ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 298fc810-726e-11dc-888b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 121, place 122, org 12, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNY LISY
3 masthead
20. července 1900.
4 masthead
Císlo 198.
5 article
se zprvu na odpor povstalcům, ale nyní, patrně na vyšší rozkaz, opouštějí rozestavenou dráhu a vracejí se na území ruské. K prolávání ruské krve při dráze mandžurské nedošlo. Vůdeové povslalců, s nimiž čínské vojsko je všude z jedno, vyzývají Rusy, aby opustili kraj a spo- kojují se s jejich ústupem. A ústup je na ten čas nutný, neboť na výdatnou ochranu několikatisicikilometrové dráhy není nyní po- myšlení Vzpoura neomezila se však jen na vnitřní Mandžursko, kde se staví železná dráha, nýbrž přešla již do severních, pohraničních krajů n samém Amuru. Dne 14. července učinili Čí- ňané z pohraničního města Ajgunu útok na ruský parník »Michail«, jenž vezl z Chaba- rovska do Blagověščenska dělostřelecký ma- teriál a zakazovali všelikou plavbu ruských lodí po télo pohraničné řece. Parnik byl pomocí ji- ného parníku pohraničné stráže vyproštěn a do- plul šťastně do Blagověščenska, ale na obou parnicích bylo činskou střelhou z pušek i z de rančno asi šest osob, mimo jině i velitel po- hraničné stráže, podplukovník Kolšmnit.
Rus Michail Kolšmnit Amur Ajgun Chaba
6 article
Nedasti toho. Čiňané zřídili si batteri přímo proti Blagověsčensku a počali bom- bardovati toto hlavní město přiamurské oblasti. Blagověščensk, založený na levém břehu řeky Amuru roku 1856, čitá nyní 32.000 oby- vatelů ve 3500 domech. Obyvatelstvo je čiste ruské. Čínský Ajgun, nazývaný též Sachaljan, leži na pravém brehu Amuru, 30 kilometrů dále na jih. Je to ohromná, na tři kilometry rozta- žená ves, uprostřed které nachází se opevněně prostranství s chrámem, arsenálem a obydlím oblastního náčelníka, jenž přešel nyní na stranu povstalců a učinil útok na ruský parník. V A guně žije na 20.000 obyvatelů, z nichž je ně- kolik set mohamedánů. V dějinách proslul ajgun- ským traktátem z roku 1858, jímž Čína postou- pila Rusku amurský kraj, ležící na sever od řeky Amuru.
Amur Ajgun Čína Rusko Blagověščensk
7 article
Konečně ruským listům sděluje se i ze střední Asie, že v pohraničné provineii Kuldži — v nejzápadnějším okraji Mongolska — jeví se podezřelé kvašení a že tam na ochranu ruského konsula vyslána setnina kozáků. »Novostie píšou z té příčiny: »Hnuti v okoli Pekinu nehrozilo nám bezprostředním nebezpe čím. Jiná věc je hnutí v Mandžursku a v Kul dží. To svědčí, že povstání se rozšířilo již po celé naší hraníci s Činou, ba i v takých krajích kde činský svět sousedí s barbarským světem musulmanskýmí« »Novoje Vremja«, jež hájilo a hájí dosu mírnou politiku proti Čině, je pobouřeno útokem na Blágověščensk. »Toto šílenství — praví — musí býti potrestáno. A trest musí býti přísný aby zastrašil místní náčelníky, lehkomyslně po- slouchající rozkazů jakési vlády, o níž dosud nikdo neví, kromě vzbouřenců.« Pokud se týče Mandzurie, »Novoje Vremja« radí, aby se ruská vláda neukvapovala a po- nechala rozestavenou tam dráhu zatím svému osudu. Dráha bude svým časem dostavena — míni »Novoje Vremja« — a vše, co nyní zruší, vystaví sami Číňané na svůj náklad. Těžké pro Rusy je zavraždéní vyslance Giersa, potvrdí-li se. Ale byl už v dějinách ruských případ, ze byl zavražděn ruský vyslanec a přece se Rusko nepustilo na dráhu »pomsty«. Roku 1829 byl v Teheraně od luzy zavražděn vyslanec Gribo- jedov, proslulý autor komedie »Gore ot uma.«
Mandzurie Číňan Rus Gore Asie Mongolsko Peking Kula Rusko Griba Novoj Vremja Novoj Vremja
8 article
Rusko se tehda Persii nemstilo a spokojilo se tím, že bratr šachův přijel do Petrohradu prosi za odpuštění. Tak nutno jednati i nyní. »Události v Číně budou míti širokou ozvěnu a nebude na škodu, budeme-li míti volné ruce — píše »No- voje Vremja«: »Politikové nejbližšího Východu také se živě zajímají o Činu (perský šach mešká právě v Petrohradě. Pozn. red.) a vypočitávají, nedalo-li by se z nynějších zápletek získati pro jejich vnější politiku. V tuto chvíli nesmímese dát unésti. Nás důrazně zvou na dálný Východ, mluví o civilisaci, o naší cti, chváli hrdinství ruského vojáka. Ale cívilisace Evropy je — bursa. Soudcem naši cti nejsou čínské loupež- nické čety. Hrdinství svých vojáků uchránímes pro lepší účely . . .« Obrněný křižák francouzský »Marseil laise« spuštěn dne 14. t. m. v Brestu za pří tomnosti mgr. Dubillarda, biskupa z Quim- peru, admirálů Barrery, Kerambosquera, Valera, Veveillera, generálů Chevaliera, Benoista, Lar- naca a důstojníků námorní služby. Velkolepý obřad konán za překrásné pohody. Nová lod pořízena dle plánů ředitele přístavních prací náčelníka technického oddělení ministerstva ná- mořnictva p. Bertina, je o 10.014 tunácha 20.500 koňských silách. Její délka měří 138 m., šířka 20.80 m. Dělostřelecký materiál tvoří v celku 45 děl o 194, 164, 100, 47 a 37 mm. posádka čítá s důstojníky 570 mužů. Stavba jme- novaného korábu válečného dokončena v šest měsíclch, což plati pro brestský arsenál jako rekord. Loď »Suffren« dostavena za 65. ld »Jena« za 7 měsíce. Nový křižák stál 22,561.519 franků, jeho minonosky 343.600 franků, děla 2,455.000 franků.
