ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2b6a2900-661b-11dc-b336-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 59, person 43, org 3, work 1
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. srpna 190I.
Praha
3 masthead
Číslo 217.
4 article
Na vanuf a odpol. listy O přiluhamí (.Naněný Obzor“! vo středu a „Literární Hlidka v pátek) předplání ser Praže v administraei na měe- dtvit leta. . .. : 8 K. — s dvojí donážkoa na něsíe 7Kooh na stst lsts ve eiialkěchě a K son na mšsle i Poštou: na nřii ne čtvrt lela- s dvají zásílkoe K soh ns vsůste oi pa l žtret leka
5 article Oba dělají účet bez národa českého.
Oba dělají účet bez národa českého. Jazýček na vahách onoho sporu, do ně hož se daly mezi sebou oba tábory společné armády nepřátel našich k vůli království če skému, už patrně kloní se na stranu těch, kdož na ten čas chtějí je rozdělit. Němečt lidovci a pokrokáři nabývaji ve voličstvu německém v Čechách převahy, nad Všeněmci Viděti to i odtud, že hlavní orgán nedávných obstrukčníkův německých v parlamentě ví deňském velmi ohnivě se pustil do Všeněmcův a rozhodně se vyslovuje pro parcelační pro- gram svatodušní. Průběhem časopiseckého boje, který mezi oběma hlavními stranami německými se točil nikoliv o to, má-li na prospěch Němectva samostatnost královstv českého se zachovati, nebo nezachovati, ale o to, jakým způsobem dříve a jistěji by mohla býti zničena, zaslechli jsme z lůna válčících mezi sebou bratří všelicos zajíma- vého. Jedni dokazovali druhým, že jsou Němci lepší a věrnější; jedni přeli se s dru- hými, kdo z nich národ český nenávidí více jedni tvrdili přes druhé, že prospěch a bu- doucnost celého Němectva v Evropě závisí na budoucnosti království českého. Ale ani jediného slovíčka nedověděli jsme se od nich o tom, kdo z nich by byl větším přítelem práva a spravedlnosti, kdo z nich by byl upřímnějším milovníkem, věrnějším synem této vlasti, a kdo z nich by poctivěji usilo- val o zjednání národního smíru v ní.
Němec Čechy Evropa
6 article
Jen malininký praporeček černožlutý němečtí lidovci a pokrokáři v posledních dnech vystrkují nad svou stranou proti Vše- němcům, a to ještě velice ostýchavě a bázlivě, poněvadž nemohou zapříti, že s nimi spo- lečně nosí v knoflíkové dirce chrpu, že s nimi společně hulákají »Wacht am Rhein«a »Deutschland, Deutschland über Alles«, že s nimi společně po všechen čas při všech svých domácích slavnostech a veřejných prů- vodech neznají a neužívají barev jiných, než černo červeno-žlutých, že s nimi společně oslavují Bismarka jako největšího prorokaa vůdce svého, že s nimi společně provolávají heslo církevní, kteréž sám následník na trůně rakouském veřejně prohlásil za protirakouské atd. Však v nynějším sporu se svými kon- kurrenty na lovu o sněmovní mandáty v krá- Iovství českém opatrnost poradila jim, aby zase na chvílku zahráli si s vlaste- nectvím rakouským svou komedii, která posud vždycky vyplatila se jim dle přání. Nadějíť se zcela správně, že panstvo vídeňské jim sedne na lep i tenkráte a že příslušní činitelé ve volebních okresích německých do- stanou aviso, koho v příštích volbách sně- movních mocným vlivem svým mají podpo- rovat. Zabezpečivše si způsobem tak náramně laciným nezbytnou pomoc proti Všeněmcům s hora, lidovci němečtí na odůvodnění par celačních choutek svých v království českém vymýšlejí si nejošemetnější, nejpodlejší a nej drzejší lži, proč s národem českým ve vlast nerozdělené žíti nemohou.
