ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 29a4bf30-6603-11dc-9925-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 187, place 129, org 16, work 8
1 masthead
21 března 1901. Číslo 80.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
koncert Uměl. Besedy, koncert pí. Děkanové a m.j. Umělci přijali letos pozvání koncertovati v některých velkých lázeňských místech. Příšti týden koncertují na Smíchově (protektorát městská rada), v Uherském Hradisti a Litovli. Na řadě jsou ještě Hradec Králové Kostelec n. Orl., Ml. Boleslav, Rokycany, Roudnice Dačicemi počne jarní tournée na Moravě. + Z Hradce Králové. V městském Klicpe rově divadle uspořádán bude v sobotu dne 23. března L. r. symfonický koncert, při kterém účinkuje vir tuoska na klavír slečna Irma Löwova z Prahy úplná kapela pěš. pluku hr. z Browne č. 36 z Jose fova, již řídí kapelník p. Max Heyda. Z Blovic. Jako každoročně bude i leto v obci naší o velikonočním pondělí obětavými pány Brtníky uspořádán velký koncert ve prospěch Úst matice školské, který těší se již po léta nejlepší po věsti a k němuž dostavuje se pravidelně všechn uměnímilovné obecenstvo z celého širého okolí. Po řadatelstvu podařilo se získati k němu umělecké síly prvního řádu. Jsou to: koncertní mistr Národníh divadla na violoncello pan R. Pavlata, hudební skladatel a virtuos na klavír p. Karel Pospíšil virtuos na harfu p. Jindřich Strnad, žák operní školy Wallersteinovy operní pěvec pan. G ustav Svojsík a konečně hudba pana M. Čermáka z Prahy. Obecenstvu, jež v minulých letech mělo na koncertech těchto příležitost seznámiti se téměř se všemi vynikajícími umělci českými, z nichž něktei v koncertech blevických slavili své první debuty. poskytnut bude i tentokráte požitek mimořádný.
Děkanová Löwův Brown Jose Heyda Brtník R Pavlata Pospíšil Strnad Wallersteinův Svojsík M Čermák Smíchov Litovel Hradec Králové Orlický Boleslav Rokycany Roudnice Dačice Morava Praha Blovice Kostelec můj Národníh divadlo
5 article
+ Výsledek vypsání cen. Cenami, vypsa- nými p. J. Svobodou, říd. učitelem v Hořátvi, na dva nejlepší sbory, vhodné a) do schůzí účitelských. b) do koncertů, učitelstvem pořádaných, poctěny jsou sbory: I. cenou (50 K): »Úvílá ní«, II. cenou (25 K): »Za tou naší slodoličko u.« Prvni sbor složil p. Jilií Walter, ředitel kůru v Žam berce, druhý p. Fr. Jos. Chlanda, řed. »Olavanae v Písku. Oba sbory otištěny budou v II. sešite »Sborníku písní pro mužské hlasy e
J Svoboda Jilie Walter Jos Chlanda Hořátev Francie Písek
6 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Ve složení stálých senátů u zem ského trestního sondu — zejmena pokud se týče senátu II., III., IV. a V. — došlo k podstatným změnám. Senátu II. předsedá totiž rada vrch. z. 8. p. Stolla a přísedícími jsou radové pp. Kahovec (místo- předseda), Boubelík a Flieder, náhradníky r. z. s. p. Kasalický a soudní taj. p. Trier. V senátě IIl bude fungovati: jako předseda rada vrch. z. s. pan Babor, jako přísedící radové pp. dr. Unger (místo- předseda). Sláma a Růžička, jako náhradníci rada z. s. p. Kursch a taj. z. s. dr. Šabata. Senátu Iv. předsedá rada vrch. z. s. p. Srb, přísedicími jsou radové pp. Sláma (místopředseda), dr. Unger a Rd- žička, náhradníky rada z. s. p. Švásta a adjunkt p. dr. Polák. V. (odvolací a tiskový) senát složen je takto: předseda rada z. s. dr. ryt. Patera a radové pp. Nagy (místopředseda), Jenikovský a Žižek, ná- hradníci pp. radové Kahovec a Švásta. Složení se- nátu I. nedoznalo změny. To všečko z lásky l(Pted poro4ou)
Stoll Kahovec Boubelík Flieder Trier Babor doktor Unger Sláma Růžička Kursch Šabata Iva Srb Švásta Polák Patera Jenikovský Žižek Naga rada vrch rada z . s Rdžiček ou
7 article
(Dokončení.) dvei Nerozvážnému a lehkomyslnému Řihovi s afiéra, ve které ostře nabroušený sekáček hrál roli neposlední, špalně vyplatila. Výmluva jeho, jejíž lichost byla očividna kterou houževnatě opukoval; nepomohla jemu nn za mák. K vůli tomu, že druhému přítomnost hostě není pohodlnou, neútočí nikdo zbraní tak pádnou a nebezpečnou. Štěstí pro oba: jak pro stařického mistra, tak pro mladého tovaryše, že byl onen pouze tupou čáští znilněného sekáčku zasažen. Ná- stroj byl — jak také porotci se přesvědčili — ostř nabroušen a že by rána ostřím vedená byla stařečka jistě usmrtila, dokázali nejen soudní lěkaři, nýbrži to, že se pouhým dotykem nabroušeně části sekáčku řízl do ruky také předsedající president p. dvorní rada Wokaun. Ježto porotci ke dvěma hlavním otázkám (n loupež a krádež) těměř jednohlasně přisvědčili, vy měfen Rihovi trest těžkého žaláře na dobu deseti let, zostřeného každého 19. února tvrdým lnžkem a postem.
