ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 29a95310-6603-11dc-895a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 165, place 61, org 13, work 3
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
21. března 1901. Číslo 80.
4 article
*ni jediný »kluk« z města. Poslanec Reich- tätter ukázal na několika dokladech, jak vy padá ve skutečnosti spravedlnost dra. L uegra. Když posl. Relchstädter pravil, že to, co řekl posl. Albrecht, je lež, ztropili Všeněmci, zvláště posl. Stein, ohromný. lomoz. volajíce na předsedu, že to neztrpí. Předseda však posl. Reichst ädte ra k pořádku nevolal. Posl. hr. Dzieduszyeki prohlásil, ž Poláci nebudou hlasovati pro pilnost jen vzhle- dem na důležité práce předvelikonoční, že však z tohoto jejich chování nelze učiniti závěrů pro jejich postavení vůči meritornímu ob sahu českého návrhu. Brillantním způsobem uvedl se do sně- movny dr. Michejda. Ve věcné poznámce usvědčil posl. dra. Demela z nepravdy a př tom několika drastickými případy illustroval po- měry ve Slezsku. Pravil: »Nikde v celém Ra- kousku nejsou věci tak zvráceny jako ve vé- vodství. Pro Slovany je tam výminečný stava ústavní zákony tam nejsou provedeny. Většina země je slovanská, nicméně je všude platna ve veřejném životě němčina. Slovanská většina má posud jedinou střední školu opavskou. Pan dr- Demel pravil, že německá většína vznikla způsobem přirozeným. (Hlučná veselost.) Konstatuji, že vynikla způsobem nepři- rozeným. (Opětná hlněná veselosť.) Všichni polští žáci německé školy těšínské byli počítáni jako Němci. Všechny obecné školy v Těšíně jsou vůbec německé, jakkoli polovina města je slovanská. Právě v této věci jsem dnes podal dotaz. Poláci, kteří se přihlásili jako Poláci. byli přes to zapsáni jako Němci. Mohu jména jejich uvésti, aby p. Demel mohl posouditi, mám-li pravdu čili nic.
Reich Albrecht Stein Posl Polák doktor Michejda Demel Němec Slezsko Těšín Slovan
5 article
Posl. dr. Pražák: Bude je za to pro- následovati. Posl. Michejda: Zaměstnavatelé byl ryzváni magistrátem, aby své zaměstnance za- psali jako Němce Roku 1890 bylo napočleno v Těšíně 7000 Němců, 5000 Poláků a 1000 Čechů, loni 11.000 Němců (Slyšte!), 4000 Po- láků. (Slyštel) Dr. Brzorád: To je důkladná loupež Dr. Pražák: To je největší švindl. Hlasy z lavicpolských: To jest jenom německá obratnost. Posl. Kratochv11: Pan Demel dostan ravřinový věnec od Germanie. Posl. Miehejda pokračuje: V Těšíně není žádné polské školy obecné, odkud bys rzal nějaký »kluk«, který by přišel do těšín- ského gymnasia? Když posl. Michejda skončil prohlášením, fe Poláci v Téšínsku zůstali a zůstanou věrni mvému národu, odměnili jej Poláci a Čechové llouhotrvajícím bouřlivým potleskem. Půl druhé. Posl. Schwarz brán město Plzeň proti výtce posl. Schreinera, který pravil, že obec počíná si proti Němcům terro- risticky. Konstatuje, že česká majorita v Plzni vede si vůči Němcům co nejšetrněji. Co by řekli Němci, kdyby majorita česká v Plzni na- ložila s německou minoritou tak, jak se na kládá s českými minoritami v území německém Za těchto slov počali němečtí radikálové zpívat Jumeným hlasem. Tři čtvrti na dvě: Věcně opravoval ještě posl. Gross, Vasilko, Lecher Sehreiner, dr. Šílený, Demel, baron Pražák a Fresl.
