ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 29ba1bf0-6603-11dc-b3f1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 73, place 28, work 2, org 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNL LISTY
3 masthead
22. března 1901
4 masthead
Číslo 81.
5 article
a neúrody. Dovozoval nutnost stavby místní dráhy a žádal, by jeho návrh byl přijat. Poslanec Spíněič líčil žalostné poměry v Istri a prohlásil, že tato země byla od jakživa zanedbá- vána. Navrhl příslušnou resoluci. Poslanec Gessmanu líčil nouzi ve čtvrt manuhartské, její zlé následky pro domácí školu žádal vládu za pomoc. Poslanec Jaroš vyličuje smutný stav země- dětství v království českém. Žadluženost selského lidu dosáhla vrcholu, ba překročila jej. V 74 ven- kovských obeích volebního okresu řečníkova toliko ve třech hypoteční dluby činí méně, než jednu čtvrtinu veškerého majetku, ve 43 měně než jednu polovinu. v 27 přes polovinu a v jedné dokonce přesahuje výši celkověho majetku. K tomu ještě přistupuje neúrod a katastrofa z roku 1897. Kdežto o jiné stavy stará se vláda otcovsky, jest stav rolnický zanedbáván Byl obětován Maďarům a praví-li se, že vlády cizí zejmena německá, vykonaly již přípravy pro nové obchodní smlouvy, vláda rakouská neučinila ničeho a možno tedy očekávati, že rakouské zemědělstvo bude obětováno cizině. Nemohlo býti dosud aní vy moženo zrušení blankotermínového obchodu, který zemědělstvo tak těžce poškozuje. Také družstvům zemědělským nevěnuje vláda náležité pozornosti.
Spíněič Gessman Jaroš Maďar
6 article
Řečník podotýká po tom, že za takových poměrů nemůže býti s podivem, že stav selský klesá tak rychle. Vláda nanejvýše vypisuje daně a poskytuje pár tisíci zlatých podpory. To však žádným způsobem nepostačuje. Rečník navrhuje resoluci, klerou se vláda vy- zývá, by v oněch okresích, které byly poškozeny ne- úrodou, odepsány byly daně vůbec. (Pochvala.) Má-li býti rolnictvu skutečně pomoženo, musí se v první řadě přikročiti k úpravě řek a zvýšení melioračního fondu. Ostatně by se mohlo také pomoci rolnictvu, kdyby se mu dopřálo účasti v dodávkách pro vojsko. (Pochvala a potlesk.) Rokování bylo potom přerušeno a nařízena dů- věrná schůze, aby se mohly přečísti závadné dolazy. Veřejná schůze obnovena v 6 hod. Předseda hr. Vetter odpověděli na včerejš Steinův dotaz polužívání slova »böhunische ve steno- prafickém zápisníku, že není oprávněn rozhodovat, je-li správné slovo »böhmisch nebo čechisch«, avšak onoho užívá se nejen ve sněmovních protokolech zle také v publikacích »Wr. Zigu.« a »Řtíšském zá- konníku«. O neněmeckých dotarech odvolává se na dří- vější své odpovědi a konečně podotýká stran člení podaných dolazů, že čtou se, pokud čns stačí, avšak jednací řád nestanoví, že dotazy měly by se čisti ve schůzi, kdy byly podány. Zároveň pokáral jako neparlamentní výroky, jichž užil posl. Stein ve svém dotazu po arcibiskupu Kohnovi. o Konec schůze v 6 hod. 5 min. večer ; příšt bude zejtra v 11 hod. dopol Na jednacím pořadu je: 1. datší debata o zprávě výboru pro pomoc v nouzí; 2. předloha o zrušení mýt: 3. předloha o změně rentové daně; 4. před loha o přebytcícha společných sirotčích pokladen 5. předloha o literární ssmlouvě s Německem ;n6. předioha o změně zákona o komorách obchodnícha 7. 1. čtení státního srozpočtu. uháž onllánoi
Vetter Steinův Ziga Stein Kohn Německo
7 article
zpie »Deutěchnat. Corresp.« promlavnli v dnešní důvěrné schůzi poslanci Pacher, Schč merer. KaiserSehumeřer Gross Gessmann. Völkl a Wolf, načež následoval četné věcné opravy. Během rokování prolilásil poslanec S c ho nerer. že všeněmecký svaz budeh zbaven dotaz- ního práva, bude nucen zahájit obstrukci, což učíní již zejtra.d ana T9 Mistopředseda Prade prohlásil za bezpodstatné Wolfovo tvrzení, že zaved! předsednickou censuru Mezi návrhy podanými ve včerejší schůzi posla necké sněmovny jsou i návrhy sociálně-demokrati ckých poslanců na ustanovení háňských inspektorů na upravení výplat mzdy v hornictví a na obmazení výpovědi a propouštění členů představenstva bratr- ských pokladen, dále návrb posl. Tschana a soudruhů na zřízení třetího ředitelství stálních dráh v Čechách pro okresy německé, vi
Pacher Schč merer KaiserSehumeřer Gross Völkl Wolf Čechy d an T 9 Mistopředsed Prade
