1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 100. ze due 10. dubna 1909
7
article
veská pivovarská akademie.
Napsal Otakar Z a ch ar.
Myšlenka nikoliv nová, žádá si býti nyní
uskuččněna, neboť novodobá potřeba míti vyšší
pivovarské školy pro náš odborný dorost jest vše
straná a nepostradatelná. V době let osmdesátých,
kdy nezapomenutelní zakladatelé nynější školy
sladovnické vytvořili ji z tak zv. »večerních
kursů« pro pivovarství, zdálo se, že škola ta
dlouho dostačí. Dnes vidíme, že jest stále cennou
pomůckou při výchově našeho dorostu, ale není
více dostačitelnou se zřetelem na vývoj odbor-
ného školství, jaké zavedeno je ve Vídni, Berlíně,
Gentu a Kodani a již dokonce nestačí k tomu,
aby pojmula ve svůj učebný program vše to, co
dnes z oboru všech moderních věd zasahuje pod
ruku a do života sládkova. Od nejmodernějších
věd finančních a statistických až po nejnovější
vynálezy elektromechaniky a od složitého účet-
nietví až po zdravotní sociologii, jest dnes sládek
nucen bez rozdílu, ať působí na malém či velkém
pivovarr, neustále studovat, sledovat a plnit že-
lezný zákon pokroku a jemu cele učiniti ve svém
postavení zadost.
A to při sebe zdatnějších schopnostech, sebe
pevnější vůli nelze beze škol Sladovnické škole
vděčí dnes sta a sta našich sládků, že přes to,
ačkoliv byli již dlouhá léta v praxi, i po letech
dohonili, čeho jim dřive osud nedopřál. Ale dnes
eltime v českém pivovarství, že škola sla-
dovnická nedostačuje k celkové sou-
těži se silami technickými, že nestačí v soutěži
světové. A poněvadž české pivovarství je prvním
na světě a český sládek i přes pronásledování
se strany Němců z říše, musí být schopen vésti
a říditi jakýkoliv pivovar v celém světě, jest ne-
zbytno seříditi jemu školy, aby byl vychován
a vyzbrojen a dovedl světový odbor technické
výroby, jakým je pivovarství, pro sebe i na dále
uhájiti.
Němec
Vídeň
Berlín
Gent
Kodaň
8
article
Co činí dnes přes 50 procent našeho do-
rostu? Po vyučení a praxi absolvují sladovnickou
školu v Praze — a pak jdou do světa. A kam
Ti, kteří mají střední školy do akademie slado-
vnické ve Vídni, veliká část se vychovává dál
na škole nebo výzkumném ústavě v Berlině,
hospitují na fysiologiekém kursu u Jörgensen
v Kodani, jedinci i na pivovarské škole v Gentu
v Belgii, snad i v Dublině. Tam své vědomosti
dovršují a se zdokonalují. Všechna tato učiliště
srovnáme-li jich učebný plán a jmenovitě berlín-
ské, kodaňské a gentské školy, podávají poučení
jen proto, že dovedly vystihnout péčí a časovost,
z jakou se musí jíti vstříe dnešním potřebám
pivovarským při výchově dorostu i sládků pokro-
čilých, ale jsou vedeny najmě se zřetelem na po-
měry pivovarství tamějšího.
Penize, ať již soukromé, státní neb z fondu
pivovarských spolků, postavily těmto školám
domy a zařídily vnitřek a odborníci domácího
původu vedou na základě promyšlené h
plánu výchovného zmíněné školy a
jich světovou slávu starají se rok za rokem po-
sluchači sami, neboť na základě vysvědčeníje
doporučujícího poukazují sami na »péči«, s js-
kou se o ně ústavy ve směru výchovném
starají.
U nás měla škola sladovnická, jedna
prvních škol odborných, jméno velmi dobré.
Ale význam její později byl zatlačen, jednak že
nepokračovala na dráze vzestupu a pak, že po-
sluchači její sami »užívali jí jen jako přípravky
pro studium pro cizinu«. Teprve v posledních
letech zahajuje se systém, disciplina — ale
škola nebude nikdy moci cele postačít pro vý-
chovu moderního sládka, poněvadž čas její jest
příliš krátký, nežli aby se v něm spracovalo,
čeho sládek pro život potřebuje.