Posl doktor Pražák Michejda Němec Polák Čecho Brzorád Demel Schwarz Schreiner Jumený Gross Vasilko Lecher Sehreiner Fresl Těšín Plzeň Němec
6 article
Posl. Kaliser navrhl konec schůze, což bylo zamítnuto. Místopředseda dr. Žáček udílí slovo posl Klofáčovi. Sotva tento počal česky mluviti. křičí se naň: »Německy mluviti!« Všeněmečtí poslanci tlukou novinovými rámci o pulty. Ve 2 hodiny s půlnoci ujal s slova druhý navrhovatel posl. prof. dr. Kurz který ještě mluví. Schůze trvá dále. Ve 2 hodiny 22 minut: Když poslanec dr Kurz domluvil, přikročilo se ke hlasování o pil nosti českého návrhu. Pro tuto hlasovali Čechově, konservativn relkostatkáři, Slovinci a Chorvaté. Poláci nikoli. „Z Poláků vyšli Romanowicz, Stwiert nia, Rotter a Michejda, volajíce: prot pilnosti takového návrhu hla so- rati, zakazuje nám naše svědomí. Pilnost návrhu ovšem zamítnuta. Přiští schůze zejtra o 12. hod. polední. Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 5-15 hod. odpol. Ministr financí podal předlohu o použít peněz ze společných aktiv. Posl. Maštalka a sp. podali pilný návrh na povolení státní subvence na vypracování úpravního a melioračního projektu pro potok Klenický; — dr Brzorád a sp. na státní podporu pro Přibyslavu za příčinou živelních pohrom. Dotazy podali poslanci Skéne a sp. po
Posl doktor Žáček Klofáč profesor Kurz Čechův Slovinec Chorvat Polák Rotter Michejda Vetter Maštalka Brzorád Skéne Německo Klenický
7 article
Klimtově obraze »Medicina« v secesní výstavě ví- deňské, jenž hodí se spíše pro anatomické museum Karbus a sp. po poměrech mistrů na státních průmyslových školách: — Fresl a sp. po stav berních praktikantů v Čechách; — Březnova k a sp. po týrání mužstva u pěšího pluku v Praze. Po přečtení došlých spisů, což trvalo 3/4 hodiny skládal slib dr. Herold, jenž dostavil se po ne moci poprvé do sněmovny. Poslanec Tschan dotazoval se předsedy, jak vliv má poslanec dr. Kathrein a konference klubových předsedů na jeho rozhodnutí. Dotazů by značne ubylo, kdyby konfiskační praxe se změnila. Rád by aby se zrušilo objektivní řízení. Předseda hr. Vetter odpovídá, že na jeho rozhodnutí nikdo nepůsobí a změna tiskového zá kona není v jeho moci. Posl. Hauek polemisoval s vývody minist a vyučování stran disciplinárního řízení s učiteli tázal se předsedy, chce-li se postarat, aby dolazo- vatel byl vyrozuměn, kdy ministr zodpoví jeho dolaz. Předseda hr. Vetter praví, že přání tomu ne- může vyhověti, neboť nebývá vyrozuměn, načí dotaz jeden nebo druhý ministr bude odpovídati. Posl. Stein ptal se předsedy, dokud bude ještě přijímati dotazy v neněmeckých řečech a proč ne- dává čísti interpellace, jak stanoví jednací řád v téže schůzi a nechává si je, až se mu uzdá dátije přečísti. Posl. Wol!: Dotazy neposílají se dřív do Římal Posl. dr. Brzorád k dotazu na předsedu ujímá se slova. (Posměch na levici.) Pánům Němcům, kteří se tak rádí smějí, musím připomenouti výrok: »Sám svobody kdo hoden, svo- bodu zná vážiti každou« a také slova: »Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe«. Předsedníctvo zavádí stále nový způsob jednání s českými interpellacemi. Dle zásady: »Principiis obsta« musíme se proti takovému novému způsobu ihned ohraditi.
Klimtův Karbus Fresl doktor Herold Tschan Kathrein Vetter Posl Hauek Stein Římal Posl Brzorád Němec Čechy Praha Wol
8 article
Místopředseda Prade v poslední schůzi tvrdil, ž je tradicí parlamentu, že styk s předsednictvem ve všech formálních otázkách vždycky se děl německy Konstatuji však, že se to se skutečností neshoduje (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Bylo zvykem že právě ve formálních záležitostech, zejmena př hlášení se ke slovu, poslanec s předsedou mluvi svým mateřským jazykem, rozuměl-li mu předseda (Souhlas na lavicích českých.) Jestliže citoval místopředseda Prade výrok býva lého předsedy dra. Kathreina, měl také připojiti výrok Kathreinův ze schůze příští, kde své dřívější tvrzení omezil a vlastně odvolal, neboť pravil: »Mně jako předsedovi poslanecké sněmovny nemůže nijak při padnouti myšlenka, abych nějak chtěl zkracovati právo poslanců, které dosud bylo každým poslancem vykonáváno. V tomto smyslu jsem včera mluvil. (Souhlas na lavicích českých.) Předseda svou odpovědí, vlastně nezodpověděním dotazů mičky přiznal, že v jednacím řádě není ob- saženo žádné ustanovení, které by opravňovalo jeho rozhodnutí ve příčině neněmeckých interpellací President tedy mičky přiznal, že jednací řád i státní zákon porušil. Kdyby seděl na lavici ministerské mohla by se naň podati obžaloba. Na to však zá- konodárce nepomyslil, že by president sněmovny t mohl býti, který by zákon porušil. Dle § 80. jedna- cího řádu může býti jednací řád změněn jenom sněmem. Ježto však předseda z vlastní moci změnil jednací řád, tážu se předsedy, jak může toto faktum mlčky doznané zodpověděti, že ve věci tak důležité učinil rozhodnuti, kterým jest jednací řád tak pří- krým způsobem porušen? (Pochvala a souhlas na lavicích českých.) Předseda: K zodpovědění tohoto dolazu mám čest prohlásiti, že nejsem pohříchu s to, abych něco dodal ke svému prohlášení učiněnému ve schůzi ze dne 14. t. m., na které se odvolávám.
