ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 29a02b50-6603-11dc-b52d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 75, person 54, org 7
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čívrtek dne 21. března 190.
Praha
3 masthead
Číslo 80.
4 article
Ja ranní a odpol. Histy předrlácí se v Praze v adminisirae nirrt leta . s droji dsuáškee arsle .. . . 98 K n00 »dnt keta . . . . 7 K 50h
Praha
5 article
s rlrsete
6 article
ve lialkch! K 30 k
7 article
» plí
8 article
Pešten: řile . . . . . B K 9K90h není leta . . s dvejí zkellkoe II K so
9 article Za novou praci.
Za novou praci. Neveselé jsou výsledky sčítání lidu na leském Jihu. Ve většině okresů konstatován jtbytek obyvatelstva, a kde populac teubylo, jsou přírostky v přímo nápadném tepoměru ke vzrůstu průmyslových a hlavně němčených krajů Čech. Ovšem: úbytek ob- ntelstva jest téměř pravidelným zjeve i čístě zemědělských krajů, zjevem vysk ajícím se také v zemích jiných. Ale c a velikých, samostatných národů znamen nejvýše hospodářské přesunování sil do nových sstředí a vyvolává otázku přechodu ze státu zemědělského do průmýslového, jest u n zevem povážlivým a nebezpečným. Pokud se odliv obyvatelstva ze zemědělských hajů do průmyslových děje v hranicích naš vlasti, jest přímé seslabování naše ovšem néně nebezpečným a českému kapitálu při- padá vážné poslání podnikavostí k udržovati slu a význam našich menšin ve zněmčených krajích — ale právě český Jih jest zdrojem. odkud Rakousy, Vídeň a jižní Německo čer- pají své dělnické síly a tak nás systematick odlidňují.
Čechy Rakousy Vídeň Německo
10 article
Povázlivé cifry sčítání lidu na českém lihu praví nám také, že v průmyslověm směru nenastala tam během po sledního desetiletí žádná vážná změna. Na českém Jihu ani za posledního desetiletí nevyužito hojných přírodních sil a dobrých a laciných pracovních sil. Ba ani zemědělský průmysl nevybočil z mých starých mezí. Mnoho jest viny na nedostatečných komunikačních prostředcích, mnoho na nesplav- nosti řek — ale mnoho také na naší vlastní nepodnikavosti. Malý do- kad: Písek, jehožto dopravní poměr alespoň přestaly býti nesnesitelnými, má celkem tři české soukromé podniky prů- myslové (z toho dva mlýny) a čtylřia s ou- kromé nečeské. K tomu přistupuje erární továrna tabáková a projektovaná akciová továrna na zbraně. Domácký průmysl jeho (strojní pletení, výroba stře- víců a rukaviček) jest v moci a pod vládou nečeských podnikatelů. A Pisek leží nejen ve středu hlubokých lesů, ma nejen nadbytek pracovních a přírodňicha sih, sle není také tak od světa oddělen jako jiná jhočeská města a krajiny! Zemědělská vý- roba není jediným výživným zdrojem českého
Písek
11 article
Jihu: jest zde silný průmysl domácký. vJindříchově Hradci tkanf a strojní pletení, na Táborsku tkaní, strojní ple- tení, výroba rukaviček, v Blatné výroba třebíků, paličkovaných krajek, bílého vy- šivání, v českých obcích Krumlov s ka výroba tovarů dřevěných atd. Ale při všem tom: český kapitál dosud se če- skému Jihu takměř vyhýbal. Snášel lehce vývoz českého dříví do německých to- váren a nechával odcházeti české síly pra- covní za hranice. Otázkou průplavů a regulac vstoupila i otázka českého Jihu v akutní po- předí. Kanálem dunajsko-vltavským a splav- něním Vltavy dostává český Jih důležité laciné vodní spojení nejen s Prahiou, alei s Vídní a německým Severem. Dosavadní odloučenost českého Jihu přestane a on bude jistě hledaným působištěm kapitalistického podnikání. Mine ještě ovšem řada let, než uahájeny budou plavby na regulované Vltavě a za nových kanálech, ale právé proto, že ješlé mnohému se dá předejíti, vtírá se otizka: připravujeme se my na tento převrat na českém Jihu, uvažujeme a zkoumame, kde tam nutno klásti základy českého průmyslu, dbáme o to, aby do- pravnictví na nových kanálec a regulovaných řekách bylo v na- šich rukou, máme my pro tyt nové doby svůj cíle vědomý, systematický program práce?
