1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze. v úterý 21. října 1913.
Praha
4
article
Haranni a večerní listy
moi
předplácí s
e bV Praze v administrne
na měste. . . .. . 8 K —
na čtvri leta.6 K — h
s dvojí donáškon
na mněslo
na čtvrt leta ! . . 7 K 62h
ve flialkáchí
na měsle. 2 K ao
oa Poštou s
měste
iea K
s dvajl sásilkou
na měsle
na dtvrt lsta . k eo
tnlcooe
Avlsen
5jb
Prazc. 21. října.
Srbská vláda sí patrně řekla: „Moudřejši
ustoupí!“ Nač se stále příti s rakousko-uher-
skou diplomacií, která jako pečlivá chůva
střeží albanských hranic. Když rakousko-
uherský představitel podal v Bělehradě ulti-
mativní prohlášení rakousko-uherské vlády,
buďto ať Srbsko do osmi dnů vyklidí hranice
Albanie, nebo že Rakousko-Uhersko s celou
silou samo zakročí, vzbudil tento neočekávaně
ostrý krok v diplomatickém světě jisté pře-
kvapení.
oev Jak může vláda velmoci tak zapomnět n
všechna pravidla diplomatických obyčejů? —
ptá se „Temps“. Rakousko-Uhersko odvolává
se vůči Srbsku tak rázně na londýnskou kon-
ferenci, ale při tom se nestará o mezinárodn
diplomacii, nevyžádalo si mezinárodního po-
věření k zakročení, ba nevyčkalo ani, až budou
hranice Albanie v podrobnostech mezinárodn
komisí, teprve zahajující svou činnost, vyme-
zeny. Chvat, který vzhledem na poměr síly
Rakousko-Uherska a Srbska nezdá se dost
důstojným
Bělehrad
Srbsko
Albánie
Rakousko
Uhersko
e bV Praga
5
article
Opravdu nelze vidět mimořádného diplo-
matického úspěchu v tom, že včera srbský
vyslanec Jovanovič oznámil vídeňskému za-
hraničnímu úřadu, že Srbsko vyhovuje poža-
davku Rakousko-Uherska a odvolá svoje voj-
ska v nejkratší lhůtě s albanského území.
„Reichspost“ by ráda udělala z diploma-
tického zakročení jakýsi morální čin. Katego-
rický příkaz monarchie vyklidit Albanii nevy-
plývá prý z nějaké škorpivosti, nýbrž z té zá-
sady, že přece jen musí býti uzavření smlouv
a mezinárodní usnesení velmocí zachovávána.
aby jaksi byla bezpečnost národů zaručena.
bNač vystupovat s tak vysokým morálným
kothurnem? Proč neříci přimo, že Rakousko-
Uhersko nedovolí omezit svého albanského
chráněnce ani tehdy, když Srbsko v otevře-
ném boji proti albanským povstalcům si vy-
nutí ústup. Proč diplomacie nezakročila se
stejnou energií proti cynickému porušeni
mezinárodního usneseni, když Turci využil
oslabení Bulharska a překročili čáru Enos-
Midia, také stanovenou londýnskou meziná-
rodní konferencí?
Jovanovič
Srbsko
RakouskoUhersko
Albánie
Rakousko
Uhersko
Turec
Bulharsko
EnoMidium
6
article
Kdyby zároveň naše vláda zaručila Sr-
bům, že použije svého vlivu na Albance, aby
neopakovali svých nájezdů na Srbsko, mohli
by býti v Bělehradě spokojení i s daným vý-
sledkem. Rozšiřování balkánského území jest
pro Srby danajský dar. Budou míti dosti práce
s tím, co dosud získali. Nebude to aspoň
v prvých letech aktivní území. Po tureckém
hospodářství a po celoroční válce jest celé
území strašně zpustošeno. A nebude také
snadno rychle získat nové občanstvo pro srb-
skou státní myšlenku. Ty kraje, které dlouho
byly pod vlivem propagandy bulharské, těch
mílion Mohamedánů a tisíce Albanců nemohou
snadno srůsti s ostatním Srbskem. Srbovés
dnes mohou opakovat, co řekl po sjednocení
Italie d'Azzeglio: „Italia e fetta, ma non sono
latti gl'Italiani (Italie jest stvořena, ale nejsou
ještě stvoření Ialiani), ozi o
Srbská vláda byla by jednala nerozumně,
kdyby byla hnala konflikt s Rakouskemí do
krajností. Konečného úspěcht by nedosáhla,
poněvadž mezinárodní situace je táková, že
asi nikdo nepřispěl by Srbsku na pomoc. Vše-
chny již válka omrzela: i Srby.
Srbská vláda ústy Spalajkovičovýmisí
jen vyhražuje žádat pevné záruky, že se udá-
losti posledního měsíce nebudou opakovati.