poslanecký sněmovna
9 article
Posl. Iro dotazuje se předsedy národohospo- dářského výboru, uvažuje zevrubně výborové porady o termínovém obchodu obilním a dorážeje na mini stra orby pro jeho chování se v této věci. Posl Rieger v dotazu k předsedovi tiskovéh výboru dovozuje nutnost tiskové reformy a prohlásil že by bylo neslušno, aby výborový předseda nezod pověděl jednou dotaz, kdy svolá schůzi. K návrhu posl. Peschky schůze národohospo dářského výboru prohlášeny za veřejny, rovněž tak schůze výboru pro vodní dráhy k návrhu dra. Luegra. O 7. hod. začalo se rokovat o pilném návrhu posl. Hrubého, Šíleného a spol. na zjištění národnosti při sčítáni lidu. Posl. Václav Hrubý: Nechci přilévati ješt více oleje do ohně vášní, který byl rozžehnut sčílá ním lidu. Vrhá ostré světlo na rakouské poměry jestliže se statistika svádí na pole, jehož by měla býti úplně vzdálena, totiž na pole stranni- ckých politických vášní. Statistika stává se tím klamem a podvodem naprosto nevhodnou pro účely věde- cké a administrativ ní. Poslední sčítání lidu stalo se opravdu vojnou, a od betle mske vraždy nemluvňátek nebylo podob- ného sčítání lidu. (Odpor na levici.) Hlasy: Nebylo žádné dítě zavražděno h Posl. Václav Hrubý: Na bojišti sčítání lidu nalezáme statisíce národních mrtvo! ! Národní vášně byly rozplameňovány až do stupně varul Posl. Luksch: Na které straně Posl. Václav Hrubý: Snad na obou stranách Jestliže se z jedné strany střílí, střílí se z druh strany nazpět. Posledním sčítáním lidu byla z jed- nána půda pro další národní sváry a bylo by věcí státní moudrosti, po stavíti se proti smutným následkům těchto agita cí.
Posl Posl Rieger Peschek Hrubý Hrubá Luksch
10 article
Rečník poukazuje na rozdíl mezi řečí mateřskou a obcovací a dokazuje, že v Rakousku ná- rodnost je ústavním pojmem právním dle ustanovení 8 19. st. z. z. Jestliže v Ra- kousku přes to, že se proti tomu protestovalo, koná se ještě pořád sčítání lidu na základě jazyka obco- vacího, děje se tak jen z národní jed no- strannosti a z choutek germani- sačních. (Souhlas na lavicích českých, odpor na levici.) Můj pilný návrh směřuje k tomu, by přines uklidnění do rozechvěných myslí obyvatelstv a aby odstranil jednu z příčin svár národnostních. Byl bych spokojen, kdyby měmu návrhu přiznána byla aspoň obmezená pilnost v tom smyslu, by dle § 42. jednacího řádu byl přikázán výboru za tím účelem, aby v nejkratš době byla podána o něm zpráva. Řečník cituje pak leták »Sčítání lidu roku 9001 a jeho význam pro rakouské Slezsko.« V tomto letáku jsou obsaženy pravé válečné články. V Těšíně přišel opravdový mor na Poláky a počet jejieh se tam značně zmenšil.
Polák Rakousko Slezsko Těšín
11 article
Posl. dr. Michejda; Byli redukován na jednu třetinu Posl. Václav Hrubý (pokračuje): V Litomě- řicích, které byly kdysí čistě českým městem a jež jsou nyní městem německým, obecní úřadníe lidem, udavším český jazyk obcov ací, řekli, že musejí buďto svůj údaj odv- lati, nebo že budou potrestáni. O Vídni se tvrdilo, že se obecním zřízencům p- kládalo za zlé, že se přihlásili k indi- viduálnímu jazyku obcovacímu. Komu se bere jeho jazyk obcovací, tomu se krade ná- rodnost. (Hlučný souhlas.) Jestli že po různých zuřivých a štvavých článcích místní představení a starostové měst donutili a znásilňovali své pod- řízené, aby i oni znásilňovali ve příčině obcovacího jazyka, jaké jmeno může se dáti tomuto jich jednání proti bezbranným osobám Posl. Stein: To se dělo v českých městech proti Němcům zrovna tak! Posl. Peschka: Vždyť v Praze nepřijmou do obecních služeb žádného Němce! Posl. Václav Hrubý pokračuje a praví, že vláda si nedala ani práci, by zákonně stanovila, co si představuje slovem obcovací jazyk. Řeklo se jenom, že je to řeč které se v obyčejném životě užívá Posl. Nowak: To se tedy musí kostelník za psati po latinsku Posl. Václav Hrubý (pokračuje): Vyjma Srbsko koná se všude sčítání lidu na základě jazyka mateř ského. Každý by měl býti tázán po svém individuál ním obcovacím jazyku. Posl. Luksch: Na Moravě máme zcela ně- mecké obce a jenom farář je Čech. Mluví ten sám s sebou?
