3
masthead
22. března 1901. Číslo 81.
4
article
Nepochybuji o tom, že by místní historie, dobře
a stručně vypravovaná, třeba místními pověstmi
proložená, byla prospěšna v jednotlivých českýc
krajích. Ale tu zase bylo by potřebí dlouhého
výkladu o tom, jak má vypadati taková historie,
jak soustavně a poutavě má býti vybrána, jak
barvitě a věrně vypravována.
A tak resumé vypadá žalostně. Po několik
let již sbíráme doklady, zda v českém lidovém
podání známy jsou »vily«, či je-li slovo to —
i pojem — nedávno teprve přejat odjinud.
V naší sbírce čteme povídku od česko-morav-
ských hranie, kde opravdu zjevuje se víla
Vzácný doklad, řeknele si. Ale — odkudt
povídka? Kdo ji vypravoval? Jaké jsou va-
rianty? Není jmeno »vílas dodatkem autoro-
vým? Co tu zbytečných zmatků
Končím přáním. Informací o sbírání
lidové tradice najdou naši páni učitelé i vši-
chni, kdo na venkově upřímně chtějí
se tím zabývati, dost a dost ve »Sbor-
níku národopisné společnosti«, v »Českém lidu-
a jinde. O požadaveích, jež klademe na lite-
raturu dětskou, se článků a studií jen hemží.
O literatuře pro lid rovněž tak. Tedy trochu
opravdově vůle, nenamáhavého studia a nebude
pak potřebí, abychom odhazovali stále a stále
se rodící literaturu dobře miněnou a špatně
prováděnou.
6
article
* F. Teplý, Pomerium. První výročn
zpráva českého soukromého gymnasia
ve Vyškově za šk. rok 1899—1900. Ve Vy-
škově, 1900.
Ředitel nejmladší střední školy české inauguroval
první výroční zprávu ústavu sobé svěřeného pojed
náním, zdařilým po věcné i formální stránce. Obrav
si za úkol svého studia otázku dosud spornou a za
nynějšího stavu pramenů ne snadno rozřešitelnou.
ukázal spisovatel, že má jasný obraz staroitalské
minulosti i římské topografie a že dostatečně přehlíží
i zprávy pramenné i diskussi vědeckou dnů našich.
Předeslav v úvodu dosavadní výklady o tom, co jest
pomerium, srovnává zevrubně příslušné zprávy pra-
menné, načež přechází k novověkým výkladům po-
jmu pomeria a k ustanovení, kde jest pomerium
hledati. Na konci, opíraje se o úsudek Nissenův, sám
o řešení slovného i věcného významu pojmu pome-
rium se pokouší. Poněvadž pojednání značnou měrou
vyniká nad tuctové práce programmové, vidí se refe-
rentskou povinností blíže k obsahu jeho přihlédnouti.
Co se hlavní myšlenky týče, konstatuje p. Teplý.
že jest spor, co se výkladu pojmu pomerium týče.
mezi nejpřednějším klassickým zpravodajem Liviem
a mezi etymologií a snaží se po příkladu Vassonov
dokázati, že jest pomerium prostorem za zdí, jíž mí-
něna jest hlína vyoraná z brázdy do vnitř, kterémuž
výkladu lze celkem přisvědčovati, ale proti vývodům
p. Teplého v podrobnostech naskytují se námitky
jichž není lze mlčením pominouti.
F Teplá
Pomerium
Teplá
Livius
Teplý
Vyškov
7
article
Myslím především odpor pana Teplého proti
Nissenovu tvrzení, že jest slovo pomerium původu
etrurského a že tudíž nehodí se jeho z latinského
jazyka vysvěllovati. Stanovisko toto, opírající se
o mylný předpoklad, že jedinými nositeli dějin řím-
ských od prvých počátků jsou rody latinské, jest za
dnů našich překonáno. V té příčině zastarali i Nie-
buhr a Schwegler i Rubino a Mommsen. Dokud
byly známy toliko zprávy římských spisovatelů, bylo
lze existenci Sikulův. Aboriginů (t. j. Sacranů nebo
Sabinů) a Etrusků v Římě před Latiny popírati, za-
ujal-li badatel stanovisko, že zprávy ty spočívají na
smyšlených aneb abstrahovaných pozdějších pově-
stech. Dnes však, když známy jsou z archaelogických
výzkumů neklamně zůstatky sídel předlatinských na
Caelii, Esquilině a Ouirinale, aprioristická skepse
tato pozbyla půdy své. Srovnávací studium zůstatků
palatinského města i původního Septimontia s hoj-
nými zůstatky etrurských měst prokazuje velikou
vnitřní přibuznost a k tomu druží se hojná místní
jmena v Římě, jako Fagutal, Cermalus, Rumon ano
i Palatum, zaniklý to původní tvar, z něhož odvozeno
appellativum Palatinus (mons), která není lze ani
z latinského ani ze žádného latině příbuzného jazyka
vysvětliti, a tu jest na snadě hledati výkladu v ne-
italském jazyce, který byl Římu nejbližším, totiž
v jazyce etrurském. Proto také není příčiny, proč by
slovo pomerium, z latiny nevysvětlitelné, nebylo lze
za etrurské slovo pokládati.
Teplý
Nissenův
Mommsen
Sikulův
Sacran
Sabina
Etrusk
Latinus
Caelius
Esquilina
Ouirinale
Palata
Řím
8
article
Rovněž nemohu souhlasiti s p. Teplým, tvrdí-li
že známé starobylé zůstatky zdí na Palatinu nejsou
zbytky nejstaršího městského opevnění. Výklad tento
nesrovnavá se se skutečností. Na místě samém, kde
na starší zdi spočívají pozdější vrstvy tak zvané
hradby Serviovské, jest rozdíl i laiku zřejmým. Práve
proto, že tak zvaná zeď Romulova souvisela s po-
meriem palatinského města, uchovaly se i součástky
její i nepřerušená tradice až do dob Dlonysiovýcha
Tacitových, které se vážně již obíraly nejstaršt
minulostí městskou.
Dr. J. V. Prášek.
Teplá
Romulův
Dlonysiových Tacitův
doktor
J V Prášek
Palatin
9
article
* Antal Stašek, Nedokončený obraz.
