3
masthead
21. března 1901. Číslo 80.
4
article
*ni jediný »kluk« z města. Poslanec Reich-
tätter ukázal na několika dokladech, jak vy
padá ve skutečnosti spravedlnost dra. L uegra.
Když posl. Relchstädter pravil, že
to, co řekl posl. Albrecht, je lež, ztropili
Všeněmci, zvláště posl. Stein, ohromný. lomoz.
volajíce na předsedu, že to neztrpí.
Předseda však posl. Reichst ädte ra
k pořádku nevolal.
Posl. hr. Dzieduszyeki prohlásil, ž
Poláci nebudou hlasovati pro pilnost jen vzhle-
dem na důležité práce předvelikonoční, že však
z tohoto jejich chování nelze učiniti závěrů
pro jejich postavení vůči meritornímu ob
sahu českého návrhu.
Brillantním způsobem uvedl se do sně-
movny dr. Michejda. Ve věcné poznámce
usvědčil posl. dra. Demela z nepravdy a př
tom několika drastickými případy illustroval po-
měry ve Slezsku. Pravil: »Nikde v celém Ra-
kousku nejsou věci tak zvráceny jako ve vé-
vodství. Pro Slovany je tam výminečný stava
ústavní zákony tam nejsou provedeny. Většina
země je slovanská, nicméně je všude platna ve
veřejném životě němčina. Slovanská většina má
posud jedinou střední školu opavskou. Pan dr-
Demel pravil, že německá většína vznikla
způsobem přirozeným. (Hlučná veselost.)
Konstatuji, že vynikla způsobem nepři-
rozeným. (Opětná hlněná veselosť.) Všichni
polští žáci německé školy těšínské byli počítáni
jako Němci. Všechny obecné školy v Těšíně
jsou vůbec německé, jakkoli polovina města je
slovanská. Právě v této věci jsem dnes podal
dotaz. Poláci, kteří se přihlásili jako Poláci.
byli přes to zapsáni jako Němci. Mohu jména
jejich uvésti, aby p. Demel mohl posouditi,
mám-li pravdu čili nic.
Reich
Albrecht
Stein
Posl
Polák
doktor
Michejda
Demel
Němec
Slezsko
Těšín
Slovan
5
article
Posl. dr. Pražák: Bude je za to pro-
následovati.
Posl. Michejda: Zaměstnavatelé byl
ryzváni magistrátem, aby své zaměstnance za-
psali jako Němce Roku 1890 bylo napočleno
v Těšíně 7000 Němců, 5000 Poláků a 1000
Čechů, loni 11.000 Němců (Slyšte!), 4000 Po-
láků. (Slyštel)
Dr. Brzorád: To je důkladná loupež
Dr. Pražák: To je největší švindl.
Hlasy z lavicpolských: To jest jenom
německá obratnost.
Posl. Kratochv11: Pan Demel dostan
ravřinový věnec od Germanie.
Posl. Miehejda pokračuje: V Těšíně
není žádné polské školy obecné, odkud bys
rzal nějaký »kluk«, který by přišel do těšín-
ského gymnasia?
Když posl. Michejda skončil prohlášením,
fe Poláci v Téšínsku zůstali a zůstanou věrni
mvému národu, odměnili jej Poláci a Čechové
llouhotrvajícím bouřlivým potleskem.
Půl druhé. Posl. Schwarz brán
město Plzeň proti výtce posl. Schreinera, který
pravil, že obec počíná si proti Němcům terro-
risticky. Konstatuje, že česká majorita v Plzni
vede si vůči Němcům co nejšetrněji. Co by
řekli Němci, kdyby majorita česká v Plzni na-
ložila s německou minoritou tak, jak se na
kládá s českými minoritami v území německém
Za těchto slov počali němečtí radikálové zpívat
Jumeným hlasem.
Tři čtvrti na dvě: Věcně opravoval
ještě posl. Gross, Vasilko, Lecher
Sehreiner, dr. Šílený, Demel, baron
Pražák a Fresl.
Posl
doktor
Pražák
Michejda
Němec
Polák
Čecho
Brzorád
Demel
Schwarz
Schreiner
Jumený
Gross
Vasilko
Lecher
Sehreiner
Fresl
Těšín
Plzeň
Němec
6
article
Posl. Kaliser navrhl konec schůze, což
bylo zamítnuto.
Místopředseda dr. Žáček udílí slovo posl
Klofáčovi. Sotva tento počal česky mluviti.
křičí se naň: »Německy mluviti!« Všeněmečtí
poslanci tlukou novinovými rámci o pulty.
Ve 2 hodiny s půlnoci ujal s
slova druhý navrhovatel posl. prof. dr. Kurz
který ještě mluví.
Schůze trvá dále.
Ve 2 hodiny 22 minut: Když poslanec dr
Kurz domluvil, přikročilo se ke hlasování o pil
nosti českého návrhu.
Pro tuto hlasovali Čechově, konservativn
relkostatkáři, Slovinci a Chorvaté. Poláci nikoli.
„Z Poláků vyšli Romanowicz, Stwiert
nia, Rotter a Michejda, volajíce: prot
pilnosti takového návrhu hla so-
rati, zakazuje nám naše svědomí.
Pilnost návrhu ovšem zamítnuta.
Přiští schůze zejtra o 12. hod. polední.
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 5-15
hod. odpol.