Deutschland übry Alle Bismark
7 article
Nedělní číslo hlavního orgánu jejich ví deňského nahromadilo perfidnost na perfid nost, aby dokazovalo, že Němci v Čechách k vůli své národnosti jsou největšími mučed- níky, že od národa českého tu doznávají křivd do nebe volajících, útrap nesnesitelných, po- kořování mravního ba i vykořisťování hmot ného měrou neslýchanou ve světě vzdělaném a ve státě právním. Česko-feudální většina sněmovní nepřestává vykořisťovati své pře- vahy v zákonodárství zemském a ve správě zemské na soustavné počešťování země. Od té doby (co tato většina za Taaffa byla zří- zena) počítá se stálý dotěrný postup živlu českého do jazykového území německého, konfiskace těměř všech pro obě národnosti určených ústavův zemských pro Čechy, vy- dání celé řady prvotně německých obcí če- ským menšinám, uměle zřízeným, helotství Němcův v Praze, opředení území německého sítí národních škol českých, jichžto vydržo- vání bylo uvaleno na města německá, poko- řující postavení Němcův na sněmě zemském, jevící se v tom, že zastoupení jejich ve vy boru zemském není založeno na právu, nýbrž na dobré vůli většiny.« Touto obžalobou nedělní číslo » Neue Fr. Pr.« stíhá národ český, aby svět zvěděl a ihned přisvědčil, že pro Němce v Čechách není osvobození z těchto nesnesitelných muk leda bude-li pro ně zřízeno v tomto králov ství zvláštní, samosprávné a uzavřené území.
Němec Taaff Němcův Neue Čechy Praha Francie
8 article
Jednou, před jedenácti lety, byli prý už zcela blízcí vyplnění svých tužeb, národnímu ohraničení svému v Čechách, kteréž prý bylo zmařeno jen »známým věrolomstvím Čechův«. Nikoliv, pánové, když o svém pekelném životě s národem českým ve vlasti nerozdě- lené už tolik jste toho nalhali, mohli byste podle historické pravdy doznati, že onino Čechové, kteří o punktace vídeňské, mezi nimiž se nalezalo i zřízení vašeho toužebně žádaného uzavřeného území v tomto králov- ství, s vámi byli se smluvili, svému slovu na sněmě zemském dostáli tak věrně, že sám p. dr. Rieger byl generálním řečníkem pro ně! Zmaření oněch punktací, osvo- bození celého národa českého ze záhubné pasti, nalíčené na život jeho, osvobození to- hoto království ze smrtonosné kličky, už položené na jeho obnaženou šíji, provedli onino Čechové, kteří vám ničeho ne- byli slíbili, kteří punktace vídeňské s vámi nevypracovali, ba kteří vládou vídeň- skou s vaším vědomím a svolením od všeho účastenství v tomto díle schválně a okázale byli vyloučeni. Tito Čechové měli svědomi úplně čisté a ruce úplně volné, ti nebyli vám a vládě zavázáni žádným slibem, žad- nou věrností. Ti užili na sněmě zemském své volnosti a podle své nejsvětější povin- nosti k národu českému a k tomuto staro- slavnému království rozkotali neblahé, pro- kleté dílo punktační.
