Strana2.

NÁRODNÍ LISTY-

10. dubna 1909. Číslo 100.

beného eficiálního rčení — likvidaee našeho poměru ke straně, počala vstonpením její dele- gace do vlády Beckovy a skončila uvedenými články našeho ředitele Prokopa Grégra a jich závěrečnou přípovědí. My jsme jí dostáli a na příště vždycky do- stojíme ve sledování neposunutelné direktivy našeho zakladatele dra. Julia Grégra, nám jed- nou pro vždy dané. My jsme to, kdo dnes plní jeho odkaz do poslední písmony, nikoli dr. Skarda, ten se tím jenom chlubí. Taková je tedy dokumentární historie na šeho rozchodu s vedením strany. Dr. Kramll svým dopisem ze dne 14. listopadu 1907 mu ještě miní zabrániti, řed. „N. L.“ Pro- kop Grégr konstatuje dne 12. prosince 1907, že „dosud jsme se stranou šli spo- lečně. Po balkánské krisi. Králevič Jiří a vídeňský tisk. Vídeňský dopisovatel »Nového Vremene« podává ruskému obecenstvu zprávu o hnusné kampani, kterou vídeňský tisk dosud vedl proti bývalému srbskému následníku, králeviči Jiřímu. Nebylo zločinu, z kterého již králeviče Jiřího neobviňovali. Ukazovali naň jako na vraha, ano i jako na zloděje. »Mittagszeitung« dověděl se ze »soukromého« pramene, že králevič Jiří ukradl dva miliony z peněz, připravených k válce. Jiné vídeňské listy se zase dovídaly z pramenů neméně »soukromých«, že králevič dal se s »lupem« na útěk a aby nebyl sám, vzal s sebou hned dvě francouzské zpěvačky. A tato strava se z Vídně předkládá všem rakousko- uherským národům, kteří se tím způsobem uět vidět všecko vídeňskýma očima, nenávidět toho koho Vídeň haní, hanět a pomlouvati toho koho Vídeň haní a pomlouvá.

Ostatně — píše dopisovatel — ton víden ského tisku je dostatečně výmluvný v opáčném smyslu, než je žádoueno rakousko-uherským pletichářům a celá ta horečka nenávisti a vzte- klosti utrhání nad slunce jasněji osvětluje ten strach, který Němectvo vůbec a rakouské zvláště pocituje před Slovanstvem. Dostí toho, aby se u malého, ale nezávis- lého slovanského národa objevil smělý a tradi- cionálnými německými svazky a »sympatiemie nespoutaný, k tomu mladý a energieký násled- ník trůnu, aby všechno Němectvo, a Vídeň zvláště zalomcovala sebou jako před přízrakem. Ve Vídni přivykli jiným typům elovanských pa- novníků: Milanům a pod. A který srbský pa- novník nebude chtít být následovníkem Milano- vým, musí se připraviti, že bude jako králevi Jiří Vídní osočován jako »vrah«, »zloděj«. »zrádce«, »rozvratník«. To jest odměna za to. že Slované již od Metternicha navykli si pořád poz rovati, co tomu onomu zjevu u nich »řikají ve Vídni«. Králevič Jiří snad prvý za drahná léta osmělil se porušiti tuto tradici, a jak by se mu za to nedostalo anathemy vídeňského tisku? Otázka konstituce pro Bosnu a Hercegovinu. »Novoje Vremja« dokazuje, že bosensko hercegovská otázka nikterak není vyřízena uzná ním záboru velmocemi. Zábor byl samým Rak. Uherskem podmíněn zavedením ústavního zřízen v zemích zabraných. Rusko nouznalo nějakou fantastickou, abstrakinou annexi, nýbrž tu,o které samo Rakousko-Uhersko podalo návěští. Právě tak Francie a Anglie, půjdou-li za Ru- skem, mohou zábor uznati jen s podmínkou, že zabraným zemím bude Rakousko-Uherskem dána konstituce a národní autonomie. Dokud tobo Rakousko-Uhersko neučiní, souhlas velmocí se záborem nelze pokládati za úplný.

