3
masthead
ervence 1900. Číslo 195.
4
article
Předs.: Zába býval vaším hlídačem ? Byl jste
s ním spokojenr
Svědek: Nebyl ani dost málo, neboť jsem
zjistil, že krade. Za to jeho bratr je velice řádn
člověk, kterého si vážím a který je dosud v mých
službách.
Předs.: Vyznal se Zába v zařízení vaší budovy
Svědek: Ano, zařízení je totéž, jako před dva-
ceti lety.
Přeďs.: Pachalelé odnesli vám i pušku, která
je zde v soudním uschování. Přejete si, aby ván
byla vydána?
Svědek: Puška je majetkem mého bralra
žádám za její vrácení. Ale jinak, než abych ji od
tud musil odnésti sám. Nemám u sebe zbrojní liste
a mohl bych mít ještě k vůli tomu na ulicí mrzutos
s policajty. (Veselost.)
Svědkyně Marie Hadslínová, dozorkyně
dělí, spala v noci na 21. listopadu vedle pokoje, kde
stála pokladna a kam zloději vnikli. Když svědkyne
zablédla, že v pokoji chodí cizí lidě, způsobila hlu
a upozornila svého pána na nepředvídanou nočn
návštěvu.
Předs.: Nezaslechla jste štěkot psa ze dvora?
Svědkyně: Ne, na dvoře bylo ticho, což nám
bylo druhého dne velmi podivné.
Předs.: A nezaklepal vám nikdo za hlavou n
okno pokoje?
Svědkyně: Také ne
Předs: Vidíte, Žábo, že to svědkyně nepo
tvrzuje! Zdk se také, že jste psa, kterého jste znal
venku uchlácholil.
Svědek Jan Pašek, dělník z Vysočan, na něhož
odvolával se až do včerejška Žába, že u něho noc
na 21. listopad ztrávil, prohlašuje před soudem, ž
u něho žába tehda nebyl.
Předs.: Trváte, Žábo, dosud na tom, že jste
u svědka z večera spal?
Obž. Žába: Už na tom netrvám.
Předseda: Zelanko, jste ještě obviněn z pře-
stupku poškození osvětlovacích prostředků proto, že
jste jednou v únoru rozbil v Olšanech elektrickou
lampu.
Záb
Hadslínová
Pašek
Předs
Vysočany
Olšany
Zelanko
5
article
Obž. Zelenka: Rozbil jsme. ji holí, když
jsme se a Holubem vydali na vykradení olšanské
fary. Když jsem do svílilny chtěl dáti již druhou
ránu, vyhlédl z okna velebný pán, i hnulo se ve
mně svědomi, já se lekl a — lucernu jsem nechal
lücernou. (Veselost.)
Svědkyně Anna Pavlišínova, dcera obvině
ného, dává se do pláče, když se kolem otce ubír
k soudnímu stolci. Svědkyně stvrzuje, že zná pouze
Zelenku a Holuba, kteři k him někdy do bytu do
cházeli a někdy k nim přinesli i kusy šatů.
Obž. Zelenka: Jednou toliko přinesl jsem
k vám staročeskou sukni, kterou jsem si tam
schoval pro svou dceru! (Veselost.)
V příčině svého otce vzdává se pak děvče
svědectví.
Po opětovné, nepatrné přestávce nastává projed
návání událostí berounských z březnového dopoledne
kdy Boček byl zatčen, dostav se tím konečně do ru-
kou spravedinosti. Předseda dává při tom ostatníe
pět žalovaných odvésti z jednací slně, načež i ob-
hájci jich ppo sekr. Scheidler, dr. ryt. Nejedlý
dr. Schmaus a dr. Macháč ze soudní síně se
vzdalují. Místo za obžalovaným Bočkem zaujímají na
to dva dozorci vězňů.
Předs. Protože, Bočku, popíráte pokus krádeže
nuselské, jíž jste se dle udání Zelenkova dopustí
v noci na 21. března, jest natno, abyste nám sdět,
kde jste v onu noc meškal.
Obžal.: Byl jsem za obchodem v Bráníku
Kupoval jsem tam koně pro jednoho ze svých zá-
kazníků. Dopoledním vlakem 21. března vracel jsem
so do Berouna, kdež jsem bydlel se svou sestrou
nevěstou.
Předs.: Kde jste vstupoval do vlaku?
Obžal.: V chuchelském nádraží. Když jsem
v Berouně vůz opouštěl, zahlédl jsem pražské detek
livy, které jsem dobře znal.
Předs.: Proč jste se dal z vozu na útěk smě
rem k nádražnímu východu?
