ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2acc1270-8d66-11dc-8281-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 8, place 72, org 4, work 7
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emaědělstvi
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finaněnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 100. ze due 10. dubna 1909
7 article
veská pivovarská akademie. Napsal Otakar Z a ch ar. Myšlenka nikoliv nová, žádá si býti nyní uskuččněna, neboť novodobá potřeba míti vyšší pivovarské školy pro náš odborný dorost jest vše straná a nepostradatelná. V době let osmdesátých, kdy nezapomenutelní zakladatelé nynější školy sladovnické vytvořili ji z tak zv. »večerních kursů« pro pivovarství, zdálo se, že škola ta dlouho dostačí. Dnes vidíme, že jest stále cennou pomůckou při výchově našeho dorostu, ale není více dostačitelnou se zřetelem na vývoj odbor- ného školství, jaké zavedeno je ve Vídni, Berlíně, Gentu a Kodani a již dokonce nestačí k tomu, aby pojmula ve svůj učebný program vše to, co dnes z oboru všech moderních věd zasahuje pod ruku a do života sládkova. Od nejmodernějších věd finančních a statistických až po nejnovější vynálezy elektromechaniky a od složitého účet- nietví až po zdravotní sociologii, jest dnes sládek nucen bez rozdílu, ať působí na malém či velkém pivovarr, neustále studovat, sledovat a plnit že- lezný zákon pokroku a jemu cele učiniti ve svém postavení zadost. A to při sebe zdatnějších schopnostech, sebe pevnější vůli nelze beze škol Sladovnické škole vděčí dnes sta a sta našich sládků, že přes to, ačkoliv byli již dlouhá léta v praxi, i po letech dohonili, čeho jim dřive osud nedopřál. Ale dnes eltime v českém pivovarství, že škola sla- dovnická nedostačuje k celkové sou- těži se silami technickými, že nestačí v soutěži světové. A poněvadž české pivovarství je prvním na světě a český sládek i přes pronásledování se strany Němců z říše, musí být schopen vésti a říditi jakýkoliv pivovar v celém světě, jest ne- zbytno seříditi jemu školy, aby byl vychován a vyzbrojen a dovedl světový odbor technické výroby, jakým je pivovarství, pro sebe i na dále uhájiti.
Němec Vídeň Berlín Gent Kodaň
8 article
Co činí dnes přes 50 procent našeho do- rostu? Po vyučení a praxi absolvují sladovnickou školu v Praze — a pak jdou do světa. A kam Ti, kteří mají střední školy do akademie slado- vnické ve Vídni, veliká část se vychovává dál na škole nebo výzkumném ústavě v Berlině, hospitují na fysiologiekém kursu u Jörgensen v Kodani, jedinci i na pivovarské škole v Gentu v Belgii, snad i v Dublině. Tam své vědomosti dovršují a se zdokonalují. Všechna tato učiliště srovnáme-li jich učebný plán a jmenovitě berlín- ské, kodaňské a gentské školy, podávají poučení jen proto, že dovedly vystihnout péčí a časovost, z jakou se musí jíti vstříe dnešním potřebám pivovarským při výchově dorostu i sládků pokro- čilých, ale jsou vedeny najmě se zřetelem na po- měry pivovarství tamějšího. Penize, ať již soukromé, státní neb z fondu pivovarských spolků, postavily těmto školám domy a zařídily vnitřek a odborníci domácího původu vedou na základě promyšlené h plánu výchovného zmíněné školy a jich světovou slávu starají se rok za rokem po- sluchači sami, neboť na základě vysvědčeníje doporučujícího poukazují sami na »péči«, s js- kou se o ně ústavy ve směru výchovném starají. U nás měla škola sladovnická, jedna prvních škol odborných, jméno velmi dobré. Ale význam její později byl zatlačen, jednak že nepokračovala na dráze vzestupu a pak, že po- sluchači její sami »užívali jí jen jako přípravky pro studium pro cizinu«. Teprve v posledních letech zahajuje se systém, disciplina — ale škola nebude nikdy moci cele postačít pro vý- chovu moderního sládka, poněvadž čas její jest příliš krátký, nežli aby se v něm spracovalo, čeho sládek pro život potřebuje.