Čechův Čecho doktor Rieger Čechy
9 article
A k tomu dílu vy nyní se vracite,to dílo rádi byste nyní obnovili! Vše, co znova uvádíte na důkaz, že jste nucení domáhati se rozdělení této země, abyste uhájili svého národního života v ní, svých práv ústavních, svých potřeb a prospěchů hmotných, jest slovo za slovem nejnestoudnější lží, zjevné všemu světu. Vaši zástupci na sněmě a ve výboru zemském sami, jsou-li lidé poctiví, musejí dosvědčiti dle pravdy, že ani v zá- konodárství zemském, ani ve správě země neděje se vám ani nejmenší křivdy, že nikde ani nikde nedoznáváte pražádného zkraco- vání při ústavech zemských, že obce vaše nejsou ani na milosti českých menšin, ani že neuvalují se na ně žádná nezákonná bře- mena národními školami českými. Ale iv otázce národních menšin i v otázce škol pravý opak je pravda, jak vám dosvědčí sám místodržitel v království českém ic. k. zemská rada školní. Však jedna věc jest pravdou, pravdou nepopíratelnou: živel německý i když ve svých městech a obeích si připočítá všechny tam žijící příslušníky národnosti české, jest a zůstane v království českém menšinou, všemu světu zjevnou. A z této jeho faktické menšiny dovedly udě- lati jen svrchovaně nespravedlivé volební řády únorové na dlouhá léta sněmo vní většinu! A ještě nyní, když Němci v Če- chách té většiny sněmovní nemají, mají v poměru k dvoutřetinové většině obyvatel- stva českého v tomto království na sněmě zemském hlasů více, než kolik po právu a spravedlnosti jim patří. To jsou ty pravé bolesti, kteréž je trápí, nikoliv nátisky, křivdění a vykořisťování se strany národa českého, jenž nepřeje si ničeho vroucněji, nedomáhá se ničeho upřímněji.
Němec
10 article
než aby žil s nimi v požitku úplně rovného práva jazykového a svo- bod ůstavních v celém obvodu tohoto království. Jim pak jde toliko o panství. A nemo- houce již jako před časy panovati v ze m celé, usilují o rozdělení její, tak aby neobmezeně panovali aspon v části její. Však jako jest nepopíratelná pravda, že živel německý v celém království českém jest zjevná menšina, rovněž jest pravdou, že nějakého celistvého, jednolitého, souvislého uzavřeného území německého v tomto krá- lovství do té chvíle není, přes všechnu bru- tálnost a sveřepost, kteréž tam se strany německé napořád doznávají menšiny české, přes všechen barbarský terror, jenž provádí tam sčítání lidu. Rozdělení, rozštěpení tohoto království mají se státi k tomu účelu, a by takové národně uzavřené území německé časem svým teprv se tu objevilo, až by národní samospráva německá všecky statisíce Čechův, nyní tam žijících a mořených, na dobro umořila, a když by každému Čechu z vnitřka země přístup tam zavřela. K tomu všemu bylo by třeba nových vídeňských punktací; k takovému bo- hopustému hospodářstvínárodnímu v tomto království bylo by potřebí svolení se strany národa českéhol Vytýkají-li pak němečtí lidovci Všeněm- cům, že poněmčení celého národa českého, jež tito ke blahu všematky Germanie mají na myslí, jest naprosto nemožné; Všeněmci sami mohou za ná- rod český odpověděti německým lidovcům, že i rozdělení královstýíčeského a zřízení uzavřeného, národně ohraničeného německého území v jeho obvodu jest holou nemožností. A také jsou si oba tábory společné armády nepřátel našich po urputném boji ve svých úspěších úplně kvit.
Čechův Čech
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. srpna. (Všeněmecké plány.) Wolffova »Ostd. Rundschau« otiskla dvě stati o »požadavku německé politiky stran nedělitelnosti „provincie“ Čech«, jejichž autorse skrývá za počátečními písmeny M. J. Účelem slati jest, odsouditi politiku německých pokro- kářů a nacionálů, žádajících rozdělení králov- ství českého ve dvě samosprávná území, ně- mecké a české, a dokázati, že při příštích vol- bách do českého sněmu Němci se mohou ríditi pouze heslom: »Čistě německy (t. j. antisemit- sky), všeněmecky a nedělitelně!« Zásadu nedě- litelnosti odůvodňuje pisatel následujícími slovy »Stojíme na slanovisku, že zavedením němčiny jako jazyka státního utvoři se jedině možná základna pro případné dorozumění s Čechy. Od tohoto požadavku nemůžeme ustou- piti za žádnou podmínkou, poněvadž odpovídá praktické politické potřebě. Čechové sami svým časem uznají praktickou stránku takové politiky a vpraví se do nezbytnosti, až je bude pevná vládní ruka držeti na uzdě. Šovinistický luxus stojí je beztoho už mnoho peněz. Snad pone- náhlu uznají také jeho bezcennost a zároveň poznají, že těsným sblížením s Němci nestali se méně cennými a horšími. Až se vyzují z dětských střevíčků, uznají zákony rozumu logiky. Politika Němců záleží od jakživa nejen v zachování své národní osobitosti, nýbrž smě- řuje a bude směřovati k tomu, aby národní byti učinila cennějším a zároveň na jiné arické národy působila ve smyslu zušlechťovacím ().
