3
masthead
20. července 1900.
5
article
se zprvu na odpor povstalcům, ale nyní, patrně
na vyšší rozkaz, opouštějí rozestavenou dráhu
a vracejí se na území ruské. K prolávání ruské
krve při dráze mandžurské nedošlo. Vůdeové
povslalců, s nimiž čínské vojsko je všude z
jedno, vyzývají Rusy, aby opustili kraj a spo-
kojují se s jejich ústupem. A ústup je na ten
čas nutný, neboť na výdatnou ochranu
několikatisicikilometrové dráhy není nyní po-
myšlení
Vzpoura neomezila se však jen na vnitřní
Mandžursko, kde se staví železná dráha, nýbrž
přešla již do severních, pohraničních krajů n
samém Amuru. Dne 14. července učinili Čí-
ňané z pohraničního města Ajgunu útok na
ruský parník »Michail«, jenž vezl z Chaba-
rovska do Blagověščenska dělostřelecký ma-
teriál a zakazovali všelikou plavbu ruských lodí
po télo pohraničné řece. Parnik byl pomocí ji-
ného parníku pohraničné stráže vyproštěn a do-
plul šťastně do Blagověščenska, ale na obou
parnicích bylo činskou střelhou z pušek i z de
rančno asi šest osob, mimo jině i velitel po-
hraničné stráže, podplukovník Kolšmnit.
Rus
Michail
Kolšmnit
Amur
Ajgun
Chaba
6
article
Nedasti toho. Čiňané zřídili si batteri
přímo proti Blagověsčensku a počali bom-
bardovati toto hlavní město přiamurské
oblasti.
Blagověščensk, založený na levém břehu
řeky Amuru roku 1856, čitá nyní 32.000 oby-
vatelů ve 3500 domech. Obyvatelstvo je čiste
ruské. Čínský Ajgun, nazývaný též Sachaljan,
leži na pravém brehu Amuru, 30 kilometrů dále
na jih. Je to ohromná, na tři kilometry rozta-
žená ves, uprostřed které nachází se opevněně
prostranství s chrámem, arsenálem a obydlím
oblastního náčelníka, jenž přešel nyní na stranu
povstalců a učinil útok na ruský parník. V A
guně žije na 20.000 obyvatelů, z nichž je ně-
kolik set mohamedánů. V dějinách proslul ajgun-
ským traktátem z roku 1858, jímž Čína postou-
pila Rusku amurský kraj, ležící na sever od řeky
Amuru.
Amur
Ajgun
Čína
Rusko
Blagověščensk
7
article
Konečně ruským listům sděluje se i ze
střední Asie, že v pohraničné provineii Kuldži —
v nejzápadnějším okraji Mongolska — jeví se
podezřelé kvašení a že tam na ochranu ruského
konsula vyslána setnina kozáků.
»Novostie píšou z té příčiny: »Hnuti v okoli
Pekinu nehrozilo nám bezprostředním nebezpe
čím. Jiná věc je hnutí v Mandžursku a v Kul
dží. To svědčí, že povstání se rozšířilo již po
celé naší hraníci s Činou, ba i v takých krajích
kde činský svět sousedí s barbarským světem
musulmanskýmí«
»Novoje Vremja«, jež hájilo a hájí dosu
mírnou politiku proti Čině, je pobouřeno útokem
na Blágověščensk. »Toto šílenství — praví —
musí býti potrestáno. A trest musí býti přísný
aby zastrašil místní náčelníky, lehkomyslně po-
slouchající rozkazů jakési vlády, o níž dosud
nikdo neví, kromě vzbouřenců.«
Pokud se týče Mandzurie, »Novoje Vremja«
radí, aby se ruská vláda neukvapovala a po-
nechala rozestavenou tam dráhu zatím svému
osudu. Dráha bude svým časem dostavena —
míni »Novoje Vremja« — a vše, co nyní zruší,
vystaví sami Číňané na svůj náklad. Těžké pro
Rusy je zavraždéní vyslance Giersa, potvrdí-li
se. Ale byl už v dějinách ruských případ, ze
byl zavražděn ruský vyslanec a přece se Rusko
nepustilo na dráhu »pomsty«. Roku 1829 byl
v Teheraně od luzy zavražděn vyslanec Gribo-
jedov, proslulý autor komedie »Gore ot uma.«
Mandzurie
Číňan
Rus
Gore
Asie
Mongolsko
Peking
Kula
Rusko
Griba
Novoj Vremja
Novoj Vremja
8
article
Rusko se tehda Persii nemstilo a spokojilo se
tím, že bratr šachův přijel do Petrohradu prosi
za odpuštění. Tak nutno jednati i nyní. »Události
v Číně budou míti širokou ozvěnu a nebude na
škodu, budeme-li míti volné ruce — píše »No-
voje Vremja«: »Politikové nejbližšího Východu
také se živě zajímají o Činu (perský šach mešká
právě v Petrohradě. Pozn. red.) a vypočitávají,
nedalo-li by se z nynějších zápletek získati pro
jejich vnější politiku. V tuto chvíli nesmímese
dát unésti. Nás důrazně zvou na dálný Východ,
mluví o civilisaci, o naší cti, chváli hrdinství
ruského vojáka. Ale cívilisace Evropy je —
bursa. Soudcem naši cti nejsou čínské loupež-
nické čety. Hrdinství svých vojáků uchránímes
pro lepší účely . . .«
Obrněný křižák francouzský »Marseil
laise« spuštěn dne 14. t. m. v Brestu za pří
tomnosti mgr. Dubillarda, biskupa z Quim-
peru, admirálů Barrery, Kerambosquera, Valera,
Veveillera, generálů Chevaliera, Benoista, Lar-
naca a důstojníků námorní služby. Velkolepý
obřad konán za překrásné pohody. Nová lod
pořízena dle plánů ředitele přístavních prací
náčelníka technického oddělení ministerstva ná-
mořnictva p. Bertina, je o 10.014 tunácha
20.500 koňských silách. Její délka měří 138 m.,
šířka 20.80 m. Dělostřelecký materiál tvoří
v celku 45 děl o 194, 164, 100, 47 a 37 mm.