Román. Libuše, ročník XXXI. číslo 2. Nakl. F. Ši-
máček. Při svém prvním vydání as před dvaceti
lety zůstal román Staškův skorem nepovšimnut —
tehdejší obecenstvo takové historie nebavily. Dnes
bude se čísti s účastenstvím a porozuměním, jež pro
to větším, že jest zajímavo poznati první větší práci
prosou autora »Blouznivců našich hor«. A »Nedo-
končený obraz« náleží dosud mezi nejlepší práce
svého druhu. Již zde se objevují přednosti po-
zdějších prací autorových, zejmena živé pravdivé lí-
čení podkrkonošské vesnice s drsnou přírodoua
lidem rázovitým jako málokde, jakož i silná, své-
rázná individualita auitor ova.
* Ullrich von Hutten, Dialogy. Z la-
tiny přeložil a úvodem opatřil Arne Novák. Svě
tová knihovna, red. Jar. Kvapil č. 199—.200. Nakl
J. Otto. Již osoba autora »Dialogů« jest sama se
bou zajímava pro nás Čechy. Němec, nadšený mi
lovník svého národa, klade svým krajanům za vzou
nepřemožitelného Žižku, jenž vlasti své tolik pro-
spěl a jest upřímným ctite em svatého mučedníka
Jana Husi. Tento německý rytíř nezasazuje se tolik
za reformu církve, ale chce též, aby náboženství ne-
bylo pouhou policejní pomůckou na porobení lidu
nýbrž mocnou oporou proti veškeré křivdě, páchan
na lidu. V té věci jej ovšem později Luther, jehož
snahy horlivě podporoval, sklamal: zastával se po-
trestání vzbouřených sedláků německých stejně hor
livě jako kterýkoli prelát katolický.
Stašek
Libuše
Staškův
Ullrich
Hutten
Novák
Otta
Čecho
Němec
Žižek
Jan Hus
10
article
Alfred lord Tennyson. Vybrané
básně. Rada I.— III. Přeložil dr. F. Krsek
Stovník světové poesie sv. 71.—73. Nakl. Alois
Wiesner. Pěkný výběr z básní korunovaného
poety britského, jehož básně jsou známy svojí klas-
sicky bezvadnou formou. Co v tomto výběru podáno
jest skutečná, ryzí poesie. První část obnahuje básně
výpravné převahou elegicky kontemplativní, mezi
nimiž zejmena slavné »Arthurova smrť« a »Godiva«
druhá nový překlad slavné básně »Enoch Ardene
třetí pak báseň rázu balladického, jichž řadu za-
končuje slavná báseň »Locksley Hall«, vyznamená-
vajíce se hloubkou a mohutností. Překlad jest nejen
libozvučný, ale dovedí vystihinouti plné téži ráz úri-
Selma Lagerlösová: Antikristov
zázraky. Přel. O. S. Vetti. Nakl. J. Olto. — Autorka
ačkoli Švédka, překládá děj barvitého románu na Si-
cilii. Vypisuje život mladého řezbáře kostelních sošek
Gaelana, jeho lásky a jeho sebeobětování se ve
prospěch lidu. Ale za tim zdánlivě pestrým, senti
mentálním povrchem hýbe se něco co nemá s mladým
Gaelanem co dělat: jsou to ty Antikristovy zázraky —
socialism. Vyifčit jak se odráží myšlenka socialism
v mysli prostého venkovského lidu, o to šlo Selme
Lageriösové. Ale obtížný úkol ne zcela se zdařil.
Alfréd
Tennyson
doktor
F Krsek
svatý . 71
Wiesner
Arthurův
Arden
O S Vetti
J Olto
Švédka
Antikristův
Selme Lageriösová
Selma
Locksley Hall
Antikristov zázrak
11
article
Čtenář je příliš zmalátněn obsáhlými výklady z po
litické theorie, jež nalézá často na stránkách kniby
Za to tím ochotnějí podléhá kouzelným popisůn
krajin i rozkošným karakteristikám lidí a zvyků.
* Dušan Jurkovič: Pustovně na Rad
hošti. Péčí klubu přátel umění. Prěmie na rok 1900
a 1901. Nakladatel A. Píšn, knihkupec v Brně. Tiském
»Unie«. — Bohatě ve formátu velkého kartonu vy
pravená práce s výkladem česko rusko-francouzským
ginálu.
a elegantními drobnějšími obrázky v textu jest
»zúčtováním výsledku studia lidových staveb a vý-
tvarného umění na Valašsku a Uherském Slovenskue
autora, architekta Jurkoviče, jenž řídil stavbu zná-
mých dnes po všem českém světě přepychových
budov letní kolonie radhošťské.
* Z pozüstalosti J. F. Smetany, jehož na-
rozenin stoletá paměť právě se slaví, podáváme dvě
zajímavé ukázky veršů ne tuze vzletných formou
básnickou, ale za to tím pozoruhodnějších obsahem.
Obě národně-politického rázu, prozrazují silné cítění
a smýšlení muže. První, nadepsaná »Laokoon«, jest
opatřena datem (srpen 1854) zní:
Jaký zápas hrůzyplný
Potvorn so smrští znova
stahuje ho novým krukem,
velikánská černí zmije
kulem těla muže sllna
slobou syčí, úže svínál.
v stažených se kruzích vije,
rek nmdlévá v boji tukám
prsy svírá, hrálo šarti.
Aeh! zlaž sjde kraté smrti?
vudy láme, kosti drti.
zda jej hroznýš nerozdrti?
Jurkovič
A Píšn
Smetan
Láokoón
Brno
Valašsko
Aeh
klub přátelit uměný
12
article
Muž se brání zenfanlivě,
Tak I tebe, vlastš milá.
silnou zuakou hada chop
hroznýš po staleti svírá,
v chřtán mu prsty pružné vtírá.
úž a úke obtádeje
hod ho černou krrí kroj,
v údy tvoje Elosb se vtírá-
ehruhy své rozvinuje,
Ach! zdaž jemu odulaš
volnějl rek oddychuje.
a svůj živol zachováš?
Druhá, psaná s nápisem »Augsburkyně« je rovněž
politického obsahu a hledě ke zmínce o událostec
holštýnských, ač bez data, bude asi z konce let pa-
desátých neb počátku šedesátých:
Slyž Německo, a procitni
Takto v45 se janyk hubí,
jedneu zo své ospalesui,
tim i samo žiti naše,
jaké nátili se děje
neb klo jazyk potlada je.
v Islštýnsku tvé národnosti
na národu vrakdu paše.
V zněmčování všech Kroslandů
zdánování téte zena
zřajmě se jil postapaje
vláda statné pokračuje,
v jedné tama vejenské čkola
začná celého Německa,
dík i shválu zasluhuje.
p0 dánsku ne vynčuje.
