ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 29c120d0-6603-11dc-9dbe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 42 celkem · entity: person 164, place 63, work 9, org 10
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. března 1901. Číslo 81.
4 article
Nepochybuji o tom, že by místní historie, dobře a stručně vypravovaná, třeba místními pověstmi proložená, byla prospěšna v jednotlivých českýc krajích. Ale tu zase bylo by potřebí dlouhého výkladu o tom, jak má vypadati taková historie, jak soustavně a poutavě má býti vybrána, jak barvitě a věrně vypravována. A tak resumé vypadá žalostně. Po několik let již sbíráme doklady, zda v českém lidovém podání známy jsou »vily«, či je-li slovo to — i pojem — nedávno teprve přejat odjinud. V naší sbírce čteme povídku od česko-morav- ských hranie, kde opravdu zjevuje se víla Vzácný doklad, řeknele si. Ale — odkudt povídka? Kdo ji vypravoval? Jaké jsou va- rianty? Není jmeno »vílas dodatkem autoro- vým? Co tu zbytečných zmatků Končím přáním. Informací o sbírání lidové tradice najdou naši páni učitelé i vši- chni, kdo na venkově upřímně chtějí se tím zabývati, dost a dost ve »Sbor- níku národopisné společnosti«, v »Českém lidu- a jinde. O požadaveích, jež klademe na lite- raturu dětskou, se článků a studií jen hemží. O literatuře pro lid rovněž tak. Tedy trochu opravdově vůle, nenamáhavého studia a nebude pak potřebí, abychom odhazovali stále a stále se rodící literaturu dobře miněnou a špatně prováděnou.
5 article
České spisy-
6 article
* F. Teplý, Pomerium. První výročn zpráva českého soukromého gymnasia ve Vyškově za šk. rok 1899—1900. Ve Vy- škově, 1900. Ředitel nejmladší střední školy české inauguroval první výroční zprávu ústavu sobé svěřeného pojed náním, zdařilým po věcné i formální stránce. Obrav si za úkol svého studia otázku dosud spornou a za nynějšího stavu pramenů ne snadno rozřešitelnou. ukázal spisovatel, že má jasný obraz staroitalské minulosti i římské topografie a že dostatečně přehlíží i zprávy pramenné i diskussi vědeckou dnů našich. Předeslav v úvodu dosavadní výklady o tom, co jest pomerium, srovnává zevrubně příslušné zprávy pra- menné, načež přechází k novověkým výkladům po- jmu pomeria a k ustanovení, kde jest pomerium hledati. Na konci, opíraje se o úsudek Nissenův, sám o řešení slovného i věcného významu pojmu pome- rium se pokouší. Poněvadž pojednání značnou měrou vyniká nad tuctové práce programmové, vidí se refe- rentskou povinností blíže k obsahu jeho přihlédnouti. Co se hlavní myšlenky týče, konstatuje p. Teplý. že jest spor, co se výkladu pojmu pomerium týče. mezi nejpřednějším klassickým zpravodajem Liviem a mezi etymologií a snaží se po příkladu Vassonov dokázati, že jest pomerium prostorem za zdí, jíž mí- něna jest hlína vyoraná z brázdy do vnitř, kterémuž výkladu lze celkem přisvědčovati, ale proti vývodům p. Teplého v podrobnostech naskytují se námitky jichž není lze mlčením pominouti.
F Teplá Pomerium Teplá Livius Teplý Vyškov
7 article
Myslím především odpor pana Teplého proti Nissenovu tvrzení, že jest slovo pomerium původu etrurského a že tudíž nehodí se jeho z latinského jazyka vysvěllovati. Stanovisko toto, opírající se o mylný předpoklad, že jedinými nositeli dějin řím- ských od prvých počátků jsou rody latinské, jest za dnů našich překonáno. V té příčině zastarali i Nie- buhr a Schwegler i Rubino a Mommsen. Dokud byly známy toliko zprávy římských spisovatelů, bylo lze existenci Sikulův. Aboriginů (t. j. Sacranů nebo Sabinů) a Etrusků v Římě před Latiny popírati, za- ujal-li badatel stanovisko, že zprávy ty spočívají na smyšlených aneb abstrahovaných pozdějších pově- stech. Dnes však, když známy jsou z archaelogických výzkumů neklamně zůstatky sídel předlatinských na Caelii, Esquilině a Ouirinale, aprioristická skepse tato pozbyla půdy své. Srovnávací studium zůstatků palatinského města i původního Septimontia s hoj- nými zůstatky etrurských měst prokazuje velikou vnitřní přibuznost a k tomu druží se hojná místní jmena v Římě, jako Fagutal, Cermalus, Rumon ano i Palatum, zaniklý to původní tvar, z něhož odvozeno appellativum Palatinus (mons), která není lze ani z latinského ani ze žádného latině příbuzného jazyka vysvětliti, a tu jest na snadě hledati výkladu v ne- italském jazyce, který byl Římu nejbližším, totiž v jazyce etrurském. Proto také není příčiny, proč by slovo pomerium, z latiny nevysvětlitelné, nebylo lze za etrurské slovo pokládati.
Teplý Nissenův Mommsen Sikulův Sacran Sabina Etrusk Latinus Caelius Esquilina Ouirinale Palata Řím
8 article
Rovněž nemohu souhlasiti s p. Teplým, tvrdí-li že známé starobylé zůstatky zdí na Palatinu nejsou zbytky nejstaršího městského opevnění. Výklad tento nesrovnavá se se skutečností. Na místě samém, kde na starší zdi spočívají pozdější vrstvy tak zvané hradby Serviovské, jest rozdíl i laiku zřejmým. Práve proto, že tak zvaná zeď Romulova souvisela s po- meriem palatinského města, uchovaly se i součástky její i nepřerušená tradice až do dob Dlonysiovýcha Tacitových, které se vážně již obíraly nejstaršt minulostí městskou. Dr. J. V. Prášek.
