2
masthead
V Praze, v pátek dne 22. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před, l šol se;
v Praze v administrani
sa něsie . . . . .
Ba čtvrt leta
s dvojí Zonářkou
na ntěst
na čtvrt leta . . . .
ve Slislkácht
J r. nn a
Praha
6
article
na měksíe -
Pešton:
na měsle . . . . .
ei
ns čtrrt leta . . . .
s dvojí zásllkou
na měsí
na čtvrt leta . . . . 11 K 40
7
article
Pro úspěch hospodářský ne-
zapomeňme na svůj prospěch
národní!
Pro úspěch hospodářský ne-
zapomeňme na svůj prospěch
národní!
Stal se div! žasnou sami officiosové ra
kouští: Rakousko počne konečně obracet
daně svých národův také na plodné
a užitečné podniky národoho
spodářské ve velkém slohu! Ne
jen tedy již na pořizování nových válečných
zbraní, na výzbroj a stavbu pevností, na
nová děla a nové rychlopalné ručnice, ale
konečně také na zvelebení, splavněn
svých hříšně zanedbaných řek
na spojování jich průplavy, slovem, na zři
zování vodních dráh středem svých
nejdůležitějších výrobních zemí.
Stalo se ve včerejší schůzi výboru po
slanecké sněmovny cislajtánské, dne 20
března 1901. Vystal v ní předseda minister
stva dr. Körber a učinil doslovně toto pa
mětihodné prohlášení :
»Odkazuje k nejvyšší trůnní řeči, pokládám
si za čest ve jmenu vlády prohlá-
siti, že považujeme otázku vodnich
dráh stále za jeden z hlavních
bodův našeho hospodářského programu a
že plně uznáváme nutnost vybu-
dování umělých vodních dráh
regulace řek k nim připojených. Veliké
technické obllže, uváženě všemi povolanými
kruhy i ctěným výborem samým, jakož i ne-
zbytná péče o rovnováhu ve státním
hospodářství, kterouž zajísté zúrokování
potřebného nákladního kapitálu a snad i možné
schodky těžební po řadu leť otřásati budou.
nesmí se ovšem při řešení tohoto celého sou-
boru otázek pouštěti se zřetele. Budeme po-
vděční tomu, mohouce podniknouti prove-
dení díla pro domácí zemědělství, prů-
mysl a obchod stejně důležitého; avšak po-
kládáme za svou povinnost postupo v at
s veškerou opatrností a toliko
na pevném základě. Dopřejtež tudíž
vládě ještě jen zcela krátké pídě
času a ona bude s to, aby v účinné
způsobě osnový zákona podala
návrh na zabezpečení sítě vod-
ních dráh a tak k veledůležitému tomu
podnikání přikročila vážně s náležitou roz-
vahou, avšak také s nutnou odvahou. « —
Körber
Rakousko
slanecký sněmovna
8
article
Zaznamenáváme tuto závaznou přípověd
Körbrovy vlády s přáním, aby se národ náš
dočkat poctivého její splnění
době nedaleké šťastněji, než tak mno-
hých jiných stejně určitých a starých slibův
předešlých vlád rakouských . . . . Každým
způsobem dobře učinili členové vodního vý-
boru sněmovny, že nalehali na slibujícího
ministra, aby jim přesně udal lhůtu, do které
podá sněmovně příslušný návrh zákona
a že neulevili, až jim předseda ministerstva
slíbil, že se tak stane hned po le-
tošních svátcích velikonočních.
