ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2a5ef210-8f1a-11dd-ac1d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 93, org 20, person 109, work 8
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze. v úterý 21. října 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 289.
4 article
Haranni a večerní listy moi předplácí s e bV Praze v administrne na měste. . . .. . 8 K — na čtvri leta.6 K — h s dvojí donáškon na mněslo na čtvrt leta ! . . 7 K 62h ve flialkáchí na měsle. 2 K ao oa Poštou s měste iea K s dvajl sásilkou na měsle na dtvrt lsta . k eo tnlcooe Avlsen 5jb Prazc. 21. října. Srbská vláda sí patrně řekla: „Moudřejši ustoupí!“ Nač se stále příti s rakousko-uher- skou diplomacií, která jako pečlivá chůva střeží albanských hranic. Když rakousko- uherský představitel podal v Bělehradě ulti- mativní prohlášení rakousko-uherské vlády, buďto ať Srbsko do osmi dnů vyklidí hranice Albanie, nebo že Rakousko-Uhersko s celou silou samo zakročí, vzbudil tento neočekávaně ostrý krok v diplomatickém světě jisté pře- kvapení. oev Jak může vláda velmoci tak zapomnět n všechna pravidla diplomatických obyčejů? — ptá se „Temps“. Rakousko-Uhersko odvolává se vůči Srbsku tak rázně na londýnskou kon- ferenci, ale při tom se nestará o mezinárodn diplomacii, nevyžádalo si mezinárodního po- věření k zakročení, ba nevyčkalo ani, až budou hranice Albanie v podrobnostech mezinárodn komisí, teprve zahajující svou činnost, vyme- zeny. Chvat, který vzhledem na poměr síly Rakousko-Uherska a Srbska nezdá se dost důstojným
Bělehrad Srbsko Albánie Rakousko Uhersko e bV Praga
5 article
Opravdu nelze vidět mimořádného diplo- matického úspěchu v tom, že včera srbský vyslanec Jovanovič oznámil vídeňskému za- hraničnímu úřadu, že Srbsko vyhovuje poža- davku Rakousko-Uherska a odvolá svoje voj- ska v nejkratší lhůtě s albanského území. „Reichspost“ by ráda udělala z diploma- tického zakročení jakýsi morální čin. Katego- rický příkaz monarchie vyklidit Albanii nevy- plývá prý z nějaké škorpivosti, nýbrž z té zá- sady, že přece jen musí býti uzavření smlouv a mezinárodní usnesení velmocí zachovávána. aby jaksi byla bezpečnost národů zaručena. bNač vystupovat s tak vysokým morálným kothurnem? Proč neříci přimo, že Rakousko- Uhersko nedovolí omezit svého albanského chráněnce ani tehdy, když Srbsko v otevře- ném boji proti albanským povstalcům si vy- nutí ústup. Proč diplomacie nezakročila se stejnou energií proti cynickému porušeni mezinárodního usneseni, když Turci využil oslabení Bulharska a překročili čáru Enos- Midia, také stanovenou londýnskou meziná- rodní konferencí?
Jovanovič Srbsko RakouskoUhersko Albánie Rakousko Uhersko Turec Bulharsko EnoMidium
6 article
Kdyby zároveň naše vláda zaručila Sr- bům, že použije svého vlivu na Albance, aby neopakovali svých nájezdů na Srbsko, mohli by býti v Bělehradě spokojení i s daným vý- sledkem. Rozšiřování balkánského území jest pro Srby danajský dar. Budou míti dosti práce s tím, co dosud získali. Nebude to aspoň v prvých letech aktivní území. Po tureckém hospodářství a po celoroční válce jest celé území strašně zpustošeno. A nebude také snadno rychle získat nové občanstvo pro srb- skou státní myšlenku. Ty kraje, které dlouho byly pod vlivem propagandy bulharské, těch mílion Mohamedánů a tisíce Albanců nemohou snadno srůsti s ostatním Srbskem. Srbovés dnes mohou opakovat, co řekl po sjednocení Italie d'Azzeglio: „Italia e fetta, ma non sono latti gl'Italiani (Italie jest stvořena, ale nejsou ještě stvoření Ialiani), ozi o Srbská vláda byla by jednala nerozumně, kdyby byla hnala konflikt s Rakouskemí do krajností. Konečného úspěcht by nedosáhla, poněvadž mezinárodní situace je táková, že asi nikdo nepřispěl by Srbsku na pomoc. Vše- chny již válka omrzela: i Srby. Srbská vláda ústy Spalajkovičovýmisí jen vyhražuje žádat pevné záruky, že se udá- losti posledního měsíce nebudou opakovati. Po Albanii prý netouží, is kdyby ji Srbsku na- bízeli, poděkovalo by se zdvořile. Srbsko žádá jen, aby v Albanii byl pořádek. Spalajkovič dokonce navrhl rakousko-uherskému zástupci Storckovi, aťisamo Rakousko navrhne velmo- cím formu žádaných záruk a třebasli samo at lr r
