vídeňské
jim sedne na lep i tenkráte a že příslušní
činitelé ve volebních okresích německých do-
stanou aviso, koho v příštích volbách sně-
movních mocným vlivem svým mají podpo-
rovat.
Zabezpečivše si způsobem tak náramně
laciným nezbytnou pomoc proti Všeněmcům
s hora, lidovci němečtí na odůvodnění par
celačních choutek svých v království českém
vymýšlejí si nejošemetnější, nejpodlejší a nej
drzejší lži, proč s národem českým ve vlast
nerozdělené žíti nemohou.
Deutschland übry Alle
Bismark
7
article
Nedělní číslo hlavního orgánu jejich ví
deňského nahromadilo perfidnost na perfid
nost, aby dokazovalo, že Němci v Čechách
k vůli své národnosti jsou největšími mučed-
níky, že od národa českého tu doznávají křivd
do nebe volajících, útrap nesnesitelných, po-
kořování mravního ba i vykořisťování hmot
ného měrou neslýchanou ve světě vzdělaném
a ve státě právním. Česko-feudální většina
sněmovní nepřestává vykořisťovati své pře-
vahy v zákonodárství zemském a ve správě
zemské na soustavné počešťování země. Od
té doby (co tato většina za Taaffa byla zří-
zena) počítá se stálý dotěrný postup živlu
českého do jazykového území německého,
konfiskace těměř všech pro obě národnosti
určených ústavův zemských pro Čechy, vy-
dání celé řady prvotně německých obcí če-
ským menšinám, uměle zřízeným, helotství
Němcův v Praze, opředení území německého
sítí národních škol českých, jichžto vydržo-
vání bylo uvaleno na města německá, poko-
řující postavení Němcův na sněmě zemském,
jevící se v tom, že zastoupení jejich ve vy
boru zemském není založeno na právu, nýbrž
na dobré vůli většiny.«
Touto obžalobou nedělní číslo » Neue
Fr. Pr.« stíhá národ český, aby svět zvěděl
a ihned přisvědčil, že pro Němce v Čechách
není osvobození z těchto nesnesitelných muk
leda bude-li pro ně zřízeno v tomto králov
ství zvláštní, samosprávné a uzavřené území.
Němec
Taaff
Němcův
Neue
Čechy
Praha
Francie
8
article
Jednou, před jedenácti lety, byli prý už
zcela blízcí vyplnění svých tužeb, národnímu
ohraničení svému v Čechách, kteréž prý
bylo zmařeno jen »známým věrolomstvím
Čechův«.
Nikoliv, pánové, když o svém pekelném
životě s národem českým ve vlasti nerozdě-
lené už tolik jste toho nalhali, mohli byste
podle historické pravdy doznati, že onino
Čechové, kteří o punktace vídeňské, mezi
nimiž se nalezalo i zřízení vašeho toužebně
žádaného uzavřeného území v tomto králov-
ství, s vámi byli se smluvili, svému slovu
na sněmě zemském dostáli tak věrně, že
sám p. dr. Rieger byl generálním řečníkem
pro ně! Zmaření oněch punktací, osvo-
bození celého národa českého ze záhubné
pasti, nalíčené na život jeho, osvobození to-
hoto království ze smrtonosné kličky, už
položené na jeho obnaženou šíji, provedli
onino Čechové, kteří vám ničeho ne-
byli slíbili, kteří punktace vídeňské
s vámi nevypracovali, ba kteří vládou vídeň-
skou s vaším vědomím a svolením od všeho
účastenství v tomto díle schválně a okázale
byli vyloučeni. Tito Čechové měli svědomi
úplně čisté a ruce úplně volné, ti nebyli
vám a vládě zavázáni žádným slibem, žad-
nou věrností. Ti užili na sněmě zemském
své volnosti a podle své nejsvětější povin-
nosti k národu českému a k tomuto staro-
slavnému království rozkotali neblahé, pro-
kleté dílo punktační.