posádka čítá s důstojníky 570 mužů. Stavba jme-
novaného korábu válečného dokončena v šest
měsíclch, což plati pro brestský arsenál jako
rekord. Loď »Suffren« dostavena za 65. ld
»Jena« za 7 měsíce. Nový křižák stál
22,561.519 franků, jeho minonosky 343.600
franků, děla 2,455.000 franků.
šachův
Mgr
Dubillard
Barrera
Kerambosquer
Valera
Veveiller
Chevalier
Benoist
Bertin
Rusko
Persie
Petrohrad
Čína
Evropa
Brest
Quim
Lara
Jena
mm
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poselstvo král. Prahy v Paříži.
Z Paříže, 19. července. (ZvI. telegr. »Nár. L.«)
Dnes navštívilo poselstvo města Prahy pavillon
města Paříže na výstavě. Zde představeni hodno-
stové městské rady. Přípitky místopředsedy
Escudiera, starosty dra. Srba a tajemníka po-
selstva Čenkova akklamovány nadseně. Na to
vykonána prohlídka památnosti města. Čestný
průvod poskytli pánové Brožik, Herold, Vách
a Sedlmayer. Čechům činěny živé ovace. Město
Paříž poskytlo k jízdě jich své povozy. Večer
pořádán bude banket. Dar města Prahy vystaven
jest na čestném a vhodném místě.
— Ještě několik slov k ohraničovací
akci v Čechách. Roztržení Čech na dvě poli
ticky ohraničená národnostní území, jež ve vlád-
ním návrhu na zřízení nových okresů jest obsa-
ženo, byť i po uzavření sněmovny chimerickým
plánem se nám jevilo, zavdává bezděčně popud
k nově, co nejbedlivějši přehlídce ohrožených
posicí národních. Menšinám českého severu vě
nuje se stálá pozornost, o hranicích českého
živlu na západé máme nad to již i soustavný
instruktivní spis; málo však mluví se o národ
nostních poměrech na hranici česko-moravské.
Srba
Brožik
Herold
Vy
Sedlmayer
Čecho
Praha
Paříž
Čechy
10
article
Pisatel domnivaje se, že nynější příležitost dá
podnět ku informaci o této věci povolanému
znalci východočeské situnce, marně ji očekával
v politických listech; soudě, že ani upozornění,
není-li lepšího, na ona fakta nebude bez ceny,
podává tu několik poznámek z krajin Policka,
Litomvšlska, Laškrounska, pokud je na svých
cestách poznal. Veliký ostrov německý, v němž
města Svitavy, Mor. Třebová a Lanškroun vy-
nikají, ve své části české nevystupuje nikterak
jednotně: dosti úzký pohraniční pruh německý
jest v jižním Litomyšlsku přerušen úplně če-
skou vesnicí Střenicí. Jižní menší čásť zaujímá
hlavně asi 1/s okresu polického. Jestliže již jen
officiální statistiku *) vezmene do rukou, uzname-
náme v četných obeích značně české menšiny
v Jedlové (225 Č., 1931 N.), Baníně (95 Č.
Laškrounska
Mor
Policko
Svitava
Třebová
Lanškroun
Litomyšlsko
Banín
11
article
607 N.), Limberce (79 Č, 1749 N.), zvláštč
však v Německé Bělé (126 Č., 1083 N.).
V Jedlové tato menšina jest nevysvětlitelna tím,
že připojená ves Hamry jest téměř. výhradně
česká (139 Č., 15 N.). V Němeské Bělé však
jest poměr obou národnosti zcela jiný, než se
udává: pisatel sám slyšel tam hovor většinou
český, a dle výroku tamějšího faráře jen škola
udržuje německý ráz vesnice, a osadnictvo prý
z většiny ani nerozumí německému kázání. Si-
tuaci lépe pochopí ten, kůo si uvědomi blízkost
továrního místa Buněnce, v němž se udává
téměř polovina Němců: k němu soustředí se
přítok dělnictva, valnou většinou českého,z
něho zase vychází germanisační vliv. Třebas
politováním konstatovati, že vedle pověstného
Němec
německý Bělá
Hamra
Němeský Bělá
Limberka
12
article
Löw Beera a jiných německých podnikatelů ger-
manisuje tu též české průmyslnictvo. Germani-
sace se propaguje na Policku dokonce i v če-
ských jinak osadách: tak čásť Rohozné, zvaná
na Familiích nebo-li Nová Rohozná, má sou-
kromou německouškolu; proti ní energickyse
staví (zvláště odepřením vyučování) tamější,
i jinak ušlechtilými snahami známý farář Neu-
mann. Na Litomyšlsku mají Litrbachy značnou
menšinu českou opět tím, že k nim náleží
úplně české místo Nová ves. Spojeni to posud
nejevilo hlubších následků, poněvadž Nová ves,
jako Hamry na Policku, jesta jinak v sousedství
úplně českých míst. Vat, kde český živelse
vzmahá, jest Strakov, který sice za německýse
prohlašuje, ale z veliké části česky mluví : to
působí hlavně občanstvo litomyšlské, jež Strakov
za své výletní místo má a dílem i vě něm use-
dlosti zakupuje. V německých vsích Litomyšlska
jistě každý druhý umi česky, a že styky s č
skými sousedy bývaly dříve úplně přátelské
že nynější furor byl nedávno a uměle vyvolán,
seznal pisatel v samém sídle zdejšího nacionál-
ního vůdce, poslance Peschky, v Opatově. Bylo
mu přímo řečeno od tamějšího občana, vskniku
objektivního Němce, že národní různice jsou na
škodu všem německým živnostem, a že stav ten
prý brzo bude nesnesitelný. — Na Lanškrounsku
jihozápadní čásť jest úplně německá; jenv
Löw Beer
German
Peschek
Němec
Policko
Rohozná
Familie
Nová Rohozná
Litomyšlsko
Litrbachy
Opatov
13
article
Horním Třešňovci, pokud sousedi s Českou
Čermnou, jsou české rodiny, které asi 10 proc.
