ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 29926020-726e-11dc-8b91-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 40 celkem · entity: person 116, place 76, org 16, work 7
1 masthead
20 července 1900. Číslo 198.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
tamější katolické jednoty a několik žen na místo kde pálena byla hranice a zažehna nejen dotyčné místo, nýbrž i kříž! — K poměrům na Moravě. Z Brna, 19. čer vence. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Z výroční zprávy šterou právě vydalo c. k. německé vyšší gymnasium v Uherském Hradišti, vychází na jevo, že v minulém školním roce zapsáno bylo na dotyčném gymnasiu 205 žáků, z nichž jen 52 bylo Němců. Ústav ten navštěvovalo dále 111 židů a 42 Češi. Z 52 ně meckých žáků gymnasia, které zřízeno bylo pro uber skohradišťský kraj bylo 6 ze Slezska, 13 z Dolních Rakous, 3 z Uher a 3 z Čech. Domácích žáků něme- ckých bylo tedy jen 26, z čehož plyne, že ústav ten je naprosto zbytečný. Škola mučirnou. Nejlepším dokladem pro žádosti za stanovení prázdnin na školách obecných i měšťanských dle prázdnin škol středních i v mě- stech a místech, kde není školy střední, jest letošní dusno a horko červencové. Kdo může v horku 40. stupňovém nutiti dítky k duševní práci a učitele ku vykonávání veškerých povinností ve škole mu přiká zaných, ten musí býti buď necita, anebo suchopárný chladný byrokrat, jenž nad akta svého psacího stolu nevidí. Jaká to jest podívaná odpoledne na dítky. shromážděné ku vyučování ve školách, kam slunce pere! Člověk mnohdy při podívané do třídy takové jest na rozpacích, je-lí to vyučování dítek školních anebo chovanců donucovací pracovny.
Němec Čech Morava Brno uherský Hradiště Slezsko Dolní Rakousy Uhry Čechy
5 article
— Dary. K uctění památky zesnulého pana Josefa Blechy, stavitele v Karlíně, věnovala firma Barta a Tichý v Praze Ženskému výrobnímu spolku českému v Praze 25 K, kromě smutečního věnce na rakev zvěčnělého. V hlavní městské pokladně pražsk budou se dne 23. t. m. místnosti čistiti, ze kterét příčiny nebudou se peníze ani vydávati ani přijí — Do kanceláře Ústřední Matice školské dochází množství žádostí o místa pěstounek na ma teřských školách i o místa učitelek. Místa taková však na matičních školách a opalrovnách uprázdněna nejsou, pročež upozorňujeme, že v nejbližší době není naděje na příznivé vyřízení takovýchto žá- — Zpráva časopisecká. Revue »Na š Doba« sešit příští nevyjde pro nahodilé překážky technické 20. t. m. Kdy vyjde, bude oznámeno. — Světová výstava v Paříži. Administrac společných výprav na světovou výstavu v Paříži oznamuje, že XI. společná výprava vyjede z Prahy 30. července t. r. Přihlášky k ní přijimají se nej- později do 26. července. Administrace vydává ne- odvisle od společných výprav jízdní lístky francouz- ské, jakož i zdejší za ceny původní, opatřuje byty v Paříži od 6 fr. počínajíc. Program výpravy lékařské byl právě vydán a přihlášky přijímají se do 22. čer- vence a dotazy zodpoví administrace společných výprav (knihkupectví F. Topiče, Ferdinandova třída
Blech Ferdinandův Karlín Praha Paříž Bart Tichá spolek český v Praga 25
8 article
čís. 9.)
9 article
Studentská noclehárna odboru klubu českých turistů ve Strakonicích otevřena bude již dnem 22. července t. r. a zavřena bude již dnem 31. srpna místo dne 12. září. — Pohřebiště z pohanské doby nalezeno bylo v Hloubětíně u Prahy na majetku p. V. A. Far- kače, přednosty městského důchodu v Karlíně, poblíž usedlosti mlýnské. Jednotlivé kusy, pěkně zachované. nacházely se již v dřívější době, nyní však přišlo se na velíké množství popelnie, různé bronzové a jiné ozdoby — kamenné nástroje, jako sekyrky, dále lid- ské a zvířecí kosti atd. Péčí p. Farkače a městskéh úřadnictva v Karlíně byly veškery předměty — vy- plňující zcela dvě veliké skříně — sebrány a v měst- ském důchodě karlínském k volnému nahlédnut všem — koho by zajímaly — prozatímně vyloženy- — Ohně na venkově. Dne 16. t. m. večer vznikl oheň na půdě dřevěného domku č. 52 v Hlavnu
far Farkač Strakonice Hloubětín Praha Karlín
10 article
Sudovém (okres brandýsský) a v malé chvíli rozmohl se tak, že na uhájení domku nebylo pomyšlení. Týž shořel úplně a mimo to byly zničeny zásoby slámy a píce, dále několik peřin, šatstvo a domácí pes. Ma- jitelka domu pi. Berta Mičerlingová, bydlící v Praze utrpěla ohněm škody 2200 K, již kryje pojištění v ob- nosu 1600 K. Citelně poškozeni byli oba nájemci domku, hostinský Frant. Tusar a Josef Dvořák. Ohen povslal následkem špatně zřízeného komínu. Dobro- volné basičské sbory z Hlavence a obou Hlaven ochránily okolní budovy, zejmena dřevěné, jimž ne- malé nebezpečí hrozilo. — Dne 17. t. m. v poledne vypukl oheň v domku čís. 40 ve Vodolce (okres kar- Hínský) a rozšířil se i na sousední domek č. 41, který rovněž zničil. Při ohni, jenž hrozil rozšířením na celou řadu budov, osvědčilo občanstvo, jakož i místní sbor hasičský, s obecním slarostou v čele vzornou svépomoc. Vlastník prvého domku Josef Zdrubecký utrpěl škody 800 K, a majitelka druhého, Marie Smutná přes 500 K. — Ježto před vypuknutím ohně chovala se manželka prvého velice podezřele, bylo na ni uvaleno podezření, že sama svůj majetek pod pálila a z té příčiny ji tamní četnictvo zatklo a do- dalo do vazby k trestnímu soudu. — Předevčírem ráno vznikl z neznámé příčiny oheň na půdě chléva u domku Josefa Rybáře v Kostelci nad Lab. a zničil střechu, jakož i zásobu uložené píce. Pohořelému způsobena škoda 400 K. Při ohní vydatně působi místní sbor dobrovolných hasičů.