Čechův
Čecho
doktor
Rieger
Čechy
9
article
A k tomu dílu vy nyní se vracite,to
dílo rádi byste nyní obnovili! Vše, co znova
uvádíte na důkaz, že jste nucení domáhati
se rozdělení této země, abyste uhájili svého
národního života v ní, svých práv ústavních,
svých potřeb a prospěchů hmotných, jest
slovo za slovem nejnestoudnější lží, zjevné
všemu světu. Vaši zástupci na sněmě a ve
výboru zemském sami, jsou-li lidé poctiví,
musejí dosvědčiti dle pravdy, že ani v zá-
konodárství zemském, ani ve správě země
neděje se vám ani nejmenší křivdy, že nikde
ani nikde nedoznáváte pražádného zkraco-
vání při ústavech zemských, že obce vaše
nejsou ani na milosti českých menšin, ani
že neuvalují se na ně žádná nezákonná bře-
mena národními školami českými. Ale iv
otázce národních menšin i v otázce škol
pravý opak je pravda, jak vám dosvědčí
sám místodržitel v království
českém ic. k. zemská rada školní.
Však jedna věc jest pravdou, pravdou
nepopíratelnou: živel německý i když ve
svých městech a obeích si připočítá
všechny tam žijící příslušníky národnosti
české, jest a zůstane v království českém
menšinou, všemu světu zjevnou. A z této
jeho faktické menšiny dovedly udě-
lati jen svrchovaně nespravedlivé volební
řády únorové na dlouhá léta sněmo vní
většinu! A ještě nyní, když Němci v Če-
chách té většiny sněmovní nemají, mají
v poměru k dvoutřetinové většině obyvatel-
stva českého v tomto království na sněmě
zemském hlasů více, než kolik
po právu a spravedlnosti jim
patří.
To jsou ty pravé bolesti, kteréž je trápí,
nikoliv nátisky, křivdění a vykořisťování se
strany národa českého, jenž nepřeje si ničeho
vroucněji, nedomáhá se ničeho upřímněji.
Němec
10
article
než aby žil s nimi v požitku úplně
rovného práva jazykového a svo-
bod ůstavních v celém obvodu
tohoto království.
Jim pak jde toliko o panství. A nemo-
houce již jako před časy panovati v ze m
celé, usilují o rozdělení její, tak
aby neobmezeně panovali aspon
v části její.
Však jako jest nepopíratelná pravda, že
živel německý v celém království českém
jest zjevná menšina, rovněž jest pravdou, že
nějakého celistvého, jednolitého, souvislého
uzavřeného území německého v tomto krá-
lovství do té chvíle není, přes všechnu bru-
tálnost a sveřepost, kteréž tam se strany
německé napořád doznávají menšiny české,
přes všechen barbarský terror, jenž provádí
tam sčítání lidu. Rozdělení, rozštěpení tohoto
království mají se státi k tomu účelu, a by
takové národně uzavřené území
německé časem svým teprv se
tu objevilo, až by národní samospráva
německá všecky statisíce Čechův, nyní tam
žijících a mořených, na dobro umořila,
a když by každému Čechu z vnitřka země
přístup tam zavřela.
K tomu všemu bylo by třeba nových
vídeňských punktací; k takovému bo-
hopustému hospodářstvínárodnímu v tomto
království bylo by potřebí svolení se
strany národa českéhol
Vytýkají-li pak němečtí lidovci Všeněm-
cům, že poněmčení celého národa
českého, jež tito ke blahu všematky
Germanie mají na myslí, jest naprosto
nemožné; Všeněmci sami mohou za ná-
rod český odpověděti německým lidovcům,
že i rozdělení královstýíčeského
a zřízení uzavřeného, národně ohraničeného
německého území v jeho obvodu jest holou
nemožností. A také jsou si oba tábory
společné armády nepřátel našich po urputném
boji ve svých úspěších úplně kvit.
