1
masthead
21 března 1901. Číslo 80.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
koncert Uměl. Besedy, koncert pí. Děkanové a m.j.
Umělci přijali letos pozvání koncertovati v některých
velkých lázeňských místech. Příšti týden koncertují
na Smíchově (protektorát městská rada), v Uherském
Hradisti a Litovli. Na řadě jsou ještě Hradec Králové
Kostelec n. Orl., Ml. Boleslav, Rokycany, Roudnice
Dačicemi počne jarní tournée na Moravě.
+ Z Hradce Králové. V městském Klicpe
rově divadle uspořádán bude v sobotu dne 23. března
L. r. symfonický koncert, při kterém účinkuje vir
tuoska na klavír slečna Irma Löwova z Prahy
úplná kapela pěš. pluku hr. z Browne č. 36 z Jose
fova, již řídí kapelník p. Max Heyda.
Z Blovic. Jako každoročně bude i leto
v obci naší o velikonočním pondělí obětavými pány
Brtníky uspořádán velký koncert ve prospěch Úst
matice školské, který těší se již po léta nejlepší po
věsti a k němuž dostavuje se pravidelně všechn
uměnímilovné obecenstvo z celého širého okolí. Po
řadatelstvu podařilo se získati k němu umělecké síly
prvního řádu. Jsou to: koncertní mistr Národníh
divadla na violoncello pan R. Pavlata, hudební
skladatel a virtuos na klavír p. Karel Pospíšil
virtuos na harfu p. Jindřich Strnad, žák operní
školy Wallersteinovy operní pěvec pan. G ustav
Svojsík a konečně hudba pana M. Čermáka
z Prahy. Obecenstvu, jež v minulých letech mělo na
koncertech těchto příležitost seznámiti se téměř se
všemi vynikajícími umělci českými, z nichž něktei
v koncertech blevických slavili své první debuty.
poskytnut bude i tentokráte požitek mimořádný.
Děkanová
Löwův
Brown
Jose
Heyda
Brtník
R Pavlata
Pospíšil
Strnad
Wallersteinův
Svojsík
M Čermák
Smíchov
Litovel
Hradec Králové
Orlický
Boleslav
Rokycany
Roudnice Dačice
Morava
Praha
Blovice
Kostelec můj
Národníh divadlo
5
article
+ Výsledek vypsání cen. Cenami, vypsa-
nými p. J. Svobodou, říd. učitelem v Hořátvi, na dva
nejlepší sbory, vhodné a) do schůzí účitelských.
b) do koncertů, učitelstvem pořádaných, poctěny
jsou sbory: I. cenou (50 K): »Úvílá ní«, II. cenou
(25 K): »Za tou naší slodoličko u.« Prvni
sbor složil p. Jilií Walter, ředitel kůru v Žam
berce, druhý p. Fr. Jos. Chlanda, řed. »Olavanae
v Písku. Oba sbory otištěny budou v II. sešite
»Sborníku písní pro mužské hlasy e
J Svoboda
Jilie Walter
Jos
Chlanda
Hořátev
Francie
Písek
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ve složení stálých senátů u zem
ského trestního sondu — zejmena pokud se
týče senátu II., III., IV. a V. — došlo k podstatným
změnám. Senátu II. předsedá totiž rada vrch. z. 8. p.
Stolla a přísedícími jsou radové pp. Kahovec (místo-
předseda), Boubelík a Flieder, náhradníky r. z. s.
p. Kasalický a soudní taj. p. Trier. V senátě IIl
bude fungovati: jako předseda rada vrch. z. s. pan
Babor, jako přísedící radové pp. dr. Unger (místo-
předseda). Sláma a Růžička, jako náhradníci rada
z. s. p. Kursch a taj. z. s. dr. Šabata. Senátu Iv.
předsedá rada vrch. z. s. p. Srb, přísedicími jsou
radové pp. Sláma (místopředseda), dr. Unger a Rd-
žička, náhradníky rada z. s. p. Švásta a adjunkt
p. dr. Polák. V. (odvolací a tiskový) senát složen je
takto: předseda rada z. s. dr. ryt. Patera a radové
pp. Nagy (místopředseda), Jenikovský a Žižek, ná-
hradníci pp. radové Kahovec a Švásta. Složení se-
nátu I. nedoznalo změny.
To všečko z lásky
l(Pted poro4ou)
Stoll
Kahovec
Boubelík
Flieder
Trier
Babor
doktor
Unger
Sláma
Růžička
Kursch
Šabata
Iva
Srb
Švásta
Polák
Patera
Jenikovský
Žižek
Naga
rada vrch
rada z . s
Rdžiček
ou
7
article
(Dokončení.)
dvei
Nerozvážnému a lehkomyslnému Řihovi s
afiéra, ve které ostře nabroušený sekáček hrál roli
neposlední, špalně vyplatila.
Výmluva jeho, jejíž lichost byla očividna
kterou houževnatě opukoval; nepomohla jemu nn
za mák. K vůli tomu, že druhému přítomnost hostě
není pohodlnou, neútočí nikdo zbraní tak pádnou
a nebezpečnou. Štěstí pro oba: jak pro stařického
mistra, tak pro mladého tovaryše, že byl onen
pouze tupou čáští znilněného sekáčku zasažen. Ná-
stroj byl — jak také porotci se přesvědčili — ostř
nabroušen a že by rána ostřím vedená byla stařečka
jistě usmrtila, dokázali nejen soudní lěkaři, nýbrži
to, že se pouhým dotykem nabroušeně části sekáčku
řízl do ruky také předsedající president p. dvorní
rada Wokaun.
Ježto porotci ke dvěma hlavním otázkám (n
loupež a krádež) těměř jednohlasně přisvědčili, vy
měfen Rihovi trest těžkého žaláře na dobu deseti
let, zostřeného každého 19. února tvrdým lnžkem
a postem.
