3
masthead
22. března 1901
5
article
a neúrody. Dovozoval nutnost stavby místní dráhy
a žádal, by jeho návrh byl přijat.
Poslanec Spíněič líčil žalostné poměry v Istri
a prohlásil, že tato země byla od jakživa zanedbá-
vána. Navrhl příslušnou resoluci.
Poslanec Gessmanu líčil nouzi ve čtvrt
manuhartské, její zlé následky pro domácí školu
žádal vládu za pomoc.
Poslanec Jaroš vyličuje smutný stav země-
dětství v království českém. Žadluženost selského
lidu dosáhla vrcholu, ba překročila jej. V 74 ven-
kovských obeích volebního okresu řečníkova toliko
ve třech hypoteční dluby činí méně, než jednu čtvrtinu
veškerého majetku, ve 43 měně než jednu polovinu.
v 27 přes polovinu a v jedné dokonce přesahuje výši
celkověho majetku. K tomu ještě přistupuje neúrod
a katastrofa z roku 1897. Kdežto o jiné stavy stará
se vláda otcovsky, jest stav rolnický zanedbáván
Byl obětován Maďarům a praví-li se, že vlády cizí
zejmena německá, vykonaly již přípravy pro nové
obchodní smlouvy, vláda rakouská neučinila ničeho
a možno tedy očekávati, že rakouské zemědělstvo
bude obětováno cizině. Nemohlo býti dosud aní vy
moženo zrušení blankotermínového obchodu, který
zemědělstvo tak těžce poškozuje. Také družstvům
zemědělským nevěnuje vláda náležité pozornosti.
Spíněič
Gessman
Jaroš
Maďar
6
article
Řečník podotýká po tom, že za takových poměrů
nemůže býti s podivem, že stav selský klesá tak
rychle. Vláda nanejvýše vypisuje daně a poskytuje
pár tisíci zlatých podpory. To však žádným způsobem
nepostačuje.
Rečník navrhuje resoluci, klerou se vláda vy-
zývá, by v oněch okresích, které byly poškozeny ne-
úrodou, odepsány byly daně vůbec. (Pochvala.) Má-li
býti rolnictvu skutečně pomoženo, musí se v první
řadě přikročiti k úpravě řek a zvýšení melioračního
fondu. Ostatně by se mohlo také pomoci rolnictvu,
kdyby se mu dopřálo účasti v dodávkách pro vojsko.
(Pochvala a potlesk.)
Rokování bylo potom přerušeno a nařízena dů-
věrná schůze, aby se mohly přečísti závadné
dolazy.
Veřejná schůze obnovena v 6 hod.
Předseda hr. Vetter odpověděli na včerejš
Steinův dotaz polužívání slova »böhunische ve steno-
prafickém zápisníku, že není oprávněn rozhodovat,
je-li správné slovo »böhmisch nebo čechisch«, avšak
onoho užívá se nejen ve sněmovních protokolech
zle také v publikacích »Wr. Zigu.« a »Řtíšském zá-
konníku«.
O neněmeckých dotarech odvolává se na dří-
vější své odpovědi a konečně podotýká stran člení
podaných dolazů, že čtou se, pokud čns stačí, avšak
jednací řád nestanoví, že dotazy měly by se čisti
ve schůzi, kdy byly podány. Zároveň pokáral jako
neparlamentní výroky, jichž užil posl. Stein ve svém
dotazu po arcibiskupu Kohnovi.
o Konec schůze v 6 hod. 5 min. večer ; příšt
bude zejtra v 11 hod. dopol
Na jednacím pořadu je: 1. datší debata o zprávě
výboru pro pomoc v nouzí; 2. předloha o zrušení
mýt: 3. předloha o změně rentové daně; 4. před
loha o přebytcícha společných sirotčích pokladen
5. předloha o literární ssmlouvě s Německem ;n6.
předioha o změně zákona o komorách obchodnícha
7. 1. čtení státního srozpočtu.
uháž onllánoi
Vetter
Steinův
Ziga
Stein
Kohn
Německo
7
article
zpie »Deutěchnat. Corresp.« promlavnli v dnešní
důvěrné schůzi poslanci Pacher, Schč
merer. KaiserSehumeřer Gross
Gessmann. Völkl a Wolf, načež následoval
četné věcné opravy.