Mičerlingová František Tusar Dvořák Zdrubecký Smutná Rybář Pohořelý Ma Praha Hlavenec Kostelec nad Laba Vodolec
11 article
— Velký požár. Z Brna se nám oznamuje V malé vesnici Mysleticích u Dačic vypukl dne 14 t. m. velký požár. V krátké chvili lehlo popelen devět velkých rolnických statků. Škody způsobeno celkem za 24.248 K. — Utonuli při koupání. Bednářský pomocní František Vytvar, do Zboží u Jičína příslušný a vč 350 na Smíchově bydlící, předevčírem o 9. hod. ve černí ve Vltavě blíže Královské louky na Smíchove při koupání utonul. Mrtvola jeho nebyla ještě naie zena. — V pondělí dne 16 t. m. koupal se 43letý ko šikářský pomocník František Čech, zaměstnaný u Ant Čurdy ve Slubách (okr. brandýsský) v tamějším ryb- níce a zabřednuv do Bmetrové hlubiny, více z ní ne vyplul. Mrtvola jeho byla později vytažena obecním strážníkem Anderlem, který ji dopravil na blízký hřbitov. Po ohledání obvodním lékařěm z Kostelcen L., p. dr. Vorlíčkem byla pohřbena. — Podvod. Z Olomouce, 19. července. (Tel.) Dnes byl zde zatčen písař státního návladnictv Sonntag, který pomocí padělaného nákladního listu chtěl od správy nádražních skladišt vylákati dobírku v obnosu 680 K. — Smrtelný pád se stromu. Karel Svoboda 65letý stařec ve Chvalech (okres karlínský), trpíe často dusivým kašlem, chtěl si v pondělí natrhat n tamních obecních lípách trochu květu, kterýž je osvěd- čeným prostředkem pro prsní neduhy a vyšplhavs na strom, chytil se slabé větve, kteráž se zlomila tak že ubohý muž spadl a pádem utrpěl velmi těžké zranění vnitřní, jemuž druhý den podlehl. Pohřben byl na tamějším hřbitově.
Vytvar Čo Antonín Čurda Anderle doktor Vorlíček Sonntag Svoboda Brno Dačice Jičín Smíchov Vltava Olomouc Kosteltit L
12 article
— Nehody a úrazy. Frant. Novotnému, děl- níku v železárně br. Valdšteina v Sedlcí u Rokycan. bylo včera při práci drátem vypíchnuto pravé oko. Zraněný byl přivezen k ošetřování do zdejší vše- obecné nemocnice. — Tamtéž dopravena byla 62leti vdova Kateřina Hauserová z Kamýku, která při če- sání ovoce spadla se stromu a utrpěla těžké po- ranění. — Loupež pro 12 haléřů. Z Brna se ozna- muje: Dne 16. t. m. o půl 10. hodině před poled- nem přepadena byla 24letá manželka rolníka ze Žebětína Františka Kozlová a sice na cestě z Brna domů nedaleko Kohoutovic. Lupič porazil bez brannou ženu k zemi, udeřil ji velkým kamenem do hlavy a zranil ji těžce. Na to prohledal jí kapsy a nenaleznuv nic více než 12 haléřů, vzal jea k tomu šátek v ceně 80 haléřů. Četnictvo zatklo lupiče v osobě Josefa Vaška, mnohokráte již tresta- ného pobudu ze Žabovřesk a dodalo jej soudu. Kozlová utrpěla tak těžké poranění, že jest neustále bezvědomí, pročež nemohla býti ještě o přepaden podrobně vyslechnuta. — Spadli do vody při projíždce na loďce Z Brna se oznamuje tato historka ze dne 19. t. m. Za příčinou obchodu dojeli včera do Brna krejčí Ši- mon Sonnenthal z Vídně a jeho bratr Mořic. Když si své obchodní záležitosti vyřídili, zašli si procház- kou za rozkošného včerejšího odpůldne do Pisárek. Tam posvačili a pak chtěli užíti i jízdy loděk. Vsedli do člunu a jeli k Jundrovu. Šimon Sonnenthal kor- midloval, Mořic vesloval. Poněvadž však Šimon kor- midlovati nezná, tak že loďka jezdila sik sak po
Nehoda František Novotný Hauserová Kozlová Vašek Sonnenthal Mořic Šimon Sedlc u Rokycany Kamýk Brno Žebětín Kohoutovice Žabovřesky Vídeň Pisárky Jundrov
13 article
vodě, vybídnul Mořic bratra, aby ho pustil ke kor midlu a Šimon aby vesloval. Pří vyměňování míst když oba náhle povstali a na jednu stranu lodička se nachýlila, spadl Šimon do vody a začal volatio pomoc. Bratr Mořic mu chtěl podati ruku, ale l- dička se zakymácela a Mořic ocitnul se vedle bratr ve vodě. Počali oba volati hrozně o pomoc bijíc s sebou ve vodě, zatím co lodička opodál na rozče- řené vodě výsměšně poskakovala. Náhodou šel po břehu dělník Frant. Císař, který nerozpakuje se dlouho, strhl se sebe kabát a vrhnul se do vody za »koupajícími« se Sonnenthaly a podařilo se mu oba z vody dostati na břeh. Teď stali mokří, vykoupan v Pisárkách — a večerním vlakem měli jeti do Vídně Jakýs soucitný muž z kamenného mlýna půjčil jed- nomu z nich oblek, ale pro druhého již neměl, tak že tento v promočených šatech musil se vrátit do Brna a teprve na nádraží, kdež měli zavazadla a kam byli ochrannou stanici zavezení, mohl se převléci zase do suchých šatů. Večerním rychlíkem severní dráhy chtěli odjeti do Vídně, ale Šimon Sonnenthal byl zachvácen prudkým zimničným třesením, tak že musila znovu býti přivolána ochranná stanice, která Šimona zavezla do zemské nemocnice u sv. Anny Také bratr Mořic zůstal pak v Brně. Ve své velko- myslnosti darovali muži, jenž je s nebezpečím vlast- ního života z vody vytáhl, za zachránění šes krejcarůl
Mořic Šimon František Sonnenthal Anna Pisárky Vídeň Brno
14 article
— Z kanceláře městských elektrických podniků. Veškeří živnostníci, kteří podnikají zemn práce, byli před nějakou dobou upozorněni, aby pře započetím kopání zpravili o něm vždy kancelái měst. elektr. podníků. Přes to však stalo se v někte- rých případech, že vyhlášky této dbáno nebylo a že elektrovodná lana byla při kopání porušena. Jak snadno porušení toto nastati může, dosvědčuje ne- dávný případ, který přihodil se v Holešovicích v ulie na »Šachtě«, kde pernikář, stavě boudu, zarazil že- leznou tyč do chodníku přímo nad lany takovou silou, že tyč prorazila cihlu, kterou lana jsou chrá- něna, i jedno z lan, jež napájejí trať do Stromovky čímž veškerá doprava na této trati byla asi na ho- dinu přerušena, než chyba v laně se odstranila V uvážení nebezpečí, jaké při dosti nepatrném po- škození a dotknutí lana lidskému zdraví i životu vzejíti může, a na nepříjemnosti, jaké vznikají z pře- rušení dodávky proudu pro veřejné osvětlování a pro pohon dráh, upozorňuje kancelář znovu na zmíněnou vyhlášku, dle které veškeré zemní práce, na ulicích konané, mají v čas oznámeny býti kanceláři měst ských elektrických podniků, aby veškerým nehodám mohlo se zabrániti.