Praha
Vídeň
Berlín
Kodaň
Belgie
Dublin
pivovarský spolek
9
article
Proto o hodině dvanáctě, dříve nežli cizí
výchova vnikne do generace našich sládkůa
opanuje je svým cizím vlivem, spějeme za útva-
rem novým, nejen pokrokovým, ale od dosa-
vadních pokrokovějším — za zřízení vyšší pivo-
varské školy, ať nazveme ji třeba dle akademie
obchodní — akademil pivovarskou,
nebo dle vyšší průmyslové školy vyšší š ko-
lou pivovarskou. Při seřízení téže jedná
se o rozluštění celé řady otázek, k nimž tyto
řádky buďtež věeným návrhem, pro něž se nejen
vlídného posouzení, ale i doplnění dožadují. Pro
uskutečnění pivovarské akademie jest třeba pře-
dem rozřešit, upravit a stanovit posta ven
nynějěí školy sladovnické, vlastně
spojitost její s příští akademil, učební roz-
vrh, umístění a financování bu-
doucí vyšší školy. Všecky tři cesty, ve-
doucí k uskutečnění vyšší školy pivovarské, lze
snadno nastoupiti a jest jenom s podivením, že
nás již do ústavu vyšší školy pivovarské nepři-
vodily. Učební plán každé školy řídí se dl
vzdělání a úrovně posluchačstva. Proto je velmí
snadné zdokonalovati jej na př. na vyšší prů-
myslové škole, neřku-li na technice, neboť po-
sluchači jsou již vyškoleni a preparováni před-
běžným vzděláním z nižších škol průmyslových
anebo z reálek. I zde by musil nastati podobný
útvar přípravný, pro nějž by byla nynější sla-
dovnická škola jako stvořena. To, čím dnes
škola tato trpí, nestejnosti vzdělání žactva a
poměrně i krátkou dobou (v celku 1 roku) ku
jeho přípravě i pak výchově, by bylo odstra-
něno, ježto by sladovnická škola byla jenom
průpravou.
ústav vysoký škola pivovarský přít
10
article
Ovšem zřetel na samostalnou výchovu do-
rostu pivovarského v ní byl by stále zachován,
ale při tom by se pamatovalo na přípravu ku
postupu do vyšší školy. Ten, kdo by absolvoval
a dobře obstál ve sladovnické škole, měl by
právo nastoupiti do akademie pivovarské, do
níž by vedle toho měl vstup každý, kdo má
maturitní výchovu anebo na roveň postavený
ústav výchovný. Podminkou mimořádnou by
bylo, zda by frekventant vyššího kursu mě
mit 2—3 (po případě i více-) letou praxi pivo-
varskou předem, či jako tomu je u akademie
vídeňské, že neobdrží dříve diplomu, dokud se
praxl, ať předem ať později odbytou nevykáže.
Ale to jsou již podřadně záležitoati, o nichž
rozhodovala by anketa přípravná dodalečně.
prozatím jest bezesporné, že zřízením vyšsí
školy pivovarské, nebo akademie, získala by
nynější sladovnická škola pražská zjednoduše-
ním obsažné látky vyučovací a mohla by se
tím důkladněji věnovati přípravné výchově
našeho dorostu, nazvíce z praxe přišlého, aby
mohl ce zdarem se věnovati buď praxi anebo
studiu další 2 léta na vyšší škole pivovarské.
kdež by se přednášely odbory nejnovějšíeh
výzkumů a objevů do pivovarství sahajících.
11
article
Podrobný program učebný rozbírat bylo by pro
širší veřejnost znavujíeí, přes to poukazuji na
to, že ráz výchovy musí býti duchu če-
skému zeela odpovídajicí, nebol
české pivovarství má tak dalekosáhlé přednosti
před způsoby ostatními, že zdá se mi, není
dostatečně uplatněno, neboť půda Čech a Mo-
ravy, skýtající rázovitě ječmeny, a působivé
složení pivovarských vod, samy o sobě vedou
k mnohem pečlivější a zodpovědnější práci.
Dále nezbytně by bylo třeba věnovati zvýšenou
pozornost účetnietví a obchodní kulkulaci, aby
náš dorost mohl nahraditi i kane, síly pivo-
varské; rovněž i budiž vyučováno dějinám
pivovarství a řečem cizím. Znalost o původu
různosti pivovarů soukromých, akciových, právo-
várečných, tak i vývoj daní, zvyky, tradice
vývoj práce jsou pro sládka čaského nutny-
Řečem pak učiti je samozřejmo, zejména
ruštině, frančině, angličině, ovšem i němčině,
neboť čeští sládci v zemích tří v předu jme-
novaných států nacházejí přátelského přijetí
vlivného uplatnění.
I pokládám programovou čásť učební sic
za nejdůležitější, ale nikoliv za nejtěžší problém
k uskutečnění akademie. Nejobtížnější by byla
otázka — jak do toho? O peníze by se jed-
nalo hlavně a těch je u nás vždycky hahadéj
— ale jen mají-li se posilat do Vídně. Než.
diky bohu, dnešní doba zirá ja s něj
ším a vlídnějším zrakem na škol-
siví odborné, jmenovitě ono, jež
vychovává mládež středních stav
a pro střední a nad to velmi důležitý průmyal
domácí.
