ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 29b783e0-6603-11dc-93f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 22, person 53, org 8
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 22. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 8l.
4 article
Na ranní a odpol. listy před, l šol se; v Praze v administrani sa něsie . . . . . Ba čtvrt leta s dvojí Zonářkou na ntěst na čtvrt leta . . . . ve Slislkácht J r. nn a
Praha
6 article
na měksíe - Pešton: na měsle . . . . . ei ns čtrrt leta . . . . s dvojí zásllkou na měsí na čtvrt leta . . . . 11 K 40
7 article Pro úspěch hospodářský ne- zapomeňme na svůj prospěch národní!
Pro úspěch hospodářský ne- zapomeňme na svůj prospěch národní! Stal se div! žasnou sami officiosové ra kouští: Rakousko počne konečně obracet daně svých národův také na plodné a užitečné podniky národoho spodářské ve velkém slohu! Ne jen tedy již na pořizování nových válečných zbraní, na výzbroj a stavbu pevností, na nová děla a nové rychlopalné ručnice, ale konečně také na zvelebení, splavněn svých hříšně zanedbaných řek na spojování jich průplavy, slovem, na zři zování vodních dráh středem svých nejdůležitějších výrobních zemí. Stalo se ve včerejší schůzi výboru po slanecké sněmovny cislajtánské, dne 20 března 1901. Vystal v ní předseda minister stva dr. Körber a učinil doslovně toto pa mětihodné prohlášení : »Odkazuje k nejvyšší trůnní řeči, pokládám si za čest ve jmenu vlády prohlá- siti, že považujeme otázku vodnich dráh stále za jeden z hlavních bodův našeho hospodářského programu a že plně uznáváme nutnost vybu- dování umělých vodních dráh regulace řek k nim připojených. Veliké technické obllže, uváženě všemi povolanými kruhy i ctěným výborem samým, jakož i ne- zbytná péče o rovnováhu ve státním hospodářství, kterouž zajísté zúrokování potřebného nákladního kapitálu a snad i možné schodky těžební po řadu leť otřásati budou. nesmí se ovšem při řešení tohoto celého sou- boru otázek pouštěti se zřetele. Budeme po- vděční tomu, mohouce podniknouti prove- dení díla pro domácí zemědělství, prů- mysl a obchod stejně důležitého; avšak po- kládáme za svou povinnost postupo v at s veškerou opatrností a toliko na pevném základě. Dopřejtež tudíž vládě ještě jen zcela krátké pídě času a ona bude s to, aby v účinné způsobě osnový zákona podala návrh na zabezpečení sítě vod- ních dráh a tak k veledůležitému tomu podnikání přikročila vážně s náležitou roz- vahou, avšak také s nutnou odvahou. « —
Körber Rakousko slanecký sněmovna
8 article
Zaznamenáváme tuto závaznou přípověd Körbrovy vlády s přáním, aby se národ náš dočkat poctivého její splnění době nedaleké šťastněji, než tak mno- hých jiných stejně určitých a starých slibův předešlých vlád rakouských . . . . Každým způsobem dobře učinili členové vodního vý- boru sněmovny, že nalehali na slibujícího ministra, aby jim přesně udal lhůtu, do které podá sněmovně příslušný návrh zákona a že neulevili, až jim předseda ministerstva slíbil, že se tak stane hned po le- tošních svátcích velikonočních. Tak je to v pořádku. Nemůžemeťa nesmíme připustiti, aby inve- stiční předloha o jižních želez- ničních dráhách na Terst, jichz stavba