šachův Mgr Dubillard Barrera Kerambosquer Valera Veveiller Chevalier Benoist Bertin Rusko Persie Petrohrad Čína Evropa Brest Quim Lara Jena mm
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poselstvo král. Prahy v Paříži. Z Paříže, 19. července. (ZvI. telegr. »Nár. L.«) Dnes navštívilo poselstvo města Prahy pavillon města Paříže na výstavě. Zde představeni hodno- stové městské rady. Přípitky místopředsedy Escudiera, starosty dra. Srba a tajemníka po- selstva Čenkova akklamovány nadseně. Na to vykonána prohlídka památnosti města. Čestný průvod poskytli pánové Brožik, Herold, Vách a Sedlmayer. Čechům činěny živé ovace. Město Paříž poskytlo k jízdě jich své povozy. Večer pořádán bude banket. Dar města Prahy vystaven jest na čestném a vhodném místě. — Ještě několik slov k ohraničovací akci v Čechách. Roztržení Čech na dvě poli ticky ohraničená národnostní území, jež ve vlád- ním návrhu na zřízení nových okresů jest obsa- ženo, byť i po uzavření sněmovny chimerickým plánem se nám jevilo, zavdává bezděčně popud k nově, co nejbedlivějši přehlídce ohrožených posicí národních. Menšinám českého severu vě nuje se stálá pozornost, o hranicích českého živlu na západé máme nad to již i soustavný instruktivní spis; málo však mluví se o národ nostních poměrech na hranici česko-moravské.
Srba Brožik Herold Vy Sedlmayer Čecho Praha Paříž Čechy
10 article
Pisatel domnivaje se, že nynější příležitost dá podnět ku informaci o této věci povolanému znalci východočeské situnce, marně ji očekával v politických listech; soudě, že ani upozornění, není-li lepšího, na ona fakta nebude bez ceny, podává tu několik poznámek z krajin Policka, Litomvšlska, Laškrounska, pokud je na svých cestách poznal. Veliký ostrov německý, v němž města Svitavy, Mor. Třebová a Lanškroun vy- nikají, ve své části české nevystupuje nikterak jednotně: dosti úzký pohraniční pruh německý jest v jižním Litomyšlsku přerušen úplně če- skou vesnicí Střenicí. Jižní menší čásť zaujímá hlavně asi 1/s okresu polického. Jestliže již jen officiální statistiku *) vezmene do rukou, uzname- náme v četných obeích značně české menšiny v Jedlové (225 Č., 1931 N.), Baníně (95 Č.