Teplá Romulův Dlonysiových Tacitův doktor J V Prášek Palatin
9 article
* Antal Stašek, Nedokončený obraz. Román. Libuše, ročník XXXI. číslo 2. Nakl. F. Ši- máček. Při svém prvním vydání as před dvaceti lety zůstal román Staškův skorem nepovšimnut — tehdejší obecenstvo takové historie nebavily. Dnes bude se čísti s účastenstvím a porozuměním, jež pro to větším, že jest zajímavo poznati první větší práci prosou autora »Blouznivců našich hor«. A »Nedo- končený obraz« náleží dosud mezi nejlepší práce svého druhu. Již zde se objevují přednosti po- zdějších prací autorových, zejmena živé pravdivé lí- čení podkrkonošské vesnice s drsnou přírodoua lidem rázovitým jako málokde, jakož i silná, své- rázná individualita auitor ova. * Ullrich von Hutten, Dialogy. Z la- tiny přeložil a úvodem opatřil Arne Novák. Svě tová knihovna, red. Jar. Kvapil č. 199—.200. Nakl J. Otto. Již osoba autora »Dialogů« jest sama se bou zajímava pro nás Čechy. Němec, nadšený mi lovník svého národa, klade svým krajanům za vzou nepřemožitelného Žižku, jenž vlasti své tolik pro- spěl a jest upřímným ctite em svatého mučedníka Jana Husi. Tento německý rytíř nezasazuje se tolik za reformu církve, ale chce též, aby náboženství ne- bylo pouhou policejní pomůckou na porobení lidu nýbrž mocnou oporou proti veškeré křivdě, páchan na lidu. V té věci jej ovšem později Luther, jehož snahy horlivě podporoval, sklamal: zastával se po- trestání vzbouřených sedláků německých stejně hor livě jako kterýkoli prelát katolický.
Stašek Libuše Staškův Ullrich Hutten Novák Otta Čecho Němec Žižek Jan Hus
10 article
Alfred lord Tennyson. Vybrané básně. Rada I.— III. Přeložil dr. F. Krsek Stovník světové poesie sv. 71.—73. Nakl. Alois Wiesner. Pěkný výběr z básní korunovaného poety britského, jehož básně jsou známy svojí klas- sicky bezvadnou formou. Co v tomto výběru podáno jest skutečná, ryzí poesie. První část obnahuje básně výpravné převahou elegicky kontemplativní, mezi nimiž zejmena slavné »Arthurova smrť« a »Godiva« druhá nový překlad slavné básně »Enoch Ardene třetí pak báseň rázu balladického, jichž řadu za- končuje slavná báseň »Locksley Hall«, vyznamená- vajíce se hloubkou a mohutností. Překlad jest nejen libozvučný, ale dovedí vystihinouti plné téži ráz úri- Selma Lagerlösová: Antikristov zázraky. Přel. O. S. Vetti. Nakl. J. Olto. — Autorka ačkoli Švédka, překládá děj barvitého románu na Si- cilii. Vypisuje život mladého řezbáře kostelních sošek Gaelana, jeho lásky a jeho sebeobětování se ve prospěch lidu. Ale za tim zdánlivě pestrým, senti mentálním povrchem hýbe se něco co nemá s mladým Gaelanem co dělat: jsou to ty Antikristovy zázraky — socialism. Vyifčit jak se odráží myšlenka socialism v mysli prostého venkovského lidu, o to šlo Selme Lageriösové. Ale obtížný úkol ne zcela se zdařil.
Alfréd Tennyson doktor F Krsek svatý . 71 Wiesner Arthurův Arden O S Vetti J Olto Švédka Antikristův Selme Lageriösová Selma Locksley Hall Antikristov zázrak
11 article
Čtenář je příliš zmalátněn obsáhlými výklady z po litické theorie, jež nalézá často na stránkách kniby Za to tím ochotnějí podléhá kouzelným popisůn krajin i rozkošným karakteristikám lidí a zvyků. * Dušan Jurkovič: Pustovně na Rad hošti. Péčí klubu přátel umění. Prěmie na rok 1900 a 1901. Nakladatel A. Píšn, knihkupec v Brně. Tiském »Unie«. — Bohatě ve formátu velkého kartonu vy pravená práce s výkladem česko rusko-francouzským ginálu. a elegantními drobnějšími obrázky v textu jest »zúčtováním výsledku studia lidových staveb a vý- tvarného umění na Valašsku a Uherském Slovenskue autora, architekta Jurkoviče, jenž řídil stavbu zná- mých dnes po všem českém světě přepychových budov letní kolonie radhošťské. * Z pozüstalosti J. F. Smetany, jehož na- rozenin stoletá paměť právě se slaví, podáváme dvě zajímavé ukázky veršů ne tuze vzletných formou básnickou, ale za to tím pozoruhodnějších obsahem. Obě národně-politického rázu, prozrazují silné cítění a smýšlení muže. První, nadepsaná »Laokoon«, jest opatřena datem (srpen 1854) zní: Jaký zápas hrůzyplný Potvorn so smrští znova stahuje ho novým krukem, velikánská černí zmije kulem těla muže sllna slobou syčí, úže svínál. v stažených se kruzích vije, rek nmdlévá v boji tukám prsy svírá, hrálo šarti. Aeh! zlaž sjde kraté smrti? vudy láme, kosti drti. zda jej hroznýš nerozdrti?
Jurkovič A Píšn Smetan Láokoón Brno Valašsko Aeh klub přátelit uměný
12 article
Muž se brání zenfanlivě, Tak I tebe, vlastš milá. silnou zuakou hada chop hroznýš po staleti svírá, v chřtán mu prsty pružné vtírá. úž a úke obtádeje hod ho černou krrí kroj, v údy tvoje Elosb se vtírá- ehruhy své rozvinuje, Ach! zdaž jemu odulaš volnějl rek oddychuje. a svůj živol zachováš? Druhá, psaná s nápisem »Augsburkyně« je rovněž politického obsahu a hledě ke zmínce o událostec holštýnských, ač bez data, bude asi z konce let pa- desátých neb počátku šedesátých: Slyž Německo, a procitni Takto v45 se janyk hubí, jedneu zo své ospalesui, tim i samo žiti naše, jaké nátili se děje neb klo jazyk potlada je. v Islštýnsku tvé národnosti na národu vrakdu paše. V zněmčování všech Kroslandů zdánování téte zena zřajmě se jil postapaje vláda statné pokračuje, v jedné tama vejenské čkola začná celého Německa, dík i shválu zasluhuje. p0 dánsku ne vynčuje. Ve školách i při úřsdech Jest to přece plnk německý. všude jazyk s4ě jen viádne. zemně Němel chydlená národní se jenem trri škola sslna německými pokud zdušen neuvadne- peněsí je vystavěnia. Natno jistě, by slovanská národnest se udusila, by se osvéta německá na východu tozitříla.