Wokaun
8
article
Spatným je to krokem do samostatného života
pro mladíka, jenž byl dosud zachovalým. Nebýti
toho a nebýti jeho doznání, byl by asi sotva ze
zdí kriminálu do živola se vrátil . . .
V porotě zasedali pp. R. Baumann, tovární
v Hořovicích, Fr. Himel, zednický mistr ve Slaném
Karel Maloch, fotograf v Praze, Max Mendl, ná
jemce usedlosti v Kounicích, Jan Novák, hostinský
V Kročehlavech. Josef Suchý, kupec v Praze, Jan
Šafář, nájemce velkostatku v Seberově, Ot. Tunkl.
hospodářský správce v Dubči, Ant. Veselý, nájemc
dvora v Citově, Václav Zajíček, majitel domu v Praze
Karel Zettel, zasílatel v Praze, Josef Živec, povozník
na Král. Vinohradech.
Ošemetná „včelka“,
(Před stálým senátem včísle I.) h
Četní nájemníci a obyvatelé v horní části Král
Vinohradů (obvodu Komenského ulice) obdrželi po-
čátkem loňského roku v otevřené obálce vkusný tisko-
pis tohoto obsahu
»Oznámení.
R Baumann
Maloch
Mendl
Kounic
Novák
Suchá
Šafář
Seberův
Otakar
Tunkl
Antonín
Veselá
Zajíček
Zettel
Živec
Král
Hořovice
Francie
Praha
Kročehlavy
Dubeč
Citov
Komenský ulice
dom v Praga
Král vinohrad
9
article
Dovolujeme si slušně oznámiti, že »Vánočn
spořivost“ společně s nížepsanými povedeme a první
vklady 8. ledna 1900 vybírati počínáme v hostinci
X. Y, na Král. Vinohradech ulice . ..
Podepsání: J. N., hostinský a majitel domu
Bedřich Bok.e
Dobrý nápad, dobrá instituce. Byťl i jenom sou-
kromá. Takových je v Praze i na venkové celá řada.
Proč také ne? Na Vánoce je po nějakém tom groši
perná sháňka. Máte tu dárky, máte tu koupí nějak
té ryby, vánočky, ořechů, trošky toho punče a pár
krejcarů také praskne na nutnou božihodovou vy-
cházku. Na to je ovšem třeba peněz a poněvadž
štědrý večer nepadl dosud nikdy na prvního,je
sebu menší uspořený krejcar pro rodinu vždycky
vílán.
K tomu jsou »včelky«. Ukládáte, do ní bud
jednou za měsíc nebo týdně a před Štědrým veče-
rem si peníze vyberete. Za celý rok se dá už něco
uspořit a nashromáždit.
Ale také tato instituce mívá někdy vady.
Není dobře pro úl, nastěhuje-li se do něho — trubec
Těchto trubců by se měla každá včelka vy-
stříhat. Ne-li, je po uspořeném medu veta. Veta po
rybě, veta po vánočkách, veta po božíhodové vy
cházce... zkrátka, veta po všem, co po částkách
pracně a ne bez překážek se bylo do úlu sneslo ..
Prázdné plástve těžko vykusovati.
Jeden z takových trubců přistěhovál se též d
»Vánoční spořivosti«. V osobě poštovního sluhy Be-
dřicha Bo ka.
Členů »včelky« bylo celkem 45. Příspěvky od-
váděli týdně a to vždy v pondělí. Kdo v ponděl
nezaplatil, klopit musil bez milosti pokutu. Kdo se
vypůjčil, platil ze dvou korun týdně na úrocích jeden
halíř. Jak vidět úrok — ač zcela nepatrný — jmění
»včelky« prospěl v podstatě přece. Aspoň více bude
se o vánocích rozdílet.
Král
J N
Bok
Praha
Be
10
article
Ale o vánocích s rozdílení sešlo. Nebylo z čeho.
Vypůjčilť se bezůročně — trubec. Pakatýlek
»jenom« přes půl čtvrta tisíc korun. Ved
správu, vedl účty a »vedl« do pokladny peníze. Pro-
hýřil je dílem, dílem prohrál v kartách. V kase.
kterou poctivě spravoval pokladník J. N., zbylo
pouze něco na 500 korun. Dělite-li to počtem podí
níků, vypočtete si, kolik asi loňské vánoce je stály
Zmíněný trubec včera dostal pětilm ě síčn
»nadílku«. Zdá se nám však, že o tu nebude chtíti
žádný z podílníků s ním se děliti. Neboť nerepre-
sentuje snad podil peněžitý. Víte, jaké »fasují « se
v trostních síních na »Karláku«.
Proto, »včelkáři«: na trubce pozorl
Líčení předsedal rada vrchního zemského soudu
pan Stolla.
J N
Stoll
11
article
Polír zabil se při stavbě hotelu.
Z Tábora, 20. března.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Před krajským soudem zdejším, kterému předseda
r. z. s. pan Jahoda, byl souzen p. Antonín Ho
leče k, 50letý podnikatel staveb v Jičíně, narozený
ve Vršovicích, na nějž žalovalo státní zastupitelstvo
náměstkem st. zást. p. Konradem, že při novostavbě
panského hotelu v Kamenici n. Lipou prý zanedbal
aby při stavbě té nosiče světlíku, na zdích průjezdu
spočívající, ležely na pevném základě, že zanedbal
přesvědčiti se, zdali polír jeho František Ditrich na-
řízení jemu dané o upevnění těchto nosičů přesně
vykonal, čímž dopustil se opomenutí, vyvolávajícího
nebezpečí tělu lidskému. Následkem tohoto opome
nutí část stavení hotelu se sesula a smrť políra Di-
tricha přivoděna byla. Dopustil se tedy dle žáloby
p. Holeček přečinu proti bezpečnosti života dle se
338, 384 a 335 trestního zákona. Průběh hlavního
přelíčení byl tento: Loni na podzim dal si stavěti
hotel velkostatkář baron Gaymůller v Kamenici.