Úvěr Srbsku. Z Bělehradu, 9. dubna. Srbská vláda do- stane od banky ottomanské zálohu 20 milionů franků jako kontokorentní úvěr, který promění se v krátkolhůtný nezaložený dluh, jenž pak pojat bude do nové stomilionové půjčky, na kterou do zástavy dány budou nezastavené zbytky důchodů monopolových, výnosu slát. drah, příjmy nových železnic a příjmy ze státních lesů. Zá- stava ta bude dána východní společnosti finanční (Societé financire d' Orient), která kácení lest vykořistí ve velkých rozměrech. Kanalisační práce v Srbsku. Z Bělehradu, 9. dubna. Kanalisace řeky Moravy a Vardaru smerickým družstvém sou- visi s námahou srbské vlády, dostati do Srbsk k účelům investičním kapitál anglický, jakož i americký. Do XVII. věku byla Morava splavnou, teprve hospodářství všech srbských vlád, které daly pokáceti lesy v obvodu Moravy, způsobil naprosté zanesení řečiště pískem a záepu jeho, jakož i umenšení toku. Po stránce politické doufá srbská vláda stavbou průplavu moravsko- vardarského nabýti dominujícího postavení v Ma kedonii a dostati jižní a střední Makedonii do cela do sféry srbských zájmů.

Dohoda Turecka s Bulharskem Z Cažihradu, 9. dubna. (K. k) Dle výroků bulharského ministra obchodu Ljapčeva vedlo jednání s Tureckem Bulharskem téméř ve všech bodech k dohodě, kromě bodu, jenž týká se ture- ckých požadavků stran mohamedánského nábo- ženského fondu. Jednání týkalo se zvláště růz- ných změn formy protokolu, podepsaného kdyst v Petrohradě jako turecký návrh, a to: 1. Dle petrohradského návrhu mělo Bul- harsko zaplatiti kromě obnosu 40 milionů fr. jako kapitalisaci východorumelského poplatku. obnos to, jenž odpovídá poplatku ze dne 22. září r. 1908, kdy byla prohlášena neodvislost, až do podepsání definitivního tureckého proto- kolu. Dle změny zde provodené zaplatí Bul harsko jen úroky ze 40 milionů franků ode dne 22. září až do podepsání protokolu. 2. Otázka drah byla z nynější dohody vy- loučena a bude teprve po definitivním schválení petrohradského protokolu upravena. Obnosem 40 milionů franků za východo-rumelskou želez- niéní trať 309.6 km. zdélí a 2 miliony franků za trať Belovo-Vakarel jsou vykoupena veškerá práva vlastníkova, koncesionáře a exploiteura těchto trati. Mimo to musí bulharská vláda za- platiti příslušný obnos za vagony, zásoby a jiné předměty dle inventáře v den zabavení trat Buiharskem, jakož i příslušné úroky od onoho okamžiku. Bulharsko složí však obnos ten te- prve, až Porta a společnost východních dra dohodnou se o rozdělení oněch 42 miliono.

3. Bulharsko vzdává se požadavku 28 mi- lionů za trať Varna-Ruščuk a Turecko zříká s se své strany veškeré dlužné pohledávky. 4. Statky mohamedánského fondu nábožen- ského byly ve čl. 5. protokolu petrohradského stanoveny dvěma body a to a) vakufy, b) moha- medánské obce. V úmluvě zde učiněné bude otázka ta tvořiti jenom jeden bod. Bulharsko zorganisuje mohamedánské obce tak, že budou své statky mohamedánského fondu náboženského moci samy spravovati. O tomto bodu bylo do- saženo dohodnutí. Různost názorů jest ve pří čině domnělých vakufů, kteréž Bulharsko, po- važujíc je za majetek soukromý, nemůže zkou- mati a ve příčině kterých chce, aby přikázány byly soudnímu rozhodnutí. O tomto bodu bude dnes nebo zejtra s ředitelem německého katastru rokováno. 5. Prolože petrohradský protokol stanoví pro statky 43 mil franků a protože v Bul harsku není jiných statků nežli majáky, ne mohlo Bulharsko vysloviti souhlas, aby platilo obnos za týto majáky, jest však ochotno za platiti 180 330 fr., které Turecko dluží spo- lečnosti majákové za majáky ve Východní Ru- 6. Bulharsko zavazuje se zaplatiti asi 95.000 franků tureckému úřadu zdravotnímu na uhrazení dlužných obnosů. 7. Pokud jde o požadavky pronášené Tu- reckem ve příčině pošt a telegrafů, prohlašuje Bulharsko, aniž uznává všecky tyto požadavky ochotu zaplatiti 110 000 fr. Uznává se zde, že Ljapčev při vyjednáván osvědčil co největší ochotu. melii.