Ministr financí podal předlohu o použít
peněz ze společných aktiv.
Posl. Maštalka a sp. podali pilný návrh na
povolení státní subvence na vypracování úpravního
a melioračního projektu pro potok Klenický; — dr
Brzorád a sp. na státní podporu pro Přibyslavu
za příčinou živelních pohrom.
Dotazy podali poslanci Skéne a sp. po
Posl
doktor
Žáček
Klofáč
profesor
Kurz
Čechův
Slovinec
Chorvat
Polák
Rotter
Michejda
Vetter
Maštalka
Brzorád
Skéne
Německo
Klenický
7
article
Klimtově obraze »Medicina« v secesní výstavě ví-
deňské, jenž hodí se spíše pro anatomické museum
Karbus a sp. po poměrech mistrů na státních
průmyslových školách: — Fresl a sp. po stav
berních praktikantů v Čechách; — Březnova k
a sp. po týrání mužstva u pěšího pluku v Praze.
Po přečtení došlých spisů, což trvalo 3/4 hodiny
skládal slib dr. Herold, jenž dostavil se po ne
moci poprvé do sněmovny.
Poslanec Tschan dotazoval se předsedy, jak
vliv má poslanec dr. Kathrein a konference klubových
předsedů na jeho rozhodnutí. Dotazů by značne
ubylo, kdyby konfiskační praxe se změnila. Rád by
aby se zrušilo objektivní řízení.
Předseda hr. Vetter odpovídá, že na jeho
rozhodnutí nikdo nepůsobí a změna tiskového zá
kona není v jeho moci.
Posl. Hauek polemisoval s vývody minist a
vyučování stran disciplinárního řízení s učiteli
tázal se předsedy, chce-li se postarat, aby dolazo-
vatel byl vyrozuměn, kdy ministr zodpoví jeho
dolaz.
Předseda hr. Vetter praví, že přání tomu ne-
může vyhověti, neboť nebývá vyrozuměn, načí
dotaz jeden nebo druhý ministr bude odpovídati.
Posl. Stein ptal se předsedy, dokud bude ještě
přijímati dotazy v neněmeckých řečech a proč ne-
dává čísti interpellace, jak stanoví jednací řád v téže
schůzi a nechává si je, až se mu uzdá dátije
přečísti.
Posl. Wol!: Dotazy neposílají se dřív do
Římal
Posl. dr. Brzorád k dotazu na předsedu ujímá
se slova. (Posměch na levici.)
Pánům Němcům, kteří se tak rádí smějí, musím
připomenouti výrok: »Sám svobody kdo hoden, svo-
bodu zná vážiti každou« a také slova: »Kdo se
směje naposledy, ten se směje nejlépe«.
Předsedníctvo zavádí stále nový způsob jednání
s českými interpellacemi. Dle zásady: »Principiis
obsta« musíme se proti takovému novému způsobu
ihned ohraditi.
Klimtův
Karbus
Fresl
doktor
Herold
Tschan
Kathrein
Vetter
Posl
Hauek
Stein
Římal Posl
Brzorád
Němec
Čechy
Praha
Wol
8
article
Místopředseda Prade v poslední schůzi tvrdil, ž
je tradicí parlamentu, že styk s předsednictvem ve
všech formálních otázkách vždycky se děl německy
Konstatuji však, že se to se skutečností neshoduje
(Hlučný souhlas na lavicích českých.) Bylo zvykem
že právě ve formálních záležitostech, zejmena př
hlášení se ke slovu, poslanec s předsedou mluvi
svým mateřským jazykem, rozuměl-li mu předseda
(Souhlas na lavicích českých.)
Jestliže citoval místopředseda Prade výrok býva
lého předsedy dra. Kathreina, měl také připojiti výrok
Kathreinův ze schůze příští, kde své dřívější tvrzení
omezil a vlastně odvolal, neboť pravil: »Mně jako
předsedovi poslanecké sněmovny nemůže nijak při
padnouti myšlenka, abych nějak chtěl zkracovati
právo poslanců, které dosud bylo každým poslancem
vykonáváno. V tomto smyslu jsem včera mluvil.
(Souhlas na lavicích českých.)
Předseda svou odpovědí, vlastně nezodpověděním
dotazů mičky přiznal, že v jednacím řádě není ob-
saženo žádné ustanovení, které by opravňovalo jeho
rozhodnutí ve příčině neněmeckých interpellací
President tedy mičky přiznal, že jednací řád i státní
zákon porušil. Kdyby seděl na lavici ministerské
mohla by se naň podati obžaloba. Na to však zá-
konodárce nepomyslil, že by president sněmovny t
mohl býti, který by zákon porušil. Dle § 80. jedna-
cího řádu může býti jednací řád změněn jenom
sněmem. Ježto však předseda z vlastní moci změnil
jednací řád, tážu se předsedy, jak může toto faktum
mlčky doznané zodpověděti, že ve věci tak důležité
učinil rozhodnuti, kterým jest jednací řád tak pří-
krým způsobem porušen? (Pochvala a souhlas na
lavicích českých.)
Předseda: K zodpovědění tohoto dolazu
mám čest prohlásiti, že nejsem pohříchu s to, abych
něco dodal ke svému prohlášení učiněnému ve
schůzi ze dne 14. t. m., na které se odvolávám.
poslanecký sněmovna
9
article
Posl. Iro dotazuje se předsedy národohospo-
dářského výboru, uvažuje zevrubně výborové porady
o termínovém obchodu obilním a dorážeje na mini
stra orby pro jeho chování se v této věci.