Ve školách i při úřsdech
Jest to přece plnk německý.
všude jazyk s4ě jen viádne.
zemně Němel chydlená
národní se jenem trri
škola sslna německými
pokud zdušen neuvadne-
peněsí je vystavěnia.
Natno jistě, by slovanská
národnest se udusila,
by se osvéta německá
na východu tozitříla.
Německo
13
article
Z českých listů.
14
article
* »Nový Živo!e, řídě se příkladem »Volných
Směrů«, počíná pěstovati umělecké reprodukce.
Únorové číslo věnoval po těto stránce barevným
obrázkům Kalvodovým, z »Černých polí« za Lužán-
kami u Brna, jež Merhaut uvedl do literatury. »Nový
Zivot« připojuje k reprodukcím zmínku o Merhautovi,
podávaje tak společnou charakteristiku malfře u
spisovatele, obírajících se týmž thematem. Pokus ten
je novým dokladem, jak u nás zájem literární o naši
literární produkci stoupá. Měli jsme posledním časem
— bez ohledu na to, o kterého autora právě se
jedná — příležitost několikráte ukázati, jak pro-
spěšno je pro naše čtenářstvo, že nestojí naprosto
odloučeně vůči uměleckému dílu, jak přispívá roz-
šíření knihy i hlubšímu zájmu na ní, když obecen-
stvo seznamuje se blíže s autorem i mimo jeho dílo.
když může nablížeti do duševní jeho dílny, krátce
když kritika nestará se pouze o vystižení hodnoty
díla, ale o to, aby sblížila autora s čtenářem. P
polemické periodě kritiky, jež v mnohém, přes své
výstřelky, vzbudila větší zájem o literaturu, nastává
klidnější doba, věnovaná studiu autorů, jež bohdá
do našich literárních poměrů vnese mnoho dobrého
jak pro autory tak pro čtenáře.
*Naši úvahu o populárních spisech, již jsme
na speciálním případě vytkli požadavky, které mu-
síme na popularisaci vědy klásti, a postavili se proti
knihám nedokonalým, jichž počet poslední dobou
u nás povážlivě vzrůstá, potvrdily posudky odborně.
Kalvodův
Merhaut
Brno
Nová Zivot
15
article
»Obzor literarní a umělecký« a »Živae
přinesly o knize, o níž jsme se zminili, odborné
úsudky přímo zdrcující. Není tím nikterak podceňo
vána dobrá snaha, jež se u nás potěšitelně rozmáhá.
po odborném poučení širších vrstev, naopak svědě
posudky takové, jak vážně pohlížíme na vážný úko
dobré popularisace vědy, a jak mnoho očekáváme o
něho pro naše čtenářstvo. Čituji k tomu několik slov
o jiné podobné populární knize, rovněž nedostalečné.
jež napsal ve svém referátu v »Živě« O. Kramář
»Takový podnik má pro českou literaturu nemalou
důležitost, neboť nám se nedostává pomůcek širšímu
obecenstvu přístupných a srozumitelných, k nimž by
neodborník mohl sáhnouti, aby se poučil o hlavních
výsledcích některé vědy. Proto jest úkolem každého
spisovatele, jenž se uvolí psáti takovou knihu, aby
přesně odvážil, co do takového kompendia nutno
složiti, aby se všech specialností vystříhal, poku
nemají širšího interessu, a konečně aby to, co po-
kládá za důležité, podal přesně vědecky, avšak
srozumitelně. Vše musí býti náležitě vyčerpáno, aby
čtenáři nezůstávaly pochybnosti a aby vše bylo jasné.
16
article
Psáti takovou knihu není snadné a předpokladá to
vždy dobrého všestranného znalce.«
* »Český Lid«, jenž v posledním sešitě při-
náší opět hojně příspěvků k naší literatuře lidové
(Dětské rozmluvy, divadelní hru o selské vojně
z XVIII. stol. Dopisy našeho lidu atd.), pokračuje
též v zajímavé anketě o tom, jsou-li našemu lidu
známy »víly«, či zná-li jen »lesní panny«, »ženky
a p. S dotazníky podobnými máme u nás ještě potiž.
»Český Lid« pokusil se podobně již sebrati materia
o hvězdách, o pídimužících, bohužel však že vý-
sledek přes úsllovnou snahu redakce nebyl valný.
ač dolazníky její uznány byly i v cizině a otisko-
vány i v cizojazyčných listech odborných. Je ku
podivu, že přes značný zájem, který se u nás o
výstavy národopisné jeví pro lidovědu, podobné
otázky u venkovských sběratelů nalezají málo po-
rozumění, ač by mohlo několik pilných intelligentů
dle návodu daného snadno platně rozmnožiti chudou
znalost naši o domácí lidové literatuře. Anketa
o vílách zdá se nasvědčovati tomu, že víly nebyly
našemu lidu známy. Ubývá tím opět jeden typ z naso
dosti chudé lidové mythologie, přes to však nebylo
by na škodu, kdyby hojnější účastí na anketé se-
bráno bylo hojněji spolehlivého materialu o víře
v lesní ženky a p.
Čtenář.
17
article
Odborné spisy.
Idealiem a reallsm v přírodní vědě
Sepsal prof. dr. F. Mareš. Nákladem knihkupectv
Fr. Řivnáče v Praze 1901.
Století, bohaté přírodovědeckými výzkumy, konč
sporem o principie poznání. Mnozí přírodozpyte
mají za to, že přírodovědecké poznání vyplyne samo
z fakt, i požadují jen fakta, nezkalená subjektivnosti
a filosofováním. Pokládají některé theorie, atomistiku.
vlnění etheru, descendenci a p. za výraz poznaného
skutečna, vyplynulý z tisíců fakt. Tomuto poněti
podřizována i biologie, život prohlášen za pouhý děi
fysickochemický, jenž vznikl mechanicky, taktéž se
i vyvinul a zachovává. Proti tomuto přírodověde
ckému realismu povstává idealism. Dle něho t. zv.
fakta nejsou než přesně slanovené souvislosti a zá-
vislosti smyslových vněmů, o kterých nutně věříme
že odpovídají souvislostem dějů nám nepovědomých
k nimž naše zkušenost nedosahuje. Vědecké theorie
jsou myšlené obrazy, které si lidská mysl sestrojuje,
aby pochopila ony souvislosti. Toto idealistické po-
nětí vzdává se poznání skulečna, které by existovalo
jakožto základ a příčina smyslových vněmů. Spis
prof. Mareše líčí průběh sporu mezi oběma způsob
nazírání na vědu přírodní, ukazuje, jak z realisti-
ckého základu Descariesova a Locksova přesunuje
se přírodní věda na idealističký zžklad Berkeleyův.
profesor
doktor
F Mareš
Řivnáč
Mareš
Descariesův
Locksův
Francie
Praha
18
article
Humeův a Kantův.
