2
masthead
V Praze, ve čívrtek dne 21. března 190.
Praha
4
article
Ja ranní a odpol. Histy
předrlácí se
v Praze v adminisirae
nirrt leta .
s droji dsuáškee
arsle .. . . 98 K n00
»dnt keta . . . . 7 K 50h
Praha
6
article
ve lialkch! K 30 k
8
article
Pešten:
řile . . . . . B K
9K90h
není leta . .
s dvejí zkellkoe
II K so
9
article
Za novou praci.
Za novou praci.
Neveselé jsou výsledky sčítání lidu na
leském Jihu. Ve většině okresů konstatován
jtbytek obyvatelstva, a kde populac
teubylo, jsou přírostky v přímo nápadném
tepoměru ke vzrůstu průmyslových a hlavně
němčených krajů Čech. Ovšem: úbytek ob-
ntelstva jest téměř pravidelným zjeve
i čístě zemědělských krajů, zjevem vysk
ajícím se také v zemích jiných. Ale c
a velikých, samostatných národů znamen
nejvýše hospodářské přesunování sil do nových
sstředí a vyvolává otázku přechodu ze státu
zemědělského do průmýslového, jest u n
zevem povážlivým a nebezpečným.
Pokud se odliv obyvatelstva ze zemědělských
hajů do průmyslových děje v hranicích naš
vlasti, jest přímé seslabování naše ovšem
néně nebezpečným a českému kapitálu při-
padá vážné poslání podnikavostí k udržovati
slu a význam našich menšin ve zněmčených
krajích — ale právě český Jih jest zdrojem.
odkud Rakousy, Vídeň a jižní Německo čer-
pají své dělnické síly a tak nás systematick
odlidňují.
Čechy
Rakousy
Vídeň
Německo
10
article
Povázlivé cifry sčítání lidu na českém
lihu praví nám také, že v průmyslověm
směru nenastala tam během po
sledního desetiletí žádná vážná
změna. Na českém Jihu ani za posledního
desetiletí nevyužito hojných přírodních sil
a dobrých a laciných pracovních sil. Ba ani
zemědělský průmysl nevybočil z
mých starých mezí. Mnoho jest viny na
nedostatečných komunikačních
prostředcích, mnoho na nesplav-
nosti řek — ale mnoho také na naší
vlastní nepodnikavosti. Malý do-
kad: Písek, jehožto dopravní poměr
alespoň přestaly býti nesnesitelnými, má
celkem tři české soukromé podniky prů-
myslové (z toho dva mlýny) a čtylřia s ou-
kromé nečeské. K tomu přistupuje
erární továrna tabáková a projektovaná
akciová továrna na zbraně. Domácký
průmysl jeho (strojní pletení, výroba stře-
víců a rukaviček) jest v moci a pod vládou
nečeských podnikatelů. A Pisek
leží nejen ve středu hlubokých lesů, ma
nejen nadbytek pracovních a přírodňicha sih,
sle není také tak od světa oddělen jako jiná
jhočeská města a krajiny! Zemědělská vý-
roba není jediným výživným zdrojem českého
Písek
11
article
Jihu: jest zde silný průmysl domácký.
vJindříchově Hradci tkanf a strojní
pletení, na Táborsku tkaní, strojní ple-
tení, výroba rukaviček, v Blatné výroba
třebíků, paličkovaných krajek, bílého vy-
šivání, v českých obcích Krumlov s ka
výroba tovarů dřevěných atd. Ale při všem
tom: český kapitál dosud se če-
skému Jihu takměř vyhýbal. Snášel
lehce vývoz českého dříví do německých to-
váren a nechával odcházeti české síly pra-
covní za hranice.
Otázkou průplavů a regulac
vstoupila i otázka českého Jihu v akutní po-
předí. Kanálem dunajsko-vltavským a splav-
něním Vltavy dostává český Jih důležité
laciné vodní spojení nejen s Prahiou, alei
s Vídní a německým Severem. Dosavadní
odloučenost českého Jihu přestane a on bude
jistě hledaným působištěm kapitalistického
podnikání. Mine ještě ovšem řada let, než
uahájeny budou plavby na regulované Vltavě
a za nových kanálech, ale právé proto, že
ješlé mnohému se dá předejíti, vtírá se
otizka: připravujeme se my na
tento převrat na českém Jihu,
uvažujeme a zkoumame, kde tam
nutno klásti základy českého
průmyslu, dbáme o to, aby do-
pravnictví na nových kanálec
a regulovaných řekách bylo v na-
šich rukou, máme my pro tyt
nové doby svůj cíle vědomý,
systematický program práce?
Hradec
Táborsko
Krumlov
Vltava
Vídeň
12
article
Či necháme za sebe opět hráti náhodu
Nejsme odpůrci nových vodních
dráb, jsou nutnými pro náš vývoj hospo-
dářský, ale právě proto klademe důra
a váhu i na to, abychom se na nov
doby připravili. My vodních dráh po-
třebujeme jako soli, ale právě tak potřebu-
jeme konečně probuzení českého
kapitálu kcíle vědomé, obrodn
práci hospodářské.