Po Albanii prý netouží, is kdyby ji Srbsku na-
bízeli, poděkovalo by se zdvořile. Srbsko žádá
jen, aby v Albanii byl pořádek. Spalajkovič
dokonce navrhl rakousko-uherskému zástupci
Storckovi, aťisamo Rakousko navrhne velmo-
cím formu žádaných záruk a třebasli samo at
lr r
Srba
Storck
Srbsko
Bělehrad
Albánie
Rakousko
Italia d ' Clio
Italia e
Italia
8
article
stne na
vrádlovta
10
article
obsadí svými vojsky albanské hranice, aby
udrželo v Albanii pokoj.
Tento návrh jest pro rakouskou diplomacii
trochu choulostivý; sotva by se o tom dohodl
se svým nevěrným italským spojencem, který
žárlivě střeží každý krok naší monarchle
v Albanii. Německo sice v tomto „konfliktu
zůstalo Rakousku věrně po boku, ale Italie
se k rakouskému „ultimatu“ nepřidružila a
snažila se jen přátelskýmí domluvami působie
na srbskou vládu, aby spor nehnala do kraj-
ností. Naše diplomacie, jak se zdá, mírně
jednat nedovedei jen když to nervy občan-
stva snesou,
Albánie
Německo
Rakousko
Italia
11
article
Události na poloostrově
balkánském.
Srbové opouštějí Albanií.
Z Bělehradu, 21. října. Velecí plukovník
Popovič včera již obdržel rozkaz, a b
okamžitě jalse vyklízetí Albanii.
Srbské vojsko vyklidí Albanii, jak se zde uji-
šťuje, nejdéle do pátku. Ve veřejnosti vyvolale
zpráva o rozhodnutí srbské vlády uspokojení.
Srbsko žádá záruky protí Albancům.
Z Bělehradu, 21. října. Ministerská rada
včerejší, která trvala tři hodiny a přes varo-
vání ministra vojenství usnesla se vyhověti
rakousko-uherskému ultímatu, usnesla se také
žádati od velmocí záruku, že Al-
bansko bude příště dbáti hranic
Srbska a že srbsko-albanská hranice bude
mezinárodní komisí vytýčena tak, aby srbské
území bylo před vpády Albanců zajištěno.
ve Otázka Albanie otázkou evropskou.
Z Paříže, 21. října, Dle „Matinu“ prohlásil
politický ředitel zahraničního úřadu francouz-
ského, Paleologu, když mu rakousko-uherský
velvyslanec hr. Somasich předložil rakousko-
uherské ultimatum Srbsku, že béře je sice na
vědomí, že však musírozhodně pochy-
bovati o správnosti důvodů, jež
Rakousko-Uhersko k němu vedly
a otázal se velvyslance, z dali rakousko-
uherská vláda může Srbsku zaru-
čiti, že nebudesevpád Albanců do
srbského území opakovati? Paleo-
logu konečně prohlásil, že otázka alban-
skáje otázkou evropskou a že tudiž
je povinností všech velmocí, aby se do-
hodly o společném zakročení v této věci.
Srba
Popovič
Al
Albánie
Bělehrad
Srbsko
Paříž
Rakousko
Uhersko
úřad francouzský
Paleolog
12
article
Francouzský ministr zahraničních záležitosti
Pichon pak prohlásil, že s Paleolugem ve
všem, co řekl, úplně souhlasí.
Účinek rakouského ultímáta daného
Srbsku.
Z Bělehradu, 21. října. (N. Fr. Pr.“) Usnesen
vlády, vyhovětí požadavku Rakousko-Uherska
příčině neprodleného vyklizení obsazených místv
Albanií, se ve vážných kruzích politických plně
schvaluje, protože se uznává, že další setrvání na
dosavadním stanovisku Srbska vůčí jednání Rakou-
sko-Uherska bylo by neopoetunní. Současně se
prohlašuje, že ultimátem Rakousko-Uherska způso-
bený obrat v rakousko-uhersko-srbských stycích
bude míti nepříznivý účinek na vzájemné obchodně-
politické poměry, protože chování se Rakounsko-
Uherska v pohraniční otázce pociřuje se jako ne
přátelský čin vůči srbskému státu.
Vymezování Albanle sdlenei-
Z Říma, 21. října. Mezinárodní ohraničovae
komise zahájí vytyčovací práce pomezní dne 25.
října.
Kníže Wied činí podmínky.o
Z Pořiže, 21. říja. [„Zeit'.) Prine W ie d zasla
velmocem prohlázení, ve kterém proje vuje
ochotu převziti albanskou koruni, avšak s po d-
mínkou, že cizí vojskodříve Alblaníi
Pichon
Wied
Srbsko
Bělehrad
Francie
Rakousko
Uhersko
Albánie
Řím
Pořiže
RakounskýUhersko
Zeit
RakaskýUhersko
13
article
opustí a že Albanie dostane takově přiro
zené hraniee, které by neztěžovaly příšti vy-
voj země
běvo
Řecko-turecké jednání o mír. a
Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Na konferen
ministerského předsedy Venizela s ministrem zahra
ničních záležitostí Panasem a tureckým zmocněn-
cem Chalim bejem bylo vyřízeno několik bodů ná-
vrhů řecko-turecké smlouvy, které byly v přede-
šlých schůzích ponechány in suspenso. V oficielních
kruzích zavládá patrně optimismus. Má se za to,
žev brzku dojde ke konečné dohodě.
a budeuzavřena smlouva, která ovšem dle
názoru kruhů Porty bude až do definitivní úpravy
ostrovní otázky zatímní.