* Mikrofotografie. (Fotografování drobno-
hledem.) Sepsal Karel Kovář. měsíský zvěrolékal
v Praze. 42 vyobrazení v textu, 2 tabulky s přílohou
V Praze 1901. Nákladem Cyril.-Method. tiskárny.
Malá citlivost kalodových desek a nedokonalos
čoček vyžadovaly při starém způsobu fotografie pří
mého světla slunečního, tak nestálého a často vzác
ného. Teprve vynález suchých, citlivých desek bromo
stříbrnatých a zdokonalená methoda rozmnožovac
umožnily úspěšnější fotografii drobnohledem, tak vý
znamnou v povolání, zvláště badafelském, při vy
učování přírodovědeckém i v soudní lučbě. V cizině
dosáhla mikrofotografie už největšího rozšíření. Zá-
měrem autorovým jest, zjednati zajímavému odboru
žádoucí popularity v povolaných kruzích i u nás.
Látka ke spisu čerpána z bolaté literatury cizo-
jazyčné i z domácích a vlaslních zkušeností.
sv Ze slovanských tistů-
* Srbský měsíčuík »3aata«, jehož redaktorem
je chvalně známý jovitlkář Janko Veselinovič, v po-
sledním čísje uvešejňuje stať »Poitický a ku)-
turný rvzmach Chozvalů« z knihy »Na
Černou Horu« od Jos. Holečka, v překlade
Humeův
Kantův
Kovář
Cyril
Janko Veselinovič
Poitický
Holeček
Praha
Černá Hora
Jos
19
article
Kosty S. Taušanoviče, jenž v úvodě praví
Srbskému čtenářstvu je dostatečně známa velká váž
nost díla Josefa Holečka a jeho způsob nazírání.
Znaleckým okem hluboko proniká v duši národa po-
zorovaného a nepřestává pouze na tom, aby poznal
pravdu v její podstatě, nýbrž kritickým bičem mrské
všechny chyby a vady, které působily ať na národní
degeneraci, ať na zkaženost politickou, jež u někte-
rých Slovanů dostoupila do té krajnosti, že se stali
prostými náhončími pangermánské myšlénky »Drang
nach Osten«. O Holečkovi a jeho práci promluvím
brzy obšírněji, až odevzdám veřejnosti druhou část
jeho knihy »Bosna a Hercegovina za oku-
pace«, jež je věnována výhradně dvěma otázkám
agrárné historii a sociálně-politickým poměrůmv
Bosně a Hercegovině. Ale aby se rozumělo práci
Holečkově, považuji za potřebno podotknouti ještě.
že jest jednakým ke všem Slovanům, i ke svému
národu: stejně dobrý, může-li u nich pochváliti
něco dobrého a co vede ke sbližení a jednotě slo-
vanské, a stejně přísný, je-li řeč o jejich sobeckých
choutkách a separatismu, kterými na škodu jiných
Slovanů vyhledávají zdánlivé prospěchy u protivníkův
a tím způsobem z krátkozrakosti obětují nejsvětějši
zájmy svého národa v budoucnosti.
»Kienckoe Caono« v č. 4722 uveřejnilo delší
článek o Juliu Zeyerovi, Pisatelem je prof.
Jareš.
S Taušanovič
Holeček
Holečkův
Zeyer
Jareš
Bosna a Hercegovina
Boseň a Hercegovina
Drang nach
20
article
* Majitel a vydavatel »Honaro Bpevenn« p.A
Suvorin věnoval nedávno jedno ze svých popu-
lárních »Matemx nnce« rozboru ruského deka-
dentství. Podnět zavdala mu dekadentská výstava
petrohradská. Dle slov vynikajícího publicisty ruského
dekadentství jest »naas« (zdechlina) t. j. co padá.
ať to jest nedozrálě nebo přezrálé. Jako když zaduje
nakažlivý vítr a padají zvířata, ptáci, červy, stromy.
květiny, plody, lidé. Padají a hnijí, nabývajíce pitvor-
ných, shrbených, zkřivených obrysů. Ano i sám jas
slunce a měsíce pozbývá své síly a d dává všemu
ponurého rázu. V lese není zelené, šelestu a změti
různých trav — panuje tam jakési temno, anebo se
zdá, že tam vítr u velikém nepořádku rozházel celé
stohy sena. Ve vodě není bystrého proudu, ale cosi
kalného, tmavomodrého jako nějaká chemická smíše-
nina. Člověk zdá se stínem člověka, obličej jeho jest
bolestný, aneb sotva lze jej pozorovati. Není na něm
krásy, síly, zmužilosti, ducha — je to chorobná, zlo-
mená, shrbená postava, slovem mátoha. Všecko to
je úpadek. Všecko umřelo, uvadlo, vybledlo, všecko
pozbylo veselých a živých šťáv životnosti, všecli no
změnilo vzezření, jako bychom se octli v říší smrti
a umírání. Jak od také přírody, tak také od lidí těch
ničeho nelze očekávati. Buď umřeli nebo umíraji
anebo stůní... To jest dojem dekadentské výstavy
obrazů. Jest to umění, jež umírá, ale nikoli obrozuje.
Bpevenn
Suvorin
21
article
A ještě horší je, že jest to všední a obnošená již
moda. Co ve Francii bylo dokona no, to v Rusku je
v počáteích. Kdyby byl směr vznikl v Rusku, nabyl
by jakéhosi význačného rázu, ale tomu tak, bohužel.
není. Ruská intelligence kráčí šmahem za západem
jako věrná otrokyně za svým pánem. Ostatní spo
lečnost ruská hledí v rozpacích na toto umění, ne
vědouc, jak je oceniti, co si z něho vzíti, je-li to
smrt nebo obrození? V tomto malířství není nic r-
ského, leda snad ponuré barvy a chatrná kresba
Něco člověka vyhání z oněch sálů, naplněných
mrtvolami, pololidmi, polopřírodou, polomalířstvím
Člověk bezděčně uuíká na vzduch, kde vidí skuteč
nou oblohu, skutečné domy, sníh, živé lidi s jejich
radostmi i žalostmi, s jejich tužbami, nadějemni i zkla-
máními.