Praha Vídeň Berlín Kodaň Belgie Dublin pivovarský spolek
9 article
Proto o hodině dvanáctě, dříve nežli cizí výchova vnikne do generace našich sládkůa opanuje je svým cizím vlivem, spějeme za útva- rem novým, nejen pokrokovým, ale od dosa- vadních pokrokovějším — za zřízení vyšší pivo- varské školy, ať nazveme ji třeba dle akademie obchodní — akademil pivovarskou, nebo dle vyšší průmyslové školy vyšší š ko- lou pivovarskou. Při seřízení téže jedná se o rozluštění celé řady otázek, k nimž tyto řádky buďtež věeným návrhem, pro něž se nejen vlídného posouzení, ale i doplnění dožadují. Pro uskutečnění pivovarské akademie jest třeba pře- dem rozřešit, upravit a stanovit posta ven nynějěí školy sladovnické, vlastně spojitost její s příští akademil, učební roz- vrh, umístění a financování bu- doucí vyšší školy. Všecky tři cesty, ve- doucí k uskutečnění vyšší školy pivovarské, lze snadno nastoupiti a jest jenom s podivením, že nás již do ústavu vyšší školy pivovarské nepři- vodily. Učební plán každé školy řídí se dl vzdělání a úrovně posluchačstva. Proto je velmí snadné zdokonalovati jej na př. na vyšší prů- myslové škole, neřku-li na technice, neboť po- sluchači jsou již vyškoleni a preparováni před- běžným vzděláním z nižších škol průmyslových anebo z reálek. I zde by musil nastati podobný útvar přípravný, pro nějž by byla nynější sla- dovnická škola jako stvořena. To, čím dnes škola tato trpí, nestejnosti vzdělání žactva a poměrně i krátkou dobou (v celku 1 roku) ku jeho přípravě i pak výchově, by bylo odstra- něno, ježto by sladovnická škola byla jenom průpravou.
ústav vysoký škola pivovarský přít
10 article
Ovšem zřetel na samostalnou výchovu do- rostu pivovarského v ní byl by stále zachován, ale při tom by se pamatovalo na přípravu ku postupu do vyšší školy. Ten, kdo by absolvoval a dobře obstál ve sladovnické škole, měl by právo nastoupiti do akademie pivovarské, do níž by vedle toho měl vstup každý, kdo má maturitní výchovu anebo na roveň postavený ústav výchovný. Podminkou mimořádnou by bylo, zda by frekventant vyššího kursu mě mit 2—3 (po případě i více-) letou praxi pivo- varskou předem, či jako tomu je u akademie vídeňské, že neobdrží dříve diplomu, dokud se praxl, ať předem ať později odbytou nevykáže. Ale to jsou již podřadně záležitoati, o nichž rozhodovala by anketa přípravná dodalečně. prozatím jest bezesporné, že zřízením vyšsí školy pivovarské, nebo akademie, získala by nynější sladovnická škola pražská zjednoduše- ním obsažné látky vyučovací a mohla by se tím důkladněji věnovati přípravné výchově našeho dorostu, nazvíce z praxe přišlého, aby mohl ce zdarem se věnovati buď praxi anebo studiu další 2 léta na vyšší škole pivovarské. kdež by se přednášely odbory nejnovějšíeh výzkumů a objevů do pivovarství sahajících.
11 article
Podrobný program učebný rozbírat bylo by pro širší veřejnost znavujíeí, přes to poukazuji na to, že ráz výchovy musí býti duchu če- skému zeela odpovídajicí, nebol české pivovarství má tak dalekosáhlé přednosti před způsoby ostatními, že zdá se mi, není dostatečně uplatněno, neboť půda Čech a Mo- ravy, skýtající rázovitě ječmeny, a působivé složení pivovarských vod, samy o sobě vedou k mnohem pečlivější a zodpovědnější práci. Dále nezbytně by bylo třeba věnovati zvýšenou pozornost účetnietví a obchodní kulkulaci, aby náš dorost mohl nahraditi i kane, síly pivo- varské; rovněž i budiž vyučováno dějinám pivovarství a řečem cizím. Znalost o původu různosti pivovarů soukromých, akciových, právo- várečných, tak i vývoj daní, zvyky, tradice vývoj práce jsou pro sládka čaského nutny- Řečem pak učiti je samozřejmo, zejména ruštině, frančině, angličině, ovšem i němčině, neboť čeští sládci v zemích tří v předu jme- novaných států nacházejí přátelského přijetí vlivného uplatnění. I pokládám programovou čásť učební sic za nejdůležitější, ale nikoliv za nejtěžší problém k uskutečnění akademie. Nejobtížnější by byla otázka — jak do toho? O peníze by se jed- nalo hlavně a těch je u nás vždycky hahadéj — ale jen mají-li se posilat do Vídně. Než. diky bohu, dnešní doba zirá ja s něj ším a vlídnějším zrakem na škol- siví odborné, jmenovitě ono, jež vychovává mládež středních stav a pro střední a nad to velmi důležitý průmyal domácí.