Holešovice Stromovka
15 article
— Mista v ústřední elektrárně. Z kanceláře měst. elektr. podniků se sděluje: Jelikož se hlásí stále mnoho strojníků, zámečníků, elektromontérů p. na místa v ústřední elektrárně v Holešovicích upozorňují se veškeří žadatelé, že všechna uprázd- něná místa jsou již obsazena i že není tudiž možno na došlé žádosti bráti zřetele. — Nedělní a sváteční klid v advokátníc kancelářích dopřává svému personálu již po ně- kolik roků p. JUDr. Sylvestr Bráza, advokát na Král Vinohradech a zavedl jej také v kanceláři zesnulého pana dra. Buchala v Praze, v Ovocné ulici, ktero spravuje jako substitut. — Obchodní místnosti firmy Ant. Eichler, závod s potřebami pro krejčí v Praze.
JUDr Sylvestr Bráza Eichler Holešovice Praha ovocný Královský Vinohrady Anta
16 article
Melantrichova ulice č. 468 budou od 29. července do konce srpna každou neděli a svátek celý den za- vřeny. — Z Poděbrad, 18. července. Ke zprávě volbě okresního zastupitelstva poděbradského doklá- dáme, že ve skupině velkostatkářské zvolen byli: Alfred Salich, ústř. ředitel panství z Po- děbrad, J. Strohschneider z Peček a Jan Va- něk, centrální ředitel z Radimi. — Zé Žatce, 19. července. (Zvl. tel.) Dvanác nacionálních členů obecního zastupitelstva odvolal se proti vyměření pokuty po 40 K pro nedostavení se do schůze zastupitelstva. Hejtmanství odvolání zamítlo, načež se nacionálové odvolali k místodrži- telství. Dnes došlo sem rozhodnutí, že odvolání byl i v druhé instanci zamítnuto a nacionálům příká- záno, aby pokutu neprodleně zaplatili. — Přijem Ústřední Matice školské dne 18. července. Střelice, obec d. s. 4 K, Úhonice, odbou sbírku při svatbě V. Markupa 16 K 90 h, Řepice odbor 7 K (d. s.), Čerhovice, odbor. Ú. M. Š. 24 K, Únhošť, odbor Ú. M. Š. 7 K 10 b, Šlapanice, odbor 25 K 90 h, obec Mohelnice 1 K, Kostelec n. O. 6 K odbor Ú. M. Š., Unhošt, odbor 50 K, obec Borkovice 10 K, admin. »Ratibora« v Hradci Králové 14 K obec Skršíce-Tošov 6 K, obec Rohozno 1 K, red »Nových Hořických Listů« 6 K. Celkem přijato 178 K 90 h. — Karavana původních dervišů zavílá po čátkem srpna ku krátkému pobytu do Prahy a uspo- řádá na ostrově Štvanici řadu představení. — Průvodce a dějiny král. města Kolín vydal s nejnovějším plánem v pěkné úpravě pan Fr. Šindelíř, knihkupec v Kolíně. Moderní umělecké plakáty k výzdobě verand a zdí letních restauraci, lázeňských a výlet ních míst, hotelů a j. místností zdarma dostati lze u Čeňka Přibíka v Praze na Betlemském náměstí.
Melantrichův Salich J Strohschneider Jan Virginie Radim V Markup M Š K Únhošť Ú M Š Ratibor Šindelíř Přibík Poděbrady Pečky Střelice Úhonice Šlapanice Mohelnice 1 K Kostelec můj Hradec Králové Skršit Tošov 6 Rohozno 1 Praha Kolín Francie Betlemský náměstí zé Žatec obec d . s . 4 K odbor 7 K d . s Čerhovice obec Borkovice 10 K
17 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Sebevražda dělem. Z Krakova telegrafují V dělostřeleckých kasárnách spáchal dnes v noci de- sátník Bilela sebevraždu. Naplnil dělo patronami vypálil tyto proti sobě pomocí doutnáku. Ráno nale- zena rozdrcená mrtvola jeho. = Mor v Bejrutě. Z Cařihradu, 18. července (C.- B.) Bakteriologickým vyšetřením zjistilo se, že osoby onemocnělé za podezřelých příznaků v Bejrutě byly zachváceny morem.
Mor Krakov Bejrút Cařihrad
18 article Z literatury.
Z literatury. O sportu.