Posl doktor Michejda Hrubá Stein Němec Peschek Nowak Luksch Vídeň Praha Srbsko Čechy Na Morava V Litoma
12 article
Posl. Václav Hrubý (pokračuje): Prote- stuji slavnostně proti tomo, by v ně- kterém administrativním oboru neb při některém administrativním opa- tření byla číslice stanoveného obco- vacího jazyka pokládána za stanoven národnosti (Souhlas na lavicích českých.), aby se na základě těchto dat činila ně jaká opatření Posl. dr. Sehíicker: To se Praha pěkně po- děkujel Posl. Václav Hrubý: Zde se nejedná jen o to, aby se toliko Čechům dostalo jich práva, nýbrž také Němcům, a protože se vám jedná toliko o Prahu, můžete pro můj návrh hlasovati, byste ubohé své potlačované Němce chránilil Posl. Stein: Chcete-li nás v Praze chrániti dejte na elektrické vrchní vedení německé nápisy Dnes jsou v Praze rádi, jestliže některý Němecje zabit elektrickým proudem. Posl. Václav Hrubý (pokračuje): Při posle ním sčítání lidu byli příslušníci českého lidu v ně kolika tisících případech zbaveni své národnosti V této věci, dle jejich názoru nepatrné, mohly by německé strany osvědčiti ochotu a dokázati, že ná uznávají za své spoluobčany. Posl. Stešn: Jen žádné sentimentálnosti ! Tos nehodí! Posl. Václav Irubý: V politice je sice senti mentalita vyloučena, ale tu a tam přece dostáváme sentimentální záchvaty. Na základě obcovaeiho jazyka, nyn zjištěného, nemůžeme dospěti k žádn shodě; snad bylo by to snazší, kdyby byla sta novena národnost.
Posl Hrubá Prot doktor Sehíicker Čecho Němec Irubý Praha
13 article Poslanec Stein: Shoda je možna, máme-l
Poslanec Stein: Shoda je možna, máme-l držet hubul Hlasy (na českých lavicích): Učiňte jen pokus Poslanec Stein: To neudělám Poslanec Václav Hrubý (končí): Budete-li hla sovati pro můj návrh, je pak otevřena cesta pro právo a spravedlnost, bude pak snadnějším, uvolniti cestu pravému rakouskému konservatismu a k ná- rodnímu smíru. (Hlučná pochvala a potlesk na lavicích českých.) Posl. Albrecht popírá tvrzení posl. Hrubého. že Němci potlačují české menšiny. Děje prý s opak, jak dosvědčuje případ litovelský. Řečník je přerušován výkřiky s české strany zejmena posl. Maštálky, pročež strhla se prudká hádka mezi Čechy a Němci.) Pojednává o sčí tání lidu v Litovli a stěžuje si na různé nespráv nosti prý tamějšího obecního zastupitelstva. Po- dobně dálo se prý jinde: tak v Prostějově a Kyjově. Čte různé zprávy o sčítání lidu. V dalším průběhu jeho řečí udál se při výkřiku posl. Karbusa a Maštálky výstup: Wolf Stein chtěli vytlačiti posl. Karbusa z okolí řečníka Wolí konečně ustal. Albrecht pokračuje ve své řeči, varoval mi- nistra presidenta před novými ústupky Čechům v kulturním ohledu. Bude hlasovati proti pilnosti. Posl. Biankini nejprvé chorvatsky potom ně- mecky prohlašuje, že ve jmenu spravedlnosti bude podporovati své české bratry v jejich snabách. (Bravo bravo ! mezi Čechy.) Pojednává o sčítání lidu v přímořských krajích slěžoval si, že úlady zbraňovaly Chorvalům přihlá siti se k obcovací řečí chorvatské. Musili zapisovat obcovací řeč »srbsko-chorvatskou«.
Stein Hrubá Posl Albrecht Němec Maštálek Karbus Wolf Stein Čecho Čechy Litovel Prostějov Kyjov
14 article
Přednáší různé stížnosti na zanedbávání svého národa v Dalmacii a volá: Vykonejte svou povinnosí k Dalmacii! Končí přáním, by se konečně pracoval na nápravě dalmatských poměrů. Posl. Schreiner polemisoval s posl. Bian- kinem a vyslovil se proti pilnosti návrhu, jehož pro jednávání v době parlamentní ochoty ku práci je zrovna frivolní. Líčí domnělý terrorismus městského zastupitelstva plzeňského proti Němcům za poslední konskripce a prohlašuje, že Němci v Čechách jsou v obraně a Češi útočníky. (Řečník je vyrušován po známkami českých poslanců, jimž Němci odpovídají takže často dochází k hlučným výstupům.) Řečník prohlašuje, že konečně musí dojíti k ná rodnostnímu rozhraničení (Pochvala.), neboť národní kmeny jsou dlouhými sváry zpromrzeni. Vyčíta Čechům, že zaprodali se hr. Badenovi a zadali sve svobodomyslné zásady, aby mohli Němce podmaniti (Odpor mezi Čechy; velký lomoz.) Němci chtějí ná rodní mír na základě rovnoprávností. (Ironická po chvala mezi Čechy.) Dělejle si — končí — se svým českým úzením, co chcele a nechte dělati nás co chceme na území, jež patří nám na základě tisíci“ leté kultury a jež si nedáme nikdy vzíti. (Hlučná pochvala.) Posl. Štlený praví, že jeho strana vystoupila s opravdovým návrhiem. Zákon o sčítání lidu kritiso vala již dříve. Tisíce příslušníků české národnosti bylo oloupeno o svou národnost. Nikomu nepodař se dokázati menší hodnotu české řeči. (Řečník jes přerušován četnými výkřiky se strany Němců, již obsadili okolní lavice a protestují proti jeho výkla- dům.) Kitisuje zákon o sčítání lidu a uvádí řadu nesprávn stí na újmu českého národa. (Místopřed- seda Prade volá ho k věci. Hluk a odpor.) Debata byla potom uzavřena a hlavaími řečníky zvoleni poslanci dr. Lueger (proti) a dr. Kramář (pr návrh).