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. března. (K cisařo v cestě do Prahy.) Podali jsme jiža mezi telegramy zprávu o stati »Pester Lloydu«, týkající ze panovníkovy cesty do Prahy ve druhé polo- vině měsíce května. Stojí ještě za zmínku jiní odstavec téže stati, jenž pojednává o obratu v poslanecké sněmovně rakouské a shoduje se se zprávou fvovského »Předsvitu«, na níž jsme upozornili před týdnem. »Pester Lloyd« opakuje zde známé sdělení, že panovník projovil pevnou vůli, aby se nepřipouštěla taková parlamentn situace, která by čelila proti Čechům. »Tento pokyn — čteme dále — přiměl' také dra. Köcbra. aby s obstruujícími českými poslanci vstoupi v mírné vyjednávání a učinil jim nabídku, jež by jim umožnila vyloučiti z obstrukce určiis počet vládních předloh. Při tom sluší výtknouti že ústupky, nabídnuté Čechům, byly panovní kovi známy a jím schváleny. Cesta do Prahy není ovšem nijakou součástkou oněch úmluv Jest s nimi ve spojení jen potuď, že předpo kládá další klidnou činnost parlamentu. Mlůže se říci s určitosti — píše dále »P. L.« —že na české straně udrží se dobré disposice také pro zasedání povelkonoční, nebudou-li do smlu- veného pracovního programu vsunuty předlohy, jež by byly na škodu Čechům. To by ovšem vyzvalo nový taktický obrat. Ale poněvadž alp- ským Němcům záleží na uzákonění investiční předlohy, nespustí se jistě do ničeho, co by tento plán mohlo zkřižovati. Situace jest na všechen způsob dosud velice choulostivá. Ob- strukce, jež tak dlouho řádila na parlamentním jevišti, nezmizela ještě v propadlišti, nýbrž byla posunuta jen za kulisy, a čeká, neozve-li se opět její heslo. S tím se musí počítati na všech stranách . . « Ze Záhřeba, 19. března. (Oslava bi- skupa Strossmayera.) Den svato- josefský jest Chorvatům národním svátkem.
Lloyd Čecho P L Němec Chorvat Praha Ob Záhřeb Pester Lloyd
9 article
Oslavují toho dne každého roku jmeniny svého největšího žijícího syna, biskupa Jos. Jiře Strossmayera. Pro letošek přichystala záhřebská »Matice Hrvatska« oslavu zvláštního druhu. Vy- dala anthologii nejlepších prací chorvatské slovinské literatury, vyzdobenou kresbami před- ních uměleů obou bratrských národů slovan- ských. 72 spisovalelů a 18 umělců spojilo se tu, aby jednak vzdali hold svému mecenáši, jednak aby ukázali svými pracemi, že péče Strossmayerova o rozkvět chorvatského lite- rárního i výtvarného umění neminula se cíle a nese již nyni hojné ovoce. Předseda » Matice Hrvatské«, prof. Smičiklas, spolu se členem vý- boru Babičem vydali se v den biskupových jmenin zchválně do Dakova, aby stařičkému vlastenci osobně odevzdali hold chorvatské slovinské umělecké obce.
Jos Strossmayer Strossmayerův profesor Smičiklas Babič Dakovo Matica Hrvatsko
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Srbsko se finaněně sbírá. Srbsko má dva státníky, kteří mají v obor financí a hospotářství neobyčejně šťastnou ruku Jsou to Michal Vujič a Kosta Taušanovič. Kdy koli se tito dva mužové oetli u vládního vesla Srbsko se rychle sbíralo z milanovské mizerie a činilo obrovské pokroky. Kdyby Milan Obre- novič byl měl za cíl svého života jen vyssávání srbských peněz, byl by se staral, aby Vujič a Taušanovič neustále byli u vlády, nebot Srbsko za nich nabývalo více mízy, z které Milan se mohl přiživovati. Že však právě tito dva mužové byli mu nejvíce trnem v oku, ač- koli proti jejich osobám nemohl míti ničeho, je důkazem, že Milanovi slo o víe, než o vyssávání Srbska: že vědomě a bezohledně pracoval k ochromení jeho hospodářských sil, aby ko- nečně uštvaná a vyčerpaná země snáze dala se dobíti té ruce, která Milanem vládla. Micha! Vujič byl teprve nedávno znova k vládě povolán a již jeho přičiněním srbské f- nance se zotavují. V čem je věc, oznámili jsme již v hospodářské části listu. Víc o tom píše »Cpoópank«. Vujič vrátil se dne 14. t. m. z Paříže Podařilo se mu získati francouzskou vládu správu pařížské bursy, že svolily k žádosti srbské vlády, aby na pařížské burse dovolena byla kotáž úhrnné konvertované státní půjčky srbské z roku 1895. Tento veliký finanční úspěch Srbska podává cizině záruku bezpečnost a pevnoty politiky, ktěrá byla v Srbsku zahá- jena po výjezdu Milanovu a má za účel upra- vění všech srbských děl.