Srba Storck Srbsko Bělehrad Albánie Rakousko Italia d ' Clio Italia e Italia
7 article
dakví rbog
8 article
stne na vrádlovta
9 article
abnp tani
10 article
obsadí svými vojsky albanské hranice, aby udrželo v Albanii pokoj. Tento návrh jest pro rakouskou diplomacii trochu choulostivý; sotva by se o tom dohodl se svým nevěrným italským spojencem, který žárlivě střeží každý krok naší monarchle v Albanii. Německo sice v tomto „konfliktu zůstalo Rakousku věrně po boku, ale Italie se k rakouskému „ultimatu“ nepřidružila a snažila se jen přátelskýmí domluvami působie na srbskou vládu, aby spor nehnala do kraj- ností. Naše diplomacie, jak se zdá, mírně jednat nedovedei jen když to nervy občan- stva snesou,
Albánie Německo Rakousko Italia
11 article
Události na poloostrově balkánském. Srbové opouštějí Albanií. Z Bělehradu, 21. října. Velecí plukovník Popovič včera již obdržel rozkaz, a b okamžitě jalse vyklízetí Albanii. Srbské vojsko vyklidí Albanii, jak se zde uji- šťuje, nejdéle do pátku. Ve veřejnosti vyvolale zpráva o rozhodnutí srbské vlády uspokojení. Srbsko žádá záruky protí Albancům. Z Bělehradu, 21. října. Ministerská rada včerejší, která trvala tři hodiny a přes varo- vání ministra vojenství usnesla se vyhověti rakousko-uherskému ultímatu, usnesla se také žádati od velmocí záruku, že Al- bansko bude příště dbáti hranic Srbska a že srbsko-albanská hranice bude mezinárodní komisí vytýčena tak, aby srbské území bylo před vpády Albanců zajištěno. ve Otázka Albanie otázkou evropskou. Z Paříže, 21. října, Dle „Matinu“ prohlásil politický ředitel zahraničního úřadu francouz- ského, Paleologu, když mu rakousko-uherský velvyslanec hr. Somasich předložil rakousko- uherské ultimatum Srbsku, že béře je sice na vědomí, že však musírozhodně pochy- bovati o správnosti důvodů, jež Rakousko-Uhersko k němu vedly a otázal se velvyslance, z dali rakousko- uherská vláda může Srbsku zaru- čiti, že nebudesevpád Albanců do srbského území opakovati? Paleo- logu konečně prohlásil, že otázka alban- skáje otázkou evropskou a že tudiž je povinností všech velmocí, aby se do- hodly o společném zakročení v této věci.
Srba Popovič Al Albánie Bělehrad Srbsko Paříž Rakousko Uhersko úřad francouzský Paleolog
12 article
Francouzský ministr zahraničních záležitosti Pichon pak prohlásil, že s Paleolugem ve všem, co řekl, úplně souhlasí. Účinek rakouského ultímáta daného Srbsku. Z Bělehradu, 21. října. (N. Fr. Pr.“) Usnesen vlády, vyhovětí požadavku Rakousko-Uherska příčině neprodleného vyklizení obsazených místv Albanií, se ve vážných kruzích politických plně schvaluje, protože se uznává, že další setrvání na dosavadním stanovisku Srbska vůčí jednání Rakou- sko-Uherska bylo by neopoetunní. Současně se prohlašuje, že ultimátem Rakousko-Uherska způso- bený obrat v rakousko-uhersko-srbských stycích bude míti nepříznivý účinek na vzájemné obchodně- politické poměry, protože chování se Rakounsko- Uherska v pohraniční otázce pociřuje se jako ne přátelský čin vůči srbskému státu. Vymezování Albanle sdlenei- Z Říma, 21. října. Mezinárodní ohraničovae komise zahájí vytyčovací práce pomezní dne 25. října. Kníže Wied činí podmínky.o Z Pořiže, 21. říja. [„Zeit'.) Prine W ie d zasla velmocem prohlázení, ve kterém proje vuje ochotu převziti albanskou koruni, avšak s po d- mínkou, že cizí vojskodříve Alblaníi
Pichon Wied Srbsko Bělehrad Francie Rakousko Uhersko Albánie Řím Pořiže RakounskýUhersko Zeit RakaskýUhersko
13 article