Laškrounska Mor Policko Svitava Třebová Lanškroun Litomyšlsko Banín
11 article
607 N.), Limberce (79 Č, 1749 N.), zvláštč však v Německé Bělé (126 Č., 1083 N.). V Jedlové tato menšina jest nevysvětlitelna tím, že připojená ves Hamry jest téměř. výhradně česká (139 Č., 15 N.). V Němeské Bělé však jest poměr obou národnosti zcela jiný, než se udává: pisatel sám slyšel tam hovor většinou český, a dle výroku tamějšího faráře jen škola udržuje německý ráz vesnice, a osadnictvo prý z většiny ani nerozumí německému kázání. Si- tuaci lépe pochopí ten, kůo si uvědomi blízkost továrního místa Buněnce, v němž se udává téměř polovina Němců: k němu soustředí se přítok dělnictva, valnou většinou českého,z něho zase vychází germanisační vliv. Třebas politováním konstatovati, že vedle pověstného
Němec německý Bělá Hamra Němeský Bělá Limberka
12 article
Löw Beera a jiných německých podnikatelů ger- manisuje tu též české průmyslnictvo. Germani- sace se propaguje na Policku dokonce i v če- ských jinak osadách: tak čásť Rohozné, zvaná na Familiích nebo-li Nová Rohozná, má sou- kromou německouškolu; proti ní energickyse staví (zvláště odepřením vyučování) tamější, i jinak ušlechtilými snahami známý farář Neu- mann. Na Litomyšlsku mají Litrbachy značnou menšinu českou opět tím, že k nim náleží úplně české místo Nová ves. Spojeni to posud nejevilo hlubších následků, poněvadž Nová ves, jako Hamry na Policku, jesta jinak v sousedství úplně českých míst. Vat, kde český živelse vzmahá, jest Strakov, který sice za německýse prohlašuje, ale z veliké části česky mluví : to působí hlavně občanstvo litomyšlské, jež Strakov za své výletní místo má a dílem i vě něm use- dlosti zakupuje. V německých vsích Litomyšlska jistě každý druhý umi česky, a že styky s č skými sousedy bývaly dříve úplně přátelské že nynější furor byl nedávno a uměle vyvolán, seznal pisatel v samém sídle zdejšího nacionál- ního vůdce, poslance Peschky, v Opatově. Bylo mu přímo řečeno od tamějšího občana, vskniku objektivního Němce, že národní různice jsou na škodu všem německým živnostem, a že stav ten prý brzo bude nesnesitelný. — Na Lanškrounsku jihozápadní čásť jest úplně německá; jenv
Löw Beer German Peschek Němec Policko Rohozná Familie Nová Rohozná Litomyšlsko Litrbachy Opatov
13 article
Horním Třešňovci, pokud sousedi s Českou Čermnou, jsou české rodiny, které asi 10 proc. obyvatelstva tvoří. Severozápadní, menší čásť, obsahuje české obce; jen několik obeí na nej- zazším severovýchodě náleží již ku pohranič- nému území německému. Jsou to Valteřice (= Neudorf, zcela německé, Waltersdorf jest česká ves Bystre), Čenkovice, s malou menšinou českou, a Vorlička. Ve Vorličce, sousedící s če- ským Jamným, byla již dávno asi 6 proc. men- šina česká (ves má asi 1060 obyvatel); domáci Němci zanedbávají čím dále, tím více, polní hospodářství na drsné horské půdě, zabývají se nejvíce kartáčnictvím, dílem se i stěhují odtud, u statky kupují hojně Čechové. Kdyby Vorlička takto se počeštila, přerušila by souvislost ně- meckého území pohraničního s Čenkovicemia Valteřicemi. Obec, v níž před nedávnem teprve zvítězila česká většina, ostatně i počtem ne- pevná, jsou Rydrovice, menší půlkou, na stranu k Valteřicům, německé, s německou školou, větší polovicí, přiškolenou ku D. Heřmanicům. české. Z řečeného jest patrno, že také na ma- lém poměrně obvodu národnostního ostrova lanš- krounského je několik pro nás kritiekých po- sieí, které nelze pouštěti s oči, zvláště když na Moravě jen asi na hodinu se sbližuje týž ostrov s celistvým územím německým.
Čecho Valteřice Neudorf Waltersdorf Čenkovice D . Heřmanice Morava Český Čermná Čenkovicemia Valteřice
14 article
— Maďarské volby na Moravě. Obecn volby ve Vítkovicích, o nichž přinesli jsme už jednou zprávu, jsou ukončeny. Dopadly, jak ře- ditelství Rotschildovsko Gutmanových železáren a huti nařídilo: »zvoleni« kandidáti toho ředi- telstva. Volby tyto jsou unikém na Moravě i v Čechách. V železárnách pracuje přes 12.000 dělníků, kteří jsou z velké většiny národnosti české, a byli by také dle svého přesvědčení ve III. sboru volili do výboru našince. Dostali však rozkaz voliti kandidáty určené ředitelstvíma tomu podrobiti se bezpodmínečně musili. Vě- děli, co je jinak očekává. Bylo jim to přiliš jasně dáno na srozuměnou. Dělnický volební výbor vydal po volbách provolání, v němž kri tisuje jich provádění a praví v něm, mezi jiným tato charakteristická slova: »Vítkovická správa závodní, která zároveň dosud obecní zastupi telstvo tvořila a jím zároveň na věčné časy slouti chce, učinila vyjímku při pojmu o svo- hodné volhě. Sta dělníků proti jich vůli ko- mandovala a přivlekla do volební místnostia těm, již se zdráhali, vyhrožováno bičem hladu.
Gutmanův Morava Vítkovice Čechy
15 article
V lokále volebním byli voličové ještě dříve, než voliti šli, opájeni a podpláceni tisíci známkami na pivo a guláš. U volebního stolu při komisi stálo pak na tucty závodních úřadniků a mistrů, kteři každého dělníka znali a naslouchali, koho volí. Dělníci, kteři pracovali v noci, byli ve dne od úřadníků a představených proti své vůl z postele k volbě vlečeni. Máme důkazy v rukou, že cizozemci k volbě komandováni byli, máme důkazy, že osoby, které již léta ve Vítkovicích nebydli aneb nikdy nebydlely, volily. Víme, máme důkazy, že nezletilí dělníci, kteří teprve 10 dní ve Vítkovicích bydleli, ku volbě posláni byli, vzdor tomu, že představeným v závodech vše to známo bylo.« V provolání jsou dále úmyslně vytištěny osobní urážky starosty Kro- mera, vrchního účetního závodů vítkovických a policejního komisaře Zieglera, takto poštovního administrátora a jsou vyzváni, aby žalovali Jsme zvědavi, zdali politický úřad přihlížeti bude k těmto »volbám« klidně, či zakroči-li z úřední moci, neboť vše to jest úřadům známo, a to tím více jsme zvědavi, když v sousedních Malých Kunčicích, kdež při nedávných obecníel ) Ortarepertorium 1880. volbách zvítězila česká strana nad renegátskou, politický úrad s nápadnou rychlostí volby zrušii a nařídil nové. — Tábor lidu na »Žižkově poli« u Při- byslavi. Aby v nynější, pro národ český tak vážné době, také obyvatelstvu jihovýchodníeh Čech poskytla se příležitost, dáti výraz svému přesvědčení o důležitých otázkách politických národních na velké manifestační schůzi, pořá- dati se má tábor lidu na »Žižkov poli« u Přibyslavi, za kterýmž účelem koná se dne 22. t. m. o 9. hodině dopolední poradní schůze v zasedaeí sini obecního zastu- pitelstva v Německém Brodě.