Čechy
Vídeň
12
article
Tak, jako tomu jest dnes, tak nadále by
tomu býti nemohlo, aby Společenstvo pražských
sládků vydržovalo školy samo. Ono může a do
jista i bude i na dále účinně je podporovat
ale hlavní opěrní stěžen musí postavit stát
země a král. Praha. Stat, chce-li k nám slán
kům býti spravedlivý, musí dát aspoú to, čeho
dosáhla akademie vídeňská — subvence mini-
sterstva kultu a vyučování. Ale on jest po-
vinen dáti více, neboť pro rozmach středního
průmyslu ustanoveno bylo i ministerstvo práce
a tam budemo žádat také své. Zemi pak mus
býti záleženo na povznesení pivovarství samo-
zřejmě, tak jako Praha dojista by se nerozpa-
kovala nastávající školu odměnit buď umistě-
ním, anebo i jinak. Jak také by se mohla Praha
k této škole zachovat nevšímavě?. Vždyť staro-
pražští sládei to byli, kteří dobývali spolu
s ostatními vlastenci na počátku XIX. století
Prahu národu českému. A dnes jsou veliké
pražské pivovary chlubným průmyslem českým
jimž se právem Praha honositi může před celým
světem.
Když se zařizovala před několika léty aka
demie pivovarská ve Vídni, tu holovili se naš
předáci v Praze také k dílu a měla se spojit
škola s výzkumným ústavem a doplnit na aka-
demii. Sešlo s toho působením osob, se kterými
se setkáváme všude, kde se jedná o to, nás
hospodářsky poškoditi. Jsou lo cizinci, kteř
z našich peněz povstali, česká krev v nich ko
luje, ale celý život nepracují na ničem, nežl
k našemu pokoření a ochuzení. A ti si vymy-
slili, že prý my Češi jame na akademii dosu
slabí, a zatím prý máme dost na výchově od-
borníků na české technice atd. Zmiňuji se o tom
opět, any tyto protidůvody vynoři se zase
připomínám již, že příšti akademie pivovarská
bude mít frekvenci nevídanou a že i řada dři-
vějších posluchačů bude ji navštěvovat, když
nikoliv celou, tedy aspoň některé semestrové
Čech
Praha
Vídeň
13
article
přednášky. V utvoření budoucí vyšší školy aneho
akademie vidět konkurenta české techniky, jes
naivní. Spíše naopak: bylo by si krajně přáti,
aby všichni naši sládci, kteři srostli s praxí
obchodem, byli vychování na vyšší úrovní theo-
retické a pak se nebude psáti o pivovarství —
že jest chemickým průmyslem, chemiky neza-
městnávajícím. Spíše budou inženýři a doktoři
chemie se sládky sbratřeni, když sejdouse
u studnice porozumění, nežli naopak, jako tomu
snad v některých případech dnes jest. Ostatně
technický chemik má úkol všeobsáhlý, kdežto
pivovarský akademik má okruh menší, ale za to
musí v něm jiti do hloubky a delailu všeho
s čím stýká se v pivovaře. Vyšší škola pivo-
varská by musila vychovávat dorost náš asi tak,
jak tomu jest při strojnictví, stavitelství, elektro-
mechsnice atd. ve vyšších odborných školách
za tím účelem, aby náš sládek, když pro včasný
nástup do praxe pivovarské nemoh! absolvovat
českou techniku, byl i přes to technicky vy
zbrojen, aby byl s to konkurovat s úspěchem
v celém průmyslovém světě.
Akce za účelem zřízení Pivovarské vyšs
školy podjalo se staroslavné naše Společenstv
pražských sládků a podaři-li se v brzku ji uvést
ve skutek (jakož všichni doufáme), získá si ne
hynoucích zásluh o české pivovarství.
Rakouská statist ka železniční
za rek 1907.
Ministerstvo železnic vydalo právě 1. dí
obvyklé statistické publikace o železnicích z
r. 1907 (vztahující se na dráhy hlavní a místní)
Výsledky publikace této zasluhují zvláště nyní
kdy jedná se o zvýšení výnosnosti stálních dral
zvýšením tarifů a reorganisaci státní správy
železniční, zvýšené pozornosti. Vyjímáme některá
základní data: Celková délka hlavních a míst-
ních drah v Předlitavsku činila koncem r. 1907
okrouhle 21.701 km, t. i. o 107 km čili 059
Předlitavsko
vysoký škola pivo
km
14
article
více než v r. 1906. Přičtou-li se trati rakouské
v cizině (20 km) a naopak opět odečtou cizí
trati v Rakousku (99 km), činí celková délka
21.622 km, z čehož připadalo 9842 km na
c. k. státní a 11.780 na soukromé dráhy. Ze
státních drah bylo 46 km v cizím provozu,
kdežto ze soukromých drah bylo 4911 km ve
státním provozu. Z celkové délky hlavních
místních drah bylo tudiž koncem roku 1907
14.707 km v provozu státních drah, 16 km
v cizím provozu státním a 6899 km v provozu
soukromém. Délka dvoj. a vícekolejných trate
činila 3300 km (+ 50 km). Z celku je 94.58
tratí o normálných kolejích. Co do dopravnl
slly, je provozováno 21.606 km parou a 105 km
elektřinou. Náklady, vynaložené bébem r. 1907
na udržování a přestavhu stavebních zařizení.
činily okrouhle 67.1 mil. K, t. j. na 1 km sla-
vební délky 3107 K; z toho připadalo 11.9 mil.
na stavbu vrchní, 11.3 na stavbu do výšky
2 6 na zařízení telegrafů a signálů.