Čechy Vídeň
12 article
Tak, jako tomu jest dnes, tak nadále by tomu býti nemohlo, aby Společenstvo pražských sládků vydržovalo školy samo. Ono může a do jista i bude i na dále účinně je podporovat ale hlavní opěrní stěžen musí postavit stát země a král. Praha. Stat, chce-li k nám slán kům býti spravedlivý, musí dát aspoú to, čeho dosáhla akademie vídeňská — subvence mini- sterstva kultu a vyučování. Ale on jest po- vinen dáti více, neboť pro rozmach středního průmyslu ustanoveno bylo i ministerstvo práce a tam budemo žádat také své. Zemi pak mus býti záleženo na povznesení pivovarství samo- zřejmě, tak jako Praha dojista by se nerozpa- kovala nastávající školu odměnit buď umistě- ním, anebo i jinak. Jak také by se mohla Praha k této škole zachovat nevšímavě?. Vždyť staro- pražští sládei to byli, kteří dobývali spolu s ostatními vlastenci na počátku XIX. století Prahu národu českému. A dnes jsou veliké pražské pivovary chlubným průmyslem českým jimž se právem Praha honositi může před celým světem. Když se zařizovala před několika léty aka demie pivovarská ve Vídni, tu holovili se naš předáci v Praze také k dílu a měla se spojit škola s výzkumným ústavem a doplnit na aka- demii. Sešlo s toho působením osob, se kterými se setkáváme všude, kde se jedná o to, nás hospodářsky poškoditi. Jsou lo cizinci, kteř z našich peněz povstali, česká krev v nich ko luje, ale celý život nepracují na ničem, nežl k našemu pokoření a ochuzení. A ti si vymy- slili, že prý my Češi jame na akademii dosu slabí, a zatím prý máme dost na výchově od- borníků na české technice atd. Zmiňuji se o tom opět, any tyto protidůvody vynoři se zase připomínám již, že příšti akademie pivovarská bude mít frekvenci nevídanou a že i řada dři- vějších posluchačů bude ji navštěvovat, když nikoliv celou, tedy aspoň některé semestrové
Čech Praha Vídeň
13 article
přednášky. V utvoření budoucí vyšší školy aneho akademie vidět konkurenta české techniky, jes naivní. Spíše naopak: bylo by si krajně přáti, aby všichni naši sládci, kteři srostli s praxí obchodem, byli vychování na vyšší úrovní theo- retické a pak se nebude psáti o pivovarství — že jest chemickým průmyslem, chemiky neza- městnávajícím. Spíše budou inženýři a doktoři chemie se sládky sbratřeni, když sejdouse u studnice porozumění, nežli naopak, jako tomu snad v některých případech dnes jest. Ostatně technický chemik má úkol všeobsáhlý, kdežto pivovarský akademik má okruh menší, ale za to musí v něm jiti do hloubky a delailu všeho s čím stýká se v pivovaře. Vyšší škola pivo- varská by musila vychovávat dorost náš asi tak, jak tomu jest při strojnictví, stavitelství, elektro- mechsnice atd. ve vyšších odborných školách za tím účelem, aby náš sládek, když pro včasný nástup do praxe pivovarské nemoh! absolvovat českou techniku, byl i přes to technicky vy zbrojen, aby byl s to konkurovat s úspěchem v celém průmyslovém světě. Akce za účelem zřízení Pivovarské vyšs školy podjalo se staroslavné naše Společenstv pražských sládků a podaři-li se v brzku ji uvést ve skutek (jakož všichni doufáme), získá si ne hynoucích zásluh o české pivovarství. Rakouská statist ka železniční za rek 1907. Ministerstvo železnic vydalo právě 1. dí obvyklé statistické publikace o železnicích z r. 1907 (vztahující se na dráhy hlavní a místní) Výsledky publikace této zasluhují zvláště nyní kdy jedná se o zvýšení výnosnosti stálních dral zvýšením tarifů a reorganisaci státní správy železniční, zvýšené pozornosti. Vyjímáme některá základní data: Celková délka hlavních a míst- ních drah v Předlitavsku činila koncem r. 1907 okrouhle 21.701 km, t. i. o 107 km čili 059
Předlitavsko vysoký škola pivo km
14 article
více než v r. 1906. Přičtou-li se trati rakouské v cizině (20 km) a naopak opět odečtou cizí trati v Rakousku (99 km), činí celková délka 21.622 km, z čehož připadalo 9842 km na c. k. státní a 11.780 na soukromé dráhy. Ze státních drah bylo 46 km v cizím provozu, kdežto ze soukromých drah bylo 4911 km ve státním provozu. Z celkové délky hlavních místních drah bylo tudiž koncem roku 1907 14.707 km v provozu státních drah, 16 km v cizím provozu státním a 6899 km v provozu soukromém. Délka dvoj. a vícekolejných trate činila 3300 km (+ 50 km). Z celku je 94.58 tratí o normálných kolejích. Co do dopravnl slly, je provozováno 21.606 km parou a 105 km elektřinou. Náklady, vynaložené bébem r. 1907 na udržování a přestavhu stavebních zařizení. činily okrouhle 67.1 mil. K, t. j. na 1 km sla- vební délky 3107 K; z toho připadalo 11.9 mil. na stavbu vrchní, 11.3 na stavbu do výšky 2 6 na zařízení telegrafů a signálů.