Tak je to v pořádku. Nemůžemeťa
nesmíme připustiti, aby inve-
stiční předloha o jižních želez-
ničních dráhách na Terst, jichz
stavba vymahati bude nákladu půl milliardy
korun, byla parlamentárně projednána před
zákonem o vodních dráhách na-
šimi vlastmi projektovaných,
nýbaž musíme neústupně na tom trvati, aby
stavba nových těch železnic dála se sou-
časně se stavbami vodními u nás, aby to
byla nerozlučná, pospolitá a sou-
dobá akce technická jako fi-
nanční. Jiného rozřešení otázky přijati
nemůžeme, poněvadž by se za nejistotya
proměnlivosti politických poměrů cislajtán-
ských jinak dosti snadno mohlo státi, že
bychom sice my Čechové byli nuceni přispí-
vati »jako mourovatí« na stavbu dvojíte
dráhy jižní na Terst, ale pak nemohli se na
vzájem pro odpor zemí alpských dočkati
regulace našich řek a stavby našich prů-
plavův ani za půl věčnosti. Popálené det
Körbrův
Čecho
Terst
bor sněmovna
9
article
bojí se ohně; a my již chvála bohu přes
třicet let marně voláme a toužíme po splav-
nění a regulování našich řek, poněvadž ani
vlády rakouské, ani Němci z alpských zemí
neměli pro bolest Čech a Moravy citu. Kdo
nám při proměnlivosti vlád rakouskýcha
rozmarův Němců alpských za to ručí, že by
po uzákonění předlohy investiční na stavbu
železnic neochladl a nevyčpěl jejich zájem
pro naše českomoravské vodní dráhy a regu-
lace říční ve sféry úžasného nevděku
rakouského?
Jako vláda Körbrova chce přikročiti k ve-
likému problému vodních dráh s potřebnou
opatrností a prozřetelností, tak musí také
naše poselstvo vůči neméně velikému inve-
stičnímu problému jižních železnic býti pilno
největší opatrnosti a ostražitosti a nic ne-
dbati sladkých proseb a líbezných domluv,
abychom napřed pomohli Terstua
pak teprv své Praze. Nikoliv. Tak nebu-
deme bráti. Máme-li my lvím podílem
svých danípřispěti zemím alp
ským, nechí tyto navzájem při-
spějí současně nám v naší potřebě.
Němec
Körbrův
Terstua
Čechy
Morava
Praha
10
article
»Z ručky do ručky«, to je dnes ta nejmou-
dřejší národohospodářská politika
v Rakousku, dokud není mezi národy jeho
o politické solidaritě ani potuchy, ale
dokud šklebí se mezi nimi tolik propastí ne-
přátelské řevnivosti a zášti, jako se ukázalo
v noci téhož 20. března 1901 v cislajtánské
sněmovně poslanecké za debaty o pilném
návrhu našem, aby se provedlo po-
ctivé sečtení lidu dle mate-
ského jazyka jeho a tak v této říši
osmi národův bylo konečně jednou
zjišťěno, jak je tu vlastně který
národ silný a jakým poměrem se
tu národové vespolek promí
ta jí.
V široširé cizině by všickni rozumnía
soudní lidě uznali takový návrh za samo-
zřejmě nutný v zájmu vědy, pravdy a práva
veřejného, a jen by se podivili, proč že sama
vláda prohlašující uklidnění sporů národních
za svůj nejvyšší a nejpřednější úkol státnický.
sama s návrhem takovým nepřišla. —
Avšak co se zatím včera v parlamentě
cislajtánském událo? Věc přímo monstrósní
Našinci žalovali a nesčetnými fakty dokázali,
kterak za posledního sčítání lidu v krajích
a zemích převahou německých bylo tisí-
cům a tisícům Slovanův nejhrubším
mnohdy násilím do sčítacích archů proti jich
vůli a přes všechny jejich protestace při
psána němčina jako jejich »řeč
obcovací«, což dělo se za tím ohavným
úmyslem, aby se pak všichni tito našine
v úřadním počtu a v národnostní statistice
počítali za Němce.
Slovanův
Němec
Rakousko
11
article
Naproti tomu tvrdili němečtí poslanci
že prý naopak byli v českých krajích a mě-
stech opět s naší strany podobným způso-
bem Němci konfiskováni pro matriky slovan-
ské. Tedy i oni žalovali, že při posledním
sčítání lidu nebyla nikterak poctivě zjištěna
skutečná síla té které národnosti a že to
heslo »obcovací řeč« vědě a statistice na-
prosto ničeho bezpečného o ní nepoví, nýbrž
jen šalbu a lež v sobě tají.
A hle! Nicméně ti němečtí žalobníci ne
chtěli o žádné revisi posledního sčítání lidu
o žádném zjištění skutečnéh
stavu národností v Rakousku
žijících ani slyšet, ba s nimi i vět
šina poslanců polských hlasovala proti spra
vedlivému a žádoucímu zjištění pravdy
Nechtéli pravdu zvědět, bojíce se jejích dů
sledkův!