Hradec Táborsko Krumlov Vltava Vídeň
12 article
Či necháme za sebe opět hráti náhodu Nejsme odpůrci nových vodních dráb, jsou nutnými pro náš vývoj hospo- dářský, ale právě proto klademe důra a váhu i na to, abychom se na nov doby připravili. My vodních dráh po- třebujeme jako soli, ale právě tak potřebu- jeme konečně probuzení českého kapitálu kcíle vědomé, obrodn práci hospodářské. Otevření jižních Čech bude jistě mileu příležitostí německému kapitálu. Bude mu vítanou blízkost Vídně vtrhne rád do kraje, který se spokají s menšími mz dami a dovede tule svou převahu kapitálovou uplatňovati i po stránce jiné, národní. Má-li ovoce úpravy českých řek a prů- plavů připadnouti nám, musíme se již nyní připraviti a hotoviti ku práci. Každé hodiny, ba minuty jest škoda. Nechali jsme si jiz mnohé ujíti a mnohé jsme přímo lehko- myslně zavrhli. Nezapomínejme, že naše po- litické osamostatnění jest tak úzce vázáno s osamostatněním hospodářským!
Čechy Vídeň
13 article
Ale ještě jiná jsou znamení, volající k ostražitosti a bdělosti. Stojíme před no- vými obchodními smlouvami. Dle dnešního stavu věcí dá se souditi, že dojde na zvýšení obilních cel německých. Jimi za- tarasena bude do Německa cesta našemu ječmenu a ovsu, zbytku to našeho vývozu zemědělského. Jest snadno možno, že nová celní politika německá neobejde se bez od- vety se strany našeho soustátí, uherské vlivy snad i zde rozhodnou. Kdo za to může ru- čiti, že říšsko-německý průmysl neobejde případná retorsní cla průmyslová zaklá- dáním svých továren na půde rakouské? Otevřený český jih bude ho lákati v prvé řadě. A bude ho zajistě lákati i tenkráte, nedojde li k celním nedorozumě- ním. Vždyť náš dnešní vývoz jest nejvíce vývozem surovinným a jest tudíž pochopi- telno, že průmyslové podníkání bude ochotně a rádo kupiti se tam, kde surovin těch má nadbytek. To neplatí jen o našem dří ví. ale i o řadě jiných látek, nehledě ani k tomu, že případná vývozní cla tyto úvahy jen tím více opodstatní. uo Nové pole těžké práce otevírá se na- šemu podnikání. Nebylo by ani mužným ani poctívým nepřiznati si toho. Bude nám uká zati, seč jest česká práce a podni kavost. Jest to těžká, ale zdravá zkou ška naší hospodäřské zdatnosti Za nás nikdo ani prstem nehne. budeme míti jen to, co sami si utvoříme a dle naší práce budou naše vysledky. e čdinbos Ještě řada let dělí nás od doby, kdy prvé lodí zbrázdí Vltavu a proplují vltavsko- dunajským kanálem. Ale moment tento musí nás najiti připraveny. Ani chvíle nebudiž zmařena, i v boji hospodářském vítězi silnější a odhodlanější Vítězný vzmach německého kapitálu na če- ském Jihu byl by zpečetěním naší hospodář- ské inferiority, a oslabil by celý náš národní a politický boj. Dosud je čas a příle- žitost, na nás a jen na nas zá- leží všel vže
Německo Vltava
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. března. (Výsledky sčí- tání lidu a národnost.) Vídeňská i peštská vláda uveřejnily současně předběžné výsledky novoročního sčítání lidu. Výsledky ty ukazují že Uhry tentokráte už svým poměrným vzrůstem obyvatelstva předčily Rakousko, neboť přirostek obyvatelstva uherského za poslední desetilete obnáší skoro 10 procent, kdežto v Rakousku jen 9.3 procenta. Při tom v Uhrách přibývá lidnatosti souměrněji než v Rakousku. Proti nej- yššímu přirostku 18 procent v kollině dunajsko- tisské stojí v Uhrách nejmenší přírostek 5.28 proc. na pravém břehu Dunaje, kdežto v Ra- kousku proti 16procentovému vzrůstu Dolních Rakous stojí Kráňsko a Korutany s 1.9 a 1 8 procenty. Značnější a souměrnější vzrůst Uher jest novým důkazem, jak jde Uhrám ko duh autonomie a jaký vliv na tamní obyvatelstvo má průmysl, rychle se vzmáhající pod záštitou do mácí vlády. V Rakousku vykazují značný pří- rostek Dolní Rakousy, t. j. Vídeň, jež se vzmáhá vystěhovalci z Čech a Moravy, a pak země slo vanské: Bukovina, Dalmacie, Halič, Slezsko Čechy a Morava drží se blíže průměrné číslice Z německých korunních zemí vykazují značný přírostek jen dvě nejméně lidnaté země: Solno- hrady a Vorarlbersko, vynikající průmyslem.