vymahati bude nákladu půl milliardy korun, byla parlamentárně projednána před zákonem o vodních dráhách na- šimi vlastmi projektovaných, nýbaž musíme neústupně na tom trvati, aby stavba nových těch železnic dála se sou- časně se stavbami vodními u nás, aby to byla nerozlučná, pospolitá a sou- dobá akce technická jako fi- nanční. Jiného rozřešení otázky přijati nemůžeme, poněvadž by se za nejistotya proměnlivosti politických poměrů cislajtán- ských jinak dosti snadno mohlo státi, že bychom sice my Čechové byli nuceni přispí- vati »jako mourovatí« na stavbu dvojíte dráhy jižní na Terst, ale pak nemohli se na vzájem pro odpor zemí alpských dočkati regulace našich řek a stavby našich prů- plavův ani za půl věčnosti. Popálené det
Körbrův Čecho Terst bor sněmovna
9 article
bojí se ohně; a my již chvála bohu přes třicet let marně voláme a toužíme po splav- nění a regulování našich řek, poněvadž ani vlády rakouské, ani Němci z alpských zemí neměli pro bolest Čech a Moravy citu. Kdo nám při proměnlivosti vlád rakouskýcha rozmarův Němců alpských za to ručí, že by po uzákonění předlohy investiční na stavbu železnic neochladl a nevyčpěl jejich zájem pro naše českomoravské vodní dráhy a regu- lace říční ve sféry úžasného nevděku rakouského? Jako vláda Körbrova chce přikročiti k ve- likému problému vodních dráh s potřebnou opatrností a prozřetelností, tak musí také naše poselstvo vůči neméně velikému inve- stičnímu problému jižních železnic býti pilno největší opatrnosti a ostražitosti a nic ne- dbati sladkých proseb a líbezných domluv, abychom napřed pomohli Terstua pak teprv své Praze. Nikoliv. Tak nebu- deme bráti. Máme-li my lvím podílem svých danípřispěti zemím alp ským, nechí tyto navzájem při- spějí současně nám v naší potřebě.
Němec Körbrův Terstua Čechy Morava Praha
10 article
»Z ručky do ručky«, to je dnes ta nejmou- dřejší národohospodářská politika v Rakousku, dokud není mezi národy jeho o politické solidaritě ani potuchy, ale dokud šklebí se mezi nimi tolik propastí ne- přátelské řevnivosti a zášti, jako se ukázalo v noci téhož 20. března 1901 v cislajtánské sněmovně poslanecké za debaty o pilném návrhu našem, aby se provedlo po- ctivé sečtení lidu dle mate- ského jazyka jeho a tak v této říši osmi národův bylo konečně jednou zjišťěno, jak je tu vlastně který národ silný a jakým poměrem se tu národové vespolek promí ta jí. V široširé cizině by všickni rozumnía soudní lidě uznali takový návrh za samo- zřejmě nutný v zájmu vědy, pravdy a práva veřejného, a jen by se podivili, proč že sama vláda prohlašující uklidnění sporů národních za svůj nejvyšší a nejpřednější úkol státnický. sama s návrhem takovým nepřišla. — Avšak co se zatím včera v parlamentě cislajtánském událo? Věc přímo monstrósní Našinci žalovali a nesčetnými fakty dokázali, kterak za posledního sčítání lidu v krajích a zemích převahou německých bylo tisí- cům a tisícům Slovanův nejhrubším mnohdy násilím do sčítacích archů proti jich vůli a přes všechny jejich protestace při psána němčina jako jejich »řeč obcovací«, což dělo se za tím ohavným úmyslem, aby se pak všichni tito našine v úřadním počtu a v národnostní statistice počítali za Němce.