A také vláda Körbrova ji patrně ne
chce zvědět, sice byla by musila pro návrh
náš zlomit kopí; ona ale pro něj ani prstem
nehnula. Tak zůstane tedy síla a poměr
národů žijících v tomto státě i po loňském
sčítání neznámou veličinou a m
nesmíme a nemůžeme pod žádno
výminkou dopustit, aby se resul
táty toho sčitání dle »obcovac
Němec
Rakousko
12
article
řeči« braly kdy za základ národ-
nostního rozhranjčování našich
politických a soudních okres
na české, smišené a ryze německé.
Toť bychom přijali boj za pravdu,
a šidbu za právo. —
Hle, ty dvě události střetly se jednoho
a téhož dne: závazný slib vlády, že se pust
do regulace a kanalisace našich řek a votum
poslanecké sněmovny cislajtánské, že nechce
míti zjištěnu pravdu o síle a promísení ná-
rodů této říše.
Napohled zcela různorodé děje. Ale ve
skutečnosti jsou zatím tvrdým pro nás uzlem
spojeny. Hledí nám poulevit a vstříc vyjíti
v ohledu národohospodářském, ale za to
udržet proti nám křivdu a bezpráví v obledu
národním. Tož buďme tedy my dvoj-
násob ostražitějšími v hájení svého
vlastního prospěchu národního při té
akci hospodářské, která počíná
poslanecký sněmovna
14
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacáta šestá.
(Pův. a tel. zpráva Nár. Listův.)
Z Vídně, 21. března.
Do půl třetí hodiny ranní byla v posla
necké sněmovně stálá bouře, která trvala od
7. hod. večerní a způsobena byla rozpravou
o posledním sčítání lidu. Jeden výsledek 7l,ho-
dinného rokování byl bez odporu a to výsledel
zcela zřejmý a patrný: ukázalo se totiž oči-
vidně, že jest atmosféra v parlamentě vídeň-
ském naplněna takovým ještě množstvím elek
třiny, že nesnese nižádných bojů národních,
jazykových a politických bez nejpovážlivějšího
nebezpečí pro její dělnost a pro celou její exi
stenci a že tudíž nalezali se v osudném klamu
kdož domnívali se a hlásali, že nad vnitřn
situací tohoto státu klene se jasný blankyt
prostý všelikých mráčků. Takové jest naučen
ze včerejška.
Dnes všeněmecký svaz pokra č o v a
v obstrukci svě. Prováděl ji způsobem
dvojím a rozdělil si práci: na počátku schůze
operovali dotazy ústními, vAllesenými na před-
sedu, ke konci schůze pak dotazy písemnými.
pro které vedle jejich povahy konala se sehůz
tajná. Oběma těmito methodami podařilo se
krajním německým radikálům vyplniti hlavní
část schůze. e e
vtov
Listův
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Z dotazů ústních povšimnuti zasluhuje
zvláště Bergrův, chce-li předseda poslancům
dovoliti i na dále, aby skládali slib poslanecký
jazyky neněmeckými a hlasovali jinak, než ně-
meckým jazykem. Jak vidno, rozhodnutí hraběte
Vettra, kterým se obmezují práva neněmeckých
jazyků při podávání dotazů písemních, po-
vzbudilo Všeněmce k nalehání
by práva ta se okrájela ještě více
a pokud možno, zničila úplně. Vzhle-
dem k důkladnosti, se kterou to dnes bylo žá-
dáno, dlužno se věru ještě diviti, že připouštěj
páni Všeněmci milostivě četbu přísežní formule
jazyky v Rakousku obvyklými. Snad hne
v zejtřejší schůzi nebo později postoupí k metě
další, ve které budou hartusiti, aby také tato
formule byla poslancům bez rozdílu národnost
předčítána samospasitelnou němčinou, kterou
nejraději pasovali by beze všeho výnosu, bez
každého nařízení a bez každého zákona jedin
na základě svého diktátu na výhrádní jednací
řeč vídeňského parlamentu a na jazyk státní.
Ve stručné, ale rázné polemice odkázal dr.
Brzorád arroganci krajních Teutonů do ná-
ležitých mezí a pravil, že Čechové nedopusti,
aby jejich právo bylo zkracováno kýmkoli.
Beze všeho rozruchu a povšimnutí omezi
hr. Vetter dnes interpellační právo na novo
a to velmi podstatně. Odpovídaje totiž posl.