Uher Praha Rakousko Uhry Dunaj Dolní Rakousy Vídeň Čechy Morava Dalmacie Halič Slezsko Čechy a Morava Vorarlbersko Solnohrad
15 article
Vzrůst slovanského obyvatelstva, jehož příliv po- máhá také ke vzrůstu Vídně, přiměl dnešní »Fremdenbl.«, aby okolnosti té věnoval svou pozornost. Shledává totiž, že vzrůst ten, jakož i příliv slovanského živlu do velkých města zvláště do Vídně nemůže zůstati bez politických následků. »Scházejí siee ještě číslice o »obcovacím jazyku« — praví »Fremdenbl.« — a teprve, až budou hotovy práce i v tom směru, bude možno o výsledeích sčítání lidu uvažovati také se stanoviska národ- nostního, na kolik zjištění obcova- cího jazyka vůbec připouští spo- lehlivé úsudky.« Tuto poznámku o ne- spolehlivosti úřadních údajů o obcovacím jazyku nutno si zapamatovati. Kdykoli jsme se domá- hali, aby se při sčítání lidu zjišťovala národnost a ne nahodilý obcovací jazyk, »Fremdenbl.« s ostatními levičáckými listy vždycky hájil obco- vaci jazyk, poněvadž ten jediný prý má význam pro řešení důležitých otázek správních. A dne týž »Fremdenbl.« bez nucení uznává, že o beo- vací jazyk vůbec neposkytuje spo- lehlivého podkladu pro posuzo- vání národnostních poměrů ve
Vídeň Fremdenbl
16 article
Z Krakova, 19. března. (O dstoupen dra. Mich. Bobřinského) s úřadu místo- předsedy haličské zemské školní rady připravuje se patrně už delší dobu. Krakovská universita, jejiž professorem dr. Bobřinský byl dříve, než převzal nynější úřad, jednala už před delší dobou o tom, aby dr. Bobřinský byl znovu získán pro fakultu právniekou. Šlo jen o to, aby mu byla zachevána čtvrtá hodnostní třída, kterou má nyní. Dr. Bobřinský se dle »N. Rel.e ve svém úřadě zklamal dokonale. Snil o daleko- sáhlých školních reformách, až se octne v čele nejvyššího zemského školního úřadu a zatím by zahrnut jen samými pracemi administračními. Snil prý laké o portefeuillu ministerstva osvěty. ale přesvědčil se už dávno, že jeho klerikálni smýšlení jest mu v tom nepřekonatelnou pře- kážkou. Náš zpravodaj telegrafuje nám dnesz Krakova, že senát jagellonské university jmeno- val už dra. Bobřinského professorem politického práva. Že nástupcem Bobřinského v zemske školní radě bude krakovský delegát místodrži telství Laskovský, a tohoto že v Krakově na hradí dosavadní tarnovský hejtman Dunajevský. sdělili jsme již dříve. Ze Záhřeba, 15. března. (Záhřebská universita.) V kruzích blízkých chorvat skému ředitelství osvěty proslýchá se dle »Agr Tagblattu«, že vláda chorvatská zakročila již u vlády rakouské, aby tato přiznala zkouškám, složeným na záhřebské universitě, platnost také v Rakousku a že jest naděje, že věc bude vy- řízena příznivě pro Chorvatsko. Tím by došly splnění dávně tužby zejmena chorvatského stu- dentstva z Dalmacie, aby svá vyšší sludia mohl státě.