Wokaun
8 article
Spatným je to krokem do samostatného života pro mladíka, jenž byl dosud zachovalým. Nebýti toho a nebýti jeho doznání, byl by asi sotva ze zdí kriminálu do živola se vrátil . . . V porotě zasedali pp. R. Baumann, tovární v Hořovicích, Fr. Himel, zednický mistr ve Slaném Karel Maloch, fotograf v Praze, Max Mendl, ná jemce usedlosti v Kounicích, Jan Novák, hostinský V Kročehlavech. Josef Suchý, kupec v Praze, Jan Šafář, nájemce velkostatku v Seberově, Ot. Tunkl. hospodářský správce v Dubči, Ant. Veselý, nájemc dvora v Citově, Václav Zajíček, majitel domu v Praze Karel Zettel, zasílatel v Praze, Josef Živec, povozník na Král. Vinohradech. Ošemetná „včelka“, (Před stálým senátem včísle I.) h Četní nájemníci a obyvatelé v horní části Král Vinohradů (obvodu Komenského ulice) obdrželi po- čátkem loňského roku v otevřené obálce vkusný tisko- pis tohoto obsahu »Oznámení.
R Baumann Maloch Mendl Kounic Novák Suchá Šafář Seberův Otakar Tunkl Antonín Veselá Zajíček Zettel Živec Král Hořovice Francie Praha Kročehlavy Dubeč Citov Komenský ulice dom v Praga Král vinohrad
9 article
Dovolujeme si slušně oznámiti, že »Vánočn spořivost“ společně s nížepsanými povedeme a první vklady 8. ledna 1900 vybírati počínáme v hostinci X. Y, na Král. Vinohradech ulice . .. Podepsání: J. N., hostinský a majitel domu Bedřich Bok.e Dobrý nápad, dobrá instituce. Byťl i jenom sou- kromá. Takových je v Praze i na venkové celá řada. Proč také ne? Na Vánoce je po nějakém tom groši perná sháňka. Máte tu dárky, máte tu koupí nějak té ryby, vánočky, ořechů, trošky toho punče a pár krejcarů také praskne na nutnou božihodovou vy- cházku. Na to je ovšem třeba peněz a poněvadž štědrý večer nepadl dosud nikdy na prvního,je sebu menší uspořený krejcar pro rodinu vždycky vílán. K tomu jsou »včelky«. Ukládáte, do ní bud jednou za měsíc nebo týdně a před Štědrým veče- rem si peníze vyberete. Za celý rok se dá už něco uspořit a nashromáždit. Ale také tato instituce mívá někdy vady. Není dobře pro úl, nastěhuje-li se do něho — trubec Těchto trubců by se měla každá včelka vy- stříhat. Ne-li, je po uspořeném medu veta. Veta po rybě, veta po vánočkách, veta po božíhodové vy cházce... zkrátka, veta po všem, co po částkách pracně a ne bez překážek se bylo do úlu sneslo .. Prázdné plástve těžko vykusovati. Jeden z takových trubců přistěhovál se též d »Vánoční spořivosti«. V osobě poštovního sluhy Be- dřicha Bo ka. Členů »včelky« bylo celkem 45. Příspěvky od- váděli týdně a to vždy v pondělí. Kdo v ponděl nezaplatil, klopit musil bez milosti pokutu. Kdo se vypůjčil, platil ze dvou korun týdně na úrocích jeden halíř. Jak vidět úrok — ač zcela nepatrný — jmění »včelky« prospěl v podstatě přece. Aspoň více bude se o vánocích rozdílet.
Král J N Bok Praha Be
10 article
Ale o vánocích s rozdílení sešlo. Nebylo z čeho. Vypůjčilť se bezůročně — trubec. Pakatýlek »jenom« přes půl čtvrta tisíc korun. Ved správu, vedl účty a »vedl« do pokladny peníze. Pro- hýřil je dílem, dílem prohrál v kartách. V kase. kterou poctivě spravoval pokladník J. N., zbylo pouze něco na 500 korun. Dělite-li to počtem podí níků, vypočtete si, kolik asi loňské vánoce je stály Zmíněný trubec včera dostal pětilm ě síčn »nadílku«. Zdá se nám však, že o tu nebude chtíti žádný z podílníků s ním se děliti. Neboť nerepre- sentuje snad podil peněžitý. Víte, jaké »fasují « se v trostních síních na »Karláku«. Proto, »včelkáři«: na trubce pozorl Líčení předsedal rada vrchního zemského soudu pan Stolla.
J N Stoll
11 article
Polír zabil se při stavbě hotelu. Z Tábora, 20. března. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Před krajským soudem zdejším, kterému předseda r. z. s. pan Jahoda, byl souzen p. Antonín Ho leče k, 50letý podnikatel staveb v Jičíně, narozený ve Vršovicích, na nějž žalovalo státní zastupitelstvo náměstkem st. zást. p. Konradem, že při novostavbě panského hotelu v Kamenici n. Lipou prý zanedbal aby při stavbě té nosiče světlíku, na zdích průjezdu spočívající, ležely na pevném základě, že zanedbal přesvědčiti se, zdali polír jeho František Ditrich na- řízení jemu dané o upevnění těchto nosičů přesně vykonal, čímž dopustil se opomenutí, vyvolávajícího nebezpečí tělu lidskému. Následkem tohoto opome nutí část stavení hotelu se sesula a smrť políra Di- tricha přivoděna byla. Dopustil se tedy dle žáloby p. Holeček přečinu proti bezpečnosti života dle se 338, 384 a 335 trestního zákona. Průběh hlavního přelíčení byl tento: Loni na podzim dal si stavěti hotel velkostatkář baron Gaymůller v Kamenici. Plány k hotelu tomu dodala firma Fellner a Hellmen z Vídně a stavba svěřena podnikateli Holečkovi v Jičíně. Pan Holeček dal na stavbu políra Fr. Ditricha a sám málo kdy tam přijížděl. Dne 27. října dopo ledne sesula se celá příční zeď na severní části bu dovy v průjezdu a světlík a krovem a se vším zdi vem sletěly na hromadu. Část budovy nesesula se však rázem, ale v několika minutách, tak že př prvních trhlinách zevně viditelných lidé a zedníc ze staveniště vyběhli, kdežto polír Ditrich vyšel do patra a byl stržen zdivem do průjezdu, kde zů- stal s přelámanými údy a rozbitou hlavou mrtev.