Během rokování prolilásil poslanec S c ho
nerer. že všeněmecký svaz budeh zbaven dotaz-
ního práva, bude nucen zahájit obstrukci, což učíní
již zejtra.d ana T9
Mistopředseda Prade prohlásil za bezpodstatné
Wolfovo tvrzení, že zaved! předsednickou censuru
Mezi návrhy podanými ve včerejší schůzi posla
necké sněmovny jsou i návrhy sociálně-demokrati
ckých poslanců na ustanovení háňských inspektorů
na upravení výplat mzdy v hornictví a na obmazení
výpovědi a propouštění členů představenstva bratr-
ských pokladen, dále návrb posl. Tschana a soudruhů
na zřízení třetího ředitelství stálních dráh v Čechách
pro okresy německé,
vi
Pacher
Schč
merer
KaiserSehumeřer Gross
Völkl
Wolf
Čechy
d an T 9 Mistopředsed Prade
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. března. (K cisařo v
cestě do Prahy.) Podali jsme jiža mezi
telegramy zprávu o stati »Pester Lloydu«, týkající
ze panovníkovy cesty do Prahy ve druhé polo-
vině měsíce května. Stojí ještě za zmínku jiní
odstavec téže stati, jenž pojednává o obratu
v poslanecké sněmovně rakouské a shoduje se
se zprávou fvovského »Předsvitu«, na níž jsme
upozornili před týdnem. »Pester Lloyd« opakuje
zde známé sdělení, že panovník projovil pevnou
vůli, aby se nepřipouštěla taková parlamentn
situace, která by čelila proti Čechům. »Tento
pokyn — čteme dále — přiměl' také dra. Köcbra.
aby s obstruujícími českými poslanci vstoupi
v mírné vyjednávání a učinil jim nabídku, jež
by jim umožnila vyloučiti z obstrukce určiis
počet vládních předloh. Při tom sluší výtknouti
že ústupky, nabídnuté Čechům, byly panovní
kovi známy a jím schváleny. Cesta do Prahy
není ovšem nijakou součástkou oněch úmluv
Jest s nimi ve spojení jen potuď, že předpo
kládá další klidnou činnost parlamentu. Mlůže
se říci s určitosti — píše dále »P. L.« —že
na české straně udrží se dobré disposice také
pro zasedání povelkonoční, nebudou-li do smlu-
veného pracovního programu vsunuty předlohy,
jež by byly na škodu Čechům. To by ovšem
vyzvalo nový taktický obrat. Ale poněvadž alp-
ským Němcům záleží na uzákonění investiční
předlohy, nespustí se jistě do ničeho, co by
tento plán mohlo zkřižovati. Situace jest na
všechen způsob dosud velice choulostivá. Ob-
strukce, jež tak dlouho řádila na parlamentním
jevišti, nezmizela ještě v propadlišti, nýbrž byla
posunuta jen za kulisy, a čeká, neozve-li se
opět její heslo. S tím se musí počítati na všech
stranách . . «
Ze Záhřeba, 19. března. (Oslava bi-
skupa Strossmayera.) Den svato-
josefský jest Chorvatům národním svátkem.
Lloyd
Čecho
P L
Němec
Chorvat
Praha
Ob
Záhřeb
Pester Lloyd
9
article
Oslavují toho dne každého roku jmeniny svého
největšího žijícího syna, biskupa Jos. Jiře
Strossmayera. Pro letošek přichystala záhřebská
»Matice Hrvatska« oslavu zvláštního druhu. Vy-
dala anthologii nejlepších prací chorvatské
slovinské literatury, vyzdobenou kresbami před-
ních uměleů obou bratrských národů slovan-
ských. 72 spisovalelů a 18 umělců spojilo se
tu, aby jednak vzdali hold svému mecenáši,
jednak aby ukázali svými pracemi, že péče
Strossmayerova o rozkvět chorvatského lite-
rárního i výtvarného umění neminula se cíle a
nese již nyni hojné ovoce. Předseda » Matice
Hrvatské«, prof. Smičiklas, spolu se členem vý-
boru Babičem vydali se v den biskupových
jmenin zchválně do Dakova, aby stařičkému
vlastenci osobně odevzdali hold chorvatské
slovinské umělecké obce.
Jos
Strossmayer
Strossmayerův
profesor
Smičiklas
Babič
Dakovo
Matica Hrvatsko
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Srbsko se finaněně sbírá.
Srbsko má dva státníky, kteří mají v obor
financí a hospotářství neobyčejně šťastnou ruku
Jsou to Michal Vujič a Kosta Taušanovič. Kdy
koli se tito dva mužové oetli u vládního vesla
Srbsko se rychle sbíralo z milanovské mizerie
a činilo obrovské pokroky. Kdyby Milan Obre-
novič byl měl za cíl svého života jen vyssávání
srbských peněz, byl by se staral, aby Vujič
a Taušanovič neustále byli u vlády, nebot
Srbsko za nich nabývalo více mízy, z které
Milan se mohl přiživovati. Že však právě tito
dva mužové byli mu nejvíce trnem v oku, ač-
koli proti jejich osobám nemohl míti ničeho, je
důkazem, že Milanovi slo o víe, než o vyssávání
Srbska: že vědomě a bezohledně pracoval
k ochromení jeho hospodářských sil, aby ko-
nečně uštvaná a vyčerpaná země snáze dala se
dobíti té ruce, která Milanem vládla.
Micha! Vujič byl teprve nedávno znova k
vládě povolán a již jeho přičiněním srbské f-
nance se zotavují. V čem je věc, oznámili jsme
již v hospodářské části listu. Víc o tom píše
»Cpoópank«.