Rakousko km
15 article
Pokud se týče investovaného kapi- tálu, bylo za státní dráhy a za soukromé dráhy, provozované státem na vlastní účet, do konce r. 1907 vydáno celkem 3832 mil. K. Tento obnos sestává z těchto položek: stavební dotace a kupní cena pro nabyté dráhy 746 mil..- železniční státní dluhopisy 487 mil, k vlast- nímu placení převzaté prioritní obligace 1071 mil., kapitalisovaná renta 865 mil. a jinak opu- třený kapitál 663 mil. K. Z celkového obnosu investovaného kapitálu bylo umořeno 182 mil. K Základní kapitál soukromých dra činil 4095 mil. K, z čehož bylo umořeno 335 mil. K. Tento kapitál sestával z 818 mil. kor kmenových akcil, 106 mil. K prioritních akcií, 2949 mil. K prioritních obligací a 222 mil. k jinak opatřených obnosů. Na vlastních vozidlech bylo vykázánou hlav. a místn. drah v řečeném roce 6436 loko- motiv (z toho 3966 u drah ve státním provozu) 124 (13) vozů motorových, 13.259 (8190) osob- ních vozů a 135.967 (79.297) nákladních vozů.
16 article
Proti r. 1906 zvětšil se počeť lokomotiv o 3 64. osobních vozů o 1.28% a nákladních vozů o 2.72% Náklady na opatření vozidelči- nily koncem r. 1907 1082.79 mil. K (z toho u státních drah 674.32 mil. K), t. j. o 4.79 více než v r. 1906. Na opravu a udržování vozidel vydáno v řečeném roce celkem 63 8 mil. K (u státních drah 40 89, t. j. vůči 190e + 12 679 Zvlášté zajímava jsou data o frekvene dopravy. V celku bylo dopraveno v uvede- ném roce 223.72 mil. osob (z toho 129.17 mil. na drahách v provozu státním), t. j. na 1 km dopravní délky 10 329 osob (na státních dra- hách 8673, na soukromých 13 974). U srov- nání s r. 1906 vykazuje doprava osob zvýšení o 8.02 (u státních dráh o 812%, u soukro- mých o 7.88). Z celkového počtu dopravených osob připadlo 0.719 na I. třída, 7 98%% na II. 89.90% na III., 0.10 na IV. třídu (na trat Lvov—Belzec) a 1.319 na vojsko. V dopravě zboží a nákladů vykazuje r. 1907 celkem 151 94 mil. tun (z toho na státníeh drahách 74 31 mil.), t. j. na 1 km. dopravní délky 6967 tun (na státních drahách 4962 t. soukromých 11.348); celkem uraženo 14. 684 tunových km. Proti r. 1906 vykazuje doprava nákladů vzrůst o 5.32% (státní provoz o 3 58v. soukromý o 7.059) a na 1 km dopravní délky o 3.022 (stát. 0.719, soukr. 5.969). Celkové dopravní příjmy činily 848 mil. K (= 38 812 K na 1 km dopr. délky), z čehož připadá 492 mil. K (= 32.843 K na 1 km) na dráhy provozované státem a 356 mil. K (= 51 824 K na 1 km) na dráhy soukromé Dopravní výdaje činily celkem 600 mil. K (u státních drah 368, soukromých 232 mil. K) Vůči předehozímu roku stouply přijmy o 7.71 (u státních o 8 90. soukromých o 6.10) kdežto výdaje o 1475% (u stát. o 16.15 soukr. o 12 609).
Lvov Belzec km
17 article
Čistý příjem z dopravy činí tedy 248 mi K (u státních drah 124, soukrom. 124), t.j z 1 km. délky 11 332 K (u státních 8260 K. u soukr. 18.026 K) proti 264 mil. K (v tom 135 mil. K u státních drah), resp. 12. 356 k (stát. 9251, soukr. 18.994 K) v r. 1906. Celkový počet ú raz ů činil 2905 (+ 599) v tom 11 úmrtí. Počet zřízenců činil 113. 124 (+ 4.64); dělníků v denní mzdě zaměstnáno bylo průměrem roku 129 656. Výdaje na služně. mzdy a jiné platy zřízenců páčily se na 313 17 mil. K, z čehož 210 12 mil. K (proti 1906 + 6 02%) připadalo na zřízence. Z blahočelnýeh zařízení uvádí statistika za r. 1907 27 pensij- ních, 22 nemocenských a 25 jiných humanitníeh pokladen, jiehž jmění koncem 1907 se páčilo na 163 98 mil. K (proti 1906 + 1.69). Pen sijními pokladnami bylo vyplaceno 29 59 mil. na pense a provise, nemocenskými 5 01 mil. k na nemocenské příspěvky, náklady léčebné podpory; výdaje ostatních humanitních pokladen páčí se na 1.42 mil. K. Úprava tarifů na dopravu uhlí do východních Čech. (eřispěvek k olázce reformy tarifů stál. drab.) O. Schmied, vrchní tarif, inspektor obchodn komory pražské. Přes to, že pro nedostalek dotyčné dopravní statistiky nedá se přesně zjistiti, jaká množství uhlí jednotlivých proveniencí byla do jednotlivých stanie dovezena, jest přece jen možno stanoviti dosti přesně územi, v němž převážnou měrou používá se ubl kamenného. Co se týče východního území komorního obvodr pražského, jest z přslušných dopravně-statistickýc dat patrno, že hranice řohoto území s převážnou spotřebou uhlí kamenného leží: na západě v směru Dymokury—Poděbrady—Č. Brod—Čerčany— Pyšely; na východě ve směru: Parduhice— Chrudim—Hlinsko—Něm. Brod—Humpolee.