Zelenka
Holub
Pavlišínův
Boček
Scheidler
doktor
Schmaus
Macháč
Zelenkův
Beroun
Předs
Olšanský fara
6
article
Obžal.: Domníval jsem se, že tajný Binder
přijel do Berouna proto, aby mne zatkl i chtěl jsem
tomu předejíti, abych snad neměl ze všeh
pstudu. (Veselost.)
Trvd udraětvu uva vjchvdp nvuí-lia
pravda?
Obžal.: Ano. Utíkal jsem ke druhému z nich
jímž se právě valně nevychází a přeskočiv dvířka
pospíšil jsem přes schody na ulici. V tom však stá
za mnou Špaček a s nejvyššího stupně u schod
vypálil po mně první ránu, jíž mně zasáhl malíček
pravé ruky.
Předs.: Spaček tvrdí, že jste prvou ránu
dal vy!
Obžal.: To není pravda. Neměl jsem vůbec
v úmyslu střílet a učinil jsem tak teprve, když za-
zněla prvá rána z bambitky Špačkovy. Pak jsem se
dal na útěk silnicí podle dráhy a slyšel zn sebou
hlasy: »Chyťte ho, chyťte hol!« Aby mi nikdov
cestu nepřišel, vypálil jsem do vzduchu opět jednu
ránu z revolveru. Bylato výtečná zbraňa
jsem dobrým střelcem. Kdybych byl chtě
někoho zastřelit, nebýval bych běžel, nýbrž byl bych
se zastavil. Mimo to musil jsem zbraně užíti na
svou obranu. Houf lidu za mnou házel kameníma
byl by mě zmrzačil nebo zabil.
Předs.: To se nedivte, vždyť jste do nich
vydaj 17 střelných ran a ještě jste
v běhu zbraň nabíjel.
Obžal.: To opět není pravda. Vydal jsem cl
kem pět ran a nabíjení zbraně v běhu nebyJo ani
možné.
Předso: Střílel jste do lidí ve vzdálenosti 10
až 20 kroků, ba na starého Marka vypálil jste ránu
z blízkosti pěti kroků. A konečně vytáhl jste zi boty
na téhož svědka nůž.
Obžal.: Ani to se s pravdou nesrovnává. Kdyi
mne Marek skolili voláno bylo se všech stran: » Ka
menujte ho, zabte hodl« Starý Marek sám zasadil m
do hlavy kamenem ránu, tak že mi nezbývalo, než
pohroziti mu nožem. Nieméně jsem nůž ani ne
olevřel.
Binder
špačkův
Marek
sám
Beroun
Předs
7
article
Předs.: Pravda jest, že vás musili strážníe
vůči pobouřeným davům vzíti v ochranu, ale řek
jsem; že to nebylo nic divného po vašem jednání.
Veř. žalobce: V domácnosti. vaší naleze
byl soudní komisí, ještě jeden revolver?
Obžal.: Ano, ale byl porouchaný
Veř. žalobce: Tvrdíte, že jate provozova
obehod s koňmi. komu pak jste je prodával, nebo
pro koho jste je kupoval?
Obžal.: To je těžká věc, abych to prozradil
Když jsem vyšel z pankrácké trestnice, marně jsem
si hledal zaměstnání, až konečně setkal jsem s
v Krči s neznámým pánem, kterému jsem se
svěřil a tu mi neznámý pán řekl, že mně vždy
dá živobytí, jen abych před ostatním světem
zamlčel, že mne bere do svých služeb
jinak že by to valně jeho závodu škodilo. Je to jeden
valký boháč a tuze hodný pán.
Obhájce dr. Freund: Košile je těla bližší, nel
kabát. Povězte otevteně, za koho jsle s koňmi ob
chodoval?
Obžal.: Ne, to nemohu. Jisem vázán čest
neým slovem a to je u mne všechno-
Kdyby se to dostalo do novin, příšel by miů
příznivec o mmoho tisíic. . .
doktor
Freund
Předs
Krč
8
article
Obhájce dr. Freund:. Dejte pokoj s tukovým
čestným slovem, zde se v první řadě jedná o vás.
Obžal.: Nemohu si polmoci, ne-
řeknu ton .
Svěduk, tajný zřízence policie Frant. Š paček
uvádí, že s Bindrem a Fořtem docházel již od No-
vého roku častějí do Jolínkova bytu v Michli, protože
lpělo na Zelenkovi podezření, že je ve spojení
s Bučkem, jenž svými výpravami ohrožoval bezpeč-
nost pražského okolí. Konečně sdělil detektivům Ze
lenka místo Bočkova pobytu a oznámil jim také
že věci v okolí Prahy odcizené zpeněžuje Bočel
v Plzni, kdežto předměty z venkova že zpeněžuj
v Praze, aby se věc neprozradilay Když to detekti-
vové oznámili úřadu, nařídil jim komisař Protiven
ský dne 21. března ráno, aby se neprodleně vydalí
na cestu do Berouna.