Plány k hotelu tomu dodala firma Fellner a Hellmen
z Vídně a stavba svěřena podnikateli Holečkovi
v Jičíně.
Pan Holeček dal na stavbu políra Fr. Ditricha
a sám málo kdy tam přijížděl. Dne 27. října dopo
ledne sesula se celá příční zeď na severní části bu
dovy v průjezdu a světlík a krovem a se vším zdi
vem sletěly na hromadu. Část budovy nesesula se
však rázem, ale v několika minutách, tak že př
prvních trhlinách zevně viditelných lidé a zedníc
ze staveniště vyběhli, kdežto polír Ditrich vyšel
do patra a byl stržen zdivem do průjezdu, kde zů-
stal s přelámanými údy a rozbitou hlavou mrtev.
Jahoda
Antonín
Konrád
Ditrich
Holeček
Gaymůller
Fellner
Hellmen
Tábor
Jičín
Vršovice
Lipá
Vídeň
Francie
12
article
Následkem toho bylo s podnikatelem p. Hole
čkem zavedeno trestní vyšetřování. Během tohoto
vyhledávání doznal obviněný p. Holeček a svědkové
panský inženýr p. Václav Cerný a jako znalci sta-
vitelé pp. Klier a Martinek dosvědčili, že příčinu
neštěstí toho jest lze hledati v tom, že basis (zá
kladnice) spodního zdiva pod nosiči, na nichž spo-
číval světlik, seslabena byla konečnými otvory.do
nichž traversy vloženy, ale nepodepřeny a že tra
versy ty ani spojeny nebyly a ve své konstrukc
neležely na pevném zdivu spodním, dále, že zmí-
něně seslabení zdi, na níž ležely travetsy pod svět
likem, paralysováno nebylo založením obou kolejnio
v místě, kde sbíhaly se traversy. Nicméně obvi
něný p. Holeček ohražoval se a namítal, že na ne
štěstí nemá viny, že nařídil políru Ditrichovi, aby
dal na místě, kde sbihaly se ony čtyři traversy, ci-
helné zdivo a cementovou maltu a j. a tak že pře
svědčen byl, že Ditrich zařídí vše dle jeho rozkazu.
Holeček
Cerný
Klier
Martinek
Ditrich
13
article
V průvodním řízení setrvali svědci na výpově
dech. Znalec p. Martinek prohlásil plány firmy
Zeliner a Hellmer ve Vídní za pochybné, tak že ne-
měly ani stavebním úřadem připuštěny býti. Inženýi
p. Černý dosvědčil, že i majiteli holelu bylo prol
mysli, že pan Holeček na slavbu nedoblíží, že chtě
vzíti si jiného stavitele, avšak z obav před dlouhým
řízením že tak neučinil.
Pan dr. Josef Herold, který dostavil se jak
obhájce p. Holečka do Tábora, vyložil především
stavební řízení v obcích co nejzvrubněji, načež do-
vozoval nevinu obžalovaného v delší, velmi dů-
kladné řeči. Veřejný žalobce, náměstek p. Konrád
replikoval ve smyslu obžaloby. Pozdě večer pro-
hlášen rozsudek, vjímž byl p. Holeček ze žaloby
osvobozen a náhrady soudních výloh sproštěn
Soudní dvůr přidal se k vývodům obhájcovým, že
učinil p. Holeček svým povinnostem zadost. Státní
zastupitelstvo podalo proti rozsudku zmatečný stiž-
nost.
Martinek
Černá
Holeček
doktor
Josef Herold
Konrád
Vídeň
Tábor
Zeliner
Hellmer
14
article
Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický
Kolegové rukavičkáři a pomocní
pracovníci při spol. rukavičkářů
v Praze a okoli!
Jak vám známo, chystá sousední říše německ
zvýšiti clo z dovozu rukavic z Rakouska do Ně
méčka.
Nedozírně následky by toto zvýšení cla přivo-
dilo: znamenalo by naprostý úpadek průmyslu ru-
kavičkářského v Čechách.
Na tisíce a tisíce osob, zaměstnaných při oboru
tomto připraveno by býlo o svoji existeníci al jejich
rodiny vydány na pospas bídě a nouzi aneb by nu-
ceny byly vystěhovati; se do sousední řiše německ
bez záruky na výdělek.
Druhdy tak kvetoucí řemeslo, kleré poskytoval
po více jak půl století zdroj výdělku tistcům intelli
gentního dělnictva, upadlo by ve zkázu.
Kdyby i řemeslně kvalifikovaní rukavičkáři
Německu práci nucenou nalezli, jest pochybno, že
pomocní pracovníci zaměstnání by tam obdržel
vzhledem k nadbytku pracovních sil v Německu.
Pakli by i čásť dělnictva, obrátivší se doj říše
sousední, práci tam nalezla, není jisto, že bude mu
tam domov poskytnut a zdali nebude dle známé čry
vypovídací ze země jako cizinec vypovězen
Za účelem tím svolává hromada pomocníků r-
kavičkářských a hromada pomocných pracovních si
za zúčastnění se filiálky rak. říš. svazu míst. skup
Praha a českého odborového sdružení rukavičkářo
v Praze
velkou manifestační schůzi protestni
proti zvýšení cla z dovozu rukavic do Německa na
den 24. března t. r. v sále konviktském o 9. hodin
dopolední.
Do schůze této jsou pozváni: společenstvo ru
kavičkářů v Praze a okolí, říští poslanci pp. Bře-
znovský, dr. J. Fořt a J. V. Kloťáč a veškeří zá-
stupcové lisku.
doktor
J Fořt
Kloťáč
Praha
Rakousko
Čechy
Německo
15
article
Kolegové! Povinnost ukládá vám každému ben
rozdilu politického přesvědčení do schůze této se
dostaviti a zájem nás všech co nejdůrazněji hájiti.