Německo
13 article
Z českých listů.
14 article
* »Nový Živo!e, řídě se příkladem »Volných Směrů«, počíná pěstovati umělecké reprodukce. Únorové číslo věnoval po těto stránce barevným obrázkům Kalvodovým, z »Černých polí« za Lužán- kami u Brna, jež Merhaut uvedl do literatury. »Nový Zivot« připojuje k reprodukcím zmínku o Merhautovi, podávaje tak společnou charakteristiku malfře u spisovatele, obírajících se týmž thematem. Pokus ten je novým dokladem, jak u nás zájem literární o naši literární produkci stoupá. Měli jsme posledním časem — bez ohledu na to, o kterého autora právě se jedná — příležitost několikráte ukázati, jak pro- spěšno je pro naše čtenářstvo, že nestojí naprosto odloučeně vůči uměleckému dílu, jak přispívá roz- šíření knihy i hlubšímu zájmu na ní, když obecen- stvo seznamuje se blíže s autorem i mimo jeho dílo. když může nablížeti do duševní jeho dílny, krátce když kritika nestará se pouze o vystižení hodnoty díla, ale o to, aby sblížila autora s čtenářem. P polemické periodě kritiky, jež v mnohém, přes své výstřelky, vzbudila větší zájem o literaturu, nastává klidnější doba, věnovaná studiu autorů, jež bohdá do našich literárních poměrů vnese mnoho dobrého jak pro autory tak pro čtenáře. *Naši úvahu o populárních spisech, již jsme na speciálním případě vytkli požadavky, které mu- síme na popularisaci vědy klásti, a postavili se proti knihám nedokonalým, jichž počet poslední dobou u nás povážlivě vzrůstá, potvrdily posudky odborně.
Kalvodův Merhaut Brno Nová Zivot
15 article
»Obzor literarní a umělecký« a »Živae přinesly o knize, o níž jsme se zminili, odborné úsudky přímo zdrcující. Není tím nikterak podceňo vána dobrá snaha, jež se u nás potěšitelně rozmáhá. po odborném poučení širších vrstev, naopak svědě posudky takové, jak vážně pohlížíme na vážný úko dobré popularisace vědy, a jak mnoho očekáváme o něho pro naše čtenářstvo. Čituji k tomu několik slov o jiné podobné populární knize, rovněž nedostalečné. jež napsal ve svém referátu v »Živě« O. Kramář »Takový podnik má pro českou literaturu nemalou důležitost, neboť nám se nedostává pomůcek širšímu obecenstvu přístupných a srozumitelných, k nimž by neodborník mohl sáhnouti, aby se poučil o hlavních výsledcích některé vědy. Proto jest úkolem každého spisovatele, jenž se uvolí psáti takovou knihu, aby přesně odvážil, co do takového kompendia nutno složiti, aby se všech specialností vystříhal, poku nemají širšího interessu, a konečně aby to, co po- kládá za důležité, podal přesně vědecky, avšak srozumitelně. Vše musí býti náležitě vyčerpáno, aby čtenáři nezůstávaly pochybnosti a aby vše bylo jasné.
16 article
Psáti takovou knihu není snadné a předpokladá to vždy dobrého všestranného znalce.« * »Český Lid«, jenž v posledním sešitě při- náší opět hojně příspěvků k naší literatuře lidové (Dětské rozmluvy, divadelní hru o selské vojně z XVIII. stol. Dopisy našeho lidu atd.), pokračuje též v zajímavé anketě o tom, jsou-li našemu lidu známy »víly«, či zná-li jen »lesní panny«, »ženky a p. S dotazníky podobnými máme u nás ještě potiž. »Český Lid« pokusil se podobně již sebrati materia o hvězdách, o pídimužících, bohužel však že vý- sledek přes úsllovnou snahu redakce nebyl valný. ač dolazníky její uznány byly i v cizině a otisko- vány i v cizojazyčných listech odborných. Je ku podivu, že přes značný zájem, který se u nás o výstavy národopisné jeví pro lidovědu, podobné otázky u venkovských sběratelů nalezají málo po- rozumění, ač by mohlo několik pilných intelligentů dle návodu daného snadno platně rozmnožiti chudou znalost naši o domácí lidové literatuře. Anketa o vílách zdá se nasvědčovati tomu, že víly nebyly našemu lidu známy. Ubývá tím opět jeden typ z naso dosti chudé lidové mythologie, přes to však nebylo by na škodu, kdyby hojnější účastí na anketé se- bráno bylo hojněji spolehlivého materialu o víře v lesní ženky a p. Čtenář.
17 article
Odborné spisy. Idealiem a reallsm v přírodní vědě Sepsal prof. dr. F. Mareš. Nákladem knihkupectv Fr. Řivnáče v Praze 1901. Století, bohaté přírodovědeckými výzkumy, konč sporem o principie poznání. Mnozí přírodozpyte mají za to, že přírodovědecké poznání vyplyne samo z fakt, i požadují jen fakta, nezkalená subjektivnosti a filosofováním. Pokládají některé theorie, atomistiku. vlnění etheru, descendenci a p. za výraz poznaného skutečna, vyplynulý z tisíců fakt. Tomuto poněti podřizována i biologie, život prohlášen za pouhý děi fysickochemický, jenž vznikl mechanicky, taktéž se i vyvinul a zachovává. Proti tomuto přírodověde ckému realismu povstává idealism. Dle něho t. zv. fakta nejsou než přesně slanovené souvislosti a zá- vislosti smyslových vněmů, o kterých nutně věříme že odpovídají souvislostem dějů nám nepovědomých k nimž naše zkušenost nedosahuje. Vědecké theorie jsou myšlené obrazy, které si lidská mysl sestrojuje, aby pochopila ony souvislosti. Toto idealistické po- nětí vzdává se poznání skulečna, které by existovalo jakožto základ a příčina smyslových vněmů. Spis prof. Mareše líčí průběh sporu mezi oběma způsob nazírání na vědu přírodní, ukazuje, jak z realisti- ckého základu Descariesova a Locksova přesunuje se přírodní věda na idealističký zžklad Berkeleyův.