Vujič Kosta Taušanovič Obre Milan Milan slo Micha Milanův Srbsko Paříž
11 article
Srbský rozpočet je nyní postaven na realny základ. Malé a zemi neprospěšhě půjčky, uza- vřené vládou Vladana Dorděviče budou brzy úplně zaplaceny, načez zahraničná politika trvale zůstane ve svém nynějším přirozeném směru. V Paříží dosud mohlo se kotovati srbských papírů jen za 180 mill., kdežto nyní jich bude připuštěno za 400 millionů. Studentské nepokoje v Rusku. lni Zpráva »Hpaur. BCrka« díčí nynějš studentské nepokoje následovně: Protože se o pouličních bouřích v někte rých ruských městech rozšířily zprávy neprav- divé, ministr vnitra uznává za dobré uvésti je na pravou míru podle zpráv, které mu podány byly od úřadů osilgnenlnos0 Dne 3. bř. v Petrohradě po ukončení služeb božích ve sboru kazanském část studu- jící mládeže, která tam byla přítomna a ke které se přidaly i osobý, stojící ve vehodu sboru, shromáždíla se na náměstí kazanském mezi sborem a sadem, u křídla sloupořadí, při čemž některé osoby ze zástupu pokoušely se řečniti. Na vyzvání policie, aby se rozešli, shromáždění odpověděli záporně a ze zástupu ozval se povel: Pánové, všichni hromadou na Něvský!
Dorděvič Hpaur Něvský Paříž Rusko Petrohrad
12 article
Dav dal se ná to do zpěvu a valil se n Něvský prospekt, zaujímaje část ulice a celý chodník. Oddil policie zzatlačil. jejm na nádvoři petrohradské radnice,i mezi čímž nikomu na těle ublíženo nebylo. Nanádvoři radnice bylo za- psáno 227 osob, mezi nimtiž studujících různýeh vyšších ústavů petrohradských bylo 71, poslu- chaček rozličných kursů ženských 128, jiných želských 20 a jiných mužských 25. Zapsaní byli pak puštěni domů. S účastníky zavedeno vyše- třovánt.o n zl Téhož dne v Charkově po skončení služeh božích ve sboru achrámě universitním,n když pobožní byli vyšli ze svatyně, oddělilo se o ních okolo 100 studujících univěrsitních, Vjakož i ústavu technologického a zvěrolékařského a vrazilí zpívajíce do university. Policie vyzrala je k rozéhodu a když odepřelí, byli obklopeni od kozáků, doprovozeni ná policiia a tam v za- psáni. Současně kolem budovy policejní udál se sběh lidu a studujících, kteří žádali, aby zatčení býlipropuštěni. Protože davána vyzrání policie se nerozešel, osoby, lkteré byly pozorovány, že jsou vůdci davu, byly taktéž zatčeny. dolnvěve Večer dav studujícíeh, k němužq připojílo se mnoho zvědavých různého povolání, musiloval demonstrovati pod okny redakce »l0zunii Kpaň«.
Charkov
13 article
Demonstranti zpívali, kčičeli a ihvázdali. 1Vojsko je obklopilo a doprovodilo na policii, aby lam jejich jmena byla zapsána. Po zatlačení poslední tlupy ko pozůstalým ina plici znovan přirazi pestrý dav, jenž kolem budovyg divadelní křičel. lomozil a zpíval. Vojskon zatlačilo ijej o do sou- sedních ulic a na to rozprášilo. Gubernátor pb- držel 8 udání o poškození na těle a úderech. ale lékařsky uznáno bylo pouze jedno. Zave- deno vyšetřování. Ze 136 zatčených ponecháno ve vazbě 24 a ostatní propuštění následují- cího dne.94 3 2 1ab Dne 8. března v Moskvě v pravé poledne kolem budovy staré uníversity počali se shro- mažďovati nejprvé studující universitní, potom ř chovanci jiných vyššíéh škol a posluchačky roz- ličných ženských kursův. Vyzvání k rozehodu dav neuposlechl, nýbrž stále rostí a konečně vyvrátiv dvéře, v počtu asi 300 osob vrazil. do promočného sálu, kde zahájil schůzi a oknem vyzýval studenty, stojící na ulici, aby také na horu přišli. Přišlo jich zase okolo 300. Při tom shromáždění pobuřovali obecenstvo, házejíce mez ně rozličné proklamace. Ani pokojné domluvy policie na ulici, an domluvy universitního inspektora v sále pro- močném neúčinkovaly, následkem čehož dav byl vojskem zatlačen do jízdárny, kde zapsáno 630 osob, mezi nimiž 517 studujících rozličných vyšších ústavů, 12 osob soukromých a 101 ženská. Všichni zatčení chovali se bouřlivě a vzdorně. Večer byly ženské vybídnuty, aby se odebraly domů; 93 toho uposlechly, ostatní vo lily přenocovati v jízdárně spolu s ostatním zatčenými.