Vujič vrátil se dne 14. t. m. z Paříže
Podařilo se mu získati francouzskou vládu
správu pařížské bursy, že svolily k žádosti
srbské vlády, aby na pařížské burse dovolena
byla kotáž úhrnné konvertované státní půjčky
srbské z roku 1895. Tento veliký finanční
úspěch Srbska podává cizině záruku bezpečnost
a pevnoty politiky, ktěrá byla v Srbsku zahá-
jena po výjezdu Milanovu a má za účel upra-
vění všech srbských děl.
Vujič
Kosta Taušanovič
Obre
Milan
Milan slo
Micha
Milanův
Srbsko
Paříž
11
article
Srbský rozpočet je nyní postaven na realny
základ. Malé a zemi neprospěšhě půjčky, uza-
vřené vládou Vladana Dorděviče budou brzy
úplně zaplaceny, načez zahraničná politika trvale
zůstane ve svém nynějším přirozeném směru.
V Paříží dosud mohlo se kotovati srbských
papírů jen za 180 mill., kdežto nyní jich bude
připuštěno za 400 millionů.
Studentské nepokoje v Rusku.
lni Zpráva »Hpaur. BCrka« díčí nynějš
studentské nepokoje následovně:
Protože se o pouličních bouřích v někte
rých ruských městech rozšířily zprávy neprav-
divé, ministr vnitra uznává za dobré uvésti je
na pravou míru podle zpráv, které mu podány
byly od úřadů osilgnenlnos0
Dne 3. bř. v Petrohradě po ukončení
služeb božích ve sboru kazanském část studu-
jící mládeže, která tam byla přítomna a ke které
se přidaly i osobý, stojící ve vehodu sboru,
shromáždíla se na náměstí kazanském mezi
sborem a sadem, u křídla sloupořadí, při čemž
některé osoby ze zástupu pokoušely se řečniti.
Na vyzvání policie, aby se rozešli, shromáždění
odpověděli záporně a ze zástupu ozval se povel:
Pánové, všichni hromadou na Něvský!
Dorděvič
Hpaur
Něvský
Paříž
Rusko
Petrohrad
12
article
Dav dal se ná to do zpěvu a valil se n
Něvský prospekt, zaujímaje část ulice a celý
chodník. Oddil policie zzatlačil. jejm na nádvoři
petrohradské radnice,i mezi čímž nikomu na těle
ublíženo nebylo. Nanádvoři radnice bylo za-
psáno 227 osob, mezi nimtiž studujících různýeh
vyšších ústavů petrohradských bylo 71, poslu-
chaček rozličných kursů ženských 128, jiných
želských 20 a jiných mužských 25. Zapsaní byli
pak puštěni domů. S účastníky zavedeno vyše-
třovánt.o n zl
Téhož dne v Charkově po skončení služeh
božích ve sboru achrámě universitním,n když
pobožní byli vyšli ze svatyně, oddělilo se o
ních okolo 100 studujících univěrsitních, Vjakož
i ústavu technologického a zvěrolékařského a
vrazilí zpívajíce do university. Policie vyzrala
je k rozéhodu a když odepřelí, byli obklopeni
od kozáků, doprovozeni ná policiia a tam v za-
psáni. Současně kolem budovy policejní udál se
sběh lidu a studujících, kteří žádali, aby zatčení
býlipropuštěni. Protože davána vyzrání policie
se nerozešel, osoby, lkteré byly pozorovány, že
jsou vůdci davu, byly taktéž zatčeny. dolnvěve
Večer dav studujícíeh, k němužq připojílo
se mnoho zvědavých různého povolání, musiloval
demonstrovati pod okny redakce »l0zunii Kpaň«.
Charkov
13
article
Demonstranti zpívali, kčičeli a ihvázdali. 1Vojsko
je obklopilo a doprovodilo na policii, aby lam
jejich jmena byla zapsána. Po zatlačení poslední
tlupy ko pozůstalým ina plici znovan přirazi
pestrý dav, jenž kolem budovyg divadelní křičel.
lomozil a zpíval. Vojskon zatlačilo ijej o do sou-
sedních ulic a na to rozprášilo. Gubernátor pb-
držel 8 udání o poškození na těle a úderech.
ale lékařsky uznáno bylo pouze jedno. Zave-
deno vyšetřování. Ze 136 zatčených ponecháno
ve vazbě 24 a ostatní propuštění následují-
cího dne.94 3 2 1ab
Dne 8. března v Moskvě v pravé poledne
kolem budovy staré uníversity počali se shro-
mažďovati nejprvé studující universitní, potom
ř chovanci jiných vyššíéh škol a posluchačky roz-
ličných ženských kursův. Vyzvání k rozehodu
dav neuposlechl, nýbrž stále rostí a konečně
vyvrátiv dvéře, v počtu asi 300 osob vrazil. do
promočného sálu, kde zahájil schůzi a oknem
vyzýval studenty, stojící na ulici, aby také na
horu přišli. Přišlo jich zase okolo 300. Při tom
shromáždění pobuřovali obecenstvo, házejíce mez
ně rozličné proklamace.