Steinovi, že »böhmisch« jest podle říšského
zákonnika i podle úřadních novin officiální jmeno
pro jazyk český, dodal, že není stanoveno jed-
nacím řádem nikde, že musi býti interpellace
čteny ve schůzi, v níž byly podány. Nikdo pro
tomuto samovolnému nálezu nehlesl, a přece
Bergrův
Vettra
Brzorád
Teuton
Čecho
Vetter
Stein
Rakousko
16
article
jest v čirém odporu s jednacím řádem, kde jes
ustanoveno, že se mohou činiti podání (návrhy
a dotazy) na počátku a na koncí schůze, což
může miti toliko smysl ten, že co se podalo
před zahájením schůze, čte se na počátku,
co za schůze, čte se ke konci schůze
Nikde však není zůstaveno před
sednictvu, aby interpellace od
k ládalo.
Jen tak dále s oklešťováním práva inter
pellačního ve sněmovně cislajtánské tak illusor
ního, až z něho nezbude nie ! Napřed zavedena
censura interpellací ex presidio, potom vypuzeny
neněmecké interpellace z protokolu do přílohy
a nyní si chce předsednictvo osobovati rozhod
nutí, zda se má interpellace čísti dnes či zejtra
nebo po několika dnech, anebo — po připadě
odročí-li se říšská rada — po několika měsících
Proti takovému výkladu musí se vzepříti celá
poslanecká sněmovna, máli jen jiskru vědom
svých prerogativ. Nevzepře-li se, pak dostaví se
následky, jako se dostavily, když bylo předsedov
přiznáno privilegium interpellace rozlišovati n
přípustné a nepřípustné.
17
article
Jsme zajisté chráněni proti výčitce, jak
bychom přizvukovali Všeněmcům, pro jejichž
interpellace se stanoviska mravopočestnosti zá-
vadné konalo se dnes 2lghodinné důvěrné jednání.
ale nieméně mušíme protustovati proti methodě,
dle které odepírá se četba ve schůzi veřejné
tím zároveň protokolování interpellacím, ktere
jsou pouhým posudkem administrativní činnosti
některého ministra nebo nějakého jeho podříze
ného úřadníka. Interpellace Všeněmců týkaly se
tří čísel inspruckého »Slcherera«, zabave
ného pro zlehčování katolické církve a pobuřo-
vání proti židům, a nezabavené knihy: »Phanta-
sien eines Realisten«, která byla vydána v Dráž-
ďanech a v Lipsku, tady pak se prodává volne
v knihkupectvích. Jest zajisté s podivením, ž
strana, která se nazývá pokrokovou, jako vše
německý svaz, a která zejtra podá, jak sdělu
jeme na jiném místě, návrh na zrušení § 493
tr. ř., pozástavuje se nad tím, že spis, který
jest arci určen jen ke dráždění smyslnosti, za
baven nebyl.
Sněmovna za četby tří dotazů těch —
četbu čtvrtého nedopustil hr. Vetter, pravě,
že nesnášela by se s důstojnosti parlamentu —
byla jevištěm ustavičného pustého lomozua
srážek Všeněmců s antisemity a německon stra-
nou lidovou. Za jedné takové šarvátky obořil se
posl. Wolí na místopředsedu Prada: »Vy
jste původcem té censury.«. — Prade: »T
jest lež.« — Wolf: »My vám to splatíme ob-
strukcí.« — Sněmovně nehrozí obstrukce teprve
teď, nýbrž jest tu v celé nahotě již od vč-
rejška.
V rozpravě o pilných návrzích debutoval
dnes posl. Jaroš. Jakkoli churav, konal po-
vinnost svoji a dostál jí plnou měrou. Pronesl
vřelé a účinné plaidoyer pro rolnický stav vůbec
a v království českém zvláště, vytýkaje, že
vláda jej zanedbává a udávaje, čímž může s
mu pomoci.
Realisten
Vetter
Wolf
Jaroš
Lipsko
Prado
18
article
President vyhlásil pro zejtřek a pro dni
nejbližší tento jednací pořad: Zrušení
erárních mýt, změna rentové daně, zákon o si-
rotčích pokladnách, literární smlouva s Ně-
meckem a zákon o komorách obchodních.