Čechův
Čech
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. srpna. (Všeněmecké
plány.) Wolffova »Ostd. Rundschau« otiskla
dvě stati o »požadavku německé politiky stran
nedělitelnosti „provincie“ Čech«, jejichž autorse
skrývá za počátečními písmeny M. J. Účelem
slati jest, odsouditi politiku německých pokro-
kářů a nacionálů, žádajících rozdělení králov-
ství českého ve dvě samosprávná území, ně-
mecké a české, a dokázati, že při příštích vol-
bách do českého sněmu Němci se mohou ríditi
pouze heslom: »Čistě německy (t. j. antisemit-
sky), všeněmecky a nedělitelně!« Zásadu nedě-
litelnosti odůvodňuje pisatel následujícími slovy
»Stojíme na slanovisku, že zavedením
němčiny jako jazyka státního utvoři se jedině
možná základna pro případné dorozumění
s Čechy. Od tohoto požadavku nemůžeme ustou-
piti za žádnou podmínkou, poněvadž odpovídá
praktické politické potřebě. Čechové sami svým
časem uznají praktickou stránku takové politiky
a vpraví se do nezbytnosti, až je bude pevná
vládní ruka držeti na uzdě. Šovinistický luxus
stojí je beztoho už mnoho peněz. Snad pone-
náhlu uznají také jeho bezcennost a zároveň
poznají, že těsným sblížením s Němci nestali
se méně cennými a horšími. Až se vyzují
z dětských střevíčků, uznají zákony rozumu
logiky. Politika Němců záleží od jakživa nejen
v zachování své národní osobitosti, nýbrž smě-
řuje a bude směřovati k tomu, aby národní
byti učinila cennějším a zároveň na jiné arické
národy působila ve smyslu zušlechťovacím ().
Wolffův
Ostd
Čo
Němec
Čecho
Praha
Čechy
12
article
Nás z »Východní marky« vede cesta přirozeně
na východ. Jest naší povinností, navázati vhodné
styky se všemi oněmi národy, kteří bydlí po
obou stranách oné přirozené vodní dráhy, která
ze srdce Německa vede k Černému moři, aby-
chom rozvili čilé hospodářské styky, jichž po-
mocí vyšší germánská kultura může
býti zasazena i na Východ. Čím dále rozšířime
svou kulturu, tím větší musí býti také náš vliv
a jeho pomocí pronikneme opět dále, abychom
Německo
13
article
nové další země otevřeli kultuře. Z toho vy
plývá, že jest naší nejsvětější povinností, dopo-
moci německému vlivu v rakouské státní poli-
tice k neobmezené platnosti. A to můžeme,
budeme-li chtíti. Němci by to byli ostatně už
dávno zmohli, kdyby byli chtěli.«
Tu je klidně a jasně řečeno, co ostatně
o německých snahách štěbetají už dávno vrabei
na střeše, co však rakoušti Němci houževnatě
popírají, že poněmčením Čech otevře se jim
volná dráha k poněmčení celé východní Evropy
až k Černému moři, kterou hodlají oblažiti svou
»zářící kulturou«, jevící se mommsenovskými
klacky a karlovarskými shnilými vejci. Prot
těmto snahám nutno k národům evropského
Východu zvolati dle Viléma II.: »Národové ev-
ropského Východu, mějte se na pozoru !«a
doma do volebního boje jiti za heslem: »Česky.
slovansky a nedělitelně !«
Z Těšína, 6. srpna. (K česko- pol
skému sporu na Těšinsku.) Zakopan-
ská schůze protičeských agitátorů z Těšinska
zajímá dosud polské listy, jež vesměs až na
Ivovské »Slovo pol.« a »Dzien. pol.« a krakov-
skou »Nov. Reformu« shledávají velice povážli-
vým, vyzývati český živel ve Slezsku do boje
a otvírati do kořán bránu tím silnějšímu návalu
němectví do krajů slezských. Takové pochyb-
nosti o důsledcích zakopanské schůze má také
»Gwiazdka cieszyňska«, tedy list, nám Čechům
ne zrovna příznivý. Píšeť ve svém referátuo
zakopanské schůzi:
»Na schůzi zakopanské padlo slovo, s nímž
se za žádnou cenu nemůžeme shodnouti. Pra-
veno tam, že na Těšínsku jsou Čechové Polá-
kům mnohem nebezpečnější než Němci. To jest
mínění jednostranné, jež se nesrovnává se sku-
tečností. Nepřeháníme, tvrdíme-li, že germani-
sace činí největší pokroky tam, kde vře česko-
polský spor. Nikde v knížectví těšínském ne-
zpychli Němci tak, jako v okrese bohumínském.