doktor Bobřinský Laskovský Dunajevský Krakov Záhřeb Rakousko Chorvatsko Dalmacie Bobřinský Agr Tagblatt
17 article
konati na jediné chorvatské universitě a nebylc nuceno navštěvovati university německé,v n Z Pešti, 17: března. (Počet oby v telstva v Uhersku a Chorvatsku.) Dle úřadních zpráv o výsledku prosincového sčítání lidu má království uherské 16,653.332 obyv., město Rjeka s okolím 38.139 obyr. království chorvatské 2,397.249 obyvatelů civil- ních; mimo to je v Uhrách 98.876 a v Chor vatsku 15.517 vojáků, tak že všeho přítomnéh obyvatelstva v koruhě sv. Štěpána bylo 3 1. pro- since 19,203.531. Před 10 lety bylo všeho obyvalelstva 17,463 791, tak že přibylo 1,739 740 duší neboli 9.96 proc. Vzrůst obyvalelstva v vlastních Uhrách obnášel 10.08 proe., v Chor- vatsku jen 9.64. Dle obvodů napočítáno na levém břehu Dunaje (na Slovensku) 2,035.644 ob. (proti 1,879.515 obyv. r. 1890) s přírostkem 8.31 proc.i na pravém břelh Dunaje 2,899.465 ob. (2,753.966) s příros- kem 528 proc.; v kotlině dunajsko- tis ské (s Peští) 3,249.227 ob. (2,754.812) s př- rostkem 17.91 proc., na praém b řeh Tisy (Karpaty) 1.662.785 obyv. (1,516. 699) s přír. 9.63 proc., na levém břehu Ti sy 2,315.361 (2,069.690) s přírost. 11.87 proc. v Temešském Banátě 2,042.530 obyv (1,907.596) s přír. 707 proc. a v Sed mi- hradsku 2,448.320 (2,251.216) s přírostkem 8:76 proc. Obyvatelsiva přibylo ve všech stoli- cích a samosprávných městech, vyjma jedinou stolici tolenskou, v niž ubylo 230 obyv., což činí — 0.09 pro
svatý . Štěpán Tiso Pešť Uhersko Chorvatsko Rjeka Uhry Chor Dunaj Slovensko Karpaty Banát
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. března. Politická policie berlínská. V říšském sněmu německém uvedl včera při 3. čtení rozpočtu social. posl. F is chl e na přelřes opět afféry pověstné politické polisie berlinské. Řečník prohlásil celé zařízení její za nemravné a připomenu! odhalení o její haneb- nosti v procesu Tauschovu. Jeden strážmist pokusil se před nějakou dobou získati přítel řečníkova, by za jidášskou odměnu zrazoval stoupence své. Představil jej i svěmu předsta- venému policejnímu komisaři šl. Arnimovi, a tu bylo příteli řečníkovu nabídnuto, aby za několik tisíc marek otevřel pivnici, v níž by političi jeho přátelé mohli býti pohodlně střeženi, usne- šení jich nenápadně vysiechnuta a pro policejní účely využita. Řečník žádal, aby se proti oběma úřadníkům zakročilo, po případě, aby poskytnuta byla jemu příležitost, by mohl před soudem tvrzení svá dokázati. K jinému soudruhu Fi scherovu, jsouc uvédoměna nepochybně o bídě jeho, přistoupila policie s podobným pokušením. Roli prostředníka měl tu strážmistr Leipold, jenž při tom opětně rozpřádal rozmluvu o Vilému II. aby po případě mohl muže zastrašiti hrozbou. že bude stihán pro urážku Veličenstva. Řečník táže se, je-li říšský kancléř hr. Bülow srozuměn s touto činnosti agentů provokaterů a chce-li j po případě zameziti.
Tauschův Arnim Leipold Vilém Bülow Praha
19 article
Odpověď hr. Bülowa byla již sdělena v de- peších. Vlastně se hrabě Bůlow odpovědi vy- hnul, fka, že věc náleží před forum pru ského sněmu. Posl. Fischer opáčil na to, že nejde tu takou akci policie, jež by se týkala pruského sněmu (v němž nemají socialisté žádných po- slanců. Pozn. red.), nýbrž o akci proti sociali- stické frakci tohoto — říšského sněmu. Odpírál říšský kancléř přes to objasnění, lze právem říci, že jako o afféře 12.000 marek není s to, aby pronesl vůbec nějaké ospravedlnění. (Po- chvala v levo.) Tím byla záležitost ta pro sněm říšský odbyta. Z parlamentních výborů. (Pův. zpráva » Nár. L.e) Z Vídně, 20. března V dnešní schůzi subkomitétu sociálně- politického výboru učinil posl. Slchois wohl za přítomnosti 6 členů návrh, aby pro všecky dělníky, zaměstnané při hornictví, teda nejen v uhelnách, byla pracovní doba snížena na 9 hodin a po dalších 3 letech doba ta byla stanovena na 8 hodin. Vládní zástupce min. rada Zechner vyslovii se proti návrhu; ten však byl přijat. Referent posl. Koliszer prohlásil pak, že vzhledem na to skládá referát. Za referenta byl zvolen potom posl. Schois wohl, který referát přijal. Posl. Koliszer vyhradil si podati v této zále žitosti votum menšiny. Přiští schůze subkomitétu má býti v pátek.