Na shledanou dne 24. března v Konviktě
* Mistři kamenničtí z Prahy a okoli konal
v poslední době několik schůzí, na kterých rokován
bylo o konkurenci a o požadavcích kamennického děl
nictva, které byly dělnictvem místrům kamennickým
předloženy a žádáno o jich přijetí. Z příčiny té vy-
pracován byl mistry cenník za provádění prací ka
mennických a dělnictvu byl jako odpověď na jejich
požadavky doručen. Dělnictvo však o cenníku dosu
nerozhodlo a užívalo se tudíž, dokud ceny obou-
stranně projednány nebudou, těch cen, kterých až
dosud bylo užlváno. V sobotu však dne 16. t. m.
dělnictvo firmy K. Holub na Smíchově prohlásilo, že
za ceny dosud užívané pracovati nebude a následkem
toho vypukl u výše uvedené firmy mzdový spor.
K Holub
Konvikt
Praha
Smíchov
16
article
Svolána byla proto schůze mistrů kamennických na 18
t. m. a jednohlasně usnesena a podepsána následu-
jíeť resoluce: My mistří kamenničtí z Prahy a okolí
shromáždění na důvěrné schůzi 18. t. m., usnesl
jsme se a zároveň čestně zavázali, že dělníky
kteří v dílně, ať v kterékoliv udělají stávku, ne-
přijmeme za žádných podmínek vůbec do práce. N
důkaz toho, každý jsme toto usnesení svým podpi
sem opatřil. V Praze, dne 18. března 1901. Václav
Ždárský, Ant. Vacek, Jan Brejcha, Jan Rada, Karel
Jeřábek, Josef Hladký, Ant. Svoboda, Aug. Novák
Frant. Kyšela, Tomáš Hofman, Josef Škarka, Old.
Ducháček, Josef Čihák, Karel Holub, Ferd. Palouš
za firmu J. Víšek: Frant. Hodek, Karel Traub, Jan
Veselý, Josel Melichar, Frant. Ducháček, Gust. Ka-
laus, Jos. Frennd, Otto Sandtner; za firmu G. Ciani
Antonnini: Josef Uzel, A. Živný, Václ. Hlaváček.
* Měšť. společenstvo výčepníků v Praze
žádá pp. členy, aby hostince, kavárny, vinárny, jí-
delny atd. bez koncesse provozované, o kterých se
dovědí, kanceláři společenstva buď osobně anebo pí-
semně (zálepkou) oznámili, tak aby se proti těmto
nepovoleným živnostem úřadně zakročiti mohlo.
Ždárský
Antonín
Vacek
Brejcha
Rada
Jeřábek
Hladká
Aug
Novák
František
Hofman
Škarka
Old
Ducháček
Čihák
Holub
Ferd
Palouš
J Víšek
Hodek
Traub
Veselá
Josel
Gusta
Sandtner
G Ciani
Uzel
A Živná
Václ
Hlaváček
Měšť
Praha
Ka
Jos
Antonnini
18
article
* Z Marsoille, 20. března. (C.-B.) Ráno pokou
šeli se stávkáři prolomiti četnické stráže kolem lode
nic a strhly se rvačky. Se strany stávkářů padl
střelná rána. Četníci rozehnali manifestanty a zatkl
5 osob.
* Z Marseille, 20. března. (Zvl. tel.) Při dnešní
bitce byli tři četníci a jeden voják kameny, jež stáv
kující házeli, zraněni. Zatčeno bylo 15 osob.
Dnešní manifestace zúčastnil se veliký počet na-
kladačů uhlí. Mezi zatčenými jest i 5 ltalův a Špa-
nělů. Zatčen také nádenník Salvi, jenž byl vůdcem
manifestantův a jenž vypálil i ránu z revolveru.
Vzhledem k panice v obchodní čtvrti, jež vyvolána
byla klamnými zprávami, oznámil prefekt burse
úvěrním ústavům a obyvatelstvu, že se pátrá po pu
vodeíeh pověstí oněch.
* Z Neapole, 20. března. (C.-B.) Stávka pří
stavních dělníků následkem připlutí lodi » Messiliat
z Marseille trvá dosud. Obchod námořský jest úpln
ochromen. Asi 20 lodí nemůže náklad svůj složiti.
Marsoille
Marseille
Neapol
úvěrní ústav
19
title
Sportovní věstník.
20
article
Z oyklistského ruch u.
Z oyklistského ruch u.
* Český sportovní klub »Praha-
Karlín« pořádá dnes ve čtvrtek o 8. hod. večerni
v místnosti spolkové »U města Petrohradu« v Karlíně
schůzi členů s poradou o zahájení cvičení v šermu.
Praha
Karlín
Petrohrad
Český sportovní klub
21
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Místní odbory Národní jednot
pošumavské na Smíchově mají zejtra v pátel
valné hromady v menším sále akciového pivovaru
sice: damský odbor o 6. hodině, panský odbor
7. hodině večerní
Smíchov
22
article
Rusko nedopustí Prusku zabrati
české země.
Rusko nedopustí Prusku zabrati
české země.
Zatím co v Rakousku všecko tone v do
jemné radosti, že »parlament je dělný«, v Rusku
pohlížejí na vývoj věcí rakouských smutnějším
okem, než před tím.
»Honor« zabývají se otázkou, co bude
s Rakouskem? Na stokrát Rusové posilali do
Rakouska radu: uspořádejte se jako stát fede
rativný, to vám dá sílu politickou doma i n
venek a posíli vás i hospodářsky, protože bu
dete míti více času, klidu a chuti k hospodář
ské práci, až budete prosti nynějších třenie
Rakousko dobrých a přátelských rad nedbá
Každým dnem ukazuje se slabším k německým
nacionálům, ktoří ve vídeňském parlamentě už
plnými ústy hlásaji, že chtějí Rakousko připra
viti Německu k snědku. Vláda nemá odvahy je
zkrotiti, naopak ona krotí Čechy, když v zájmu
svém i Rakouska německým nacionálům odpo-
rují. A lito osmělili se již tak, že i v Praze
dělají velkoněmeckou propagandu.