Posl Schreiner Němec Čech Čecho Baden doktor Lueger Kramář Dalmacie Čechy Bian
15 article
Posl. dr. Lueger soudí, že taková debata roz plameůuje jen sváry. Pojednává o českých stížnostec na sčítání lidu ve Vídni a prohlašuje, že tam ne- mohli ani spravedlivěji a objektivněji jednati. Jak starosta vídeňský nařídil, aby nebyl přijat za úřad níka vídeňské obce nikdo, kdo se nehlásí k obcovacl řeči německé, protože každý z nich musí jednati s obecenstvem německy. Kritisuje dosavadní průběh debaty a napomíná k míru a umírněnosti a končí: Němci s Čechy sváří se a žid má z toho radost Posl. dr. Kramář prohlašuje základ sčítání lidu za nesprávný, neboť spočívá na obcovací řeč a ne na mateřštině. Proto že Němci i Češi stěžují si na způsob konskripce, bylo by nejlépe schválili návrh pana Hrubého a tím by se vybovělo oběma stranám. Po věcných poznámkách posl. Sehna! na vrhl konec schůze. Pro návrh povstali jen Čechové s Chorvaty, by teda zamítnut, Věcné opravy trvají do 1 hod. Při nich svedena byla polemika mezi posl. Demelem a Michejdou v příčině národnostních poměrů v městě Těšíně. Posl. Reichstädter pronesl nejprve česky a potom německy rovněž delší věcnou opravu. V příčině dalšího průběhu schůze, o níž nám »koresp. kancel.« do závěrky listu — do 1/43. hod. s půlnoci — zprávy nedonesla, odkazujeme na te lefonický úvod v referátu, na reliel. Pilnost návrhu českého byla zamítnuta a lín schůze skončena. Příští schůze zejtra, ve čtvrtek, ve 12 hod.
Posl doktor Lueger Němec Kramář Čech Hrubý Čecho Chorvat Demel Michejda Reichstädter Vídeň Čechy Sehn Těšín
16 title
Věstník spolkový.
17 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze »Sokola« pražského. Schůze správ ního výboru koná se v pátek 22. t. m. o 7. hodině večerní v Sokolovně. — Ze sokolské žu p středočeské. V neděli 24. t. m. přesně o 3. hod odpolední koná se v tělocvičně »Sokola« žižkovského cvičení a schůze cvičitelských sborů III. okrsku. Cvi čebný kroj nutný. — Z tělocvičné jednot »Sokol« v Radnicích. V neděli 24. t. m. 3. hodině odpol. přednášeti bude br. V. Kukaň z Prahy »O ideách Sokolstva« a »O životě a činnosti Sokolů v zněmčeném územ!«. — »Soko! Tyrš« n Smíchově. Jednota zúčastní se korporativně pohřbu přispívajícího člena br. Fr. Slívy v kroji Bratři, kteří kroje nemají, dostavtež se v haveloku s čapkou; schůzka dnes ve čtvrtek o 2. hod. odpol »na Knížecí«. Za příčinou opětného zamítnutí pláne na stavbu tělocvičny městskou radou smíchovskou koná se v sobotu 23. t. m. o půl 8. hodjně večern protestní členská schůze »na Knížecí«. Účast všech bratří velmi důležitá.
Cvi Soko Tyrš František Slíva Praha Smíchov Knížecí Sokol
18 article
Schůze. Dne 21. března: Spolek ku povzne sení návštěvy cizinců v Praze má vý borovou schůzi o 8. hod. večer v hötelu »u arc vévody Štěpána«. — Damský odbor besedy „Čelakovský« má v 8 hod. večer schůzi ve svatováclavské záložně, kde má o 9. hod. večer schůzi správní výbor. — Hedvábnický spolek pro království české žádá své členy, aby se v hojném počtu zúčastnili pohřbu svého člena P. Jul. Waltra, provinciála řádu Piaristů, který koná se o 10. hod. dopol. z kaple koleje Piaristů v Praze na Přikopě. — Beseda měšťanská v Praze žádá své pány členy, by hojným počtem účastnili se pohřbu přispívajícího člena p. Jul. Wendlinga, magistrátního rady, který se koná o 4. hod. odpol. z domu v Puchmajerově ulici č. 26 na hřbitov olšanský. — Spolek »Panicové« v Karlíně má v 8 hodin přátelský večírek »u Pinkasů« za účinkování komika p. Doležala. Zábavy. Na Střeleckém ostrově koná se dne vojenský koncert kapely pěšího pluku č. 91. Začátel o 7. hod.