Pen O Schmied východní Čechy Dymokury Poděbrady Č . Brod Čerčany Pyšely Chrudim Hlinsko Německo Brod Humpolee km
18 article
Mezi těmito hranicemi převládá spotčeba ubl kamenného nad spotřebou uhií hnědého a to tím způsobem, že spotřeba uhlí hnědého od nazna- *) Viz čís. 86. I. čené hranice západní směrem k východu klesá, ai na východní hranici téměř úplně mizí, ustupuji skoro úplně uhif kamennému. Jeví se tudlž býti české hnědé uhlí oproti hornoslezskému kamennému uhlí z tarifní demarkační čáry Nächod—Týniště— Ústí n. Orl., oproti pak dolnoslezskému kamennému uhli z tarifní demarkační čáry Tornov —Nový Byd žov—Chotěboř až na čáru Dymokury —Poděbrady —— Čes. Brod zatlačeno. Tomu odpovídá také poměr skutečného odběru kamenného a hnědého uhií ve východních Čechách Dle dopravní statistiky pražské obchodní ko mory odebráno bylo v r. 1906 ve východním územ komorního obvodu 785.136 tun uhli, z čehož byl 269.600 tun hnědého a 515.536 tun kamenného uhti Byl tu tedy poměr spotřeby hnědého ke ka mennému uhlí ve jmenovaném roce jako 26: 51 Uvážíme li však, že hnědé uhlí spotřebuje s zvláště k topení v domácnosti, jmenovitě pak v živ- nosti pekařské, vychází na jevo, že téměř veškeren průmysl tohoto území východních Čech zásobován jest z převážné míry eizozemským (slezským) kamenným uhlím a že tudíž české hnědé uhlí jesi z tohoto vysoce průmyslového území — pokud jde o spotřebu průmyslových závodů — léměř úplně vy- loučeno.
Orlický Chotěboř Dymokury Poděbrady Čes . Brod Čechy východní Čechy
19 article
Několik jen dal, znázorňujících poměr spotřeby uhlí v jednotlivých stamcích v r. 1906, podá v pří- čině té pádný toho doklad. Ve jmenovaném roce bylo dovezeno tun uhií do stanic Pečky 35.720 kamenného (10.811 hnědého). Kolín 23.601 (18. 022) Kutná Hora 27.420 (9998), Kouřim 4500 (143) Čáslav 17.744 (3210). Žleby 2214 (37), Vrdy Bučice 11.073 (128), Humpolec 6143 (347) Něm. Brod 10.360 (6932). Hlinsko 5188 (25) Litomyš! 5106 (195). Vysoké Mýto 10.317 (1763), Pardubice 82.038 (3112). Čes. Tř bová 13.583 (51) ald. Důležitou výjimku v celém tomto území činí pouze stanice Závratec - Třemošnice na čáslavské místní dráze, ovšem ale takovou výjimku, která to. co jsme naznačili, úplně potvrzuje. Kdežto kolem této stanice má všude převahu uhlí kamenné, vyka zuje tato stanice v roce 1906 následující poměi uhetné spotřeby: hnědého uhlí kamenného uhlí: 4806 tun, B12 lun.