Rakousko
km
15
article
Pokud se týče investovaného kapi-
tálu, bylo za státní dráhy a za soukromé
dráhy, provozované státem na vlastní účet, do
konce r. 1907 vydáno celkem 3832 mil. K.
Tento obnos sestává z těchto položek: stavební
dotace a kupní cena pro nabyté dráhy 746 mil..-
železniční státní dluhopisy 487 mil, k vlast-
nímu placení převzaté prioritní obligace 1071
mil., kapitalisovaná renta 865 mil. a jinak opu-
třený kapitál 663 mil. K. Z celkového obnosu
investovaného kapitálu bylo umořeno 182 mil. K
Základní kapitál soukromých dra
činil 4095 mil. K, z čehož bylo umořeno 335
mil. K. Tento kapitál sestával z 818 mil. kor
kmenových akcil, 106 mil. K prioritních akcií,
2949 mil. K prioritních obligací a 222 mil. k
jinak opatřených obnosů.
Na vlastních vozidlech bylo vykázánou
hlav. a místn. drah v řečeném roce 6436 loko-
motiv (z toho 3966 u drah ve státním provozu)
124 (13) vozů motorových, 13.259 (8190) osob-
ních vozů a 135.967 (79.297) nákladních vozů.
16
article
Proti r. 1906 zvětšil se počeť lokomotiv o
3 64. osobních vozů o 1.28% a nákladních
vozů o 2.72% Náklady na opatření vozidelči-
nily koncem r. 1907 1082.79 mil. K (z toho
u státních drah 674.32 mil. K), t. j. o 4.79
více než v r. 1906. Na opravu a udržování
vozidel vydáno v řečeném roce celkem 63 8
mil. K (u státních drah 40 89, t. j. vůči 190e
+ 12 679
Zvlášté zajímava jsou data o frekvene
dopravy. V celku bylo dopraveno v uvede-
ném roce 223.72 mil. osob (z toho 129.17 mil.
na drahách v provozu státním), t. j. na 1 km
dopravní délky 10 329 osob (na státních dra-
hách 8673, na soukromých 13 974). U srov-
nání s r. 1906 vykazuje doprava osob zvýšení
o 8.02 (u státních dráh o 812%, u soukro-
mých o 7.88). Z celkového počtu dopravených
osob připadlo 0.719 na I. třída, 7 98%% na II.
89.90% na III., 0.10 na IV. třídu (na trat
Lvov—Belzec) a 1.319 na vojsko.
V dopravě zboží a nákladů vykazuje r. 1907
celkem 151 94 mil. tun (z toho na státníeh
drahách 74 31 mil.), t. j. na 1 km. dopravní
délky 6967 tun (na státních drahách 4962 t.
soukromých 11.348); celkem uraženo 14. 684
tunových km. Proti r. 1906 vykazuje doprava
nákladů vzrůst o 5.32% (státní provoz o 3 58v.
soukromý o 7.059) a na 1 km dopravní délky
o 3.022 (stát. 0.719, soukr. 5.969).
Celkové dopravní příjmy činily 848 mil.
K (= 38 812 K na 1 km dopr. délky), z čehož
připadá 492 mil. K (= 32.843 K na 1 km)
na dráhy provozované státem a 356 mil. K
(= 51 824 K na 1 km) na dráhy soukromé
Dopravní výdaje činily celkem 600 mil. K
(u státních drah 368, soukromých 232 mil. K)
Vůči předehozímu roku stouply přijmy o 7.71
(u státních o 8 90. soukromých o 6.10)
kdežto výdaje o 1475% (u stát. o 16.15
soukr. o 12 609).
Lvov
Belzec
km
17
article
Čistý příjem z dopravy činí tedy 248 mi
K (u státních drah 124, soukrom. 124), t.j
z 1 km. délky 11 332 K (u státních 8260 K.
u soukr. 18.026 K) proti 264 mil. K (v tom
135 mil. K u státních drah), resp. 12. 356 k
(stát. 9251, soukr. 18.994 K) v r. 1906.
Celkový počet ú raz ů činil 2905 (+ 599)
v tom 11 úmrtí. Počet zřízenců činil 113. 124
(+ 4.64); dělníků v denní mzdě zaměstnáno
bylo průměrem roku 129 656. Výdaje na služně.
mzdy a jiné platy zřízenců páčily se na 313 17
mil. K, z čehož 210 12 mil. K (proti 1906
+ 6 02%) připadalo na zřízence. Z blahočelnýeh
zařízení uvádí statistika za r. 1907 27 pensij-
ních, 22 nemocenských a 25 jiných humanitníeh
pokladen, jiehž jmění koncem 1907 se páčilo
na 163 98 mil. K (proti 1906 + 1.69). Pen
sijními pokladnami bylo vyplaceno 29 59 mil.
na pense a provise, nemocenskými 5 01 mil. k
na nemocenské příspěvky, náklady léčebné
podpory; výdaje ostatních humanitních pokladen
páčí se na 1.42 mil. K.