Slovanův Němec Rakousko
11 article
Naproti tomu tvrdili němečtí poslanci že prý naopak byli v českých krajích a mě- stech opět s naší strany podobným způso- bem Němci konfiskováni pro matriky slovan- ské. Tedy i oni žalovali, že při posledním sčítání lidu nebyla nikterak poctivě zjištěna skutečná síla té které národnosti a že to heslo »obcovací řeč« vědě a statistice na- prosto ničeho bezpečného o ní nepoví, nýbrž jen šalbu a lež v sobě tají. A hle! Nicméně ti němečtí žalobníci ne chtěli o žádné revisi posledního sčítání lidu o žádném zjištění skutečnéh stavu národností v Rakousku žijících ani slyšet, ba s nimi i vět šina poslanců polských hlasovala proti spra vedlivému a žádoucímu zjištění pravdy Nechtéli pravdu zvědět, bojíce se jejích dů sledkův! A také vláda Körbrova ji patrně ne chce zvědět, sice byla by musila pro návrh náš zlomit kopí; ona ale pro něj ani prstem nehnula. Tak zůstane tedy síla a poměr národů žijících v tomto státě i po loňském sčítání neznámou veličinou a m nesmíme a nemůžeme pod žádno výminkou dopustit, aby se resul táty toho sčitání dle »obcovac
Němec Rakousko
12 article
řeči« braly kdy za základ národ- nostního rozhranjčování našich politických a soudních okres na české, smišené a ryze německé. Toť bychom přijali boj za pravdu, a šidbu za právo. — Hle, ty dvě události střetly se jednoho a téhož dne: závazný slib vlády, že se pust do regulace a kanalisace našich řek a votum poslanecké sněmovny cislajtánské, že nechce míti zjištěnu pravdu o síle a promísení ná- rodů této říše. Napohled zcela různorodé děje. Ale ve skutečnosti jsou zatím tvrdým pro nás uzlem spojeny. Hledí nám poulevit a vstříc vyjíti v ohledu národohospodářském, ale za to udržet proti nám křivdu a bezpráví v obledu národním. Tož buďme tedy my dvoj- násob ostražitějšími v hájení svého vlastního prospěchu národního při té akci hospodářské, která počíná
poslanecký sněmovna
13 title
Říšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Schůze dvacáta šestá. (Pův. a tel. zpráva Nár. Listův.) Z Vídně, 21. března. Do půl třetí hodiny ranní byla v posla necké sněmovně stálá bouře, která trvala od 7. hod. večerní a způsobena byla rozpravou o posledním sčítání lidu. Jeden výsledek 7l,ho- dinného rokování byl bez odporu a to výsledel zcela zřejmý a patrný: ukázalo se totiž oči- vidně, že jest atmosféra v parlamentě vídeň- ském naplněna takovým ještě množstvím elek třiny, že nesnese nižádných bojů národních, jazykových a politických bez nejpovážlivějšího nebezpečí pro její dělnost a pro celou její exi stenci a že tudíž nalezali se v osudném klamu kdož domnívali se a hlásali, že nad vnitřn situací tohoto státu klene se jasný blankyt prostý všelikých mráčků. Takové jest naučen ze včerejška. Dnes všeněmecký svaz pokra č o v a v obstrukci svě. Prováděl ji způsobem dvojím a rozdělil si práci: na počátku schůze operovali dotazy ústními, vAllesenými na před- sedu, ke konci schůze pak dotazy písemnými. pro které vedle jejich povahy konala se sehůz tajná. Oběma těmito methodami podařilo se krajním německým radikálům vyplniti hlavní část schůze. e e vtov
Listův Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
Z dotazů ústních povšimnuti zasluhuje zvláště Bergrův, chce-li předseda poslancům dovoliti i na dále, aby skládali slib poslanecký jazyky neněmeckými a hlasovali jinak, než ně- meckým jazykem. Jak vidno, rozhodnutí hraběte Vettra, kterým se obmezují práva neněmeckých jazyků při podávání dotazů písemních, po- vzbudilo Všeněmce k nalehání by práva ta se okrájela ještě více a pokud možno, zničila úplně. Vzhle- dem k důkladnosti, se kterou to dnes bylo žá- dáno, dlužno se věru ještě diviti, že připouštěj páni Všeněmci milostivě četbu přísežní formule jazyky v Rakousku obvyklými. Snad hne v zejtřejší