19 article
2 Chcete-li psát o nějaké dřívější periodě literární, jste s rozdělením látky krátce hotovi kromě literatury prosaické a básnické ještě práce vědecké, náboženské, hrstka letáků, dissertací příležitostných a polemických spisků — a to je všecko. S naší současnou literaturou bude však mít příští literární historik větší potíž. Tisk, omezený prvotně jen na umění, nábo ženství a vědu, rozrůstá zvolna do všech od větví lidské činnosti, množí se úžasnou měrou a nabývá stále nových a nových poli působnosti stává se dokonce denními listy veřejnou moe samostatnou a vytváři během času tolik odrůd že kdyby se moderní historik literární neome zoval no určitě druhy tiskařských produktů, nikdy by neovládl obrovskou tu záplavu tiště- ného papíru, jež dnes povážlivou měrou pro- dírá se ku každému jednotlivci, nahražujíc mu jednak jeho vlastní práci duševní, jednak ský- tajíe mu příležitost, aby vlastním tištěným pro- jevem pomáhal tvořiti veřejně mínění. Z posledních odvětví naší běžné literatury české je literatura sportovní, právě tak opo- zděná a pod cizími vlivy rozkvetlá, jako spor sám. Co je sport? Tolikrát to tvrdozvučné, cizí slovo vyslovite za den, tolik přerozmanitých výkonů, věci, vlastností jím označených, a přec je přesnou definici těžko formulovat. Jsem jist, že z desíti lidí různého povolání ani dva by se neshodli na stejném výkladu ani sportu jed- notlivého, tím méně sporlu vůbec. Chci-li si aspoň přibližně vyložit, co vkládáme u nás do tohoto slova, zdá se mi, že jím označujeme ne zištné, soustavně pěstěné zaměstnání intelligent- ního člověka, který si jím zjednává duševní neb tělesnou rovnováhu, porušenou svým jedno- stranným životním povoláním. Jest to sice hrozně suchý, těžkopádný, na pohled snad i bez- účelný výklad, ale přece je ho potřebí.
20 article
Sport uplatnil se v naší literatuře. Naš denníky jsou nuceny věnovat mu celé sloupce zvláštních rubrik, illustrované listy tisknou o něm obrázky, vychází dosti hojně zvláštních ať již speciálných, ať všeobecných listů spor- tovních, jež nespokojují se však jen otázkam čistě odbornými, ale všímají si též různých otázek veřejných, společenských i politických a posuzují je se svého stanoviska sportovního. Je tudíž opravdu třeba veřejnou diskussí ujasnit toto stanovisko, vymezit, jaké místo zaujímá sport v běžném tisku veřejném a odborném jaká má práva i povinnosti. Zde ovšem ne- možno zabývati se podrobně touto dosti složitou otázkou. Jen k jedné věci chci ukázati, jež zdá se mi býti požadavkem základním. Sport pře- stává být sportem, nabývá-li převahy nad vlast- ním povoláním toho, kdo se mu oddává. Od- borníci snad mají jiná měřítka, jimiž úzkostlivě rozeznávají mezi amateury a professionály, ale pro náš veřejný život může míti sport cenu jen potud, pokud znamená ať tělesnou výchovu. ať užitečné zaměstnání našich lidí — zvláště mládeže — kteří však své konečné cíle hledají Je přirozeno, že se pak poněkud jinak dí váme na sportovní literaturu, než někteří od borní pěstítelé sportu. Z širšího pojmu literatury ji dnes ovšem vyloučiti není možno, Žádáme však po ní, aby sledovala všeobecně prospěšné cíle, aby nezapomínala, že věnována jest za- městnání, jež není samo sobě cílem, nýbrž slouží těm, kdo je pěstují, jen za prostředek k výchově pro jiné, vážnější, úkoly. jinde.
21 article
České spisy-
22 article
* Fr. Xav. Svoboda: Podvrácený dub Drama. — Týž: Čekanky. Veselohra. Nákladem F. Šimáčka v Praze 1900. Cena K 1.20 a K 1.40. Drama znamená ve vývoji literárním cílea snahy znamenitě vysoké a dlužno každý úkaz toho druhu umění bedlivě pozorovati. Tím více, je-li sutorem nového pokusu spisovatel už takové minu losti, jako Svoboda. »Podvrácený dub« vychází tiskem. Nebyl provo- zován. Literatuře připadá úkol, aby rozborem na základě pouhého čtení jakost novinky vyšetřila. T sic je při dramatě povážlivé, neboť právě hereckým uměním vystoupí zřejmě jeho duše, a na živé duši třeba drama nové stopovati. Ale někdy nelze jinak. Stručný obsah dramatu: Kučera, zakladatel majitel lázní někde v Čechách, v době naší, vzbuzuje v celém kraji úžas velikou podnikavostí a prudkým vývojem blahobytné své moci. Děje se t0 nikoli maní, nýbrž za plánem dobře promyšleným, podle národohospodářské theorie, dle níž mají národ po- vznésti silní kapitalisté, nový druh výbojné kasty. místo vetehé aristokracie rodové, a jmenem svého velikého povolání mají právo nedbati slabých, ba za povinnost mají vésti si bezohledně, jen aby celek, národ, tím byl k síle povznesen. Kučera tedy skoupil celé okolní lány, pohitil dav slabých hospodářů, siře se panstvím větším a větším. A všichni v tom vídí pokrok, on sám nejvíc. Ale přece ne všichni. Jeho nebožku ženu to bezohledné rozpínání Kučerovo uvrhlo do hrobu, a trápí jediné dítě jeho, Aničku.
Xav Čekanka F Šimáček Svoboda Kučera Kučerův Anička Francie Praha Čechy podvrácený dub Drama
23 article
I jiní lidé vedle něho pociťují stísněnost prý. A nyní kupuje už zase usedlost dvou ubohých selských lidí. kteří se jakživí jen dřeli, a přece se z dluhů ne- vydřeli. Musejí prodat. Běží jen o to, aby jim dal Kučera aspoň šest tisíc, aby jim něco zbylo. Dcera Kučerova Anička, vtělený soucit a nepřítelka otcova egoismu i theorie jeho, se jich ujímá, aby buď ne- musili vůbec prodávati, aneb aby dostali o mnoho více. Kučera odepře. Dá jen pět tisíc. Mezi níma dcerou vznikne o to spor, jenž se přenese jednak na obecné zásady lidské, spor rozumu a citu, jednak na soukromý příběh rodinný. Otec s dcerou roz- vaděni. Kučera se ukazuje nepřítelem chudého lidu (Jedn. I.) Kučera jednak trpí tím, že se mu dcera odcizuje a rád by její náklonnost získal (řelmi), jednak dává na sebe působiti všem vlivům a cizím rádcům, kteř jeho bezohlednost podněcují. Ma prý v lázních špatné lékaře, tedy pryč s nimi, ač jsou to staří pán zasloužilí, kteří mu pomábali lázně zakládati. Nemá dopouštěti přístupu do koupeli chuďasům a pro sťákům, protože to vadí vznešeným a elegantním světákům v lázních. Tedy pryč, pryč už i s nej menšími ohledy, s těmi hloupými a nepraktickým ohledy. Anička tím uražena prohlašuje, že musí tou bezohledností zahynout, jako jí zahynula její malka (Jedn. II.) Po výstupu tomto se otec i dcera mezi jed náním dohodli, že tedy Anička odjede z domova. A odjede. Kučerovi ani nedovolila, aby s ní jel na nádraží. Kučeru odjezd dceřin a její neláska dojmou tolik, že odejde do lesa a tam se zastřelí. (Jedn. HIl.) A konec.