Politické zprávy domáci. V Praze, 9. dubna. (Doplnění pan ské sněmovny.) Poněvadž počet doživotníeh členů panské sněmovny sklesl již téměř na nej- menší, novým zákonem připuštěný počet (151), proslýchá se, že v nejbližší době bude jmeno- váno nových 19 peerů, aby se dosáhlo dovo- lené výše 170 členů. »Sl. pol.« užívá té příle- žitosti, aby upozornilo na nespravedlivé zastou- pení slovanských národů v pa ské sněmovně. Při novém jmenování vláda, zby napravila chyby svých předchůdeů, bude povinna jmenovati většt počet Slovanů než Němců. Jest to — praví — jediný prostředek na odstranění křiklavého bez- práví, trvajícího v panské sněmovně na újmu Slovanů. Vyšší sněmovna státu, v němž Němci tvoří sotva třetinu obyvatelstva, čítá na svých lavicích více než 60% Němců. Předsednictvo jest celé německé. Tak zvaná levice a střed panské sněmovny mají výlučně německé členy. I na pravici zasedá mnoho Němců. Mezi dědičným členy převaha Němců jest ohromná. Také arci- biskupů a biskupů, zasedajících v panské sně- movně na základě své hodnosti, jest více ně- meckých než neněmeckých. Nyní, když vše- obecné volební právo vyrovnalo aspoň z části německou nadvládu v poslanecké sněmovně, jest třeba vzehopiti se k rozhodné akci, aby se ná- rodům slovanským zabezpečilo i v panské sně- movně zastoupení, jaké jim náleží. Mimo to »St. pol.« žádá, aby z Poláků nebyli do panské sněmovny povoláváni pouze konservativci, nýbrž i zástupeové demokratických vrstev národa, jako se to aspoň z části děje u českých členů panské sněmovny.

Ze Lvova, 7. dubna. (Polské kandi- datury.) Úmrůím hr. Dzieduszyckého a o- stoupením ryt. Abrahamowicze uprázdnily s v Haliči dva říšské mandáty, oba ve skupináeh městských, v nichž se nevoli náhradníci. Proto bude třeba doplňovacích voleb. Ústřední polský volební výbor oznámil v »Gaz Nar.«, že kandi dáti pro uprázdněné mandáty budou v čas »jme. nováni«, aby se tedy voličové do té doby ni- komu nezavazovali. Strana národně demokratická nedbala však tohoto úřadního ohlášení a jmeno- vala již pro obě městské skupiny kandidáty své, dra. Cygu a dra. Pawlikowského, »Gaz. Nar.« je pohoršena nad tímto akutkem národních demo- kratů, jimž vylýká nekolegiálnost, poněvadž prý by v obou okresech mohli snadno projíti zase kandidáti konservativní, kdyby neměli polských protikandidátů. Kandidatury bez protikandidátů byly by ovšem velmi pohodlné. Bývaly druhdy v Haliči pravidlem, ale i tam se časy změnily. Ze Lvova, 7. dubna (Zajímavá v zpo mínka.) »Galičanin« otiskuje přípis bývalého místodržitele haličského a potomního ministe ského předsedy hr. Kazimíra Badena ze dne 30. června 1893, jímž tehdejšímu řecko-katoli- ckému metropolitovi, kardinálu Sylvestru Sem bratoviči zasilá seznam řecko-katolických duchovních, kteří byli odběrateli »Galičanina« Účelem listu bylo přiměti ony duchovní, aby od stoupili od listu, jehož směr zdál se místodržiteli tak nepohodlným, že se neštitil obyčejnou denun ciací zbaviti ho podpory odbératelů. Poláci tehda ještě všemožně podporovali směr ukrajinofilský Dnes sami doznávají, že si v Ukrajincích uplell na sebe nejhorší bič.

Z Pešli, 8. dubna. (Bar. Rauch prot Košutovi.) Peštské listy zabývají se dosud aférou Friedjungovou, aneb, správněji řečeno, intrikami bar. Raucha proti Frt. Košutovi. »A Ujsag« otiskuje dva listy, v nichž se líčí, jak bar. Rauch smýšlel o Košutovi, než se stao bánem. Za doby Rakodezayova bánství pravii bar. Rauch pisateli oněch listů: Nastává doba, kdy opět my stoupneme v ceně. Wekerle vi že Rakodezay je člověk úplně neschopný. Jme- noval ho bánem, protože ho navrhl Košut sice hlavně proto, aby se Košut co nejvíce bla- moval. Ten Košut je . . . (tu bar. Rauch uži velice ostrého výrazu!); jeho strana již ode- hrála svou úlohu. Nechci s ní míti nic společ- ného. Nikdo také ji neber do počtu. Není v ní živlů, schopných vlády a je těžce kompromito- vána. Kdyby se tato strana nebyla dostala k vládě, byla by způsobila novou revolucí společně s jed- ním cizím státem. Dnes nebo zejtra bude se o tom slyšeti více. Ve Vídni to vědí všechno, ba ještě víco. Co se týče Srbů — pokračoval bar. Rauch — nemohu jich ani eítiti. V Chor- vatsku znám jen Chorvaty. Nechci býti tak bez- pomocný, jako Pejačevič a Rakodezay. Nebudu seděti jen Záhřebě, nýbrž budu jezditi i do Vídně. Od Weks-la nedám si do toho mluviti. Mám právo jezditi do Vidně: nahoře mám podporu. o které v Pešti aní sníti nemohou. Jsem starčevi- čovec (roz. frankovec) každou kapkou své krve. List tento je zajímavou illustrací nedávného prohlášení uh. tisk. kanceláře, že ani baron Rauch, ani soud záhřebský neměli úmyslu »vele- zrádným« procesem proti Srbům kompromito- vati především maďarskou stranu neodvislosti