schůzi nebo později postoupí k metě další, ve které budou hartusiti, aby také tato formule byla poslancům bez rozdílu národnost předčítána samospasitelnou němčinou, kterou nejraději pasovali by beze všeho výnosu, bez každého nařízení a bez každého zákona jedin na základě svého diktátu na výhrádní jednací řeč vídeňského parlamentu a na jazyk státní. Ve stručné, ale rázné polemice odkázal dr. Brzorád arroganci krajních Teutonů do ná- ležitých mezí a pravil, že Čechové nedopusti, aby jejich právo bylo zkracováno kýmkoli. Beze všeho rozruchu a povšimnutí omezi hr. Vetter dnes interpellační právo na novo a to velmi podstatně. Odpovídaje totiž posl. Steinovi, že »böhmisch« jest podle říšského zákonnika i podle úřadních novin officiální jmeno pro jazyk český, dodal, že není stanoveno jed- nacím řádem nikde, že musi býti interpellace čteny ve schůzi, v níž byly podány. Nikdo pro tomuto samovolnému nálezu nehlesl, a přece
Bergrův Vettra Brzorád Teuton Čecho Vetter Stein Rakousko
16 article
jest v čirém odporu s jednacím řádem, kde jes ustanoveno, že se mohou činiti podání (návrhy a dotazy) na počátku a na koncí schůze, což může miti toliko smysl ten, že co se podalo před zahájením schůze, čte se na počátku, co za schůze, čte se ke konci schůze Nikde však není zůstaveno před sednictvu, aby interpellace od k ládalo. Jen tak dále s oklešťováním práva inter pellačního ve sněmovně cislajtánské tak illusor ního, až z něho nezbude nie ! Napřed zavedena censura interpellací ex presidio, potom vypuzeny neněmecké interpellace z protokolu do přílohy a nyní si chce předsednictvo osobovati rozhod nutí, zda se má interpellace čísti dnes či zejtra nebo po několika dnech, anebo — po připadě odročí-li se říšská rada — po několika měsících Proti takovému výkladu musí se vzepříti celá poslanecká sněmovna, máli jen jiskru vědom svých prerogativ. Nevzepře-li se, pak dostaví se následky, jako se dostavily, když bylo předsedov přiznáno privilegium interpellace rozlišovati n přípustné a nepřípustné.
17 article
Jsme zajisté chráněni proti výčitce, jak bychom přizvukovali Všeněmcům, pro jejichž interpellace se stanoviska mravopočestnosti zá- vadné konalo se dnes 2lghodinné důvěrné jednání. ale nieméně mušíme protustovati proti methodě, dle které odepírá se četba ve schůzi veřejné tím zároveň protokolování interpellacím, ktere jsou pouhým posudkem administrativní činnosti některého ministra nebo nějakého jeho podříze ného úřadníka. Interpellace Všeněmců týkaly se tří čísel inspruckého »Slcherera«, zabave ného pro zlehčování katolické církve a pobuřo- vání proti židům, a nezabavené knihy: »Phanta- sien eines Realisten«, která byla vydána v Dráž- ďanech a v Lipsku, tady pak se prodává volne v knihkupectvích. Jest zajisté s podivením, ž strana, která se nazývá pokrokovou, jako vše německý svaz, a která zejtra podá, jak sdělu jeme na jiném místě, návrh na zrušení § 493 tr. ř., pozástavuje se nad tím, že spis, který jest arci určen jen ke dráždění smyslnosti, za baven nebyl. Sněmovna za četby tří dotazů těch — četbu čtvrtého nedopustil hr. Vetter, pravě, že nesnášela by se s důstojnosti parlamentu — byla jevištěm ustavičného pustého lomozua srážek Všeněmců s antisemity a německon stra- nou lidovou. Za jedné takové šarvátky obořil se posl. Wolí na místopředsedu Prada: »Vy jste původcem té censury.«. — Prade: »T jest lež.« — Wolf: »My vám to splatíme ob- strukcí.« — Sněmovně nehrozí obstrukce teprve teď, nýbrž jest tu v celé nahotě již od vč- rejška. V rozpravě o pilných návrzích debutoval dnes posl. Jaroš. Jakkoli churav, konal po- vinnost svoji a dostál jí plnou měrou. Pronesl vřelé a účinné plaidoyer pro rolnický stav vůbec a v království českém zvláště, vytýkaje, že vláda jej zanedbává a udávaje, čímž může s mu pomoci.