Ani pokojné domluvy policie na ulici, an
domluvy universitního inspektora v sále pro-
močném neúčinkovaly, následkem čehož dav byl
vojskem zatlačen do jízdárny, kde zapsáno 630
osob, mezi nimiž 517 studujících rozličných
vyšších ústavů, 12 osob soukromých a 101
ženská. Všichni zatčení chovali se bouřlivě a
vzdorně. Večer byly ženské vybídnuty, aby se
odebraly domů; 93 toho uposlechly, ostatní vo
lily přenocovati v jízdárně spolu s ostatním
zatčenými.
Vojskon
Moskva
14
article
Dne 9. března 53 zatčení byli doprovozen
do vězení. V noci na 10. března 21 studujicích
inženýrského ústavu odevzdáno školnímu úřadu
a ostatních 463 doprovozeno do vězení. Dne
10. března dav, složený hlavně ze školní mlá-
deže a dosahující chvílemi na 700 osob, staral
se navázati styky s nocujícími v jizdárně a roz-
mlouval s nimi rozbitými okny. Policie za po-
moci sotně kozáků nejednou shromážděné roz-
prašovala, ale okolo 5. hod. več. dav, nabrav
na novo na 300 osob, obrátil se k ulici Ni
kitské a bulvaru Tverskému, zpívaje a halasuje
byl pak zatlačen do sousedních ulie a rozprá-
šen. Dne 10. března okolo 1. hod, s půlnoci
dav přes 100 hlav, studentův a ženských, byl
obklopen u brány Petrovské. Dne 11. března
dav různorodý, vedený posluchači vyšších
ústavův a studentkami různých ženských kursů,
vyvolával na hlavních místech města nepokoje.
Večer, když začal rozbíjet okna, byly policii n
V Praze, 21. března.
Petrovský
Praha
15
article
pomoc povolány dvě eskadrony dragonův a za-
čalo zatýkání. Čásť výtržníkův, okolo 400 hlav
byla obkličena a zallačena do jízdárny, druhá
do domu Vorobjeva. Zatčeno 16 studentů, dve
bývalí studenti a lékař jako vůdcové bouří.
Ostatní byli zapsáni a propuštěni.
Dne 12. března okolo 2. hod. odpoledne,
utvořil se dav asi 150 lidi, studentů, ženských
a j. Policie jej rozdělila a 85 zapsala. Z nich
dva studenti zatčeni. Dne 17. března zástup
studujících byl polieií zatlačován. Mezí tím se-
brala se skupina ženských a začaly policii spí-
lati. Zatčeno jich 9 a 67 účastníků zapsáno,
mezi nimi student z moskevské university. Se
všemi zátčenými zavedeno vyšetřováni.
Týž den v Potrohradě okolo. 11. hod
dopol. skupiny osob různých kruhů počaly se
seházetí do sboru kazanského. Okolo 12. hod.
dav narostl na 3000 hlav. Vyzývání k rozchodu
málokdo si všímal. Zástupem kolovaly různé
lístky a jeden ze studentů začal čísti podmínky
studujících, pod kterými se chtějí vrátiti do škol.
Policie a kozáci obklopili dav na náměstí. Dav
při tom házel na policii a kozáky rozličné před-
měty. Čásť davu začala se rváti s policif a ko
záky, užívajíc při tom holí a železných pruto
vylámaných z předstně chrámové, galošemi.
ledem i kamením. Železným kladivkem bez ná-
sady raněn byl do hlavy kozácký esaul Isiejev
ranění tohoto důstojníka bylo tak silné, že musi
býti výnesen z řad. Nyní kozáci ssedali s kon
a vrazili db předšíně chrámové, kde nastala
rvačka. Část studentů vytlačena na náměstí
vojskem doprovozena do vazby. Druhá část vra-
zila do chrámu, při čemž někteří zůstali v če-
picích, ano i kouřili papirosy. Když je kostelník
napominal, jeden ze studentů vytal mu políček.
Vorobjev
Potrohrad
moskevský univerzita
16
article
Mše přes to byla dosloužena.
Po zamčení »carských vrat« duchovní c vy
stoupil na kazatelnu, aby výtržníky upokojil, ale
marně. Jeden, ze studentů stoupl si za něj
tahal jej za rukáv s kazatelny. Většina se roz-
hodla, že z chrámu nevyjdou, dokud nezničí
vše, co mají u sebe kompromitujícího.