Pečky Kolín Kutná Hora Kouřim Čáslav Humpolec Německo Brod 10.360 Hlinsko Vysoký Mýto 10.317 Pardubice Závratec Třemošnice Vrdy Bučice 11.073
20 article
Tento pozoruhodný zjav dlužno přičisti tomu že pro tuto stanici (Závratec-Třemošnice) byly povo- leny rak severo západní drahou snižené dopravní sazby na hnědé uhlí, obsaženě v tarifu pro tuzemský uhelný provoz (připojek k tarifu, část II., sešit 1. 2. a 3.). Tento jediný příklad dokazuje dostatečně, jaký význam dlužno přisládati tarifním opatřením v otázee soutěže hněného uhlí oproti uhlí kamennému. A příčina všeho toho Zakladní vadou naší tarifní politiky ubelné byl a jest, že se uchýlila při tvorbě a konstrukci tariío uhelných právě od nejdůležitější zásady sazbotvorné na niž jest veškeré moderní tarifnictví vybudováno totiž od principu hodnotového, nečiníc při sta novení sazeb žádného rozdílu mezi méně ce ným ublím hnědým a cenným uhlím kame ným. Oba dva druhy uhlí, kamenné i hnědé, na ra kouských drahách tarifují stejně: mají na stejne vzdálenosti stejné sazby. Ježto pak již samy o sobě (v poměru k cen výrobku) jsou u nás sazby na uhlí vysoké, patrno z toho, že děje se tak ponejvíce na úkor mén cenného uhlí hnědého, které na ten způsob jest z svých přirozených odbylišť cennějším a lepším uhiím kamenným — u nás k tomu po výtce z cizin dováženým —— vytlačováno. Porovnání přístušných sazeb některých důležitěj- ších drah podá o tom bližší doklad. Sazby na 100 ke uhlí činí (v balěřich): u dr a h na pruských stát. c. k. rak. st. rak. zevo záp 100 km 200 „ uherských st. dr. na spol. st. dr. a) na hnědé b) na kamenné 100 km 6s
Závratec Třemošnice km km 6 s
21 article
Činí-li na příklad sazba do Vysokého Mýta na hnědé uhlí z Mostu za vagon (a 10 tun) K 117.60a z Möblten (Dolni Slezsko) na výborné kamenné uhll jen K 77.20, nelze se diviti, že spotřeba hnědého ubll v tomto místě jest mizivě malá. Soukromé dráhy chovaly se posud ka všem po žadavkům o racionálaí úpravu těchto tarifních poměrů zamítavě, takřka s tužkou v ruce dokazujíce, že pro ně jest výhodnější, dopravují-li do východních Čech na dlouhé trali za vysokých sazeb cizí ubl kamenně. Jest však olázka, jak se vyvinou poměry po postálnění slátní a severozápadní d ály a po tarifoím sloučení dnes již postatněné česk severní dráhy s oslatní sití stálních drah. Jedno jest jisto, že totiž budou na všech postát. něných tratích zavedeny stejné sazby, naboť právé proto se postátňuje. Na jakém niveau se tyto bu- doucí tarif budou pohynovat, známo není, předpo- kladá se ovšem, že budou vyšší než dnešní sazby drah státních a tu a tam o něco snad nižší nej dnešní sazby drah soukromých. Pro dopravu ve vý- chodních Čechách javí se však býti důležitějším momeni, že budou po poslátnění nazby na všech tralích, nyni roztřištěných, relativně stejné a k tomu ve vzájemném styku dnešních různých drah j ed- notně propočitány, čímž se dnešní příkré sazební rozdíly jednak vyrovnaji, jednak dopravu v celku zlevní. Než o to se v daném případě nejedná. Nebo zlevníli se důsledkem toho dnešní sazby na hně dé uhli v dovozu do východních Čech, zlevní se v témž poměru i sazby na dovoz kamenného uhlí slezského, jež jest již dnes od hranic zemských na dlouhých tarifně dosti ucelených tratích severozápadní a státní dráhy dopravováno.
Vysoký Mýto Most Dolni Slezsko Čechy východní Čechy
22 article