Němec
Vilém II
Čecho
Polá
Čechy
Evropa
Těšín
Slezsko
Těšínsko
14
article
Stačí vstoupiti do nádraží bohumínského, aby
se o tom člověk přesvědčil . . . Germanisuje se
Pudlov, Hrušov, Michalkovice, Polská Ostrava,
Kunčice atd. Německé listy rostou tam jako
houby po dešti. A o nie lépe není v okrese
fryštátském, kde ve Fryštátě, v Karviné av
Petrovicích Němci pořádají své slavnosti sluno-
vratu a vzduchem se rozléhá volání »heil !«
Tvrditi tedy, že nám od Němců nebezpečí
nehrozí, jest holá nepravda. Spor s Čechy jest
spor hraniční, otázka dvou okresů, otázka na
všechen způsob vážná, která však nesnese po-
rovnání s tím sporem, jaký tu máme s Němci, již
mají v rukou všechny mocné zbraně, neboť mají
za sebou úřady a kapitály a při tom pokryli
náš kraj sítí svých vlivů, sahajících přes hra-
nice rakouské říše, tak dokonale, že třeba nej
většího úsilí, abychom síť tu protrhli a vyrval
se z jejich železných pout. Politika těšínských
Němec
Pudlov
Hrušov
Ostrava
Kunčice
Fryštát
Karviná
Petrovice Němec
Čechy
15
article
Němců jest přibuzná té politiky, kterou jich bratří
prováději v Poznaňsku, jest důsledna a úspěchy.
jimiž se může vykázati na samých hranicíeh
haličských, ukazují, že jí nejde jen o Slezsko
nýbrž že míří i dále na východ za slezské hra-
nice ... Uznáváme potřebu, abychom hájili své
národnosti i proti přehmatům českým, ale ne-
můžeme neviděti, že Čechové jsou buď jak bud
naši přirození spojenci ve stále prudším boj
s německou útočnosti a to musíme bráti do
svých výpočtů. Proto bojíme se jednostrannosti.
která naší národní politice může způsobiti škodu
nenahraditelnou.«
Z Lublaně, 5. srpna. (Installa ce
starosty Hribara.) Máme před sebou do-
slovný text řeči, kterou nově nastolený starosta
lublaňský odpověděl na vítací slova vládního
zástupce hr. Schaffgotsche. Řeč starostova byla
veskrze proniknuta duchem svobodomyslnostia
pokroku a v jednom místě p. Hribar přímo pro-
hlásil, že se ve svém starostenském úřadě chce
říditi příkladem Čechův, u nichž se za svého
pobytu v Čechách naučil, jak lze národní zájmy
hájiti všestrannou úctou k pokroku na všech
polích působnosti a potíráním středověkého tmář-
ství, jež vede jen k otroctví.
Starosta Hribar nezůstal také dlužen od-
pověď hr. Schaffgotschovi, jenž si posteskl,ž
V drobném prodejit
rsnní číslo o sobě . . . za Sh
sdpoledni
. . . na 2h
ve dlialkích na vezkov-
ramní číElo. . . . . .
10h
cdpolední . . . . . . . . Sh
Insera ty
plati se hetevě napřeě.
Předplacení a inssrty přijímá zdminl-
strace v Mazianské ulici č. e.
Tam nacházají se těž redskce
tiskáizns a szpedice „Národnšch LLstse.
Rukopisy se nevracejí.
Němec
Čecho
Hribar
Schaffgotsch
Čechův
LLsts
Poznaňsko
Lublaň
Čechy
Mazianský ulice
16
article
v obecním zastupitelstvu lublaňském nevidl
Němců. Odpověď jeho vzhledem k slavnostnímu
okamžiku byla ovšem co nejmírnější. Pravil, že
ač si přeje, aby se Lublaň stala střediskem
všeho slovinského národa a z ní aby mu vy-
cházelo světlo osvěty, přece nezapomene na ob-
čany druhé národnosti a chce se k nim zacho-
vati zcela nestranně a bude se ve svém jednání
vždy říditi dokonalou rovnoprávnosti. Přál by
si však, aby také lublaňští Němci nezapomínuli
svých povinností k Lublani jako hlavnímu městu
slovinskému.
Zřetelněji na stesk Schaffgotschův odpo-
věděl dr. Rybař z Terstu při večerním banketu,
pořádaném za přiležitosti starostovy installace.
Zmíniv se o stesku vládního zástupce, projevil
přání, aby vláda podobné stesky projevil
i v jiných obecních zastupitelstvech, zejmena
v Terstu. Tam — prý — si vládní zástupce
ani nepovšíml slovinských městských radů a ne-
uznal je za hodny ani jediného slovinského
slova, kdežto v Lublani mluvil německy, a
v zastupitelstvu není ani jediného Němce. P'řipii
pak starostovi Hribarovi, jenž sice při volbách
neobdržel ani jediného německého hlasu, za to
však je nyní tím dražším všemu slovinskému
národu.