Otevření jižních Čech bude jistě mileu
příležitostí německému kapitálu.
Bude mu vítanou blízkost Vídně
vtrhne rád do kraje, který se spokají
s menšími mz dami a dovede tule
svou převahu kapitálovou uplatňovati i po
stránce jiné, národní.
Má-li ovoce úpravy českých řek a prů-
plavů připadnouti nám, musíme se již nyní
připraviti a hotoviti ku práci. Každé hodiny,
ba minuty jest škoda. Nechali jsme si jiz
mnohé ujíti a mnohé jsme přímo lehko-
myslně zavrhli. Nezapomínejme, že naše po-
litické osamostatnění jest tak úzce vázáno
s osamostatněním hospodářským!
Čechy
Vídeň
13
article
Ale ještě jiná jsou znamení, volající
k ostražitosti a bdělosti. Stojíme před no-
vými obchodními smlouvami. Dle
dnešního stavu věcí dá se souditi, že dojde
na zvýšení obilních cel německých. Jimi za-
tarasena bude do Německa cesta našemu
ječmenu a ovsu, zbytku to našeho vývozu
zemědělského. Jest snadno možno, že nová
celní politika německá neobejde se bez od-
vety se strany našeho soustátí, uherské vlivy
snad i zde rozhodnou. Kdo za to může ru-
čiti, že říšsko-německý průmysl neobejde
případná retorsní cla průmyslová zaklá-
dáním svých továren na půde
rakouské? Otevřený český jih bude ho
lákati v prvé řadě. A bude ho zajistě lákati
i tenkráte, nedojde li k celním nedorozumě-
ním. Vždyť náš dnešní vývoz jest nejvíce
vývozem surovinným a jest tudíž pochopi-
telno, že průmyslové podníkání bude ochotně
a rádo kupiti se tam, kde surovin těch má
nadbytek. To neplatí jen o našem dří ví.
ale i o řadě jiných látek, nehledě ani k tomu,
že případná vývozní cla tyto úvahy jen tím
více opodstatní.
uo Nové pole těžké práce otevírá se na-
šemu podnikání. Nebylo by ani mužným ani
poctívým nepřiznati si toho. Bude nám uká
zati, seč jest česká práce a podni
kavost. Jest to těžká, ale zdravá zkou
ška naší hospodäřské zdatnosti
Za nás nikdo ani prstem nehne.
budeme míti jen to, co sami si
utvoříme a dle naší práce budou
naše vysledky.
e čdinbos
Ještě řada let dělí nás od doby, kdy
prvé lodí zbrázdí Vltavu a proplují vltavsko-
dunajským kanálem. Ale moment tento musí
nás najiti připraveny. Ani chvíle nebudiž
zmařena, i v boji hospodářském
vítězi silnější a odhodlanější
Vítězný vzmach německého kapitálu na če-
ském Jihu byl by zpečetěním naší hospodář-
ské inferiority, a oslabil by celý náš národní
a politický boj. Dosud je čas a příle-
žitost, na nás a jen na nas zá-
leží všel
vže
Německo
Vltava
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. března. (Výsledky sčí-
tání lidu a národnost.) Vídeňská i peštská
vláda uveřejnily současně předběžné výsledky
novoročního sčítání lidu. Výsledky ty ukazují
že Uhry tentokráte už svým poměrným vzrůstem
obyvatelstva předčily Rakousko, neboť přirostek
obyvatelstva uherského za poslední desetilete
obnáší skoro 10 procent, kdežto v Rakousku
jen 9.3 procenta. Při tom v Uhrách přibývá
lidnatosti souměrněji než v Rakousku. Proti nej-
yššímu přirostku 18 procent v kollině dunajsko-
tisské stojí v Uhrách nejmenší přírostek 5.28
proc. na pravém břehu Dunaje, kdežto v Ra-
kousku proti 16procentovému vzrůstu Dolních
Rakous stojí Kráňsko a Korutany s 1.9 a 1 8
procenty. Značnější a souměrnější vzrůst Uher
jest novým důkazem, jak jde Uhrám ko duh
autonomie a jaký vliv na tamní obyvatelstvo má
průmysl, rychle se vzmáhající pod záštitou do
mácí vlády. V Rakousku vykazují značný pří-
rostek Dolní Rakousy, t. j. Vídeň, jež se vzmáhá
vystěhovalci z Čech a Moravy, a pak země slo
vanské: Bukovina, Dalmacie, Halič, Slezsko
Čechy a Morava drží se blíže průměrné číslice
Z německých korunních zemí vykazují značný
přírostek jen dvě nejméně lidnaté země: Solno-
hrady a Vorarlbersko, vynikající průmyslem.