profesor doktor F Mareš Řivnáč Mareš Descariesův Locksův Francie Praha
18 article
Humeův a Kantův. * Mikrofotografie. (Fotografování drobno- hledem.) Sepsal Karel Kovář. měsíský zvěrolékal v Praze. 42 vyobrazení v textu, 2 tabulky s přílohou V Praze 1901. Nákladem Cyril.-Method. tiskárny. Malá citlivost kalodových desek a nedokonalos čoček vyžadovaly při starém způsobu fotografie pří mého světla slunečního, tak nestálého a často vzác ného. Teprve vynález suchých, citlivých desek bromo stříbrnatých a zdokonalená methoda rozmnožovac umožnily úspěšnější fotografii drobnohledem, tak vý znamnou v povolání, zvláště badafelském, při vy učování přírodovědeckém i v soudní lučbě. V cizině dosáhla mikrofotografie už největšího rozšíření. Zá- měrem autorovým jest, zjednati zajímavému odboru žádoucí popularity v povolaných kruzích i u nás. Látka ke spisu čerpána z bolaté literatury cizo- jazyčné i z domácích a vlaslních zkušeností. sv Ze slovanských tistů- * Srbský měsíčuík »3aata«, jehož redaktorem je chvalně známý jovitlkář Janko Veselinovič, v po- sledním čísje uvešejňuje stať »Poitický a ku)- turný rvzmach Chozvalů« z knihy »Na Černou Horu« od Jos. Holečka, v překlade
Humeův Kantův Kovář Cyril Janko Veselinovič Poitický Holeček Praha Černá Hora Jos
19 article
Kosty S. Taušanoviče, jenž v úvodě praví Srbskému čtenářstvu je dostatečně známa velká váž nost díla Josefa Holečka a jeho způsob nazírání. Znaleckým okem hluboko proniká v duši národa po- zorovaného a nepřestává pouze na tom, aby poznal pravdu v její podstatě, nýbrž kritickým bičem mrské všechny chyby a vady, které působily ať na národní degeneraci, ať na zkaženost politickou, jež u někte- rých Slovanů dostoupila do té krajnosti, že se stali prostými náhončími pangermánské myšlénky »Drang nach Osten«. O Holečkovi a jeho práci promluvím brzy obšírněji, až odevzdám veřejnosti druhou část jeho knihy »Bosna a Hercegovina za oku- pace«, jež je věnována výhradně dvěma otázkám agrárné historii a sociálně-politickým poměrůmv Bosně a Hercegovině. Ale aby se rozumělo práci Holečkově, považuji za potřebno podotknouti ještě. že jest jednakým ke všem Slovanům, i ke svému národu: stejně dobrý, může-li u nich pochváliti něco dobrého a co vede ke sbližení a jednotě slo- vanské, a stejně přísný, je-li řeč o jejich sobeckých choutkách a separatismu, kterými na škodu jiných Slovanů vyhledávají zdánlivé prospěchy u protivníkův a tím způsobem z krátkozrakosti obětují nejsvětějši zájmy svého národa v budoucnosti. »Kienckoe Caono« v č. 4722 uveřejnilo delší článek o Juliu Zeyerovi, Pisatelem je prof. Jareš.
S Taušanovič Holeček Holečkův Zeyer Jareš Bosna a Hercegovina Boseň a Hercegovina Drang nach
20 article
* Majitel a vydavatel »Honaro Bpevenn« p.A Suvorin věnoval nedávno jedno ze svých popu- lárních »Matemx nnce« rozboru ruského deka- dentství. Podnět zavdala mu dekadentská výstava petrohradská. Dle slov vynikajícího publicisty ruského dekadentství jest »naas« (zdechlina) t. j. co padá. ať to jest nedozrálě nebo přezrálé. Jako když zaduje nakažlivý vítr a padají zvířata, ptáci, červy, stromy. květiny, plody, lidé. Padají a hnijí, nabývajíce pitvor- ných, shrbených, zkřivených obrysů. Ano i sám jas slunce a měsíce pozbývá své síly a d dává všemu ponurého rázu. V lese není zelené, šelestu a změti různých trav — panuje tam jakési temno, anebo se zdá, že tam vítr u velikém nepořádku rozházel celé stohy sena. Ve vodě není bystrého proudu, ale cosi kalného, tmavomodrého jako nějaká chemická smíše- nina. Člověk zdá se stínem člověka, obličej jeho jest bolestný, aneb sotva lze jej pozorovati. Není na něm krásy, síly, zmužilosti, ducha — je to chorobná, zlo- mená, shrbená postava, slovem mátoha. Všecko to je úpadek. Všecko umřelo, uvadlo, vybledlo, všecko pozbylo veselých a živých šťáv životnosti, všecli no změnilo vzezření, jako bychom se octli v říší smrti a umírání. Jak od také přírody, tak také od lidí těch ničeho nelze očekávati. Buď umřeli nebo umíraji anebo stůní... To jest dojem dekadentské výstavy obrazů. Jest to umění, jež umírá, ale nikoli obrozuje.
Bpevenn Suvorin
21 article
A ještě horší je, že jest to všední a obnošená již moda. Co ve Francii bylo dokona no, to v Rusku je v počáteích. Kdyby byl směr vznikl v Rusku, nabyl by jakéhosi význačného rázu, ale tomu tak, bohužel. není. Ruská intelligence kráčí šmahem za západem jako věrná otrokyně za svým pánem. Ostatní spo lečnost ruská hledí v rozpacích na toto umění, ne vědouc, jak je oceniti, co si z něho vzíti, je-li to smrt nebo obrození? V tomto malířství není nic r- ského, leda snad ponuré barvy a chatrná kresba Něco člověka vyhání z oněch sálů, naplněných mrtvolami, pololidmi, polopřírodou, polomalířstvím Člověk bezděčně uuíká na vzduch, kde vidí skuteč nou oblohu, skutečné domy, sníh, živé lidi s jejich radostmi i žalostmi, s jejich tužbami, nadějemni i zkla- máními.