Kučera Kučerův Anička Ma
24 article
Podle titulu »Podvrácený dub« a podle toho, že Kučerovou smrtí děj končí, byl by hlavní osobou Kučera. Končí samovraždou, ale kus není nazván tragoedii, nýbrž prostě dramatem. Ale na tom možná nezáleží. Kdo je Kučera? Člověka v dramatě možno posuzovati a poznávati předně z jeho jednání, z druhé z jeho řečí o sobě, a konečně z toho, co jiné osoby o něm mluví. Je-li zde charakter důsledný budou se jeho řeči a jednání shodovati. Neshodují l se, pak záleží více na tom, co jedná, než co o sobě a svých úmyslech mluví. Co dělá Kučera? Koupí o Bláhových usedlost a vnutí jim za ni pět lisíc, ačsi sám přiznává, že mu stojí za deset tisíc. A udělá t přes prosby své dcery, kterou prý miluje. To je bez- citnost na dvě strany, bezohledné jednání surové i kdyby to všichni ostatní »rozumní« lidé chválili A vyhání chuďasy a prosťáky z lázní, že prý pře- kážejí ostatním hostům dobře platícím. Bláhovic man- žely přijme do služby za to, že je připravil o majetek, ale brzy je zase ze služby vyžene. Propustí ze služby i staré lékaře, ač jim jest povinen vděčnostl za zdat svých lázní. Bezohledný, nevděčný, bezcitný, zkrátka tvrdý člověk. A intelligentní prý při tom (my tobo nevidíme), a má smělé plány a má energii, vůl železnou. Tvrdý, rozvětvený vysoce a široce a za- kořeněný na skále, není-li to dub? Pojmové linie dubu jsou nakresleny zcela patrně.
Kučerův Kučera Bláhův Tvrdá
25 article
Vezměme na pomoc to, co mluví a vykládá, hlavně o sobě, a nahlédneme, že by to byl zcela pěkný plán, aby Kučera představoval výbojnou sílu cgoismu za účelem moci. Tu moc vidí on v bohatství. »My se musíme zdvihnout ke kapitálům, musíme, to je přece jasné! Vzrůsti! Moci nabýt! Moci! Boháčiv národě znamenají vládnoucí silu.« (Str. 19.) Kapila- listé budou moderní šlechtou v národě. Pryč s demo- kratismem! Pryč s fňukavými lidmí! Zde se musí pracovati bez ohledu na nářek slabých. Síla je účel vývoje k upevnění základů společnosti atd. V theorii té se slučuje idea kapita ismu a idea Nietzschova o silném, bezohledném člověku. Kučera je tedy takový člověk. Byl už takový, než začalo drama. Má jenom ještě tu a tam nějaký ohled (vděč- nosti a slušnosti), a vývoj jeho v dramatě vede k tomu, aby se i těch ohledů zbyl a on aby se stal zhola nesnesitelným sobcem. Tím se také jeví dceři své, která ho za to opustí. Vývoj idejní a pojmově theo- retický je až dosud důsledný a pochopitelný.
Kučera Boháčiv Kapil Nietzschův
26 article
Vizme ještě znova, jak se jeví Kučera čtenářům (a jak by se jevil divákům) konkretně dle smy- slových vjemů a představ. Hned z počátku vítá přítele. Je obětavý a po- hostinsky srdečný k němu. Budiž ! Sobci mohou být a bývají sobělibi, a pohostěný přítel odmění se licho- tami, které blaží. A Kučera je tu hodně sobělibý Roztahuje před přítelem páví chvost svého velkolep založeného života, jak jen může. Exposice mu ulo- žila, aby také theoreticky vykládal svou povahu. Tu jsou věci, které špatně přisluhují vzniku zamýšleného dojmu dubu. Tohle je dub, vznešený organismus rostlinný, ten člověk tak dětinně hned důvěrný a tak nesmírně hovorný? Volá na přítele: »Taková náhlá návštěva, to je jako když najednou strom rozkvetou.« Sobec bezcitný, ostatně vždy (kromě katastrofy) tak nízký, a zde mu vyjede z úst hotová báseň! (Lyrická duše autorova se prozradila.)
Kučera Sobek
27 article
Dále slyšíme: »Ty víš, co je lid a jeho přízeň Měj ho rád, chtěj mu pomoci, chtěj ho povzněsti chtěj ho předělat, rozzuří se proti tobě a udeřít přímo mezi oči.« Takto mluví buď přítel lidu zkuše- ností trpkou zklamaný, nebo nepřítel. Kučera je už v theorii nepřítelem lidu a jest jím i v praksi, nejen teď, ale byl i v minulosti vždy. Tím právě, sám praví, trpěla jeho žena. Tu jeví pravý svůj charakter, typ lidí snaživých, krutou prací z chudoby k blahobytu povznesených. Takoví lidé jsou silni a mohou se in- telligencí domáhati v duchu i takých výkonů, o ja kých dává autor Kučerovi nadšeně, až vášnivě blou zniti. (Jedn. I., výst. 4.) Zde jest Kučera na výši našt představy o něm. Slyšeli jsme jeho vyznání lásky k národu, jeho blažené nadšení u věrnosti k určite myšlénce, jeho přesvědčení, že už i všeho, co chtěl dosáhl. Zvelebil živobytí v celém kraji, rozsil své ná- zory, ovládl všude, bude poslancem a stále před sebe hledí, upřeně, věrně, bezohledně. Autor se tu přičinil dobře, aby se Kučera na zá- kladě dojmu síly vypjal k jakési vznešenosti. Vele výbojci byli vždy také blouznivci, ale opravdu dů- slednými v povaze a jednání. Oni provádějí ve sku- tečnosti to, o čem v obraznosti tvůrčí snili. Take jim se stává to, co se děje Kučerovi, že postupujíce v před, slepě, zašlapávají srdce bytostí jim nejbliž- ších. On zničil svou ženu a nechce se k tomu an znáti. Neviděl její bolest vedle sebe. Zcela možno. A tohoto muže na konec přece něco podvrátí.