V seznamu tom nenalézá se d ruh
čtení novelly k dani lihové, jelikož
výbor ještě nedodal svůj elaborát, dodá před-
lohu dnes večer, ale jest málo nadě je
že na ni dojde před velikonocemi
Činily se sice po té stránce pokusy dnes celý
den, pochybujeme však, že budo
míti nějaký positivní úspěch.
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 12. hod
25 m. v poledne za skrovného účastenství.
Ministerský předseda vyzývá písemně, by v
konaly se volby do delegace a předseda ozna
muje, že učiní, čeho třeba.
Předseda ministerstva jako ministr vnitra poda
vládní předlohu, jíž mění se ustanovení
v dodatku k volebnímu řádu říšskému stran některých
volebních okresů českých, haličských a dolno-
rakouských.
Mezi došlými spisy je Brei ter ů
dotaz po vyznamenání poslance Jaworského řádem
Vetter
Brei
Jaworský
19
article
V drobuém prodejí:
ranní číslo o nobě . . . za 8h
odpelední
na zk
Ve alislkáck na venkově
raaní číslo
odpoladní . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově sapřel
Přečplaceni a insprty přijímá admisl-
strace v Marlanské ulici č, a
Tam nacházejí se těž rečsker
tiskárna a ekpedice „ Národnich Lelstu“.
Iukopisy se nevracsji.
Národnich
Marlanský ulice
21
article
v němž tážou se dotazovatele, proč ministerský před-
seda navrhl toto vyznamenání. (Podepsali jej členové
lidové strany polské, stojalovščíci, čeští národní
dělníci a agrárníci.)
Poslanec Březnovský (k dotazu na před-
sedu): Stále dlužno nám činiti stesky na korres-
pondenci říšské rady, že výkřiky, jež ten neb onen
poslanec činí proti poslanci druhému, dostanou se
do protokolu jen potud, pokud jsou urážlivé pro nás
Čechy. Tato korrespondencé často uveřejňuje urážky.
o kterých osoba, které se týká, ničeho neví. Zvláště
výkřiky Schönererovců úzkostlivě se zaznamenávají
naproti tomu naše odpovědi se neprotokolují. Teprv
druhý den, čte-li našinec noviny, dovídá se, že byl
tím neb oním poslancem napaden. Tak na příklad
nový poslanec Stein nedávno zde zvolal: »Nejlépe
by bylo, kdyby Německo Rakousko zabralo:« To
však v korrespondenci říšské rady se ztratilo. Až
dostal za tento výkřik poslanec Stein předsednictvím
důtku, dostalo se to do novin, ale výkřik, kterým
pohaněl dra. Kramáře, jest v korrespondenci za-
znamenán
Na doklad, jak oznamuje tato korrespondence
výkřiky, připomínám, že zástupce černovických židů
(poslanec Straucher) o mně včera pravil, že jsem
zbabělec, jenž se svých voličů bojí. Jakkoli jsem
stál na blízku u pana Strauchera, přece jsem toto
jeho zvolání neslyšel a mohu jej ujistiti, že kdybych
byl tuto jeho poznámku zaslechl, že bych byl po
svém způsobu buď fysicky nebo morálně odpověděl.
Březnovská
Čecho
Stein
Straucher
Německo
Rakousko
22
article
Beru zde přítomné pražské poslance za svědky, že
á svých voličů báti se nemusím. Ti mají ke mně
úplnou důvěru. Zástupce černovických židů mohu
ubezpečiti, že náleží k tomu velké sebezapření jemu
odpovídati. Ani jeho voličů bych se nebál, ač jsou
jak jsem se přesvědčil, mezi nimi individna, jichž
jest možno dotknouti se jen dřívkem. (Hlučná ve-
selost.) Konstatuji, že korrespondence ta jest stran-
nická, pročež tážu se pana předsedy, zda hodlá
učiniti kroky, by se podobné jednání zamezilo.
Předseda hrabě Vetter: Na tento dotaz od-
povím zejtra.