Wolffův Ostd Čo Němec Čecho Praha Čechy
12 article
Nás z »Východní marky« vede cesta přirozeně na východ. Jest naší povinností, navázati vhodné styky se všemi oněmi národy, kteří bydlí po obou stranách oné přirozené vodní dráhy, která ze srdce Německa vede k Černému moři, aby- chom rozvili čilé hospodářské styky, jichž po- mocí vyšší germánská kultura může býti zasazena i na Východ. Čím dále rozšířime svou kulturu, tím větší musí býti také náš vliv a jeho pomocí pronikneme opět dále, abychom
Německo
13 article
nové další země otevřeli kultuře. Z toho vy plývá, že jest naší nejsvětější povinností, dopo- moci německému vlivu v rakouské státní poli- tice k neobmezené platnosti. A to můžeme, budeme-li chtíti. Němci by to byli ostatně už dávno zmohli, kdyby byli chtěli.« Tu je klidně a jasně řečeno, co ostatně o německých snahách štěbetají už dávno vrabei na střeše, co však rakoušti Němci houževnatě popírají, že poněmčením Čech otevře se jim volná dráha k poněmčení celé východní Evropy až k Černému moři, kterou hodlají oblažiti svou »zářící kulturou«, jevící se mommsenovskými klacky a karlovarskými shnilými vejci. Prot těmto snahám nutno k národům evropského Východu zvolati dle Viléma II.: »Národové ev- ropského Východu, mějte se na pozoru !«a doma do volebního boje jiti za heslem: »Česky. slovansky a nedělitelně !« Z Těšína, 6. srpna. (K česko- pol skému sporu na Těšinsku.) Zakopan- ská schůze protičeských agitátorů z Těšinska zajímá dosud polské listy, jež vesměs až na Ivovské »Slovo pol.« a »Dzien. pol.« a krakov- skou »Nov. Reformu« shledávají velice povážli- vým, vyzývati český živel ve Slezsku do boje a otvírati do kořán bránu tím silnějšímu návalu němectví do krajů slezských. Takové pochyb- nosti o důsledcích zakopanské schůze má také »Gwiazdka cieszyňska«, tedy list, nám Čechům ne zrovna příznivý. Píšeť ve svém referátuo zakopanské schůzi: »Na schůzi zakopanské padlo slovo, s nímž se za žádnou cenu nemůžeme shodnouti. Pra- veno tam, že na Těšínsku jsou Čechové Polá- kům mnohem nebezpečnější než Němci. To jest mínění jednostranné, jež se nesrovnává se sku- tečností. Nepřeháníme, tvrdíme-li, že germani- sace činí největší pokroky tam, kde vře česko- polský spor. Nikde v knížectví těšínském ne- zpychli Němci tak, jako v okrese bohumínském.