Ziegler Žižkův Vítkovice Čechy Žižkov Přibyslav německý Brod
16 article
Tábor lidu na Dobeníně. K popudu městské rady v Červeněm Kostelcí sešli se dne 16. července 1900 v Náchodě zástupei měsť a obel v Podkrkonoší a usnesli se pořádati tábor lidu na Dobeníně, vrchu to, ležícím mezi Ná- chodem a Novým Městem n. M. Tábor más svolati po žních v měsíci srpnu. K pořádáne jeho bylo zvoleno pořadatelstvo, které co nej- dříve svoláno bude do Václavic. Lze se naditi veliké manifestace lidu v severových. Čechách — Francouzsko české sympatie se v le- tošním výslavním roce ulěšeně vyvíjejí. Vzpo- mlnáme jen srdečného přijejí, jehož dostává se všem Čechům, na velkolepou světovou výstavu do Patíže zavítavším, kdekoli v metropoli nad Sekvanou veřejně vystoupí, — nechť stane se to na vědeckých kongresech, na sjezdech ho- spodářských a pod. neb na poli závodním , anebo i jen při soukromých společných výpra- vách, — zejmena pak okázalého přijetí depurace král. hlavního města Prahy, v Paříži právě dlicí. Ještě potěšitelnějším zjevem pak jest, že sympatie francouzské s národem českým nale- zají stále hlasitějšího ohlasu i ve francouzském časopisectvu, jak již častěji jsme poukázali a o čemž dnes můžeme podati doklad nový, krásný Známý a vlivuplný pařížský přítel českého ná- roda, publicista p. Lucien Mi lle vi o ve napsál v těchto dnech do svého denniku » L Patrle« úvodní článek s nápisem: »Přáte lů
Čecho Lucien L Patrle Dobenín Náchod Podkrkonoší Tábor Václavice Čechy Patíž Praha Paříž
17 article
Franeie«, ve kterém pravíi:) »Francouzšt vlaštenei zůstali věrní nejlepším tradicím našich letopisů, vítajíce s obvyklou“ srdečností drahé, zahraniční hosty, kteří zůstali věrnými starému přátelství a hislorickému bratrství, Morální ma jetek naší otčiny sahá až dol vnitra srdcí, kterých si Franeie vydobyla. Přítažlivá sila Francie zů stala přes hanyhodnou netečnost oněch politiků, kteří jsou dnes u nás u vesla, dosud značnou a pokládáme tudíž jako Francouzové za svatou svou národní povinnost, podati o ní svědectvi oněm, kteří se po našich pohromách nestali ani spojenci síly, ani dvořilky vítězství. Zejmena dvěma národům musí naše vlasť zůstati na věčné časy k díkům zavázána, zvlášť dva ná- rodové zasluhují nohynoucí vděčnosti nás všech pro nevšedně bohatýrské, šlechet- né chovánl vůči nám a spravedli- vé jednání proti koalicím a spiknutím, jimž padla vykrvácená Francie za oběť. Kdežto krá- lové, kteří dostali od nás své koruny a kdežto
Franeie Francouz Francie
18 article
naší pomoel a námi cizáckého jha sproštěné národnosti klidně přihližely k našemu rozdrcení a potají tleskaly úspěchům Pruska, postavily se dva zdatní, ale stejně trpíci ná- rodové v nero zborný šik k honževna- tému odporu proti utlačování, kterému bylo vy- dáno v šane celé ubohé obyvatelstvo francouz- ských zemí, Elsaska a Lotrinska a odvrátily se současně s námi a s neměně netajeným opovr žením od společných nepřátel. Češi projevoval veřejně Francii nezměněný obdiv, stále srdečnou a neoblomnou sympatii. Irčané rozbili ka- meny svítilny, které Němci a Angličané roz- žehnuli v Irsku na oslavu vítězství pruských zbrani. Praha a Dublín jsou jediná města, ktorá měla uprostřed zbabělé Evropy odvahu vytrvati na vyvýšeném místě staroznámé národní sv chrabrosti a neličené spravedl- nosti. Oznamuje se nám, že nás poctí záhy návštěvou naši češti přátelé: budou uvítán s upřímnou radostíl«
Čech Irčan Němec Angličan Prusko Lotrinsko Francie Irsko Praha Evropa
19 article