Ze Soluna, 21. října. Řecko-turecký konflikt.
jak se sděluje z míst povolaných, je urovnán již
tak dalece, že není pochyby, že záhy docílíse
úplné dohody.
Řecký král doma.
Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Král Konstanti
se sem vrátil,
pp poo
Albánie
Atény
Soluna
Aga . d ' Ath
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Konference klubovních předsedů o pracovním
programu poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 21. října. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) O polednách sešla
se konference zástupců všech stran, které pří-
tomen byl také ministerský předseda hrabě
Stürgkh, a která zabývala se pracov-
ním programem nynčjšiho zase-
dání. Předseda dr. Sylvestr navrhl, aby
nejen některé drobné předlohy, ale také z á-
konprotivystěhovalecký dnes poda-
ný přikázaly se výborům bez předchozí-
ho prvního čtení. Posl. dr. Levický,
Daszyňski a Staněk vyslovili se proti
přikázání zákona vystěhovaleckého výboru
bez prvního čtení, namítajíce, že to jest důle-
žitý zákon, a že nutno vzhledem na událostiv
poslední době pojednati o vystěhovaleckém
ruchu a vystěhovaleckých agenturách ve sně-
movně veřejně a obšírně. Hr. Stürgkh od-
větil, že vláda podala osnovu tuto v určeném
čase, a že by její první čtení způsobilo jenom
nový průtah. Protože byly podány v příčině
vystěhovaleckých agentur, zejména v příčině
společnosti Canadian Pacific ve sněmovně
dnes četné dotazy, bude příležitosti dosti věcí
Stürgkh
doktor
Sylvestr
Posl
levický
Staněk
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
Canadian Pacifik
15
article
touto se zabývati, o níž ostatně také bude roz-
hodovati výbor rozpočtový. Předseda dr. Syl-
vestr vyslovil potom přání, aby se ury-
chlilo druhé čtení finanění refor-
my a navrhoval, aby se konaly o finančním
plánu v podrobné debatě toliko rozpra-
vyčtyři. Posl. dr. Gross jménem německé-
ho národního svazu přimlouval se za urychlené
tempo v projednávání záležitosti té a navrhl
aby se schůze konaly denně od 10. hod, dopo-
lední do 5. hod. večerní a věnovaly se výhradně
této věci. Kromě toho doporučoval, aby po-
čet řečníků o malém finančním
plánu se omeziltak, aby všeobecně byi
celý malý finanční plán v době jednoho měsíce
projednán a dodán sněmovně panské, a to v zá-
imu jak zemí, tak i obyvatelstva. Posl. dr.
Kramář. dr. Conci a Fink přimlouvali se
za uspíšený postup v podrobné debatě o fi-
naněmch předlohách, které jsou částmi sou-
boru finanční reformy. Posl. Němec a Seitz
opakovali, že trvají na stanovisku, že mezi
služební pragmatikou a mezi finančním plá-
nem není žádné příčinné souvislosti, dodalí
však, že v zájmu úřadníků jsou pro to, by tato
spojitost zůstala, a malý finanční plán aby se
rychle projednal. Posl. dr. Kramá ř ukázal na
nevoli vě českém obyvatelstvu Lrál. Českého,
aml-
doktor
Syl
Posl
Gross
Kramář
Conec
Fink
Němec
Seitz
Kramá
národní svaz
16
article
vzniklou posledními opatřeními vládními
pravil, že čeští poslanci na radě říš
ské ukládají si krajní umírněnost
Nepodali dnes pro dosazení zem
ské správnikomisenávrh na obža-
1obucelé vlády, nýbrž podali jenom dv
dotazy, ale trvají na tom, aby vláda
s největším urychlením na ně od
pověděla. Dodal, že o vládní odpovědi
české strany bude navržena veřejná debata.
Hr. Stürgkh odtušil, že sepsání odpovědi na
oba tyto dotazy vyžadovati bude přece něja-
kého času, že však vláda usilovati bude, aby
odpověď dána byla již ve dnech
nejbližšich. Pokud se týče junktim mezi
služební pragmatikou a finanční reformou, trvá
vláda na něm neochvělně.
Interpelace českých poslanců v příčíně dosa
zení zemské správní komise v království
Českém.
Stürgkh
Hradec
17
article
Z Vídně, 21. října. O 9. hod. dopoledne
sešli se předsedové všech českých klubů k po-
radě o tom, co podniknouti vzhledem na dosa-
zení zemské správní komise v král. Českém.