Realisten Vetter Wolf Jaroš Lipsko Prado
18 article
President vyhlásil pro zejtřek a pro dni nejbližší tento jednací pořad: Zrušení erárních mýt, změna rentové daně, zákon o si- rotčích pokladnách, literární smlouva s Ně- meckem a zákon o komorách obchodních. V seznamu tom nenalézá se d ruh čtení novelly k dani lihové, jelikož výbor ještě nedodal svůj elaborát, dodá před- lohu dnes večer, ale jest málo nadě je že na ni dojde před velikonocemi Činily se sice po té stránce pokusy dnes celý den, pochybujeme však, že budo míti nějaký positivní úspěch. Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 12. hod 25 m. v poledne za skrovného účastenství. Ministerský předseda vyzývá písemně, by v konaly se volby do delegace a předseda ozna muje, že učiní, čeho třeba. Předseda ministerstva jako ministr vnitra poda vládní předlohu, jíž mění se ustanovení v dodatku k volebnímu řádu říšskému stran některých volebních okresů českých, haličských a dolno- rakouských. Mezi došlými spisy je Brei ter ů dotaz po vyznamenání poslance Jaworského řádem
Vetter Brei Jaworský
19 article
V drobuém prodejí: ranní číslo o nobě . . . za 8h odpelední na zk Ve alislkáck na venkově raaní číslo odpoladní . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově sapřel Přečplaceni a insprty přijímá admisl- strace v Marlanské ulici č, a Tam nacházejí se těž rečsker tiskárna a ekpedice „ Národnich Lelstu“. Iukopisy se nevracsji.
Národnich Marlanský ulice
20 article
hol e
21 article
v němž tážou se dotazovatele, proč ministerský před- seda navrhl toto vyznamenání. (Podepsali jej členové lidové strany polské, stojalovščíci, čeští národní dělníci a agrárníci.) Poslanec Březnovský (k dotazu na před- sedu): Stále dlužno nám činiti stesky na korres- pondenci říšské rady, že výkřiky, jež ten neb onen poslanec činí proti poslanci druhému, dostanou se do protokolu jen potud, pokud jsou urážlivé pro nás Čechy. Tato korrespondencé často uveřejňuje urážky. o kterých osoba, které se týká, ničeho neví. Zvláště výkřiky Schönererovců úzkostlivě se zaznamenávají naproti tomu naše odpovědi se neprotokolují. Teprv druhý den, čte-li našinec noviny, dovídá se, že byl tím neb oním poslancem napaden. Tak na příklad nový poslanec Stein nedávno zde zvolal: »Nejlépe by bylo, kdyby Německo Rakousko zabralo:« To však v korrespondenci říšské rady se ztratilo. Až dostal za tento výkřik poslanec Stein předsednictvím důtku, dostalo se to do novin, ale výkřik, kterým pohaněl dra. Kramáře, jest v korrespondenci za- znamenán Na doklad, jak oznamuje tato korrespondence výkřiky, připomínám, že zástupce černovických židů (poslanec Straucher) o mně včera pravil, že jsem zbabělec, jenž se svých voličů bojí. Jakkoli jsem stál na blízku u pana Strauchera, přece jsem toto jeho zvolání neslyšel a mohu jej ujistiti, že kdybych byl tuto jeho poznámku zaslechl, že bych byl po svém způsobu buď fysicky nebo morálně odpověděl.