Zde běží o to, aby byl odstraněn dnešní stav, vylíčené poměry způsobující a tím jest okol- nost, že, jak podotknuto, není v tarifech mezi uhlím hnědým a kamenným činěno žádného rozdilu co do výše sazeb. Zřejmo, že jednotný tarif na hněděa kamenné uhli vzhledem k jich velm značně se rozcházejřeí hodnotě vý- břevní na nynějších poměrech by v peld- statě sotva co změnil a že ludiž nutno při úpravě uhelných tarifů v dopravě do východních Čech vylýčiti za směrodatnou zásadu, že pro méné cenné uhlí domácí dlužno poskytnouti značné levněj- ších sazeb, než pro cennější uhlí cizozemské. Vt příčině jest podotknouti, že v kruzích konsument udává se poměr výhřevnosti mezí českým hnědým a slezským kamenným uhlím takto: hnědé uhli e. hornoslezské kamenné uhlí 6, dolnoslezské kamenn ublí 7. Spotřebujeli se tudiž na výrobu 1000 kg páry t. j. k docilení stejného výsledku, jak se odborníky udává, 250 kg uhlí hnědého, spotřebuje se horno slezského kamenného uhlí 166 kg, dolnoslezského kamenného uhlí 143 kg. Předpokládáme-li, že by byly po postálnění n příslušných českých drahách zavedeny na hi ně d i kaménné uhlí zase jadnotné sazby na př. ny nější sazby výjim. tarifu I. c. k. slál. drah, činiiy by uhrnné výlohy za výrobu 1000 kg páry (ledy souhrn ceny uhlí loko důl a dovozného) při dneš ních průměrných cenách uhli haléřů: ve stanici hočdého uhlí dolnoslezsk. kam. uhl nyní po nyní po postálnění postálněn Pečky . . 372 325 345 M Kolin . . . 382 320 338 311 Čáslav. . . 388 327 34
Kolin Čechy Pečky Čáslav kg
23 article
Z tohoto srovnání jest patrno, že by v případě zavedení relativně stejných sazeb pro dolnoslezské kamenné uhlí i pro české hnědě uhlí nemohlo hnědé uhlí již v Pečkách a v Kolíně sůspěchem sou- těžili s uhlím kamenným, proslě proto, poněvadž by bylo použití dolnoslezského uhlí ekonomicky výhodnější. Obdobně by se asi vyvinuly soutěžní poměry mezi českým hnědým uhlím a hornoslezským ka- menným uhlím. Možno tady za to míti, že by zmíněné území východních Čech zůstalo při stejné tarifaci hnědého a kamenného uhlí i na dále zajištěno uhlí sle skému kamennému a jeví se tudiž — má-li býti d- saženo zlepšení nynějších poměrů — nutno, aby vhodnými opatřeními působeno bylo k tomu, aby odbyt českého hnědého uhlí ve východních Čechách co nejvíce byl rozšířen. Tarifové zvýhodnění českéh hnědého uhlí bude míti i ten účinek, že i tam, kde nebude moci hnědé uhlí se slezským uhlím kamen- ným soutěžiti, působiti bude svojí soutěží a to ve směru zlevňojícím na tvorbu jeho cen, což nutno zajisté — poněvadž tu běží o dovoz cizozemské suroviny — i s hlediska národohospodářského schvalovati.
Pečky Kolín Čechy
24 article
To platí zejména o odbytištích, kde kamenné uhlí pro svou výhodnější zeměpisnou pol hu nabylo tak pevné půdy, že by se ani v případě nejpronika- vějšího tarifového zvýhodnění českého hnědého uhie nedalo úplně vytlačiti, což zejména platí o území východních Čech při severovýchodní hranici zemské, jmenovitě o průmyslovém území u České Třebové, Ústí n. Orl., Čhocně a odtud k severu Požadovaná opatření nesmí býti ovšem taková. aby byla jimi postižena odbytová schopnost de- ského kamenného uhlí (z plzeňského a kla- denského těžebního obvodu) naopak dlužno trvati na tom, aby i toto (kamenné) uhlí, jež rovněž v svém odbytu ve východních Čechách trpí silným tlakem slezského kamenného uhlí, vhodnými opatře- nimi bylo royněž zvýhodněno a tím odbyt jeho do východních Čech usnadněn. Která konkretní opatření mají býti v té příčině učiněna, nelze dnes, kdy není, bohužel, ničeho o b- doucí úpravě tarifů známo, přesně naznačiti, a též vymykalo by se takovéto delailní pojednání o těchto složitých otázkách z rámce této úvahy. Naznačili však možno aspoň ve hlavních rysech ony poža- davky, na něž by se měl při budoucí úpravě tanif uhelných bráti zřetel. Zásady tyto jsou dle našeho posudku (ylo:) 1. Pro cizozemské uhlí buď ež počílány vyšší sazby (sazební jednotky), než v dopravě uhií domácího, což tarifotechnicky dá se provésti vybu- dováním vhodných slaničních a směrový ch tarifů, aniž by se při tom porušila ustanovení do- tyčných obchodních smluv. 2. Buďtež pro hnědé uhlí vybudovány zá- sadně levnější tarify, než pro uhli kamenné rozpjetí mezi sazbami na uhlí hnědé a na uhli ka- menné — má-li býti dosaženo dožadovaného účelu — budiž uzpůsobeno tak, aby odpovídalo rozdilu vý- hřevnosti a cen obou těchto druhů uhlí.