Vojskon Moskva
14 article
Dne 9. března 53 zatčení byli doprovozen do vězení. V noci na 10. března 21 studujicích inženýrského ústavu odevzdáno školnímu úřadu a ostatních 463 doprovozeno do vězení. Dne 10. března dav, složený hlavně ze školní mlá- deže a dosahující chvílemi na 700 osob, staral se navázati styky s nocujícími v jizdárně a roz- mlouval s nimi rozbitými okny. Policie za po- moci sotně kozáků nejednou shromážděné roz- prašovala, ale okolo 5. hod. več. dav, nabrav na novo na 300 osob, obrátil se k ulici Ni kitské a bulvaru Tverskému, zpívaje a halasuje byl pak zatlačen do sousedních ulie a rozprá- šen. Dne 10. března okolo 1. hod, s půlnoci dav přes 100 hlav, studentův a ženských, byl obklopen u brány Petrovské. Dne 11. března dav různorodý, vedený posluchači vyšších ústavův a studentkami různých ženských kursů, vyvolával na hlavních místech města nepokoje. Večer, když začal rozbíjet okna, byly policii n V Praze, 21. března.
Petrovský Praha
15 article
pomoc povolány dvě eskadrony dragonův a za- čalo zatýkání. Čásť výtržníkův, okolo 400 hlav byla obkličena a zallačena do jízdárny, druhá do domu Vorobjeva. Zatčeno 16 studentů, dve bývalí studenti a lékař jako vůdcové bouří. Ostatní byli zapsáni a propuštěni. Dne 12. března okolo 2. hod. odpoledne, utvořil se dav asi 150 lidi, studentů, ženských a j. Policie jej rozdělila a 85 zapsala. Z nich dva studenti zatčeni. Dne 17. března zástup studujících byl polieií zatlačován. Mezí tím se- brala se skupina ženských a začaly policii spí- lati. Zatčeno jich 9 a 67 účastníků zapsáno, mezi nimi student z moskevské university. Se všemi zátčenými zavedeno vyšetřováni. Týž den v Potrohradě okolo. 11. hod dopol. skupiny osob různých kruhů počaly se seházetí do sboru kazanského. Okolo 12. hod. dav narostl na 3000 hlav. Vyzývání k rozchodu málokdo si všímal. Zástupem kolovaly různé lístky a jeden ze studentů začal čísti podmínky studujících, pod kterými se chtějí vrátiti do škol. Policie a kozáci obklopili dav na náměstí. Dav při tom házel na policii a kozáky rozličné před- měty. Čásť davu začala se rváti s policif a ko záky, užívajíc při tom holí a železných pruto vylámaných z předstně chrámové, galošemi. ledem i kamením. Železným kladivkem bez ná- sady raněn byl do hlavy kozácký esaul Isiejev ranění tohoto důstojníka bylo tak silné, že musi býti výnesen z řad. Nyní kozáci ssedali s kon a vrazili db předšíně chrámové, kde nastala rvačka. Část studentů vytlačena na náměstí vojskem doprovozena do vazby. Druhá část vra- zila do chrámu, při čemž někteří zůstali v če- picích, ano i kouřili papirosy. Když je kostelník napominal, jeden ze studentů vytal mu políček.