Úprava tarifů na dopravu uhlí
do východních Čech.
(eřispěvek k olázce reformy tarifů stál. drab.)
O. Schmied, vrchní tarif, inspektor obchodn
komory pražské.
Přes to, že pro nedostalek dotyčné dopravní
statistiky nedá se přesně zjistiti, jaká množství uhlí
jednotlivých proveniencí byla do jednotlivých stanie
dovezena, jest přece jen možno stanoviti dosti přesně
územi, v němž převážnou měrou používá se ubl
kamenného.
Co se týče východního území komorního obvodr
pražského, jest z přslušných dopravně-statistickýc
dat patrno, že hranice řohoto území s převážnou
spotřebou uhlí kamenného leží: na západě v
směru Dymokury—Poděbrady—Č. Brod—Čerčany—
Pyšely; na východě ve směru: Parduhice—
Chrudim—Hlinsko—Něm. Brod—Humpolee.
Pen
O Schmied
východní Čechy
Dymokury
Poděbrady
Č . Brod
Čerčany
Pyšely
Chrudim
Hlinsko
Německo
Brod
Humpolee
km
18
article
Mezi těmito hranicemi převládá spotčeba ubl
kamenného nad spotřebou uhií hnědého a to tím
způsobem, že spotřeba uhlí hnědého od nazna-
*) Viz čís. 86. I.
čené hranice západní směrem k východu klesá, ai
na východní hranici téměř úplně mizí, ustupuji
skoro úplně uhif kamennému. Jeví se tudlž býti
české hnědé uhlí oproti hornoslezskému kamennému
uhlí z tarifní demarkační čáry Nächod—Týniště—
Ústí n. Orl., oproti pak dolnoslezskému kamennému
uhli z tarifní demarkační čáry Tornov —Nový Byd
žov—Chotěboř až na čáru Dymokury —Poděbrady ——
Čes. Brod zatlačeno.
Tomu odpovídá také poměr skutečného odběru
kamenného a hnědého uhií ve východních Čechách
Dle dopravní statistiky pražské obchodní ko
mory odebráno bylo v r. 1906 ve východním územ
komorního obvodu 785.136 tun uhli, z čehož byl
269.600 tun hnědého a 515.536 tun kamenného uhti
Byl tu tedy poměr spotřeby hnědého ke ka
mennému uhlí ve jmenovaném roce jako 26: 51
Uvážíme li však, že hnědé uhlí spotřebuje s
zvláště k topení v domácnosti, jmenovitě pak v živ-
nosti pekařské, vychází na jevo, že téměř veškeren
průmysl tohoto území východních Čech zásobován
jest z převážné míry eizozemským (slezským)
kamenným uhlím a že tudíž české hnědé uhlí jesi
z tohoto vysoce průmyslového území — pokud jde
o spotřebu průmyslových závodů — léměř úplně vy-
loučeno.
Orlický
Chotěboř
Dymokury
Poděbrady
Čes . Brod
Čechy
východní Čechy
19
article
Několik jen dal, znázorňujících poměr spotřeby
uhlí v jednotlivých stamcích v r. 1906, podá v pří-
čině té pádný toho doklad. Ve jmenovaném roce
bylo dovezeno tun uhií do stanic Pečky 35.720
kamenného (10.811 hnědého). Kolín 23.601 (18. 022)
Kutná Hora 27.420 (9998), Kouřim 4500 (143)
Čáslav 17.744 (3210). Žleby 2214 (37), Vrdy
Bučice 11.073 (128), Humpolec 6143 (347)
Něm. Brod 10.360 (6932). Hlinsko 5188 (25)
Litomyš! 5106 (195). Vysoké Mýto 10.317
(1763), Pardubice 82.038 (3112). Čes. Tř
bová 13.583 (51) ald.
Důležitou výjimku v celém tomto území činí
pouze stanice Závratec - Třemošnice na čáslavské
místní dráze, ovšem ale takovou výjimku, která to.
co jsme naznačili, úplně potvrzuje. Kdežto kolem
této stanice má všude převahu uhlí kamenné, vyka
zuje tato stanice v roce 1906 následující poměi
uhetné spotřeby:
hnědého uhlí kamenného uhlí:
4806 tun,
B12 lun.
Pečky
Kolín
Kutná Hora
Kouřim
Čáslav
Humpolec
Německo
Brod 10.360
Hlinsko
Vysoký Mýto 10.317
Pardubice
Závratec
Třemošnice
Vrdy Bučice 11.073
20
article
Tento pozoruhodný zjav dlužno přičisti tomu
že pro tuto stanici (Závratec-Třemošnice) byly povo-
leny rak severo západní drahou snižené dopravní
sazby na hnědé uhlí, obsaženě v tarifu pro tuzemský
uhelný provoz (připojek k tarifu, část II., sešit 1.
2. a 3.).
Tento jediný příklad dokazuje dostatečně, jaký
význam dlužno přisládati tarifním opatřením v otázee
soutěže hněného uhlí oproti uhlí kamennému.