— Padesátiletí osmitřídních gymnasií »Za českou osvětou« jest názey velice zajímavé a poučně publikace prof. Šafránka, který tento- kráte vzácnou píli věnoval rozvoji našeho střed- ního školství. Teprve rokem 1850, tedy před padesáti lety byla organisace osmitřídních gym- nasii v zemích koruny české- dokonána; téhož roku vytčen obor působnosti zemského školníh úřadu zemským zákonem. V zem- ském úřadě školském zasedali odborn znalci s titulem školních radů pro záležitost paedagogicko-didaktické. O vnější potřeby škol ské starali se úřadnící politického úřadu zem ského, témuž oboru přidělení. Dozor ke gym nasiím a jich vedení vykonávali po stránce vě- decké i paedagogické zemští školn radové, jimž příděleny bývaly k vyřízenl zprávy ředitelstev o poradách sborů učitelských, o učebných osnovách, o klassifikaci žákovstva atd. Zemskému úřadu školskému přislušelo udileti osvobození od povinného učení se řečtině ve zvláštních případech a vykonávati právo zemského gubernia ve příčině osvobození o školného a propůjčení stipondií. V zemském úřadu školském zasedali r. 1850: J o sl e Klingler, který měl na starosti cekonomiekou a administrativní čásť školství středního, pro obor obecných a realných skol jmenováni školní radové Jan Mareš a Josef Wenz ig. pro obor gymnasií školní rada dr. Jan Šil- havý, dříve bibliotekář universitní knihovny
profesor Šafránek Klingler Mareš Wenz doktor Šil J o
20 article
Olomouci a dr. Řehoř Zeitha mmer; přísedícími byli Václav Kliment K lie- pera, ředitel akademického gymnasia v Praze a František Effenberger, tehdy ředitel gymnasia v Litoměřicích. S poměry českými nejlépe byl z tehdejších školních radů obezná- men dr. Řehoř Zeithammer, rodák ze Stěkně na českém jihu, humanitní professor Pisku, od r. 1847 na Malé straně, od r. 1848 v zemském úřadu školním, Zásluhy jehoo jazyk český na školách středních v choulosti- vých oněch dobách všeobecně jsou uznány. Obvod dozorči Zeithammrův zabíral východní Čechy, kamž náležely tyto ústavy: 1. Brou- mov, gymnasium benediktinské, šestitřídní 2. Boleslav Mladá, gymn. piaristské, šestitřídní; 3. Brod Německý, gymnasium praemonstrátské šestitřidní; 4. Budějovi ce, gymn. piaristů a cisterciánů osmitřídní; 5. Hradec Králové gymn. osmitřídní, světské, státní: 6. Hradec Jindřichův, gymn. osmitřídní, světské, státní;7.
doktor Zeith Václav Kliment Effenberger Zeithammer Mladá Buděj Jindřichův Olomouc Praha Litoměřice Čechy Hradec Králové Hradec Pisco
21 article
Jičin, gymn. o smitřídní, světské, stální 8. Litom yšl, gymnasium piaristské, o s mi- třídní; 9. Praha, akademické gymnasium o smitřídní, světské, státní; 10. Pra ha. novoměstské gymnasium piaristské, o s mi třídní; 11. Rychnov, gymnasium piarist ské šestitřídní. Do dozorčího obvodu školního rady dra. Jana Šilhavého náležely zá- padní Čechy a to: 12. Česká Lípa, gymn. augustiniánů o smitřídní; 13. Cheb, gymn- osmitřídní, světské, státní; 14. Chomu- tov, gymn. eisterciáků, sedmitrídní (rok na to 1850 osmitřídni; 15. Klatovy, gymn. benediklinské osmitřídn!; 16. Lito mě- řice, gymn. šestitřídní, světské, státní (1850 doplněno na osmitřídní): 17. Most, gymn. piaristské, osmitřídní, 18. O' stro v, gymn. piaristské, čtyřiřídní; 19. Písek, gymn. osmitřídní, světské, státní; 20. P'lzeň, gymn. praemonstrátské, o smitřídní; 21. Prah , gymn. v Menším měslě, o smitřidní, svět- ské, státní; 22. Žatec, gymn. praemonstrát- ské, šestiířídní (doplněno v r. 1851 na o s m- třídní. Na Moravě stala se osmitřidlními gymnasia v Brně, Olomouci, Jihlavě. Kroměříži a Znojmě. Největší obtíže byly s nedoslatkem zkoušených a zkušených sil učitelských a zavedením jazyka českého do gymnasil v českých krajích za předmět učby obligátní. Na akademickém gymnasiu ujál s češtiny Václav Štule, na gymnasiiv Hradci Králové Váelav Jandečk a, v Ji- číně Josef Uhlíř, v Hradei Jindřichovu Václav Zelený, v Klatovech P. J ose Polák a Jan Zavadil, v Písku Frlan t.