Jahoda Antonín Konrád Ditrich Holeček Gaymůller Fellner Hellmen Tábor Jičín Vršovice Lipá Vídeň Francie
12 article
Následkem toho bylo s podnikatelem p. Hole čkem zavedeno trestní vyšetřování. Během tohoto vyhledávání doznal obviněný p. Holeček a svědkové panský inženýr p. Václav Cerný a jako znalci sta- vitelé pp. Klier a Martinek dosvědčili, že příčinu neštěstí toho jest lze hledati v tom, že basis (zá kladnice) spodního zdiva pod nosiči, na nichž spo- číval světlik, seslabena byla konečnými otvory.do nichž traversy vloženy, ale nepodepřeny a že tra versy ty ani spojeny nebyly a ve své konstrukc neležely na pevném zdivu spodním, dále, že zmí- něně seslabení zdi, na níž ležely travetsy pod svět likem, paralysováno nebylo založením obou kolejnio v místě, kde sbíhaly se traversy. Nicméně obvi něný p. Holeček ohražoval se a namítal, že na ne štěstí nemá viny, že nařídil políru Ditrichovi, aby dal na místě, kde sbihaly se ony čtyři traversy, ci- helné zdivo a cementovou maltu a j. a tak že pře svědčen byl, že Ditrich zařídí vše dle jeho rozkazu.
Holeček Cerný Klier Martinek Ditrich
13 article
V průvodním řízení setrvali svědci na výpově dech. Znalec p. Martinek prohlásil plány firmy Zeliner a Hellmer ve Vídní za pochybné, tak že ne- měly ani stavebním úřadem připuštěny býti. Inženýi p. Černý dosvědčil, že i majiteli holelu bylo prol mysli, že pan Holeček na slavbu nedoblíží, že chtě vzíti si jiného stavitele, avšak z obav před dlouhým řízením že tak neučinil. Pan dr. Josef Herold, který dostavil se jak obhájce p. Holečka do Tábora, vyložil především stavební řízení v obcích co nejzvrubněji, načež do- vozoval nevinu obžalovaného v delší, velmi dů- kladné řeči. Veřejný žalobce, náměstek p. Konrád replikoval ve smyslu obžaloby. Pozdě večer pro- hlášen rozsudek, vjímž byl p. Holeček ze žaloby osvobozen a náhrady soudních výloh sproštěn Soudní dvůr přidal se k vývodům obhájcovým, že učinil p. Holeček svým povinnostem zadost. Státní zastupitelstvo podalo proti rozsudku zmatečný stiž- nost.
Martinek Černá Holeček doktor Josef Herold Konrád Vídeň Tábor Zeliner Hellmer
14 article Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický Kolegové rukavičkáři a pomocní pracovníci při spol. rukavičkářů v Praze a okoli! Jak vám známo, chystá sousední říše německ zvýšiti clo z dovozu rukavic z Rakouska do Ně méčka. Nedozírně následky by toto zvýšení cla přivo- dilo: znamenalo by naprostý úpadek průmyslu ru- kavičkářského v Čechách. Na tisíce a tisíce osob, zaměstnaných při oboru tomto připraveno by býlo o svoji existeníci al jejich rodiny vydány na pospas bídě a nouzi aneb by nu- ceny byly vystěhovati; se do sousední řiše německ bez záruky na výdělek. Druhdy tak kvetoucí řemeslo, kleré poskytoval po více jak půl století zdroj výdělku tistcům intelli gentního dělnictva, upadlo by ve zkázu. Kdyby i řemeslně kvalifikovaní rukavičkáři Německu práci nucenou nalezli, jest pochybno, že pomocní pracovníci zaměstnání by tam obdržel vzhledem k nadbytku pracovních sil v Německu. Pakli by i čásť dělnictva, obrátivší se doj říše sousední, práci tam nalezla, není jisto, že bude mu tam domov poskytnut a zdali nebude dle známé čry vypovídací ze země jako cizinec vypovězen Za účelem tím svolává hromada pomocníků r- kavičkářských a hromada pomocných pracovních si za zúčastnění se filiálky rak. říš. svazu míst. skup Praha a českého odborového sdružení rukavičkářo v Praze velkou manifestační schůzi protestni proti zvýšení cla z dovozu rukavic do Německa na den 24. března t. r. v sále konviktském o 9. hodin dopolední. Do schůze této jsou pozváni: společenstvo ru kavičkářů v Praze a okolí, říští poslanci pp. Bře- znovský, dr. J. Fořt a J. V. Kloťáč a veškeří zá- stupcové lisku.