Na to líčí svědek již věci s dostatek známé
Když obžalovaný vyskočil z vozu v berounském ná
draží, byl mu svědek v patách i zvolal za ním
»Bočku, slůj!« Ale Boček nedbal a utíkal, až ko
nečně na schodech vypálil po svědku ránu.
Předs.: Viděl jste, že na vás mířil?
Svědek: Otočil se spěšně a náhle vystřeli
doktor
Freund
František
Binder
Fořt
Jolínkův
Zelenka
Bočkův
Boček
Michle
Buček
Praha
Bočel
Plzeň
Beroun
Předs
9
article
Předs.: Fičela vám kule u hlavy, nebo nad
hlavou?
Svědek: To jsem nepozoroval.
Předs.: Žalovaný udává, že první výstřel pad
z vaší strany.
Svědek: Není pravda. Střelil jsem teprve n
odvetu a hned potom začal jsem křičeli: »Chyťte ho
je to lupič, chyťte ho!« Boček utíkal podle náspu
k železnému mostu, kdež střelil po dělníku Gross
kopfoví, jenž mu nekladl pražádných překážek. Kdyí
jsem to viděl, zvolal jsem: »Lidé, kdo jste ještě ne
utíkal, dejte se do běhu, on už je vystřílen!« V tom
slyšel jsem ze zástupu hlas: »Vy byste nám dal
vždyť znova nabíjí!« Konečně byl starým Markem
zadržán proto, že dostal ránu kamenem.
Předs.: Kolik ran vypálil obžalovaný celkem
Svědek: Jak jsme to počítali, bylo jich
jedenáct.
Předs.: Zalovaný se hájí tvrzením, že by
kamenován i že střílel na svou obranu a n
v úmyslu nepřátelském
Svědek: Z dálky nemohl jsem vše podrobně
pozorovati. Z toho, že střelil do mne, soudím, že as
zabrániti chtěl svému zatčení.
Předseda: Krvácel Boček, když jste k němu
přišei a když jste mu dával pouta?
Svědek: Krvácel z nosu. Také jsem postřehl
že ho lidé kamenovali, když jsem je však napomenol
odpovědělo se mi: »Vždyť nás kamenoval, spravíme
si to s ním sami, co se do toho pletetel-
Další svědci polvrzují výpověď předešlého, což
obžalovaný vše šmahem popírá.
Ke konci vyslechl předseda znalce zbraní pp
Novotného a Hušera, kteří podali dobrozdání
že revolvér, jehož Boček užil, způsobilým jest k tomu
aby na vzdálenosť dvaceti kroko
přivoditi mohl smrt.
Na to několik minut před 7. hodinou večern
bylo líčení skončeno a pokračování v něm ustano
veno na dnešní 9. hodinu rannl.
(Pokračování.)
Boček
Gross
kopfový
Marek
Novotný
Hušer
Předs
10
article
Sedlecké demoustrace.
Vylíčili jsme v listě svém výstup mezi čelni-
ckým poručíkem Ditrichem a lékařem p. drem
Oldřichem Šimáčkem v Selci, i že p. dr. Šimá-
ček byl žalován pro přestupek urážky na cti, jsu
obviněn, že odsedl od stolu, k němuž přisedl poru-
čík Ditrich, a že vyzval ostatní hostv, by od stolu
»u něhož sedí člověk, jenž národnost svoji zapírá«.
odsedli. Znamo též, že ku projednání ( žaloby určen
byl vrchním zemským soudem okresní souď v Tá
boře, který uznal p. dra. Šimáčka při ličení vinným
zmfněného přestupku a odsoudil jej do vězení na
48 hodin, kterýž trest proměnil současně v peněži-
tou pokutu 20 K a k náhradě 26 K 2 h. na výlo-
hách soukromému žalobci, který dostavil se k líčení
jako svědek.
Z rozsudku tohoto odvolaly se obě strany, ná-
sledkem čehož konalo se u krajského soudu v Ta
boře dne 12. t. m. odvolací líčení. Obhájce p. dra.
Šimáčka p. dr. Bláha žádal při něm sproštění
svého klienta, kdežto státní zástupce Kuttel-
wascher navrhoval trest vězení.
Soud však v příčině viny potvrdil rozsudek
prvé instance, ale odsoudil pana dra. Šimáčka k pe
něžní pokutě 40 K ve prospěch chudých města
Sedlce výrok v příčině náhrady výloh v obnosu
26 K 2 h však zrušil, protože pojati se mají do
soudních útrat.