A příčina všeho toho
Zakladní vadou naší tarifní politiky ubelné byl
a jest, že se uchýlila při tvorbě a konstrukci tariío
uhelných právě od nejdůležitější zásady sazbotvorné
na niž jest veškeré moderní tarifnictví vybudováno
totiž od principu hodnotového, nečiníc při sta
novení sazeb žádného rozdílu mezi méně ce
ným ublím hnědým a cenným uhlím kame
ným.
Oba dva druhy uhlí, kamenné i hnědé, na ra
kouských drahách tarifují stejně: mají na stejne
vzdálenosti stejné sazby.
Ježto pak již samy o sobě (v poměru k cen
výrobku) jsou u nás sazby na uhlí vysoké, patrno
z toho, že děje se tak ponejvíce na úkor mén
cenného uhlí hnědého, které na ten způsob jest z
svých přirozených odbylišť cennějším a lepším
uhiím kamenným — u nás k tomu po výtce z cizin
dováženým —— vytlačováno.
Porovnání přístušných sazeb některých důležitěj-
ších drah podá o tom bližší doklad. Sazby na 100 ke
uhlí činí (v balěřich):
u dr a h
na
pruských stát. c. k. rak. st. rak. zevo záp
100 km
200 „
uherských st. dr.
na spol. st. dr. a) na hnědé b) na kamenné
100 km
6s
Závratec
Třemošnice
km
km 6 s
21
article
Činí-li na příklad sazba do Vysokého Mýta na
hnědé uhlí z Mostu za vagon (a 10 tun) K 117.60a
z Möblten (Dolni Slezsko) na výborné kamenné uhll
jen K 77.20, nelze se diviti, že spotřeba hnědého
ubll v tomto místě jest mizivě malá.
Soukromé dráhy chovaly se posud ka všem po
žadavkům o racionálaí úpravu těchto tarifních
poměrů zamítavě, takřka s tužkou v ruce dokazujíce,
že pro ně jest výhodnější, dopravují-li do východních
Čech na dlouhé trali za vysokých sazeb cizí ubl
kamenně. Jest však olázka, jak se vyvinou poměry
po postálnění slátní a severozápadní d ály
a po tarifoím sloučení dnes již postatněné česk
severní dráhy s oslatní sití stálních drah.
Jedno jest jisto, že totiž budou na všech postát.
něných tratích zavedeny stejné sazby, naboť právé
proto se postátňuje. Na jakém niveau se tyto bu-
doucí tarif budou pohynovat, známo není, předpo-
kladá se ovšem, že budou vyšší než dnešní sazby
drah státních a tu a tam o něco snad nižší nej
dnešní sazby drah soukromých. Pro dopravu ve vý-
chodních Čechách javí se však býti důležitějším
momeni, že budou po poslátnění nazby na všech
tralích, nyni roztřištěných, relativně stejné a k tomu
ve vzájemném styku dnešních různých drah j ed-
notně propočitány, čímž se dnešní příkré sazební
rozdíly jednak vyrovnaji, jednak dopravu v celku
zlevní.
Než o to se v daném případě nejedná. Nebo
zlevníli se důsledkem toho dnešní sazby na hně dé
uhli v dovozu do východních Čech, zlevní se v témž
poměru i sazby na dovoz kamenného uhlí slezského,
jež jest již dnes od hranic zemských na dlouhých
tarifně dosti ucelených tratích severozápadní a státní
dráhy dopravováno.
Vysoký Mýto
Most
Dolni Slezsko
Čechy
východní Čechy
22
article
Zde běží o to, aby byl odstraněn dnešní
stav, vylíčené poměry způsobující a tím jest okol-
nost, že, jak podotknuto, není v tarifech mezi
uhlím hnědým a kamenným činěno žádného rozdilu
co do výše sazeb.
Zřejmo, že jednotný tarif na hněděa
kamenné uhli vzhledem k jich velm
značně se rozcházejřeí hodnotě vý-
břevní na nynějších poměrech by v peld-
statě sotva co změnil a že ludiž nutno při
úpravě uhelných tarifů v dopravě do východních
Čech vylýčiti za směrodatnou zásadu, že pro méné
cenné uhlí domácí dlužno poskytnouti značné levněj-
ších sazeb, než pro cennější uhlí cizozemské. Vt
příčině jest podotknouti, že v kruzích konsument
udává se poměr výhřevnosti mezí českým hnědým
a slezským kamenným uhlím takto: hnědé uhli e.
hornoslezské kamenné uhlí 6, dolnoslezské kamenn
ublí 7.
Spotřebujeli se tudiž na výrobu 1000 kg páry
t. j. k docilení stejného výsledku, jak se odborníky
udává, 250 kg uhlí hnědého, spotřebuje se horno
slezského kamenného uhlí 166 kg, dolnoslezského
kamenného uhlí 143 kg.