Bülow Posl Fischer Zechner Vídeň
20 article
Železniční výbor pokračoval v debat o investiční předloze. Ministr financ Böhm-Bawerk, ujav se na počátku slova, zabýval se vývody, jež se týkaly požadované refundace 80 mill. Prohlásil, že všechny výlohy byly v preli minářích předvídány. Prelimináře ovšem nebyly pra- videlně parlamentem vyřízeny, ale §. 14. Avšak tato císařská nařízení byla předložena sněmovně a vláda tudiž dostála svým ústavním povinnostem. Co se týce požadované refundace, je skutečně menší než obnosy, jež v posledních letech na investice byly vydány. Přání vlády v příčině refundace je jen oprávněno. Ministr podal i vysvětlení o stavu nynějších po- kladních hotovostí, kterýž též nárok refundačn oprávňuje i označil dotyčnou zprávu za důvěrnou následkem čehož musili siň opustiti všichni poslanci kteří nejsou členy komise. Když byla schůze zase prohlášena za veřejnou prohlásil ministr dále, že je naproslo nemožno po- volovati investiční úvěry splátkami neb pouze ročně že se stanoviska finanční správy nemohl by přijat závazek za nerušené pokračování ve stavbě dráh. kdyby theoreticky a prakticky nebyla dána jistota. že prostředky v čas povoleny budou. Po ministrovi ujal se slova posl. Fr. Ho- mann, po jehož řeči debata byla uzavřena. Potom mluvili ještě poslanci Fořt, Bian- kini, V. Sehnal, Dierzer, Šílenýa Kaftan, načež rokování bylo přerušeno.
Böhm Bawerk František Fořt Bian V Sehnal Dierzer Šílený Kaftan
21 article
Posl. dr. Fořt odpovídá nejprv na vývody min financí v příčině nefundování 8u mili. korun do ka- sovních hotovostí. V příčině materíální jest věc t ovšem sporem de lana caprina, formálně však stano visko finančního ministra není správné, neboť za schválení téže sumy nelze přec žádati ve dvou růz ných předlohách: v indemnitách k § 14. a v před- loze investiční. Ve věci samé uvádí řečník vůči citátům, kter posl. Dobernig a Silvester uvedl z projevů řečníka v dřívějších letach učiněných, že mezi sta- noviskem, jejž v otázce druhého železničního spojení čeští poslanci v dřívějších letech zaujímali a stano- viskem nynějším není žádného rozporu. I dnes uznáváme potřebu a vhodnost druhého spo- jení s Terstem. Však potřeba tato není ani tak naléhavá, anitak výhradná, aby se v n veškerá komunikační politika rakou ská soustředovala. Veď'e této potřeby poci- ťuje hospodářské těleso naše v příčině komunikační ještě celou řadu potřeb jiných. Úlohou dopravní politiky jest, všechny potřeby ony shrnouti v přehledný celek a dle naléhavosti a významu je- jich k postupnému vyhovění jejich pracovati. S to- hoto hlediska jestliže věc se posuzuje, pak věru dlužno se diviti odvaze železničního mi- nistra. Předlohou má býti mezi jiným zajištěna stavba celé řady bustých tratí nákladem téměř 200 mill. korun. Nežli se takový krok podnikne, nutno přece zkoumati, do jaké míry věc s celkovým stavem poměrů dopravních souvisí a zda opravau náleží jí přednost před vším ostatním. V jakém však stavu nalezá se celkový stav nynější komunikační politiky ?
Posl doktor Fořt Silvester Terst
22 article
Dvě závažné okolnosti derou se do očí. Především finanční úpadek, ve kterém se nalezá státní správa železniční, Státní dráhy jsou otevřenou ranou ho- spodářství státního. Nic nesvědčí o chabost a malomoci státního tělesa tou měrou jako indolence která vůči hospodářství na státních drábách panuje stojí se tu všeobecně na stanovisku apres nous l déluge, nikdo nemysli na zejtřek, každý hledí, aby si urazil co vůbec možno, na možnost návratu zdra- vých poměrů nevěří nikdo. Náprava v tomt směru jest nejnalehavější potřebou politiky dopravní. Dokud tak se nestane. jest přímo neodpustitelné pouštěti se do nákladných staveb horských, kterými passivita dosa- vadní sítě státních dráh ještě pová žli- věji bude stupňována. Nechť se nikdo nedá klamat výpočty důvodní zprávy, která kalkuluje pro nové alpské dráhy as 21/2 procentní zúročení kapi- tálu. Co se podobných úřadních kalkulací týče, do- stali jsme už několikrát pořádně za vyučenou. Včera jsme slyšeli od italského poslance, že vláda při slavbě terstského přístavu 20 mill. zl. hodila přímo do vody, u nás mohli bychom illustrovati předvída- vost a kalkulační správnost úřadních orgánů na ho- lešovickém přístavě, do něhož zubožena země hoditi musila přes million zlatých, kterýžto přístav však po desítiletí slouží nanejvýš žabím kon- certům. A co se naslibovalo, kterak se bude státem zří zená městská dráha vídeňská vypláčeti? Dnes vidíme že po nákladných obrovských slavbách, státními pe- nězi zřízených, jezdí prázdné vlaky a cel podnik nenese an i tolik, co stojí do prava, neřku-li, aby krejcarem přispíval k zúročen umoření kapitálu, sahajícím téměř ke stu millionů.