Posl Rieger v dotazu k předsedovi tiskovéh
výboru dovozuje nutnost tiskové reformy a prohlásil
že by bylo neslušno, aby výborový předseda nezod
pověděl jednou dotaz, kdy svolá schůzi.
K návrhu posl. Peschky schůze národohospo
dářského výboru prohlášeny za veřejny, rovněž tak
schůze výboru pro vodní dráhy k návrhu dra.
Luegra.
O 7. hod. začalo se rokovat o pilném návrhu
posl. Hrubého, Šíleného a spol. na
zjištění národnosti při sčítáni lidu.
Posl. Václav Hrubý: Nechci přilévati ješt
více oleje do ohně vášní, který byl rozžehnut sčílá
ním lidu. Vrhá ostré světlo na rakouské poměry
jestliže se statistika svádí na pole, jehož by měla
býti úplně vzdálena, totiž na pole stranni-
ckých politických vášní. Statistika
stává se tím klamem a podvodem
naprosto nevhodnou pro účely věde-
cké a administrativ ní. Poslední sčítání
lidu stalo se opravdu vojnou, a od betle mske
vraždy nemluvňátek nebylo podob-
ného sčítání lidu. (Odpor na levici.)
Hlasy: Nebylo žádné dítě zavražděno h
Posl. Václav Hrubý: Na bojišti sčítání lidu
nalezáme statisíce národních mrtvo! ! Národní vášně
byly rozplameňovány až do stupně varul
Posl. Luksch: Na které straně
Posl. Václav Hrubý: Snad na obou stranách
Jestliže se z jedné strany střílí, střílí se z druh
strany nazpět.
Posledním sčítáním lidu byla z jed-
nána půda pro další národní sváry
a bylo by věcí státní moudrosti, po
stavíti se proti smutným následkům
těchto agita cí.
Posl
Posl Rieger
Peschek
Hrubý
Hrubá
Luksch
10
article
Rečník poukazuje na rozdíl mezi řečí mateřskou
a obcovací a dokazuje, že v Rakousku ná-
rodnost je ústavním pojmem právním
dle ustanovení 8 19. st. z. z. Jestliže v Ra-
kousku přes to, že se proti tomu protestovalo, koná
se ještě pořád sčítání lidu na základě jazyka obco-
vacího, děje se tak jen z národní jed no-
strannosti a z choutek germani-
sačních. (Souhlas na lavicích českých, odpor na
levici.)
Můj pilný návrh směřuje k tomu, by přines
uklidnění do rozechvěných myslí obyvatelstv
a aby odstranil jednu z příčin svár
národnostních. Byl bych spokojen, kdyby
měmu návrhu přiznána byla aspoň obmezená
pilnost v tom smyslu, by dle § 42. jednacího řádu
byl přikázán výboru za tím účelem, aby v nejkratš
době byla podána o něm zpráva.
Řečník cituje pak leták »Sčítání lidu roku 9001
a jeho význam pro rakouské Slezsko.« V tomto letáku
jsou obsaženy pravé válečné články. V Těšíně
přišel opravdový mor na Poláky a počet jejieh
se tam značně zmenšil.
Polák
Rakousko
Slezsko
Těšín
11
article
Posl. dr. Michejda; Byli redukován
na jednu třetinu
Posl. Václav Hrubý (pokračuje): V Litomě-
řicích, které byly kdysí čistě českým městem a jež
jsou nyní městem německým, obecní úřadníe
lidem, udavším český jazyk obcov ací,
řekli, že musejí buďto svůj údaj odv-
lati, nebo že budou potrestáni. O Vídni
se tvrdilo, že se obecním zřízencům p-
kládalo za zlé, že se přihlásili k indi-
viduálnímu jazyku obcovacímu. Komu
se bere jeho jazyk obcovací, tomu se krade ná-
rodnost. (Hlučný souhlas.) Jestli že po různých
zuřivých a štvavých článcích místní představení
a starostové měst donutili a znásilňovali své pod-
řízené, aby i oni znásilňovali ve příčině obcovacího
jazyka, jaké jmeno může se dáti tomuto jich jednání
proti bezbranným osobám
Posl. Stein: To se dělo v českých městech
proti Němcům zrovna tak!
Posl. Peschka: Vždyť v Praze nepřijmou do
obecních služeb žádného Němce!
Posl. Václav Hrubý pokračuje a praví, že
vláda si nedala ani práci, by zákonně
stanovila, co si představuje slovem
obcovací jazyk. Řeklo se jenom, že je to řeč
které se v obyčejném životě užívá
Posl. Nowak: To se tedy musí kostelník za
psati po latinsku
Posl. Václav Hrubý (pokračuje): Vyjma Srbsko
koná se všude sčítání lidu na základě jazyka mateř
ského. Každý by měl býti tázán po svém individuál
ním obcovacím jazyku.
Posl. Luksch: Na Moravě máme zcela ně-
mecké obce a jenom farář je Čech. Mluví ten sám
s sebou?