opustí a že Albanie dostane takově přiro zené hraniee, které by neztěžovaly příšti vy- voj země běvo Řecko-turecké jednání o mír. a Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Na konferen ministerského předsedy Venizela s ministrem zahra ničních záležitostí Panasem a tureckým zmocněn- cem Chalim bejem bylo vyřízeno několik bodů ná- vrhů řecko-turecké smlouvy, které byly v přede- šlých schůzích ponechány in suspenso. V oficielních kruzích zavládá patrně optimismus. Má se za to, žev brzku dojde ke konečné dohodě. a budeuzavřena smlouva, která ovšem dle názoru kruhů Porty bude až do definitivní úpravy ostrovní otázky zatímní. Ze Soluna, 21. října. Řecko-turecký konflikt. jak se sděluje z míst povolaných, je urovnán již tak dalece, že není pochyby, že záhy docílíse úplné dohody. Řecký král doma. Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Král Konstanti se sem vrátil, pp poo
Albánie Atény Soluna Aga . d ' Ath
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Konference klubovních předsedů o pracovním programu poslanecké sněmovny. Z Vídně, 21. října. (Zvláštní telefonická zpráva „Národních Listů“.) O polednách sešla se konference zástupců všech stran, které pří- tomen byl také ministerský předseda hrabě Stürgkh, a která zabývala se pracov- ním programem nynčjšiho zase- dání. Předseda dr. Sylvestr navrhl, aby nejen některé drobné předlohy, ale také z á- konprotivystěhovalecký dnes poda- ný přikázaly se výborům bez předchozí- ho prvního čtení. Posl. dr. Levický, Daszyňski a Staněk vyslovili se proti přikázání zákona vystěhovaleckého výboru bez prvního čtení, namítajíce, že to jest důle- žitý zákon, a že nutno vzhledem na událostiv poslední době pojednati o vystěhovaleckém ruchu a vystěhovaleckých agenturách ve sně- movně veřejně a obšírně. Hr. Stürgkh od- větil, že vláda podala osnovu tuto v určeném čase, a že by její první čtení způsobilo jenom nový průtah. Protože byly podány v příčině vystěhovaleckých agentur, zejména v příčině společnosti Canadian Pacific ve sněmovně dnes četné dotazy, bude příležitosti dosti věcí
Stürgkh doktor Sylvestr Posl levický Staněk Vídeň Hradec poslanecký sněmovna Canadian Pacifik
15 article
touto se zabývati, o níž ostatně také bude roz- hodovati výbor rozpočtový. Předseda dr. Syl- vestr vyslovil potom přání, aby se ury- chlilo druhé čtení finanění refor- my a navrhoval, aby se konaly o finančním plánu v podrobné debatě toliko rozpra- vyčtyři. Posl. dr. Gross jménem německé- ho národního svazu přimlouval se za urychlené tempo v projednávání záležitosti té a navrhl aby se schůze konaly denně od 10. hod, dopo- lední do 5. hod. večerní a věnovaly se výhradně této věci. Kromě toho doporučoval, aby po- čet řečníků o malém finančním plánu se omeziltak, aby všeobecně byi celý malý finanční plán v době jednoho měsíce projednán a dodán sněmovně panské, a to v zá- imu jak zemí, tak i obyvatelstva. Posl. dr. Kramář. dr. Conci a Fink přimlouvali se za uspíšený postup v podrobné debatě o fi- naněmch předlohách, které jsou částmi sou- boru finanční reformy. Posl. Němec a Seitz opakovali, že trvají na stanovisku, že mezi služební pragmatikou a mezi finančním plá- nem není žádné příčinné souvislosti, dodalí však, že v zájmu úřadníků jsou pro to, by tato spojitost zůstala, a malý finanční plán aby se rychle projednal. Posl. dr. Kramá ř ukázal na nevoli vě českém obyvatelstvu Lrál. Českého, aml-
doktor Syl Posl Gross Kramář Conec Fink Němec Seitz Kramá národní svaz
16 article
vzniklou posledními opatřeními vládními pravil, že čeští poslanci na radě říš ské ukládají si krajní umírněnost Nepodali dnes pro dosazení zem ské správnikomisenávrh na obža- 1obucelé vlády, nýbrž podali jenom dv dotazy, ale trvají na tom, aby vláda s největším urychlením na ně od pověděla. Dodal, že o vládní odpovědi české strany bude navržena veřejná debata. Hr. Stürgkh odtušil, že sepsání odpovědi na oba tyto dotazy vyžadovati bude přece něja- kého času, že však vláda usilovati bude, aby odpověď dána byla již ve dnech nejbližšich. Pokud se týče junktim mezi služební pragmatikou a finanční reformou, trvá vláda na něm neochvělně. Interpelace českých poslanců v příčíně dosa zení zemské správní komise v království Českém.