Kučera
28 article
Ten muž je uveden do situace, v níž síla jeho podlehne. Drama aspoň tak končí. Co je drama Spor dvou vůlí. Jeho vůli známe: Vítězstvím kapita lismu utvořiti novou aristokracii a povznésti národ Opáčná vůle nemůže býti jiná, než vítězství demo- kratismu. Tento spor je u nás živý a snaha, uměním ho vylíčiti, už trvá delší dobu. Demokratism je v dra matě zastoupen Kučerovou dcerou. A dceru tu ote Kučera, miluje (slovy se k tomu stále přiznává, skut kem až po katastrofu nic), lásky její vzájemné stále se dovolává, ale marně. Byv jí opuštěn, vraždí sebe Resultát neobyčejný po všem tom, co jsme sly šeli. Proč se zabíjír To je životní otázka dramatu. Přenešťastná peripetie! Ona vždycky uvázne na mělčině, kdykoli byl umělec nucen umele ji vymy slit! Čím byla Anička otci, že se po její odchodu musil zastřelit, že se mu bez ní znechutil život Byla mu něčím v boji za vítězství kapitalismu Byla, překážkou. Ale zmizením překážky nehyneme. nýbrž zmízením podpory, půdy. A tu hined Kučera vyznává, že vše, oč pracoval, pro ni bylo, pro ni že se namáhal. A ona, jeho cíl, pro který se namáhal ho opouští. Ztratí-li se cíl, pozbude snažení smyslu i život. Pak arci může Kučeru život omrzeti. Jen že se nám zde podstrkuje místo cíle, jaký byl ve dvou jednáních, najednou cíl jiný. A s cílem se měníi dramatická povaha. Zmizel Kučera, veliký ideolo a národohospodářský politik a místo něho máme zde rozcitlivěného otce, jenž si zoufá pro nedostatek lásky. Proč se mu ji nedostalo? Protože sám ni- koho nemiloval, kromě své myšlenky. A chceš-li, aby tě jiní milovali, musíš i ty je milovat. Egoista se sám vylučuje ze srdcí ostatních.
Kučerův Kučera Anička Drama
29 article
»Rozšlapávej cit, však přijde doba, kdy na tě padne rána opuštěnosti, a pak tě tvůj rozum ne- spasí«, volá konec dramatu. Tedy rozum a cit, intelligence a lidský pud nadlidství a altruismus, Je to tak? Je Anička cit lidský pud, je altruistka? Anička, jak ji drama líčí miluje lid. Počítá každou slzu, jichž otec proudy vynucuje. Jí jest ubohý Bláha »vyvoleným člově kem«, totiž od boha k svatosti nevinnosti, pro poní ženost svého rozumu. Mluví ona s Emilem i o hle dání Krista (Tolstoism slovanský snad proti german- skému učení Nitzschovu, jehož se tak poněkud drže otec), ale v duši její tkví neodolatelný odpor prot otci. Odpor ten je hluboký, pudový, pochází větši nou z krve matčiny. K ubohé matce trpitelce vroucně lne, její stíny všude vidí, její jest dědičkou pomsty za bezpráví, jako nová Monika. Ale pak to už není žádný alfruismus, to je tra- gika pathologická. Skutečně také její citlivosti ne- dráždí jen otec, ale ještě více sám rodinný dům jeho příšery minulosti. Tu jsme zase u Ibsena jeho rosmerismu. Rosmerism! Zde Je Katastrof Kučerova. On byl železný muž pořád, ale zjemně- lost dceřina ho oslabovala stále a stále, až po zbyl bez ní síly a odvahy. Mysleme si nyní, že máme napřed katastrofu Tklivý pád silného původně muže, a hledáme k t katastrofě přípravná jednání. Silný muž padne protože mu vliv zjemňující povaby podry! životní silu, aby se udržel opuštěn jsa i podporou láskyt jemné povahy.
Anička Bláha Emil Monika Ibsen Rosmerism Kučerův dání Krist
30 article
Silného muže výbojce najdeme v realismu na šeho českého života. Ale tu peripetii ? Ta vězí v my- stice rosmerismu. To není naše. Básník ten vliv oslabovací na Kučeru už od počátku pilně slovy při- pomíná, sám naturalistický Žákovec pozoruje, že se u přítomnosti dceřině Kučera »všecek« mění a nějak plaší a krčí. Ale to jsou jen slova. Její smutek po- podivný, tajnplný i na Žákovče prý působí. To jsou jen symbolické mátohy. V jednání a smýšlení se tím Kučera nic a nic nezmění. Anička na něm nevymůže ani hnutí slitovného. Chce jen, aby ho milovala, ale udělat pro tu lásku nemůže, nechce ničeho. Kdeje vliv oslabovací? Začíná po druhém jednání v mezi- aktí. Na scéně se objeví ve III. jednání už otec zdr- cený. Přípravu peripetie vidíme v konfliktu na konei aktu II., ale vlastní obrat se odbude pak za scénou. A což Anička musí odejíti? Jest-li se jí ote skutečně tak hnusí a protiví, jak praví, musí. Ale proč se jí tak protiví? Toho vysvětlení nikdy nepodá Kučerova povaha. To vězí jen v pathologii. Anička nejen že není pravou zastankyní altruismu, ona je sama egoistkou, a to nejchoulostivějšího druhu. Moláme se, motáme, z důsledku do důsledkua jsme stále v kole. Ale přiznati musíme, že nás to drama stále poutá a dráždí, abychom přišli věci na kloub. Vady jsou tu, ale přece vždy přese vši ana- lysu se drama brání, pitváme, zdá se, mrtvolu, hle! stále slyšíme živé srdce tlouci. Živé srdce ži- votné autorovy ideje, duše hluboko v národ svůj po- nořené, jen formami cizího původu obelstěně.