Posl
doktor
Michejda
Hrubá
Stein
Němec
Peschek
Nowak
Luksch
Vídeň
Praha
Srbsko
Čechy
Na Morava
V Litoma
12
article
Posl. Václav Hrubý (pokračuje): Prote-
stuji slavnostně proti tomo, by v ně-
kterém administrativním oboru neb
při některém administrativním opa-
tření byla číslice stanoveného obco-
vacího jazyka pokládána za stanoven
národnosti (Souhlas na lavicích českých.),
aby se na základě těchto dat činila ně
jaká opatření
Posl. dr. Sehíicker: To se Praha pěkně po-
děkujel
Posl. Václav Hrubý: Zde se nejedná jen o to,
aby se toliko Čechům dostalo jich práva, nýbrž také
Němcům, a protože se vám jedná toliko o Prahu,
můžete pro můj návrh hlasovati, byste ubohé své
potlačované Němce chránilil
Posl. Stein: Chcete-li nás v Praze chrániti
dejte na elektrické vrchní vedení německé nápisy
Dnes jsou v Praze rádi, jestliže některý Němecje
zabit elektrickým proudem.
Posl. Václav Hrubý (pokračuje): Při posle
ním sčítání lidu byli příslušníci českého lidu v ně
kolika tisících případech zbaveni své národnosti
V této věci, dle jejich názoru nepatrné, mohly by
německé strany osvědčiti ochotu a dokázati, že ná
uznávají za své spoluobčany.
Posl. Stešn: Jen žádné sentimentálnosti ! Tos
nehodí!
Posl. Václav Irubý: V politice je sice senti
mentalita vyloučena, ale tu a tam přece dostáváme
sentimentální záchvaty.
Na základě obcovaeiho jazyka, nyn
zjištěného, nemůžeme dospěti k žádn
shodě; snad bylo by to snazší, kdyby byla sta
novena národnost.
Posl
Hrubá
Prot
doktor
Sehíicker
Čecho
Němec
Irubý
Praha
13
article
Poslanec Stein: Shoda je možna, máme-l
Poslanec Stein: Shoda je možna, máme-l
držet hubul
Hlasy (na českých lavicích): Učiňte jen pokus
Poslanec Stein: To neudělám
Poslanec Václav Hrubý (končí): Budete-li hla
sovati pro můj návrh, je pak otevřena cesta pro
právo a spravedlnost, bude pak snadnějším, uvolniti
cestu pravému rakouskému konservatismu a k ná-
rodnímu smíru. (Hlučná pochvala a potlesk na
lavicích českých.)
Posl. Albrecht popírá tvrzení posl. Hrubého.
že Němci potlačují české menšiny. Děje prý s
opak, jak dosvědčuje případ litovelský.
Řečník je přerušován výkřiky s české strany
zejmena posl. Maštálky, pročež strhla se prudká
hádka mezi Čechy a Němci.) Pojednává o sčí
tání lidu v Litovli a stěžuje si na různé nespráv
nosti prý tamějšího obecního zastupitelstva. Po-
dobně dálo se prý jinde: tak v Prostějově a Kyjově.
Čte různé zprávy o sčítání lidu.
V dalším průběhu jeho řečí udál se při výkřiku
posl. Karbusa a Maštálky výstup: Wolf
Stein chtěli vytlačiti posl. Karbusa z okolí řečníka
Wolí konečně ustal.
Albrecht pokračuje ve své řeči, varoval mi-
nistra presidenta před novými ústupky Čechům
v kulturním ohledu. Bude hlasovati proti pilnosti.
Posl. Biankini nejprvé chorvatsky potom ně-
mecky prohlašuje, že ve jmenu spravedlnosti bude
podporovati své české bratry v jejich snabách. (Bravo
bravo ! mezi Čechy.)
Pojednává o sčítání lidu v přímořských krajích
slěžoval si, že úlady zbraňovaly Chorvalům přihlá
siti se k obcovací řečí chorvatské. Musili zapisovat
obcovací řeč »srbsko-chorvatskou«.
Stein
Hrubá
Posl
Albrecht
Němec
Maštálek
Karbus
Wolf Stein
Čecho
Čechy
Litovel
Prostějov
Kyjov
14
article
Přednáší různé stížnosti na zanedbávání svého
národa v Dalmacii a volá: Vykonejte svou povinnosí
k Dalmacii! Končí přáním, by se konečně pracoval
na nápravě dalmatských poměrů.
Posl. Schreiner polemisoval s posl. Bian-
kinem a vyslovil se proti pilnosti návrhu, jehož pro
jednávání v době parlamentní ochoty ku práci je
zrovna frivolní. Líčí domnělý terrorismus městského
zastupitelstva plzeňského proti Němcům za poslední
konskripce a prohlašuje, že Němci v Čechách jsou
v obraně a Češi útočníky. (Řečník je vyrušován po
známkami českých poslanců, jimž Němci odpovídají
takže často dochází k hlučným výstupům.)
Řečník prohlašuje, že konečně musí dojíti k ná
rodnostnímu rozhraničení (Pochvala.), neboť národní
kmeny jsou dlouhými sváry zpromrzeni. Vyčíta
Čechům, že zaprodali se hr. Badenovi a zadali sve
svobodomyslné zásady, aby mohli Němce podmaniti
(Odpor mezi Čechy; velký lomoz.) Němci chtějí ná
rodní mír na základě rovnoprávností. (Ironická po
chvala mezi Čechy.) Dělejle si — končí — se svým
českým úzením, co chcele a nechte dělati nás co
chceme na území, jež patří nám na základě tisíci“
leté kultury a jež si nedáme nikdy vzíti. (Hlučná
pochvala.)