Vorobjev Potrohrad moskevský univerzita
16 article
Mše přes to byla dosloužena. Po zamčení »carských vrat« duchovní c vy stoupil na kazatelnu, aby výtržníky upokojil, ale marně. Jeden, ze studentů stoupl si za něj tahal jej za rukáv s kazatelny. Většina se roz- hodla, že z chrámu nevyjdou, dokud nezničí vše, co mají u sebe kompromitujícího. V tom vešla policie a přiměla dav asi 300 hlav, že vyšelz chrámu, načež jej zatlačila do jizdářny. Náměstí vyprázdněno kolem hodinys poledne. Celkem zatčeno 760 osob, v tom 339 studentů, 377 ženských, většinou studentek 64 jiné osoby. Kromě esaula Isiejeva raněn byl jestě podplukovník Vilčevský. Úderý a rány, vy žadující lékařského ošetření, ale lehiké, obdrželo 20 policistů a 4 kozáci, a ze zatčenýeh 18 mužských a 14 ženských. 9 el on šibul ař s ionsl K boji franeouzské republiky proti řeholím, dovhnlosv Z Quimperu se oznamuje, že p. Dubillard, biskup téhož města, se vrátil ze své cesty do Říma a že vydá co nejdříve pastýřský list,ve kterém sdělí se svými diecesanyl rozmluvu, již měl s papežem a která se 4ýká obzvláště zá- konaproti řeholím chyslaného. Biskup vyzve své duchovnínk úplné solidaritě s nábožen- skými řády, imabodle
Isiejev Vilčevský Dubillard Quimper Řím
17 article
oliměl smědO šni
19 article Pn mplosměn mlspon
Pn mplosměn mlspon Dozvnky afféry Dérouledovy. Pan Buffet, sekretář vévody Orleanského, vrátil se do Brusselu a usadil se ve svém malém paláci v ulici Svatobernardské, kde ho jeden ze zpravodajů »Paris Nouvelles, vyhledal. »Mohu s vámi mluviti o poslední affére Déroulědově ?e tázal se zpravodaj. »Doposud nemohu ničeho říci«, odpověděl pan Buffet. Nemám zpráv o panu Dérouldovi, který se zdráhá říci' jmeno tajuplné osoby, která hrála tak vynikající úlohu v osudné noci ze dne 22. na 23. února (před chystaným státním převratém. Pozn. red.) N e my ji známe, a až celá nase zále zi- tost bude urovnána přeruším svoje mlčení. Že osoba ta nám nene nepovědoma, můžete z tohotö viděti, že i vévoda Orleanský veřejným telegrámemí veliče toho li toval, že k tak trapnému výstupu mezi námi panem Déroulědem doslo. * lsvoene
Buffet Orleanský Paris Nouvelles Dérould Déroulěd Brusel
20 article Kongres latinských národů ame.
Kongres latinských národů ame. leila yssí zn rickýcheg odboslan bV Montevideu zahájen byl dne 20. března kongres tatinskýchnárodůna amorických. Tito ovládají, jak známo, jižním a střední Ameriku Zúčastníli seontaké Francouzové, v Kanadě v značném počtu usedlí, zatím ještě se ne- sděluje. enb lep Boj s klerikalismem ve Španělsku Spanělský ministr vyučování, Romanones. předložil ministerské radě dekret, jímž obno vuje se svoboda vyučování universitního ve vě cech náboženských. Dekret byl schválen. Dále ohlásil ministr jiný výnos, jímž mí zrušiti povinné hodiny z náboženství na gymna silch. Obě opatření učinila příznivý dojem. Arcibiskup sevillský zakázal všem diece- sánům návštěvu Galdosovy protikněžské » Elektry«. Liberálové protestují proti tomu zákazů, jenž vášně jenom roznltí. Poslanec dr. Engel v politickém spolku na Král. Vinohradech. (Od zvlastního zpravodaje »Národních Listů«.) Politický spolek pro okres vinohradský uspořádal včera členskou schůzi, jejímž pro gramem byl rozhovor o nynější politické situaci. Schůze vzbudila všeobecnou pozornost — také v německém táhoře pražském —o protože úkol úvodní řeči převzal bývalý předseda klubu svohodomyslných lidových poslanců českých na říšské radě, dr. Em. Engel, jenž při posledních volbách přes domluvy a naléhání i nejlepších nejbližších svých přátel politických kandidaturu na říšskou radu, z několika volebních okrest mu nabídnutou, nepřijal, nevzdávaje se tím ovšem činnosti politické. áin Vzhledem k faktu, že politický spolek vino- hradský uspořádal včera toliko schůzi členskou, bylo účastenství četné; mezi účastníky hojně zastoupeny byly vůdčí kruhy občanstva vino- hradského, členové obecního a okresního zastu- pitelstva i městské rady v čele se starostou zemským poslancem panem J. Víškem.