23 article
Druhou mnohem důležitější dopravně-politick u úlohu spalřuji v pokračování sestát úo v ae akce. Ta nalehá, toť potřeba skutečně palčivá. Praví-li posl. Steinwender, že roční doprava Čech s Terstem činí 12.000 vagonů, pak dlužno dodati, -že kdyby se nám chystanými dráhami dostalo slevy vůči dosavadním tarifům, 20 kr. za q — což všai nenastane — tedy by celkový effekt činil pro Čechy ani ne čtvrt millionu zlatých. Počítejte však, jak obrovské, do velkých millionů jdoucí. ztráty trpí hospodářskó těleso z dosa- vadního železničního dualismu spočí- vající v rozdílu mezi baremy státních a soukromých dráh. K tomu druží se okolnost. že při dualismu tom jest každá jednotná tarifní po- litika předem vyloučena. Jedněm se poskytují na útraty celku výhody, které přesunují uměle podmínky konkurrenční na úkor druhých a tyto ještě nutí, aby jakožto po platníci na deficity státních dráh př- spívali. Deficit tento stále roste, letos opět bude prý o 12 mill. K větší než činil rozpočet. Je-li stavh alpských dráh prospěšnou, pak jest pokrač vání v sestátňovaci akci otázkou ži- votní, zvláště ovšem pro východní Čechy pro Moravu a krajiny jižní dráhou pro- tínané. Věc ta jest tím nalehavější, poněvadž bez ní k žadné rozumné úpravě tarifnictví vůbec nelze dojíti. S těchto hledisek je stavební program investiční předlohy, pokud se týče chystaných dráh, zhola předčasný. I v hospodářství státním platí zákon organického pořadí, dle něhož dlužno hověti potřebám veřejným. Proti tomuto zákonu se však předloha prohřešuje.
Čechy Terst Morava
24 article
Proto nezapírejme sobě navzájem: Nebyly to jen hospodářské, nýbrž také politické motivy, ze kte- rých předloha vznikla. Jest na jevě, že kromě bez- prostředních interessentů celá řada výrobních vrstev slibuje sobě oživení hospodářského ruchu, bude- i investicemi půl milliardy korun uvedeno do oběhu Zdali vše jest hospodářsky nalehavé a produktivní toho nikdo nedbá. Předloha je tedy jaksi olejem na utišení roz- bouřených vln. Pan kollega Dobernigg vytýkal, že žádný z německých krajanů našich proti předlozese nevysloví. Toť pochopitelné, neboť právě pro ně- mecké krajany naše padá politický vý zna předlohy velice na váhu. Dojde-lí k trvalé dělnosli parlamentu, slaviti budou němečtí soupeřové naši obrovský triumf. Má-l předloha k docílení této dělnosti působiti, pak ji ně- mečtí kollegové naši nebudou zajisté potírati, vě- douce dobře, že vlajka investiční před- lohy kryje vlastně kontrebandu poli- tickou. Pokud se týká žádaného junctim, má řečník za to, že by při formulování jeho měl býti rozhodují- cím řádně sestavený dopravní program. V dopravním tomto programu jsou po soudě řečníkově tři mety a) Pokračování a dokončení ake postátňovací se současnou úpravo tarifů, při klerém by zájem dopravo- vatelstva byl uveden ve shodu se zá- jmem poplatnictva pokud možno b) upravení a splavnění přiroze- ných toků vodních; a konečně po dosažení těchto obou met a vyřízení různých, kanálů se tý- kajících sporných otázek c) provedení umělých cest vodních pomocí průplavů.
Dobernigg
25 article
Rečník nechce býti prorokem, nedostane li se však požadavkům těmto pokud se Čech a Moravy týká, náležitých ohledů, dojde předloha sotva uzáko- nění. Za nejbližší a nejnaléhavější věc prohlašuje postátnění společnosti ra- kousko-uherských dráh a dráhy se- vero-západní, potom bezodkladné po- četí s upravováním prací na středním Labi, k čemuž plány právě byly doho- toveny Řečník mluví o spoustách, které Labe působí ukazuje členům pohlednice, znázorňující zříceniny mlýna dra. Radimského u Kolína následkem průtrže jezu nedávno sesutého. My nežádáme, končí dr. Fořt, žádných »kompen sací«, nýbrž chceme toliko, když otvírá se štědrů ruka na potřeby nám vzdálené, aby současně též našim nalehavým potřebám bylo vyhověno a star hříchy a staré nedbalosti a křivdy byly smazány Jesí holou baikou, tvrdí-li se, že Čechové jsou bohali V drobném prodeji- raaní 6 o sob. . . pa 2h odpoladni Ve flialkách za venkovs ranní črdlo. . . . . . odpolední . . . . . . 3h Insera t platí se hotově např Přešplacení a inserty přijfmá zdulsl- strace v Marinnské ulici z . 3. Tan nacházejí se tél rečhskca tlskárna a expedice „ Národnich Leista“. Bekopisy se nevracejí.