obyvatelstva tvoří. Severozápadní, menší čásť,
obsahuje české obce; jen několik obeí na nej-
zazším severovýchodě náleží již ku pohranič-
nému území německému. Jsou to Valteřice
(= Neudorf, zcela německé, Waltersdorf jest
česká ves Bystre), Čenkovice, s malou menšinou
českou, a Vorlička. Ve Vorličce, sousedící s če-
ským Jamným, byla již dávno asi 6 proc. men-
šina česká (ves má asi 1060 obyvatel); domáci
Němci zanedbávají čím dále, tím více, polní
hospodářství na drsné horské půdě, zabývají se
nejvíce kartáčnictvím, dílem se i stěhují odtud,
u statky kupují hojně Čechové. Kdyby Vorlička
takto se počeštila, přerušila by souvislost ně-
meckého území pohraničního s Čenkovicemia
Valteřicemi. Obec, v níž před nedávnem teprve
zvítězila česká většina, ostatně i počtem ne-
pevná, jsou Rydrovice, menší půlkou, na stranu
k Valteřicům, německé, s německou školou,
větší polovicí, přiškolenou ku D. Heřmanicům.
české. Z řečeného jest patrno, že také na ma-
lém poměrně obvodu národnostního ostrova lanš-
krounského je několik pro nás kritiekých po-
sieí, které nelze pouštěti s oči, zvláště když na
Moravě jen asi na hodinu se sbližuje týž ostrov
s celistvým územím německým.
Čecho
Valteřice
Neudorf
Waltersdorf
Čenkovice
D . Heřmanice
Morava
Český Čermná
Čenkovicemia Valteřice
14
article
— Maďarské volby na Moravě. Obecn
volby ve Vítkovicích, o nichž přinesli jsme už
jednou zprávu, jsou ukončeny. Dopadly, jak ře-
ditelství Rotschildovsko Gutmanových železáren
a huti nařídilo: »zvoleni« kandidáti toho ředi-
telstva. Volby tyto jsou unikém na Moravě
i v Čechách. V železárnách pracuje přes 12.000
dělníků, kteří jsou z velké většiny národnosti
české, a byli by také dle svého přesvědčení ve
III. sboru volili do výboru našince. Dostali však
rozkaz voliti kandidáty určené ředitelstvíma
tomu podrobiti se bezpodmínečně musili. Vě-
děli, co je jinak očekává. Bylo jim to přiliš
jasně dáno na srozuměnou. Dělnický volební
výbor vydal po volbách provolání, v němž kri
tisuje jich provádění a praví v něm, mezi jiným
tato charakteristická slova: »Vítkovická správa
závodní, která zároveň dosud obecní zastupi
telstvo tvořila a jím zároveň na věčné časy
slouti chce, učinila vyjímku při pojmu o svo-
hodné volhě. Sta dělníků proti jich vůli ko-
mandovala a přivlekla do volební místnostia
těm, již se zdráhali, vyhrožováno bičem hladu.
Gutmanův
Morava
Vítkovice
Čechy
15
article
V lokále volebním byli voličové ještě dříve, než
voliti šli, opájeni a podpláceni tisíci známkami
na pivo a guláš. U volebního stolu při komisi
stálo pak na tucty závodních úřadniků a mistrů,
kteři každého dělníka znali a naslouchali, koho
volí. Dělníci, kteři pracovali v noci, byli ve dne
od úřadníků a představených proti své vůl
z postele k volbě vlečeni. Máme důkazy v rukou,
že cizozemci k volbě komandováni byli, máme
důkazy, že osoby, které již léta ve Vítkovicích
nebydli aneb nikdy nebydlely, volily. Víme,
máme důkazy, že nezletilí dělníci, kteří teprve
10 dní ve Vítkovicích bydleli, ku volbě posláni
byli, vzdor tomu, že představeným v závodech
vše to známo bylo.« V provolání jsou dále
úmyslně vytištěny osobní urážky starosty Kro-
mera, vrchního účetního závodů vítkovických a
policejního komisaře Zieglera, takto poštovního
administrátora a jsou vyzváni, aby žalovali
Jsme zvědavi, zdali politický úřad přihlížeti
bude k těmto »volbám« klidně, či zakroči-li
z úřední moci, neboť vše to jest úřadům známo,
a to tím více jsme zvědavi, když v sousedních
Malých Kunčicích, kdež při nedávných obecníel
) Ortarepertorium 1880.
volbách zvítězila česká strana nad renegátskou,
politický úrad s nápadnou rychlostí volby zrušii
a nařídil nové.