Němec Vilém II Čecho Polá Čechy Evropa Těšín Slezsko Těšínsko
14 article
Stačí vstoupiti do nádraží bohumínského, aby se o tom člověk přesvědčil . . . Germanisuje se Pudlov, Hrušov, Michalkovice, Polská Ostrava, Kunčice atd. Německé listy rostou tam jako houby po dešti. A o nie lépe není v okrese fryštátském, kde ve Fryštátě, v Karviné av Petrovicích Němci pořádají své slavnosti sluno- vratu a vzduchem se rozléhá volání »heil !« Tvrditi tedy, že nám od Němců nebezpečí nehrozí, jest holá nepravda. Spor s Čechy jest spor hraniční, otázka dvou okresů, otázka na všechen způsob vážná, která však nesnese po- rovnání s tím sporem, jaký tu máme s Němci, již mají v rukou všechny mocné zbraně, neboť mají za sebou úřady a kapitály a při tom pokryli náš kraj sítí svých vlivů, sahajících přes hra- nice rakouské říše, tak dokonale, že třeba nej většího úsilí, abychom síť tu protrhli a vyrval se z jejich železných pout. Politika těšínských
Němec Pudlov Hrušov Ostrava Kunčice Fryštát Karviná Petrovice Němec Čechy
15 article
Němců jest přibuzná té politiky, kterou jich bratří prováději v Poznaňsku, jest důsledna a úspěchy. jimiž se může vykázati na samých hranicíeh haličských, ukazují, že jí nejde jen o Slezsko nýbrž že míří i dále na východ za slezské hra- nice ... Uznáváme potřebu, abychom hájili své národnosti i proti přehmatům českým, ale ne- můžeme neviděti, že Čechové jsou buď jak bud naši přirození spojenci ve stále prudším boj s německou útočnosti a to musíme bráti do svých výpočtů. Proto bojíme se jednostrannosti. která naší národní politice může způsobiti škodu nenahraditelnou.« Z Lublaně, 5. srpna. (Installa ce starosty Hribara.) Máme před sebou do- slovný text řeči, kterou nově nastolený starosta lublaňský odpověděl na vítací slova vládního zástupce hr. Schaffgotsche. Řeč starostova byla veskrze proniknuta duchem svobodomyslnostia pokroku a v jednom místě p. Hribar přímo pro- hlásil, že se ve svém starostenském úřadě chce říditi příkladem Čechův, u nichž se za svého pobytu v Čechách naučil, jak lze národní zájmy hájiti všestrannou úctou k pokroku na všech polích působnosti a potíráním středověkého tmář- ství, jež vede jen k otroctví. Starosta Hribar nezůstal také dlužen od- pověď hr. Schaffgotschovi, jenž si posteskl,ž V drobném prodejit rsnní číslo o sobě . . . za Sh sdpoledni . . . na 2h ve dlialkích na vezkov- ramní číElo. . . . . . 10h cdpolední . . . . . . . . Sh Insera ty plati se hetevě napřeě. Předplacení a inssrty přijímá zdminl- strace v Mazianské ulici č. e. Tam nacházají se těž redskce tiskáizns a szpedice „Národnšch LLstse. Rukopisy se nevracejí.
Němec Čecho Hribar Schaffgotsch Čechův LLsts Poznaňsko Lublaň Čechy Mazianský ulice
16 article
v obecním zastupitelstvu lublaňském nevidl Němců. Odpověď jeho vzhledem k slavnostnímu okamžiku byla ovšem co nejmírnější. Pravil, že ač si přeje, aby se Lublaň stala střediskem všeho slovinského národa a z ní aby mu vy- cházelo světlo osvěty, přece nezapomene na ob- čany druhé národnosti a chce se k nim zacho- vati zcela nestranně a bude se ve svém jednání vždy říditi dokonalou rovnoprávnosti. Přál by si však, aby také lublaňští Němci nezapomínuli svých povinností k Lublani jako hlavnímu městu slovinskému. Zřetelněji na stesk Schaffgotschův odpo- věděl dr. Rybař z Terstu při večerním banketu, pořádaném za přiležitosti starostovy installace. Zmíniv se o stesku vládního zástupce, projevil přání, aby vláda podobné stesky projevil i v jiných obecních zastupitelstvech, zejmena v Terstu. Tam — prý — si vládní zástupce ani nepovšíml slovinských městských radů a ne- uznal je za hodny ani jediného slovinského slova, kdežto v Lublani mluvil německy, a v zastupitelstvu není ani jediného Němce. P'řipii pak starostovi Hribarovi, jenž sice při volbách neobdržel ani jediného německého hlasu, za to však je nyní tím dražším všemu slovinskému národu.
Němec Schaffgotschův doktor Hribar Lublaň Terst
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 7. srpna.