Kučera Anička Kučerův
31 article
Ukázati dramatem, že ani důsledně bezohledný egoismus siláctví, ani důsledně bezohledný altru- ismus k cíli nevedou, že se na světě stále jen k záhubě vespolné potkávati a potírati mohou. ta idea se vznáší nad dramatem, když mu připustíme snahu o nestrannou objektivnost, o nejvyšší spra- vedlnost. Pak musí pykati i dcera Anička, a sice z to, že se utrhla od svého silného otce, jenž jí při- pravil dost prostředků k působení láskou, a tím py kati, že sama, slabá, citlivá, v bezohledné vřavě ži- vola utone sklamána. Neboť slaboučký Emil ji sotv zachrání. Svět není pohádka. Vítězi tu na poli zůstanou děti Bláhů (NB. Blába Bláhová a stařenka, nejpěknější figury, nedostalyse chudáci ani do seznamu osob) a ostatních ošizenýci lidí, lidí lopotné práce a neumorné síly duševní, lid resignujících a střízlivě osudný řád světa chápají- cích. O tu resignaci a střízlivost by je chtěla Anička připravit svými výklady? Připravila by revoluci horší pád. Ideje jsou plamen. Unaven ideami, zatoužil autor po odpočinku umění ryze formovém, a z té asi příčiny napsal roz- marnou hru Čekanky. Slavnost čekanek připomíná starobylou slavnost jiřinek. A hlavní dívčí osoba v hře se jmenuje opravdu Jiřina. Mluví se lahodným veršem a ve strolách, až to v hlavě samo zpívá me- Vbk. lodiemi.
Anička Emil Bláha Bláb Bláhová Čekanka Jiřina IVbk
32 article
Z českých listů.
33 article
* Druhá česká universita. »Česká Revue otiskuje v červencovém sešitě na prvém místě pro- slovení, jež o oprávněnosti a nutnosti české univer- sily na Moravě učinil rektor české university pražské J. Gebauer v manifestační schůzi na Vinohradech. Mimo stručně a přehledně sestavené důvody ku zří- zení university moravské, obsahuje řeč rektorova ještě jeden zajímavý passus, jenž týká se přímo vy- sokého učení pražského. Vykládá, jak Karel založi universitu pro obyvatele svého království, z pro- středků povolených českým sněmem. »Kterým jazykem by se na universitě té učiti mělo, o tom nic neusta- novil, poněvadž toho času samo sebou se rozumělo že to má býti jazyk latinský, a nikomu na mysl ne přicházelo, že by se na universitě mohlo učiti jazy kem některým jiným. Tím všim padá legenda, že by universita Karlova byla německá, že by byla nej starší universitou německou atd.« Tato slova rekto rova nepřipouští ovšem pochybnosti o starém původu obou nynějších universit pražských. Přece však zdá se nám, že by bylo dobře, kdyby universita česká
J Gebauer rektorův Karel Morava český univerzita univerzita Karlov
34 article
se postarala, aby toto přesvědčení proniklo i mimo české kruhy, a aby na příklad publikace, jichž per- sonální a podobné seznamy jsou uznávány téměř za »officiální«, neodchylovaly se od něho. Připominám jen na příklad »Minervu«, roční svazky vydávané Teubnerem pro učený svět, kde v posledním, devátém ročníku zcela klidně se vypisuje napřed německá universita pražská, založená roku 1348, jako pramen jejích dějin uvádí se Tomek a pod., za ní uveden seznam úřadníků a statistická data zdejší veřejné knihovny pod názvem knihovny universitní a pak teprve následuje universita česká, o níž výslovně řečeno, že založena roku 1882/3. V seznamu osob této university jsou uvedeny již veškeré změny, jež staly se v posledním roce. Nevím, zdali změny tyto zasílá »Minervě« universitní kancelář, myslím však, že by jí náleželo zaslati tam náležité vysvětlení o vzniku obou pražských universit. V témž listě. v »České Revui«, J. Matiegka sděluje stručně výsledky měření lebky Šafaříkovy, které podnikl při převážení ostatků Šafaříkových z Karlína na Olšany 13. dubna t. r. Shrnuje své dobré zdání, že »celkový rozbor svědčí o lebce pravidelné, vykazující vedle ušlechti- lých tvarů značný obsah mozkoviny a odpovídající duševním schopnostem a vlastnostem, jimiž Šafařík vynikal.«
Minerva Tomek J Matiegka Šafaříkův Šafařík Karlín Olšany Teubner pro učený svět knihovna universitní
35 article
* (Z lidové literatury.) Poslední číslo tohoto ročníku »Českého Lidu« má několik literárních příspěvků, jež rozmnožují naši znalost té napohle málo cenné, přece však pro poznání duševního živola lidu důležité literatury. L. Katona otiskuje předkla maďarské knížky z roku 1764, zprávu o trestu bez- božných tanečníků v Čechách. Zpráv takých máme v Čechách několik, jak Zíbrt v dodatku vyličuje. Podobné zprávy, pro výstrahu drobnými Hletáky ší- řené, byly i o opilcích a j., kteří den sváteční ne- světili, jak svědčí listy již ze 16. stoleti. (Nejstarší z roku tuším 1541 zpráva o pěti pijácích, které čert zaškrtil.) Tato literatura měla na lidové podání asi silný vliv, podobně jako jiný druh literatury tištěné, o němž referuje J. Čižmář, knihy jednající o z- klínání duchův Autor našel dvě moravské » Krištoťky« podává ještě o jiných zprávu a mimo to referujeo pismákovi Jiřím Krištofovi, který se jimi zabývala je spisoval. Je zajímavo, jak takové »Krištofky« pů- sobily na lid a jak hojně ještě dodnes se věří, že možno zaklínáním zavolati ducha pokladu a poklad vyzdvihnouti. Vznik hojných pověstí pokladových v Čechách pak ovšem snadno pochopíme, známel podrobněji takovouto literaturu. Do třetice pak ještě uvádím referát K. Čermáka o třech špalíčcích staro- českých písní světských«, jež našel v Čáslavi, v po- zůstalosti zemřelé ženy. Obsahují množství pisní tištěných o sobě až z poloviny 17. století, a skýtají tím pěkný materiál pro studium vlivu podobné lite- ratury na náš lid.