Poslanci dr. Stránský a Choc navrhli, aby
se podala na celou vládu obžaloba. Návrh ten
však neprošel. Vyslovili se proti němu všechny
ostatní strany: agrárníci, národní poslanci svo-
bodomyslní, katolicko-národní a také sociální
demokraté.
Budou podány ve věci té na ce-
lou vládu dva dotazy, jedennárod-
ními poslanci českými, druhý so-
ciálními demokraty českými. Ček
se, že vláda na oba dotazy co nejdřive odpoví
Deputace státních úřadníků pro aktivování
služební pragmatíky.
Z Vídně, 21. října. V parlamentě meškal
dnes deputace Sdružení spolků českých stát-
ních úřadníků: vrchní finanční rada Slavík
finanční komisař Martan, bemní správce Ho-
lub a okresní tajemník Kostlán jako zá-
stupcové klubu českých státních úřadníků, po-
štovní oficiál Pánek a poštovní, asistení
Verštat jako zástupcové českých poštov-
ních úřadníků, zemský účetní rada Blouček
a účetní oficiál Kalvoda jako zástupcové
spolku českých státních úřadníků v Dolních
Rakousích. Deputace intervenovala u vládya
poslanců v příčině a ktivování služ eb-
ní pragmafiky pro státní úřadní-
ky. V téže záležitosti intervenovali v parla-
mentě také zástupcové ústředního svazu ra-
kouských spolků státních úřadníků
doktor
Stránský
Choc
Slavík
Kostlán
Pánek
Kalvoda
Vídeň
Dolní Rakousy
svobodomyslní
sdružený spolek český stát
Martan
Blouček
18
article
Státní rozpočet.
Z Vídně, 21. října. Správce ministerstva
financí sv. p. dr. Engel předloží řádny
rozpočet na první polovinu r. 1914 a podá
svůj finanční výklad zejtra.
Hrozba rozpuštěním poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 21. října. „Reichspost“ zabývá s
v delší stati zahájením říšské rady a jejím pra-
covním programem a dodává, že osud jeji spo-
čívá v otázce malého finančního plá-
nu: Říšská rada buď vyřídí do Nového rokt
finanční plán, nebo bude rozpuštěna.
Ukrajinci a finanční plán
Z Vídně, 21. října. (K. k.) Listy sdělují, žes
ukrajinský klub včera usnesl neupustiti o
svého usnesení ze 6. t. m., aby vyřízení fi-
naněního plánu do zajištění volební reformy na
zemském sněmu bylo nejostřejšími prostředky za-
bráněno.
Noví tajní radové.
Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeltung
oznamuje: J. V. císař udělil přísedícímu zemského
výboru Františku hraběti Attemsovi ve Štyr-
ském Hradci, dědičným členům panské sněmovny
říšské rady Jiřímu svob. pánu Locatellovi
v Cormonsu a Alfonsu hraběti Mensdortiu-
v drobném prodejie
ranni číslo o sobě
s S
večerní. . . . . za šb
Ve filiálkách na venkově
ranní člslo
10b
vačorní . . horj sh
Inseráty
platí se hotové, napřed
Předplacem a insorty příjima
sdministrace v Marinnské ulan
Tam nacházejí se taž
redakco, tizkárna a skpadlee
„Národnicb Llstá“
Rukopiav ss nevraneti
mosl
alrt
doktor
Engel
Ukrajinec
Wiener Zeltung
František
Attems
Jiří svobodník
Locatell
Alfons
Mensdortia
Národnicb
Rukopiav
Vídeň
Štyr
Hradec
Cormons
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
21
article
Pouillovi v Preitenšteinu avelkostalkáři Gün-
therovi hraběti Stolbergovi v Paskově bez po-
platká hodnost tainého rady.b lomnni
ne
Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: J. V. císař udělil mimořádnému vyslanei
a zmocněnému ministru na královském černohor-
ském dvoře pol. podm. Vladimíru sv. p. Gfeslo-
vi a mimořádnému vyslanci a zmocněnému mi-
nistru na král. bulharském dvoře dru. Adamul hr.
Tarnowskému velkokříž řádu Frant. Josefa.
nsl
Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: J. V. císař odvolal zmocněného ministra
v Drážďanech dra. Jana svob. pána Forgacha
z tohoto místa a jmenoval jej odborovým
přednostou vministerstvu cís. a král.
domu a zahraničních záležitostí. —
J. V. císař jmenoval dvorního a ministerského radu
v ministerstvu císařského a královského domua
zahraníčních záležitostí s titulem a charakterem
mimořádného vyslance a zmocněného ministra Ko-
lomana šl. Kaniu mimořádným vyslancema
zmocněným ministrem u mexické republiky.