Posl. Štlený praví, že jeho strana vystoupila
s opravdovým návrhiem. Zákon o sčítání lidu kritiso
vala již dříve. Tisíce příslušníků české národnosti
bylo oloupeno o svou národnost. Nikomu nepodař
se dokázati menší hodnotu české řeči. (Řečník jes
přerušován četnými výkřiky se strany Němců, již
obsadili okolní lavice a protestují proti jeho výkla-
dům.) Kitisuje zákon o sčítání lidu a uvádí řadu
nesprávn stí na újmu českého národa. (Místopřed-
seda Prade volá ho k věci. Hluk a odpor.)
Debata byla potom uzavřena a hlavaími řečníky
zvoleni poslanci dr. Lueger (proti) a dr. Kramář (pr
návrh).
Posl
Schreiner
Němec
Čech
Čecho
Baden
doktor
Lueger
Kramář
Dalmacie
Čechy
Bian
15
article
Posl. dr. Lueger soudí, že taková debata roz
plameůuje jen sváry. Pojednává o českých stížnostec
na sčítání lidu ve Vídni a prohlašuje, že tam ne-
mohli ani spravedlivěji a objektivněji jednati. Jak
starosta vídeňský nařídil, aby nebyl přijat za úřad
níka vídeňské obce nikdo, kdo se nehlásí k obcovacl
řeči německé, protože každý z nich musí jednati
s obecenstvem německy. Kritisuje dosavadní průběh
debaty a napomíná k míru a umírněnosti a končí:
Němci s Čechy sváří se a žid má z toho radost
Posl. dr. Kramář prohlašuje základ sčítání
lidu za nesprávný, neboť spočívá na obcovací řeč
a ne na mateřštině. Proto že Němci i Češi stěžují
si na způsob konskripce, bylo by nejlépe schválili
návrh pana Hrubého a tím by se vybovělo oběma
stranám.
Po věcných poznámkách posl. Sehna! na
vrhl konec schůze.
Pro návrh povstali jen Čechové s Chorvaty, by
teda zamítnut,
Věcné opravy trvají do 1 hod. Při nich svedena
byla polemika mezi posl. Demelem a Michejdou
v příčině národnostních poměrů v městě Těšíně.
Posl. Reichstädter pronesl nejprve česky a potom
německy rovněž delší věcnou opravu.
V příčině dalšího průběhu schůze, o níž nám
»koresp. kancel.« do závěrky listu — do 1/43. hod.
s půlnoci — zprávy nedonesla, odkazujeme na te
lefonický úvod v referátu, na reliel.
Pilnost návrhu českého byla zamítnuta a lín
schůze skončena.
Příští schůze zejtra, ve čtvrtek, ve 12 hod.
Posl
doktor
Lueger
Němec
Kramář
Čech
Hrubý
Čecho
Chorvat
Demel
Michejda
Reichstädter
Vídeň
Čechy
Sehn
Těšín
16
title
Věstník spolkový.
17
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« pražského. Schůze správ
ního výboru koná se v pátek 22. t. m. o 7. hodině
večerní v Sokolovně. — Ze sokolské žu p
středočeské. V neděli 24. t. m. přesně o 3. hod
odpolední koná se v tělocvičně »Sokola« žižkovského
cvičení a schůze cvičitelských sborů III. okrsku. Cvi
čebný kroj nutný. — Z tělocvičné jednot
»Sokol« v Radnicích. V neděli 24. t. m.
3. hodině odpol. přednášeti bude br. V. Kukaň z Prahy
»O ideách Sokolstva« a »O životě a činnosti Sokolů
v zněmčeném územ!«. — »Soko! Tyrš« n
Smíchově. Jednota zúčastní se korporativně
pohřbu přispívajícího člena br. Fr. Slívy v kroji
Bratři, kteří kroje nemají, dostavtež se v haveloku
s čapkou; schůzka dnes ve čtvrtek o 2. hod. odpol
»na Knížecí«. Za příčinou opětného zamítnutí pláne
na stavbu tělocvičny městskou radou smíchovskou
koná se v sobotu 23. t. m. o půl 8. hodjně večern
protestní členská schůze »na Knížecí«. Účast všech
bratří velmi důležitá.
Cvi
Soko
Tyrš
František
Slíva
Praha
Smíchov
Knížecí
Sokol
18
article
Schůze.
Dne 21. března: Spolek ku povzne
sení návštěvy cizinců v Praze má vý
borovou schůzi o 8. hod. večer v hötelu »u arc
vévody Štěpána«. — Damský odbor besedy
„Čelakovský« má v 8 hod. večer schůzi ve
svatováclavské záložně, kde má o 9. hod. večer
schůzi správní výbor. — Hedvábnický spolek
pro království české žádá své členy, aby se
v hojném počtu zúčastnili pohřbu svého člena P. Jul.
Waltra, provinciála řádu Piaristů, který koná se
o 10. hod. dopol. z kaple koleje Piaristů v Praze na
Přikopě. — Beseda měšťanská v Praze
žádá své pány členy, by hojným počtem účastnili se
pohřbu přispívajícího člena p. Jul. Wendlinga,
magistrátního rady, který se koná o 4. hod. odpol.
z domu v Puchmajerově ulici č. 26 na hřbitov
olšanský. — Spolek »Panicové« v Karlíně
má v 8 hodin přátelský večírek »u Pinkasů« za
účinkování komika p. Doležala.