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. dubna. Rusové a jubilej bítvy u Grunwaldu. Varšavský »Dzieú« uveřejnil dopis, který mu byl zaslán moskevským slovanským spolkem, v němž se oznamuje, že moskevský slovanský spolek hodlá v Moskvé a provmneislných městech ruských uspořádati velkou řadu populárně po- učných přednášek o otázkách slovanských zvlástě z oboru politiky, dějin, statistiky a literatury. Spolek mimo to chce vědomosti o Slovanstvu rozšiřovati brožurami, z nichž každá bude vy- tištěna v 200.000 výtiseích a žádá za udání jmen autorů, kteří by psali takové brožury o vě- cech polských. Mimo to slovanský spolek mo- skevský vypisuje cenu tisíe rublů n nejlepší práci o bitvě grunwald- ské jako prvém příkladě sjedno- cení slovanského a předseda jmenova- ného spolku věnoval 500 rublů na odměnu za druhou práci na to thema. Spisy, které sa o ceny chtějí ucházeti, museji vyhle- dávati způsoby slovanského sjednocení a miti charakter organisačně-pohtický. Lhůta do 14 listo- padu 1909.

Obnovení trojspolku. Řimská »Vita« tvrdi, že trojspolek, rozuměj spolek Italie s Německem, bude nepochybně zase obnoven za schůzky Víléma II. a Viktorem Emanuelem, o niž se teď vyjednává. Vážní »Vita« se ovšem notně as zmýlila ve svém rozumování. Trojspolek byl uzavřen roku 1902 na 6 let s podmínkou, když rok před vyprše- ním 6. lhůty nebude formálně a výslovně vypo- vězen, platí automaticky o 6 let dále. Na vypo- vězení to ale nedošlo, i platí tedy troj- spolek dále do roku 1914 a netřeba nyní jeho obnovy. Možno ovšem, že se vyjed- nává o některé obapolné změny v jeho ustano- veních. Jiné listy italské domiouvají vládě ital- ské, aby za schůzky Tittona s Bülovem bud svůj poměr k Německu úplně vypustila, aneb aby nedopustila, aby chystaný odvetný spolek anglo-rusko -francou zský proti Německu a Rakousku uzavřen byl bez —

Italie. Harden contra MIolike K novému procesu tomuto jsou státní zástupcem předvoláni toliko čtyři svědci, hra bata Kuno a Otto Moltke, ředitel hamburského divadla svob. p. Berger a spisovatel námořnický Reventlov. Harden nedal předvolati dosud žádných svědkův. »Tainplný« atantát. »Matin«, obyčejné za sensscemi se honicl. tvrdl, že udál se včera odpoledne mezi 4. a 5. hodinou v Madridě nový pumový atentát a že policie nemá potuchy o jeho původci. »Matine zase neví ani kde a proti komu se atentáe udál, ale ví, že byl včera výroční den popravy známého anarchisty Raoula. A to jakoby vybí zelo k dalším smýslenkám a kombinacím.

Nepořádky ve francouzském námožnictví. Z Toulonu došiy opět zprávy o ha nebném stavu lodního materiálu jež byly v některých žurnáleeh sensačně za barveny. Jiné listy však varují, aby se dle těchto zpráv soudilo o stavu francouzského námuř- nietva. Zprávy budou za několik dnů, jak již často se stalo, dementovány a mnohé listy se ani o tom nezmíní, poněvadž se nerady desau- vují. Bohužel, tyto pověsti podávají obecenstvu a zejmena cizině zakalený obraz francouzských poměrů. Nové znepokojivé zvěsti týkají se udá- losti na ponorné lodi »Cicogne«. Mužstvo vá- halo se ponořiti s lodí, poněvadž my- slilo, že jeho životy jsou ohroženy. Bylo potre- stáno týdenním vězením. Mužstvo prohlásilo. že nemá důvěry k veliteli, jenž již dva- kráte narazil na jiné lodi a že nechce obětovati své životy. Velitel »Cigogne« poručík Coguelin se ohlásil nemocným. Jde tedy o případ insubordinace, ale nelze mluvit o nějakém od- boji námořnictva. Na ponorné lodi »Cirée« byl poškozen lodní materiál. Velitel kapitán Revoux dostal anonymní dopis, oznamující, že stroje byly zlo- myslně poškozeny. Kapitán shledal, že udání to je správné. Jisto je, že by nastala kata- strofa, kdyby byla loď uvedena v pobyb Bylo zavedeno přísné vyšetřování. Událost vzbu dila mezi námořníky a obyvatelstvem velké roz čilení. Podezření padlo na několik známých antimilitaristů, u nichž byly vykonány domovní prohlidky.