— Tábor lidu na »Žižkově poli« u Při-
byslavi. Aby v nynější, pro národ český tak
vážné době, také obyvatelstvu jihovýchodníeh
Čech poskytla se příležitost, dáti výraz svému
přesvědčení o důležitých otázkách politických
národních na velké manifestační schůzi, pořá-
dati se má tábor lidu na »Žižkov
poli« u Přibyslavi, za kterýmž účelem
koná se dne 22. t. m. o 9. hodině dopolední
poradní schůze v zasedaeí sini obecního zastu-
pitelstva v Německém Brodě.
Ziegler
Žižkův
Vítkovice
Čechy
Žižkov
Přibyslav
německý Brod
16
article
Tábor lidu na Dobeníně. K popudu
městské rady v Červeněm Kostelcí sešli se dne
16. července 1900 v Náchodě zástupei měsť a
obel v Podkrkonoší a usnesli se pořádati tábor
lidu na Dobeníně, vrchu to, ležícím mezi Ná-
chodem a Novým Městem n. M. Tábor más
svolati po žních v měsíci srpnu. K pořádáne
jeho bylo zvoleno pořadatelstvo, které co nej-
dříve svoláno bude do Václavic. Lze se naditi
veliké manifestace lidu v severových. Čechách
— Francouzsko české sympatie se v le-
tošním výslavním roce ulěšeně vyvíjejí. Vzpo-
mlnáme jen srdečného přijejí, jehož dostává se
všem Čechům, na velkolepou světovou výstavu
do Patíže zavítavším, kdekoli v metropoli nad
Sekvanou veřejně vystoupí, — nechť stane se
to na vědeckých kongresech, na sjezdech ho-
spodářských a pod. neb na poli závodním ,
anebo i jen při soukromých společných výpra-
vách, — zejmena pak okázalého přijetí depurace
král. hlavního města Prahy, v Paříži právě
dlicí. Ještě potěšitelnějším zjevem pak jest, že
sympatie francouzské s národem českým nale-
zají stále hlasitějšího ohlasu i ve francouzském
časopisectvu, jak již častěji jsme poukázali a o
čemž dnes můžeme podati doklad nový, krásný
Známý a vlivuplný pařížský přítel českého ná-
roda, publicista p. Lucien Mi lle vi o ve
napsál v těchto dnech do svého denniku » L
Patrle« úvodní článek s nápisem: »Přáte lů
Čecho
Lucien
L Patrle
Dobenín
Náchod
Podkrkonoší
Tábor
Václavice
Čechy
Patíž
Praha
Paříž
17
article
Franeie«, ve kterém pravíi:) »Francouzšt
vlaštenei zůstali věrní nejlepším tradicím našich
letopisů, vítajíce s obvyklou“ srdečností drahé,
zahraniční hosty, kteří zůstali věrnými starému
přátelství a hislorickému bratrství, Morální ma
jetek naší otčiny sahá až dol vnitra srdcí, kterých
si Franeie vydobyla. Přítažlivá sila Francie zů
stala přes hanyhodnou netečnost oněch politiků,
kteří jsou dnes u nás u vesla, dosud značnou
a pokládáme tudíž jako Francouzové za svatou
svou národní povinnost, podati o ní svědectvi
oněm, kteří se po našich pohromách nestali ani
spojenci síly, ani dvořilky vítězství. Zejmena
dvěma národům musí naše vlasť zůstati na
věčné časy k díkům zavázána, zvlášť dva ná-
rodové zasluhují nohynoucí vděčnosti nás všech
pro nevšedně bohatýrské, šlechet-
né chovánl vůči nám a spravedli-
vé jednání proti koalicím a spiknutím, jimž
padla vykrvácená Francie za oběť. Kdežto krá-
lové, kteří dostali od nás své koruny a kdežto
Franeie
Francouz
Francie
18
article
naší pomoel a námi cizáckého jha sproštěné
národnosti klidně přihližely k našemu rozdrcení
a potají tleskaly úspěchům Pruska, postavily se
dva zdatní, ale stejně trpíci ná-
rodové v nero zborný šik k honževna-
tému odporu proti utlačování, kterému bylo vy-
dáno v šane celé ubohé obyvatelstvo francouz-
ských zemí, Elsaska a Lotrinska a odvrátily se
současně s námi a s neměně netajeným opovr
žením od společných nepřátel. Češi projevoval
veřejně Francii nezměněný obdiv, stále srdečnou
a neoblomnou sympatii. Irčané rozbili ka-
meny svítilny, které Němci a Angličané roz-
žehnuli v Irsku na oslavu vítězství pruských
zbrani. Praha a Dublín jsou jediná
města, ktorá měla uprostřed zbabělé Evropy
odvahu vytrvati na vyvýšeném
místě staroznámé národní sv
chrabrosti a neličené spravedl-
nosti. Oznamuje se nám, že nás poctí záhy
návštěvou naši češti přátelé: budou uvítán
s upřímnou radostíl«
Čech
Irčan
Němec
Angličan
Prusko
Lotrinsko
Francie
Irsko
Praha
Evropa
19
article
— Padesátiletí osmitřídních gymnasií
»Za českou osvětou« jest názey velice zajímavé
a poučně publikace prof. Šafránka, který tento-
kráte vzácnou píli věnoval rozvoji našeho střed-
ního školství. Teprve rokem 1850, tedy před
padesáti lety byla organisace osmitřídních gym-
nasii v zemích koruny české- dokonána; téhož
roku vytčen obor působnosti zemského školníh
úřadu zemským zákonem. V zem-
ském úřadě školském zasedali odborn
znalci s titulem školních radů pro záležitost
paedagogicko-didaktické. O vnější potřeby škol
ské starali se úřadnící politického úřadu zem
ského, témuž oboru přidělení. Dozor ke gym
nasiím a jich vedení vykonávali po stránce vě-
decké i paedagogické zemští školn
radové, jimž příděleny bývaly k vyřízenl
zprávy ředitelstev o poradách sborů učitelských,
o učebných osnovách, o klassifikaci žákovstva
atd. Zemskému úřadu školskému přislušelo
udileti osvobození od povinného učení se řečtině
ve zvláštních případech a vykonávati právo
zemského gubernia ve příčině osvobození o
školného a propůjčení stipondií. V zemském
úřadu školském zasedali r. 1850: J o sl e
Klingler, který měl na starosti cekonomiekou
a administrativní čásť školství středního, pro
obor obecných a realných skol jmenováni školní
radové Jan Mareš a Josef Wenz ig.