Stürgkh Hradec
17 article
Z Vídně, 21. října. O 9. hod. dopoledne sešli se předsedové všech českých klubů k po- radě o tom, co podniknouti vzhledem na dosa- zení zemské správní komise v král. Českém. Poslanci dr. Stránský a Choc navrhli, aby se podala na celou vládu obžaloba. Návrh ten však neprošel. Vyslovili se proti němu všechny ostatní strany: agrárníci, národní poslanci svo- bodomyslní, katolicko-národní a také sociální demokraté. Budou podány ve věci té na ce- lou vládu dva dotazy, jedennárod- ními poslanci českými, druhý so- ciálními demokraty českými. Ček se, že vláda na oba dotazy co nejdřive odpoví Deputace státních úřadníků pro aktivování služební pragmatíky. Z Vídně, 21. října. V parlamentě meškal dnes deputace Sdružení spolků českých stát- ních úřadníků: vrchní finanční rada Slavík finanční komisař Martan, bemní správce Ho- lub a okresní tajemník Kostlán jako zá- stupcové klubu českých státních úřadníků, po- štovní oficiál Pánek a poštovní, asistení Verštat jako zástupcové českých poštov- ních úřadníků, zemský účetní rada Blouček a účetní oficiál Kalvoda jako zástupcové spolku českých státních úřadníků v Dolních Rakousích. Deputace intervenovala u vládya poslanců v příčině a ktivování služ eb- ní pragmafiky pro státní úřadní- ky. V téže záležitosti intervenovali v parla- mentě také zástupcové ústředního svazu ra- kouských spolků státních úřadníků
doktor Stránský Choc Slavík Kostlán Pánek Kalvoda Vídeň Dolní Rakousy svobodomyslní sdružený spolek český stát Martan Blouček
18 article
Státní rozpočet. Z Vídně, 21. října. Správce ministerstva financí sv. p. dr. Engel předloží řádny rozpočet na první polovinu r. 1914 a podá svůj finanční výklad zejtra. Hrozba rozpuštěním poslanecké sněmovny. Z Vídně, 21. října. „Reichspost“ zabývá s v delší stati zahájením říšské rady a jejím pra- covním programem a dodává, že osud jeji spo- čívá v otázce malého finančního plá- nu: Říšská rada buď vyřídí do Nového rokt finanční plán, nebo bude rozpuštěna. Ukrajinci a finanční plán Z Vídně, 21. října. (K. k.) Listy sdělují, žes ukrajinský klub včera usnesl neupustiti o svého usnesení ze 6. t. m., aby vyřízení fi- naněního plánu do zajištění volební reformy na zemském sněmu bylo nejostřejšími prostředky za- bráněno. Noví tajní radové. Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeltung oznamuje: J. V. císař udělil přísedícímu zemského výboru Františku hraběti Attemsovi ve Štyr- ském Hradci, dědičným členům panské sněmovny říšské rady Jiřímu svob. pánu Locatellovi v Cormonsu a Alfonsu hraběti Mensdortiu- v drobném prodejie ranni číslo o sobě s S večerní. . . . . za šb Ve filiálkách na venkově ranní člslo 10b vačorní . . horj sh Inseráty platí se hotové, napřed Předplacem a insorty příjima sdministrace v Marinnské ulan Tam nacházejí se taž redakco, tizkárna a skpadlee „Národnicb Llstá“ Rukopiav ss nevraneti mosl alrt
doktor Engel Ukrajinec Wiener Zeltung František Attems Jiří svobodník Locatell Alfons Mensdortia Národnicb Rukopiav Vídeň Štyr Hradec Cormons poslanecký sněmovna panská sněmovna
21 article
Pouillovi v Preitenšteinu avelkostalkáři Gün- therovi hraběti Stolbergovi v Paskově bez po- platká hodnost tainého rady.b lomnni ne Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: J. V. císař udělil mimořádnému vyslanei a zmocněnému ministru na královském černohor- ském dvoře pol. podm. Vladimíru sv. p. Gfeslo- vi a mimořádnému vyslanci a zmocněnému mi- nistru na král. bulharském dvoře dru. Adamul hr. Tarnowskému velkokříž řádu Frant. Josefa. nsl Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: J. V. císař odvolal zmocněného ministra v Drážďanech dra. Jana svob. pána Forgacha z tohoto místa a jmenoval jej odborovým přednostou vministerstvu cís. a král. domu a zahraničních záležitostí. — J. V. císař jmenoval dvorního a ministerského radu v ministerstvu císařského a královského domua zahraníčních záležitostí s titulem a charakterem mimořádného vyslance a zmocněného ministra Ko- lomana šl. Kaniu mimořádným vyslancema zmocněným ministrem u mexické republiky. Cestovní kancelář „Uníversal“ ve Vídní zavřena,lem Z Vídně, 21. října. (K. k.) Policie uzavře- la dnes cestovní kancelšř „Uaiver- sa“ a zatkla jejfho ředitele Aloise Müllerla. Kancelář tato byla ve spojení s tu- zemskými a zahraničnímí vystěhovaleckými agenty a měla též výhradní zastupitelství společnosti „u- raníum Steamship Company“ v Rotterdamu, která není v Rakousku dovolena. Kancelář tato dopra- vovala těž v automobilech přes hranice uherské brance, kteří byli tak přestrojeni, že zdáli se být prostými cestujícími. dusbě
Stolberg Paskův Vladimíra svatý Tarnowski František Josef císař Jan svobodník Forgach Kania Müllerla Vídeň Drážďany Rotterdam Rakousko Wiener Zeitung Steamship Company
22 article
Vyznamenaní vyslanci. í
23 article
Z rakouské diplomacic.