Praha
19 article
Vzrůst ruského vlivu v Persii. Rusko zápolí už přes dvacet let s Anglií o vliv na Persii. Není tomu dávno, kdy sami Rusové po- chybovali, že se jim podaří zlomiti silný an- glický vliv v této nejbližší sousedce Ruska anglická politika v jižní Africe a v Číně při- spěla jim v posledních letech sama na pomoc. Dnes už i Peršané vidí, co by je čekalo v bu- doucnosti, kdyby upadli do sfery anglických zájmů. Cit samoobrany přinutil perskou vládu, aby se o finanční pomoc obrátila k Rusku jeho pomocí se zbavila dluhů, poutajícíchji k Anglii. Persii podařilo se prostřednictvím ru- ského banku v Teheraně uzavříti půjčku 25 millionů rublů, za kterou se zaručila ruská vláda, kdežto Persie se zavázala, že peněz těch užije na zaplacení svých dluhů v Anglii. Ná- sledkem této půjčky celní důchody Persie po- staveny pod ruský dozor a už to stačí, aby se posoudil dojem, jejž tento akt sbližení rusko- perského způsobí na mysli vnímavých obyvatelů Asie. Za vzájemné důvěry mezi oběma státy a vzhledem k širokým rozhledům, jimiž se vy- znamenává ruská politika v Asli, nelze pochy- bovati, že Rusko se nyní vynasnaží, aby železná dráha, která jest už započáta, a jež má spo- jiti ruské Zákavkazsko s Persií, došla do roku 1903 neb 1904 přes celou Persii až do Buširu na Perském záli vu.
Rus Peršan Persie Rusko Anglie Afrika Čína Asie
20 article
»Bírž. Vědom.«, jež zabývají se vzrůstem ruského vlivu na Persii, upozorňují při této pří- ležitosti na důležitou okolnost, že právě nyní jmenován perským vyslancem v Petrohradě syn perského ministra zahraničných věcí, Murza- Asan-Chan. Nový perský vyslanec při ruském dvoře jest jinak dobře obeznámen s ruskými poměry, neboť obdržel své vzdělání v Rusku. Byl nejprve chovancem moskevské kadetky, pak studoval na moskevské universitě, kde ukončil fakultu právnickou. Jako člověk moderně vzdě- laný požívá doma v Persii značného vlivu na své krajany a proto lze se nadíti, že jeho pů- sobení v Petrohradě sblíží ještě více oba sou- sední státy, ovšem na malou radost synů Al- bionu. Ruská odpověď? »Dzien. Pozn.« dovídá se, že Rusko chce na německé celní tarify od- pověděti uzavřením hranic pro dělníky, odchá- jící z ruského Polska na polní práce do Pruska. Poněvadž pruští junkeři ve východních krajích nemají jiného zemědělského dělnictva, než polské chlopy z Ruska a z části z Haliče, byla by to ovšem citelná rána pro německé statkáře, kteří by byli pak nuceni hledati dělníky za drahé peníze doma.
Chan Al Persie Petrohrad Rusko Polsko Prusko Halič MurzaAsan
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 7. srpna.