pro obor gymnasií školní rada dr. Jan Šil-
havý, dříve bibliotekář universitní knihovny
profesor
Šafránek
Klingler
Mareš
Wenz
doktor
Šil
J o
20
article
Olomouci a dr. Řehoř Zeitha mmer;
přísedícími byli Václav Kliment K lie-
pera, ředitel akademického gymnasia v Praze
a František Effenberger, tehdy ředitel
gymnasia v Litoměřicích. S poměry českými
nejlépe byl z tehdejších školních radů obezná-
men dr. Řehoř Zeithammer, rodák ze
Stěkně na českém jihu, humanitní professor
Pisku, od r. 1847 na Malé straně, od r. 1848
v zemském úřadu školním, Zásluhy jehoo
jazyk český na školách středních v choulosti-
vých oněch dobách všeobecně jsou uznány.
Obvod dozorči Zeithammrův zabíral východní
Čechy, kamž náležely tyto ústavy: 1. Brou-
mov, gymnasium benediktinské, šestitřídní
2. Boleslav Mladá, gymn. piaristské,
šestitřídní; 3. Brod Německý, gymnasium
praemonstrátské šestitřidní; 4. Budějovi ce,
gymn. piaristů a cisterciánů osmitřídní;
5. Hradec Králové gymn. osmitřídní,
světské, státní: 6. Hradec Jindřichův,
gymn. osmitřídní, světské, státní;7.
doktor
Zeith
Václav Kliment
Effenberger
Zeithammer
Mladá
Buděj
Jindřichův
Olomouc
Praha
Litoměřice
Čechy
Hradec Králové
Hradec
Pisco
21
article
Jičin, gymn. o smitřídní, světské, stální
8. Litom yšl, gymnasium piaristské, o s mi-
třídní; 9. Praha, akademické gymnasium
o smitřídní, světské, státní; 10. Pra ha.
novoměstské gymnasium piaristské, o s mi
třídní; 11. Rychnov, gymnasium piarist
ské šestitřídní. Do dozorčího obvodu školního
rady dra. Jana Šilhavého náležely zá-
padní Čechy a to: 12. Česká Lípa, gymn.
augustiniánů o smitřídní; 13. Cheb, gymn-
osmitřídní, světské, státní; 14. Chomu-
tov, gymn. eisterciáků, sedmitrídní (rok na to
1850 osmitřídni; 15. Klatovy, gymn.
benediklinské osmitřídn!; 16. Lito mě-
řice, gymn. šestitřídní, světské, státní (1850
doplněno na osmitřídní): 17. Most,
gymn. piaristské, osmitřídní, 18. O' stro v,
gymn. piaristské, čtyřiřídní; 19. Písek, gymn.
osmitřídní, světské, státní; 20. P'lzeň, gymn.
praemonstrátské, o smitřídní; 21. Prah ,
gymn. v Menším měslě, o smitřidní, svět-
ské, státní; 22. Žatec, gymn. praemonstrát-
ské, šestiířídní (doplněno v r. 1851 na o s m-
třídní. Na Moravě stala se osmitřidlními
gymnasia v Brně, Olomouci, Jihlavě.
Kroměříži a Znojmě. Největší obtíže
byly s nedoslatkem zkoušených a zkušených sil
učitelských a zavedením jazyka českého do
gymnasil v českých krajích za předmět učby
obligátní. Na akademickém gymnasiu ujál s
češtiny Václav Štule, na gymnasiiv
Hradci Králové Váelav Jandečk a, v Ji-
číně Josef Uhlíř, v Hradei Jindřichovu
Václav Zelený, v Klatovech P. J ose
Polák a Jan Zavadil, v Písku Frlan t.