východní Čechy Český Třebová Orlický Čechy
25 article
3. Zjistí-li se při provedení shora zmlněných zásad, že normální sazby žádanému účelu nevybo- vují, buďež k usnadnění odbytu českého uhlí hně- dého i kamenného v dopravě do východních Čech povoleny zvlaštní slevy, jež by byly s to, zjednat českému uhli takový odbyt, jaký mu v důleži- tém tomto průmyslovém území přirozeně přinaleží. Jde tu o hospodářskou otázku veliké důležitosti, jež by měla vzbuditi zájem všeobecný, jevící se dnes i pro věci významu daleko ne tak závažného. Jde tu o důležitou složku příští tarifní reformy. velkého to díla, jež bude v konečném svém účinku pronikavě zasahovati do všech, i těch nejsubtilněj- ších vrslev našeho hospodářského živola. Maně připadá mně ta na mysl nedávný můj rozhovor s jistým naším velkoobchodníkem, v němt se tento o příští tarifní reformě takto, zajisté ž velmi případně, vyslovil: zvýší-li některému z nás berní správa daň o několik korun, bráníme se tomu zuby nehty; zde téměř neviditelně, v podobě něko- lika desítin neb i setin baléře za jednotku sazební, chystá se stát provésti zvýšení výrobních výdajů (dovozného), jdoucí v konečném svém efekťu do mnoha set a tisíc korun pro jednotlivee, do statisíe a milionů pak pro naše národní jmění. A o takové zvýšení se nestará a nezajímá téměř nikdo. Jaká v tom ironie. Jest proto žádoucno, aby se i u nás ofázkám tarifním věnovala konečně náležitá pozornost a to zejména v době, kdy by každé opomenutí mohlo způsobiti zejména našemu mladěmu vzkvétajícímu českému průmyslu těžkou a snad i nenahraditelnou úbonu.
Čechy
26 article
Dvě publikace ze železniční literatury. U nás jesí pro život železniční dosud zájem málo probuzen Jest to zrovna nápadným zjevem pro foho, kdo po znal, jakou roli hrají železnice v ruchu národohospo- dářstém, které jsou z jeho hlavních nosičů a podpo- rovatelů. Nalézáme u nás poskrovnu pracovníků, kte- ří by obrali sobě za úkol, na tomto rozsáhlém poli literárně půobiti. Pole toto jest obsáhlé, poněvadz každým dnem jak potřeby obchodu a průmyslu toho vyžadují, nové útvary a novoty se vyskytují, které po brzkém uskutočnění volají. Seznamovati šireké obecenstvo a zvláště blíže stojíci kruhy obchodnía průmyslové se zařízením železnic, s jejich ustanove- ními dopravními, ať už jsou roglementární, ať tarifní, jest nanejvýše záslužným posláním, protože jen ten, kdo znalost jich si přivlastní, na prospěch svůj a ná- reda v celesvětové soutěži vítězně pronikne a pře
27 article
škodami hospodářskými se ubrání. Takové uvědomo- vací práce a činnosti jest zvláště nyní třeba, kdy do- vršena velká sestátňovací akce, kterouž největší drá- hy rakouské ocily se ve vedení a správě státu, čím státní dráhy staly se největším podnikem stálním a poněvadž tyto v přední řadě jsou mocným ký- vadlem ruchu hospodářského a účinným regulátorem cen zboží, soutěže ve vnilru a s cizozemskem, leží na bíledni, že nám všem bez rozdílu na tom zále- želi musí, jaká opatření stát svými dopravními pro- středky zařizuje, aby své občany před újmou obhá- jil a příslušným zařízením ke zkvétání průmyslu obchodu se příčinil. Na poli popularisace vědomestí o železničních zařízeních a uslanoveních má velikou zásluhu JUDr. Markus Epstein, advokáť ve vý- službě v Brně, který dlouhou řadu let odborně z- bývá se studieri z dopravního práva a tarifniclví že- lezničního a velmi účinně a platně svými publika- cemí ke zlidovění dotyčných vědomostí pro ně vše- obecný zájem vzbuzuje, přispěl. Nejnověji vydal vlastním nátladem „Die neuen Zusatzbe- stimmungen zum internationalen
JUDr Epstein Brno
28 article
Uebereinkommen“ (Nová dodalečná ustanove- ní k mezinárodnímu sjednání), v kterémžlo dílku pe- dal úvodem krátký dějinný nárys vývoje tohoto me- zinárodního slátního železničního zákona, aby v zvláštním oddilu vytkl jednotlivé změny proti sti- vajícím ustanoveníni, dokládaje krilicky jejich pokro- kově stránky proli nynějšímu stavu. Poněvadž na základé těchto změňovacích uslanovení byl nový do- pravní řád pro Německo vybudován a s nimi i nový dopravní řád pro Rakousko-Uhersko a anektovaně země Bosnu a Horcogovinu — který co nevidět vydán bude — v souhlas bude uveden, nabývá tato publi- kace zvláště pro obchodní svěl důležitosti. — Druhé dílke, obsáhlejší, nese název „Die Holztarile der Staatse und Privatbahnenin Oester- reich (Dopravní sazby pro dříví na státrech a pri- vátních drahách v Rakousku). Tu pronikavým způso- hem poukazuje na důležitost úpravy sazeb přeprav- ních dříví a výrobků z něho, porovnávaje zvláště sazby na drahách severozápadní a Společnosti slatni dráhy se sazlami státních drab, docházeje číselnými doklady k vývodům, co opattiti po sestátnění tčchte drah. aby vývoz dřevalský, klerý zvláště do ostbvti
Uebereinkommen Německo RakouskoUhersko Bosna Rakousko