Praha
22 article
Jsem zase v Praze. Zdali pak se změnila po těch čtyřech ne dělich, co jsem ji neviděl? Ani dost málo. Jenom že je o něco vic zaprášenější a prázdnější. než jindy. Není tomu dávno, co také u nás stalo se zvykem, vyhledávati v létě venkov a vyjížděti si do světa. Kdo před dvaceti lély mohl o sobě říci, že byl ve Vídni, na toho po- hlíželi jsme s jistou úctou a kdo dokonce viděl braniborskou bránu nebo dopřálo mu štěstí pro cházeti se chvilenku po hamburském Jungfernsteigu byl nám vynikajícím cestovatelem. Dnes jako na všedního člověka díváme se na toho, kdo nepostřilel na některém ticho- mořském ostrově několik domorodců aneb komu v Klondyke nezmrzly a neupadly obě uši. Je vůbec cestování pro normálního člověk dnes námahou? I toto. Zachce-li se mu lvů, zaveze h železnice do Biskvy do samé Sahary. Tam po nich pálit může z oken hotelu. A na Ceyloně zřizují nyní právě první pivovar, pro kterýž led bude dle nejnovějších výzkumů vyráběti samo slunce na tamějších porosních skalách čedi- čových a ve Vladivostoku stavějí nyní villovou čtvrť pro evropské výlelniky, již za pomoci sibiřské pacifické dráhy budou tam trávit letní měsíce. Ještě tak trochu nebezpečné je šplhání na hory. Je pravda, s těch do roka se skácí hezký počet do propastí, ale litovat jich nemožno
Praha Vídeň Vladivostok
23 article
proč tam lezou, když mohou se dát zeela po hodlně až na Mont Blanc vytáhnout loko motivou, Pára a elektrika sbližují a chtěl bych v sázku vejíti, že než uplyne deset let, bude možno v Paříži snídat, ve Vídni obědvata v Cařihradě večeřet. Když nebožtíka perského šacha v r. 187 vozili po Evropě z jednoho hlavního města do druhého, tu tento nepřiliš vlídný pán vyslovil své podivení nad tím, proč národové, kteři o sebe ničím se neliší, mezi nimiž není vlastně ani žádných jazykových hranic, jejichž oblasti lze projeti rychlíkem v několika málo hodinách, tak krvavé vedou války. Co šach rozumí politice! Ubijíme se navzájem proto, že jsmes příliš blizcí. Popřiti se nedá, že pára a elektrická jiskra sbližují nás prostorně, je otázka, sbližují-li nás též — duševně. Nás je asi šest millionů. Je to hrstka. kterouž dnes příliš imponovati nelze a proto m připadá, kdo v póse nepřemožitelného reka z každou větou dovolává se svého pěti- nebo šesti- millionového národa a při tom pyšně v prsa se bije, jako trpaslíček, jenž před panorámou apo- strofuje p. t. publikum. » Já, nepřemožitelný obr osmdesát centimetrů vysoký, tam uvnitř dokážu, co dovedu !e Šest millionů a žijeme tak těsně vedle sebe, jako lidé ve velkoměstském činžáku, v němž nalezají se samě byty o jednom po- koji, mohli bychom se tedy znát, snášet se oproti tomu, že není druhého národa, o jehož zničení mocný nepřítel tou měrou by usiloval,
Paříž Vídeň Cařihrad Evropa Mont Blanc
24 article
jako je národ náš, drobet též se milovati. Však jestli se rvaly druhdy u nás dvě strany až do vykrvácení, rve se jich teď asi deset. Teď dokonce již se rozestupujeme ne dle svého přesvědčení politického, k vůli (aktice na základě různých názorů ve směrodatných otázkách hospodářských, ted nás v nepřátelské armády děli Praha stará a nová, teď hrr n sebe, ne pro svaté národa právo a za jazyk slovanský, ale pro nějakou římsu nebo pro arkýř! Kdo by nás neznal, řekl by, že jsme, jak se říká, národ až moc saturovaný, že takový si dovolujeme přepych. Nechci však vměšovati se ve staropražský sbor; mně protiví se barbar, jenž kácí surovou rukou cenné památky po předcích zděděně. jako blázen, jenž k locjaké hromádce cihe každodenně se modlI. A věru, že nesnadno bylo by mi odpověděli na otázku, kdo že by měl býti přísněji souzen — jestli ti, kteří v té tak zvané osvícené době josefinské a později historické a umělecké poklady země odváželi do ciziny, co nemohli odvézti, bořili a co stavěli, činili ve vkusném vznešeném slohu, v němž zbudována na příklad pražská všeobecná ne- mocnice, neb ten, jenž neznaje ve své odborné vášni mezí, zatracuje Husa, Žižku, Hlusity a dobu husitskou vůbec, poněvadž v době té zpustošeno několik kostelů a několik starých