V tom vešla policie a přiměla dav asi 300
hlav, že vyšelz chrámu, načež jej zatlačila do
jizdářny. Náměstí vyprázdněno kolem hodinys
poledne. Celkem zatčeno 760 osob, v tom 339
studentů, 377 ženských, většinou studentek
64 jiné osoby. Kromě esaula Isiejeva raněn byl
jestě podplukovník Vilčevský. Úderý a rány, vy
žadující lékařského ošetření, ale lehiké, obdrželo
20 policistů a 4 kozáci, a ze zatčenýeh 18
mužských a 14 ženských. 9
el
on šibul ař s ionsl
K boji franeouzské republiky proti
řeholím, dovhnlosv
Z Quimperu se oznamuje, že p. Dubillard,
biskup téhož města, se vrátil ze své cesty do
Říma a že vydá co nejdříve pastýřský list,ve
kterém sdělí se svými diecesanyl rozmluvu, již
měl s papežem a která se 4ýká obzvláště zá-
konaproti řeholím chyslaného. Biskup vyzve
své duchovnínk úplné solidaritě s nábožen-
skými řády, imabodle
Isiejev
Vilčevský
Dubillard
Quimper
Řím
17
article
oliměl smědO šni
19
article
Pn mplosměn mlspon
Pn mplosměn mlspon
Dozvnky afféry Dérouledovy.
Pan Buffet, sekretář vévody Orleanského,
vrátil se do Brusselu a usadil se ve svém malém
paláci v ulici Svatobernardské, kde ho jeden ze
zpravodajů »Paris Nouvelles, vyhledal. »Mohu
s vámi mluviti o poslední affére Déroulědově ?e
tázal se zpravodaj. »Doposud nemohu ničeho
říci«, odpověděl pan Buffet. Nemám zpráv
o panu Dérouldovi, který se zdráhá říci' jmeno
tajuplné osoby, která hrála tak vynikající úlohu
v osudné noci ze dne 22. na 23. února (před
chystaným státním převratém. Pozn. red.) N e
my ji známe, a až celá nase zále zi-
tost bude urovnána přeruším
svoje mlčení. Že osoba ta nám nene
nepovědoma, můžete z tohotö viděti, že i vévoda
Orleanský veřejným telegrámemí veliče toho li
toval, že k tak trapnému výstupu mezi námi
panem Déroulědem doslo.
* lsvoene
Buffet
Orleanský
Paris Nouvelles
Dérould
Déroulěd
Brusel
20
article
Kongres latinských národů ame.
Kongres latinských národů ame.
leila yssí zn rickýcheg odboslan
bV Montevideu zahájen byl dne 20. března
kongres tatinskýchnárodůna amorických. Tito
ovládají, jak známo, jižním a střední Ameriku
Zúčastníli seontaké Francouzové, v Kanadě
v značném počtu usedlí, zatím ještě se ne-
sděluje.
enb
lep
Boj s klerikalismem ve Španělsku
Spanělský ministr vyučování, Romanones.
předložil ministerské radě dekret, jímž obno
vuje se svoboda vyučování universitního ve vě
cech náboženských. Dekret byl schválen.
Dále ohlásil ministr jiný výnos, jímž mí
zrušiti povinné hodiny z náboženství na gymna
silch. Obě opatření učinila příznivý dojem.
Arcibiskup sevillský zakázal všem diece-
sánům návštěvu Galdosovy protikněžské » Elektry«.
Liberálové protestují proti tomu zákazů, jenž
vášně jenom roznltí.
Poslanec dr. Engel v politickém
spolku na Král. Vinohradech.
(Od zvlastního zpravodaje »Národních Listů«.)
Politický spolek pro okres vinohradský
uspořádal včera členskou schůzi, jejímž pro
gramem byl rozhovor o nynější politické situaci.
Schůze vzbudila všeobecnou pozornost — také
v německém táhoře pražském —o protože úkol
úvodní řeči převzal bývalý předseda klubu
svohodomyslných lidových poslanců českých na
říšské radě, dr. Em. Engel, jenž při posledních
volbách přes domluvy a naléhání i nejlepších
nejbližších svých přátel politických kandidaturu
na říšskou radu, z několika volebních okrest
mu nabídnutou, nepřijal, nevzdávaje se tím
ovšem činnosti politické. áin
Vzhledem k faktu, že politický spolek vino-
hradský uspořádal včera toliko schůzi členskou,
bylo účastenství četné; mezi účastníky hojně
zastoupeny byly vůdčí kruhy občanstva vino-
hradského, členové obecního a okresního zastu-
pitelstva i městské rady v čele se starostou
zemským poslancem panem J. Víškem.
Francouz
doktor
Engel
Král
em
J Víšek
Montevideo
Amerika
Kanada
Španělsko
21
article
Schůzi zahájil předseda Politického spolku
vinohradského, městský radní, architekt pan
Horák, jenž uvítav přítomné, udělil slove
poslabci dru. Englovi, by promluvil o po
litické situaci.
Posl. dr. Engel vyslovil povděk, že mu byla
poskytnuta příležitost vysloviti své mínění o nyněj
ších politických poměrech. Chce tedy vytknouti nyn
nejdůležitější body z politických událostí, jež souvi
sejí s nynější politickou konstellací. Řečník tu vy
chází od éry hr. Clara, jehož politika sama sebot
diktovala opposiční postup českých poslanců. Nikol
jednomyslně zvolen postup obstrukční. Pokusy
opposici druhu jiného nezdařily se následkem jed
nání většiny výboru pro tak zv. zákon přikazovací
které logicky správné nebylo.