Předpokládáme-li, že by byly po postálnění n
příslušných českých drahách zavedeny na hi ně d
i kaménné uhlí zase jadnotné sazby na př. ny
nější sazby výjim. tarifu I. c. k. slál. drah, činiiy
by uhrnné výlohy za výrobu 1000 kg páry (ledy
souhrn ceny uhlí loko důl a dovozného) při dneš
ních průměrných cenách uhli haléřů:
ve stanici hočdého uhlí dolnoslezsk. kam. uhl
nyní po nyní po
postálnění
postálněn
Pečky . . 372 325 345 M
Kolin . . . 382 320 338 311
Čáslav. . . 388
327 34
Kolin
Čechy
Pečky
Čáslav
kg
23
article
Z tohoto srovnání jest patrno, že by v případě
zavedení relativně stejných sazeb pro dolnoslezské
kamenné uhlí i pro české hnědě uhlí nemohlo hnědé
uhlí již v Pečkách a v Kolíně sůspěchem sou-
těžili s uhlím kamenným, proslě proto, poněvadž by
bylo použití dolnoslezského uhlí ekonomicky
výhodnější.
Obdobně by se asi vyvinuly soutěžní poměry
mezi českým hnědým uhlím a hornoslezským ka-
menným uhlím.
Možno tady za to míti, že by zmíněné území
východních Čech zůstalo při stejné tarifaci hnědého
a kamenného uhlí i na dále zajištěno uhlí sle
skému kamennému a jeví se tudiž — má-li býti d-
saženo zlepšení nynějších poměrů — nutno, aby
vhodnými opatřeními působeno bylo k tomu, aby
odbyt českého hnědého uhlí ve východních Čechách
co nejvíce byl rozšířen. Tarifové zvýhodnění českéh
hnědého uhlí bude míti i ten účinek, že i tam, kde
nebude moci hnědé uhlí se slezským uhlím kamen-
ným soutěžiti, působiti bude svojí soutěží a to ve
směru zlevňojícím na tvorbu jeho cen, což nutno
zajisté — poněvadž tu běží o dovoz cizozemské
suroviny — i s hlediska národohospodářského
schvalovati.
Pečky
Kolín
Čechy
24
article
To platí zejména o odbytištích, kde kamenné
uhlí pro svou výhodnější zeměpisnou pol hu nabylo
tak pevné půdy, že by se ani v případě nejpronika-
vějšího tarifového zvýhodnění českého hnědého uhie
nedalo úplně vytlačiti, což zejména platí o území
východních Čech při severovýchodní hranici zemské,
jmenovitě o průmyslovém území u České Třebové,
Ústí n. Orl., Čhocně a odtud k severu
Požadovaná opatření nesmí býti ovšem taková.
aby byla jimi postižena odbytová schopnost de-
ského kamenného uhlí (z plzeňského a kla-
denského těžebního obvodu) naopak dlužno trvati
na tom, aby i toto (kamenné) uhlí, jež rovněž v
svém odbytu ve východních Čechách trpí silným
tlakem slezského kamenného uhlí, vhodnými opatře-
nimi bylo royněž zvýhodněno a tím odbyt jeho do
východních Čech usnadněn.
Která konkretní opatření mají býti v té příčině
učiněna, nelze dnes, kdy není, bohužel, ničeho o b-
doucí úpravě tarifů známo, přesně naznačiti, a též
vymykalo by se takovéto delailní pojednání o těchto
složitých otázkách z rámce této úvahy. Naznačili
však možno aspoň ve hlavních rysech ony poža-
davky, na něž by se měl při budoucí úpravě tanif
uhelných bráti zřetel.
Zásady tyto jsou dle našeho posudku (ylo:)
1. Pro cizozemské uhlí buď ež počílány
vyšší sazby (sazební jednotky), než v dopravě uhií
domácího, což tarifotechnicky dá se provésti vybu-
dováním vhodných slaničních a směrový ch
tarifů, aniž by se při tom porušila ustanovení do-
tyčných obchodních smluv.
2. Buďtež pro hnědé uhlí vybudovány zá-
sadně levnější tarify, než pro uhli kamenné
rozpjetí mezi sazbami na uhlí hnědé a na uhli ka-
menné — má-li býti dosaženo dožadovaného účelu
— budiž uzpůsobeno tak, aby odpovídalo rozdilu vý-
hřevnosti a cen obou těchto druhů uhlí.
východní Čechy
Český Třebová
Orlický
Čechy
25
article
3. Zjistí-li se při provedení shora zmlněných
zásad, že normální sazby žádanému účelu nevybo-
vují, buďež k usnadnění odbytu českého uhlí hně-
dého i kamenného v dopravě do východních Čech
povoleny zvlaštní slevy, jež by byly s to, zjednat
českému uhli takový odbyt, jaký mu v důleži-
tém tomto průmyslovém území přirozeně přinaleží.
Jde tu o hospodářskou otázku veliké důležitosti,
jež by měla vzbuditi zájem všeobecný, jevící se dnes
i pro věci významu daleko ne tak závažného.
Jde tu o důležitou složku příští tarifní reformy.
velkého to díla, jež bude v konečném svém účinku
pronikavě zasahovati do všech, i těch nejsubtilněj-
ších vrslev našeho hospodářského živola.