Cestovní kancelář „Uníversal“ ve Vídní
zavřena,lem
Z Vídně, 21. října. (K. k.) Policie uzavře-
la dnes cestovní kancelšř „Uaiver-
sa“ a zatkla jejfho ředitele Aloise
Müllerla. Kancelář tato byla ve spojení s tu-
zemskými a zahraničnímí vystěhovaleckými agenty
a měla též výhradní zastupitelství společnosti „u-
raníum Steamship Company“ v Rotterdamu, která
není v Rakousku dovolena. Kancelář tato dopra-
vovala těž v automobilech přes hranice uherské
brance, kteří byli tak přestrojeni, že zdáli se být
prostými cestujícími.
dusbě
Stolberg
Paskův
Vladimíra svatý
Tarnowski
František
Josef
císař
Jan svobodník
Forgach
Kania
Müllerla
Vídeň
Drážďany
Rotterdam
Rakousko
Wiener Zeitung
Steamship Company
22
article
Vyznamenaní vyslanci. í
23
article
Z rakouské diplomacic.
24
article
Z uherského říšského sněmu. b
Z Pešti, 20. října. (K. k. uh.) Justiční výbon
poslanecké sněmovny projednával ve své dnešní
schůzi osnovu zákona, týkajíci se změny zá-
kona o porotách, jakož i zákona o zřízení
při zmatečních stížnostech. Po podrobné debatě
bylo rokování přerušeno a odročeno na zítřek
Pešť
poslanecký sněmovna
25
article
Chotera v Chorvatsku. jiavoa
Ze Záhřeba, 21. října. (K. k. uh.) Dle ppráve
zemského zdravotního úřadu vyskytly se od vče-
rejška v zamořených krajích Slavonska 4 nová one-
mocnění a 1 připad cholery. Celkem onemocnělo
cholerou dosud 502, z toho zemřelo 205 lidí.
i Francouzské loďstvo do Levanty.
Z Paříže, 20. října. (K. k.) Z Toulonu se ozna-
muje, že dnes ráno odplulo za velení admirála
Guva de Lapevrěre k šestinedělní plavbě do Le-
vanty loďstvo, složené z obrněnců prvního loďstv
„Voltaire“, „Diderot“, „Mirabeau „Dantoní. „Co-
dorcet“ a „Vergniaud“, jednoho obrněného křižníka
a torpédové flotily. Lodstvo odpluje předovším do
Alexandrie.
Guv
Lapevrěre
Voltaire
Diderot
Mirabeau
Dantonit
Vergniaud
Chorvatsko
Záhřeb
Slavonsko
Paříž
Toulon
Alexandrie
26
article
Nepokoje v Portugalsku.
Z Paříže, 21. řijna. (K. k.) „Havasova agence
oznamuje z Madridu! Kolují zde pověstí, že v Pos-
tugalsku vypukly vážné nepokoje
nosli Admirál Burney v Cetyni.
Z Cetyně, 20. října. (K. k.) Admirál Burney
přibyl sem ze Skadru, vraceje se do Anglie. Brl
dnes králem pozvánena hostinu a odjede zítra dále
do Kotoru.
Rumunští studenti do Bělehradu.
Z Bělehradu, 21. října. Dne 28. října přijedou
sem na návštěvu hromadně rumunští vysokoškolští
studenti, k jichž uvítání konají se kvapně velké
oli
Z říšské dumy ruské.n5sle
Z Petrohradu, 20. října. (Spb. Ag.) Ministerstvo
vojenství předloží hosudarstvenné dumě osnovu zá-
kona o prodloužení vojenské služební doby o 3 mě-
síce. Ročník. jenž v tomto běžném roce měl ukon-
čiti svoji presenční vojenskou službu, bude zadržen
v aktivní službě až do 1. ledna 1914.
přípravy
abcazonov vrací se do Petrohradu.
Z Berlína, 20. října. (K. k.) V informovaných
ruských kruzích se proslýchá, že ministr zahranič-
ních záležitostí Sazonov nezůstane, jak se za to
mělo, dva dny v Berlině, nýbrž vrátí se již zítra
večer do Petrohradu
Z Berlína, 21. října. (K. k.) Ministr zahranič-
nich záležitostf Sazonov přijel sem z Paříže a uby-
30m
tovalse na ruskémí velvyslanectví
Havasův
Burney
Sazonov
Portugalsko
Paříž
Madrid
Posa
Cetyně
Skadr
Anglie
Kotor
Bělehrad
Petrohrad
Berlín
Aga
27
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
Feuilleton „Zlaté Prahy(XXXI., č. 4
„Před rokem vzpomíná dobře, třebaže ne ber
výčitky, balkánských událostí v posledním roce a
českého postavení k poslednímu období balkán-
ských válek. Feuilletonista není spokojen s tím, jak
v Čechách přijímali a posuzovali válku srbsko-
bulharskou. „Slovanská myšlenka ukázala nezalo-
ženost a vratkost v našem společenském mínění
cřtění, (Proč bychom se měli báti přiznávati k
citům?) Špor o Makedonii vzbudil nechuť v žiroké
veřejnosti, a všeobecný názor, že se neví, kdo je
horší, a v kruzích, které domnívají se naň půso-
biti, bezradnost, omezující se na dlouhé lavírování
mezi oběma stranami. Místo toho, abychom se sna-
žili soudit, volili jsme pohodlnější úkol. Nemyslím.