Když padl hr. Clary, přišlo ministerstvo dra
Wittka, jež bylo španělskou stěnou, za kterou se se-
řadilo nynější ministerstvo dra. Körbra. Dr. Körbe
podnikl pokus řešoní česko-německého sporu vyrovo
naeími konferencemi, jež následkem některých ne
dopatření nebo sehválnostií neměly výsledku.
Tato perioda skončila »českou muzíkou « B. června.
Po některých pokusech o dělnost sněmovny byla
řšská ráda rozpuštěna a provedeny nové volhy
»Dnes vytýká se«— pravil dr. Engel dále — »če-
ským poslancům, že prý jednají jinak nežli pře
volbami slihovali. To musím naprosto popříti, naopsl
mohu jen konstatovati, že ve dvou volebních
provoláních, která tenkráte byla vydána, an
slovem není řečeno, že musejí poslanci c naš
tím neb oním určitým směrem vyslupovati.
Horák
Posl
doktor
Engel
Claro
Nikol
Wittek
Körbe
22
article
Naopak, v rozhodující schůzi válného sjezdu
našich důvěrníků dne 16. prosince l vo debate
výslovně bylo řečeno, že se poslancům našim
zůstavuje úplně k volnému jich rozhodnutí, by
se podle poměrů ustanovili na taktice, kterou
vznají za nejprospěšnější pro zájmy našehol ná-
roda. Tedy výčitka, jako by se nebylo dodrželo
daně slovo, je naprosto lichá a může míti vý
znam nanejvýš agitační« le
Řečník lituje, že volhy samy nesplnily
názor z počátku všeobecný, že se má delegaee
česká vrátiti — mimo poslance, kteří znova
kandidovati nechtěli . do Vídněo v témže slo
žení, v jakém ji 8. četvna opustila. Průběhem
dlouhé volební kampaně — patrně zůmyslně
vládou volené vzhledem k různým proudům
u nás se jevíčím — názory původní se uv části
voličstva změnily, a výsledek voleb nebyl ta-
kový, jakého bychom si byli přáli. Tak lze
říei vytykácli se nám nyní porážka ve Vídní.
je to už porážká druhá; první, ne velkou, od-
vozovati lze z voleby ve l kterých o zájem i čá-
stečný měl vbýli podřízen zájmu celku. o ě
Když pak naši poslanci oetli se ve Vídni.
jali se provozovali to, co nazýváme praktickou
politikou. Ta má dvě hlavní částik:i jedna itýká
se póstavení vlastního, druháv poměru kr ostat
ním stranám parlamentu.
Vídeň
23
article
Řečník zabýval se pak zevrubně oběm
těmito momenty. Pokud jde o postavení vlastní.
poslanci naši volili postupyi který řečník nazvat
nechee obstrukciynýbrž omeškáváním činnosti
parlumentu, k níži přispělu takě předseda sně
movny hr. Vettersvými stanoviskem vůči ne-
německým dotazům, kteréže vlastně plní požada-
vek němečkě strany lidové, jemuží se / ostatn
strany némeckě podřidify.“ Co našich poslaneů
se týče, nemohli vůči počínání hr. Vettra pod-
niknouti nie jiného, nežli činí, že mu totiž
v každé sehůzi vytýkají nesprávnost jeho jednání.
Předseda poslanecké sněmovny tedy způsobi
sám průtah jednání sněmovního; jiný průtah při-
vodili poslanci naši podáváním pilnýcho návrhů.
Konečně došlo k jednání s vládou o to, by ně-
kterým návrhům byla přižnána, ochota parla-
mentního projednání. Šlo o předlohy o odvodu
branců, o státní přirážce k dani lihové a o před-
lohu investiční.
poslanecký sněmovna
24
article
Řečník praví, že nechtěl náležoti k zasvě
cencům a také k nim nenáleží. Nyní zákon o od-
vodu brancň je hetov; předlohu o přirážce k dan
lihové snad se vyřídí před velikonocemi v druhém
čtení, investíční však zbude na dobu po veliko-
nocich. Věc ta byla by snad lliostejna, alel jedna
chyba, již řečník lituje, je na dozoru, že as
sotva dojde k zasedání sněmovnímu. Řečník po-
kládal by za prospěšně, kdyby po velikonocfe
bylo následovalo aspoň krátké zasedání sněmu
království českého, jež by snad mělo vliv na
další postup praeí na řišské radě. Zdá se však.
že se stalo rozhodnuti jiné, i dlužno b vyčkat
dalšího vývinu věcí.o u
Řečnik pak objasnil svoje stanovisko vůč
obstrukci vůbec, a je hotov vždy a vůči kaž
dému je hájití: jsa zastancem ústavnost
vůbec — ovšem nikoli ústavy z r. 1867 —
a tím zásady platnosti většiny, není přítelem
6bstrukce. Ovšem, jea poslancem říšským, usne-
sení klubu, i kdýž vyznělo pro obstrukci,s
podrobil a ničim ho nerušil. ino
Nyní útočí se proti poslancům, že o
obstrukce upůstili. Vůči této výtce dlužno říci
formálně jsou naší poslanci v právu, ponévadz
býla jim sborem, který v tomto případě zaslu
puje veškeré voličstvo, dána skutečně plnt
moc, aby zvolili postup, který za nějleps
uznají.