Francie
Rusko
22
article
Z cizích revul.
Z cizích revul.
* Lucembursko — píše »Das literarisch
Echo« — stojí na rozhraní mezi Francií a Něme
ckem. Kdežlo mluva lidu jest německou, tíhnou
vzdělanci k Irancouzské kultuře. Spisovatelé lucem
burští obyčejně píší oběma jazyky. Někteří však při
klonili se k frančině (na př. Guillaume Capus, žijíc
v Paříži), jiní k němčině (tak Philippe Bourg. gymn
professor v belgickém městečku, jenž mimo jiné na
psal německy i drama »Papst u Fürst« a Mikulá
Welter, jenž německy zdramatisoval pověst o Melu
sině a jenž vydal i sbírku ballad a romancí »Aus
alten Tagen«). Na poli dialektické pocsie bylo dosu
vykonáno máto nového; teda to, že orgán spolku
pro lucemburské dějiny, literaturu a umění »On
Hemecht« (Naše vlasť) přinášejí častěji básně v lu
cemburském nářečí.
* Nihilism v ruském románě stopuje A. Braune
v «Zeit«. Nachází, že otcem nihilismu jest Turge-
něv, jehož Basarov (Oleové a syni) spíše z literatury
přešel do života, než naopak. Po Turgeněvu násle-
dovala řada spisovatelů, kteří libovali si v líčen
typu nihilisty. Tak Cernyševskij (»Co dělat ?«), Gon-
čarov (»Obryv«). Turgeněv (»Novina «). S hnutím nibi-
listickým objevoval se prý v románě ruském velmi
brzo i marximus, jejž pěstoval Čirikov ve svých no-
vellách a jejž znovu v život vyvolal Tolstoj (» Vzkří-
šení«) a Maksím Gorkij (»Foma Gordějev«)
* »Stav Anglie na začátku nového století« líčí
v »Mercure de France« Henry D. Davraye.
Nepřirozený rozkvět v minulém století měl za násle-
dek nepoměr mezi ragou vládnoucí a přemoženou
Dnes má Anglie i s koloniemi 400 millionů podda-
ných. Z těch toliko 60 millionů anglické ragy. Ostat-
ních 340 millionů, tedy skoro šesteronárobná většina
jsou bez práv a skoro otroky. Tím se ale stává, že
se hned zde, hned onde ukazuje nedostatek těch
kteří by dovedli spravovat říši tak velikých rozměrů.
Guillaume Capus
Philipp Bourg
Hemecht
A Braun
Turgeněv
Cernyševskij
Čirikov
Tolstoj
Vzkřit
Gorkij
Henry
Davray
Lucembursko
Francie
Paříž
Anglie
Mercure jít Franca
spolek pro lucemburský dějiny
Foma Gordějev
Papst u Fürst
balada a romance
Aus alten Tagen
Gončarov
23
article
Nejlepším dokladem je burská válka, která, nebude-li
uzavřen brzký mír, skončí tím, že Anglie složí zbraň,
poněvadž nenalezne dostatečného počiu vojáků. Te
je jeden z chorobných symplomů, které se ukazují
ve státním organismu anglickém. Davray pokládí
vůdčí roli Angiie za ukončenu. Na její místo na-
stoupí buď Rusko nebo Německo nebo Spojené státy
americké. Anglie ztratí své velmocenské postavení
jako je ztratilo Španělsko a jako je pozvolna ztrác
Francie.
* V »L'Humanité nouvelle« píše E. Briar
o francouzských dělnických kongresech. Jsou zřízeny
dle vzoru anglických Trade Unions. Účelem jejicí
je ustaviti pevně poměr dělníka k zaměstnavateli
poskytovati prvému ochrany všude, kde by jí potře
boval. Themata, jež se hlavně rozebírají na těchto
kongresech, jsou: mzda, bursa práce, vztahy mez
bursou práce a dělníky-vojáky, vyjednávání se za
Sesa m.
městnavateli, dětnické pokladny.
Bibliografie.
* Český lid. Sborník věnovaný studiu českého
lidu. Redaktor dr. Čeněk Zíbrt. Roč. X. č.4
Nákladem F. Šimáčka v Praze 1901.
V obsahu mezi jiným: Divadelní hra
selské vojně z XVÍII. století. Podává dr. k
V. Adámek.
Názorná květene
Prof. Fr. Polívka,
R. Promberge
zomi koruny české. Nakl.
zimolezovité, mařino-
Sešit 11.—12. Řády tykvovité,
Popis rostliny, život
vité, kozlíkovité a štětkovité.
V L
E Briar
Ses
doktor
Čeněk Zíbrt
V Adámek
Polívka
R Promberge
Anglie
Rusko
Německo
spojený stát
Španělsko
Francie
Praha
Trade Union
24
article
Četné vesměs původní
její, užitek, dějiny, etymologie.
knihy jest populární.
ilustrace, diagramy atd. Slol
v Praze. Popisuje
* Staromčstský rynk
historicko-uměleckými
dr. Josef Teige a výklady
pol. přátel staro-
provází Jan Herain. Nakl. S
2. obsahuje zprávu
žitností českých. Sešit
radnice a o počátku
jednání ve příčině přestavby
stavby dle plánů vídeňského dvorního stavebního
rady Petra Nobile, jež z rozkazu císaře Ferdinanda
r. 1841 musila býti zastavena. Jak přiložené illustrace
ukazují, hotová stavební nestvůra, jež by byla zni-
čila i posavadní malebné průčelí, směrem k Sirkové
Časopis společnosti Přátel staro-
žituosti. Redaktor dr. J. V. Šimák. Ročník VIII.
Nákladem společnosti. Právě dokončený ročník časo-
pisu, věnovaného českým starožitnostem ve smyslu
nejširším, ledy nejen památkám výtvarného umění
předhistorickým, ale též kulturní historii, lidové tra-
dici atd. vyznamenává se rozmanitostí a bohatstvím
svého obsahu a záslužnou horlivostí, s jakou se za-
sazuje o ochranu našich starých památek. Čtyt
svazky do roka.