Štěpán Čelakovský Waltr Jula Wendling Pinkas Doležal Praha Puchmajerův ulice Olšanský Karlín spolek pro království
19 article Výlety a vycházky.
Výlety a vycházky. Spolek absolventů průmyslových škol mistrovských v Praze (odbor stroj nický) pořádá v sobotu dne 23. t. m. vycházku do technologicko-průmyslového musea obchodní a živno- stenské komory v Praze. Schůze přesně o 7. hodině večerní Na příkopě u Prašné brány. — V ponděle dne 25. března pořádá Českoslovans ká obchodnická beseda vycházku do Česko- moravské strojírny v Libní. Schůzka o 2. hod. odpol. v Bosedě v Celetné ulici č 22, aneb o půl 4. hodině u továrny v Libni. Hosté vítáni,
Výleta Praha Libeň Celetná ulice spolek absolvent průmyslový škola mistrovský v Praga Českomoravský strojírna
20 article Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla. »Žádný muž a tolik děvčat«, operetta od F. ze Suppé, která se při pátečním koncertě na Žofíně tak libila, opakuje se v úterý dne 26. března o 7. hod. večer v Národním domě na Král. Vinohra dech. Místo koncertu dává se veselohra od Karla Pippicha »Z veřejného života«, ve které hrají dámy Jos. Jáhnova, Jutča Laudova, Maruška Schnöblingova Klára Šindelářova a pp: Dada Goller, Emil Mareš Růda Řivnač, Bedřich Šindelář. Lístky prodávají p.t pání knihkupci v Praze a p. Voleský na Král. Vino hradech. Ceny snížené. Z Úmělecké Besedy. Humoristický večer výtvarného odboru konán bude dne 16. dubna opětně ve vinohradském Národním domě. Vzhledem k ná- valu, který byl při předešlém večeru, budou stoly číslovány. Záznamy na místa přijímá již teď besedn kustod. Besedě dostalo se subvence od města Praby 300 K na pořízení Smetanovy desky a 300 K na po pulární koncerty. Městské radě vzdány písemné díky Celá řada poděkování došla za věnování letošní be- sední premie »Slovensko« od různých přátel českého národa za hranicemi. O vzbuzeném zájmu svědčí též, že docházejí návrhy, aby Beseda ve vydáván podobných sborníků i o jiných větvích našeho ná- roda pokračovala. Na rok 1902 vydáno bude albun barevných reprodukcí a na r. 1903 chystá se kovový relief. Premií dostává se všem členům úplně zdarma když složili členský příspěvek, který činí ročně 10K Chystá se literární večírek, který věnován bude r citaci děl mladších literátů. Dnes večer v 8 hod. jes schůze výtvarného odboru.
Suppé Pippich Jutča Laudův Maruška Schnöblingův Klár Šindelářův Dada Goller Mareš Růda Řivnač Šindelář Voleská Král Smetanův Žofín Praha Praba Slovensko ochotnický divadlo národní dům na Královský Úmělecký beseda národní dům
21 article
Spolekmag. a obec. pomoc. úřadníko král. hlav. m. Prahy konal dne 18. t. m. z předsednictví p. Jana Šleclity Křivoklátského výbo- rovou schůzi ve spolkových místnostech ve vinárne p. Škudly (»u Hegeleinů«), v níž usneseno bylo zvý šiti úmrtní příspěvek z dosavadních 200 na 240 K zvětšiti nadaci JUDr. Jana Kühna, určenou pro pod- poru nadaného sirotka ve studiích. Za prvého přispí- vajícího člena s roč. přispěvkem 20 korun přistoupii z pp. obecních starších král. hlav. m. Prahy tovární p. Josef Inwald. Usneseno pořádati humorist.-deklam. hudební večírek v sobotu dne 13. dubna t. r. v dvoraně Svatováclavské záložny pro členy a zvan hosty a o svátcích svatodošních zvláštním vlakem dvoudenní výlet do Plzně společně se spřátelenou Zemskou jednotou soukromých úřadníků. Valná hro- mada koná se v sobotu dne 30. t. m. ve velké zase- dací síni Jednoty průmyslové
Jan Šleclita JUDr Kühn Inwald Praha Plzeň
22 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Prohlášení vlády o vodních stavbách. Z Vídně, 20. března. Již minulý týden jsme ohlásili, že vláda vytkne své stanovisko v této záležitosti, a včera ministr dr Wittek je zvěstoval v železničním výboru. Dnes dostavil se ministerský předseda dr. Körber, provázen baronem Callem a sekčními chefy z ministerstev orby a financí do výboru pro vodní stavbya učinil tam prohlášení jmenem celého kabi- netu v ten rozum, že vláda chová »největší sympatie« k navrženým vodním stavbáma že podá adjustovanou osnov zákona ve příčině zabezpečen výstavby těchto dalších komu- nikací, jejichžto náklad páčí se na 500 millionů K Jak se dovídáme, je ve vládní osnově věnována k regulaci řek samotných sum 80 millionů K. Prohlášení to působilo příznivě na členy jmenované komise, jakkoli se dr. Körber o detaillech operátu vládního nezmí nil. K vyjádření jeho připojila se debata, která byla zatím skončena. Výbor mus totiž vyčkati nyní slíbené vládn předlohy. V rozpravě o vyjádření Körbrově uja se slova posl. Maštálka, který se při- mlouval za brzké provedení připravených melioračních projektů, a posl. inž. Kaftan jenž uvítav s povděkem, jak děl, deklarac kabinetu v této věci, v zevrubné řeči vytk cíle akce pro dráhy vodní. Na prvním místě ukázal k velikému hospodářskému dosahu racionálních vodních dráh, připomínaje, jakou službu upravení Labe prokázalo říši z počátku let 80tých, kdy zahájilo Německo tarifní boj proti politickému spojenci v do- pravě železniční. Dlužno děkovati jedině vy- datné konkurrenci labské, že tato válka ne- skončila vítězstvím pro německého souseda.