Zábavy.
Na Střeleckém ostrově koná se dne
vojenský koncert kapely pěšího pluku č. 91. Začátel
o 7. hod.
Štěpán
Čelakovský
Waltr
Jula
Wendling
Pinkas
Doležal
Praha
Puchmajerův ulice
Olšanský
Karlín
spolek pro království
19
article
Výlety a vycházky.
Výlety a vycházky.
Spolek absolventů průmyslových
škol mistrovských v Praze (odbor stroj
nický) pořádá v sobotu dne 23. t. m. vycházku do
technologicko-průmyslového musea obchodní a živno-
stenské komory v Praze. Schůze přesně o 7. hodině
večerní Na příkopě u Prašné brány. — V ponděle
dne 25. března pořádá Českoslovans ká
obchodnická beseda vycházku do Česko-
moravské strojírny v Libní. Schůzka o 2. hod. odpol.
v Bosedě v Celetné ulici č 22, aneb o půl 4. hodině
u továrny v Libni. Hosté vítáni,
Výleta
Praha
Libeň
Celetná ulice
spolek absolvent průmyslový škola mistrovský v Praga
Českomoravský strojírna
20
article
Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla.
»Žádný muž a tolik děvčat«, operetta
od F. ze Suppé, která se při pátečním koncertě na
Žofíně tak libila, opakuje se v úterý dne 26. března
o 7. hod. večer v Národním domě na Král. Vinohra
dech. Místo koncertu dává se veselohra od Karla
Pippicha »Z veřejného života«, ve které hrají dámy
Jos. Jáhnova, Jutča Laudova, Maruška Schnöblingova
Klára Šindelářova a pp: Dada Goller, Emil Mareš
Růda Řivnač, Bedřich Šindelář. Lístky prodávají p.t
pání knihkupci v Praze a p. Voleský na Král. Vino
hradech. Ceny snížené.
Z Úmělecké Besedy. Humoristický večer
výtvarného odboru konán bude dne 16. dubna opětně
ve vinohradském Národním domě. Vzhledem k ná-
valu, který byl při předešlém večeru, budou stoly
číslovány. Záznamy na místa přijímá již teď besedn
kustod. Besedě dostalo se subvence od města Praby
300 K na pořízení Smetanovy desky a 300 K na po
pulární koncerty. Městské radě vzdány písemné díky
Celá řada poděkování došla za věnování letošní be-
sední premie »Slovensko« od různých přátel českého
národa za hranicemi. O vzbuzeném zájmu svědčí
též, že docházejí návrhy, aby Beseda ve vydáván
podobných sborníků i o jiných větvích našeho ná-
roda pokračovala. Na rok 1902 vydáno bude albun
barevných reprodukcí a na r. 1903 chystá se kovový
relief. Premií dostává se všem členům úplně zdarma
když složili členský příspěvek, který činí ročně 10K
Chystá se literární večírek, který věnován bude r
citaci děl mladších literátů. Dnes večer v 8 hod. jes
schůze výtvarného odboru.
Suppé
Pippich
Jutča Laudův
Maruška Schnöblingův
Klár Šindelářův
Dada Goller
Mareš
Růda Řivnač
Šindelář
Voleská
Král
Smetanův
Žofín
Praha
Praba
Slovensko
ochotnický divadlo
národní dům na Královský
Úmělecký beseda
národní dům
21
article
Spolekmag. a obec. pomoc. úřadníko
král. hlav. m. Prahy konal dne 18. t. m. z
předsednictví p. Jana Šleclity Křivoklátského výbo-
rovou schůzi ve spolkových místnostech ve vinárne
p. Škudly (»u Hegeleinů«), v níž usneseno bylo zvý
šiti úmrtní příspěvek z dosavadních 200 na 240 K
zvětšiti nadaci JUDr. Jana Kühna, určenou pro pod-
poru nadaného sirotka ve studiích. Za prvého přispí-
vajícího člena s roč. přispěvkem 20 korun přistoupii
z pp. obecních starších král. hlav. m. Prahy tovární
p. Josef Inwald. Usneseno pořádati humorist.-deklam.
hudební večírek v sobotu dne 13. dubna t. r. v
dvoraně Svatováclavské záložny pro členy a zvan
hosty a o svátcích svatodošních zvláštním vlakem
dvoudenní výlet do Plzně společně se spřátelenou
Zemskou jednotou soukromých úřadníků. Valná hro-
mada koná se v sobotu dne 30. t. m. ve velké zase-
dací síni Jednoty průmyslové
Jan Šleclita
JUDr
Kühn
Inwald
Praha
Plzeň
22
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Prohlášení vlády o vodních
stavbách.
Z Vídně, 20. března. Již minulý týden
jsme ohlásili, že vláda vytkne své stanovisko
v této záležitosti, a včera ministr dr
Wittek je zvěstoval v železničním výboru.
Dnes dostavil se ministerský předseda dr.
Körber, provázen baronem Callem a
sekčními chefy z ministerstev orby a financí
do výboru pro vodní stavbya
učinil tam prohlášení jmenem celého kabi-
netu v ten rozum, že vláda chová »největší
sympatie« k navrženým vodním stavbáma
že podá adjustovanou osnov
zákona ve příčině zabezpečen
výstavby těchto dalších komu-
nikací, jejichžto náklad páčí se
na 500 millionů K
Jak se dovídáme, je ve vládní osnově
věnována k regulaci řek samotných sum
80 millionů K.