Posl. Berger dotazuje se předsedy po odstra-
nění některých nevhodností jednacího řádu a v druhém
dotazu protestuje proti připouštění neněmeckých do-
tazů. Je prý také snešvarem«, že slib možná složiti
v neněmecké řeči. Táže se předsedy, odvolá-li své
zatímné opatření a zachová-li se proti »nezákonnému
a zpupnému« požadavku neněmeckých stran dle
jednacího řádu. (Pochvala mezi Všeněmci; odpor
mezi Slovany. Posl. Kratochvil volá: Prušáck
drzost1)
Předšeda hr. Vetter odpovídá k prvnímu do-
tazu, že pojedná se o něm v příští schůzi před-
sednictva a na druhý odpovídá poukazem k opětným
svým prohlášením o této záležitostí
Posl. Breiter nalchá, aby jeho dotazy byly
přečteny.
Předseda hr. Vetter praví, že byly již čteny.
Posl. dr. Brzorád (k dotazu na presidenta):
Pan president může z velmi poučného dotazu pana
posl. Bergera víděti, kam vede jeho lamósni
rozhodnutí o praxi neněmeckých dotazů. Chuť do-
stavuje se, protože p. posl. Berger postihl, že presi-
dent nerespektuje ani jednací řád ani zákon. Osmě-
luje se k zvláštnímu tvrzení, že německý jazyk dle
zřejmého znění jednacího řádu jest výlučným jazykem
parlamentu. Co pak se nalezá v jednacím řádě?
Vetter
Posl
Berger
Kratochvil
doktor
Brzorád
23
article
Jest jaště v platnosti S XIX. st. z. z. o rovnopráv-
nosti jazyků. (Pochvata na lavicích českých, hlasy
u Všeněmců: Slovanské jazyky nemohou býti rovno-
právny s němčinou.)
Ještě nebyl žádný president, který by byl po-
píral rovnopravnost všech jazyků. Naopak bylo vždy
zvykem, že každý poslanec mohl, ať se mu již v tom
bránilo čilí nic, mluviti svým jazykem mateřským.
Slovanští poslanci se musí ohraditi co nějrozhodněji
proti tomuto obmezování svých jazyků mateřských.
Tážu se p. presidenta, je-li ochoten posl. Bergera
poučiti, že tady ve sněmovně platí ještě jednací řád
a zákon, a že v tomto není žádných ustanovení
o nadpráví jazyka německého? (Pochvala a potlesk
v pravo.)
Předseda hr. Vetter odkazuje na svá dřívější
prohlášení.
Posl. Skéne odpovídaje na včerejší Irovy stesky.
praví, že může dáli na denní pořad výborových
schůzí jen věci, o nichž je pevně přesvědčen, že
budou vyřízeny.
Posl. Kaiser žádá předsedu zemědělského vý-
boru, aby návrhy na opravu plodinových burs a zru-
šení terminového obchodu jemu přiká zané ve
srozumění s navrhovateli přidělil národohospodář-
skému výboru, kde se o příslušném návrhu ji
rokovalo.
Posl. hr. Zedtwitz jako předseda tiskového
výboru odpovídá na Riegerův dotaz, že o jeho dří-
vějších dotazech nezvěděi a že záhy svolá schůzi
tiskového výboru.
Jako předseda zemědělského výboru je srozuměn
s Kaiserovým podnětem, avšak k jeho provedení je
třeba nařízení sněmovního předsedy za souhlasu
sněmovny.
O 1.20 hod. odp. přešlo se k dennímu pořádku
na němž je zpráva výboru pro pomoc v nouzi, o pi
ných návrzích a peticích
Berger
Vetter
Posl
Irův
Kaiser
Zedtwitz
Riegerův
Kaiserův
24
article
ve věcech nouze
25
article
(ref. posl. L. Steiner)
Poslanec Luksch líčil nouzi ve svém voleb-
ním okrese (v jihovýchodní Moravě) následkem such
L Steiner
Luksch
Morava
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 20. března.
Naší páni politikové se zlobí a dokazují
že ti, kteří by se měli o politiku starat, tak ne-
činí, za to že se ale do ní pletou oni, kterým
je andaluskou vesnicí. Nedivím se ale našim
politikům, že se čertí a nedivím se ani našemu
politickému obecenstvu, že si z toho nic nedělá.
Pravda je na obou stranách. Což to nějakým
požitkem, zabývat se u nás politikou? Všude
jinde z práce kyne zdar — nechť je jakákoli,
jenom z naší politické práce nekyne nic. Krušná
práce Sysifova.