Němec
Schaffgotschův
doktor
Hribar
Lublaň
Terst
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 7. srpna.
Praha
19
article
Vzrůst ruského vlivu v Persii. Rusko
zápolí už přes dvacet let s Anglií o vliv na
Persii. Není tomu dávno, kdy sami Rusové po-
chybovali, že se jim podaří zlomiti silný an-
glický vliv v této nejbližší sousedce Ruska
anglická politika v jižní Africe a v Číně při-
spěla jim v posledních letech sama na pomoc.
Dnes už i Peršané vidí, co by je čekalo v bu-
doucnosti, kdyby upadli do sfery anglických
zájmů. Cit samoobrany přinutil perskou vládu,
aby se o finanční pomoc obrátila k Rusku
jeho pomocí se zbavila dluhů, poutajícíchji
k Anglii. Persii podařilo se prostřednictvím ru-
ského banku v Teheraně uzavříti půjčku 25
millionů rublů, za kterou se zaručila ruská
vláda, kdežto Persie se zavázala, že peněz těch
užije na zaplacení svých dluhů v Anglii. Ná-
sledkem této půjčky celní důchody Persie po-
staveny pod ruský dozor a už to stačí, aby se
posoudil dojem, jejž tento akt sbližení rusko-
perského způsobí na mysli vnímavých obyvatelů
Asie. Za vzájemné důvěry mezi oběma státy a
vzhledem k širokým rozhledům, jimiž se vy-
znamenává ruská politika v Asli, nelze pochy-
bovati, že Rusko se nyní vynasnaží, aby železná
dráha, která jest už započáta, a jež má spo-
jiti ruské Zákavkazsko s Persií, došla do roku
1903 neb 1904 přes celou Persii až do Buširu
na Perském záli vu.
Rus
Peršan
Persie
Rusko
Anglie
Afrika
Čína
Asie
20
article
»Bírž. Vědom.«, jež zabývají se vzrůstem
ruského vlivu na Persii, upozorňují při této pří-
ležitosti na důležitou okolnost, že právě nyní
jmenován perským vyslancem v Petrohradě syn
perského ministra zahraničných věcí, Murza-
Asan-Chan. Nový perský vyslanec při ruském
dvoře jest jinak dobře obeznámen s ruskými
poměry, neboť obdržel své vzdělání v Rusku.
Byl nejprve chovancem moskevské kadetky, pak
studoval na moskevské universitě, kde ukončil
fakultu právnickou. Jako člověk moderně vzdě-
laný požívá doma v Persii značného vlivu na
své krajany a proto lze se nadíti, že jeho pů-
sobení v Petrohradě sblíží ještě více oba sou-
sední státy, ovšem na malou radost synů Al-
bionu.
Ruská odpověď? »Dzien. Pozn.« dovídá
se, že Rusko chce na německé celní tarify od-
pověděti uzavřením hranic pro dělníky, odchá-
jící z ruského Polska na polní práce do Pruska.
Poněvadž pruští junkeři ve východních krajích
nemají jiného zemědělského dělnictva, než polské
chlopy z Ruska a z části z Haliče, byla by to
ovšem citelná rána pro německé statkáře, kteří
by byli pak nuceni hledati dělníky za drahé
peníze doma.
Chan
Al
Persie
Petrohrad
Rusko
Polsko
Prusko
Halič
MurzaAsan
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 7. srpna.
Praha
22
article
Jsem zase v Praze.
Zdali pak se změnila po těch čtyřech ne
dělich, co jsem ji neviděl? Ani dost málo.
Jenom že je o něco vic zaprášenější a prázdnější.
než jindy. Není tomu dávno, co také u nás
stalo se zvykem, vyhledávati v létě venkov a
vyjížděti si do světa. Kdo před dvaceti lély
mohl o sobě říci, že byl ve Vídni, na toho po-
hlíželi jsme s jistou úctou a kdo dokonce viděl
braniborskou bránu nebo dopřálo mu štěstí pro
cházeti se chvilenku po hamburském Jungfernsteigu
byl nám vynikajícím cestovatelem.