Maně připadá mně ta na mysl nedávný můj
rozhovor s jistým naším velkoobchodníkem, v němt
se tento o příští tarifní reformě takto, zajisté ž
velmi případně, vyslovil: zvýší-li některému z nás
berní správa daň o několik korun, bráníme se tomu
zuby nehty; zde téměř neviditelně, v podobě něko-
lika desítin neb i setin baléře za jednotku sazební,
chystá se stát provésti zvýšení výrobních výdajů
(dovozného), jdoucí v konečném svém efekťu do
mnoha set a tisíc korun pro jednotlivee, do statisíe
a milionů pak pro naše národní jmění. A o takové
zvýšení se nestará a nezajímá téměř nikdo. Jaká
v tom ironie.
Jest proto žádoucno, aby se i u nás ofázkám
tarifním věnovala konečně náležitá pozornost a to
zejména v době, kdy by každé opomenutí mohlo
způsobiti zejména našemu mladěmu vzkvétajícímu
českému průmyslu těžkou a snad i nenahraditelnou
úbonu.
Čechy
26
article
Dvě publikace ze železniční literatury. U nás jesí
pro život železniční dosud zájem málo probuzen
Jest to zrovna nápadným zjevem pro foho, kdo po
znal, jakou roli hrají železnice v ruchu národohospo-
dářstém, které jsou z jeho hlavních nosičů a podpo-
rovatelů. Nalézáme u nás poskrovnu pracovníků, kte-
ří by obrali sobě za úkol, na tomto rozsáhlém poli
literárně půobiti. Pole toto jest obsáhlé, poněvadz
každým dnem jak potřeby obchodu a průmyslu toho
vyžadují, nové útvary a novoty se vyskytují, které
po brzkém uskutočnění volají. Seznamovati šireké
obecenstvo a zvláště blíže stojíci kruhy obchodnía
průmyslové se zařízením železnic, s jejich ustanove-
ními dopravními, ať už jsou roglementární, ať tarifní,
jest nanejvýše záslužným posláním, protože jen ten,
kdo znalost jich si přivlastní, na prospěch svůj a ná-
reda v celesvětové soutěži vítězně pronikne a pře
27
article
škodami hospodářskými se ubrání. Takové uvědomo-
vací práce a činnosti jest zvláště nyní třeba, kdy do-
vršena velká sestátňovací akce, kterouž největší drá-
hy rakouské ocily se ve vedení a správě státu, čím
státní dráhy staly se největším podnikem stálním
a poněvadž tyto v přední řadě jsou mocným ký-
vadlem ruchu hospodářského a účinným regulátorem
cen zboží, soutěže ve vnilru a s cizozemskem, leží
na bíledni, že nám všem bez rozdílu na tom zále-
želi musí, jaká opatření stát svými dopravními pro-
středky zařizuje, aby své občany před újmou obhá-
jil a příslušným zařízením ke zkvétání průmyslu
obchodu se příčinil. Na poli popularisace vědomestí
o železničních zařízeních a uslanoveních má velikou
zásluhu JUDr. Markus Epstein, advokáť ve vý-
službě v Brně, který dlouhou řadu let odborně z-
bývá se studieri z dopravního práva a tarifniclví že-
lezničního a velmi účinně a platně svými publika-
cemí ke zlidovění dotyčných vědomostí pro ně vše-
obecný zájem vzbuzuje, přispěl. Nejnověji vydal
vlastním nátladem „Die neuen Zusatzbe-
stimmungen zum internationalen
JUDr
Epstein
Brno
28
article
Uebereinkommen“ (Nová dodalečná ustanove-
ní k mezinárodnímu sjednání), v kterémžlo dílku pe-
dal úvodem krátký dějinný nárys vývoje tohoto me-
zinárodního slátního železničního zákona, aby v
zvláštním oddilu vytkl jednotlivé změny proti sti-
vajícím ustanoveníni, dokládaje krilicky jejich pokro-
kově stránky proli nynějšímu stavu. Poněvadž na
základé těchto změňovacích uslanovení byl nový do-
pravní řád pro Německo vybudován a s nimi i nový
dopravní řád pro Rakousko-Uhersko a anektovaně
země Bosnu a Horcogovinu — který co nevidět vydán
bude — v souhlas bude uveden, nabývá tato publi-
kace zvláště pro obchodní svěl důležitosti. — Druhé
dílke, obsáhlejší, nese název „Die Holztarile
der Staatse und Privatbahnenin Oester-
reich (Dopravní sazby pro dříví na státrech a pri-
vátních drahách v Rakousku). Tu pronikavým způso-
hem poukazuje na důležitost úpravy sazeb přeprav-
ních dříví a výrobků z něho, porovnávaje zvláště
sazby na drahách severozápadní a Společnosti slatni
dráhy se sazlami státních drab, docházeje číselnými
doklady k vývodům, co opattiti po sestátnění tčchte
drah. aby vývoz dřevalský, klerý zvláště do ostbvti
Uebereinkommen
Německo
RakouskoUhersko
Bosna
Rakousko