Již jest očividno, že Rakousko svou otázku
po domácku neuspořádá a že se z ní vyvine
otázka evropská prvého řádu, otázka, pře
kterou ustupují i otázky balkánské i otázky
francouzské odvety jako méně důležité.
Rusko nyní už — píši »HonoCTn« dále —
musí si postaviti a u sebe rozřešiti otázku, jak
se musí zachovati, až rakouská krise vypukne,
což může státi se i nenadále. Nuže, co by bylo,
kdyby německé země Rakouska dostaly se Ně-
mecku? Obyvatelstva tohoto státu přibylo by
okolo 7 mill. a Německo kromě toho stanul
by pevnou nohou na Adriatickém moři, nebot
majíc Korutany a Tyroly nemohlo by si nevzi
i Krajinu, Terst a Rěku. Na Adrii by založilo
válečný příslav a německé obrněné lodi plavaly
by nejen po Severním moři a Baltě, nýbrž dě-
laly by hospodáře i na moři Středožemním.
Rus
Adrie
Rusko
Prusko
Rakousko
Německo
Čechy
Praha
Korutany
Tyroly
Terst
Balta
23
article
Avšak důležitější jest, že německé země Rakou-
ska úplně jsou odděleny od Pruska Čechy
Moravou a připojení jich k Prusku není možno
bez záboru zemí českých. Vzpomeňme si, ž
prvá vojna Friedricha. Velkého za zvětšení
Pruska byla začata odejmutím Rakousku če-
ského Slezska a že vojna r. 1866, za převahu
Pruska v Německu, byla, rozhodnuta na polích
českých bitvou u Sadové. Totě přímá cesta
z Berlína do Vidně. Prusko nemohlo by po
přání pp. Wolfa, Schönerera a Steina opanovati
něměcké země Rakouska a nezmocniti se
českých: ostatního Slezska, Čech a Moravy.
Ale kdyby s tím souhlasil
Rusko, navždy by se musilo od-
říci názvu státu slovanského. Málo
toho. České země mají 913 mill. obyv. Kdyby
tedy Prusko odtrhlo od Rakouska české a ně-
mecké země, nabylo by 17—18 mill. obyv.
stalo by se ve středu Evropy vojenským kolos-
sem s obyvatelstvem přes 70 mill. Může s
to srovnati se zájmy Ruskar
Ruská politika již za cařice Jelisavety
předvídala nebezpečí ze vzrůstu Pruska a kníže
Voroncov ukazoval na nutnost, aby Rusko drželo
se přátelství s Rakouskem a Francií jako stálého
systému a nedopustilo, aby vzniklo silné něme-
cké eísařství blízko Baltu. A hle, za sedmileté
války ruská vojska vzala sám Berlín a Friedrieh
II., na hlavu poražený Sallykovem, pomýšlel už
na sebevraždu. Ale politika Ruska za Petra I
stala se německou. Tím se Prusko zmohlo
Roku 1807 Napoleon chtěl Prusko vymazat
z mapy evropské, ale Alexandr I. je zachránil
Prusko stále mohutnělo a aspoň na oko Rusku
osvědčovalo svou vděčnost.
Čecho
Prusek
Friedrich
Wolf
Schönerer
Stein
Voroncov
Petro
Napoleon
Prusko
Alexandr
Morava
Rakousko
Německo
Berlín
Prusko
Slezsko
Čechy
Rusko
Evropa
Francie
Friedrieh II
24
article
Nemluvme o r. 1878, zanechme rekrimi
nací. O ně nejde, nýbrž o to, že, kdyby Prusko
mělo takové zálusky, jako mluvi Wolf, Schö
nerer et cons., Rusko nemohlo by př-
voliti k jejich ukojení. Ruskému
národnímu citu by se příčilo, aby
Pruskem zabrány byly slovanské
země Čechy, Morava a Slezsko,
zvětšen! Německa o 18 mill. duš
nesrovnávalo by se ani se zájm
Ruska jako státu ani se záj m
Francie.
Mohou říci, že Prusko ponechalo by Rusk
Halič. Ale nejprvé v Haliči jest okolo 7 mil.
obyv. a nikoli 18, a za druhé držení Haliče
má strategický význam pro Rakousko, ale ne-
mělo by nejmenšího strategického významu pro
Rusko, kdyby Halič byla ruskou. Kdyby se již
mluvilo o territorialné náhradě, pro Rusko bylo
by důležito, aby se mu dostaly Východn
Prusy a Poznaňsko spolu s Ha-
ličí. Věc je v tom, že Východní Prusy dávají
nyní Německu možnosť obejíti ruskou armádu
v Polsku a přímo napadnouti na naši druhou
obrannou linii Vilno-Kovno. Ale ovšem, Prusko
by nikdy nepřistoupilo na takovou záměnu. Ale
ani Rusko nepotřebuje žádnéh
nového území. Proto je marn
mysliti, že by Rusko souhlasilo.
aby Německo vzalo si německe
země Rakouska, načež by nevy-
hnutelně musilo sáhnout i p
zemích českých. To vše je neusku-
tečnitelným snem. Pangermanism může sníti
třeba i o zabrání Švýcar, Dánska, Hollandska.
ale i to by byly jalové sny. Němci, kteři
už v Německu nejsou, navždy museji
zůstati vně Německa právě tak, jako
navždy zůstane vně Německa 10 mill.
Wolf
Schö
Prusek
Rusk
Poznaňsko
Prus
Němec
Prusko
Rusko
Čechy
Morava
Slezsko
Německo
Francie
Halič
Rakousko
Polsko
Vilno
Kovno
Dánsko
25
article
Němcá amerických. Chyby se dějí, ale
mnohem řídčeji se přiházi, aby se opa-
kovaly
Avšak dokud Rakousko bude spojencem
Německa, vášnivá pangermánská agitace potrvá
rakouská vláda neodhodlá se ani k zavedení
federalismu, ani k ráznějšímu zakročení prot
pangermánům. Ale tím právé roste nebezpečí
stává se bližším.