Šilhavý
Choma
Václav Štule
Uhlíř
Zelená
Polák
Zavadil
Praha
Rychnov
Čechy
Cheb
Klatovy
Most
Písek
Žatec
Morava
Brno
Olomouc
Jihlava
Kroměříž
Znojmo
Hradec Králové
Hradei Jindřichov
Český Lípa
Váelav Jandečk
22
article
Bezděka a Karel Ninger, v Litomyšl
pozdějí O tomar Štovíček. V září 1850
bylo nařízeno: Na všech gymnasiích v kraji-
nách českých nezbytně musí býti j azy k če-
ský a jeho literatura ve všech tři-
dách předmětem povinným; jazykem tím konejž
se vyučován! samo a žákům buď dána
přiležitost, aby se v něm cvíčili také pisemný-
mi úkoly; nižší gymnasia měla se postaratio
důkladnou znalost reči, vyšsí pák o důkládné
seznání literaturý české. Akademické gymna-
sium v Praze považováno za vzorný český
ústav, do něhož měli vštupovati jen žáči, kteři
jsou české řeči dostatečně znali, aby se jazy-
kem českým úplně mohlo vyučovati. Na gym-
nasiu tom vyučovali před padesáti lety potze
po česku ředitel Váefav Kl. Kllepera
Váelav Štule, dr. Innocene Frene
a Augustin Pirchan; professbři d
Ignát Axamit, dr. Čupr, Jan Jung
mann, Jan Klumpar, dr. Pnlčírka,
Václav Svoboda, dr. Frant. Sohaj
Unschuld po česku a některému předmětu
též po německu (jako na př. dr. Pečírka pří-
rodopis česky, mathematiku německy, Axami
na nižším gymnasiu česky, na vyšším německy)i
pouze německé výklady měl jediný professor
dr. K öhler. Renkci však brzo na to roku
1853 nastalou první tyto záchvěvy českého pro-
buzení na školách utlumeny, na útlou květinku
českdu padl první mráz a zadržel na plné
desitiletí vývoj jazyka českého jakožto vyučo-
vacího na gymnasiích. Působnost zemského
úřadu školského přestala a úřadníci přiděleni
k c. k. místodržitelství.
Bezděk
Ninger
Klement
doktor
Innocen Fren
Augustin Pirchan
Axamit
Čupr
Jung
Klumpar
Pnlčírka
Svoboda
František
Pečírka
Litomyšl
Praha
Klleper Váelav Štule
Axa
23
article
— Drahota uhlí a sazby železniční
Stesky na nesmírnou drahotu uhli od stávky
uhlokopů ještě neutuchly. Naopak. V poslední
době ozvaly se z našich kruhů obchodních
průmyslových s mimořádným důrazem, když
z příčin agitačních roztrušovány byly zprávy, že
na podzim možno očekávati novou a sice prý
všeobecnou stávku horníků. Pověsti tohoto druhu
měly působiti nátlakem na majitele průmyslových
závodů, aby neopomenuli v čas zásoby uhli s
opatřiti. »Uhlobaroni« při stávce i po ní zname-
nitě pochodili, jak ukážeme na základě statisti-
ckých dokladů v některém z čísel příštích. Dnes
chceme přihtédnouti k velíce důležité okolnosti,
která má značný vliv na stanovení cen uhlí, b
možno říci, že jest jedním z nejdůležitěj šíeh
faktorů při jeho systematickém zdražování. Mi-
níme otázku tarifovou, o kteréž píše nám zku-
šený odborník: Hlavní vada, spočívá v tom, ž
máme přímé dopravní sazby po dráze do
Německa, kdežto naše domácí sazby jsou ještě
jednou tak vysoké nežli německé. Vedle toho
má Německo značnou výhodu při dopravě po
vodě. Tato dala by se snadno paralysovati úpravou
našich železničních sazeb a sice snížením alespoř
o 30 našich domácích dopravních sazeb a ne-
připuštěním refakcii, vzniknuvších konkurenci
mezi Labem a dráhou a zrušením přímých do-
pravních sazeb po dráze do Německa vůbec, jakož
i dopravních výhod k Labi. Uhelný velkokapitál,
který dnes ceny diktuje, hledal by později spásu
v jiném směru, neboť situace by se as takto
změnila: 1. Německo kupovalo by co možná
nejvíce uhlí v letní době, dopravovalo by je po
Labi na sever a obmezilo by se na nejnutnějsí
dopravu po dráze. Tím by se zabránilo nejen
nedostatku uhlí u nás v zimních měsících, nýbrž
i vysokým jeho cenám, které náš domácí prů-
mysl, hlavně ale chudší třidy snésti už nemohou.
Německo
24
article
2. Jižní Německo, které naše uhlí po dráze ode-
bírati musí, ztratilo by — kdyby jeho dopravní
sazby zvýšeny byly alespoň o to, oč byly pře
10 lety sníženy — značných výhod a nemohlo
by následkem westfalské a saské soutéže za
české uhlí tak vysoké ceny platiti. Spekulace
našich uhlobaronů není tajemstvím, kteréž by
se nedalo odhaliti. Naší uhlobaroni dobře vědi.
že situace změní se v příštím období několik
roků — v jich neprospěch, že konečně — až na-
stanou u nás spořádané poměry, až vláda pře-
stane usilovati, aby nějakou zvrácenou koaliční
politikou parlament ku práci schopným se stal
což se jí zajísté dotud nepovede, pokud bude
míti velkokapitál vliv na Němce i na naše děl-
nictvo — nadejde čas, kdy nezbytně musí se
přikročiti k upravení našich dopravních sazeb.