Francie Rusko
22 article Z cizích revul.
Z cizích revul. * Lucembursko — píše »Das literarisch Echo« — stojí na rozhraní mezi Francií a Něme ckem. Kdežlo mluva lidu jest německou, tíhnou vzdělanci k Irancouzské kultuře. Spisovatelé lucem burští obyčejně píší oběma jazyky. Někteří však při klonili se k frančině (na př. Guillaume Capus, žijíc v Paříži), jiní k němčině (tak Philippe Bourg. gymn professor v belgickém městečku, jenž mimo jiné na psal německy i drama »Papst u Fürst« a Mikulá Welter, jenž německy zdramatisoval pověst o Melu sině a jenž vydal i sbírku ballad a romancí »Aus alten Tagen«). Na poli dialektické pocsie bylo dosu vykonáno máto nového; teda to, že orgán spolku pro lucemburské dějiny, literaturu a umění »On Hemecht« (Naše vlasť) přinášejí častěji básně v lu cemburském nářečí. * Nihilism v ruském románě stopuje A. Braune v «Zeit«. Nachází, že otcem nihilismu jest Turge- něv, jehož Basarov (Oleové a syni) spíše z literatury přešel do života, než naopak. Po Turgeněvu násle- dovala řada spisovatelů, kteří libovali si v líčen typu nihilisty. Tak Cernyševskij (»Co dělat ?«), Gon- čarov (»Obryv«). Turgeněv (»Novina «). S hnutím nibi- listickým objevoval se prý v románě ruském velmi brzo i marximus, jejž pěstoval Čirikov ve svých no- vellách a jejž znovu v život vyvolal Tolstoj (» Vzkří- šení«) a Maksím Gorkij (»Foma Gordějev«) * »Stav Anglie na začátku nového století« líčí v »Mercure de France« Henry D. Davraye. Nepřirozený rozkvět v minulém století měl za násle- dek nepoměr mezi ragou vládnoucí a přemoženou Dnes má Anglie i s koloniemi 400 millionů podda- ných. Z těch toliko 60 millionů anglické ragy. Ostat- ních 340 millionů, tedy skoro šesteronárobná většina jsou bez práv a skoro otroky. Tím se ale stává, že se hned zde, hned onde ukazuje nedostatek těch kteří by dovedli spravovat říši tak velikých rozměrů.
Guillaume Capus Philipp Bourg Hemecht A Braun Turgeněv Cernyševskij Čirikov Tolstoj Vzkřit Gorkij Henry Davray Lucembursko Francie Paříž Anglie Mercure jít Franca spolek pro lucemburský dějiny Foma Gordějev Papst u Fürst balada a romance Aus alten Tagen Gončarov
23 article
Nejlepším dokladem je burská válka, která, nebude-li uzavřen brzký mír, skončí tím, že Anglie složí zbraň, poněvadž nenalezne dostatečného počiu vojáků. Te je jeden z chorobných symplomů, které se ukazují ve státním organismu anglickém. Davray pokládí vůdčí roli Angiie za ukončenu. Na její místo na- stoupí buď Rusko nebo Německo nebo Spojené státy americké. Anglie ztratí své velmocenské postavení jako je ztratilo Španělsko a jako je pozvolna ztrác Francie. * V »L'Humanité nouvelle« píše E. Briar o francouzských dělnických kongresech. Jsou zřízeny dle vzoru anglických Trade Unions. Účelem jejicí je ustaviti pevně poměr dělníka k zaměstnavateli poskytovati prvému ochrany všude, kde by jí potře boval. Themata, jež se hlavně rozebírají na těchto kongresech, jsou: mzda, bursa práce, vztahy mez bursou práce a dělníky-vojáky, vyjednávání se za Sesa m. městnavateli, dětnické pokladny. Bibliografie. * Český lid. Sborník věnovaný studiu českého lidu. Redaktor dr. Čeněk Zíbrt. Roč. X. č.4 Nákladem F. Šimáčka v Praze 1901. V obsahu mezi jiným: Divadelní hra selské vojně z XVÍII. století. Podává dr. k V. Adámek. Názorná květene Prof. Fr. Polívka, R. Promberge zomi koruny české. Nakl. zimolezovité, mařino- Sešit 11.—12. Řády tykvovité, Popis rostliny, život vité, kozlíkovité a štětkovité.
V L E Briar Ses doktor Čeněk Zíbrt V Adámek Polívka R Promberge Anglie Rusko Německo spojený stát Španělsko Francie Praha Trade Union
24 article
Četné vesměs původní její, užitek, dějiny, etymologie. knihy jest populární. ilustrace, diagramy atd. Slol v Praze. Popisuje * Staromčstský rynk historicko-uměleckými dr. Josef Teige a výklady pol. přátel staro- provází Jan Herain. Nakl. S 2. obsahuje zprávu žitností českých. Sešit radnice a o počátku jednání ve příčině přestavby stavby dle plánů vídeňského dvorního stavebního rady Petra Nobile, jež z rozkazu císaře Ferdinanda r. 1841 musila býti zastavena. Jak přiložené illustrace ukazují, hotová stavební nestvůra, jež by byla zni- čila i posavadní malebné průčelí, směrem k Sirkové Časopis společnosti Přátel staro- žituosti. Redaktor dr. J. V. Šimák. Ročník VIII. Nákladem společnosti. Právě dokončený ročník časo- pisu, věnovaného českým starožitnostem ve smyslu nejširším, ledy nejen památkám výtvarného umění předhistorickým, ale též kulturní historii, lidové tra- dici atd. vyznamenává se rozmanitostí a bohatstvím svého obsahu a záslužnou horlivostí, s jakou se za- sazuje o ochranu našich starých památek. Čtyt svazky do roka. *Chodové, strážcové českých hranic. Daleko hled, vzdělávací četba pro každý věk i stav. Sv.i Nakl. F. Šimáček. Knížka, obsahující 32 vyobra- zení a dvě obrazové přílohy, podává obraz národo- pisný a zeměpisný statečného lidu na nejzápadnějším pomezí slovanském. Stručný přehled dějin, země- pisný ráz kráje, chodský lid, jeho povaha, nářecí, kroj a jednotlivě typy, chodská ves, dvůr a chalupa, zaměstnání a obyčeje Chodů a konečně zápas za svobodu. ulici.