Šilhavý Choma Václav Štule Uhlíř Zelená Polák Zavadil Praha Rychnov Čechy Cheb Klatovy Most Písek Žatec Morava Brno Olomouc Jihlava Kroměříž Znojmo Hradec Králové Hradei Jindřichov Český Lípa Váelav Jandečk
22 article
Bezděka a Karel Ninger, v Litomyšl pozdějí O tomar Štovíček. V září 1850 bylo nařízeno: Na všech gymnasiích v kraji- nách českých nezbytně musí býti j azy k če- ský a jeho literatura ve všech tři- dách předmětem povinným; jazykem tím konejž se vyučován! samo a žákům buď dána přiležitost, aby se v něm cvíčili také pisemný- mi úkoly; nižší gymnasia měla se postaratio důkladnou znalost reči, vyšsí pák o důkládné seznání literaturý české. Akademické gymna- sium v Praze považováno za vzorný český ústav, do něhož měli vštupovati jen žáči, kteři jsou české řeči dostatečně znali, aby se jazy- kem českým úplně mohlo vyučovati. Na gym- nasiu tom vyučovali před padesáti lety potze po česku ředitel Váefav Kl. Kllepera Váelav Štule, dr. Innocene Frene a Augustin Pirchan; professbři d Ignát Axamit, dr. Čupr, Jan Jung mann, Jan Klumpar, dr. Pnlčírka, Václav Svoboda, dr. Frant. Sohaj Unschuld po česku a některému předmětu též po německu (jako na př. dr. Pečírka pří- rodopis česky, mathematiku německy, Axami na nižším gymnasiu česky, na vyšším německy)i pouze německé výklady měl jediný professor dr. K öhler. Renkci však brzo na to roku 1853 nastalou první tyto záchvěvy českého pro- buzení na školách utlumeny, na útlou květinku českdu padl první mráz a zadržel na plné desitiletí vývoj jazyka českého jakožto vyučo- vacího na gymnasiích. Působnost zemského úřadu školského přestala a úřadníci přiděleni k c. k. místodržitelství.
Bezděk Ninger Klement doktor Innocen Fren Augustin Pirchan Axamit Čupr Jung Klumpar Pnlčírka Svoboda František Pečírka Litomyšl Praha Klleper Váelav Štule Axa
23 article
— Drahota uhlí a sazby železniční Stesky na nesmírnou drahotu uhli od stávky uhlokopů ještě neutuchly. Naopak. V poslední době ozvaly se z našich kruhů obchodních průmyslových s mimořádným důrazem, když z příčin agitačních roztrušovány byly zprávy, že na podzim možno očekávati novou a sice prý všeobecnou stávku horníků. Pověsti tohoto druhu měly působiti nátlakem na majitele průmyslových závodů, aby neopomenuli v čas zásoby uhli s opatřiti. »Uhlobaroni« při stávce i po ní zname- nitě pochodili, jak ukážeme na základě statisti- ckých dokladů v některém z čísel příštích. Dnes chceme přihtédnouti k velíce důležité okolnosti, která má značný vliv na stanovení cen uhlí, b možno říci, že jest jedním z nejdůležitěj šíeh faktorů při jeho systematickém zdražování. Mi- níme otázku tarifovou, o kteréž píše nám zku- šený odborník: Hlavní vada, spočívá v tom, ž máme přímé dopravní sazby po dráze do Německa, kdežto naše domácí sazby jsou ještě jednou tak vysoké nežli německé. Vedle toho má Německo značnou výhodu při dopravě po vodě. Tato dala by se snadno paralysovati úpravou našich železničních sazeb a sice snížením alespoř o 30 našich domácích dopravních sazeb a ne- připuštěním refakcii, vzniknuvších konkurenci mezi Labem a dráhou a zrušením přímých do- pravních sazeb po dráze do Německa vůbec, jakož i dopravních výhod k Labi. Uhelný velkokapitál, který dnes ceny diktuje, hledal by později spásu v jiném směru, neboť situace by se as takto změnila: 1. Německo kupovalo by co možná nejvíce uhlí v letní době, dopravovalo by je po Labi na sever a obmezilo by se na nejnutnějsí dopravu po dráze. Tím by se zabránilo nejen nedostatku uhlí u nás v zimních měsících, nýbrž i vysokým jeho cenám, které náš domácí prů- mysl, hlavně ale chudší třidy snésti už nemohou.