Zatim bude otevřeno v Čechách ještě několik
uhelných dolů i nastanou poměry v obchodu
přibližné oněm z roku 1893, ne-li jako byly
roku 1872, čím ovšem úprava platů našich
uhlokopů bude illusorní. Z těchto příčin chce
velkokapitál využilkovati nejbližšího času, aby
stálým zdražováním uhlí ještě sesílil. Byla tedy
správná domněnka již před rokem pronesená
že během tří let buďeme v Praze platíti uhlí
o 100% dráže. Naše rakouské dráhy neutrpěly
by pražádné ztráty, kdyby těch výhod, jež
poskytují Německu, poskytly nám a upravil,
Němec
Německo
Čechy
Praha
25
article
sazby tak, jako jsou pro nás upraveny
z Německa. Naopak, při větší dopravě dráhy
ještě více by vytěžily. Náš český jih postrádá,
bohužel, domácího průmyslu, který se při ny-
nějších dopravních sazbách nijak vyvinovati ne-
může. Proto je u nás upravení dopravních sazeb
nejnutnější potřebou. Nemůžeme a ne-
smímo spolehati, že kapitál uhlobaronů ochotně,
bez donucení prodá nám uhlí levněji, než Ně-
mecku. Avšak při nižších sazbách dopravních
budeme s to, platiti proti Německu vyšší ceny
a zajistíme si tím alespoň zásoby uhlí. Nějakým
výnosem, t. j. přímým vládním opatřením nelze
vůbec obmeziti vývoz uhlí do Německa, dokud
budou v platnosti příslušné smlouvy. O jioýeh
příčinách opětného zdražení uhlí přiště.
— Ze Zbraslavi. (Volby do okres
nlho výboru zbraslavského) konaly
se včeradne 19. t. m. za účasťenství všeeh
členů. Výsledek očekáván byl v celém okresu
s velikým napjetím, neboť se vědělo, že dojde
k tuhému boji mezi stranou dra. Waltra a svo-
bodomyslnými členy zastupitelstva. Strana dra.
Waltr
Německo
Zbraslav
26
article
Waltra utrpěla porážku úplnou. Z
okresního starostu zvolen byl kandidát národní
strany svobodomyslné, všeobecně vážený léka
a horlivý vlastenec pan dr. Jul. Zdeborský,
16 hlasy. Dr. Walfer zůstal v menšině 8 hlasy.
Do okresního výboru zvoleni byli: z kurie obei
venkovských zemský posll pan Frant. Boček,
starosta z Černošic, jednohlasně, z kurie měst
p. Jan Smělý z Mnišku, z kurie průmyslu
obchodu p. Leopold Kročák, správce cukro-
varu v Modřanech, za velkostatky pan Frant.
Buldra, velkostatkář v Lochkově. Z plena
zvoleni pp. František Sládek ze Slivencela
Rudolf Procházka z Komořan.
— Z Kotoru, 19. července. (Zvl. teleg.
»N. L.«) Slavný náš básnik Sund e čli é dnes
zemřel. Sundečié, rodilý r. 1825 ve vsi Gol-
něvuu Livna v Bosně, počal své básně olisko-
vali v časopisech už r. 1843, ale r. 1848
vyšla první jeho samostatná kniha » Ananie
Sanfira«. Od té doby byl literárně činný až do
pozdního věku. Kromě sbírký lyriekých versů
vydal obšírné politické práce: »Sjetval i vršietbae,
»Kula Baja Pivljanina«, SAndjolija “ Kosoricae
a j. Neměně významna jest i politiéká činnou
Sundečičova. Bylť odir. 1864 tajemníkem černo-
horského knížete Nikoly a konal mu často di-
plomalické služby. Poslední takovou sluzbu pre-
kázal Černé Hořer. 1886, kdy vymohl u pa-
peže Lva XIII. pro černohorské katoliky bolo-
službu v církevně slovanském jazyěc. Valoupiv
do výdlužby, usallil se v Kotoru, kde trávil svá
knetská léta, těše se vděčnosti a detě celého
národa srbskochorvatského.
Waltr
doktor
Jula
Zdeborský
Walfer
František
Boček
Smělá
Kročák
Buldra
Sládek
Slivencel
Procházka
Sanfira
SAndjolija
Kosoricae
Nikola
XIII
Černošice
Modřany
Lochkov
Komořany
Kotor
Golo
Livno
Boseň
Kula Baja
pež Lev
27
article
—Osobní. Z Vídně se nám telefonuje: Pro-
fessor. státní reálky v Pardubicích Vincenc Ma-
zánek byl vyznamenán titulem školního rady.
— Úmrtí. Paní MarlieRůžičková, roz.
Lehnerova, choť poštovního oficiála, zemřela ve
středu v 29. roce věku svého na Žižkově. Pohřeb
konán bude dnes o 4. hod. odpol. z ústřední síně
v Olšanech.