Březnovská Čecho Stein Straucher Německo Rakousko
22 article
Beru zde přítomné pražské poslance za svědky, že á svých voličů báti se nemusím. Ti mají ke mně úplnou důvěru. Zástupce černovických židů mohu ubezpečiti, že náleží k tomu velké sebezapření jemu odpovídati. Ani jeho voličů bych se nebál, ač jsou jak jsem se přesvědčil, mezi nimi individna, jichž jest možno dotknouti se jen dřívkem. (Hlučná ve- selost.) Konstatuji, že korrespondence ta jest stran- nická, pročež tážu se pana předsedy, zda hodlá učiniti kroky, by se podobné jednání zamezilo. Předseda hrabě Vetter: Na tento dotaz od- povím zejtra. Posl. Berger dotazuje se předsedy po odstra- nění některých nevhodností jednacího řádu a v druhém dotazu protestuje proti připouštění neněmeckých do- tazů. Je prý také snešvarem«, že slib možná složiti v neněmecké řeči. Táže se předsedy, odvolá-li své zatímné opatření a zachová-li se proti »nezákonnému a zpupnému« požadavku neněmeckých stran dle jednacího řádu. (Pochvala mezi Všeněmci; odpor mezi Slovany. Posl. Kratochvil volá: Prušáck drzost1) Předšeda hr. Vetter odpovídá k prvnímu do- tazu, že pojedná se o něm v příští schůzi před- sednictva a na druhý odpovídá poukazem k opětným svým prohlášením o této záležitostí Posl. Breiter nalchá, aby jeho dotazy byly přečteny. Předseda hr. Vetter praví, že byly již čteny. Posl. dr. Brzorád (k dotazu na presidenta): Pan president může z velmi poučného dotazu pana posl. Bergera víděti, kam vede jeho lamósni rozhodnutí o praxi neněmeckých dotazů. Chuť do- stavuje se, protože p. posl. Berger postihl, že presi- dent nerespektuje ani jednací řád ani zákon. Osmě- luje se k zvláštnímu tvrzení, že německý jazyk dle zřejmého znění jednacího řádu jest výlučným jazykem parlamentu. Co pak se nalezá v jednacím řádě?
Vetter Posl Berger Kratochvil doktor Brzorád
23 article
Jest jaště v platnosti S XIX. st. z. z. o rovnopráv- nosti jazyků. (Pochvata na lavicích českých, hlasy u Všeněmců: Slovanské jazyky nemohou býti rovno- právny s němčinou.) Ještě nebyl žádný president, který by byl po- píral rovnopravnost všech jazyků. Naopak bylo vždy zvykem, že každý poslanec mohl, ať se mu již v tom bránilo čilí nic, mluviti svým jazykem mateřským. Slovanští poslanci se musí ohraditi co nějrozhodněji proti tomuto obmezování svých jazyků mateřských. Tážu se p. presidenta, je-li ochoten posl. Bergera poučiti, že tady ve sněmovně platí ještě jednací řád a zákon, a že v tomto není žádných ustanovení o nadpráví jazyka německého? (Pochvala a potlesk v pravo.) Předseda hr. Vetter odkazuje na svá dřívější prohlášení. Posl. Skéne odpovídaje na včerejší Irovy stesky. praví, že může dáli na denní pořad výborových schůzí jen věci, o nichž je pevně přesvědčen, že budou vyřízeny. Posl. Kaiser žádá předsedu zemědělského vý- boru, aby návrhy na opravu plodinových burs a zru- šení terminového obchodu jemu přiká zané ve srozumění s navrhovateli přidělil národohospodář- skému výboru, kde se o příslušném návrhu ji rokovalo. Posl. hr. Zedtwitz jako předseda tiskového výboru odpovídá na Riegerův dotaz, že o jeho dří- vějších dotazech nezvěděi a že záhy svolá schůzi tiskového výboru. Jako předseda zemědělského výboru je srozuměn s Kaiserovým podnětem, avšak k jeho provedení je třeba nařízení sněmovního předsedy za souhlasu sněmovny. O 1.20 hod. odp. přešlo se k dennímu pořádku na němž je zpráva výboru pro pomoc v nouzi, o pi ných návrzích a peticích
Berger Vetter Posl Irův Kaiser Zedtwitz Riegerův Kaiserův
24 article
ve věcech nouze
25 article
(ref. posl. L. Steiner) Poslanec Luksch líčil nouzi ve svém voleb- ním okrese (v jihovýchodní Moravě) následkem such