24 article
Z uherského říšského sněmu. b Z Pešti, 20. října. (K. k. uh.) Justiční výbon poslanecké sněmovny projednával ve své dnešní schůzi osnovu zákona, týkajíci se změny zá- kona o porotách, jakož i zákona o zřízení při zmatečních stížnostech. Po podrobné debatě bylo rokování přerušeno a odročeno na zítřek
Pešť poslanecký sněmovna
25 article
Chotera v Chorvatsku. jiavoa Ze Záhřeba, 21. října. (K. k. uh.) Dle ppráve zemského zdravotního úřadu vyskytly se od vče- rejška v zamořených krajích Slavonska 4 nová one- mocnění a 1 připad cholery. Celkem onemocnělo cholerou dosud 502, z toho zemřelo 205 lidí. i Francouzské loďstvo do Levanty. Z Paříže, 20. října. (K. k.) Z Toulonu se ozna- muje, že dnes ráno odplulo za velení admirála Guva de Lapevrěre k šestinedělní plavbě do Le- vanty loďstvo, složené z obrněnců prvního loďstv „Voltaire“, „Diderot“, „Mirabeau „Dantoní. „Co- dorcet“ a „Vergniaud“, jednoho obrněného křižníka a torpédové flotily. Lodstvo odpluje předovším do Alexandrie.
Guv Lapevrěre Voltaire Diderot Mirabeau Dantonit Vergniaud Chorvatsko Záhřeb Slavonsko Paříž Toulon Alexandrie
26 article
Nepokoje v Portugalsku. Z Paříže, 21. řijna. (K. k.) „Havasova agence oznamuje z Madridu! Kolují zde pověstí, že v Pos- tugalsku vypukly vážné nepokoje nosli Admirál Burney v Cetyni. Z Cetyně, 20. října. (K. k.) Admirál Burney přibyl sem ze Skadru, vraceje se do Anglie. Brl dnes králem pozvánena hostinu a odjede zítra dále do Kotoru. Rumunští studenti do Bělehradu. Z Bělehradu, 21. října. Dne 28. října přijedou sem na návštěvu hromadně rumunští vysokoškolští studenti, k jichž uvítání konají se kvapně velké oli Z říšské dumy ruské.n5sle Z Petrohradu, 20. října. (Spb. Ag.) Ministerstvo vojenství předloží hosudarstvenné dumě osnovu zá- kona o prodloužení vojenské služební doby o 3 mě- síce. Ročník. jenž v tomto běžném roce měl ukon- čiti svoji presenční vojenskou službu, bude zadržen v aktivní službě až do 1. ledna 1914. přípravy abcazonov vrací se do Petrohradu. Z Berlína, 20. října. (K. k.) V informovaných ruských kruzích se proslýchá, že ministr zahranič- ních záležitostí Sazonov nezůstane, jak se za to mělo, dva dny v Berlině, nýbrž vrátí se již zítra večer do Petrohradu Z Berlína, 21. října. (K. k.) Ministr zahranič- nich záležitostf Sazonov přijel sem z Paříže a uby- 30m tovalse na ruskémí velvyslanectví
Havasův Burney Sazonov Portugalsko Paříž Madrid Posa Cetyně Skadr Anglie Kotor Bělehrad Petrohrad Berlín Aga
27 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. Feuilleton „Zlaté Prahy(XXXI., č. 4 „Před rokem vzpomíná dobře, třebaže ne ber výčitky, balkánských událostí v posledním roce a českého postavení k poslednímu období balkán- ských válek. Feuilletonista není spokojen s tím, jak v Čechách přijímali a posuzovali válku srbsko- bulharskou. „Slovanská myšlenka ukázala nezalo- ženost a vratkost v našem společenském mínění cřtění, (Proč bychom se měli báti přiznávati k citům?) Špor o Makedonii vzbudil nechuť v žiroké veřejnosti, a všeobecný názor, že se neví, kdo je horší, a v kruzích, které domnívají se naň půso- biti, bezradnost, omezující se na dlouhé lavírování mezi oběma stranami. Místo toho, abychom se sna- žili soudit, volili jsme pohodlnější úkol. Nemyslím. že bychom byli dokázali rozsouditi Srby a Bulha- ry, ale pro nás samé bylo tehdy žádoucí světlo. a snaha, dospěti k němu stůj co stůj, byť bychom s střešli v názorech jedni s druhými, bývala by byla příznivější známkou slovanských interesů, než úlo- ha nestranného pozorovatele. Zkoušku, kterou nám připravili Srbové a Bulhaři, absolvovali jsme v tom- to smyslu s neprospěchem. Než i tím třeba se po- učiti, neboť po roce vojny víme, zdali se odehrále celé drama či toliko jeden neb dva akty?“ „Zlatá Praha“ dále obsahuje: R. Bojko, Cti matku svou. — K. M. Čapek-Chod. In articulo mortis. — Aug. Eug. Mužík, Jediné slovo. — Josef Krušina ze Švam berka, „Gil Blas“. — Zprávy a ilustrace časové. — V části obrazové je: V. Brožík, Při toileltě. — Quido Manes, Dvorek. — M. Aleš, Ná- črt. — Ch. Cottet. V předvečer sv. Jana Křiitele.