že bychom byli dokázali rozsouditi Srby a Bulha-
ry, ale pro nás samé bylo tehdy žádoucí světlo.
a snaha, dospěti k němu stůj co stůj, byť bychom s
střešli v názorech jedni s druhými, bývala by byla
příznivější známkou slovanských interesů, než úlo-
ha nestranného pozorovatele. Zkoušku, kterou nám
připravili Srbové a Bulhaři, absolvovali jsme v tom-
to smyslu s neprospěchem. Než i tím třeba se po-
učiti, neboť po roce vojny víme, zdali se odehrále
celé drama či toliko jeden neb dva akty?“
„Zlatá Praha“ dále obsahuje: R. Bojko, Cti matku
svou. — K. M. Čapek-Chod. In articulo mortis. —
Aug. Eug. Mužík, Jediné slovo. — Josef Krušina
ze Švam berka, „Gil Blas“. — Zprávy a ilustrace
časové. — V části obrazové je: V. Brožík, Při
toileltě. — Quido Manes, Dvorek. — M. Aleš, Ná-
črt. — Ch. Cottet. V předvečer sv. Jana Křiitele.
Srba
Bulhar
R Bojko
K M Čapek
Chod
Aug
Mužík
Krušina
Gil Blas
V Brožík
Manes
Ná
Ch
Křiitele
Čechy
Makedonie
Praha
zlatý Praha
28
article
— Claús Mayer. Dobrý doušek. — J. Věšín, Před
zájezdní hospodou v Bulharsku. (Barevná příloha.)
sl
„Náš Směr (V., č. 1.) přináší „Výkres
selských divek ze Sárköze“, jež dopro-
vázt stručná stať (původní) prof. L eopol da
Aese. Uvedené výkresy maďarsksých dětí vzbudi-
ly oprávněnou pozornost na loňské výstavě kre-
sliřské v Drážďanech. A pozornosti zasluhuje
slovní doprovod Aesův, poněvadž dotýká se otáz-
ky i u nás ještě, bohudík, časové, jak škola může
působiti pro uchování živého umění lidového.O
svém postupu prof. Acs vykládá: „Abych zachoval
originální charakter, ukládám pouze úlohu. Na jej
ssol
pbe
Claús Mayer
profesor
Aes
Acs
Věšín
Bulharsko
Drážďany
29
article
řešení nepůsobím. V methodě přizpůsobuji se ú-
plně individualitě dětí a mám v úctě tradici. To
týká se také technického provedení. Za úlohu dá-
vám vždycky vyplniti geometrický tvar — z po-
čátku je to pouze čtverec, pak obdélník, kruh, troj-
úhelník, elipsa atd. Úloha je na příklad při obdél-
níku: nakreslete koberec nebo limec krajkový, při
čtverci, nakreslete šátek nebo pokrývku, při kruhu
na př. talíř atd. Úloha obírá se ovšem vždycky
pouze takovými předměty, které děti dobře znaji
a které takřka denně vídí. Při každém úkolu žá-
dám od každého dítěte několik řešení. Lepší práce
ukážu pak dětem a promluvím o nich tak, abychom
je srovnali se slabšími. Děti samy nacházejí chyby
čímž se zbystřuje jejich soudnost a zjemňuje smysl
pro krásu. Nových úloh neukládám, dokud nedo-
stanu poněkud obstojná řešení. Musím připome-
nouti, že postup ten nenudí dětí, protože se táž
úloha několikráte řeší a vždy jinak. S ornamen-
tálními úkoly dávám paralelně takové, kde musí
býti užito ligurálního kreslení. Úloha zní na př.
nakresli přítelkyni! Flgurální výkres nemůže při-
rozeně ukázati něco jiného než dívku v kroji na-
šeho kraje...... Jak výkresy pak ukazují, nena-
podobují děti přírody, nýbrž ji stylisují. Na každé
kresbě je každá linie výrazná, každá barevná plo-
cha ladná. Postup je úplně instinktivní. Technické
provedení je nanejvýš zajímavé. Rozličné barvy
si děti připravují tak, že dají barevné papíry do
sklenice vody; barva se ovšem ve vodě rozpustía
tato barevná voda nahražuje pak barvu kupovanou.
30
article
Štětců rovněž neznají: svinou kousek papíru jako
kornoutek a tím malují. Kontury kreslí pérem.