Uher
Praha
Rakousko
Uhry
Dunaj
Dolní Rakousy
Vídeň
Čechy
Morava
Dalmacie
Halič
Slezsko Čechy a Morava
Vorarlbersko
Solnohrad
15
article
Vzrůst slovanského obyvatelstva, jehož příliv po-
máhá také ke vzrůstu Vídně, přiměl dnešní
»Fremdenbl.«, aby okolnosti té věnoval svou
pozornost. Shledává totiž, že vzrůst ten, jakož
i příliv slovanského živlu do velkých města
zvláště do Vídně nemůže zůstati bez
politických následků. »Scházejí siee
ještě číslice o »obcovacím jazyku« — praví
»Fremdenbl.« — a teprve, až budou hotovy
práce i v tom směru, bude možno o výsledeích
sčítání lidu uvažovati také se stanoviska národ-
nostního, na kolik zjištění obcova-
cího jazyka vůbec připouští spo-
lehlivé úsudky.« Tuto poznámku o ne-
spolehlivosti úřadních údajů o obcovacím jazyku
nutno si zapamatovati. Kdykoli jsme se domá-
hali, aby se při sčítání lidu zjišťovala národnost
a ne nahodilý obcovací jazyk, »Fremdenbl.«
s ostatními levičáckými listy vždycky hájil obco-
vaci jazyk, poněvadž ten jediný prý má význam
pro řešení důležitých otázek správních. A dne
týž »Fremdenbl.« bez nucení uznává, že o beo-
vací jazyk vůbec neposkytuje spo-
lehlivého podkladu pro posuzo-
vání národnostních poměrů ve
Vídeň
Fremdenbl
16
article
Z Krakova, 19. března. (O dstoupen
dra. Mich. Bobřinského) s úřadu místo-
předsedy haličské zemské školní rady připravuje
se patrně už delší dobu. Krakovská universita,
jejiž professorem dr. Bobřinský byl dříve, než
převzal nynější úřad, jednala už před delší
dobou o tom, aby dr. Bobřinský byl znovu
získán pro fakultu právniekou. Šlo jen o to,
aby mu byla zachevána čtvrtá hodnostní třída,
kterou má nyní. Dr. Bobřinský se dle »N. Rel.e
ve svém úřadě zklamal dokonale. Snil o daleko-
sáhlých školních reformách, až se octne v čele
nejvyššího zemského školního úřadu a zatím by
zahrnut jen samými pracemi administračními.
Snil prý laké o portefeuillu ministerstva osvěty.
ale přesvědčil se už dávno, že jeho klerikálni
smýšlení jest mu v tom nepřekonatelnou pře-
kážkou. Náš zpravodaj telegrafuje nám dnesz
Krakova, že senát jagellonské university jmeno-
val už dra. Bobřinského professorem politického
práva. Že nástupcem Bobřinského v zemske
školní radě bude krakovský delegát místodrži
telství Laskovský, a tohoto že v Krakově na
hradí dosavadní tarnovský hejtman Dunajevský.
sdělili jsme již dříve.
Ze Záhřeba, 15. března. (Záhřebská
universita.) V kruzích blízkých chorvat
skému ředitelství osvěty proslýchá se dle »Agr
Tagblattu«, že vláda chorvatská zakročila již
u vlády rakouské, aby tato přiznala zkouškám,
složeným na záhřebské universitě, platnost také
v Rakousku a že jest naděje, že věc bude vy-
řízena příznivě pro Chorvatsko. Tím by došly
splnění dávně tužby zejmena chorvatského stu-
dentstva z Dalmacie, aby svá vyšší sludia mohl
státě.
doktor
Bobřinský
Laskovský
Dunajevský
Krakov
Záhřeb
Rakousko
Chorvatsko
Dalmacie
Bobřinský
Agr Tagblatt
17
article
konati na jediné chorvatské universitě a nebylc
nuceno navštěvovati university německé,v n
Z Pešti, 17: března. (Počet oby v
telstva v Uhersku a Chorvatsku.)
Dle úřadních zpráv o výsledku prosincového
sčítání lidu má království uherské 16,653.332
obyv., město Rjeka s okolím 38.139 obyr.
království chorvatské 2,397.249 obyvatelů civil-
ních; mimo to je v Uhrách 98.876 a v Chor
vatsku 15.517 vojáků, tak že všeho přítomnéh
obyvatelstva v koruhě sv. Štěpána bylo 3 1. pro-
since 19,203.531. Před 10 lety bylo všeho
obyvalelstva 17,463 791, tak že přibylo 1,739 740
duší neboli 9.96 proc. Vzrůst obyvalelstva v
vlastních Uhrách obnášel 10.08 proe., v Chor-
vatsku jen 9.64. Dle obvodů napočítáno na
levém břehu Dunaje (na Slovensku)
2,035.644 ob. (proti 1,879.515 obyv. r. 1890)
s přírostkem 8.31 proc.i na pravém břelh
Dunaje 2,899.465 ob. (2,753.966) s příros-
kem 528 proc.; v kotlině dunajsko- tis
ské (s Peští) 3,249.227 ob. (2,754.812) s př-
rostkem 17.91 proc., na praém b řeh
Tisy (Karpaty) 1.662.785 obyv. (1,516. 699)
s přír. 9.63 proc., na levém břehu Ti sy
2,315.361 (2,069.690) s přírost. 11.87 proc.