Staromčstský doktor Teige Herain Petro Nobile Ferdinand J V Šimák Chod F Šimáček Praha
25 article
* Zelinářství. K potřebě hospodářům i ho- spodyním, jakož i hospodářských, zahradnických hospodyňských škol. Sepsali Frant. Suchý, řediteh českého pomologického ústavu v Brně a Jaroslav Tebich, tajemník českého odboru zemědělské rady pro markrabství moravské. Nákladem českého knih- kupectví J. Barviče v Brně. Vyšlo jako 1. svazel »Rolníkovy knihovny«. Levné illustrované kníhovny Beaufortovy ročníku II., svazek 1. přináši začátek románu H Sienkiewiczova »Pan Volodyjovski« v pře kladu J. J. Langra. * Ludmila. Sbírka zábavné četby pro český lid. Ročníku III., svazek 3. Mezi tkalci. Napsal J. V. z Finberka. Red. ThC. J. Pauly. Nákladem Cyrillo-Methodějské knihtiskárny V. Kotrby v Praze.
František Tebich J Barvič H Sienkiewiczův Volodyjovski Langer Ludmila Thc Paul Metodějský V Kotrba Suchá Brno Finberk Praha český pomologický ústav v Brno český odbor zemědělský rada Beaufortův ročník II
26 article
Z hovorny-
27 article
* Pozoruhodný návrh na uspořádání Výstavy české literatury v Praze učinil pan J. O tlo ve schůzi Spolku českých knihkupců a nakladatelů. Asi před 30 lety byla v Praze první výstava českých knih na ostrové Střeleckém. Od té doby učiněn byl tak veliký pokrok, že by bylo zajímavo poznati dnes přehled všeho, co u nás od té doby vyšlo. Spolek českých knihkupců a nakladatelů jako středisko ce- lého českého obchodu knižního, je povolán k tomu, aby obecenstvo s literaturou seznamoval, aby budil zájem pro knihy české. Nejen obsahem, ale i úpravou knih českých můžeme dnes směle konkurovati se světovým trhem. Na pařížské výstavě obdržely čelné firmy české nejvyšší vyznamenání, naše reprodukce a tisk illustrací došel uznání nejen v Paříži, ale i v Německu, třeba tedy, aby i u nás doma poskytnuta byla obecenstvu českému příležitost seznati všecku domácí práci naši pohromadě a přehledně. Není po- chyby, že myšlenka pronesená dojde uznání vše- obecného. Kdo má zájem na zdaru výstavy, necho přihlásí se k účastenství. Jen za podpory všech či- nitelů možno se zdarem provésti podnik tak roz- sáhlý. Přihlášky třeba zasílati na Spolek českýeh knihkupců a nakladatelů v Praze.
Praha Paříž Německo
28 title
Ze soudní síně.
29 article Volební dozvuky před soudem.
Volební dozvuky před soudem. Lednové volby do říšské rady zaměstnávají již po delší dobu senáty trestního soudu. Žalujeť státní zastupitelstvo pro přečin falšování voleb osoby všech sran, které postiženy byly při odevzdávání listků hlasovacích a mély lístky legitimační, jež nezněly na jmeno odevzdatelovo. Z pravidla končí případ odsou zením nepravého voliče. Volič takový, p. Jar. Jedli- čka, předstoupil včera před senát, jemuž předsedal president p. dr. Wokaun. Obžalovaný zkroušeně doznal, že odevzdával lístek volební, uváděl však, že nemínil dopustití se žádného podvodu, že neznal ustanovení zákona, jež zakazuje odevzdati lístek za jiněho a zapřísahal se, že by býval lístek odevzdati nešel, kdyby býval vě- děl, že se dopouští trestného činu. Jest holičema ístek mu odevzdal zákazník s prosbou, by lístek zaň odevzdal, že nemá času jíti k volbě. Pan Jedlička ocholně vyhověl svému zákazníku, ale ochola jeho málem byla by se mu stala osudnou.
doktor Wokaun Jedlička
30 article
Když totiž vešel do síně volební a když byla pře- čtena jeho legitimace, problásil p. Jan Beiwl, před seda volební komise, že lístek obžalovanému nepatří načež se p. Jedlička přiznal, že mu byl lístek dán, aby za majitele jeho volbu vykonal. Byl ihned za- držán a jmeno jeho zjišténo. Z přečtených prolokolů při ličení vycházelo na jevo, že jak zeměpanský komisař tak i předseda ko- mise měli při celé afféře dojem, že nejde o poku volbu falšovati, nýbrž o omyl osoby zákona neznalé. Okolností těchto užil obhájce obžalovaného pan dr. Groš k obraně svého klienta. Vytkl, že jen vi- nou úřadů občanstvo nezná zákonného ustanovení že voliti se smí jen osobně při těchto volbách, ž se nepostaraly o to, aby srozumitelným a stručným způsobem na legitimačních lísteích o tom bylo ob- čanstvo poučeno a uvedi také, že obžalovaný, byv tázán po jmeně, ihned komisi chází vykonati volbu za sebe, nýbrž za jrnetro. že tedy ani nepředsevzal činu, vedoucího ke skuteč- nému provedení lalešné volby. Vždyť po tomto jeho prohlášení komise lístku hlasovacího nepřijala. Soud po krátké poradě obviněného obžaloby zprostil a sice z důvodů těch, že u obžalovaného jenž se nalezal v omylu, nelze předpokládati zlého úmyslu, vedoucího ke spáchání deliktu jemu klade ného za vinu.