Námořní kampaň v Anglii. Záležitost námořní naplňuje mysli angli- ckého lidu stálým vzrušením. Oposiční kruhy vždy mocněji volají po sesílení ochrany země po rozmnožení loďstva a udržení anglické pře- vahy na moři. V parlamentu a tisku se prudce útočí na vládu, již vytýkají liknavost a nedo- statek smyslu pro nejdůležitější zájmy země Jistý poslanec žádal za okamžité svolání ankety o působnosti administrace námořní, ankety, kterou by se zabývala komise jmenovaná vládou a mající důvěru obyvatelstva britského. Jiný poslanec žádal předsedu ministerstva, aby svolal konferenci říše, aby a koloniemi se studovaly otázky ochrany britského elsařství. Premier A squith odvětil prvnímu poslanci, že nezná důvodů, pro něž by se měla svolat anketa. Druhému řekl, že kolonie neučinily v tom směru nijaký návrh a že vláda nepřevezme iniciativu. Z Marokka. K aféře Kittaniho se oznamuje z Fezu, že pohnutí, způsobené zatčením spiklenců, se uklidňuje. Všeobecné mínění je obráceno proti vládě, ale úspěch sultanův a přísnost, s jakou potlačil povstání, vzbuzuje postrach, který je zárukou pořádku. Různé nespokojené kmeny Ait-Jussiů se podrobily. Mehala Saida Bagdada postupuje do hor těchto kmenů. Deputace kmenů dostavila se do Fezu a prosila sultána o odvolání této mehaly, která pustoší obydlí ničí úrodu. Mulej Hafid slíbil, že brzo učiní po přání deputace. Jeden z přivrženců šerifa Kittaniho zemřel ve vězení, patrně následkem mučení. Přípravy k cestě sultanově rychle po- kračují. Dal sehnati všechny velbloudy v městě pro svou výpravu. Část suitanova haremu od- jela již do Rabatu.

Z Tangeru se oznamuje, že anglický zá- stupce odebral se na několik dní k sultánov do Fezu, kde odevzdá své pověřovací listiny. Po jeho odjezdu, který se stane společněse španělským vyslancem a ve chvíli nastoupení cesty sultanovy do Rabatu, vypraví se do Pa říže poselstvo marocké s El Mokrimi v čele Španělský vyslanec Merry del Val měl tři po- rady se sultánem. Uhohý Castro. Bývalý president republiky venezuelské jes mužem v pravdě ubohým. Kdežto vláda fran- oouzská doručila mu právě rozkaz, kterým je vypovídá z ostrova Marlinique, Anglie nechce jej nechat vystoupiti na břehy svých ostrovů středoamerických a rovněž mu odpírají přistání republiky středoamerické kromě spřízněné Costa Rlcy, břeby této střeží ale zase lodi Spojených státův. Kam se má Casto, jenž byl loni ješt v zemi své všemocným diktátorem, tedy uchý- liti, až opusti ostrov, z něhož byl teď vypově- zen, víť sám nebeský pán bůh. Křížovati po moři věčně nemůže a tak jej snad přijmou na konec na břehy své Spojené státy, aby jej mi- lostivě internovaly. Franeouzské úřady tvrdí, že Castro najmul lodi a zbraně k výpravě proti nynější vládě venezuelské, a že chtěl ve vodáeh ostrova Martinique přejmouti vrchní velení nad mužstvem. Francouzské lodi odepřely teď k všemu přijmouti Castra na palubu, rovněž tak anglické i americké. Castro jest prý následkem toho v náladě strašlivé a nespoří přimým spl- láním proti anglické, americké i francouzské vládě. Není s podivem tedy zpráva, žese choroba jeho »obnovila«, neboť při chorobách ledvinových každé větší rozčilení způsobuje značné zhoršení.