v Temešském Banátě 2,042.530 obyv
(1,907.596) s přír. 707 proc. a v Sed mi-
hradsku 2,448.320 (2,251.216) s přírostkem
8:76 proc. Obyvatelsiva přibylo ve všech stoli-
cích a samosprávných městech, vyjma jedinou
stolici tolenskou, v niž ubylo 230 obyv., což
činí — 0.09 pro
svatý . Štěpán
Tiso
Pešť
Uhersko
Chorvatsko
Rjeka
Uhry
Chor
Dunaj
Slovensko
Karpaty
Banát
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. března.
Politická policie berlínská.
V říšském sněmu německém uvedl včera
při 3. čtení rozpočtu social. posl. F is chl e
na přelřes opět afféry pověstné politické polisie
berlinské. Řečník prohlásil celé zařízení její za
nemravné a připomenu! odhalení o její haneb-
nosti v procesu Tauschovu. Jeden strážmist
pokusil se před nějakou dobou získati přítel
řečníkova, by za jidášskou odměnu zrazoval
stoupence své. Představil jej i svěmu předsta-
venému policejnímu komisaři šl. Arnimovi, a tu
bylo příteli řečníkovu nabídnuto, aby za několik
tisíc marek otevřel pivnici, v níž by političi
jeho přátelé mohli býti pohodlně střeženi, usne-
šení jich nenápadně vysiechnuta a pro policejní
účely využita. Řečník žádal, aby se proti oběma
úřadníkům zakročilo, po případě, aby poskytnuta
byla jemu příležitost, by mohl před soudem
tvrzení svá dokázati. K jinému soudruhu Fi
scherovu, jsouc uvédoměna nepochybně o bídě
jeho, přistoupila policie s podobným pokušením.
Roli prostředníka měl tu strážmistr Leipold, jenž
při tom opětně rozpřádal rozmluvu o Vilému II.
aby po případě mohl muže zastrašiti hrozbou.
že bude stihán pro urážku Veličenstva. Řečník
táže se, je-li říšský kancléř hr. Bülow srozuměn
s touto činnosti agentů provokaterů a chce-li j
po případě zameziti.
Tauschův
Arnim
Leipold
Vilém
Bülow
Praha
19
article
Odpověď hr. Bülowa byla již sdělena v de-
peších. Vlastně se hrabě Bůlow odpovědi vy-
hnul, fka, že věc náleží před forum pru
ského sněmu.
Posl. Fischer opáčil na to, že nejde tu
takou akci policie, jež by se týkala pruského
sněmu (v němž nemají socialisté žádných po-
slanců. Pozn. red.), nýbrž o akci proti sociali-
stické frakci tohoto — říšského sněmu. Odpírál
říšský kancléř přes to objasnění, lze právem
říci, že jako o afféře 12.000 marek není s to,
aby pronesl vůbec nějaké ospravedlnění. (Po-
chvala v levo.)
Tím byla záležitost ta pro sněm říšský
odbyta.
Z parlamentních výborů.
(Pův. zpráva » Nár. L.e)
Z Vídně, 20. března
V dnešní schůzi subkomitétu sociálně-
politického výboru učinil posl. Slchois
wohl za přítomnosti 6 členů návrh, aby pro
všecky dělníky, zaměstnané při hornictví, teda nejen
v uhelnách, byla pracovní doba snížena na 9 hodin
a po dalších 3 letech doba ta byla stanovena na
8 hodin.
Vládní zástupce min. rada Zechner vyslovii
se proti návrhu; ten však byl přijat.
Referent posl. Koliszer prohlásil pak, že
vzhledem na to skládá referát.
Za referenta byl zvolen potom posl. Schois
wohl, který referát přijal.
Posl. Koliszer vyhradil si podati v této zále
žitosti votum menšiny.
Přiští schůze subkomitétu má býti v pátek.
Bülow
Posl
Fischer
Zechner
Vídeň
20
article
Železniční výbor pokračoval v debat
o investiční předloze. Ministr financ
Böhm-Bawerk, ujav se na počátku slova, zabýval
se vývody, jež se týkaly požadované refundace
80 mill. Prohlásil, že všechny výlohy byly v preli
minářích předvídány. Prelimináře ovšem nebyly pra-
videlně parlamentem vyřízeny, ale §. 14. Avšak tato
císařská nařízení byla předložena sněmovně a vláda
tudiž dostála svým ústavním povinnostem. Co se týce
požadované refundace, je skutečně menší než
obnosy, jež v posledních letech na investice byly
vydány. Přání vlády v příčině refundace je jen
oprávněno.