Francouz doktor Engel Král em J Víšek Montevideo Amerika Kanada Španělsko
21 article
Schůzi zahájil předseda Politického spolku vinohradského, městský radní, architekt pan Horák, jenž uvítav přítomné, udělil slove poslabci dru. Englovi, by promluvil o po litické situaci. Posl. dr. Engel vyslovil povděk, že mu byla poskytnuta příležitost vysloviti své mínění o nyněj ších politických poměrech. Chce tedy vytknouti nyn nejdůležitější body z politických událostí, jež souvi sejí s nynější politickou konstellací. Řečník tu vy chází od éry hr. Clara, jehož politika sama sebot diktovala opposiční postup českých poslanců. Nikol jednomyslně zvolen postup obstrukční. Pokusy opposici druhu jiného nezdařily se následkem jed nání většiny výboru pro tak zv. zákon přikazovací které logicky správné nebylo. Když padl hr. Clary, přišlo ministerstvo dra Wittka, jež bylo španělskou stěnou, za kterou se se- řadilo nynější ministerstvo dra. Körbra. Dr. Körbe podnikl pokus řešoní česko-německého sporu vyrovo naeími konferencemi, jež následkem některých ne dopatření nebo sehválnostií neměly výsledku. Tato perioda skončila »českou muzíkou « B. června. Po některých pokusech o dělnost sněmovny byla řšská ráda rozpuštěna a provedeny nové volhy »Dnes vytýká se«— pravil dr. Engel dále — »če- ským poslancům, že prý jednají jinak nežli pře volbami slihovali. To musím naprosto popříti, naopsl mohu jen konstatovati, že ve dvou volebních provoláních, která tenkráte byla vydána, an slovem není řečeno, že musejí poslanci c naš tím neb oním určitým směrem vyslupovati.
Horák Posl doktor Engel Claro Nikol Wittek Körbe
22 article
Naopak, v rozhodující schůzi válného sjezdu našich důvěrníků dne 16. prosince l vo debate výslovně bylo řečeno, že se poslancům našim zůstavuje úplně k volnému jich rozhodnutí, by se podle poměrů ustanovili na taktice, kterou vznají za nejprospěšnější pro zájmy našehol ná- roda. Tedy výčitka, jako by se nebylo dodrželo daně slovo, je naprosto lichá a může míti vý znam nanejvýš agitační« le Řečník lituje, že volhy samy nesplnily názor z počátku všeobecný, že se má delegaee česká vrátiti — mimo poslance, kteří znova kandidovati nechtěli . do Vídněo v témže slo žení, v jakém ji 8. četvna opustila. Průběhem dlouhé volební kampaně — patrně zůmyslně vládou volené vzhledem k různým proudům u nás se jevíčím — názory původní se uv části voličstva změnily, a výsledek voleb nebyl ta- kový, jakého bychom si byli přáli. Tak lze říei vytykácli se nám nyní porážka ve Vídní. je to už porážká druhá; první, ne velkou, od- vozovati lze z voleby ve l kterých o zájem i čá- stečný měl vbýli podřízen zájmu celku. o ě Když pak naši poslanci oetli se ve Vídni. jali se provozovali to, co nazýváme praktickou politikou. Ta má dvě hlavní částik:i jedna itýká se póstavení vlastního, druháv poměru kr ostat ním stranám parlamentu.
Vídeň
23 article
Řečník zabýval se pak zevrubně oběm těmito momenty. Pokud jde o postavení vlastní. poslanci naši volili postupyi který řečník nazvat nechee obstrukciynýbrž omeškáváním činnosti parlumentu, k níži přispělu takě předseda sně movny hr. Vettersvými stanoviskem vůči ne- německým dotazům, kteréže vlastně plní požada- vek němečkě strany lidové, jemuží se / ostatn strany némeckě podřidify.“ Co našich poslaneů se týče, nemohli vůči počínání hr. Vettra pod- niknouti nie jiného, nežli činí, že mu totiž v každé sehůzi vytýkají nesprávnost jeho jednání. Předseda poslanecké sněmovny tedy způsobi sám průtah jednání sněmovního; jiný průtah při- vodili poslanci naši podáváním pilnýcho návrhů. Konečně došlo k jednání s vládou o to, by ně- kterým návrhům byla přižnána, ochota parla- mentního projednání. Šlo o předlohy o odvodu branců, o státní přirážce k dani lihové a o před- lohu investiční.
poslanecký sněmovna
24 article
Řečník praví, že nechtěl náležoti k zasvě cencům a také k nim nenáleží. Nyní zákon o od- vodu brancň je hetov; předlohu o přirážce k dan lihové snad se vyřídí před velikonocemi v druhém čtení, investíční však zbude na dobu po veliko- nocich. Věc ta byla by snad lliostejna, alel jedna chyba, již řečník lituje, je na dozoru, že as sotva dojde k zasedání sněmovnímu. Řečník po- kládal by za prospěšně, kdyby po velikonocfe bylo následovalo aspoň krátké zasedání sněmu království českého, jež by snad mělo vliv na další postup praeí na řišské radě. Zdá se však. že se stalo rozhodnuti jiné, i dlužno b vyčkat dalšího vývinu věcí.o u Řečnik pak objasnil svoje stanovisko vůč obstrukci vůbec, a je hotov vždy a vůči kaž dému je hájití: jsa zastancem ústavnost vůbec — ovšem nikoli ústavy z r. 1867 — a tím zásady platnosti většiny, není přítelem 6bstrukce. Ovšem, jea poslancem říšským, usne- sení klubu, i kdýž vyznělo pro obstrukci,s podrobil a ničim ho nerušil. ino Nyní útočí se proti poslancům, že o obstrukce upůstili. Vůči této výtce dlužno říci formálně jsou naší poslanci v právu, ponévadz býla jim sborem, který v tomto případě zaslu puje veškeré voličstvo, dána skutečně plnt moc, aby zvolili postup, který za nějleps uznají.