doktor J Fořt Kloťáč Praha Rakousko Čechy Německo
15 article
Kolegové! Povinnost ukládá vám každému ben rozdilu politického přesvědčení do schůze této se dostaviti a zájem nás všech co nejdůrazněji hájiti. Na shledanou dne 24. března v Konviktě * Mistři kamenničtí z Prahy a okoli konal v poslední době několik schůzí, na kterých rokován bylo o konkurenci a o požadavcích kamennického děl nictva, které byly dělnictvem místrům kamennickým předloženy a žádáno o jich přijetí. Z příčiny té vy- pracován byl mistry cenník za provádění prací ka mennických a dělnictvu byl jako odpověď na jejich požadavky doručen. Dělnictvo však o cenníku dosu nerozhodlo a užívalo se tudíž, dokud ceny obou- stranně projednány nebudou, těch cen, kterých až dosud bylo užlváno. V sobotu však dne 16. t. m. dělnictvo firmy K. Holub na Smíchově prohlásilo, že za ceny dosud užívané pracovati nebude a následkem toho vypukl u výše uvedené firmy mzdový spor.
K Holub Konvikt Praha Smíchov
16 article
Svolána byla proto schůze mistrů kamennických na 18 t. m. a jednohlasně usnesena a podepsána následu- jíeť resoluce: My mistří kamenničtí z Prahy a okolí shromáždění na důvěrné schůzi 18. t. m., usnesl jsme se a zároveň čestně zavázali, že dělníky kteří v dílně, ať v kterékoliv udělají stávku, ne- přijmeme za žádných podmínek vůbec do práce. N důkaz toho, každý jsme toto usnesení svým podpi sem opatřil. V Praze, dne 18. března 1901. Václav Ždárský, Ant. Vacek, Jan Brejcha, Jan Rada, Karel Jeřábek, Josef Hladký, Ant. Svoboda, Aug. Novák Frant. Kyšela, Tomáš Hofman, Josef Škarka, Old. Ducháček, Josef Čihák, Karel Holub, Ferd. Palouš za firmu J. Víšek: Frant. Hodek, Karel Traub, Jan Veselý, Josel Melichar, Frant. Ducháček, Gust. Ka- laus, Jos. Frennd, Otto Sandtner; za firmu G. Ciani Antonnini: Josef Uzel, A. Živný, Václ. Hlaváček. * Měšť. společenstvo výčepníků v Praze žádá pp. členy, aby hostince, kavárny, vinárny, jí- delny atd. bez koncesse provozované, o kterých se dovědí, kanceláři společenstva buď osobně anebo pí- semně (zálepkou) oznámili, tak aby se proti těmto nepovoleným živnostem úřadně zakročiti mohlo.
Ždárský Antonín Vacek Brejcha Rada Jeřábek Hladká Aug Novák František Hofman Škarka Old Ducháček Čihák Holub Ferd Palouš J Víšek Hodek Traub Veselá Josel Gusta Sandtner G Ciani Uzel A Živná Václ Hlaváček Měšť Praha Ka Jos Antonnini
18 article
* Z Marsoille, 20. března. (C.-B.) Ráno pokou šeli se stávkáři prolomiti četnické stráže kolem lode nic a strhly se rvačky. Se strany stávkářů padl střelná rána. Četníci rozehnali manifestanty a zatkl 5 osob. * Z Marseille, 20. března. (Zvl. tel.) Při dnešní bitce byli tři četníci a jeden voják kameny, jež stáv kující házeli, zraněni. Zatčeno bylo 15 osob. Dnešní manifestace zúčastnil se veliký počet na- kladačů uhlí. Mezi zatčenými jest i 5 ltalův a Špa- nělů. Zatčen také nádenník Salvi, jenž byl vůdcem manifestantův a jenž vypálil i ránu z revolveru. Vzhledem k panice v obchodní čtvrti, jež vyvolána byla klamnými zprávami, oznámil prefekt burse úvěrním ústavům a obyvatelstvu, že se pátrá po pu vodeíeh pověstí oněch. * Z Neapole, 20. března. (C.-B.) Stávka pří stavních dělníků následkem připlutí lodi » Messiliat z Marseille trvá dosud. Obchod námořský jest úpln ochromen. Asi 20 lodí nemůže náklad svůj složiti.
Marsoille Marseille Neapol úvěrní ústav
19 title
Sportovní věstník.
20 article Z oyklistského ruch u.
Z oyklistského ruch u. * Český sportovní klub »Praha- Karlín« pořádá dnes ve čtvrtek o 8. hod. večerni v místnosti spolkové »U města Petrohradu« v Karlíně schůzi členů s poradou o zahájení cvičení v šermu.
Praha Karlín Petrohrad Český sportovní klub
21 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Místní odbory Národní jednot pošumavské na Smíchově mají zejtra v pátel valné hromady v menším sále akciového pivovaru sice: damský odbor o 6. hodině, panský odbor 7. hodině večerní
Smíchov
22 article Rusko nedopustí Prusku zabrati české země.