Ministr podal i vysvětlení o stavu nynějších po-
kladních hotovostí, kterýž též nárok refundačn
oprávňuje i označil dotyčnou zprávu za důvěrnou
následkem čehož musili siň opustiti všichni poslanci
kteří nejsou členy komise.
Když byla schůze zase prohlášena za veřejnou
prohlásil ministr dále, že je naproslo nemožno po-
volovati investiční úvěry splátkami neb pouze ročně
že se stanoviska finanční správy nemohl by přijat
závazek za nerušené pokračování ve stavbě dráh.
kdyby theoreticky a prakticky nebyla dána jistota.
že prostředky v čas povoleny budou.
Po ministrovi ujal se slova posl. Fr. Ho-
mann, po jehož řeči debata byla uzavřena.
Potom mluvili ještě poslanci Fořt, Bian-
kini, V. Sehnal, Dierzer, Šílenýa
Kaftan, načež rokování bylo přerušeno.
Böhm
Bawerk
František
Fořt
Bian
V Sehnal
Dierzer
Šílený Kaftan
21
article
Posl. dr. Fořt odpovídá nejprv na vývody min
financí v příčině nefundování 8u mili. korun do ka-
sovních hotovostí. V příčině materíální jest věc t
ovšem sporem de lana caprina, formálně však stano
visko finančního ministra není správné, neboť za
schválení téže sumy nelze přec žádati ve dvou růz
ných předlohách: v indemnitách k § 14. a v před-
loze investiční.
Ve věci samé uvádí řečník vůči citátům, kter
posl. Dobernig a Silvester uvedl z projevů
řečníka v dřívějších letach učiněných, že mezi sta-
noviskem, jejž v otázce druhého železničního spojení
čeští poslanci v dřívějších letech zaujímali a stano-
viskem nynějším není žádného rozporu.
I dnes uznáváme potřebu a vhodnost druhého spo-
jení s Terstem. Však potřeba tato není ani tak
naléhavá, anitak výhradná, aby se v n
veškerá komunikační politika rakou
ská soustředovala. Veď'e této potřeby poci-
ťuje hospodářské těleso naše v příčině komunikační
ještě celou řadu potřeb jiných. Úlohou
dopravní politiky jest, všechny potřeby ony shrnouti
v přehledný celek a dle naléhavosti a významu je-
jich k postupnému vyhovění jejich pracovati. S to-
hoto hlediska jestliže věc se posuzuje, pak věru
dlužno se diviti odvaze železničního mi-
nistra. Předlohou má býti mezi jiným zajištěna
stavba celé řady bustých tratí nákladem téměř 200
mill. korun. Nežli se takový krok podnikne, nutno
přece zkoumati, do jaké míry věc s celkovým stavem
poměrů dopravních souvisí a zda opravau náleží jí
přednost před vším ostatním. V jakém však stavu
nalezá se celkový stav nynější komunikační politiky ?
Posl
doktor
Fořt
Silvester
Terst
22
article
Dvě závažné okolnosti derou se do očí. Především
finanční úpadek, ve kterém se nalezá státní správa
železniční,
Státní dráhy jsou otevřenou ranou ho-
spodářství státního. Nic nesvědčí o chabost
a malomoci státního tělesa tou měrou jako indolence
která vůči hospodářství na státních drábách panuje
stojí se tu všeobecně na stanovisku apres nous l
déluge, nikdo nemysli na zejtřek, každý hledí, aby
si urazil co vůbec možno, na možnost návratu zdra-
vých poměrů nevěří nikdo. Náprava v tomt
směru jest nejnalehavější potřebou
politiky dopravní. Dokud tak se nestane.
jest přímo neodpustitelné pouštěti se do nákladných
staveb horských, kterými passivita dosa-
vadní sítě státních dráh ještě pová žli-
věji bude stupňována. Nechť se nikdo nedá
klamat výpočty důvodní zprávy, která kalkuluje pro
nové alpské dráhy as 21/2 procentní zúročení kapi-
tálu. Co se podobných úřadních kalkulací týče, do-
stali jsme už několikrát pořádně za vyučenou. Včera
jsme slyšeli od italského poslance, že vláda při
slavbě terstského přístavu 20 mill. zl. hodila přímo
do vody, u nás mohli bychom illustrovati předvída-
vost a kalkulační správnost úřadních orgánů na ho-
lešovickém přístavě, do něhož zubožena
země hoditi musila přes million zlatých, kterýžto
přístav však po desítiletí slouží nanejvýš žabím kon-
certům.
A co se naslibovalo, kterak se bude státem zří
zená městská dráha vídeňská vypláčeti? Dnes vidíme
že po nákladných obrovských slavbách, státními pe-
nězi zřízených, jezdí prázdné vlaky a cel
podnik nenese an i tolik, co stojí do
prava, neřku-li, aby krejcarem přispíval k zúročen
umoření kapitálu, sahajícím téměř ke stu millionů.