Srba Bulhar R Bojko K M Čapek Chod Aug Mužík Krušina Gil Blas V Brožík Manes Ná Ch Křiitele Čechy Makedonie Praha zlatý Praha
28 article
— Claús Mayer. Dobrý doušek. — J. Věšín, Před zájezdní hospodou v Bulharsku. (Barevná příloha.) sl „Náš Směr (V., č. 1.) přináší „Výkres selských divek ze Sárköze“, jež dopro- vázt stručná stať (původní) prof. L eopol da Aese. Uvedené výkresy maďarsksých dětí vzbudi- ly oprávněnou pozornost na loňské výstavě kre- sliřské v Drážďanech. A pozornosti zasluhuje slovní doprovod Aesův, poněvadž dotýká se otáz- ky i u nás ještě, bohudík, časové, jak škola může působiti pro uchování živého umění lidového.O svém postupu prof. Acs vykládá: „Abych zachoval originální charakter, ukládám pouze úlohu. Na jej ssol pbe
Claús Mayer profesor Aes Acs Věšín Bulharsko Drážďany
29 article
řešení nepůsobím. V methodě přizpůsobuji se ú- plně individualitě dětí a mám v úctě tradici. To týká se také technického provedení. Za úlohu dá- vám vždycky vyplniti geometrický tvar — z po- čátku je to pouze čtverec, pak obdélník, kruh, troj- úhelník, elipsa atd. Úloha je na příklad při obdél- níku: nakreslete koberec nebo limec krajkový, při čtverci, nakreslete šátek nebo pokrývku, při kruhu na př. talíř atd. Úloha obírá se ovšem vždycky pouze takovými předměty, které děti dobře znaji a které takřka denně vídí. Při každém úkolu žá- dám od každého dítěte několik řešení. Lepší práce ukážu pak dětem a promluvím o nich tak, abychom je srovnali se slabšími. Děti samy nacházejí chyby čímž se zbystřuje jejich soudnost a zjemňuje smysl pro krásu. Nových úloh neukládám, dokud nedo- stanu poněkud obstojná řešení. Musím připome- nouti, že postup ten nenudí dětí, protože se táž úloha několikráte řeší a vždy jinak. S ornamen- tálními úkoly dávám paralelně takové, kde musí býti užito ligurálního kreslení. Úloha zní na př. nakresli přítelkyni! Flgurální výkres nemůže při- rozeně ukázati něco jiného než dívku v kroji na- šeho kraje...... Jak výkresy pak ukazují, nena- podobují děti přírody, nýbrž ji stylisují. Na každé kresbě je každá linie výrazná, každá barevná plo- cha ladná. Postup je úplně instinktivní. Technické provedení je nanejvýš zajímavé. Rozličné barvy si děti připravují tak, že dají barevné papíry do sklenice vody; barva se ovšem ve vodě rozpustía tato barevná voda nahražuje pak barvu kupovanou.