25 article
Formálně se jim tedy nemůže vytknout ničeho. Ale bylo by přece jen s podivením kdyby poslancům, kteří na začátku ledna t.r zvoleni byli proto, že voličstvo mělo důvěru v jich rozmysl, rozum a vlastenectví, nyní pro jediný čin, pro jediné rozhodnutí mělo býti na- jednou prohlášeno, že důvěry té zbavení Vždyť přece je na jevě, že poslanecký sbor mužů vzdělaných a vlasteneckých i zkušených dobře vše rozvážil, nežli podnikl krok, o kterém zajisté věděl, že vzbudí v Čechách sensaci. A podnikl jej zajiště tehdy, až nabyl názoru, že tento krok je pro náš lid prospěšný i učinil jej — což dlužno oceniti — beze všeho vedlejšího ohledu na popularitu. Zajísté přijde doba, kdy voličstvo bude se svými poslanci účtovati. Ale i v tom případě, kdyby se nesplnilo očekávání, kladené v krok, jejž poslanci naši učinili, musili bychom věc posuzovati z jiné stránky: jestliže by poslanei dokázali, že nepadá na ně vina a že dobře promyslili věc, do níž se dali, musíli bychom říci, že nikdo není neomylným, že i nejmou- dřejší může chybiti, ale že nezasluhuje napro- stého odsouzení, když může dokázali, že měl poctivou vůli a že do práce dal se svědomitě. »Já však doufám« — dodal dr. Engel — »že neocitneme se v tom postavení, bychom musili svě poslance odsouditi, já naopak věřím, že se osvědčí, že jejich cesta byla správna a že, třeb nedocilíme všeho, co je naším jdeálem, dospě- jeme přece blíže k tomu, eo nám také na srdci leží.« Řečník upozorňuje pak, že úmluva s če skými poslánci platí do velkonoc; potom po
Engel Čechy
26 article
slanci naši znovu budou míti příležitost, zas vzíti v úvahu taktický postup po velkoncefeh. I je nyní otázka: zaslouží si naši poslanciza svou práci, bychom jím ještě nějaký čas věno- vali důvěru, nebo chceme je odsouditi k tomu, že jim svoji důvěru vezmeme hned ?. Výsledky akce započaté oceniti může teprv budoucnost, t rozhodne o uznání poctivé prácel Poslanec dr. Engela přešel potom b druhé části svého výkladu: k poměru našieh poslanců k ostatním stranám sněmovny. V první řadě jde o poměr ke stranám bývalé pravice. Mezi námi a Jihoslovany svazky naše přerušeny nebyly. Také nikoli s konservativní šlechtou. Kdyby takový poměr s ní, jaký je nyní, byí trval po celou dobu našeho politického zápasu ve Vídni, byli bychom dnes dála. Poměr ny- nější je proti poměra Hřivějšímu podstatně lepší. Řečník mluví pak o poměru Čechů k Po lákům, zmiňuje ke o různých zákulisních vlivech, o známkách kolisavosti, jevicfch se jjiž od mi- nisterstva Gautschova i jiných zjevech, a dolknuv se i založení pravice, do níž Čechové byli při- zváni, naposledy konstaluje, že Čeehové vůči spojencům v pravici osvědčili loyalitu a stáli vždy čestně ve slově a závazeích. Bývalí spo- jenci snad vzpomínají onoho spojenství; avšak u Čechů důvěra jednou otřesena nevrátí se tak snadno. Řečník poukázal pak na postup Všeněmců, který musil se dostaviti, aby panu dru. Kath- reinovi otevřel oči. Když dříve Čechové před- vídali a předpovídali to, nechtělo se jim věřiti a teprve nyní vzpomíná se snad souručenství s Čechy, kteři v něm byli důsledně poctiví.