25
article
Formálně se jim tedy nemůže vytknout
ničeho. Ale bylo by přece jen s podivením
kdyby poslancům, kteří na začátku ledna t.r
zvoleni byli proto, že voličstvo mělo důvěru
v jich rozmysl, rozum a vlastenectví, nyní pro
jediný čin, pro jediné rozhodnutí mělo býti na-
jednou prohlášeno, že důvěry té zbavení
Vždyť přece je na jevě, že poslanecký sbor
mužů vzdělaných a vlasteneckých i zkušených
dobře vše rozvážil, nežli podnikl krok, o kterém
zajisté věděl, že vzbudí v Čechách sensaci.
A podnikl jej zajiště tehdy, až nabyl názoru,
že tento krok je pro náš lid prospěšný
i učinil jej — což dlužno oceniti — beze
všeho vedlejšího ohledu na popularitu.
Zajísté přijde doba, kdy voličstvo bude se
svými poslanci účtovati. Ale i v tom případě,
kdyby se nesplnilo očekávání, kladené v krok,
jejž poslanci naši učinili, musili bychom věc
posuzovati z jiné stránky: jestliže by poslanei
dokázali, že nepadá na ně vina a že dobře
promyslili věc, do níž se dali, musíli bychom
říci, že nikdo není neomylným, že i nejmou-
dřejší může chybiti, ale že nezasluhuje napro-
stého odsouzení, když může dokázali, že měl
poctivou vůli a že do práce dal se svědomitě.
»Já však doufám« — dodal dr. Engel — »že
neocitneme se v tom postavení, bychom musili
svě poslance odsouditi, já naopak věřím, že se
osvědčí, že jejich cesta byla správna a že, třeb
nedocilíme všeho, co je naším jdeálem, dospě-
jeme přece blíže k tomu, eo nám také na
srdci leží.«
Řečník upozorňuje pak, že úmluva s če
skými poslánci platí do velkonoc; potom po
Engel
Čechy
26
article
slanci naši znovu budou míti příležitost, zas
vzíti v úvahu taktický postup po velkoncefeh.
I je nyní otázka: zaslouží si naši poslanciza
svou práci, bychom jím ještě nějaký čas věno-
vali důvěru, nebo chceme je odsouditi k tomu,
že jim svoji důvěru vezmeme hned ?. Výsledky
akce započaté oceniti může teprv budoucnost, t
rozhodne o uznání poctivé prácel
Poslanec dr. Engela přešel potom b
druhé části svého výkladu: k poměru našieh
poslanců k ostatním stranám sněmovny. V první
řadě jde o poměr ke stranám bývalé pravice.
Mezi námi a Jihoslovany svazky naše přerušeny
nebyly. Také nikoli s konservativní šlechtou.
Kdyby takový poměr s ní, jaký je nyní, byí
trval po celou dobu našeho politického zápasu
ve Vídni, byli bychom dnes dála. Poměr ny-
nější je proti poměra Hřivějšímu podstatně lepší.
Řečník mluví pak o poměru Čechů k Po
lákům, zmiňuje ke o různých zákulisních vlivech,
o známkách kolisavosti, jevicfch se jjiž od mi-
nisterstva Gautschova i jiných zjevech, a dolknuv
se i založení pravice, do níž Čechové byli při-
zváni, naposledy konstaluje, že Čeehové vůči
spojencům v pravici osvědčili loyalitu a stáli
vždy čestně ve slově a závazeích. Bývalí spo-
jenci snad vzpomínají onoho spojenství; avšak
u Čechů důvěra jednou otřesena nevrátí se tak
snadno.
Řečník poukázal pak na postup Všeněmců,
který musil se dostaviti, aby panu dru. Kath-
reinovi otevřel oči. Když dříve Čechové před-
vídali a předpovídali to, nechtělo se jim věřiti
a teprve nyní vzpomíná se snad souručenství
s Čechy, kteři v něm byli důsledně poctiví.
doktor
Engel
Jihoslovan
Čecho
Gautschův
Vídeň
Katha
Čechy
27
article
Přešed na situaci nynější varovalí dr. Engel
před upřílišněnými nadějemi v obsah dohodnutí,
jež se stalo, zvláště po stránce politické. Vy-
týká-li se však poslancům, že pro záležitosti
hospodářské vzdali se postupu obstrukčního,
dlužno položiti otázku: proč se vlastně měla ob-
strukce dělat? Obstrukce přece neprovozuje se
k vůli obstrukci, nýbrž proto, by se ji něco do-
kázalo.