*Chodové, strážcové českých hranic. Daleko
hled, vzdělávací četba pro každý věk i stav. Sv.i
Nakl. F. Šimáček. Knížka, obsahující 32 vyobra-
zení a dvě obrazové přílohy, podává obraz národo-
pisný a zeměpisný statečného lidu na nejzápadnějším
pomezí slovanském. Stručný přehled dějin, země-
pisný ráz kráje, chodský lid, jeho povaha, nářecí,
kroj a jednotlivě typy, chodská ves, dvůr a chalupa,
zaměstnání a obyčeje Chodů a konečně zápas za
svobodu.
ulici.
Staromčstský
doktor
Teige
Herain
Petro Nobile
Ferdinand
J V Šimák
Chod
F Šimáček
Praha
25
article
* Zelinářství. K potřebě hospodářům i ho-
spodyním, jakož i hospodářských, zahradnických
hospodyňských škol. Sepsali Frant. Suchý, řediteh
českého pomologického ústavu v Brně a Jaroslav
Tebich, tajemník českého odboru zemědělské rady
pro markrabství moravské. Nákladem českého knih-
kupectví J. Barviče v Brně. Vyšlo jako 1. svazel
»Rolníkovy knihovny«.
Levné illustrované kníhovny Beaufortovy
ročníku II., svazek 1. přináši začátek románu H
Sienkiewiczova »Pan Volodyjovski« v pře
kladu J. J. Langra.
* Ludmila. Sbírka zábavné četby pro český
lid. Ročníku III., svazek 3. Mezi tkalci. Napsal
J. V. z Finberka. Red. ThC. J. Pauly. Nákladem
Cyrillo-Methodějské knihtiskárny V. Kotrby v Praze.
František
Tebich
J Barvič
H Sienkiewiczův
Volodyjovski
Langer
Ludmila
Thc
Paul
Metodějský
V Kotrba
Suchá
Brno
Finberk
Praha
český pomologický ústav v Brno
český odbor zemědělský rada
Beaufortův ročník II
27
article
* Pozoruhodný návrh na uspořádání Výstavy
české literatury v Praze učinil pan J. O tlo ve
schůzi Spolku českých knihkupců a nakladatelů. Asi
před 30 lety byla v Praze první výstava českých
knih na ostrové Střeleckém. Od té doby učiněn byl
tak veliký pokrok, že by bylo zajímavo poznati dnes
přehled všeho, co u nás od té doby vyšlo. Spolek
českých knihkupců a nakladatelů jako středisko ce-
lého českého obchodu knižního, je povolán k tomu,
aby obecenstvo s literaturou seznamoval, aby budil
zájem pro knihy české. Nejen obsahem, ale i úpravou
knih českých můžeme dnes směle konkurovati se
světovým trhem. Na pařížské výstavě obdržely čelné
firmy české nejvyšší vyznamenání, naše reprodukce
a tisk illustrací došel uznání nejen v Paříži, ale i v
Německu, třeba tedy, aby i u nás doma poskytnuta
byla obecenstvu českému příležitost seznati všecku
domácí práci naši pohromadě a přehledně. Není po-
chyby, že myšlenka pronesená dojde uznání vše-
obecného. Kdo má zájem na zdaru výstavy, necho
přihlásí se k účastenství. Jen za podpory všech či-
nitelů možno se zdarem provésti podnik tak roz-
sáhlý. Přihlášky třeba zasílati na Spolek českýeh
knihkupců a nakladatelů v Praze.
Praha
Paříž
Německo
29
article
Volební dozvuky před soudem.
Volební dozvuky před soudem.
Lednové volby do říšské rady zaměstnávají již
po delší dobu senáty trestního soudu. Žalujeť státní
zastupitelstvo pro přečin falšování voleb osoby všech
sran, které postiženy byly při odevzdávání listků
hlasovacích a mély lístky legitimační, jež nezněly na
jmeno odevzdatelovo. Z pravidla končí případ odsou
zením nepravého voliče. Volič takový, p. Jar. Jedli-
čka, předstoupil včera před senát, jemuž předsedal
president p. dr. Wokaun.
Obžalovaný zkroušeně doznal, že odevzdával
lístek volební, uváděl však, že nemínil dopustití se
žádného podvodu, že neznal ustanovení zákona, jež
zakazuje odevzdati lístek za jiněho a zapřísahal se,
že by býval lístek odevzdati nešel, kdyby býval vě-
děl, že se dopouští trestného činu. Jest holičema
ístek mu odevzdal zákazník s prosbou, by lístek
zaň odevzdal, že nemá času jíti k volbě.
Pan Jedlička ocholně vyhověl svému zákazníku,
ale ochola jeho málem byla by se mu stala osudnou.
doktor
Wokaun
Jedlička
30
article
Když totiž vešel do síně volební a když byla pře-
čtena jeho legitimace, problásil p. Jan Beiwl, před
seda volební komise, že lístek obžalovanému nepatří
načež se p. Jedlička přiznal, že mu byl lístek dán,
aby za majitele jeho volbu vykonal. Byl ihned za-
držán a jmeno jeho zjišténo.
Z přečtených prolokolů při ličení vycházelo na
jevo, že jak zeměpanský komisař tak i předseda ko-
mise měli při celé afféře dojem, že nejde o poku
volbu falšovati, nýbrž o omyl osoby zákona neznalé.
Okolností těchto užil obhájce obžalovaného pan
dr. Groš k obraně svého klienta. Vytkl, že jen vi-
nou úřadů občanstvo nezná zákonného ustanovení
že voliti se smí jen osobně při těchto volbách, ž
se nepostaraly o to, aby srozumitelným a stručným
způsobem na legitimačních lísteích o tom bylo ob-
čanstvo poučeno a uvedi také, že obžalovaný, byv
tázán po jmeně, ihned komisi
chází vykonati volbu za sebe, nýbrž za jrnetro.
že tedy ani nepředsevzal činu, vedoucího ke skuteč-
nému provedení lalešné volby. Vždyť po tomto jeho
prohlášení komise lístku hlasovacího nepřijala.
Soud po krátké poradě obviněného obžaloby
zprostil a sice z důvodů těch, že u obžalovaného
jenž se nalezal v omylu, nelze předpokládati zlého
úmyslu, vedoucího ke spáchání deliktu jemu klade
ného za vinu.
Beiwl
Jedlička
doktor
Groš
31
article
Baron pro podvod odsouzen.
Z Berlína, 21. března.
Pův. tlgrm. »Nár. Listů«.)
Poručík gardově jízdy, baron Broich, byl od
souzen pro podvod k — pokutě 1000 marek. Pod-
vodu dopustil se tím, že vylákal na jistém lékaři
značný obnos peněz, předstíraje mu klamně, že mu
opatří znamenitě honorované místo.