Rusko nedopustí Prusku zabrati české země. Zatím co v Rakousku všecko tone v do jemné radosti, že »parlament je dělný«, v Rusku pohlížejí na vývoj věcí rakouských smutnějším okem, než před tím. »Honor« zabývají se otázkou, co bude s Rakouskem? Na stokrát Rusové posilali do Rakouska radu: uspořádejte se jako stát fede rativný, to vám dá sílu politickou doma i n venek a posíli vás i hospodářsky, protože bu dete míti více času, klidu a chuti k hospodář ské práci, až budete prosti nynějších třenie Rakousko dobrých a přátelských rad nedbá Každým dnem ukazuje se slabším k německým nacionálům, ktoří ve vídeňském parlamentě už plnými ústy hlásaji, že chtějí Rakousko připra viti Německu k snědku. Vláda nemá odvahy je zkrotiti, naopak ona krotí Čechy, když v zájmu svém i Rakouska německým nacionálům odpo- rují. A lito osmělili se již tak, že i v Praze dělají velkoněmeckou propagandu. Již jest očividno, že Rakousko svou otázku po domácku neuspořádá a že se z ní vyvine otázka evropská prvého řádu, otázka, pře kterou ustupují i otázky balkánské i otázky francouzské odvety jako méně důležité. Rusko nyní už — píši »HonoCTn« dále — musí si postaviti a u sebe rozřešiti otázku, jak se musí zachovati, až rakouská krise vypukne, což může státi se i nenadále. Nuže, co by bylo, kdyby německé země Rakouska dostaly se Ně- mecku? Obyvatelstva tohoto státu přibylo by okolo 7 mill. a Německo kromě toho stanul by pevnou nohou na Adriatickém moři, nebot majíc Korutany a Tyroly nemohlo by si nevzi i Krajinu, Terst a Rěku. Na Adrii by založilo válečný příslav a německé obrněné lodi plavaly by nejen po Severním moři a Baltě, nýbrž dě- laly by hospodáře i na moři Středožemním.
Rus Adrie Rusko Prusko Rakousko Německo Čechy Praha Korutany Tyroly Terst Balta
23 article
Avšak důležitější jest, že německé země Rakou- ska úplně jsou odděleny od Pruska Čechy Moravou a připojení jich k Prusku není možno bez záboru zemí českých. Vzpomeňme si, ž prvá vojna Friedricha. Velkého za zvětšení Pruska byla začata odejmutím Rakousku če- ského Slezska a že vojna r. 1866, za převahu Pruska v Německu, byla, rozhodnuta na polích českých bitvou u Sadové. Totě přímá cesta z Berlína do Vidně. Prusko nemohlo by po přání pp. Wolfa, Schönerera a Steina opanovati něměcké země Rakouska a nezmocniti se českých: ostatního Slezska, Čech a Moravy. Ale kdyby s tím souhlasil Rusko, navždy by se musilo od- říci názvu státu slovanského. Málo toho. České země mají 913 mill. obyv. Kdyby tedy Prusko odtrhlo od Rakouska české a ně- mecké země, nabylo by 17—18 mill. obyv. stalo by se ve středu Evropy vojenským kolos- sem s obyvatelstvem přes 70 mill. Může s to srovnati se zájmy Ruskar Ruská politika již za cařice Jelisavety předvídala nebezpečí ze vzrůstu Pruska a kníže Voroncov ukazoval na nutnost, aby Rusko drželo se přátelství s Rakouskem a Francií jako stálého systému a nedopustilo, aby vzniklo silné něme- cké eísařství blízko Baltu. A hle, za sedmileté války ruská vojska vzala sám Berlín a Friedrieh II., na hlavu poražený Sallykovem, pomýšlel už na sebevraždu. Ale politika Ruska za Petra I stala se německou. Tím se Prusko zmohlo Roku 1807 Napoleon chtěl Prusko vymazat z mapy evropské, ale Alexandr I. je zachránil Prusko stále mohutnělo a aspoň na oko Rusku osvědčovalo svou vděčnost.
Čecho Prusek Friedrich Wolf Schönerer Stein Voroncov Petro Napoleon Prusko Alexandr Morava Rakousko Německo Berlín Prusko Slezsko Čechy Rusko Evropa Francie Friedrieh II
24 article
Nemluvme o r. 1878, zanechme rekrimi nací. O ně nejde, nýbrž o to, že, kdyby Prusko mělo takové zálusky, jako mluvi Wolf, Schö nerer et cons., Rusko nemohlo by př- voliti k jejich ukojení. Ruskému národnímu citu by se příčilo, aby Pruskem zabrány byly slovanské země Čechy, Morava a Slezsko, zvětšen! Německa o 18 mill. duš nesrovnávalo by se ani se zájm Ruska jako státu ani se záj m Francie. Mohou říci, že Prusko ponechalo by Rusk Halič. Ale nejprvé v Haliči jest okolo 7 mil. obyv. a nikoli 18, a za druhé držení Haliče má strategický význam pro Rakousko, ale ne- mělo by nejmenšího strategického významu pro Rusko, kdyby Halič byla ruskou. Kdyby se již mluvilo o territorialné náhradě, pro Rusko bylo by důležito, aby se mu dostaly Východn Prusy a Poznaňsko spolu s Ha- ličí. Věc je v tom, že Východní Prusy dávají nyní Německu možnosť obejíti ruskou armádu v Polsku a přímo napadnouti na naši druhou obrannou linii Vilno-Kovno. Ale ovšem, Prusko by nikdy nepřistoupilo na takovou záměnu. Ale ani Rusko nepotřebuje žádnéh nového území. Proto je marn mysliti, že by Rusko souhlasilo. aby Německo vzalo si německe země Rakouska, načež by nevy- hnutelně musilo sáhnout i p zemích českých. To vše je neusku- tečnitelným snem. Pangermanism může sníti třeba i o zabrání Švýcar, Dánska, Hollandska. ale i to by byly jalové sny. Němci, kteři už v Německu nejsou, navždy museji zůstati vně Německa právě tak, jako navždy zůstane vně Německa 10 mill.