23
article
Druhou mnohem důležitější dopravně-politick u
úlohu spalřuji v pokračování sestát úo v ae
akce. Ta nalehá, toť potřeba skutečně palčivá.
Praví-li posl. Steinwender, že roční doprava Čech
s Terstem činí 12.000 vagonů, pak dlužno dodati, -že
kdyby se nám chystanými dráhami dostalo slevy
vůči dosavadním tarifům, 20 kr. za q — což všai
nenastane — tedy by celkový effekt činil pro Čechy
ani ne čtvrt millionu zlatých. Počítejte však, jak
obrovské, do velkých millionů jdoucí.
ztráty trpí hospodářskó těleso z dosa-
vadního železničního dualismu spočí-
vající v rozdílu mezi baremy státních
a soukromých dráh. K tomu druží se okolnost.
že při dualismu tom jest každá jednotná tarifní po-
litika předem vyloučena.
Jedněm se poskytují na útraty celku výhody,
které přesunují uměle podmínky konkurrenční na
úkor druhých a tyto ještě nutí, aby jakožto po
platníci na deficity státních dráh př-
spívali. Deficit tento stále roste, letos opět bude
prý o 12 mill. K větší než činil rozpočet. Je-li stavh
alpských dráh prospěšnou, pak jest pokrač
vání v sestátňovaci akci otázkou ži-
votní, zvláště ovšem pro východní Čechy
pro Moravu a krajiny jižní dráhou pro-
tínané. Věc ta jest tím nalehavější, poněvadž bez
ní k žadné rozumné úpravě tarifnictví vůbec nelze
dojíti.
S těchto hledisek je stavební program investiční
předlohy, pokud se týče chystaných dráh, zhola
předčasný. I v hospodářství státním platí zákon
organického pořadí, dle něhož dlužno hověti
potřebám veřejným. Proti tomuto zákonu se však
předloha prohřešuje.
Čechy
Terst
Morava
24
article
Proto nezapírejme sobě navzájem: Nebyly to
jen hospodářské, nýbrž také politické motivy, ze kte-
rých předloha vznikla. Jest na jevě, že kromě bez-
prostředních interessentů celá řada výrobních vrstev
slibuje sobě oživení hospodářského ruchu, bude- i
investicemi půl milliardy korun uvedeno do oběhu
Zdali vše jest hospodářsky nalehavé a produktivní
toho nikdo nedbá.
Předloha je tedy jaksi olejem na utišení roz-
bouřených vln. Pan kollega Dobernigg vytýkal, že
žádný z německých krajanů našich proti předlozese
nevysloví. Toť pochopitelné, neboť právě pro ně-
mecké krajany naše padá politický vý zna
předlohy velice na váhu.
Dojde-lí k trvalé dělnosli parlamentu, slaviti
budou němečtí soupeřové naši obrovský triumf. Má-l
předloha k docílení této dělnosti působiti, pak ji ně-
mečtí kollegové naši nebudou zajisté potírati, vě-
douce dobře, že vlajka investiční před-
lohy kryje vlastně kontrebandu poli-
tickou.
Pokud se týká žádaného junctim, má řečník za
to, že by při formulování jeho měl býti rozhodují-
cím řádně sestavený dopravní program. V dopravním
tomto programu jsou po soudě řečníkově tři mety
a) Pokračování a dokončení ake
postátňovací se současnou úpravo
tarifů, při klerém by zájem dopravo-
vatelstva byl uveden ve shodu se zá-
jmem poplatnictva pokud možno
b) upravení a splavnění přiroze-
ných toků vodních; a konečně po dosažení
těchto obou met a vyřízení různých, kanálů se tý-
kajících sporných otázek
c) provedení umělých cest vodních
pomocí průplavů.
Dobernigg
25
article
Rečník nechce býti prorokem, nedostane li se
však požadavkům těmto pokud se Čech a Moravy
týká, náležitých ohledů, dojde předloha sotva uzáko-
nění. Za nejbližší a nejnaléhavější věc
prohlašuje postátnění společnosti ra-
kousko-uherských dráh a dráhy se-
vero-západní, potom bezodkladné po-
četí s upravováním prací na středním
Labi, k čemuž plány právě byly doho-
toveny
Řečník mluví o spoustách, které Labe působí
ukazuje členům pohlednice, znázorňující zříceniny
mlýna dra. Radimského u Kolína následkem průtrže
jezu nedávno sesutého.