Zemská komise pro úpravu řek v království českém zasedala dne 6. t. m. za předsednictví mistodržitel hr. Coudenhova. Po opravě protokolu předešlého zasedání byl zahájeno jednání o presidiálních sděleních (referent míst. rada Širek). Hr. Schönborn dotazoval se o postupu r gulačních prací nad Ohří, zvláště o provádění na lehavě nutných úprav v okresu lounském, Přís, zem. výboru Adámek obrátil pozornost k žádosti pomocného komitétu a okr. zastupitelstva libochovického za vyšetření po letošní povodní ne- odkladně nutných prací ochranných a za neprodlen pokračování regulování dolního toku Obře a pře ložil také žádost obce lenešické za bezodkladné upravení řečiště v jejím obvodu. Vrcb. stav. rada Jirsík dal příslušná vysvě- tlení a připomenut, že na tyto úpravyntávající- pro- středky již nestačí. Posl. Udržal tázal se v příčině zřízení mostu v Plavkovicích. Slav. rada Podhajský sdělil, že jednání tote není dosud ukončeno, že však není zásadné námitky proti přispění na tento most. Přís. z. v. Adámek vzhledem k nalehavým žádostem z Libochovicka a Lounska, kteréž bylo letos velikou povodní těžce postiženo, nalebavě žá- dal, aby bylo provedeno místní šetření za příčinou zjištění následkem této povodně nalehavě nutných dilčích úprav Obře, k čemuž bylo komisí přistoupeno. Přís. z. v. Adámek s povděkem přijal zprávu, že mají býti při upravování řek v obcích zřizovány nádrže vody k hašení požárů, dovodiv, že k tomuto účelu nestačí pouze splavy mlýnské a nalebal, aby byly takové nádrže, jež mají při hašení požáru na- mnoze nezměrné důležitosti, soustavně zřizo- vány v celém obvodu obci při regulovsných řekách a to za dohody s obecními správami a se sbory hasičskými.

Podnět ten byl komisí přijat. Jednání o pracovním programu n rok 1909 zahájil zpravodaj míst. rada Šlrek. Ve všeobecné debalě vyslovil přís, zemského výboru Adámek politování nad tím, že dosud nebylo lze odkliditi příčiny průlahů při regulačních pracích, jak ze zprávy o programu pracovním vysvíta a zdů- raznil, že jest naléhavou potřebou, aby projekty re- gulační byly rychte pracovány a bez průtahu vládou schvalovány, aby mohla také v čas býti prováděna jednání vodoprávní a vyvlastňovací, při nichž začasté také úmyslně průlahy se způsobují. Dále vyslovil přání, aby byla učiněna vyšetření, by práce pří- pravné nebyly zdržovány nedostatkem lechnických sil, jichž úkoly také rozšiřováním provádění stavet regulačních stále rostou. Tázal se, zdali není potřebí technické síly za límto účelem rozmnožiti Dvor. rada Rytíř a stav. rada Podha jsk konstatovali, že průtahy při sdělávání projektů práce regulační nezdržují, že jest na ten čas již projektů tolik vypracováno, že pro prvé období regulační stačí. Vrch. stav. rada Franz na vysvětlení průtaho při schvalování projektů vládou připomněl, že se v poslední době projektů těchto tolik nahromadilo že je nebyl o lze dosti rychle vyřizovati a ž také průtahy nastaly přesídlováním odborů pro uprn- vování řek do nového ministerstva prací. Konečně vytkl, že zkoumání projektů bydrografickým ústavem velké nesnáze činí. Přís. zem. výboru dr. Werunský prohlásil že zemský výbor o potřebné rozmnožení technických sil se vždy bude starsti.

Přís. zem. výboru Adámek žádal za vysvětlení, jakým způsobem budou uhražovány škody n nedokončených regulačních pracích, velkými vodami způsobené. Míst. rada Šírek odpověděl, že úhrada ta s stane z reservy pro nové období. Přís. zem. výboru Adámek vyslovil pochyb- nosti o tom, zdali také k tomuto účelu reserva po- stačí, jelikož se z ní maji uhražovati již do mihon jdoucí překročení rozpočtěných úvěrů jednotli- vých řek. Vrch. stav. rada Frane souhlasí, že resarv vzhledem k tomu, že nynější stavební období ještě 3 léta trvá, nemůže býti tak rychle vyčerpána. Posl. Udrža! přimlouvá se za soustavné pro vádění úpravy řek, zvláště za urychlení zřizování přepážek údolí, jelikož nynějším upravováním vod v borních tocích, zvláště na středním Labi, při po vodních velké zhoršení nastává. Stav. rada Podhajský dokazuje, že zhoršen takové nenastalo, uznává však, že jest potřebí urych lení staveb přupážek. Přís, zemského výboru hrabě Sehönborn Adámek podporují podnět posl. Udržala. Přís. Adámek upouští od návrhu na rozmno žení technických sil, když zástupcové odborní nepo kládaji to za nutné, avšak očekává, že průtahu v přípravných pracích nebudou více odůvodňovány nedostatkem technických sil a že tím také intensivn dozor ku provádění regulačních staveb niktersk ne utrpí. Dále vyslovuje pochybnosti o správnosti na vrhovaného přesunování úvěru řek, to- tiž uhražování schodků vznikajících přestoupenín rozpočtu při jednotlivých řekách nevyčerpaným zbytky úvěro, rozpočtených na úpravu jiných řek.