Wittek doktor Körber Call Maštálek Ing Kaftan Vídeň Německo
23 article
Posl. Kaftan vylíčil též účinky, jaké má již dnes účelná, poslaneckou sněmovnou. zvláště pak delegací českou vedená akce v otázce dráh vodních, jež dle výroku po- slanců uherských ohrožuje prý vy toužené samostatné celní územi uherské; a jakou zbraní bude teprve tato akce v nastávajícím boji o celní a ob chodní smlouvy s říší hohenzollerskou? Navržený v Německu středozemský kanál bude míti v zápětí přívoz velikého množství vestfálského a hornoslezského uhlí k Labi až ke hranicím českým a zatlačení dopravy českého hnědého uhlí do Německa; domá címu uhlí potom musí býti zjednán pomocí levné dopravy vodní odbyt směrem jižním až k Dunaji, zejmena pak do jižních Čech kde dá podnět ke vzniku průmyslu, v první řadě zemědělského, jenž opět bude výdat nou podporou českého zemědělství. Taková byla perspektiva, kterou vylíči posl. Kaftan, jehož výkladu dostalo se zaslouženého povšimnutí a hojné pochvaly Výbor se odročil až na dobu po svátcích velkonočních, kdy bude míti ve vládní předloze program dalšího jednání.
Posl Kaftan Německo Dunaj Čechy
24 article
V železničním výboru. z Vídně, 20. března. Do železničního výboru dostavil se dnes ministr financí Přišel odpovědět na výklady posl. Maštálky o refundaci 80 mill. korun, vydaných na investice v letech 1898 až 1900 a kasovních přebytcích. Pro své sdělení o těchto vyžádal sobě schůzi tajnou, která mu také povolena. Členové výboru tvrdí nám, že pro dů- věrnost nebylo žádných příčin, jelikož pan Böhm-Bawerk neřekl ničeho, co by nebylo povědomo. Důvodně protestoval tedy posl Maštálka proti tomu, že exposé p. Böhma Bawerka, na které zejtra uslyší odpověd prohlásilo se důvěrným beze vší příčiny. Po tom pokračováno v generální de- battě, která dospěla tak daleko, že pro příště zbývají jenom čtyři řečníci. Do dnešního rokování zasáhli také posl dr. Fořt a Kaftan. Zástupce Kolína kladl důtklivý důraz na reformu tarifnictví a na postátňovací akci posvítil též na politické momenty předlohy z nichž přešel na výtky proti vládě, na kte- rou vznesl žalobu, že zanedbává regulac řeky, zvláště středního Labe, na jehožtc úpravu celá česká delegace naléhá co nej úsilovněji. Ve shodě a souhlase s posl. Kaí tanem žádal dr. Fořt, aby stavby investiční se provedly toliko v určitých lhůtách tak, aby úprava českého vodstva předcházela schválení dráhy přes Tury.
Maštálek Böhm Bawerk jítbatta Fořt Kaftan Vídeň Kolín Labe
25 article
Posl. Kaftan pronesl dnes o předloz investiční v několika málo dnech již třetí velkou řeč, a možno říci, že pro každou je zájem stejně veliký. Pojednal opětně o Terstu, pro který víáda v posledních letech tolik či- nila a učinil dotaz na ministra financí, co stalo se pro nejlépe položeny přístav rakouský, pro Split, jenž byl dosud soustavně zanedbáván a nemá ani železničního spojení s naším soustátím. Poslanec za Malou stranu vyčetl vládě dále, že zanedbává spojení Dalmacie s Bo- snou a že společná vláda nadržuje zájmům maďarským na úkor tuzemských. Podrobil správu státních dráh zevrubné kritice, vytk jí nedostatečnou organisaci a prohlásil tuto za hlavní příčinu finančních neúspěchů stát- ních železnic. Konečně promluvil o vydaných 80 mill. korun na investice a konstato- val s největším politováníma rozhořčením, že ze sumy té nie nebylo poskytnuto na české dů- ležitosti, nejméně pak na praž- ské. Připomenul při tom přeru- šenou stavbu umělecké akademie a dvou středních škol a stagnaci v upravování Vltavy v obvodu Prahy, čímž také majitelé dolej- ších pražských mlýnů, které ne- zbytně jest třeba odkoupiti, při- praveni byli na pokraj záhu by. Ministr dr. Wittek nemohl na žaloby a stesky pronésti ani slova. Řeči obou českých mluvčích byly přijaty s velkou pozorností, pochvalou a souhlasem. Posl. Sehnal podal návrh na formální junctim mezi investicemi a vodními stavbami a dr. Šílený projevil požadavky moravské jak kanálové, tak železniční.