Německo
24 article
2. Jižní Německo, které naše uhlí po dráze ode- bírati musí, ztratilo by — kdyby jeho dopravní sazby zvýšeny byly alespoň o to, oč byly pře 10 lety sníženy — značných výhod a nemohlo by následkem westfalské a saské soutéže za české uhlí tak vysoké ceny platiti. Spekulace našich uhlobaronů není tajemstvím, kteréž by se nedalo odhaliti. Naší uhlobaroni dobře vědi. že situace změní se v příštím období několik roků — v jich neprospěch, že konečně — až na- stanou u nás spořádané poměry, až vláda pře- stane usilovati, aby nějakou zvrácenou koaliční politikou parlament ku práci schopným se stal což se jí zajísté dotud nepovede, pokud bude míti velkokapitál vliv na Němce i na naše děl- nictvo — nadejde čas, kdy nezbytně musí se přikročiti k upravení našich dopravních sazeb. Zatim bude otevřeno v Čechách ještě několik uhelných dolů i nastanou poměry v obchodu přibližné oněm z roku 1893, ne-li jako byly roku 1872, čím ovšem úprava platů našich uhlokopů bude illusorní. Z těchto příčin chce velkokapitál využilkovati nejbližšího času, aby stálým zdražováním uhlí ještě sesílil. Byla tedy správná domněnka již před rokem pronesená že během tří let buďeme v Praze platíti uhlí o 100% dráže. Naše rakouské dráhy neutrpěly by pražádné ztráty, kdyby těch výhod, jež poskytují Německu, poskytly nám a upravil,
Němec Německo Čechy Praha
25 article
sazby tak, jako jsou pro nás upraveny z Německa. Naopak, při větší dopravě dráhy ještě více by vytěžily. Náš český jih postrádá, bohužel, domácího průmyslu, který se při ny- nějších dopravních sazbách nijak vyvinovati ne- může. Proto je u nás upravení dopravních sazeb nejnutnější potřebou. Nemůžeme a ne- smímo spolehati, že kapitál uhlobaronů ochotně, bez donucení prodá nám uhlí levněji, než Ně- mecku. Avšak při nižších sazbách dopravních budeme s to, platiti proti Německu vyšší ceny a zajistíme si tím alespoň zásoby uhlí. Nějakým výnosem, t. j. přímým vládním opatřením nelze vůbec obmeziti vývoz uhlí do Německa, dokud budou v platnosti příslušné smlouvy. O jioýeh příčinách opětného zdražení uhlí přiště. — Ze Zbraslavi. (Volby do okres nlho výboru zbraslavského) konaly se včeradne 19. t. m. za účasťenství všeeh členů. Výsledek očekáván byl v celém okresu s velikým napjetím, neboť se vědělo, že dojde k tuhému boji mezi stranou dra. Waltra a svo- bodomyslnými členy zastupitelstva. Strana dra.
Waltr Německo Zbraslav
26 article
Waltra utrpěla porážku úplnou. Z okresního starostu zvolen byl kandidát národní strany svobodomyslné, všeobecně vážený léka a horlivý vlastenec pan dr. Jul. Zdeborský, 16 hlasy. Dr. Walfer zůstal v menšině 8 hlasy. Do okresního výboru zvoleni byli: z kurie obei venkovských zemský posll pan Frant. Boček, starosta z Černošic, jednohlasně, z kurie měst p. Jan Smělý z Mnišku, z kurie průmyslu obchodu p. Leopold Kročák, správce cukro- varu v Modřanech, za velkostatky pan Frant. Buldra, velkostatkář v Lochkově. Z plena zvoleni pp. František Sládek ze Slivencela Rudolf Procházka z Komořan. — Z Kotoru, 19. července. (Zvl. teleg. »N. L.«) Slavný náš básnik Sund e čli é dnes zemřel. Sundečié, rodilý r. 1825 ve vsi Gol- něvuu Livna v Bosně, počal své básně olisko- vali v časopisech už r. 1843, ale r. 1848 vyšla první jeho samostatná kniha » Ananie Sanfira«. Od té doby byl literárně činný až do pozdního věku. Kromě sbírký lyriekých versů vydal obšírné politické práce: »Sjetval i vršietbae, »Kula Baja Pivljanina«, SAndjolija “ Kosoricae a j. Neměně významna jest i politiéká činnou Sundečičova. Bylť odir. 1864 tajemníkem černo- horského knížete Nikoly a konal mu často di- plomalické služby. Poslední takovou sluzbu pre- kázal Černé Hořer. 1886, kdy vymohl u pa- peže Lva XIII. pro černohorské katoliky bolo- službu v církevně slovanském jazyěc. Valoupiv do výdlužby, usallil se v Kotoru, kde trávil svá knetská léta, těše se vděčnosti a detě celého národa srbskochorvatského.