L Steiner Luksch Morava
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 20. března. Naší páni politikové se zlobí a dokazují že ti, kteří by se měli o politiku starat, tak ne- činí, za to že se ale do ní pletou oni, kterým je andaluskou vesnicí. Nedivím se ale našim politikům, že se čertí a nedivím se ani našemu politickému obecenstvu, že si z toho nic nedělá. Pravda je na obou stranách. Což to nějakým požitkem, zabývat se u nás politikou? Všude jinde z práce kyne zdar — nechť je jakákoli, jenom z naší politické práce nekyne nic. Krušná práce Sysifova. Valíme do kopce balvan a pokaždé, když domníváme se, že jsme už na vrcholu, balvan letí dolů, a my? My napnem svaly a valíme ho podruhé nahoru. Divte se, že málo těch, již to muto bláznivému počinání věnují pozornost ! Naproti tomu podpíše každý, že není na- prosto zaměstnáním příjemným, tahat se o rána do večera s vládou, s Němci, s národními socialisty a agrárníky a dát si za všechno t ještě vynadat. Je tedy přirozeno, že i nejpolitičtější pu- blikum, naskytne-i se náhodou nějaká nepoli- tická pikantní afféra, za ťou se žene a ne za tím, co baví snad jen ty, již mají naději stát se odbornými chefy nebo aspoň ministeriál- ními rady. Doznávám, že také já se dal svést a míst politické schůze zamiril jsem do Národníhoi
Sysifův Němec Praha
27 article
vadla, abych pokochal se operní novinkou. Dá- vala se totiž: — »Prodaná nevěstae Nesmějte se prosím, v neděli působila na mne, jakobých ji byl slyšel poprvé. Pamatuji se dobře na to, co se tehdy se mnou dělo. Bylo mi sedmnáct let a v dáli u Turnova bylo slyšeti bezmála již dunění pruských děl, když rozvlni se v prozatimném divadle sbor tehdy tak ana- chronisticky: »Proč bychom se netéšili« atd- Mně se nesmírně libil, jiným ne. .. A tak se tvrdílo bezmála celých třicet let, že na »Pro- daně« nic není. Pamatuji se, když v roce 1888 o sv. Janě hledal jsem v dívadle útulek — protože pršelo. Ptal jsem se na chodbě bile- tářky, jak je obsazeno. Zabručela a nevrle odpo- věděla: »Prázdno. Kdo by také na tu »Pro- danou už šel«. Teprve ve Vídní nám řekli, »e na ní je«, a od té doby jsme šťastní, že je naše V nedéli ji dávali opět a bylo vyprodáno Bylo to ovšem představení slavnostní na oslavu smíru v Národním divadle. A věru že s dobrým taktem zvolena právě tato opera ku prvnímu opět představení, po bouři. Hrál obrozený orchestr a zpíval obro- zený sbor a počínaly si tak znamenítě, že i to zlo, jež Národní divadlo šťastně překonalo, ne zůstalo na umělecký vývoj tohoto ústavu be dobrého účinku. Ti noví závodili šťastně s vrá tivšími se starými a obě části tvořily ensemble z něhož genius Smetanův, jenž při smiřován assistoval, nadšenou měl radost. Pozoroval jsem sice v orkestru i v pozadí jeviště jakési hnutí, když Kecal dával moudré rady Jenikovi, zejmena když ho upozornil, že člověk moudrý vždy počítá, co mu to vynese, a když nic, že chytře vyhne se, zaslechl jsem
Jana Smetanův Turnov Vídeň národní divadlo Jenik
28 article
též, jak dva enražovaní stoupenci bývalého družstva náramně se horšili na »mizerného tympanistu«, který všechno kazil a kteří byli poučeni, že tympanista ten kazí »Prodanou« víe než pětadvácet let, že tam dole nesedí sno váček«, nýbrž starý veterán prof. Bláha. — Ale to mi tak neimponovalo, jako doznání bývalého člena orkestru, jemuž návrat se nepodařil který dostavil se do divadla ne s úmysly nej lepšími a který, když odcházel, ani nekritisova ani neláteřil — nýbrž slzel. Trest za provinění. Umění nedá se porovnávat s mechanickou prací — na to pánové zapomněli.