Čo Radimský doktor Fořt Čecho Leista Morava Kolín Marinnský ulice rakouský
26 article
Žemě jest arci dary přírody bohatě nadána, obyva- telstvo pilné a snaživé, přes to však vše jest lid relativně chudý. Tvoříme toliko bohatý zdroj berních přijmů. Zámožnost však hyne, čehož sám dr. Stefnwender uvedl doklady ci- ferni, ukázav k tomu, že obnos daní, zvlá ště osobních, na hlavu vypadající v Če- chách jest menší nežli v zemích a lp- ských. Žádáme-li, aby stát vůči nám konal svou povinnost, nečiníme tak k vůli »kompensacím«, nýbrž jsouce nutkáni pudem sebezachování. (Hlučná po- chvala. Řečníku se gratuluje.) Posl. Sehnal nestaví se příkře proti hlavním požadavkům vládní předlohy a uznává, že zejmena dráha přes Karavanky a dráha turská nejen konečně zprostředkují kratší spojení s Terstem a pozdvihnou vývoz, nýbrž i dá ministeriu příležitost, aby mohlo sazby dráhy úspěšně opraviti. Řečník se pak obrací ostře proti zařadění refundací 80 mill. korun do předlohy. Refundace tyto jsou rázu čistě indemnit- ního. Výbor železniční nebyl ani zpraven, zae ohromná tato suma byla vydána. Nastai-li ve státní pokladně následkem investic, dle § 14. aktivovaných, úbytek, pak náleží výboru rozpočlovému rozhodnouti. má-li se půjčkou nebo něčím jiným zjednati v po- kladních hotovostech rovnováha. Řečník činí určitý návrh, aby refundace byly z předlohy vyloučeny. V dalších výkladech obra se k důležitosti zřízení vodních cest severně od Du- naje ležících, činí návrh na formální junctím s před- lohou investiční a navrhuje pro dráhu turskou zří- zení vlastního refarätu, který by se sněmovně děprve tehdy přednesl, až příslušné návrhy výboru dosaze- ného pro vodní cesty vyřízeny budou ve druhéma třetím čtení.
doktor Stefnwender Posl Sehnal Karavanky Terst
27 article
Posl. dr. Šílený dovozoval, že Morava má ne- patrnou část státních dráh a v investiční předioz nových se jí vůbec nedostává, nemá todíž Mlorava příčiny chovati se vůči této předloze příznivě, a to tím méně, ježto není ani národně upokojena, ani s jí nepřichází vstříc v otázkách hospodářských, jako je regulace řek, zřízení cest vodních a pěstování melio- rací. Chceme li ze skutečných příčin hospodářských přáti stavbě železnic přes Karavanky, nemůžeme přáti železnicím turským, které jsou jen v zájmu jižního Německa a poněvadž nám Uhry hrozt, že si Povážím výstaví kanál dunajsko-oderský na půdě uherské že majíce hlavní tok Dunaje ve své moci, budou nám diktovati podmínky pro naše vodní cesty, vnu- cuje se otázka, nebylo-li by lépe, místo železnic zbu- dovati vodní spojení s Terstem na půdě cislaj- tánské. aaao Parlamentní jednání posledních dnů patrně uka- zuje, že mnozí z politických motivů mění své po- stavení, i když se oťázka týče oboru hospodářského, Proti těmže investicím, žádaným na 5 let, namítáno bylo před rokem německou levicí, že to známená po- skytnouti peníze absolutismu. Nyní však je levice pro povolení pětiletého úvěru železničního. Před ro- kem vyčítali zástupcové levice terstským kupcům lik- navost, která prý zaviňuje pokleslost našeho obcho- dování přes Terst a letos je berou v ochranu proti této výčitce. Nemůžeme se rozehřáti pro tuto předlohu, poku jsme ve vlastní zemi v každé příčině zkracováni. Na důkaz toho podává řečník stížnost ve příčině želez- nice Telč—Slavoním, Boskovice—Opatovice, Žďár— Tišnov, ve příčině koncesse pro dráhu Byteš— Těšice, Čejč—Klobouky Třebíč—Bradleny, železničního spo- jení Brno—Tíšnov atd. Řečník odůvodňuje zjevnou spojitost uzákoněne jižních železnic a severních vodních cest.