30 article
Štětců rovněž neznají: svinou kousek papíru jako kornoutek a tím malují. Kontury kreslí pérem. Později uživají též pastelek. Z výsledku toho po- stupu vidíme, že smysl pro krásu u lidu dá se roz- šířiti a zjemniti jedině methodou, která přiléhá k jeho rozumovému a citovému životu a k jeho tradicím. S téhož stanovisko musí se pokračovati také při vyučování ručním pracím. Staré vzory. které ještě existují, musí býti sebrány a jsou pak předlohami při vyučování. Tím učí se děti ctíti pa- mátku předků a tradici. Vyučování ručním pracím stane se tak zároveň přípravnou školou domácího průmyslu. Průmysl ten pak zůstane lidovým umě- ním, neboť bude míti původ v duši lidu. Tak mů- žeme zjemniti a zušlechtiti vkus lidu a tím i jeho charakter.“ — Obsah čísla doplňují: Fr. Kučera, O kreslení podzimních listů. — K. Wellner, Vyučová- ní perspektivě. — Přehled. lens ss ána
Kučera K Wellner Vyučová
31 article
„Poučně a zábavné příloze“ kra. jinských listů národní strány svobodomyslné (1913. č. 16) píše dr. Fr. Šelepa nabádavou stáť „ Zpě do vlasti“. Ukazuje, kolik dobrých českých pe- něz za letníbo cestování zanesou do ciziny češti lidé, kteří při tom neznají krásu své vlastí. Nestaví se ovšem proti tomu, abychom chodilí za zkuše- nostmi do ciziny. Ale vyhledávati pouze přírodní krásy v cizích krajich, pokud ani povrchně nezná- me krás domoviny, považuje za nevhodné a špat- né. Ovšem je třeba obecenstvo upozorňovati te- prvé na přírodní nádheru mnohých koutů našich zemí. A k fomu nestačí pouhé slovo, ať v před- nášce, aťv tisku. Proto dr. Šelepa doporučuje: Naše biografy by měly seznamovati obecenstvo s krásami českých vlasti. Prospěly by tím velice na- šim zájmům a našemu poznání všech krás našich zemí. Filmy takové byly by nejlepší podporou tu- ristiky a také cizineckého ruchu, neboť by našly odbyt iv cizině. Themat ceslopisných filmů z na- šich zemí českoslovanských je řada nepřehledná.
Šelepa Francie
32 article
Plavba po Vltavě na vorech, po její přítocích, po Sázavě. Labe samo, český ráj, prachovské skály, Krkonoše, Šumava, moravský Kras, Slovácko, Va- lašsko, jehož nepřebrané krásy jsou dosud ukryty zkušeným českým turistům, Slovensko, Pováží, Tatry atd., to všechno jsou svrchovaně vděčná the- mata pro zpracování filmem, Klub českých turistů I Svaz pro povznesení návštěvy cizinců měly by povzbuditi aspoň naši českou společnost pro vý- robu filmů, aby respektovala tyto potřeby českého ruchu turistického a cizineckého. Bude-li se jich dbáti, přinese to mnohonásobný užitek hospodář- ský, i užitek mravní. Je u nás, bohužel, potřebí nabádati stále více k cestování a letním pobytům ve vlastních zemích, je třeba nabádati ku poznává- ní tolika skrytých a neznámých krás, které nám mohou poskytnouti naše české kraje. A kdo je jednou pozná, neodtrhne se od nich a bude sek nim rok co rok vraceti, naučí se je milovati a pro- cítí při tom nejušlechtileji podstatu lásky k vlasti a lidem stejné řeči, stejných tradic a stejných zájmů národních. — Mimo to „Příloha“ podává: L. J. Čech. Obchodnictvo a politika. — VI. Sís. Nastin snoubenec. — Dr. Jan Thon, Vojenská knihovna. — Dr. J. Folprecht. Slovo ke spisům X. šaldy. — Ing. Alb. Krištůfck, Pozorování po- časí. — Drob nosti. hnlo ú osí žonsi a zl
Tatra L J Čo Sís Nastin doktor Thon J Folprecht Inga Vltava Sázava Krkonoše Šumava moravský kras Slovácko Virginie Slovensko Pováží svaz pro povznesený
33 article
noe vds ni
34 article
V říjnovém (1.) svazku nového měsíčníku „To- pičova Sborníku píše dr. Lad. Jeništa náladovosti a duševnimirozpoložlen nemocných“. Dovozuje: „Ať běží o jakýkoli druh choroby a kterýkoli průběh nemoci, můžeme povšechně stanoviti dvě lybné síly, jež ovládaj mysl nemocného, určují směr jeho nálady a vytvá- řejí obraz duše, a těmi jsou strhch a pocit bolesti.“ „Skleslost a ztráta sebedůvěry jsou branou, kterou lehce vstupuje každá chorobak člověku, pocit bezmocnosti a ztráta naděje jsou prahiem, na který sloupá pevně vítězná noha ne- moci.“ Článek Jeništův, ač již dříve napsán a oti- štěn, než u nás zavládl cholerový poplach, bohudík rychle pominuvší, přece příšel tempo. Je to zvlá- ště cholera, při jejíž epidemii působívá strach velké věci. Jak autor článku dokládá, vypravoval prof. Thomayer v přednáškách, že při poslední epidemii cholery v Praze onecocněli první ti, kdo
Jeništův profesor Thomayer Praha
35 article
četli nejdříve vyhlášku, varující před hrozícím ne- bezpečím, a podobně jest tomu při každé nemoci epidemické, vyskytující se hromadně v určitém ča- sovém mezidobí. Felčar, který před půl stoletím na zápraží své chalupy pouštěl žilou, správně vy- stihl účel svého poslání, když řekl: „Nezbavuji lidi nemocí, ale strachu před nimi.“ Taktéž duševní náladě nemocného přikládá autor článku důležito- sti nemalé. Praví: „Komu podaří se duši nemoc- ného osvětliti světlem naděje a myšlenky jeho pro- hřáti veselím, tomu zdařilo se i polepšiti jeho cho- robu, neboť co posílilo ducha, osvěží i tělo.“ — V ostatním obsahu „Top. Sbor.“ vedle příspěvků bá- snických a krásné prósy setkáváme se s prací pro- slaveného amerického spísovatele, lovce a malíře E. Thompsona Setona: Arno (příběhy poštovního holuba], jehož povídky a líčení ze života zvířat po bezprostředním postřehu a zvláštní půvab vypravo- vání také u nás dobyly si přízně čtenářů.