Později uživají též pastelek. Z výsledku toho po-
stupu vidíme, že smysl pro krásu u lidu dá se roz-
šířiti a zjemniti jedině methodou, která přiléhá
k jeho rozumovému a citovému životu a k jeho
tradicím. S téhož stanovisko musí se pokračovati
také při vyučování ručním pracím. Staré vzory.
které ještě existují, musí býti sebrány a jsou pak
předlohami při vyučování. Tím učí se děti ctíti pa-
mátku předků a tradici. Vyučování ručním pracím
stane se tak zároveň přípravnou školou domácího
průmyslu. Průmysl ten pak zůstane lidovým umě-
ním, neboť bude míti původ v duši lidu. Tak mů-
žeme zjemniti a zušlechtiti vkus lidu a tím i jeho
charakter.“ — Obsah čísla doplňují: Fr. Kučera, O
kreslení podzimních listů. — K. Wellner, Vyučová-
ní perspektivě. — Přehled.
lens
ss ána
Kučera
K Wellner
Vyučová
31
article
„Poučně a zábavné příloze“ kra.
jinských listů národní strány svobodomyslné (1913.
č. 16) píše dr. Fr. Šelepa nabádavou stáť „ Zpě
do vlasti“. Ukazuje, kolik dobrých českých pe-
něz za letníbo cestování zanesou do ciziny češti
lidé, kteří při tom neznají krásu své vlastí. Nestaví
se ovšem proti tomu, abychom chodilí za zkuše-
nostmi do ciziny. Ale vyhledávati pouze přírodní
krásy v cizích krajich, pokud ani povrchně nezná-
me krás domoviny, považuje za nevhodné a špat-
né. Ovšem je třeba obecenstvo upozorňovati te-
prvé na přírodní nádheru mnohých koutů našich
zemí. A k fomu nestačí pouhé slovo, ať v před-
nášce, aťv tisku. Proto dr. Šelepa doporučuje:
Naše biografy by měly seznamovati obecenstvo s
krásami českých vlasti. Prospěly by tím velice na-
šim zájmům a našemu poznání všech krás našich
zemí. Filmy takové byly by nejlepší podporou tu-
ristiky a také cizineckého ruchu, neboť by našly
odbyt iv cizině. Themat ceslopisných filmů z na-
šich zemí českoslovanských je řada nepřehledná.
Šelepa
Francie
32
article
Plavba po Vltavě na vorech, po její přítocích, po
Sázavě. Labe samo, český ráj, prachovské skály,
Krkonoše, Šumava, moravský Kras, Slovácko, Va-
lašsko, jehož nepřebrané krásy jsou dosud ukryty
zkušeným českým turistům, Slovensko, Pováží,
Tatry atd., to všechno jsou svrchovaně vděčná the-
mata pro zpracování filmem, Klub českých turistů
I Svaz pro povznesení návštěvy cizinců měly by
povzbuditi aspoň naši českou společnost pro vý-
robu filmů, aby respektovala tyto potřeby českého
ruchu turistického a cizineckého. Bude-li se jich
dbáti, přinese to mnohonásobný užitek hospodář-
ský, i užitek mravní. Je u nás, bohužel, potřebí
nabádati stále více k cestování a letním pobytům
ve vlastních zemích, je třeba nabádati ku poznává-
ní tolika skrytých a neznámých krás, které nám
mohou poskytnouti naše české kraje. A kdo je
jednou pozná, neodtrhne se od nich a bude sek
nim rok co rok vraceti, naučí se je milovati a pro-
cítí při tom nejušlechtileji podstatu lásky k vlasti
a lidem stejné řeči, stejných tradic a stejných
zájmů národních. — Mimo to „Příloha“ podává:
L. J. Čech. Obchodnictvo a politika. — VI. Sís.
Nastin snoubenec. — Dr. Jan Thon, Vojenská
knihovna. — Dr. J. Folprecht. Slovo ke spisům
X. šaldy. — Ing. Alb. Krištůfck, Pozorování po-
časí. — Drob nosti.