Prohlášení to působilo příznivě na
členy jmenované komise, jakkoli se
dr. Körber o detaillech operátu
vládního nezmí nil.
K vyjádření jeho připojila se debata,
která byla zatím skončena. Výbor mus
totiž vyčkati nyní slíbené vládn
předlohy.
V rozpravě o vyjádření Körbrově uja
se slova posl. Maštálka, který se při-
mlouval za brzké provedení připravených
melioračních projektů, a posl. inž. Kaftan
jenž uvítav s povděkem, jak děl, deklarac
kabinetu v této věci, v zevrubné řeči vytk
cíle akce pro dráhy vodní. Na prvním místě
ukázal k velikému hospodářskému dosahu
racionálních vodních dráh, připomínaje,
jakou službu upravení Labe prokázalo říši
z počátku let 80tých, kdy zahájilo Německo
tarifní boj proti politickému spojenci v do-
pravě železniční. Dlužno děkovati jedině vy-
datné konkurrenci labské, že tato válka ne-
skončila vítězstvím pro německého souseda.
Wittek
doktor
Körber
Call
Maštálek
Ing
Kaftan
Vídeň
Německo
23
article
Posl. Kaftan vylíčil též účinky, jaké
má již dnes účelná, poslaneckou sněmovnou.
zvláště pak delegací českou vedená akce
v otázce dráh vodních, jež dle výroku po-
slanců uherských ohrožuje prý vy
toužené samostatné celní územi
uherské; a jakou zbraní bude teprve
tato akce v nastávajícím boji o celní a ob
chodní smlouvy s říší hohenzollerskou?
Navržený v Německu středozemský kanál
bude míti v zápětí přívoz velikého množství
vestfálského a hornoslezského uhlí k Labi
až ke hranicím českým a zatlačení dopravy
českého hnědého uhlí do Německa; domá
címu uhlí potom musí býti zjednán pomocí
levné dopravy vodní odbyt směrem jižním
až k Dunaji, zejmena pak do jižních Čech
kde dá podnět ke vzniku průmyslu, v první
řadě zemědělského, jenž opět bude výdat
nou podporou českého zemědělství.
Taková byla perspektiva, kterou vylíči
posl. Kaftan, jehož výkladu dostalo se
zaslouženého povšimnutí a hojné pochvaly
Výbor se odročil až na dobu po
svátcích velkonočních, kdy bude
míti ve vládní předloze program dalšího
jednání.
Posl
Kaftan
Německo
Dunaj
Čechy
24
article
V železničním výboru.
z Vídně, 20. března. Do železničního
výboru dostavil se dnes ministr financí
Přišel odpovědět na výklady posl. Maštálky
o refundaci 80 mill. korun, vydaných na
investice v letech 1898 až 1900 a kasovních
přebytcích. Pro své sdělení o těchto vyžádal
sobě schůzi tajnou, která mu také povolena.
Členové výboru tvrdí nám, že pro dů-
věrnost nebylo žádných příčin, jelikož pan
Böhm-Bawerk neřekl ničeho, co by nebylo
povědomo. Důvodně protestoval tedy posl
Maštálka proti tomu, že exposé p. Böhma
Bawerka, na které zejtra uslyší odpověd
prohlásilo se důvěrným beze vší příčiny.
Po tom pokračováno v generální de-
battě, která dospěla tak daleko, že pro
příště zbývají jenom čtyři řečníci.
Do dnešního rokování zasáhli také posl
dr. Fořt a Kaftan.
Zástupce Kolína kladl důtklivý důraz na
reformu tarifnictví a na postátňovací akci
posvítil též na politické momenty předlohy
z nichž přešel na výtky proti vládě, na kte-
rou vznesl žalobu, že zanedbává regulac
řeky, zvláště středního Labe, na jehožtc
úpravu celá česká delegace naléhá co nej
úsilovněji. Ve shodě a souhlase s posl. Kaí
tanem žádal dr. Fořt, aby stavby investiční
se provedly toliko v určitých lhůtách tak,
aby úprava českého vodstva předcházela
schválení dráhy přes Tury.
Maštálek
Böhm
Bawerk
jítbatta
Fořt
Kaftan
Vídeň
Kolín
Labe
25
article
Posl. Kaftan pronesl dnes o předloz
investiční v několika málo dnech již třetí
velkou řeč, a možno říci, že pro každou je
zájem stejně veliký. Pojednal opětně o Terstu,
pro který víáda v posledních letech tolik či-
nila a učinil dotaz na ministra financí, co
stalo se pro nejlépe položeny
přístav rakouský, pro Split, jenž
byl dosud soustavně zanedbáván
a nemá ani železničního spojení
s naším soustátím.
Poslanec za Malou stranu vyčetl vládě
dále, že zanedbává spojení Dalmacie s Bo-
snou a že společná vláda nadržuje zájmům
maďarským na úkor tuzemských. Podrobil
správu státních dráh zevrubné kritice, vytk
jí nedostatečnou organisaci a prohlásil tuto
za hlavní příčinu finančních neúspěchů stát-
ních železnic. Konečně promluvil o vydaných
80 mill. korun na investice a konstato-
val s největším politováníma
rozhořčením, že ze sumy té nie
nebylo poskytnuto na české dů-
ležitosti, nejméně pak na praž-
ské. Připomenul při tom přeru-
šenou stavbu umělecké akademie
a dvou středních škol a stagnaci
v upravování Vltavy v obvodu
Prahy, čímž také majitelé dolej-
ších pražských mlýnů, které ne-
zbytně jest třeba odkoupiti, při-
praveni byli na pokraj záhu by.