Valíme do kopce balvan a pokaždé, když
domníváme se, že jsme už na vrcholu, balvan
letí dolů, a my? My napnem svaly a valíme ho
podruhé nahoru. Divte se, že málo těch, již to
muto bláznivému počinání věnují pozornost !
Naproti tomu podpíše každý, že není na-
prosto zaměstnáním příjemným, tahat se o
rána do večera s vládou, s Němci, s národními
socialisty a agrárníky a dát si za všechno t
ještě vynadat.
Je tedy přirozeno, že i nejpolitičtější pu-
blikum, naskytne-i se náhodou nějaká nepoli-
tická pikantní afféra, za ťou se žene a ne za
tím, co baví snad jen ty, již mají naději stát
se odbornými chefy nebo aspoň ministeriál-
ními rady.
Doznávám, že také já se dal svést a míst
politické schůze zamiril jsem do Národníhoi
Sysifův
Němec
Praha
27
article
vadla, abych pokochal se operní novinkou. Dá-
vala se totiž: — »Prodaná nevěstae
Nesmějte se prosím, v neděli působila na
mne, jakobých ji byl slyšel poprvé. Pamatuji se
dobře na to, co se tehdy se mnou dělo. Bylo
mi sedmnáct let a v dáli u Turnova bylo slyšeti
bezmála již dunění pruských děl, když rozvlni
se v prozatimném divadle sbor tehdy tak ana-
chronisticky: »Proč bychom se netéšili« atd-
Mně se nesmírně libil, jiným ne. .. A tak se
tvrdílo bezmála celých třicet let, že na »Pro-
daně« nic není. Pamatuji se, když v roce 1888
o sv. Janě hledal jsem v dívadle útulek —
protože pršelo. Ptal jsem se na chodbě bile-
tářky, jak je obsazeno. Zabručela a nevrle odpo-
věděla: »Prázdno. Kdo by také na tu »Pro-
danou už šel«. Teprve ve Vídní nám řekli, »e
na ní je«, a od té doby jsme šťastní, že je naše
V nedéli ji dávali opět a bylo vyprodáno
Bylo to ovšem představení slavnostní na oslavu
smíru v Národním divadle.
A věru že s dobrým taktem zvolena právě
tato opera ku prvnímu opět představení, po
bouři. Hrál obrozený orchestr a zpíval obro-
zený sbor a počínaly si tak znamenítě, že i to
zlo, jež Národní divadlo šťastně překonalo, ne
zůstalo na umělecký vývoj tohoto ústavu be
dobrého účinku. Ti noví závodili šťastně s vrá
tivšími se starými a obě části tvořily ensemble
z něhož genius Smetanův, jenž při smiřován
assistoval, nadšenou měl radost.
Pozoroval jsem sice v orkestru i v pozadí
jeviště jakési hnutí, když Kecal dával moudré
rady Jenikovi, zejmena když ho upozornil, že
člověk moudrý vždy počítá, co mu to vynese,
a když nic, že chytře vyhne se, zaslechl jsem
Jana
Smetanův
Turnov
Vídeň
národní divadlo
Jenik
28
article
též, jak dva enražovaní stoupenci bývalého
družstva náramně se horšili na »mizerného
tympanistu«, který všechno kazil a kteří byli
poučeni, že tympanista ten kazí »Prodanou«
víe než pětadvácet let, že tam dole nesedí sno
váček«, nýbrž starý veterán prof. Bláha. —
Ale to mi tak neimponovalo, jako doznání bývalého
člena orkestru, jemuž návrat se nepodařil
který dostavil se do divadla ne s úmysly nej
lepšími a který, když odcházel, ani nekritisova
ani neláteřil — nýbrž slzel.
Trest za provinění.
Umění nedá se porovnávat s mechanickou
prací — na to pánové zapomněli.
profesor
Bláha
29
article
Tím povznesena práce ducha nad práe
svalů, že nedá si poroučet, že povel odráží se
od ní jako měkké dláto od křemene, že ale
zase naopak nedá se organisovat, nedáse
vtlačit do schemat a především že vzdoruje
každému pokusu chtíti ji ztrivialisovati na prác
davu. Podmínkou duševní práce je naprostá
svoboda, práci duševní dovede konati jen voln
individuum a nikdy ne zotročilá massa
A to organisatorům stávky a intellektuálním
jejím původeům ušlo. Byli hned z předu od-
souzení prohráti.