Posl Morava Karavanky Německo Uhry Dunaj Terst Telč Slavoní Boskovice Opatovice Žďár Tišnov Byteš Těšice Čejč Bradlit Klobouky Třebíč jení Brno Tíšnov
28 article
Posl. Steinwender — praví řečník dále — včera prozradil své a své strany tajem st ví: že, až budou povoleny pro jih želez- nice, oni budou též pro vodní cesty. bu- dou-li jim výhody z nich přesně proká- zány. To nás utvrzuje v žádosti po juniet i m. Také pro kanály jsou přípravné práce tak daleko ho- tovy a hospodářská kalkulace provedena, že lze při- jati o nich zákon, jak jej navrhuje referentská ko- mise pariamentního výboru pro vodní cesty. Náklad na stavby vodních cest je rozvržen na dlouhou řadu let, aby tím nebyla přetížena pokladna státní ani trh peněžní. Právě ohlásil železniční ministr von Thielen v průplavní komisi německého řišského sněmu, ž vedle velikého nákladu na nové vodní cesty Něme- ckem budou požadovány 3 milliardy marek na želez- niční stavby pro příštích 15 let Na konec žádá řečník, aby zákonem bylo za- bezpečeno, že teto zamýšlené velké stavby provedeny bodou domácími pracovními silami látkami domácími. Výbor pre lihovou daň pokračovalv zevrubném rokování o přirážee Slova ujali se poslanci: ref. ryt. dr. A braha mowicz, Ploj, Tambosi, Steiner, Hofer. Thurnher, Eisenkolb a Kos. Ministr financí ryt. Böhm- Bawerk a odb. přednosta Forkasch-Koch odpověděli na dotazy podávali objasnění a posuzovali navrhované změny načež rokování bylo přerušeno a schůze skončena.
Posl Tambos Steiner Hofer Thurnher Eisenkolb Böhm Bawerk Forkasch Koch
29 article
Ve výboru pro vodní dráhy za před- sednictví dra. Luegra a přítomnosti předsedy mi- nisterstva a ministra obchodu bar. Calla po Men- grově referátu ujal se slova m.-p. dr. Körbe r. Od- volávaje se na trůnní řeč, prohlásil jmenem vládyo že považuje otázku vodních dráh za jednu z hlavních částí svého hospo- dářského programu a uznává nutnost stavby vodních dráh. Velké technické nesnáze, jež povolané kruhy a výbor uznaly, a nezbytná péče o rovnováhu v státním hospodářství, zúročení potřebných kapitálův a možná také schodky po řadu let, nemohou zůstati nepovšimnuty při řešení tohoto celého komplexu otázek. Budeme povděčni, mohouce podniknouti díl tak důležité pro domácí zemědělství, průmysl i ob- chod. avšak jest naší povinností postupovati obe- zřetně a jen na pevném základě. Popřejte proto vládě trochu pokdy a potom bude s to podati s před- lehou návrby na zajištění sítě vodních dráh a tak do opravdy přistoupiti k této veledůležité akci s ná- ležitou prozřetelností a rozvahou, ale také s nezbyt- nou odhodlaností. Na příslušné dotazy prohlásil předseda minister stva, že slíbenou předlohu podá sněmo v ně hned po velkonocích.
doktor Mena
30 article
Ministr obchodu bar. Call prohlásil během de- baty, že ochotně povoli poslancům nahlédnouti do hojného materiálu v ministerstvě obchodu o dunaj- sko-oderském i j. průplavech. Posl. Maštálka vítá energický postup v otázc tak ohromného dosahu, jako jsou dráhy vodní, které však ve spojení a předlohou investiční znamenají mocný rozmach v průmyslovém rozvoji státu. Řečník poukazuje na nepopíratelné důsledky stavby kanálů, které přivodí snáze přístupnou uher- skou konkurrenci s našimi výrobky, čímž bude even- tuálně nepříznivě působeno na vývin obilních cen. Musí se z té příčiny působiti k tomu, by se nesrov- nalost poměrů výrobních mezi Rakouskem a Uhrami vyrovnala. To může se státi rozhodnou podporou úprav malých toků vodních a meliorací půdy s tím spojenou. Rečník pohřešuje v referátě příslušné návrhy žádá, by právě tak, jako se stalo při předloze in- vestiční, pojaty byly i do předich o vodních cestách obnosy takové, které by umožnily okamžitou pod- poru hotových již projektů úpravy vodních toků jich provedení.
jítbat Posl Maštálek Rakousko Uhry