Nuže, vyložili jsme, proč Rusko nemůže
si přát ani rozpadu Rakouska, ani toužiti po
části jeho územl. Nejjistějšim pro-
středkem k zažehnání pangermán-
ského nebezpečí by bylo, kdyby
Rakousko přistoupilo ke spolku
Ruska a Francie. Jen potom mohlo by
Rakousko uspořádati se federativně, t. j. na
základech úplné rovnoprávnosti všech národ-
ností. Německá menšina měla by stejné právo.
jako slovanská většina. A rakoušti pangermán
mohli by dále se oddávati svým snům a stra-
šiti svou vládu zahraničným zakročením.
Rakousko
Německo
Rusko
Francie
26
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Z Londýna, 20. hřezna. (C.-B.) Časopisům
sděluje se z Viktorie (v britské Kolumbii): Dle zpráv.
jež došly sem písemně, dostal se blídač anglického
konsulátu v Niučvanu mimo konsnlát do hadky
třemi kozáky. Kozáci ohrožovali jej bodákem, nač
hlídač ustoupil za vrata konsulátu. Jeden kozák vy-
pálil pak naň ránu mřížovím a zabil jej. Anglický
konsul stěžoval si u ruských úřadů
Z Londýna, 20. března. (Zvl. tel. »N. L-
Tjencinský spor mezi Anglii a Ruskem pozbyl sv
akutní povahy. Hrabě Waldersee, který včera přije
do Tjencina, byl anglickou vládou navržen za roz
hodčího. Také Řusko k tomu dá as souhlas.
Z Londýna, 20. března. (Zvl. tel. »N. B
Dopisovatel »Timesů« sděluje, že princ Čin během
rozmluvy potvrdil zprávu, že Rusko svolilo, aby byla
škrtnuta klausule, týkající se smlouvy mandžurské
která dávala Rusku zvláštní výsady v Mandžursku
Mongolsku a Turkestanu, a aby rozličné jiné klau-
sule, proti kterým činí Čína námitky, byly změ-
něny. Avšak dopisovatel připomíná, že ruské ústupký
povahu smlouvy, která prý ustanovuje trvale ruský
protektorát nad Mandžurskem, podstatně nemění.
Viktoria
Kozák
N L Tjencinský
Waldersee
Čína
Londýn
Kolumbie
Anglie
Rusko
Mongolsko
Turkestán
Timesy
27
article
Z Paříže, 20. března. (Č.-B.) »New-York He
rald« sděluje z Tjencina: Hrabě Waldersee měl včera
rozmluvu s ruským generálem Vojakem a s angl.
velitelem generálem Campbellem. Generál Vojak
prohlásil, že dokud Angličané neustoupí z území
Ruskem požadovaného, odmítá všelikou zodpovědnost
Generál Campbell odvětil, že dle instrukcí, kter
obdržel, nemůže postavení to opustiti. Hrabě Wal-
dersee navrhl, aby po dobu vyjednávání sporn
území bylo obsazeno vojskem některé neutrální moci
Generál. Vojak prý zamítl tento návrh. — Dle zpráv
téhož listu došlo prý včera opět ke sporům mezi
Angličany a Francouzy, jež však neměly vážných
následků. Rusko pošle asi do Tjencina vojsko přes
Port-Artur.
Z Nového Yorku, 19. března. (C.-B.) »E e
ning Poste sděluje z Wasbingtonu, že Mac Kiniey
navrhl, aby velmoci udaly jakožto úhrnné odškodno
paušální obnos, který Čína může zaplatiti. Poton
měl by se přikázati každé velmoci určitý díl.
Waldersee
Vojaek
Campbell
Vojak
Angličan
Hrabě
Port
Artur
Mac Kiniey
Poton
Paříž
Rusko
Nový York
NewYork He
E e ning
28
article
Ze Šanchaje, 19. března. (C.-B.) Anglick
dělová loď »Plover« vjela na řece Jance pod Kin-
kianem na mělčinu. Dělová lodice »Redpole« od
plula, by jí pomohla na vodu.
Z Washingtonu, 19. března. (C.-B.) Jsou
tu obavy, že jednání v Pekině o odškodném za pří-
činou požadavků jednotlivých velmocí se nezdaří
Americký zástupce v Pekině Rockhili poslal ne
příznivé zprávy. Zdá se, že vyslanci nemohou s
o věci té shodnouti.
Z Londýna, 20. března. (C. B.) »Reut. kan
celář« oznamuje z Tjencina: Situace v příčin
angloruského sporu nijak se nezmě
nila. Hrabě Waldersee sem přibyt. Anglický a ruský
velitel vyčkávají rozkazů svých vlád.
Z Londýna 20. března. (Zvl. tel. »N. L,
V zahranlčním úřadě mají veli k
obavy v příčině koníliktu s Ruskem
Tjenei nu.
Sallsbury a Lansdowne měli v příčině te
poradu.
»Daily Mail« míní, že Anglie nesmí ustou-
piti, poněvadž by jinak ve východn
Asii pozbyla všeho vlivu a všf váž
nosti.
Janec
Washington
Londýn
Reut
Waldersee
Rusko
Anglie
Asie
Daily Maila
29
article
»Daily Newse prohlašují, že Rusko by ne-
bylo tak proti Anglil vystoupilo, kdyby nebyla
Anglic na jižní Afriku upoutána
A přece jest Anglický obchod v Čině značnější než
v jižní Africe. Pro úspěch svůj v jižní Africe učinila
Anglie vše, v Číně ale nic,
Z Tjencina, 20. března. (»Reuter«.) Vichřice
zdržela příjezd hr. Waldersee a do 19. t. m-
Minulou noc přibyli z Taku námořní vojáe
britští vystřídat indické stráže u spo r né h
pozemku.