Ministr dr. Wittek nemohl na žaloby
a stesky pronésti ani slova.
Řeči obou českých mluvčích byly přijaty
s velkou pozorností, pochvalou a souhlasem.
Posl. Sehnal podal návrh na formální
junctim mezi investicemi a vodními stavbami
a dr. Šílený projevil požadavky moravské
jak kanálové, tak železniční.
Posl
Kaftan
Wittek
Sehnal
Terst
Split
Dalmacie
Vltava
Praha
26
article
Návrh na zřízení generálního ředi-
telství pro vodní stavby,
Z Vídně, 20. března. Zpráva, kterou
jsme podali podle »Wiener Tagblattu« v listě
odpoledním, se potvrzuje. Ve večerní schůzi
poslanecké sněmovny podal polský poslanee
Stwiertnia a soudruzi návrh na zřízení
centrálního místa pro vodní stavby, které se
má jmenovati »c. k. generální ředi-
telství pro vodní stavby«. Návrh
ten zní:
»V uvážení, že rozptýlena jest agenda
vodních staveb ve třech ministerstvech:
v ministerstvu orby, ministerstvu vnitra a
ministerstvu obchodu, čímž jest učiněna ne-
možnou jednotná správa prací do oboru toho
příslušících;
v dalším uvážení, že otázka kanálů
v Rakousku po stránce technické a národo-
hospodářské dotýká se nejdůležitějších zájmů
státních a lidových;
v dalším uvážení, že zahražování strží
a regulace řek těsně souvisí se stavbou ka-
nálů a bez jednotné správy příslušných staveb
nelze pomýsletí na zdarné ucnky na tomto
hospodářském poli a
v uvážení konečně, že racionální stavby
vodní v Rakousku vyžadují četných a těžkých
prací hydro-technických,
činí podepsaní návrh:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti:
1. Pro vrchní správu vodních staveb,a
to zahražování horských strží, regulaci řeka
stavby kanálové buď zřízen zvláštní samostatný
ústřední úřad se jmenem: »c. k. gene-
rální ředitelství pro vodní stavby«.
2. Pro zřízení vodních staveb v jednotli-
vých královstvích a zemích buďtež zřízena:
»c. k. ředitelství pro vodní stavby«,
která by byla podřízena přímo generálnímu
ředitelství pro vodní stavby.
Ve Vídni, 20. března 1901.
Stwiertnia a soudr.«
Wiener
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
27
article
Posl. Šusteršiě o sítuaci.
Z Lublaně, 20. března. Posl. Šu-
steršič měl na schůzi voličů řeč o situaci.
Prohlásil, že jest vyloučeno sloučení všech
slovinských a chorvatských poslanců v je-
diný klub. Činnost poslanecké sněmovny po-
kládá za provisorní. Podle jeho mínění je
parlament nevyléčitelným a v nynějším slo-
žení neschopný výdatné práce. Před veliko-
nocemi a nějaký čas po velikonocích snad
bude parlament ještě pracovati, potom však
nikoli. Parlament bude vyléčen jenom zave-
dením všeobecného a rovného volebního
práva. Slovinští poslanci urychlí vyřízení
předlohy o půjčce investiční ze všech sil,
poněvadz jest nebezpečí, že by předloha ta
zůstala jinak na dlouhou dobu neprojednána.
Pilné návrhy Všeněmců.
Z Vídně, 20. března. Pilné návrhy,
které podány byly členy všeněmeckého svazu
ve příčině zrušení § 14. a ve příčině úra-
zového pojišťování dělnictva, kterým náležela
přednost vůči návrhům poslance Hrubého
o sčítání lidu, byly se souhlasem podavatelu
přikázány výboru ústavnímu, resp. sociálně-
politickému.
Posl
Šu
Hrubý
Lublaň
Vídeň
28
article
Německo-pokroková strana.
Z Vídně, 20. března. Německo-po-
kroková strana vydala dnes večer com-
munique, podle kterého prý dr. Gross
naproti různým zprávám časopiseckým pra-
vil, že na poslední konferenci zástupců jed-
notlivých stran v dalším jednacím pořadu
smluveno bylo nerušené projednání investiční
předlohy bez ohledu na to, zda jednání to
bude skončeno před velikonocemi či po
Toto tvrzení dra. Grossa pro-
hlásily rozhodující kruhy če-
ských poslanců za bezpodstatné.
Porada všeněmeckého svazu.
Z Vídně, 20. března. Všeněmecký
svaz konal večer schůzi, ve které rokoval
o provádění censury předsedou naproti in-
terpellacím. Bylo usneseno čeliti tajným schů-
zím. Jedná se zejmena o 21 dotazů, které
týkají se konfiskací »Scherera«. O jedné
takové interpellaci chtěl naříditi hr. Vetter
tajnou schůzi. Všeněmci prohlásili se proti
ní a projevili úmysl, že v každé schůzi, po-
nich.
Gross
Scherer
Vetter
Vídeň
Německo