profesor Bláha
29 article
Tím povznesena práce ducha nad práe svalů, že nedá si poroučet, že povel odráží se od ní jako měkké dláto od křemene, že ale zase naopak nedá se organisovat, nedáse vtlačit do schemat a především že vzdoruje každému pokusu chtíti ji ztrivialisovati na prác davu. Podmínkou duševní práce je naprostá svoboda, práci duševní dovede konati jen voln individuum a nikdy ne zotročilá massa A to organisatorům stávky a intellektuálním jejím původeům ušlo. Byli hned z předu od- souzení prohráti. Společnost snad těžce by nesla, kdyby ku delší stávce odhodlali se obuvníci, nebo pekař a řezníci, kdyby přestali šíti krejčí a jezdi řidiči strojů. Však odřici si na nějakou dobu operu společnost dovede, zejmena když instink tivně cítí, jak se dere i do oněch sťér instituce. jež v sociálním boji za jistých okolností je snad oprávněna, ale v oboru práce duševní, zejmena v umění, nemůže býti trpéna. Společniost to cí
30 article
tila i podala si ruce bez ohledu na různos názorů v jiných věcech a komandovala: Ven stávko, z chrámu umění ! — — — V odborných listech oznamuje se, že po dařilo se jistému francouzskému techniku obje viti hmotu vlastností takových, že jsou způso bilé obrátiti svět a poměry v něm na rub především ale učiniti jakoukoli stávku ne možnou. Na jistém minerálu, jenž není prý dalel tak zvaných vzäcných zemin, k nimž naležej zejmena sloučeníny thoria, osmia, iridia atd. zjištěno bylo, že za určilých okolností, bez jakékoli fysikální neb chemické změny, vyvozuje elektřinu. Minerál ten vysílá totiž ze seb permanentní proudy, stále a bez přetržení, a př tom není na něm ani v něm pozorovati nej menší změny. Nezahřívá se, nerozpadá se, ne- trati na váze, nemění strukturu ani barvu zůstává i naproti lučebným reagenciím vždy týž. Představme si revoluci, kterou tent kysličník jinak dost vzácného kovu je st způsobiti. Třeba jen energii v něm uloženou sesíliti, neb opatřiti si ho takové množství, aby schytané a v hybnou silu převedené proudy stačily k určitým výkonům. Fantasie naše nemusí odvažovati se daleko. Řekněmež, že uložená v minerálu elektrická síla nedá se stupňovati na více než na dvě koňské síly. Představmež si, co všechno touto silou dá se vykonati! Člověk, pára, kilowatty stojí peníze a nepěknou jejich vlastností je, že se nepoměrně rychle opotřebují, zejmena člověk. Nyní nebudeme ho míti více zapotřebí. Stane se zbytečným i se svou prací. Kdo se etabluje, jako krejčí neb švec, koupí si obráběcí stroje
31 article
příslušný kus práceplodného minerálu. Ten nahradí mu dělniky i učedníky. Cena jeho zd- stane tatáž, na věky, neboť konatí bude stále a stále na vlas tutéž práci. Rolník vyjedesi na pole s pluhem aneb s jakýmkoli jiným hospodářským strojem. Bude-li míti s sebou hroudu minerálu, zoře, zvláčí neb poseče pole za chvilenku bez čeledína a bez koně. Automobil už nebude tak protivně funět jako dnes, kousek vzácné hlíny stačí, abychom rychlosti 120 kilometrů za hodinu příjemně a bezpečně dostali se za 3 hodiny z Prahy do Vídně a v 10 hodinách z Prahy do Paříže. Na plesu nebudou vyzvídati mladí pánové, mnoho-li ta či ona slečinka dostane tisíc, nýbrž jak těžký dá jí tatik věnem prácetvorný minerál. A statistikové nebudou měřiti bohatství států dle nahromaděných v bankách kapitálů a jaký je standard of life obyvatelstva, nýbrž dle toho, mnoho-li je v tom kterém státě jednotek práce- plodného minerálu. Šťastná pak země, která minerál ten má uložený ve svém lůně. A která to je země Mám to prozraditi? Jsou to Čechy. Ano, Čechý, je to již zjištěno, potvrdil to sám vy- nálezce. Zázračnou zeminu tedy máme, páně Körb- rovy koncesse jako bychom už měli, neschazí nám nie, než aby přebytečný karlovarský střik se prodral pod zemí a vytryskl v mohutnosti aspoň 2000 litrů za minutu někde u Vseno nebo u Dobřichovie. Svět by s námi potom neobstál
Čecho Čechý Praha Vídeň Paříž pán Körbajdžán