Wolf Schö Prusek Rusk Poznaňsko Prus Němec Prusko Rusko Čechy Morava Slezsko Německo Francie Halič Rakousko Polsko Vilno Kovno Dánsko
25 article
Němcá amerických. Chyby se dějí, ale mnohem řídčeji se přiházi, aby se opa- kovaly Avšak dokud Rakousko bude spojencem Německa, vášnivá pangermánská agitace potrvá rakouská vláda neodhodlá se ani k zavedení federalismu, ani k ráznějšímu zakročení prot pangermánům. Ale tím právé roste nebezpečí stává se bližším. Nuže, vyložili jsme, proč Rusko nemůže si přát ani rozpadu Rakouska, ani toužiti po části jeho územl. Nejjistějšim pro- středkem k zažehnání pangermán- ského nebezpečí by bylo, kdyby Rakousko přistoupilo ke spolku Ruska a Francie. Jen potom mohlo by Rakousko uspořádati se federativně, t. j. na základech úplné rovnoprávnosti všech národ- ností. Německá menšina měla by stejné právo. jako slovanská většina. A rakoušti pangermán mohli by dále se oddávati svým snům a stra- šiti svou vládu zahraničným zakročením.
Rakousko Německo Rusko Francie
26 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Z Londýna, 20. hřezna. (C.-B.) Časopisům sděluje se z Viktorie (v britské Kolumbii): Dle zpráv. jež došly sem písemně, dostal se blídač anglického konsulátu v Niučvanu mimo konsnlát do hadky třemi kozáky. Kozáci ohrožovali jej bodákem, nač hlídač ustoupil za vrata konsulátu. Jeden kozák vy- pálil pak naň ránu mřížovím a zabil jej. Anglický konsul stěžoval si u ruských úřadů Z Londýna, 20. března. (Zvl. tel. »N. L- Tjencinský spor mezi Anglii a Ruskem pozbyl sv akutní povahy. Hrabě Waldersee, který včera přije do Tjencina, byl anglickou vládou navržen za roz hodčího. Také Řusko k tomu dá as souhlas. Z Londýna, 20. března. (Zvl. tel. »N. B Dopisovatel »Timesů« sděluje, že princ Čin během rozmluvy potvrdil zprávu, že Rusko svolilo, aby byla škrtnuta klausule, týkající se smlouvy mandžurské která dávala Rusku zvláštní výsady v Mandžursku Mongolsku a Turkestanu, a aby rozličné jiné klau- sule, proti kterým činí Čína námitky, byly změ- něny. Avšak dopisovatel připomíná, že ruské ústupký povahu smlouvy, která prý ustanovuje trvale ruský protektorát nad Mandžurskem, podstatně nemění.
Viktoria Kozák N L Tjencinský Waldersee Čína Londýn Kolumbie Anglie Rusko Mongolsko Turkestán Timesy
27 article
Z Paříže, 20. března. (Č.-B.) »New-York He rald« sděluje z Tjencina: Hrabě Waldersee měl včera rozmluvu s ruským generálem Vojakem a s angl. velitelem generálem Campbellem. Generál Vojak prohlásil, že dokud Angličané neustoupí z území Ruskem požadovaného, odmítá všelikou zodpovědnost Generál Campbell odvětil, že dle instrukcí, kter obdržel, nemůže postavení to opustiti. Hrabě Wal- dersee navrhl, aby po dobu vyjednávání sporn území bylo obsazeno vojskem některé neutrální moci Generál. Vojak prý zamítl tento návrh. — Dle zpráv téhož listu došlo prý včera opět ke sporům mezi Angličany a Francouzy, jež však neměly vážných následků. Rusko pošle asi do Tjencina vojsko přes Port-Artur. Z Nového Yorku, 19. března. (C.-B.) »E e ning Poste sděluje z Wasbingtonu, že Mac Kiniey navrhl, aby velmoci udaly jakožto úhrnné odškodno paušální obnos, který Čína může zaplatiti. Poton měl by se přikázati každé velmoci určitý díl.
Waldersee Vojaek Campbell Vojak Angličan Hrabě Port Artur Mac Kiniey Poton Paříž Rusko Nový York NewYork He E e ning
28 article
Ze Šanchaje, 19. března. (C.-B.) Anglick dělová loď »Plover« vjela na řece Jance pod Kin- kianem na mělčinu. Dělová lodice »Redpole« od plula, by jí pomohla na vodu. Z Washingtonu, 19. března. (C.-B.) Jsou tu obavy, že jednání v Pekině o odškodném za pří- činou požadavků jednotlivých velmocí se nezdaří Americký zástupce v Pekině Rockhili poslal ne příznivé zprávy. Zdá se, že vyslanci nemohou s o věci té shodnouti. Z Londýna, 20. března. (C. B.) »Reut. kan celář« oznamuje z Tjencina: Situace v příčin angloruského sporu nijak se nezmě nila. Hrabě Waldersee sem přibyt. Anglický a ruský velitel vyčkávají rozkazů svých vlád. Z Londýna 20. března. (Zvl. tel. »N. L, V zahranlčním úřadě mají veli k obavy v příčině koníliktu s Ruskem Tjenei nu. Sallsbury a Lansdowne měli v příčině te poradu. »Daily Mail« míní, že Anglie nesmí ustou- piti, poněvadž by jinak ve východn Asii pozbyla všeho vlivu a všf váž nosti.