Posl Kaftan Wittek Sehnal Terst Split Dalmacie Vltava Praha
26 article
Návrh na zřízení generálního ředi- telství pro vodní stavby, Z Vídně, 20. března. Zpráva, kterou jsme podali podle »Wiener Tagblattu« v listě odpoledním, se potvrzuje. Ve večerní schůzi poslanecké sněmovny podal polský poslanee Stwiertnia a soudruzi návrh na zřízení centrálního místa pro vodní stavby, které se má jmenovati »c. k. generální ředi- telství pro vodní stavby«. Návrh ten zní: »V uvážení, že rozptýlena jest agenda vodních staveb ve třech ministerstvech: v ministerstvu orby, ministerstvu vnitra a ministerstvu obchodu, čímž jest učiněna ne- možnou jednotná správa prací do oboru toho příslušících; v dalším uvážení, že otázka kanálů v Rakousku po stránce technické a národo- hospodářské dotýká se nejdůležitějších zájmů státních a lidových; v dalším uvážení, že zahražování strží a regulace řek těsně souvisí se stavbou ka- nálů a bez jednotné správy příslušných staveb nelze pomýsletí na zdarné ucnky na tomto hospodářském poli a v uvážení konečně, že racionální stavby vodní v Rakousku vyžadují četných a těžkých prací hydro-technických, činí podepsaní návrh: Slavná sněmovno, račiž se usnésti: 1. Pro vrchní správu vodních staveb,a to zahražování horských strží, regulaci řeka stavby kanálové buď zřízen zvláštní samostatný ústřední úřad se jmenem: »c. k. gene- rální ředitelství pro vodní stavby«. 2. Pro zřízení vodních staveb v jednotli- vých královstvích a zemích buďtež zřízena: »c. k. ředitelství pro vodní stavby«, která by byla podřízena přímo generálnímu ředitelství pro vodní stavby. Ve Vídni, 20. března 1901. Stwiertnia a soudr.«
Wiener Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
27 article
Posl. Šusteršiě o sítuaci. Z Lublaně, 20. března. Posl. Šu- steršič měl na schůzi voličů řeč o situaci. Prohlásil, že jest vyloučeno sloučení všech slovinských a chorvatských poslanců v je- diný klub. Činnost poslanecké sněmovny po- kládá za provisorní. Podle jeho mínění je parlament nevyléčitelným a v nynějším slo- žení neschopný výdatné práce. Před veliko- nocemi a nějaký čas po velikonocích snad bude parlament ještě pracovati, potom však nikoli. Parlament bude vyléčen jenom zave- dením všeobecného a rovného volebního práva. Slovinští poslanci urychlí vyřízení předlohy o půjčce investiční ze všech sil, poněvadz jest nebezpečí, že by předloha ta zůstala jinak na dlouhou dobu neprojednána. Pilné návrhy Všeněmců. Z Vídně, 20. března. Pilné návrhy, které podány byly členy všeněmeckého svazu ve příčině zrušení § 14. a ve příčině úra- zového pojišťování dělnictva, kterým náležela přednost vůči návrhům poslance Hrubého o sčítání lidu, byly se souhlasem podavatelu přikázány výboru ústavnímu, resp. sociálně- politickému.
Posl Šu Hrubý Lublaň Vídeň
28 article
Německo-pokroková strana. Z Vídně, 20. března. Německo-po- kroková strana vydala dnes večer com- munique, podle kterého prý dr. Gross naproti různým zprávám časopiseckým pra- vil, že na poslední konferenci zástupců jed- notlivých stran v dalším jednacím pořadu smluveno bylo nerušené projednání investiční předlohy bez ohledu na to, zda jednání to bude skončeno před velikonocemi či po Toto tvrzení dra. Grossa pro- hlásily rozhodující kruhy če- ských poslanců za bezpodstatné. Porada všeněmeckého svazu. Z Vídně, 20. března. Všeněmecký svaz konal večer schůzi, ve které rokoval o provádění censury předsedou naproti in- terpellacím. Bylo usneseno čeliti tajným schů- zím. Jedná se zejmena o 21 dotazů, které týkají se konfiskací »Scherera«. O jedné takové interpellaci chtěl naříditi hr. Vetter tajnou schůzi. Všeněmci prohlásili se proti ní a projevili úmysl, že v každé schůzi, po- nich.
Gross Scherer Vetter Vídeň Německo