2 České hlasy z Moravy o spamětním
spise« moravských Němců. Z Brna, 19. čer-
vence. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dnešní »Lidové Ne-
viny« píší o publikovaném pamětním spise moráv-
ských Němců, týkajícím se jazykových poměrů na
Moravě, že jest »novým dokladem, že proti
tak očividné drzosti nezbývá nic jiného, než aby če-
ský národ hezohledně postavil se vočí německé men-
šině na stanovisko čiré většiny, jak to Němci činí
všude jinde vůči menšinám, a aby s tou největší roz-
hodnosti německou zpupnost odkázal do příslušných
mezí. K tomu konečně musí dojíti, neboť posavadní
česká shovívavost nedoznala žádného ocenění, na-
opak živíla jen německé velikášství a troufalost,
z níž vzešlo též nepříčetné jich »memorandum«,
tento horrentní výsměšek veškeré mravnosti a právu.«
— Městské zastupitelstvo na Smíchově
konalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsed-
nictvi starosty p. Elhenického. Především byl sdělen
výsledek kasovní obecních účlů za rok 1899. Dl
rozpočtu obnášely příjmy obecních důchodu
ma
MarlieRůžičková
Lehnerův
Němec
Vídeň
Pardubice
Žižkov
Olšany
Morava
Brno
Smíchov
28
article
735.379 K 34 h, kasovní výsledak však jevil se
obnosem 865.529 K 50 h; vydání rozpočteno
bylo obnosem 753.398 K 6 b, dle kasovního vý-
sledku však obnášelo 860.189 K 64 h Větší příjem
jeví se za peodané nemovítosti, platy z trhiů, za prou
elektrický atd. Menší příjem byl při obecních při-
rážkách o 25.842 K proto, že západní dráha pře-
stala platiti přirážky v dřívější výši. Ve výdajích
překročena byla položka osvětlování města, čistění
města (odvoz sněhu vyžadoval náklad o 11.000K
více). Do komise ku prozkoumání těchto účtů byl
zvoleni pp. Ferd. Drůbek, Ladislav Kubik a Joseí
Teplý. — Žádost p. Julia Bunzla a soudr. za rozdě-
lení pozemků, dříve k usedlosti »Zatlance« patřících,
byla zamítnuta z toho důvodu, poněvadž by na ulici
připadl jen zcela úzký pruh pozemku. — Vyhověno
bylo žádosti p. Frant. Jirsy za změnu v rozdělení
pozemků kat. 1269 na Smíchově. — O návzhu rady
městské na doplnění plánu poloby města Smíchova
ohledně zahrady Kinské povstala delší rozprava.
Ústav hluchoněmých v Praze získal roku 1898 velký
pozemak na západní straně Kinského zahrady blíže
usedlosti Kanclířky a Ráje a zamýšlel na místě fom
zříditi velký ústav. Poněvadž v regulačním plánu
města Smíchova nebyl pozemek tento pro zastavení
obsažen, upozornil zemský výbor obecní úřad, aby
plán byl příslušně doplněn a aby uvažovalo se
o tom, do jaké míry lze připustit zastavení Kinského
zahrady. Obec smlchovská zahájila potom vyjedná-
vání s majitelem zahrady ve příčině její odkoupení,
požadavky byly však tak značné, že na ně obce ne-
mohla přistoupiti. Mezitím ve veřejnosti byly pro-
nášeny náhledy, že zastavení zahrady a úpatí Nebo-
zízku nesmí býti dovoleno. Ústav hluchoněmých
žádal nyní na obci sdělení plánu polohy a předložil
Drůbek
Kubik
Joseum
Teplá
Bunzl
František
Jirsa
Kinská
Kinský
Kanclířka
Zatlanka
Smíchov
Praha
obecní úřad
29
article
také plány projektované budovy ústavu. Plán žá-
daný byl vypracován, obec však připomenula, že
zahrada Kinského je veřejným sadem, jehož zasta-
vení nemožno dovoliti a veřejnost zajisté protí za-
stavení tomu co nejrozhodněji by se vyslovila. Návrh
rady městské byl pak přijat. — Advokát a městský
rada p. dr. Štěpnička vzhledem na své stáři vzdal
se advokacie a zároveň i právního zastupování obc
ode dne 1. srpna. Starosta věnoval mu jmenem za-
stupitelstva dlky za dlouholeté jeho působení v há-
jení zájmů obecních. Novým právním zástupcem
obce zvolen byl p. dr. Koldínský. — Schválen byl
návrh rady městské na odprodej části ulice Pivo-
varské akciovému pivovaru. — Sdělení o převzeti
košířské elektrické dráhy obcí pražskou vzato bylo
na vědomí. — Ku konci usneseno při třetí chlaperké
a třetí dívčí měšťanské škole zřídíti pobočky.
— Z obcí předměstských. Obecní za-
stupitelstvo ve Vysočanech má řádnou
schůzi v pondělí dne 23. 1. m. o 21/2 hod. odpoledne
s důležitým pořadem. — Obecní zastupitei-
stvo v Troji- Podhoři koná v ponděli dne 23.
t. m. o 3. hod. odpol. v místnosti obecní úřadovny
v Trojí řádnou schůzi.
— Činy náboženského fanatismu. Z Brna
19. července. (Pův. zpráva »N. L.«) Farář Homol
v Obřanech náleží mezi největší odpůrce památky
Husovy. Před 6. červencem po čtyry neděle me
vždy kázání, v kterém horlit na kostnického mu-
čedníka, až základy kostela se otřásnly. Přest
však odhodlali se přece tamější ciitelé Husovi po
staviti dne 5. července večer hranici a zapáliti ji
Náhodou vítr hnal kouř z hranice směrem, kde slá
polní kříž. V své bezmezné zlobě prohlásil fará
Homola, že »kříž Kristův musí znovu vy
světiti, poněvadž byl znesvěcen ka
cířem.« Slova dodržel. Minulé neděle po požehnán
pořádal pro cesí, kterého zůčastnili se členou
Kinský
doktor
Štěpnička
Koldínský
Homol
Husův
Hus
Kristův
Trója
Brno
Obřany