Füsiliery očekávají dnes.
x. Z Londýna, 20. března. Vláda washing
tonská oznámila ostatním státům, že ustanovení o
škodného, jež Čína vyplatiti má, chce ponechat
smírčímu soudu, dosazenému haagskou konferencí.
R. Z Paříže, 20. března. (Zvl. tel.) Dle tjen
cinských depeší jest tam situace napořád ještě sví
zelnou. Rusové zvláště na to si stěžují, 2 e angli
cké vojsko odstranilo ruské prapory
Francouzí žádají za dosazení válečného soudu i prot
anglickému setníku Boylerovi, jenž prý ub
francouzského vojáka. Ořficiální kruhy francouzsko
níc o tom s veřejností nesdělily-
Anglit
Rus
Boyler
Rusko
jižní Afrika
Afrika
Anglie
Čína
Waldersee
Londýn
Paříž
Daily News
Reuter
30
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Botha se nevzdal.
Z Londýna, 20. března. (Zvl. tel. »Národních
Listů«.) Jak se »Standard« dovídá, skončilo vyjedná
vání s Bothou proto nezdarem, že Kitchener žádal
aby z bezprostředních výhod amnestie vyloučení byl
odbojníci kapští a oni důstojníci burští, kteří prý s
provinili proti humannímu způsobu válčení. (r
»Times« píší, že jest politováníhodno, že vyjedná
vání skončilo nezdarem, ale že to nepřekvapoje
Botha sám prý by byl rád nepřátelství zastavil, ale
jiné osobnosti, jež mají dosud vliv v burských řadách
osvědčily nesmířlivost. Nezbude prý
tudíž nic, než v boji s novou energií pokračovati
Zvěst o zmaru vyjednávání p
sobila zde vůbec deprimujícím zpu-
sobem, poněvadž z okolnosti tě s
soudí, že situace pro Angličan
v jižní Africe jest horší, než jak ofii
ciální zprávy doznávaly
Z Pretorie se sděluje: Minulého týdne vyhodil
Burové tři vlaky východní dráhy u Mlideleburgu do
povětří. Tři důstojníci a sedm mužů bylo zajato.
potom ale opět propuštěno.
Both
Botha
Kitchener
Angličan
Burová
Londýn
Afrika
Pretorie
Times
31
article
Dle amsterodamské depeše »Daily Expressu« vy
jádřil se Krüger, že nikdy nevěřil, že by se Beth
vzdal. Uvažoval o podmínkách Kitehe
nerových, jen aby ziskal času. Burové
kteří nemají již co ztratiti, budou pokračova
v boji tak dlouho, dokud nebude po
slední z nich zabit neb zajat. Anglo-
ruská válka pro Čínu přinesla by
Burům ovšem spásu. V každém ale případě —
doložil Krüger — mohou přijati jen jednu podmínku
totiž: úplnou neodvislost.
w. Z Londýna, 20. března. Vyjednávání
s Bothou nezdařilo se také proto, že i Botha sám
kladl podmínky — nepřijatelné prý pro zdejší vládu
jako: odstranění Milnera z úřadu guvernérského
vnitřní neodvislost Transvaalu a Oranžska, udělen
volebního práva jen bělochům a zřízení burské
milice. Devet oznámil Bothovi, že on zůstane v pol
proti Angličanům, dokud bude míti i jen jedin
náboj. Ostatně prý jest již od 2 měsíců roztržka
mezi Bothou a Devetem, jelikož tento vytkl pro
v přípise prvému ostře, že si počíná proti Angličanům
málo energicky.
Předseda oranžské republiky Steijn on
mocněl prý poblíž Paardebergu (v záp. Oranžsku)
kde nyní dlí, úplavicí
Z Brusselu sem oznamují, že Krüger nedouki
v uskutečnění plánu Rochefortova na mezinárodní
loterii a výpravu velkého dobrovolnického sboru
Burům ku pomoci.
Z Deaaru, 20. března. (C.-B.) Tři holan
ští osadníci, kteří byli usvědčeni, že způsobil
železniční neštěstí na blízku Taibosche, při němn
5 osob zahynulo, byli dnes popraveni. Dv
jiní osadníci odsouzeni k 5leté káznici.
Krüger
Beth
Bur
Botha
Both
Milner
Devet
Angličan
Rochefortův
Čína
Londýn
Transvaal
Oranžsko
Brusel
Deaar
Manche
Daily Express
32
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacátá pátá.
(Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů-.)
Z Vídně, 20. března.
Všeněmecký svaz připravil poslanecké sně-
movně, která se sešla večer po čtyřdenní pře-
stávce, malé překvapení.
Zahájil totiž ve vší form
obstrukci.
iieoo
V listárně dnešního večerníku »O st-
deutsche Rundschau« svolávali s
členové télo jednoty k pilné schůzi a bylo do-
dáno, že jde o věci nejdůležitější. Výsledek
porady té záhy se ukázal. Celé dvě hodiny
vyplnili přívrženci jmenov ane
družiny řečmi k peticím a dota z
na předsedu sněmovny a na před-
sedy výborů.
Proč tak činí, neřekli, ale ujišťuje se
jest to polvrzeno úřadní zprávou všeněmeckého
svazu, kterou na jiném místě sdělujeme, že
jest to odveta proti hr. Vettrove
za to, že odstavuje politické inter-
pellace a chce pro ně tajné sehů ze.
Zase prý censuroval interpellaci ve příčině za-
bavení známého protikatolického satyrického
listu »Der Scherer«, v Inšpruku vy-
dávaného.
Vídeň
všeněmecký svaz
poslanecký sněmovna
33
article
Věci, které sobě Všeněmci k účelu ob-
strukčnímu vyvolili, byly pestré. Pan Franko
Stein protestoval proti tomu, aby, mluvi-li
Čech svou mateřštinou, bylo napsáno v proto-
kole: »Der Redner spricht böhmisch« místo
»tschechisch«.u le
Tak se již píše od časů nebožtíka Skopa-
líka, který v parlamentě mluvil jedině česky.