Tento modus jest po síránce věcné i po stránee finanční pochybený. Zbytky úvěru při jednotlivých řekách vznikají tím, že projektované práce včas ne- byly provedeny a kdyby tyto zbytky byty upotře- beny na regulování jiných toků, pak by opozděné úpravy na oněch řekách nemohly býti svým časem prováděny, protože by se k tomu nedostávalo pro- středků. Kromě toho sluší uvážiti, že nynější sta- vební období trvá jaště tři léta, takže již nyní nelze správně posouditi, jaké budou tyto přebytky nebo nedostatky při jednotlivých tocích na kouci nyněj- šího období. Otázka tato jest také finančně důle- žitou, jelikož navrhovaný modus podvrací finanční základ generálního programu. Podle předloženéh rozpočtu jsou vypočteny nedostatky nákladů na re- gulování některých řek sumou 6,563 300 korun, ne- počitaje přestoupení rozpočtu při úpravě Hor. Labe 1,814.708 korun. Přebytky úvěru jednotlivých řek jsou zajímavým způsobem vypočteny taktéž na 6,563.000 korun, takže by ony schodky byly na haléř těmito pře- bytky vyrovnány, arciť kdyby ve skutečno sti se poměry ty utvářily tak, jak jsou v tomto podivu- hodném rozpočtu číselně přesně zobrazeny. Že s ku- tečnost s tímto ideálním rozpočtem bude ve veli- kém odporu, zajisté ani původcové tohoto rozpoctu nepochybují.

Proto prohlásil přís. zem. výb. Adámek, ž nemůže tento rozpočet přijmouti netoliko z věcných příči, ale také proto, že jest pouhou architekta- nickou ozdobou této veliké předlohy a že již nyní patrno, že postrádá skutečné podstaty. Uznává, že je nutno včas revidovati původní rozpočty nákladů regulačních, avšak se zřetelem k celému stavebaímu období, a činí následující návrh: Komise se usnáší, aby byl na základě hotových a připravovaných projektů a dle postupu regulačních prací vypracován rozpočet nákladů na regulační práce dle jednotlivých toků do konce nynějšího sta- vebního období, a aby byla komisí podána zpráva, jakou mirou bude prvotný úvěr při jednotlivých ře- kach v tomto období zvýšen, po případě snížen, spolu s návrhy na soukromé rozdělení respekl. upo- třubení těchto úvěrů. Zástupce německého odboru zem. rady Kaul- persch oblásil, že návrby tohoto odboru bude činiti koncipista Meissler, kterýž navrhl, aby ku po- radě o přesunování regulačních úvěrů jednotlivých řek byla zvolena zvláštní komise, složená dle národností. Přís. zem. výb. Schönborn a posl. Udržal podporovali návrh přís. zem. výb. Adámka, uznávajíce nezbytnou polřebu, aby další postup regul. prací v I. stav. období byl včas také po stránce finanční vyjasněn. Koncipista Meissler hájil svůj návrh.

Přís. zem. výboru Adámek rozhodně odmíll návrh Meisslerův s ohradil se proti vnášení momentů národních také do řešení těchto a podobných olázek, konslatuje, že jest to opět zástupce ně- meckého odboru rady zemědělské, který zcela zbytečně podnět dává k těmto sporům v této odborné komisi. Na objas- nění důležitosti svého návrhu ještě uvedl, že by na- vrženým přesunováním úvěri bylo možné úmyslně způsobenými překážkami a průtahy zmařiti prove- dení nejdůležitějších prací regulačních, tak na př. jest vypočtěn přebytek Cidliny na 1,226.000 korun. Přebytek ten vznikl stálými průtahy při předběžném jednání a při přípravných pracích. Kdyby tohoto přebylku dle předloženého rozvrhu bylo upotřeben na uhražení nákladu úprav jiných řek. mohlo by se tak státi, že po odklizení překážek regulace Cidliny nebude na tuto úpravu více peněz. Takové even- tuality by nespravedlivě poškozovaly zájmy celých krajin. Rada zem. výboru dr. Krejčí dokázal, že z nynějších poměrů není již nedostatek délnictva, kterýmž by mohly býti omlouvány průtahy při pro- vádění regulací. Dále se vřele přimlouval za re- lormu vodního zákonodárstv í, které jest zastaralé a které nynějším, tak velice změněným poměrům nevyhovuje. Návrh přís. A dámka byl přijat, návrh Meissle- rův zamilnn