Waltr doktor Jula Zdeborský Walfer František Boček Smělá Kročák Buldra Sládek Slivencel Procházka Sanfira SAndjolija Kosoricae Nikola XIII Černošice Modřany Lochkov Komořany Kotor Golo Livno Boseň Kula Baja pež Lev
27 article
—Osobní. Z Vídně se nám telefonuje: Pro- fessor. státní reálky v Pardubicích Vincenc Ma- zánek byl vyznamenán titulem školního rady. — Úmrtí. Paní MarlieRůžičková, roz. Lehnerova, choť poštovního oficiála, zemřela ve středu v 29. roce věku svého na Žižkově. Pohřeb konán bude dnes o 4. hod. odpol. z ústřední síně v Olšanech. 2 České hlasy z Moravy o spamětním spise« moravských Němců. Z Brna, 19. čer- vence. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dnešní »Lidové Ne- viny« píší o publikovaném pamětním spise moráv- ských Němců, týkajícím se jazykových poměrů na Moravě, že jest »novým dokladem, že proti tak očividné drzosti nezbývá nic jiného, než aby če- ský národ hezohledně postavil se vočí německé men- šině na stanovisko čiré většiny, jak to Němci činí všude jinde vůči menšinám, a aby s tou největší roz- hodnosti německou zpupnost odkázal do příslušných mezí. K tomu konečně musí dojíti, neboť posavadní česká shovívavost nedoznala žádného ocenění, na- opak živíla jen německé velikášství a troufalost, z níž vzešlo též nepříčetné jich »memorandum«, tento horrentní výsměšek veškeré mravnosti a právu.« — Městské zastupitelstvo na Smíchově konalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsed- nictvi starosty p. Elhenického. Především byl sdělen výsledek kasovní obecních účlů za rok 1899. Dl rozpočtu obnášely příjmy obecních důchodu
ma MarlieRůžičková Lehnerův Němec Vídeň Pardubice Žižkov Olšany Morava Brno Smíchov
28 article
735.379 K 34 h, kasovní výsledak však jevil se obnosem 865.529 K 50 h; vydání rozpočteno bylo obnosem 753.398 K 6 b, dle kasovního vý- sledku však obnášelo 860.189 K 64 h Větší příjem jeví se za peodané nemovítosti, platy z trhiů, za prou elektrický atd. Menší příjem byl při obecních při- rážkách o 25.842 K proto, že západní dráha pře- stala platiti přirážky v dřívější výši. Ve výdajích překročena byla položka osvětlování města, čistění města (odvoz sněhu vyžadoval náklad o 11.000K více). Do komise ku prozkoumání těchto účtů byl zvoleni pp. Ferd. Drůbek, Ladislav Kubik a Joseí Teplý. — Žádost p. Julia Bunzla a soudr. za rozdě- lení pozemků, dříve k usedlosti »Zatlance« patřících, byla zamítnuta z toho důvodu, poněvadž by na ulici připadl jen zcela úzký pruh pozemku. — Vyhověno bylo žádosti p. Frant. Jirsy za změnu v rozdělení pozemků kat. 1269 na Smíchově. — O návzhu rady městské na doplnění plánu poloby města Smíchova ohledně zahrady Kinské povstala delší rozprava. Ústav hluchoněmých v Praze získal roku 1898 velký pozemak na západní straně Kinského zahrady blíže usedlosti Kanclířky a Ráje a zamýšlel na místě fom zříditi velký ústav. Poněvadž v regulačním plánu města Smíchova nebyl pozemek tento pro zastavení obsažen, upozornil zemský výbor obecní úřad, aby plán byl příslušně doplněn a aby uvažovalo se o tom, do jaké míry lze připustit zastavení Kinského zahrady. Obec smlchovská zahájila potom vyjedná- vání s majitelem zahrady ve příčině její odkoupení, požadavky byly však tak značné, že na ně obce ne- mohla přistoupiti. Mezitím ve veřejnosti byly pro- nášeny náhledy, že zastavení zahrady a úpatí Nebo- zízku nesmí býti dovoleno. Ústav hluchoněmých žádal nyní na obci sdělení plánu polohy a předložil
Drůbek Kubik Joseum Teplá Bunzl František Jirsa Kinská Kinský Kanclířka Zatlanka Smíchov Praha obecní úřad
29 article
také plány projektované budovy ústavu. Plán žá- daný byl vypracován, obec však připomenula, že zahrada Kinského je veřejným sadem, jehož zasta- vení nemožno dovoliti a veřejnost zajisté protí za- stavení tomu co nejrozhodněji by se vyslovila. Návrh rady městské byl pak přijat. — Advokát a městský rada p. dr. Štěpnička vzhledem na své stáři vzdal se advokacie a zároveň i právního zastupování obc ode dne 1. srpna. Starosta věnoval mu jmenem za- stupitelstva dlky za dlouholeté jeho působení v há- jení zájmů obecních. Novým právním zástupcem obce zvolen byl p. dr. Koldínský. — Schválen byl návrh rady městské na odprodej části ulice Pivo- varské akciovému pivovaru. — Sdělení o převzeti košířské elektrické dráhy obcí pražskou vzato bylo na vědomí. — Ku konci usneseno při třetí chlaperké a třetí dívčí měšťanské škole zřídíti pobočky. — Z obcí předměstských. Obecní za- stupitelstvo ve Vysočanech má řádnou schůzi v pondělí dne 23. 1. m. o 21/2 hod. odpoledne s důležitým pořadem. — Obecní zastupitei- stvo v Troji- Podhoři koná v ponděli dne 23. t. m. o 3. hod. odpol. v místnosti obecní úřadovny v Trojí řádnou schůzi. — Činy náboženského fanatismu. Z Brna 19. července. (Pův. zpráva »N. L.«) Farář Homol v Obřanech náleží mezi největší odpůrce památky Husovy. Před 6. červencem po čtyry neděle me vždy kázání, v kterém horlit na kostnického mu- čedníka, až základy kostela se otřásnly. Přest však odhodlali se přece tamější ciitelé Husovi po staviti dne 5. července večer hranici a zapáliti ji Náhodou vítr hnal kouř z hranice směrem, kde slá polní kříž. V své bezmezné zlobě prohlásil fará Homola, že »kříž Kristův musí znovu vy světiti, poněvadž byl znesvěcen ka cířem.« Slova dodržel. Minulé neděle po požehnán pořádal pro cesí, kterého zůčastnili se členou
Kinský doktor Štěpnička Koldínský Homol Husův Hus Kristův Trója Brno Obřany