Beiwl Jedlička doktor Groš
31 article
Baron pro podvod odsouzen. Z Berlína, 21. března. Pův. tlgrm. »Nár. Listů«.) Poručík gardově jízdy, baron Broich, byl od souzen pro podvod k — pokutě 1000 marek. Pod- vodu dopustil se tím, že vylákal na jistém lékaři značný obnos peněz, předstíraje mu klamně, že mu opatří znamenitě honorované místo. Hrabě pro podvod odsouzen. Z Curychu, 21. března. (Pův. tlgrm. »Národních Listů«.) Soud zdejší odsoudil hr. Ondřeje Raday z Pešti pro podvody zde loni v létě obnosem 400 franků spáchané na 1 rok do káznice a k vypově- zení na 10 let ze Švýcarska. Obžalovaný byl vydán švýcarským úřadům z Londýna, kam byl uprehl a kde zatčen byl. Po odbytí zdejšího trestu svého vy- dán bude uberským úřadům, jelikož v Pešti paděla směnky. Klimtova »Medicina.« Z Vídně sdělují Orgán secessionistů »Ver sacrum« oliskl v po- sledním čísle skizzy k zmíněnému Klimtovu obrazu. na nichž mimo jiné byl i obraz těhotné ženy St. zastupitelstvo konfiskovalo čislo ono, jelikož obra onen urážel prý veřejnou mravopočestnost. Poradní komora soudu zrušila ale včera konfiskaci. St. za- stupitelstvo odvolalo se z rozhodnutí toho k vrchnímu zemskému soudu.
Baron Broich Hrabě Raday Klimtův Berlín Curych Pešť Švýcarsko Londýn Vídeň Vera
32 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Výroční zpráva Ústředního spolku knihtiskařů a pismolijců v Čechách »Typogr. Besedy« vykazuje v pravdě uznáníhodnou činnost lohoto dělnického sdružení a to jak na poli huma- nity, bde skýtá podpory v nemoci, v neschopnosti ku praci, v nezaměstnanosti, vdovám a sirotkům, tak i ve směru vzdělávacím a společenském. Na podporách vyplacen celkem obnos 119.820 K 76b a to 789 členům nemocným 48.583 K 96 h: 45 čle- nům invalidním 19.958 K; 59 vdovám 8790 K 40 h 91 sirotku 8361 K; 317 členům nezaměstnaným 25.408 K; 856 cestujícím 4029 K 40 h a 39 členům pohřebného 4690 K; k účelům vzdělávacím věno váno 7799 K 93 h. — Spolek obstarává též spro- středkování práce a vykazuje záznamu 671 sazečů. 193 tiskařů a 6 písmolijců, z nichž byla práce po- ukázána: 538 sazečům, 119 tiskařům a 3 písmolij- cům. Tím zjednal si také i přímý vliv na poměry pracovní a mzdové, které také v rámci působnosti jeho byly upraveny. »Typografická Beseda« má také velikou knihovnu, čítající celkem na 6855 svazků to v Praze 3735 svazků a v 16 svých filiálkách 3120 svazků a to jak obsahu odborného, vědeckého, belle- tristického tak i sociologického. Členů číta spolek 2246 a to obou národností.
Čechy Praha
33 article
*Schůze členů Prvního spolku ku podpor řezníků král, hlav. města Prahy za účelem stano vení kandidátní listiny pro valnou hromadu koná se dnes v pátek o 5. hod. odpol. v zasedací síni spole- čenstva řezníků novoměstských, v domě č. p. 11-II * Beseda zlatníků a stříbrníků v Praze Při výroční řádné valné hromadě, konané dne 10 března t. r., zvoleni do správního výboru pro r. 190 následující pp.: Předsedou Václav Brabec, místopřed sedou Bohumil Horák. Nový výbor ustavil se násle dovně: Jednatel Josef Novak, pokladník Karel Hájek, knibovník František Kohout a domäcí správce Pet Bouček. Přísedící: Bohuslav Routek, Antonín Roz točil, Prokop Roztočit, Viktor Blomer, Ferdinad Che valier, Jan Krombhole, Václav Plichta, Františel Procházka, Antonín Sommer. Náhradníky zvoleni Bohuslav Hodec. Josef Výkora, Břetislav Rubringer, Václav Prkený. Josef Ruberio, Max Gradwohl. Revi- sory účtů: Jan Leitzer. Václav Syrový. Václav Krut- ský. V květnu o svatodušních svátcích pořádati buda Beseda velký representační dvoudenní výlet do Tur- nova a okolí.
Brabec Horák Novak Hájek Kohout Bouček Routek Antonín Roza Prokop Blomer Ferdinad Che Krombhole Plichta Procházka Sommer Hodec Výkor Rubringer Prkená Ruberio Gradwohl Leitzer Syrová Václav krut Praha
34 article
Stávky. * Z Nového Sedla, 21. března. (C.-B.) Hornic dolu Helenina v Novém Sedle počtem 125 zastavili 18. t. m. práci pro neshody o mzdu. Ale stávka asi dlouho nepotrvá. * Z Marseille, 21. března. (C. B.) Správnl rada komory dělnických syndikátův a »bursy práce« vyzývá všecky odbory aby zastavily práci a aby se prohlásily solidárními s děl- níky přístavními. * Z Marseillo, 21. března. (C.-B.) Včerejší panika byla způsobena ženami, kteréž probí- hajíce ulicemi volaly na obchodníky: »Z avfrejte krámy! Revoluce počíná!« Vyhláška sta- rosty varuje před obnovením konfliktů. Stávkujíeí sdělili společenstvu rejdařův, že ujmou se opět práce na vlastní účetijako kooperativni společnost. Návrh ten bude sotva přijat, po- něvadž rejdaři jsou podnikatelům smlouvou vázáni. — Zpráva, že včera vypleněno bylo několik krámů jest nesprávná. * Z Marseiile, 21. března. (C-B) Jsou obavy, aby dělníci neprovedli hrozbu všeobecnou stávkou. Do některých továren dělníci dnes již nepřišli. Ně- kteří průmyslníci a obchodníci dají dělníkům 100.000 Ir. na zřízení kooperativné jednoty, ale až po obnovení práce. Dva agitátoři budou postaveni před policejní soud pro rušení práce vyhrůžkami.
Helenin Ir Nový Sedlo Marseille
35 title
Věstnik spolkový.
36 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Z technického odboru České ebee sokolské. Účastníci schůze, kteráž konána bude dne 24. t. m. v Přerově, vyzývají se, aby přinesli kromě úplného cvičebního kroje i ta čísla »Věstníku sokolského«, kdež uveřejněna byla cvičení pro čtvrtý slet všesokolský určená, jak prostná tak i nářa- dová.