Hrabě pro podvod odsouzen.
Z Curychu, 21. března.
(Pův. tlgrm. »Národních Listů«.)
Soud zdejší odsoudil hr. Ondřeje Raday
z Pešti pro podvody zde loni v létě obnosem 400
franků spáchané na 1 rok do káznice a k vypově-
zení na 10 let ze Švýcarska. Obžalovaný byl vydán
švýcarským úřadům z Londýna, kam byl uprehl a
kde zatčen byl. Po odbytí zdejšího trestu svého vy-
dán bude uberským úřadům, jelikož v Pešti paděla
směnky.
Klimtova »Medicina.« Z Vídně sdělují
Orgán secessionistů »Ver sacrum« oliskl v po-
sledním čísle skizzy k zmíněnému Klimtovu obrazu.
na nichž mimo jiné byl i obraz těhotné ženy
St. zastupitelstvo konfiskovalo čislo ono, jelikož obra
onen urážel prý veřejnou mravopočestnost. Poradní
komora soudu zrušila ale včera konfiskaci. St. za-
stupitelstvo odvolalo se z rozhodnutí toho k vrchnímu
zemskému soudu.
Baron
Broich
Hrabě
Raday
Klimtův
Berlín
Curych
Pešť
Švýcarsko
Londýn
Vídeň
Vera
32
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Výroční zpráva Ústředního spolku
knihtiskařů a pismolijců v Čechách »Typogr.
Besedy« vykazuje v pravdě uznáníhodnou činnost
lohoto dělnického sdružení a to jak na poli huma-
nity, bde skýtá podpory v nemoci, v neschopnosti
ku praci, v nezaměstnanosti, vdovám a sirotkům,
tak i ve směru vzdělávacím a společenském. Na
podporách vyplacen celkem obnos 119.820 K 76b
a to 789 členům nemocným 48.583 K 96 h: 45 čle-
nům invalidním 19.958 K; 59 vdovám 8790 K 40 h
91 sirotku 8361 K; 317 členům nezaměstnaným
25.408 K; 856 cestujícím 4029 K 40 h a 39 členům
pohřebného 4690 K; k účelům vzdělávacím věno
váno 7799 K 93 h. — Spolek obstarává též spro-
středkování práce a vykazuje záznamu 671 sazečů.
193 tiskařů a 6 písmolijců, z nichž byla práce po-
ukázána: 538 sazečům, 119 tiskařům a 3 písmolij-
cům. Tím zjednal si také i přímý vliv na poměry
pracovní a mzdové, které také v rámci působnosti
jeho byly upraveny. »Typografická Beseda« má také
velikou knihovnu, čítající celkem na 6855 svazků
to v Praze 3735 svazků a v 16 svých filiálkách 3120
svazků a to jak obsahu odborného, vědeckého, belle-
tristického tak i sociologického. Členů číta spolek
2246 a to obou národností.
Čechy
Praha
33
article
*Schůze členů Prvního spolku ku podpor
řezníků král, hlav. města Prahy za účelem stano
vení kandidátní listiny pro valnou hromadu koná se
dnes v pátek o 5. hod. odpol. v zasedací síni spole-
čenstva řezníků novoměstských, v domě č. p. 11-II
* Beseda zlatníků a stříbrníků v Praze
Při výroční řádné valné hromadě, konané dne 10
března t. r., zvoleni do správního výboru pro r. 190
následující pp.: Předsedou Václav Brabec, místopřed
sedou Bohumil Horák. Nový výbor ustavil se násle
dovně: Jednatel Josef Novak, pokladník Karel Hájek,
knibovník František Kohout a domäcí správce Pet
Bouček. Přísedící: Bohuslav Routek, Antonín Roz
točil, Prokop Roztočit, Viktor Blomer, Ferdinad Che
valier, Jan Krombhole, Václav Plichta, Františel
Procházka, Antonín Sommer. Náhradníky zvoleni
Bohuslav Hodec. Josef Výkora, Břetislav Rubringer,
Václav Prkený. Josef Ruberio, Max Gradwohl. Revi-
sory účtů: Jan Leitzer. Václav Syrový. Václav Krut-
ský. V květnu o svatodušních svátcích pořádati buda
Beseda velký representační dvoudenní výlet do Tur-
nova a okolí.
Brabec
Horák
Novak
Hájek
Kohout
Bouček
Routek
Antonín Roza
Prokop
Blomer
Ferdinad Che
Krombhole
Plichta
Procházka
Sommer
Hodec
Výkor
Rubringer
Prkená
Ruberio
Gradwohl
Leitzer
Syrová
Václav krut
Praha
34
article
Stávky.
* Z Nového Sedla, 21. března. (C.-B.) Hornic
dolu Helenina v Novém Sedle počtem 125 zastavili
18. t. m. práci pro neshody o mzdu. Ale stávka asi
dlouho nepotrvá.
* Z Marseille, 21. března. (C. B.) Správnl
rada komory dělnických syndikátův a »bursy práce«
vyzývá všecky odbory aby zastavily
práci a aby se prohlásily solidárními s děl-
níky přístavními.
* Z Marseillo, 21. března. (C.-B.) Včerejší
panika byla způsobena ženami, kteréž probí-
hajíce ulicemi volaly na obchodníky: »Z avfrejte
krámy! Revoluce počíná!« Vyhláška sta-
rosty varuje před obnovením konfliktů. Stávkujíeí
sdělili společenstvu rejdařův, že ujmou se opět
práce na vlastní účetijako kooperativni
společnost. Návrh ten bude sotva přijat, po-
něvadž rejdaři jsou podnikatelům smlouvou vázáni.
— Zpráva, že včera vypleněno bylo několik krámů
jest nesprávná.
* Z Marseiile, 21. března. (C-B) Jsou obavy,
aby dělníci neprovedli hrozbu všeobecnou stávkou.
Do některých továren dělníci dnes již nepřišli. Ně-
kteří průmyslníci a obchodníci dají dělníkům
100.000 Ir. na zřízení kooperativné jednoty, ale až
po obnovení práce. Dva agitátoři budou postaveni
před policejní soud pro rušení práce vyhrůžkami.
Helenin
Ir
Nový Sedlo
Marseille
35
title
Věstnik spolkový.
36
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Z technického odboru České ebee
sokolské. Účastníci schůze, kteráž konána bude
dne 24. t. m. v Přerově, vyzývají se, aby přinesli
kromě úplného cvičebního kroje i ta čísla »Věstníku
sokolského«, kdež uveřejněna byla cvičení pro čtvrtý
slet všesokolský určená, jak prostná tak i nářa-
dová.