Janec Washington Londýn Reut Waldersee Rusko Anglie Asie Daily Maila
29 article
»Daily Newse prohlašují, že Rusko by ne- bylo tak proti Anglil vystoupilo, kdyby nebyla Anglic na jižní Afriku upoutána A přece jest Anglický obchod v Čině značnější než v jižní Africe. Pro úspěch svůj v jižní Africe učinila Anglie vše, v Číně ale nic, Z Tjencina, 20. března. (»Reuter«.) Vichřice zdržela příjezd hr. Waldersee a do 19. t. m- Minulou noc přibyli z Taku námořní vojáe britští vystřídat indické stráže u spo r né h pozemku. Füsiliery očekávají dnes. x. Z Londýna, 20. března. Vláda washing tonská oznámila ostatním státům, že ustanovení o škodného, jež Čína vyplatiti má, chce ponechat smírčímu soudu, dosazenému haagskou konferencí. R. Z Paříže, 20. března. (Zvl. tel.) Dle tjen cinských depeší jest tam situace napořád ještě sví zelnou. Rusové zvláště na to si stěžují, 2 e angli cké vojsko odstranilo ruské prapory Francouzí žádají za dosazení válečného soudu i prot anglickému setníku Boylerovi, jenž prý ub francouzského vojáka. Ořficiální kruhy francouzsko níc o tom s veřejností nesdělily-
Anglit Rus Boyler Rusko jižní Afrika Afrika Anglie Čína Waldersee Londýn Paříž Daily News Reuter
30 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Botha se nevzdal. Z Londýna, 20. března. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) Jak se »Standard« dovídá, skončilo vyjedná vání s Bothou proto nezdarem, že Kitchener žádal aby z bezprostředních výhod amnestie vyloučení byl odbojníci kapští a oni důstojníci burští, kteří prý s provinili proti humannímu způsobu válčení. (r »Times« píší, že jest politováníhodno, že vyjedná vání skončilo nezdarem, ale že to nepřekvapoje Botha sám prý by byl rád nepřátelství zastavil, ale jiné osobnosti, jež mají dosud vliv v burských řadách osvědčily nesmířlivost. Nezbude prý tudíž nic, než v boji s novou energií pokračovati Zvěst o zmaru vyjednávání p sobila zde vůbec deprimujícím zpu- sobem, poněvadž z okolnosti tě s soudí, že situace pro Angličan v jižní Africe jest horší, než jak ofii ciální zprávy doznávaly Z Pretorie se sděluje: Minulého týdne vyhodil Burové tři vlaky východní dráhy u Mlideleburgu do povětří. Tři důstojníci a sedm mužů bylo zajato. potom ale opět propuštěno.
Both Botha Kitchener Angličan Burová Londýn Afrika Pretorie Times
31 article
Dle amsterodamské depeše »Daily Expressu« vy jádřil se Krüger, že nikdy nevěřil, že by se Beth vzdal. Uvažoval o podmínkách Kitehe nerových, jen aby ziskal času. Burové kteří nemají již co ztratiti, budou pokračova v boji tak dlouho, dokud nebude po slední z nich zabit neb zajat. Anglo- ruská válka pro Čínu přinesla by Burům ovšem spásu. V každém ale případě — doložil Krüger — mohou přijati jen jednu podmínku totiž: úplnou neodvislost. w. Z Londýna, 20. března. Vyjednávání s Bothou nezdařilo se také proto, že i Botha sám kladl podmínky — nepřijatelné prý pro zdejší vládu jako: odstranění Milnera z úřadu guvernérského vnitřní neodvislost Transvaalu a Oranžska, udělen volebního práva jen bělochům a zřízení burské milice. Devet oznámil Bothovi, že on zůstane v pol proti Angličanům, dokud bude míti i jen jedin náboj. Ostatně prý jest již od 2 měsíců roztržka mezi Bothou a Devetem, jelikož tento vytkl pro v přípise prvému ostře, že si počíná proti Angličanům málo energicky. Předseda oranžské republiky Steijn on mocněl prý poblíž Paardebergu (v záp. Oranžsku) kde nyní dlí, úplavicí Z Brusselu sem oznamují, že Krüger nedouki v uskutečnění plánu Rochefortova na mezinárodní loterii a výpravu velkého dobrovolnického sboru Burům ku pomoci. Z Deaaru, 20. března. (C.-B.) Tři holan ští osadníci, kteří byli usvědčeni, že způsobil železniční neštěstí na blízku Taibosche, při němn 5 osob zahynulo, byli dnes popraveni. Dv jiní osadníci odsouzeni k 5leté káznici.
Krüger Beth Bur Botha Both Milner Devet Angličan Rochefortův Čína Londýn Transvaal Oranžsko Brusel Deaar Manche Daily Express
32 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze dvacátá pátá. (Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů-.) Z Vídně, 20. března. Všeněmecký svaz připravil poslanecké sně- movně, která se sešla večer po čtyřdenní pře- stávce, malé překvapení. Zahájil totiž ve vší form obstrukci. iieoo V listárně dnešního večerníku »O st- deutsche Rundschau« svolávali s členové télo jednoty k pilné schůzi a bylo do- dáno, že jde o věci nejdůležitější. Výsledek porady té záhy se ukázal. Celé dvě hodiny vyplnili přívrženci jmenov ane družiny řečmi k peticím a dota z na předsedu sněmovny a na před- sedy výborů. Proč tak činí, neřekli, ale ujišťuje se jest to polvrzeno úřadní zprávou všeněmeckého svazu, kterou na jiném místě sdělujeme, že jest to odveta proti hr. Vettrove za to, že odstavuje politické inter- pellace a chce pro ně tajné sehů ze. Zase prý censuroval interpellaci ve příčině za- bavení známého protikatolického satyrického listu »Der Scherer«, v Inšpruku vy- dávaného.