Hus Žižek Hlusita Praha
25 article
Nu, přesvědčil jsem se, že průběhem t doby, co jsem nebyl v Praze, nikde není ura- žena ani hrana na některém velepamátném ná razníku a že ve staré Praze všechno je v nej lepším pořádku, hradů. Až na to, že je strašně prázdná a násled- kem toho — jak lidé bez ducha tvrdí — strašně fádní. Prázdná je, to nepopírám. V domě, v němž bydlím, nepotkám dnes na schodou, než ráno drátenníka, v poledne zoufalou žebračku, jež nyní v létě všech pozbyla komittentů a k večeru policistu, jenž kontroluje zámky na opuštěných bytech. Že by ale byla fádní, nedovolil bych s řici. Mne baví cizinci, již té doby potulují se po Praze. Není jich mnoho, to tvrditi bych nesměl Ve Vídni jich je pětkrát, v Pešti desetkrát tolik. O Drážďanech, o Mnichově, o Lipsku ani ne- mluvím. Proč tak málo kdo si na Prahu vzpomene Němci se jí vyhýbají, poněvadž i dnes ještě každý druhý z nich tomu věří, že kdo zde opováží se hlesnouti německy, klackem k zemi ho srazíme. My chudáci, kteří pro každé slo- víčko na poštovním recepisu podnikati jsme mu- sili válečnou výpravu. Representanti ostatních národů proto k nám nechodí, že čerpají svůj rozum po většině rovněž z publikací nám ne- přátelských a potom také z té příčiny, že ne- máme dráh, jako jinde, k tomu, aby cizince svážely do Prahy, nýbrž aby je vozily kolem Prahy. A ještě něco, cizinci průměrné kvality — a takových je nejvíce — znesnadňuje se pobyt v Praze. Nerad se dotýkám tohoto thematu, ale jednou se to musí říci: je to pražská drahota. Vím, že se mi snad právem namitne, levněji že to nejde, věřím tomu, ale nedivme se, vyhýbá-li se cizinec našemu hlavnímu městu, když zde platiti musí za slušný pokoj bezmála tolik, jako ve Švýcarsku, jež svými domněle mastnými účty ie tak vykřičeno, za celou pensi.
Němec Praha Pešť Drážďany Mnichov Lipsko Švýcarsko
26 article
V Interlakách platili naši za celé zaopatření se vším všudy nejvýše 10 franků denně, však mnozí dokonce jen 7 franků . .. Toť se ví, že každý spěchá, aby se podí- val na náš nový most. Stoji za to a kdo s Ná- rodním divadlem v pozadí, rozhlédne se po scenerii kolem tohoto mostu, žasne nad krásou Prahy. Toť se ví, že cizinec pustí se dále. A já za ním. Je to můj sport, pronásledovati cizince na procházce po Praze. Oko jeho těká po sma- ragdovém pažitu Petřína. Pojednou ale cizinee zaleknut výkřikem, jako by v zápěti hnal se rychlostí expressu automobil, uskočí stranou. Co se přihodilo? Cizinec, nezvyklý na tuto zcela zvláštní daň, jaká, pokud vím, nevybírá se již aniv jediném městě evropském, zapomněl zaplatiti mostně. A cizincova pozornost rázem odvrácena o přirozených půvabů Prahy, zabývá se výběrčím a jeho vybafnutím. Což by nemohla dána býti instrukce vý- běrčím, aby cizince neobtěžovali? Máme za to, že by důchod obecný tento úbytek snesl. Krejcárek tedy také zůstal. Změnilose jedině to, že není zde už tak horko, jaké bylo před měsícem. Vyslechl jsem včera na tramwayi bezděky následující rozhovor dvou kvítečků z hořejšího Nového města, které je ale »dole«, »Vincek má opuchlou tvář, kdo mu ji natřel?« — »Šli jsme spolu po starém mostě v tom horku. Já řku, Vineku, Turkovi je tak horko, že usnul. Pošimrej ho drobátko na palci. — On to udělal a Turek ho za to kopnul. « ..
Krejcárek Vinek Turek Praha Petřín