Dle pracovního programu mají býll v r. T90 zahájeny regulační práce v Král. Dvo- ře a majíse provésti přípravné práce ke stavbě přehrad v lese Království v Krausových boudách. Koncip. Meissler důrazně naléhal na stavbu přehrady u Krausovy boudy, žádaje, aby se s tonto stavbou počalo i kdyby nebyla stavba přehrady v lese Království možnou. Míst. rada Sirek podal zevrubnou zprávue postupu dosavadních prací a stavbě těchto přehra a dokázal, že průtahy byly způsobeny úmystn rozmanitými námitkami a rekursy. Hlavní překážkou byl spor o vyvlastnění továrny na dřevovinu v ob- vodu přehrady v lese Království. Majitel tohoto zá- vodu žádal náhrade 535.000 korun. Technickým od- dělením byla oceněna za 150.000 korun a nyní ko- nečně učiněno jest dojednání s majitelem za 155.00. korun, když se mu některé vnitřní zařízení po nechá. Přís. zem. výboru Adámek dokazuje, že jest nalehavou potřebou, aby projektovaná regulace v městě Dvoře Králové byla co nejrychleji pro- vedena, což jest možné, poněvadž se při vyvlastňo- vacím a vodoprávním řízení nevyskytly závady. Roz- hodně se obražuje proti nalébání koncip. Mels- slera, aby bylo nejdříve počato stavbou přehrady u Krausovy boudy a prohlašuje, že bude se svými přáteli rozhodně proti tomu, aby také takové dělení přehrad dle národností se provádělo. Vyslovuje pak politování nad tím, že se také řešení těchto úkol z politických důvodů úmyslně stěžuje, což nejlép dokazuje jednání o vyvlastnění továrny na dřevo- vinu a j.

Žádá za urychlení přípravných prací a za ko- nečné započetí stavby přehrady v lese Království, která má pro dolní tok Labe tak velikého významu a jejíž včasné vybudování jest nejdůležitějším pro- středkem k zamezení rostoucího nebezpečí povodní na dolním Labi rychle postupující úpravou horního Labe a Úpy. Ačkoliv těmito povodněmi poměrně ve- liké škody trpí povodí mezi Jaroměří a Smiřicemi přece se ve příčině úpravy této trati dosud ničeho neděje a dotčený projekt leží již tři čtvrti léta ve Vídni. Dvorní rada Mrazík sdělil, že je projekt teu již schválen a že se práce regulační na těto trati zadávají. Podporoval žádost přía. Adámka za urychlení stavby přehrad na horním Labi, jež jsou pro upravení Labe vůbec nezměrně důležity. Dl pracovního programu jest povšechný projekt n údolní přehrady v Temném dole a u Sla- tiny vypracován, avšak v r. 1909 nemá se dle předloženého programu na provedení těchto přehrad nic podnikati. O projektu přehrady v Slatině má podati zemské oddělení hydrografické dobrozdání, jaký vliv by tato přehrada měla v ohledu hydro- logickém, »na čež pak bude sc o tomto pro- jektudále jednati.«

Přís. zem. výboru Adámek s politováním z těchto zpráv vyjímá, že provedení přepážky v Sla- lině, jejíž důležitost pro upravení Upy a Labe všichní odborníci jednomyslně uznávají, na nedozírnou doba jest odročeno. Dobrozdání hydrografického oddělení mohlo býti dávno vyžádáno, jelikož objem této ná- drže jest dávno znám, takže vliv její na tok Upy Labe mohl býti dávno také vyšetřen. Jest svrcho- vaně na čase, aby se konečně dokázalo, že s s tímto projektem neprovozuje planá hra a proto jest potřebí, aby předběžné práce již byly s vše- možným urychlením definitivně skoncovány. Koncip. Mejssler se ujímá zřizování přehra na horním toku Upy. Stav. r. Podhajský vysvětluje, že na velké Upě není vhodných míst pro zakládání přehrad a na stavbu přehrady v Slatině že není peněz. jelikož do- tace Upy jest až na 11/2 mil. K vyčerpána a jelikož tato přehrada bude vyžadovati nákladu přes 4 mil. korun Vrch. stav. r. Franz připomíná, že Meissle- rem žádané šetření v příčině zřízování přenrad na horní Úpě bylo již provedeno. Přis. zem. výboru Adámek ukazuje k násled- kům stálého odkládání stavby přehrady v Slalině, odmítá zodpovědnost za následky toho a opětně žádá za uskutečnění tohoto projektu. Dle pracovního programu předloží se projekt na úpravu celé spojené Orlice od Hra de