My nežádáme, končí dr. Fořt, žádných »kompen
sací«, nýbrž chceme toliko, když otvírá se štědrů
ruka na potřeby nám vzdálené, aby současně též
našim nalehavým potřebám bylo vyhověno a star
hříchy a staré nedbalosti a křivdy byly smazány
Jesí holou baikou, tvrdí-li se, že Čechové jsou bohali
V drobném prodeji-
raaní 6 o sob. . . pa 2h
odpoladni
Ve flialkách za venkovs
ranní črdlo. . . . . .
odpolední
. . . . . . 3h
Insera t
platí se hotově např
Přešplacení a inserty přijfmá zdulsl-
strace v Marinnské ulici z . 3.
Tan nacházejí se tél rečhskca
tlskárna a expedice „ Národnich Leista“.
Bekopisy se nevracejí.
Čo
Radimský
doktor
Fořt
Čecho
Leista
Morava
Kolín
Marinnský ulice
rakouský
26
article
Žemě jest arci dary přírody bohatě nadána, obyva-
telstvo pilné a snaživé, přes to však vše jest lid
relativně chudý. Tvoříme toliko bohatý
zdroj berních přijmů. Zámožnost však hyne,
čehož sám dr. Stefnwender uvedl doklady ci-
ferni, ukázav k tomu, že obnos daní, zvlá ště
osobních, na hlavu vypadající v Če-
chách jest menší nežli v zemích a lp-
ských. Žádáme-li, aby stát vůči nám konal svou
povinnost, nečiníme tak k vůli »kompensacím«, nýbrž
jsouce nutkáni pudem sebezachování. (Hlučná po-
chvala. Řečníku se gratuluje.)
Posl. Sehnal nestaví se příkře proti hlavním
požadavkům vládní předlohy a uznává, že zejmena
dráha přes Karavanky a dráha turská nejen konečně
zprostředkují kratší spojení s Terstem a pozdvihnou
vývoz, nýbrž i dá ministeriu příležitost, aby mohlo
sazby dráhy úspěšně opraviti. Řečník se pak obrací
ostře proti zařadění refundací 80 mill. korun do
předlohy. Refundace tyto jsou rázu čistě indemnit-
ního. Výbor železniční nebyl ani zpraven, zae
ohromná tato suma byla vydána. Nastai-li ve státní
pokladně následkem investic, dle § 14. aktivovaných,
úbytek, pak náleží výboru rozpočlovému rozhodnouti.
má-li se půjčkou nebo něčím jiným zjednati v po-
kladních hotovostech rovnováha.
Řečník činí určitý návrh, aby refundace byly
z předlohy vyloučeny. V dalších výkladech obra
se k důležitosti zřízení vodních cest severně od Du-
naje ležících, činí návrh na formální junctím s před-
lohou investiční a navrhuje pro dráhu turskou zří-
zení vlastního refarätu, který by se sněmovně děprve
tehdy přednesl, až příslušné návrhy výboru dosaze-
ného pro vodní cesty vyřízeny budou ve druhéma
třetím čtení.
doktor
Stefnwender
Posl
Sehnal
Karavanky
Terst
27
article
Posl. dr. Šílený dovozoval, že Morava má ne-
patrnou část státních dráh a v investiční předioz
nových se jí vůbec nedostává, nemá todíž Mlorava
příčiny chovati se vůči této předloze příznivě, a to
tím méně, ježto není ani národně upokojena, ani s
jí nepřichází vstříc v otázkách hospodářských, jako
je regulace řek, zřízení cest vodních a pěstování melio-
rací. Chceme li ze skutečných příčin hospodářských
přáti stavbě železnic přes Karavanky, nemůžeme přáti
železnicím turským, které jsou jen v zájmu jižního
Německa a poněvadž nám Uhry hrozt, že si Povážím
výstaví kanál dunajsko-oderský na půdě uherské
že majíce hlavní tok Dunaje ve své moci, budou
nám diktovati podmínky pro naše vodní cesty, vnu-
cuje se otázka, nebylo-li by lépe, místo železnic zbu-
dovati vodní spojení s Terstem na půdě cislaj-
tánské. aaao
Parlamentní jednání posledních dnů patrně uka-
zuje, že mnozí z politických motivů mění své po-
stavení, i když se oťázka týče oboru hospodářského,
Proti těmže investicím, žádaným na 5 let, namítáno
bylo před rokem německou levicí, že to známená po-
skytnouti peníze absolutismu. Nyní však je levice
pro povolení pětiletého úvěru železničního. Před ro-
kem vyčítali zástupcové levice terstským kupcům lik-
navost, která prý zaviňuje pokleslost našeho obcho-
dování přes Terst a letos je berou v ochranu proti
této výčitce.
Nemůžeme se rozehřáti pro tuto předlohu, poku
jsme ve vlastní zemi v každé příčině zkracováni. Na
důkaz toho podává řečník stížnost ve příčině želez-
nice Telč—Slavoním, Boskovice—Opatovice, Žďár—
Tišnov, ve příčině koncesse pro dráhu Byteš— Těšice,
Čejč—Klobouky Třebíč—Bradleny, železničního spo-
jení Brno—Tíšnov atd.