L Kato Zíbrt J Čižmář Krištof K Čermák Čechy Čáslav
36 article
Naši studenti, kteří se právě rozjíždějí na prázdniny, měli by vděčnou práci, kdyby se chté plditi po takovéto »lidové literatuře« doma. Dnes již na venku bohudík naši lidé jsou intelligentnější ne bývali, a nelpí tak na té pseudoliteratuře, jež jim byla pramenem tajemného vědění, na těch sbírkach receptů, léků, kouzel, zaklinání, písniček atd. Tím snáze lze získati je od nich a zasílati knihovně musejní, aby uloženy byly jako dokumenty o zaji- mavé, dnes bohudík jíž překonávaně fási z duševníno života našeho lidu. * Jak rozumně a prospěšně lze pracovati pro vzdělání a osvětu slovenského lidu, ukazuje K. Kálal na konci svého povšechného článku o Slovensk v Obzoru Národohospodářském. Navrhuje, aby sbírány byly knížky hospodářské, přečtené ročníky hospo- dářských časopisů, přečtená čísla různých velkých politických novin a aby posílány byly slovenským hospodářům. Minulou zimu zkusil to autor s ka- lendáři a na tisíce jich rozdal s prospěchem. I kolo- niim slovenským, jež v Čechách a na Moravě pracují na poli, byly by vhod staré odložené knížky. Odbi- ráním a podporováním hmotně chudé literatury slo- venské rovněž dalo by se účelně prospěti atd. Návrhy autorovy jsou jistě chvalitebné a třeba jen přátisi aby naši lidé činně si jich všímali.
K Kálal Čechy Morava
37 article
*Pěkný příklad pro činnost ve prospěch Slováků podává »Národný Šlovenský Spolek« v Americe. »Slovanský Přehled« referuje o něm, že vypsal v květnu šest stipendií po 100 K pro slovenské slu- dující a čtyří stipendia po 200 K za práce literární (povídku ze společnosti, epickou báseň, veselohru rukověť pravopisu pro lid) * Ve »Věstníku České Akademie« otištěnoje dobré zdání České akademie o tom, zdali by bylo výhodno, aby Rakousko přistoupilo k bernské smlouvě z r. 1886 (s dodatkem pařížským z r. 1896 o mezinárodní ochraně práva autořského. Akademie probírajíc podrobně celou otázku, přimlouvá se vřele. aby i duševní a umělecká tvorba naší vlasti stala se účastnou mezinárodní ochrany plodů duševních. Čtenář.
Slovák Rakousko Národný Šlovenský spolek « v Amerika Český akademie
38 article
Slovanské spisy.
39 article
* Konstantin Veličkov: Sonety. Z bul- harštiny přeložil Vladislav Šak. Nákl. A. Reinwarta v Praze. 1900. Pozdrav Čechům z mladé literatury bratrského národa bulharského! Knížka významná několikerým způsobem. Předně národem, z jehož hlubokého ulr- pení elegická její poesie pochází, pak osobou svéno autora, vynikajícího syna vlastí bulharskě, svým bul- harským Čechem překladatelem a konečně i poměrem svého umění formálního k umění elegickému vůbec. Konst. Veličkov (nar. 1856), bývalý ministr osvěty a obchodu, přítel Čechů, v politice oddaný příte Rusů, povaha svěží, vznětlivá, horkokravná, pravý Bulhar, »nedovedl se po porážce své strany (vypra- vuje v předmluvě p. Šak) vpravití do poměrů za vlády Stambulova a raději ušel do vyhnanství.« Sedm let strávil v Cařihradě, v Italii a jinde. V mukách tísni probudil se v něm poeta. To je půda, z níž vyrostly jeho Sonety Poesie politického psance. Jaká by mohla býti jiná, nežli teskně elegická? Mohla by arci býti také bojovná, mstivá, liněvivá a subjektivně tendenění. Není takovou. Je plna tichého, jemného smutku, smutku duše kořeny své útlé podstaty prachem země zcela cizí vláčející, duše hrdé, silné, ale jen jemné formy milující. Na dva básníky si při těch Sonetech vzpomí- náme. Na oba vyhnance, co v okolí Černého moře daleko od vlasti touhu svou rozsévali. Na Ovidiaa na Mickiewicze. Na Ovidia při poslechu těch mar- ných nářků žalobných, na Mickiewieze, autora Krym- ských znělek, při poslechu dumného rozjímání Veličkovova o kráse zjevů přírodních a jich vztahu k člověku. Veličkov nehledal v poesii, nežli její nejčistší dar, útěchu a sílu. Útěchou jsou mu především vzpomínky, totiž snění ve vzpomínkách samo, sladkobolné a idyllické.
Veličkov Vladislav Šak A Reinwart Čecho Rus Bulhar Mickiewicz Veličkovův Praha Cařihrad Italia Krym Černý moře
40 article
Jeho otec, matka a něžný stín zmařené lásky, tot jejich obsah. Žádné invektivy osobní. Vůbec osobní tajemství jaksi skrytě a stydlivě odhaluje. I sama síla žalu se rozvinuje jen zřídka, jako v znělce »Bez naděje«, kde zní nejmocněji. Rozhiorlení uraženého zní v znělkách Muka, Sonet novoroční a Má víra. Jindy vždy se krotí a zastírá se, hrdý příliš, než aby před nepřátely se nářkem a hněvem malomocným pokořil. Cit básníkův se utrpením očistil a dochl jeho hledá povznesení nad neštěstí své na výsostech krásy hvězdné oblohy, hledá klid v pozorování velko- leposti přírodní, na břehu moře a jeho divů, v pozo- rování ptáků, drobných lidí a jich tuhé práce (na př. Rybáři v bouři). Lne k těm lidem malým, lne k dět- ským tvářím (Děvčátku), vnímá jejich resignaci a tou své sobecké stesky prosévá a zjemňuje. Časem se dává do rozjímání skoro filosofického, ale i to vypadá, jako ostatní poesie citová, totiž měkce a naivně. Žádné zálety nebeborné, jen naivní doptávky (Proč bůh vodám mořským viny dal a šum) duše dětsky prosté, někdy snivě studeníské (Hořký osud), v nuceném odpočinku od činnosti zadumane, polozdřímlého myšlení v rozhrání vln citových. Je tu naturalismus prosté skutečnosti formou popisně rozjímavou, vedle elegie a idylly. Schyl k pravdě a k přirozené rozumnosti všude patrný Vedle znělek obecně lidského cítění jsou i znelky, individuálně bulharské vlastenectví vyjadřující: duma slavnějším předkům, láska bolestného syna k vlasti bolestné, starosti o loď svého národa v bouři poli- tické a pod. Situace a náměty prastaré, nám dávno známé, ale básníkovi, že se v nich octnul, byl bol z nich plynoucí opět zeela nový a tím i vý- raz holu platnosti nové nabyi