Dnes jako na všedního člověka díváme se
na toho, kdo nepostřilel na některém ticho-
mořském ostrově několik domorodců aneb komu
v Klondyke nezmrzly a neupadly obě uši.
Je vůbec cestování pro normálního člověk
dnes námahou?
I toto. Zachce-li se mu lvů, zaveze h
železnice do Biskvy do samé Sahary. Tam po
nich pálit může z oken hotelu. A na Ceyloně
zřizují nyní právě první pivovar, pro kterýž led
bude dle nejnovějších výzkumů vyráběti samo
slunce na tamějších porosních skalách čedi-
čových a ve Vladivostoku stavějí nyní villovou
čtvrť pro evropské výlelniky, již za pomoci
sibiřské pacifické dráhy budou tam trávit letní
měsíce.
Ještě tak trochu nebezpečné je šplhání na
hory. Je pravda, s těch do roka se skácí hezký
počet do propastí, ale litovat jich nemožno
Praha
Vídeň
Vladivostok
23
article
proč tam lezou, když mohou se dát zeela po
hodlně až na Mont Blanc vytáhnout loko
motivou,
Pára a elektrika sbližují a chtěl bych
v sázku vejíti, že než uplyne deset let, bude
možno v Paříži snídat, ve Vídni obědvata
v Cařihradě večeřet.
Když nebožtíka perského šacha v r. 187
vozili po Evropě z jednoho hlavního města do
druhého, tu tento nepřiliš vlídný pán vyslovil
své podivení nad tím, proč národové, kteři o
sebe ničím se neliší, mezi nimiž není vlastně
ani žádných jazykových hranic, jejichž oblasti
lze projeti rychlíkem v několika málo hodinách,
tak krvavé vedou války.
Co šach rozumí politice!
Ubijíme se navzájem proto, že jsmes
příliš blizcí.
Popřiti se nedá, že pára a elektrická jiskra
sbližují nás prostorně, je otázka, sbližují-li nás
též — duševně.
Nás je asi šest millionů. Je to hrstka.
kterouž dnes příliš imponovati nelze a proto m
připadá, kdo v póse nepřemožitelného reka z
každou větou dovolává se svého pěti- nebo šesti-
millionového národa a při tom pyšně v prsa se
bije, jako trpaslíček, jenž před panorámou apo-
strofuje p. t. publikum. » Já, nepřemožitelný obr
osmdesát centimetrů vysoký, tam uvnitř dokážu,
co dovedu !e
Šest millionů a žijeme tak těsně vedle
sebe, jako lidé ve velkoměstském činžáku,
v němž nalezají se samě byty o jednom po-
koji, mohli bychom se tedy znát, snášet se
oproti tomu, že není druhého národa, o jehož
zničení mocný nepřítel tou měrou by usiloval,
Paříž
Vídeň
Cařihrad
Evropa
Mont Blanc
24
article
jako je národ náš, drobet též se milovati. Však
jestli se rvaly druhdy u nás dvě strany až do
vykrvácení, rve se jich teď asi deset.
Teď dokonce již se rozestupujeme ne dle
svého přesvědčení politického, k vůli (aktice
na základě různých názorů ve směrodatných
otázkách hospodářských, ted nás v nepřátelské
armády děli Praha stará a nová, teď hrr n
sebe, ne pro svaté národa právo a za jazyk
slovanský, ale pro nějakou římsu nebo pro
arkýř!
Kdo by nás neznal, řekl by, že jsme, jak
se říká, národ až moc saturovaný, že takový
si dovolujeme přepych.
Nechci však vměšovati se ve staropražský
sbor; mně protiví se barbar, jenž kácí surovou
rukou cenné památky po předcích zděděně.
jako blázen, jenž k locjaké hromádce cihe
každodenně se modlI. A věru, že nesnadno bylo
by mi odpověděli na otázku, kdo že by měl
býti přísněji souzen — jestli ti, kteří v té
tak zvané osvícené době josefinské a později
historické a umělecké poklady země odváželi do
ciziny, co nemohli odvézti, bořili a co stavěli,
činili ve vkusném vznešeném slohu, v němž
zbudována na příklad pražská všeobecná ne-
mocnice, neb ten, jenž neznaje ve své odborné
vášni mezí, zatracuje Husa, Žižku, Hlusity a
dobu husitskou vůbec, poněvadž v době té
zpustošeno několik kostelů a několik starých
Hus
Žižek
Hlusita
Praha
25
article
Nu, přesvědčil jsem se, že průběhem t
doby, co jsem nebyl v Praze, nikde není ura-
žena ani hrana na některém velepamátném ná
razníku a že ve staré Praze všechno je v nej
lepším pořádku,
hradů.