Přerov
38
article
Dne 22.března. ZHlaholu pražského.
V 6 hodin večer jest zkouška dámského odboru a v
7 hodin společná zkouška s mužským sborem ku
příštímu koncertu. — Klub českých [ilateli-
stů má členskou schůzi o 8. hodině večerní v re-
staurantu »u Choděry«, pokoj č. 6. Hosté vítáni. —
Hlahol vinohradský má společnou zkoušku ke
koncertu pořádanému 30. března. Dámy o 6., páni
o půl 8. hodině večer. Přítomnost všech členů velmi
nutná. — Měšťanská beseda vKarlíně žádá
své pp. členy, aby se v hojném počtu zúčastnili po-
hřbu dlouholetého a zasloužilého člena pana Aloisa
Mésza, který koná se ve 3 hodiny odpoledne z chrámu
karlínského. — »Russkij kružok«. Večer od 7.
do 8. hodiny vyučuje se ruštině, načež pan A. P. Vozně-
senský bude přednášeti z ruské literatury. Po před-
nášce volná zábava.
Dne 1. dubna. Spolek zemských úřad-
níků království českého bude míti večee
o 7. hodině výroční valnou hromadu v dolejších míst-
nostech restaurantu Chodérova. — Schůze správního
výboru koná se v sobotu o 8. hodině večer v míst-
nostech spolkových.
Choděra
Mésza
Russkij kružok
zemský úřad
Chodérov
39
article
Zábavy.
Zábavy.
Zemská jednota soukromých úřad-
níků (odbor vinohradský) pořádá zejtra 23. března
o 7. hodiné ver »u Břetislava« v Jungmannově třídě
č. 19 n. pro eleny a jejich dámy přátelský večírek.
Uvedení hosté jsou vítání.
š V Prz. Jiz bu
doucí neděli koná se výroční valná hromada, klerá
má schváliti navržené změny stanov, které znamenají
pro besedu obrození spolkového života. Po dlouhém
a obtížném vyjednávání umožněno konečně, že ny-
nější stanovy besední, které po třicet let nebyly mě-
něny a dnešním časovým poměrům naprosto nevyho-
vují, upravily se tak, aby vyhovovaly aspoň částečně
přáním a steskům členstva. Záleží nyní pouze na
členstvu, aby snaha výboru byla korunována výsled-
kem. Kdyby tentokráte nebyla valná hromada pro
slabé účastenství schopna usnášeti se, jest nezbytná
změna stanov na dlouhou dobu opětně zmařena;
proto vyzývá se členstvo besedy, by v neděli dna
24. t. m. o desáté hodině dopolední najisto se zúčast-
nilo valné hromady.
Břetislav
Jungmannův
Jizera
40
title
Válčení s Čínou-
Čína
41
article
V Praze, 21. března.
V Praze, 21. března.
K angloruskému konfliktu.
Zpravodaj »Paris Nouvelles« oznamuje
z Tjencina: »Situace stále se pri-
ostřuje. Vážný kontlikt může
propuknouti každou chvili.
Vojska veškerých velmoci jsou
ve zbrani. Situace na nádraži
zůstává tatáž, ačkoliv rozčileni,
pokud mežno, dostoupilo ještě
vyššího stupně. Francouzští vojíni ob-
drželi rozkaz zachovati úplnou neutralitu. Než
včera večer četné skupiny Francouzů pobíhaly
kol řad anglických volajíce: »Ať žijí Ru-
sovél«, »Hanba Angli čanům!« Četné
rvačky se strhly, z nichž mnoho
končily krveprolitím. Posléze tři
francouzští vojíni přepadli anglického setníka
Bodera a zbili jej. Setník bránil se holí, až
Sicolsové ho vysvobodili z nebezpe čné sitnace.
Generál Campbell, shromáždiv své sbory, zahnal
Francouze a obklíčil úplně tábor francouzský.
Z Londýna, 21. března. (C. B.) »Reut. kan-
celář« sděluje z Pekina ze dne 20. l. m.: 60 Au-
straleův a 2 setniny pěchoty povolány
náhle do Tjencina a odjely tam ráno.
Do Taku poslán rozkaz, aby bylo sto
námořníkův odtamlud posláno do Tjen-
cina. Tyto pobyby vojska způsobeny byly obavow,
že by mohlo za příčinou anglo ruských sporův
o území dojíti ku konftiktu, zvláště k dyž
francouzské vojsko, jehož chování vyvolalo
už mnoho třenic, hledí přivoditi srážku.
Paris Nouvelles
Francouz
Angl
Boder
Campbell
Praha
Londýn
Reut
Tjen
60 Au
42
article
Britští velitelé přejí si proto, by měli
dosti zdatného vojska po ruce, aby zacho-
vali pořádek na ulicích. Generál Bayland —
francouzský velitel — odjel dnes ráno
rovněž do Tjencina, aby vyšetřil, jak si fran-
couzské vojsko počíná a aby zjednal pořádek. Doufá
se, že záležitost tato, jež pokládá se za nezbytný
následek společného pobytu tolika cizích různých
vojsk na jednom místě, jest nyní ukončena. V dnešní
poradě vyslancův vyřizovány jenom všeobecné, běžné
věci. Usnešení zvláště důležitých učiněno nebylo.
a. Z Říma, 21. března, »Tribuna« sděluje
z Nov. Yorku ze spolehlivého prý pramene, že Mae
Kinley pokládá rusko-anglický konflikt
za neodvratný. Amerika lituje prý této eventu-
ality, politikové však, tisk i líd (?) stojí prý na straně
anglické. Americké arsenály obdržely též rozkaz vy-
zbrojiti další lod.
Z Tjencina, 21. března. (Reuter.) Postavení
obou stran je beze změny: jedna i druhá varuje se
nepřátelského postupu, Angličané mají k disposici
1000 m. evropského vojska. Ruského vojska není
mnobo.
w. Z Londýna, 21. března. Ranní listy ně-
které nevědí ani, co vlastně mají souditi o situáci
v Tjencině. Většina míní, že poslání Walderseeovo
jest zmařeno, že ale vede se vyjednávání přímo mezi
Londýnem a Petrohradem a že toto dospěje k smí-
nému vyřízení krise.
Bayland
York
Mae Kinley
Angličan
Řím
Amerika
Tjencina
Londýn
Petrohrad
Reuter