doktor Engel Jihoslovan Čecho Gautschův Vídeň Katha Čechy
27 article
Přešed na situaci nynější varovalí dr. Engel před upřílišněnými nadějemi v obsah dohodnutí, jež se stalo, zvláště po stránce politické. Vy- týká-li se však poslancům, že pro záležitosti hospodářské vzdali se postupu obstrukčního, dlužno položiti otázku: proč se vlastně měla ob- strukce dělat? Obstrukce přece neprovozuje se k vůli obstrukci, nýbrž proto, by se ji něco do- kázalo. Obstrukci může síce provádětj 10 od- hodlaných lidí, ale hlavní oťázka je, jaký bude míti výsledek? Tuto otázku zodpověděl český kluh, když všemi proti 7 hlásům rozhodl o své nynější taktice. Když se k vůli němu vytýká našim poslancům, že se tím vzdali, satisfakce za 14. řijen r. 1899, je to nesprávno. Český národ ani naši poslanci nevzdali se a nemohou se vzdáti nároku na onu satistakei za nespr'avedlivo st, jež se národu stala, ale aby ji nabyli, k tomu voliti musi cestu, kterou se tak může státí eo nej- dřive a co nej apiněiývá s Vzledem k tom, a lím dr. Engel skonči — pokládal bych za nespravedlivě, pro jediný čín, jehož pohnutky nám ani nějsou známy, zbaviti poslance důvěry, kterou jsme jim volbou projevili. Řeč dra. Engls odměněna byla hilúčným dlouhotrvajícím potleskem, kterým vývodý jeho provázeny byly na četných místech řečí samé. K debatě nikdo se nepřihlásil, skončil tédy předseda p. architekt Horák schůzi srdečným díkem posl. dru. Englovi.
doktor Engel
28 title
Denni zprávy.
29 article
ňdll aii dot Dsry - „dag pht Horníči v uhelných dolech před patnácti měsíci stávkovali k váli tomu, že jim odepřen byl se strany majitela dolů nepatrný přídavek. Úhli stouplo následkem stávky v ceně o víče než 100 procent a kdrž horníci, již ve striku byli poraženi, vrátilí se ke svě práci za starých podmínek neb s přilepše ním zcela minimálním, neklesto úhlí ve svou původní cenu, nýbrž, ještě dnes je o 20—5e procent dražší, než býlo před stávkou. Na rádě řišské učiněn byl ne s jedně strany návrh na snížení doby pracovní v uhielných dolech a sice žádána s jedné strany tak zvaná sichta osmi- hodinná, ze druhé devítihodinná. Soelálně po- litický výbor zvolil ku projednání návrhů těch subkomitě, jež přidalo se k názoru, že stačí šichta devítihodinná, ovšem že s vyhlidkou n další a delinitivní její zkrácení na 8 hodin. Sotva o tom vnikla zpráva do veřejnosti, byli to ihned tak zvaní suhelní interessenti«, jinými slovy uhlobaroni, kteři velmi rozhodně se proti zamýšlenému snížení ohradili, dokazujíce, ze prý dělnictvo si samo tak veliké výhody ne- přeje a že tam, kde již osmi- a devitihodmná práce je zavedena, přednost dává šichté desíti- hodinné i jedenáctihodinné. V resoluci své však páni majitelé dolů postoupili ještě dále. Vy- hrožují totiž novým zdražením uhlí, kdyby snížení pracovní doby skutkem se stalo. Z prohlášení toho, plného zpupnosti a v utkvělé domněnce, že uhel- ným vyděračům z jistých důvodů nic státi se ne- může, je patrno, že chtějí za eventuální zkrácení doby pracovní uvaliti nejméně trojnásobnou tíhou — mírněji to vůbec nedělají — na konsumenty.
Dsr
30 article
A tu věru pro zástupce lidu těžké je rozhodnutí, má-li dbáti oprávněného požadavku dělnictva či pečovati též o zájmy lidu drobného, který ze- jmena v krajinách, kde není lesů a levného dříví, další zdražení topiva vůbec nesnese. V si- tuaci, jež se počíná ve věci té vyvíjel, měl by s plnou energil zakročiti stát a neměl by klidně ponechati věc zápasníkům o prospěch lidový jeho hrabivým škůdcům. K vůli několika mil- lionům, jež státní pokladně event. ubudou zru- šením mýt, vedou se tuhé parlamentní, třeba že zákuliení boje, však nesvědomitým exploitérům bohatství, jež uloženo v lůně země a na něž nemá míti právo toliko odvážný spekulant, po- nechává obohatiti se každého roku kapitálem, jenž by stačil ku hrazení všech úroků ze státního dluhu. Neboť jsou to příjmy obrovské, jež maji majitelé dolů z toho, co z nich vytěží. Však jistých materií v našem zákonodárství nesmí se smělá ruka zákonodárce ani dotknouti, nejméně pak, když je to ruka, jež má úmysl sáhnouti vykořisťovatelům do plných kapes, aby z nich vyňala část v zájmu obecného dobra. To s stát nesmí. V tom ohledu je v tomtě státě majetek »svatý« i třeba naloupený. V této věei nedá se jinak zakročiti, než uskutečněním ná- vrhu, jejž první v tomto směru učinil dr. Jul. Grégr a jehož hájení po něm převzal poslanee Kaftan. Kde se jedná o věc spotřeby tak důle- žité, jako je uhli, které té doby je nejdůleži- tějším činitelem v hospodářském životě našem, tam přestati musí ohled na jednotlivce. Téžen
doktor Jula Grégr Kaftan