Píše se tak právem, protože officiální němiecké
jmeno našeho jazyka jest »böhmisch«.
Posl. dr. Brzorád čelil Všeněmcům a v po-
lemice proti místopředsedovi Pradovi zastal
se posl. Kubra. Vykonal tím akt pravé české
solidarity.
Bylo již po 7. hodině, když došlo na pilný
návrh český, žádající, by se sčítání lidu dálo
dle zásady národnosti. Musíme doznati, že věc
dostala se do parlamentu za okolností nepřizni-
vých. Chyba stala se již tím, že návrh ten po-
nechán do schůze noční. Druhá chyba, ještě
větší, však stala se tím, že zaujato bylo stano-
visko defensivní tam, kde měla česká delegac
plné právo přejíti k obžalobě a útoku.
Franco Stein
Čo
Posl
doktor
Brzorád
Kubr
34
article
Jaké děsné, do nebe volajíci násilnosti staly
se 31. prosince na tisících našinců, a jak slabý
byl ohlas této skutečnosti na tribuně vídeňskéh
parlamentu. Mysleme si, že by se stalo Ném
cům to, co dělo se proti našincům v samýc
Čechách, na Moravě, ve Slezsku a i v Linci.
jaký ryk byli by ztropili? Kdo však dnes diva-
se na debatu o českém návrhu, měl zdání,
jako bychom byli my Čechové, zvláště na Mo-
ravě, utlačovateli a Němci trpiteli ! To způsobi
ton a ten dělá muziku také v politice.
Poslanci Václav Hrubý a dr. Šileny
vykonali práci velmi záslužnou a veškerého
uznání hodnou a morálka jest. ve věci této ben
odporu na straně naší. Ale fysická převaha byla
u nepřátel našich. Jen tak mohlo býti vzbuzeno
zdání, že pan Albrecht jest v právu, když
mluvil o počešťování Němeů na Moravě a jen
tak mohl stěžovati sobě posl. dr. Schreinen
nad »útiskem«, Čechy prováděným
V takových věcech třeba býti
kladivem, dopadajícím ráz na ráz,
třeba tasiti meč, který by nebylo pouze viděti,
nýbrž také slyšeti a cititil
V otázce sčítání lidu stojíme my Čechové
před Evropou, jako národ, na kterém se spá-
chal zločin, všech zločinů nejohavnějšt
Tento hřích měl býti pranýřován tak, aby
spravedliví lidé vynesli svůj ortel.
Nebylo žádné příčiny se chouliti a příkr-
čovati a skrývati, naopak máme tisíce důvodů
vykročiti a nazvati události podle zásluhy
nepokrytě a na všechny stíny sčítání lidu po-
svítiti, nikoli z nížin všednosti, nýbrž se stano-
viska povznešeného s oním rozhořčením, jakého
dodává vědomí práva.
Čecho
Němec
Hrubá
doktor
Šilit
Albrecht
Schreinen
Čechy
Morava
Slezsko
Evropa
35
article
Bylo čtvrt na dvanáct, když se ujal slova
dr. Lueger. Mluvil pro domo sua a tvrdi.
že vídeňským magistrátem nebyl nikdo trestán,
ani propuštěn proto, že se hlásil ke slovan-
skému jazyku obcovacímu a že také nebyl na
nikoho činěn nátlak. K tomuto dušování přidal
starosta vídeňský doslov, který jest prazvláštní
illustrací spravedlnosti a smiřlivosti, kterou jeho
rty přetékaly. Pravil totiž, že nyní teprve na-
řídil, že nikdo nesmí býti brán do služeb Vídně,
kdo se nehlásí k německému jazyku obco-
vacímu.
Pan dr. Karel Lueger jest jako svalý
Matěj, který seká ledy, a když jich nemá, t
je dělá.
Pan dr. Lueger nenašel žádného bez-
práví proti Slovanům a proto je udělal. Dosta
za to také applaus z levice.
Půl dvanácté. Počíná mluviti jak
poslední řečník o pilnosti českého návrhu dr.
Lueger
doktor
Matěj
Vídeň
36
article
Kramář. Odbyv si polemiku s drem. Lue-
grem a Schreinerem, charakterisoval ostře účel
rubriky »řeči obcovací« a národně politický její
dosah. S celým důrazem prohlásil, že jako
my máme ve školách matičných jenom české
děti, tak také nedopustíme, aby nám byly lou-
peny duše. Obrácen k levici praví: »Nemůžete-l
postrádati dětí českých, neberte jim alespoň je-
jich národnost.«
Když byl poslanec za Tábor v největším
rozmachu, dovršil bezděčně posl. Mallik
effekt výkřikem: »My si na sčítání lidu
nestěžujeme.« Stohlasé »Bravo« pravice
bylo mu odměnou.
Posl. Kramář potom skončil svou řč
pět minut po půlnoci fulminantní filippikou,
v níž pravil, že brutálnosti při sčítání lidu nejsou
cestou, která vede k míru.
Po půl noci při věcných opravách stali s
páni poslanci, dole pod námi žurnalisty, kteři
jsme v robotě již od 7. hodiny ranní, šprýmov-
nými a tropili žerty a švandy. Pan Funke
mluvě o dru. Kramářovi, podřekl se tak, že po-
slanec Wolf za hlučné veselosti volal po tajné
schůzi. Poslanec Hořica počal repliku slovy:
»Opravuji věeně, že páni Němci nejsou tak ne-
vinnými, jak se tváří.« Všechno se opět chechtalo.
Poslanec Demel podnikl útok na polské
gymnasium v Těšíně, do kterého prý nechod
Schreiner
Bravo
Posl
Kramář
Funke
Wolf
Hořica
Němec
Demel
Tábor
Těšín