Řečník odůvodňuje zjevnou spojitost uzákoněne
jižních železnic a severních vodních cest.
Posl
Morava
Karavanky
Německo
Uhry
Dunaj
Terst
Telč
Slavoní
Boskovice
Opatovice
Žďár
Tišnov
Byteš
Těšice
Čejč
Bradlit
Klobouky Třebíč
jení Brno
Tíšnov
28
article
Posl. Steinwender — praví řečník dále —
včera prozradil své a své strany tajem st ví:
že, až budou povoleny pro jih želez-
nice, oni budou též pro vodní cesty. bu-
dou-li jim výhody z nich přesně proká-
zány. To nás utvrzuje v žádosti po juniet i m.
Také pro kanály jsou přípravné práce tak daleko ho-
tovy a hospodářská kalkulace provedena, že lze při-
jati o nich zákon, jak jej navrhuje referentská ko-
mise pariamentního výboru pro vodní cesty. Náklad
na stavby vodních cest je rozvržen na dlouhou řadu
let, aby tím nebyla přetížena pokladna státní ani trh
peněžní.
Právě ohlásil železniční ministr von Thielen
v průplavní komisi německého řišského sněmu, ž
vedle velikého nákladu na nové vodní cesty Něme-
ckem budou požadovány 3 milliardy marek na želez-
niční stavby pro příštích 15 let
Na konec žádá řečník, aby zákonem bylo za-
bezpečeno, že teto zamýšlené velké stavby provedeny
bodou domácími pracovními silami
látkami domácími.
Výbor pre lihovou daň pokračovalv
zevrubném rokování o přirážee
Slova ujali se poslanci: ref. ryt. dr. A braha
mowicz, Ploj, Tambosi, Steiner, Hofer.
Thurnher, Eisenkolb a Kos.
Ministr financí ryt. Böhm- Bawerk a odb.
přednosta Forkasch-Koch odpověděli na dotazy
podávali objasnění a posuzovali navrhované změny
načež rokování bylo přerušeno a schůze skončena.
Posl
Tambos
Steiner
Hofer
Thurnher
Eisenkolb
Böhm
Bawerk
Forkasch
Koch
29
article
Ve výboru pro vodní dráhy za před-
sednictví dra. Luegra a přítomnosti předsedy mi-
nisterstva a ministra obchodu bar. Calla po Men-
grově referátu ujal se slova m.-p. dr. Körbe r. Od-
volávaje se na trůnní řeč, prohlásil jmenem vládyo
že považuje otázku vodních dráh za
jednu z hlavních částí svého hospo-
dářského programu a uznává nutnost stavby
vodních dráh.
Velké technické nesnáze, jež povolané kruhy
a výbor uznaly, a nezbytná péče o rovnováhu v
státním hospodářství, zúročení potřebných kapitálův
a možná také schodky po řadu let, nemohou zůstati
nepovšimnuty při řešení tohoto celého komplexu
otázek. Budeme povděčni, mohouce podniknouti díl
tak důležité pro domácí zemědělství, průmysl i ob-
chod. avšak jest naší povinností postupovati obe-
zřetně a jen na pevném základě. Popřejte proto
vládě trochu pokdy a potom bude s to podati s před-
lehou návrby na zajištění sítě vodních dráh a tak
do opravdy přistoupiti k této veledůležité akci s ná-
ležitou prozřetelností a rozvahou, ale také s nezbyt-
nou odhodlaností.
Na příslušné dotazy prohlásil předseda minister
stva, že slíbenou předlohu podá sněmo v ně
hned po velkonocích.
doktor
Mena
30
article
Ministr obchodu bar. Call prohlásil během de-
baty, že ochotně povoli poslancům nahlédnouti do
hojného materiálu v ministerstvě obchodu o dunaj-
sko-oderském i j. průplavech.
Posl. Maštálka vítá energický postup v otázc
tak ohromného dosahu, jako jsou dráhy vodní, které
však ve spojení a předlohou investiční znamenají
mocný rozmach v průmyslovém rozvoji státu.
Řečník poukazuje na nepopíratelné důsledky
stavby kanálů, které přivodí snáze přístupnou uher-
skou konkurrenci s našimi výrobky, čímž bude even-
tuálně nepříznivě působeno na vývin obilních cen.
Musí se z té příčiny působiti k tomu, by se nesrov-
nalost poměrů výrobních mezi Rakouskem a Uhrami
vyrovnala. To může se státi rozhodnou podporou
úprav malých toků vodních a meliorací půdy s tím
spojenou.
Rečník pohřešuje v referátě příslušné návrhy
žádá, by právě tak, jako se stalo při předloze in-
vestiční, pojaty byly i do předich o vodních cestách
obnosy takové, které by umožnily okamžitou pod-
poru hotových již projektů úpravy vodních toků
jich provedení.
jítbat
Posl
Maštálek
Rakousko
Uhry