Přerov
38 article
Dne 22.března. ZHlaholu pražského. V 6 hodin večer jest zkouška dámského odboru a v 7 hodin společná zkouška s mužským sborem ku příštímu koncertu. — Klub českých [ilateli- stů má členskou schůzi o 8. hodině večerní v re- staurantu »u Choděry«, pokoj č. 6. Hosté vítáni. — Hlahol vinohradský má společnou zkoušku ke koncertu pořádanému 30. března. Dámy o 6., páni o půl 8. hodině večer. Přítomnost všech členů velmi nutná. — Měšťanská beseda vKarlíně žádá své pp. členy, aby se v hojném počtu zúčastnili po- hřbu dlouholetého a zasloužilého člena pana Aloisa Mésza, který koná se ve 3 hodiny odpoledne z chrámu karlínského. — »Russkij kružok«. Večer od 7. do 8. hodiny vyučuje se ruštině, načež pan A. P. Vozně- senský bude přednášeti z ruské literatury. Po před- nášce volná zábava. Dne 1. dubna. Spolek zemských úřad- níků království českého bude míti večee o 7. hodině výroční valnou hromadu v dolejších míst- nostech restaurantu Chodérova. — Schůze správního výboru koná se v sobotu o 8. hodině večer v míst- nostech spolkových.
Choděra Mésza Russkij kružok zemský úřad Chodérov
39 article Zábavy.
Zábavy. Zemská jednota soukromých úřad- níků (odbor vinohradský) pořádá zejtra 23. března o 7. hodiné ver »u Břetislava« v Jungmannově třídě č. 19 n. pro eleny a jejich dámy přátelský večírek. Uvedení hosté jsou vítání. š V Prz. Jiz bu doucí neděli koná se výroční valná hromada, klerá má schváliti navržené změny stanov, které znamenají pro besedu obrození spolkového života. Po dlouhém a obtížném vyjednávání umožněno konečně, že ny- nější stanovy besední, které po třicet let nebyly mě- něny a dnešním časovým poměrům naprosto nevyho- vují, upravily se tak, aby vyhovovaly aspoň částečně přáním a steskům členstva. Záleží nyní pouze na členstvu, aby snaha výboru byla korunována výsled- kem. Kdyby tentokráte nebyla valná hromada pro slabé účastenství schopna usnášeti se, jest nezbytná změna stanov na dlouhou dobu opětně zmařena; proto vyzývá se členstvo besedy, by v neděli dna 24. t. m. o desáté hodině dopolední najisto se zúčast- nilo valné hromady.
Břetislav Jungmannův Jizera
40 title
Válčení s Čínou-
Čína
41 article V Praze, 21. března.
V Praze, 21. března. K angloruskému konfliktu. Zpravodaj »Paris Nouvelles« oznamuje z Tjencina: »Situace stále se pri- ostřuje. Vážný kontlikt může propuknouti každou chvili. Vojska veškerých velmoci jsou ve zbrani. Situace na nádraži zůstává tatáž, ačkoliv rozčileni, pokud mežno, dostoupilo ještě vyššího stupně. Francouzští vojíni ob- drželi rozkaz zachovati úplnou neutralitu. Než včera večer četné skupiny Francouzů pobíhaly kol řad anglických volajíce: »Ať žijí Ru- sovél«, »Hanba Angli čanům!« Četné rvačky se strhly, z nichž mnoho končily krveprolitím. Posléze tři francouzští vojíni přepadli anglického setníka Bodera a zbili jej. Setník bránil se holí, až Sicolsové ho vysvobodili z nebezpe čné sitnace. Generál Campbell, shromáždiv své sbory, zahnal Francouze a obklíčil úplně tábor francouzský. Z Londýna, 21. března. (C. B.) »Reut. kan- celář« sděluje z Pekina ze dne 20. l. m.: 60 Au- straleův a 2 setniny pěchoty povolány náhle do Tjencina a odjely tam ráno. Do Taku poslán rozkaz, aby bylo sto námořníkův odtamlud posláno do Tjen- cina. Tyto pobyby vojska způsobeny byly obavow, že by mohlo za příčinou anglo ruských sporův o území dojíti ku konftiktu, zvláště k dyž francouzské vojsko, jehož chování vyvolalo už mnoho třenic, hledí přivoditi srážku.
Paris Nouvelles Francouz Angl Boder Campbell Praha Londýn Reut Tjen 60 Au
42 article
Britští velitelé přejí si proto, by měli dosti zdatného vojska po ruce, aby zacho- vali pořádek na ulicích. Generál Bayland — francouzský velitel — odjel dnes ráno rovněž do Tjencina, aby vyšetřil, jak si fran- couzské vojsko počíná a aby zjednal pořádek. Doufá se, že záležitost tato, jež pokládá se za nezbytný následek společného pobytu tolika cizích různých vojsk na jednom místě, jest nyní ukončena. V dnešní poradě vyslancův vyřizovány jenom všeobecné, běžné věci. Usnešení zvláště důležitých učiněno nebylo. a. Z Říma, 21. března, »Tribuna« sděluje z Nov. Yorku ze spolehlivého prý pramene, že Mae Kinley pokládá rusko-anglický konflikt za neodvratný. Amerika lituje prý této eventu- ality, politikové však, tisk i líd (?) stojí prý na straně anglické. Americké arsenály obdržely též rozkaz vy- zbrojiti další lod. Z Tjencina, 21. března. (Reuter.) Postavení obou stran je beze změny: jedna i druhá varuje se nepřátelského postupu, Angličané mají k disposici 1000 m. evropského vojska. Ruského vojska není mnobo. w. Z Londýna, 21. března. Ranní listy ně- které nevědí ani, co vlastně mají souditi o situáci v Tjencině. Většina míní, že poslání Walderseeovo jest zmařeno, že ale vede se vyjednávání přímo mezi Londýnem a Petrohradem a že toto dospěje k smí- nému vyřízení krise.
Bayland York Mae Kinley Angličan Řím Amerika Tjencina Londýn Petrohrad Reuter