E Thompson Seton Arna
36 article Různé zprávy.
Různé zprávy. 5 more — Malíř Xylander. Z Kodaně, 20. října. (K. k.) Malíř W. F. Xylander zemřel zde včera v věku 73 let. Bankovní ředitel záhadně zmizel. Z Kra- kova, 20. října. Neobyčejné vzrušení zde způso- bila zpráva, že zmizel beze stopy ředitel zdejší »Židovské banky«, dr. Siegfried. Schenker. Zmi zelý opustil v sobotu odpoledne ještě s několika úřadníky panku, aby se odebral domů. Od té doby je pohřešován. Ředitel Schenker byl pova- žován za neobyčejně bohatého muže. Má se za to že se mu buď přihodllo neštěstí, nebo ještě spíle, že tu ide v zločin. Travič Hopl. Z Frankfurtu, 20. října. Předběžné vyšetřování v travičské aféře učitele šermu Hopfa je skončeno. Je obviněn, že otrávil své rodiče, první dvě manželky a své dvě děti a třetí svou ženu se pokusil otrávit. Dle dobrozdání chemiků byl ve všech mrtvolách nalezen arsen. Plavba u Magdeburku opět volna. Z M ag- deburku. 20. října. (K. k.) Nákladní člun, který se počátkem předešlého týdne potopil a úplně za- tarasil dráhu pro lodi, byl dnes večer odvlečen Most jest opět způsobilý pro plavidla všeho druhu, takže plavba byla opět zahájena. = Paní Pankhurstová v Americe. Z Nov.
Xylander doktor Siegfried Schenker Hopf Pankhurstová Kodaň Frankfurt Magdeburk Most Amerika
37 article
Yorku, 20. října. (K. k.) Paní Pankhurstová do- stala dovolení vstoupiti na zem s podmínkou, že se zaváže, že nebude v severoamerické Unii pro- pagovati bojovnou politiku a opustí zem, jakmile dostojí svým přednáškovým závazkům. — Oběti katastrofy vzducholodi „L. II.“ Z Ber- lina, 20. října. (K. k.) Za velké účasti berlinského obyvatelstva byly dnes večer převezeny mrtvoly zahynuvších při kafastrofě „I. I.“ z posádkově nemocnice do evangelického posádkového kostelaí V uzavřeném voze dopraveny byly do kostela četné věnce, věnované císařem, císačovnou, pří- buznými mrtvých, říšským ministerstvem námoř- nictví atd Neštěstí při filmových snímcích. Herečka Adriana Constanagna v Turině byla při scéně pro kinematograf roztrhána čtyřmi levharty. — Jistá berlinská firma filmová dala provésti mezi Schild- hornem a Pichelswerderem automobílové neštěstí. Do starého automobílu bylo posazeno několik fi- gurin a automobil puštěn po srázné silnici, aby spadl do vody. Avšak automobil změnil náhle směr, vyjel se silnice a přejel operatéra. = Kachní tanec. Novinkou letošního taneč- ního období bude v amerických a francouzských salonechkachní tanec“, při němž váha celého těla spočívá nejvíce na pravé noze, kdežto levá noha se co možná graclesně vláčí. Nuda musí být opravdu strašná věe, když mohou se v ní roditi nápády fak nesmyslné.
Pankhurstová I I Constanagno York Turin Schild filmový