hnlo ú
osí žonsi a
zl
Tatra
L J Čo
Sís
Nastin
doktor
Thon
J Folprecht
Inga
Vltava
Sázava
Krkonoše
Šumava
moravský kras
Slovácko
Virginie
Slovensko
Pováží
svaz pro povznesený
34
article
V říjnovém (1.) svazku nového měsíčníku „To-
pičova Sborníku píše dr. Lad. Jeništa
náladovosti a duševnimirozpoložlen
nemocných“. Dovozuje: „Ať běží o jakýkoli
druh choroby a kterýkoli průběh nemoci, můžeme
povšechně stanoviti dvě lybné síly, jež ovládaj
mysl nemocného, určují směr jeho nálady a vytvá-
řejí obraz duše, a těmi jsou strhch a pocit
bolesti.“ „Skleslost a ztráta sebedůvěry jsou
branou, kterou lehce vstupuje každá chorobak
člověku, pocit bezmocnosti a ztráta naděje jsou
prahiem, na který sloupá pevně vítězná noha ne-
moci.“ Článek Jeništův, ač již dříve napsán a oti-
štěn, než u nás zavládl cholerový poplach, bohudík
rychle pominuvší, přece příšel tempo. Je to zvlá-
ště cholera, při jejíž epidemii působívá strach
velké věci. Jak autor článku dokládá, vypravoval
prof. Thomayer v přednáškách, že při poslední
epidemii cholery v Praze onecocněli první ti, kdo
Jeništův
profesor
Thomayer
Praha
35
article
četli nejdříve vyhlášku, varující před hrozícím ne-
bezpečím, a podobně jest tomu při každé nemoci
epidemické, vyskytující se hromadně v určitém ča-
sovém mezidobí. Felčar, který před půl stoletím
na zápraží své chalupy pouštěl žilou, správně vy-
stihl účel svého poslání, když řekl: „Nezbavuji lidi
nemocí, ale strachu před nimi.“ Taktéž duševní
náladě nemocného přikládá autor článku důležito-
sti nemalé. Praví: „Komu podaří se duši nemoc-
ného osvětliti světlem naděje a myšlenky jeho pro-
hřáti veselím, tomu zdařilo se i polepšiti jeho cho-
robu, neboť co posílilo ducha, osvěží i tělo.“ — V
ostatním obsahu „Top. Sbor.“ vedle příspěvků bá-
snických a krásné prósy setkáváme se s prací pro-
slaveného amerického spísovatele, lovce a malíře
E. Thompsona Setona: Arno (příběhy poštovního
holuba], jehož povídky a líčení ze života zvířat po
bezprostředním postřehu a zvláštní půvab vypravo-
vání také u nás dobyly si přízně čtenářů.
E Thompson Seton
Arna
36
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
5 more
— Malíř Xylander. Z Kodaně, 20. října.
(K. k.) Malíř W. F. Xylander zemřel zde včera v
věku 73 let.
Bankovní ředitel záhadně zmizel. Z Kra-
kova, 20. října. Neobyčejné vzrušení zde způso-
bila zpráva, že zmizel beze stopy ředitel zdejší
»Židovské banky«, dr. Siegfried. Schenker. Zmi
zelý opustil v sobotu odpoledne ještě s několika
úřadníky panku, aby se odebral domů. Od té
doby je pohřešován. Ředitel Schenker byl pova-
žován za neobyčejně bohatého muže. Má se za
to že se mu buď přihodllo neštěstí, nebo ještě
spíle, že tu ide v zločin.
Travič Hopl. Z Frankfurtu, 20. října.
Předběžné vyšetřování v travičské aféře učitele
šermu Hopfa je skončeno. Je obviněn, že otrávil
své rodiče, první dvě manželky a své dvě děti a
třetí svou ženu se pokusil otrávit. Dle dobrozdání
chemiků byl ve všech mrtvolách nalezen arsen.
Plavba u Magdeburku opět volna. Z M ag-
deburku. 20. října. (K. k.) Nákladní člun, který
se počátkem předešlého týdne potopil a úplně za-
tarasil dráhu pro lodi, byl dnes večer odvlečen
Most jest opět způsobilý pro plavidla všeho druhu,
takže plavba byla opět zahájena.
= Paní Pankhurstová v Americe. Z Nov.
Xylander
doktor
Siegfried
Schenker
Hopf
Pankhurstová
Kodaň
Frankfurt
Magdeburk
Most
Amerika
37
article
Yorku, 20. října. (K. k.) Paní Pankhurstová do-
stala dovolení vstoupiti na zem s podmínkou, že
se zaváže, že nebude v severoamerické Unii pro-
pagovati bojovnou politiku a opustí zem, jakmile
dostojí svým přednáškovým závazkům.
— Oběti katastrofy vzducholodi „L. II.“ Z Ber-
lina, 20. října. (K. k.) Za velké účasti berlinského
obyvatelstva byly dnes večer převezeny mrtvoly
zahynuvších při kafastrofě „I. I.“ z posádkově
nemocnice do evangelického posádkového kostelaí
V uzavřeném voze dopraveny byly do kostela
četné věnce, věnované císařem, císačovnou, pří-
buznými mrtvých, říšským ministerstvem námoř-
nictví atd
Neštěstí při filmových snímcích. Herečka
Adriana Constanagna v Turině byla při scéně pro
kinematograf roztrhána čtyřmi levharty. — Jistá
berlinská firma filmová dala provésti mezi Schild-
hornem a Pichelswerderem automobílové neštěstí.
Do starého automobílu bylo posazeno několik fi-
gurin a automobil puštěn po srázné silnici, aby
spadl do vody. Avšak automobil změnil náhle
směr, vyjel se silnice a přejel operatéra.
= Kachní tanec. Novinkou letošního taneč-
ního období bude v amerických a francouzských
salonechkachní tanec“, při němž váha celého
těla spočívá nejvíce na pravé noze, kdežto levá
noha se co možná graclesně vláčí. Nuda musí být
opravdu strašná věe, když mohou se v ní roditi
nápády fak nesmyslné.
Pankhurstová
I I
Constanagno
York
Turin
Schild
filmový