Společnost snad těžce by nesla, kdyby ku
delší stávce odhodlali se obuvníci, nebo pekař
a řezníci, kdyby přestali šíti krejčí a jezdi
řidiči strojů. Však odřici si na nějakou dobu
operu společnost dovede, zejmena když instink
tivně cítí, jak se dere i do oněch sťér instituce.
jež v sociálním boji za jistých okolností je snad
oprávněna, ale v oboru práce duševní, zejmena
v umění, nemůže býti trpéna. Společniost to cí
30
article
tila i podala si ruce bez ohledu na různos
názorů v jiných věcech a komandovala: Ven
stávko, z chrámu umění ! — — —
V odborných listech oznamuje se, že po
dařilo se jistému francouzskému techniku obje
viti hmotu vlastností takových, že jsou způso
bilé obrátiti svět a poměry v něm na rub
především ale učiniti jakoukoli stávku ne
možnou.
Na jistém minerálu, jenž není prý dalel
tak zvaných vzäcných zemin, k nimž naležej
zejmena sloučeníny thoria, osmia, iridia atd.
zjištěno bylo, že za určilých okolností, bez
jakékoli fysikální neb chemické změny, vyvozuje
elektřinu. Minerál ten vysílá totiž ze seb
permanentní proudy, stále a bez přetržení, a př
tom není na něm ani v něm pozorovati nej
menší změny. Nezahřívá se, nerozpadá se, ne-
trati na váze, nemění strukturu ani barvu
zůstává i naproti lučebným reagenciím vždy týž.
Představme si revoluci, kterou tent
kysličník jinak dost vzácného kovu je st
způsobiti. Třeba jen energii v něm uloženou
sesíliti, neb opatřiti si ho takové množství, aby
schytané a v hybnou silu převedené proudy
stačily k určitým výkonům.
Fantasie naše nemusí odvažovati se daleko.
Řekněmež, že uložená v minerálu elektrická
síla nedá se stupňovati na více než na dvě
koňské síly. Představmež si, co všechno touto
silou dá se vykonati! Člověk, pára, kilowatty
stojí peníze a nepěknou jejich vlastností je, že se
nepoměrně rychle opotřebují, zejmena člověk.
Nyní nebudeme ho míti více zapotřebí. Stane
se zbytečným i se svou prací. Kdo se etabluje,
jako krejčí neb švec, koupí si obráběcí stroje
31
article
příslušný kus práceplodného minerálu. Ten
nahradí mu dělniky i učedníky. Cena jeho zd-
stane tatáž, na věky, neboť konatí bude stále
a stále na vlas tutéž práci. Rolník vyjedesi
na pole s pluhem aneb s jakýmkoli jiným
hospodářským strojem. Bude-li míti s sebou
hroudu minerálu, zoře, zvláčí neb poseče pole
za chvilenku bez čeledína a bez koně.
Automobil už nebude tak protivně funět
jako dnes, kousek vzácné hlíny stačí, abychom
rychlosti 120 kilometrů za hodinu příjemně
a bezpečně dostali se za 3 hodiny z Prahy do
Vídně a v 10 hodinách z Prahy do Paříže.
Na plesu nebudou vyzvídati mladí pánové,
mnoho-li ta či ona slečinka dostane tisíc, nýbrž
jak těžký dá jí tatik věnem prácetvorný minerál.
A statistikové nebudou měřiti bohatství států
dle nahromaděných v bankách kapitálů a jaký
je standard of life obyvatelstva, nýbrž dle toho,
mnoho-li je v tom kterém státě jednotek práce-
plodného minerálu.
Šťastná pak země, která minerál ten má
uložený ve svém lůně.
A která to je země
Mám to prozraditi? Jsou to Čechy. Ano,
Čechý, je to již zjištěno, potvrdil to sám vy-
nálezce.
Zázračnou zeminu tedy máme, páně Körb-
rovy koncesse jako bychom už měli, neschazí
nám nie, než aby přebytečný karlovarský střik
se prodral pod zemí a vytryskl v mohutnosti
aspoň 2000 litrů za minutu někde u Vseno
nebo u Dobřichovie.
Svět by s námi potom neobstál
Čecho
Čechý
Praha
Vídeň
Paříž
pán Körbajdžán