Obstrukci může síce provádětj 10 od-
hodlaných lidí, ale hlavní oťázka je, jaký bude
míti výsledek? Tuto otázku zodpověděl český
kluh, když všemi proti 7 hlásům rozhodl o své
nynější taktice. Když se k vůli němu vytýká
našim poslancům, že se tím vzdali, satisfakce
za 14. řijen r. 1899, je to nesprávno. Český
národ ani naši poslanci nevzdali
se a nemohou se vzdáti nároku na
onu satistakei za nespr'avedlivo st,
jež se národu stala, ale aby ji
nabyli, k tomu voliti musi cestu,
kterou se tak může státí eo nej-
dřive a co nej apiněiývá s
Vzledem k tom, a lím dr. Engel skonči
— pokládal bych za nespravedlivě, pro jediný
čín, jehož pohnutky nám ani nějsou známy,
zbaviti poslance důvěry, kterou jsme jim volbou
projevili.
Řeč dra. Engls odměněna byla hilúčným
dlouhotrvajícím potleskem, kterým vývodý jeho
provázeny byly na četných místech řečí samé.
K debatě nikdo se nepřihlásil, skončil tédy
předseda p. architekt Horák schůzi srdečným
díkem posl. dru. Englovi.
doktor
Engel
29
article
ňdll
aii dot
Dsry - „dag pht Horníči v uhelných
dolech před patnácti měsíci stávkovali k váli
tomu, že jim odepřen byl se strany majitela
dolů nepatrný přídavek. Úhli stouplo následkem
stávky v ceně o víče než 100 procent a kdrž
horníci, již ve striku byli poraženi, vrátilí se ke
svě práci za starých podmínek neb s přilepše
ním zcela minimálním, neklesto úhlí ve svou
původní cenu, nýbrž, ještě dnes je o 20—5e
procent dražší, než býlo před stávkou. Na rádě
řišské učiněn byl ne s jedně strany návrh na
snížení doby pracovní v uhielných dolech a sice
žádána s jedné strany tak zvaná sichta osmi-
hodinná, ze druhé devítihodinná. Soelálně po-
litický výbor zvolil ku projednání návrhů těch
subkomitě, jež přidalo se k názoru, že stačí
šichta devítihodinná, ovšem že s vyhlidkou n
další a delinitivní její zkrácení na 8 hodin.
Sotva o tom vnikla zpráva do veřejnosti, byli
to ihned tak zvaní suhelní interessenti«, jinými
slovy uhlobaroni, kteři velmi rozhodně se proti
zamýšlenému snížení ohradili, dokazujíce, ze
prý dělnictvo si samo tak veliké výhody ne-
přeje a že tam, kde již osmi- a devitihodmná
práce je zavedena, přednost dává šichté desíti-
hodinné i jedenáctihodinné. V resoluci své však
páni majitelé dolů postoupili ještě dále. Vy-
hrožují totiž novým zdražením
uhlí, kdyby snížení pracovní doby
skutkem se stalo. Z prohlášení toho,
plného zpupnosti a v utkvělé domněnce, že uhel-
ným vyděračům z jistých důvodů nic státi se ne-
může, je patrno, že chtějí za eventuální zkrácení
doby pracovní uvaliti nejméně trojnásobnou tíhou
— mírněji to vůbec nedělají — na konsumenty.
Dsr
30
article
A tu věru pro zástupce lidu těžké je rozhodnutí,
má-li dbáti oprávněného požadavku dělnictva či
pečovati též o zájmy lidu drobného, který ze-
jmena v krajinách, kde není lesů a levného
dříví, další zdražení topiva vůbec nesnese. V si-
tuaci, jež se počíná ve věci té vyvíjel, měl by
s plnou energil zakročiti stát a neměl by klidně
ponechati věc zápasníkům o prospěch lidový
jeho hrabivým škůdcům. K vůli několika mil-
lionům, jež státní pokladně event. ubudou zru-
šením mýt, vedou se tuhé parlamentní, třeba že
zákuliení boje, však nesvědomitým exploitérům
bohatství, jež uloženo v lůně země a na něž
nemá míti právo toliko odvážný spekulant, po-
nechává obohatiti se každého roku kapitálem,
jenž by stačil ku hrazení všech úroků ze státního
dluhu. Neboť jsou to příjmy obrovské, jež maji
majitelé dolů z toho, co z nich vytěží. Však
jistých materií v našem zákonodárství nesmí se
smělá ruka zákonodárce ani dotknouti, nejméně
pak, když je to ruka, jež má úmysl sáhnouti
vykořisťovatelům do plných kapes, aby z nich
vyňala část v zájmu obecného dobra. To s
stát nesmí. V tom ohledu je v tomtě státě
majetek »svatý« i třeba naloupený. V této věei
nedá se jinak zakročiti, než uskutečněním ná-
vrhu, jejž první v tomto směru učinil dr. Jul.
Grégr a jehož hájení po něm převzal poslanee
Kaftan. Kde se jedná o věc spotřeby tak důle-
žité, jako je uhli, které té doby je nejdůleži-
tějším činitelem v hospodářském životě našem,
tam přestati musí ohled na jednotlivce. Téžen
doktor
Jula
Grégr
Kaftan