Vídeň všeněmecký svaz poslanecký sněmovna
33 article
Věci, které sobě Všeněmci k účelu ob- strukčnímu vyvolili, byly pestré. Pan Franko Stein protestoval proti tomu, aby, mluvi-li Čech svou mateřštinou, bylo napsáno v proto- kole: »Der Redner spricht böhmisch« místo »tschechisch«.u le Tak se již píše od časů nebožtíka Skopa- líka, který v parlamentě mluvil jedině česky. Píše se tak právem, protože officiální němiecké jmeno našeho jazyka jest »böhmisch«. Posl. dr. Brzorád čelil Všeněmcům a v po- lemice proti místopředsedovi Pradovi zastal se posl. Kubra. Vykonal tím akt pravé české solidarity. Bylo již po 7. hodině, když došlo na pilný návrh český, žádající, by se sčítání lidu dálo dle zásady národnosti. Musíme doznati, že věc dostala se do parlamentu za okolností nepřizni- vých. Chyba stala se již tím, že návrh ten po- nechán do schůze noční. Druhá chyba, ještě větší, však stala se tím, že zaujato bylo stano- visko defensivní tam, kde měla česká delegac plné právo přejíti k obžalobě a útoku.
Franco Stein Čo Posl doktor Brzorád Kubr
34 article
Jaké děsné, do nebe volajíci násilnosti staly se 31. prosince na tisících našinců, a jak slabý byl ohlas této skutečnosti na tribuně vídeňskéh parlamentu. Mysleme si, že by se stalo Ném cům to, co dělo se proti našincům v samýc Čechách, na Moravě, ve Slezsku a i v Linci. jaký ryk byli by ztropili? Kdo však dnes diva- se na debatu o českém návrhu, měl zdání, jako bychom byli my Čechové, zvláště na Mo- ravě, utlačovateli a Němci trpiteli ! To způsobi ton a ten dělá muziku také v politice. Poslanci Václav Hrubý a dr. Šileny vykonali práci velmi záslužnou a veškerého uznání hodnou a morálka jest. ve věci této ben odporu na straně naší. Ale fysická převaha byla u nepřátel našich. Jen tak mohlo býti vzbuzeno zdání, že pan Albrecht jest v právu, když mluvil o počešťování Němeů na Moravě a jen tak mohl stěžovati sobě posl. dr. Schreinen nad »útiskem«, Čechy prováděným V takových věcech třeba býti kladivem, dopadajícím ráz na ráz, třeba tasiti meč, který by nebylo pouze viděti, nýbrž také slyšeti a cititil V otázce sčítání lidu stojíme my Čechové před Evropou, jako národ, na kterém se spá- chal zločin, všech zločinů nejohavnějšt Tento hřích měl býti pranýřován tak, aby spravedliví lidé vynesli svůj ortel. Nebylo žádné příčiny se chouliti a příkr- čovati a skrývati, naopak máme tisíce důvodů vykročiti a nazvati události podle zásluhy nepokrytě a na všechny stíny sčítání lidu po- svítiti, nikoli z nížin všednosti, nýbrž se stano- viska povznešeného s oním rozhořčením, jakého dodává vědomí práva.
Čecho Němec Hrubá doktor Šilit Albrecht Schreinen Čechy Morava Slezsko Evropa
35 article
Bylo čtvrt na dvanáct, když se ujal slova dr. Lueger. Mluvil pro domo sua a tvrdi. že vídeňským magistrátem nebyl nikdo trestán, ani propuštěn proto, že se hlásil ke slovan- skému jazyku obcovacímu a že také nebyl na nikoho činěn nátlak. K tomuto dušování přidal starosta vídeňský doslov, který jest prazvláštní illustrací spravedlnosti a smiřlivosti, kterou jeho rty přetékaly. Pravil totiž, že nyní teprve na- řídil, že nikdo nesmí býti brán do služeb Vídně, kdo se nehlásí k německému jazyku obco- vacímu. Pan dr. Karel Lueger jest jako svalý Matěj, který seká ledy, a když jich nemá, t je dělá. Pan dr. Lueger nenašel žádného bez- práví proti Slovanům a proto je udělal. Dosta za to také applaus z levice. Půl dvanácté. Počíná mluviti jak poslední řečník o pilnosti českého návrhu dr.
Lueger doktor Matěj Vídeň
36 article
Kramář. Odbyv si polemiku s drem. Lue- grem a Schreinerem, charakterisoval ostře účel rubriky »řeči obcovací« a národně politický její dosah. S celým důrazem prohlásil, že jako my máme ve školách matičných jenom české děti, tak také nedopustíme, aby nám byly lou- peny duše. Obrácen k levici praví: »Nemůžete-l postrádati dětí českých, neberte jim alespoň je- jich národnost.« Když byl poslanec za Tábor v největším rozmachu, dovršil bezděčně posl. Mallik effekt výkřikem: »My si na sčítání lidu nestěžujeme.« Stohlasé »Bravo« pravice bylo mu odměnou. Posl. Kramář potom skončil svou řč pět minut po půlnoci fulminantní filippikou, v níž pravil, že brutálnosti při sčítání lidu nejsou cestou, která vede k míru. Po půl noci při věcných opravách stali s páni poslanci, dole pod námi žurnalisty, kteři jsme v robotě již od 7. hodiny ranní, šprýmov- nými a tropili žerty a švandy. Pan Funke mluvě o dru. Kramářovi, podřekl se tak, že po- slanec Wolf za hlučné veselosti volal po tajné schůzi. Poslanec Hořica počal repliku slovy: »Opravuji věeně, že páni Němci nejsou tak ne- vinnými, jak se tváří.« Všechno se opět chechtalo. Poslanec Demel podnikl útok na polské gymnasium v Těšíně, do kterého prý nechod
Schreiner Bravo Posl Kramář Funke Wolf Hořica Němec Demel Tábor Těšín