Až na to, že je strašně prázdná a násled-
kem toho — jak lidé bez ducha tvrdí — strašně
fádní.
Prázdná je, to nepopírám. V domě, v němž
bydlím, nepotkám dnes na schodou, než ráno
drátenníka, v poledne zoufalou žebračku, jež
nyní v létě všech pozbyla komittentů a k večeru
policistu, jenž kontroluje zámky na opuštěných
bytech.
Že by ale byla fádní, nedovolil bych s
řici. Mne baví cizinci, již té doby potulují se po
Praze. Není jich mnoho, to tvrditi bych nesměl
Ve Vídni jich je pětkrát, v Pešti desetkrát tolik.
O Drážďanech, o Mnichově, o Lipsku ani ne-
mluvím.
Proč tak málo kdo si na Prahu vzpomene
Němci se jí vyhýbají, poněvadž i dnes
ještě každý druhý z nich tomu věří, že kdo zde
opováží se hlesnouti německy, klackem k zemi
ho srazíme. My chudáci, kteří pro každé slo-
víčko na poštovním recepisu podnikati jsme mu-
sili válečnou výpravu. Representanti ostatních
národů proto k nám nechodí, že čerpají svůj
rozum po většině rovněž z publikací nám ne-
přátelských a potom také z té příčiny, že ne-
máme dráh, jako jinde, k tomu, aby cizince
svážely do Prahy, nýbrž aby je vozily kolem
Prahy. A ještě něco, cizinci průměrné kvality
— a takových je nejvíce — znesnadňuje se pobyt
v Praze. Nerad se dotýkám tohoto thematu, ale
jednou se to musí říci: je to pražská drahota.
Vím, že se mi snad právem namitne, levněji že
to nejde, věřím tomu, ale nedivme se, vyhýbá-li
se cizinec našemu hlavnímu městu, když zde
platiti musí za slušný pokoj bezmála tolik, jako
ve Švýcarsku, jež svými domněle mastnými účty
ie tak vykřičeno, za celou pensi.
Němec
Praha
Pešť
Drážďany
Mnichov
Lipsko
Švýcarsko
26
article
V Interlakách platili naši za celé zaopatření
se vším všudy nejvýše 10 franků denně, však
mnozí dokonce jen 7 franků . ..
Toť se ví, že každý spěchá, aby se podí-
val na náš nový most. Stoji za to a kdo s Ná-
rodním divadlem v pozadí, rozhlédne se po
scenerii kolem tohoto mostu, žasne nad krásou
Prahy.
Toť se ví, že cizinec pustí se dále. A já za
ním. Je to můj sport, pronásledovati cizince
na procházce po Praze. Oko jeho těká po sma-
ragdovém pažitu Petřína. Pojednou ale cizinee
zaleknut výkřikem, jako by v zápěti hnal se
rychlostí expressu automobil, uskočí stranou.
Co se přihodilo?
Cizinec, nezvyklý na tuto zcela zvláštní
daň, jaká, pokud vím, nevybírá se již aniv
jediném městě evropském, zapomněl zaplatiti
mostně.
A cizincova pozornost rázem odvrácena o
přirozených půvabů Prahy, zabývá se výběrčím
a jeho vybafnutím.
Což by nemohla dána býti instrukce vý-
běrčím, aby cizince neobtěžovali? Máme za to,
že by důchod obecný tento úbytek snesl.
Krejcárek tedy také zůstal. Změnilose
jedině to, že není zde už tak horko, jaké
bylo před měsícem.
Vyslechl jsem včera na tramwayi bezděky
následující rozhovor dvou kvítečků z hořejšího
Nového města, které je ale »dole«,
»Vincek má opuchlou tvář, kdo mu ji
natřel?« — »Šli jsme spolu po starém mostě
v tom horku. Já řku, Vineku, Turkovi je tak
horko, že usnul. Pošimrej ho drobátko na palci.
— On to udělal a Turek ho za to kopnul. « ..
Krejcárek
Vinek
Turek
Praha
Petřín