Ditrich
Šimáček
Šimat
Bláha
Selec
Sedlec
Kuttel
11
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
XXXII. mezinárodní amatérské
závody veslařské
v neděli 15. t. m. o půl 4. hod. odpol. na Vllavě
mezi Dvorci-Podolem. Závody tyto jsou pořádány
pod záštitou »Ústřední jednoty veslařské z Čeche
veslařským klubem »Blesk« a veslařským klubem
»Slavia«. Závodní pravidla »Ústř. jed. veslařské
Čechs. — Dráha rovná po vodě 2000 m. — Start
pevný. Vrchní soudce p. Emanuel Balcar. — Startér
p. Karel Reisner. U cíle p. dr. Frant. Sedlmayer.
Sonuevský sturp Jonutiteuner(z Uěstř. Jednou
veslařskou z Čech), JUDr. Otak. Vendulák (za vesla
ský klub »Blesk«, Praha). Antonín Berkovec (za
veslařský klub »Slavia«, Praha). Závodní výbor
pp.: Josef Renner, předseda. Gustav Herschman
místopředseda, BedřichHingst, jednatel, B. Studený
pokladník, Antonín Berkovec, Jan Čížek, Jan Keji
dr. Frant. Prokop. Jesel Příhoda, Alois Rychlík.
Lékaři: MUDři. A. Engelbrecht a Fr. Prokop.
Nejzdravější a jeden nejhezčích sportů, »sport
veslařský«, jest u nás v úpadku. Není se ale tomu
co diviti, když povážíme, že povstávají přes no
všeliké nesmyslné sporty, jichž účastníci liché spor.
tovní slávy lehko nabývají. Tu pak tím více dlnžn
uznati obětavost staré naší gardy veslařské, která
nelituje ni peněz ni práce, by spor veslařskýu
nás stejný krok držel s cizinou. — Ačkoliv se celé
závody sevrkly pouze na match našich pražských
klubů, přece zápasy seniorských čtyrek byly vele-
zajímavé a každého sportovníka uspokojiti musily.
Balcar
Reisner
doktor
František
Sedlmayer
JUDr
Otak
Berkovec
Renner
Herschman
BedřichHingst
Čížek
Jan Kea
Rychlík
A Engelbrecht
Prokop
Podol
Čechy
Praha
Francie
Slavia
12
article
Palmn vítěznou tentokráte odnesla »Slavia« a vše-
obecně blahopřáno ku výsledku tomuto obětavému
předsedovi »Slavie« p. J. Rennerovi. Doulejme, že
příští rok shledáme se s četnější soutěží.
Pořad závodů veslařských.
I. Čtyrky. Závod o čestnou cenu král. hlav
města Prahy. Vítěz z roku 1899: V. K. »Blesky
v Praze.t
Startují: 1. Veslařský klub »Slavia«, Prah
Filip Bouzek, Jindřich Rychlík, Frant. Kabeřábek
Stáňa Kindl, Jan Čížek, kormidelník. 2. Veslařský
klub »Blesk«, Praha. Ferdinand Novák, Otakar Kra
jíček, Jaroslav Trojan, Václ. Závorka, Frant. Havel
kormidelník. Vítězem »Slavia« v čase 7 min. 274
vteř. před »Bleskem« 7 min. 341/s vteř. Zuřiv
boj až do 1500 metrů, kdež přovaha Slavistů je
patrna.
II. Jednoveslovky mladších. Závod o čestno
cenu »Ústřední jednoty veslařské z Čech«.
Startují: 1. Veslačský klub »Slavia«, Praha
Eduard Haylíček. 2. Veslařský klub » Blesk«, Praba
Maxmilian Jelínek. 3. Veslařský klub »Blesk«.
Praha. Beda Prokop: Lehké vítázství sláršího v
slaře Havlíčka za 6 min. 61/4 vteř. před letošním
začklečníky Jelínkem (8.321/%) a Prokopem (8.433/2).
III. Čtyrky mladších. Závod o čestnou cenu ve-
slažského klubu »Bleske. Vílěz z r. 1898 a 1899 : v
KI. »Blesk« v Praze. Startuje pouze: Veslařský klub
»Slavia« Praha. Karel Bernau, Miroslav Novák, Adolí
Maixner, Richard Dobrkovský, František Matucha
kormidelník. »Slavie« vesluje walkover v čase 8111 /.
Současně odstartován též následující závod.
J Renner
Bouzek
Rychlík
František
Kabeřábek Stáňa Kindl
Čížek
Novák
Otakar kra
Trojan
Václ
Závorka
Havel
Haylíček
Praba
Jelínek
Beda Prokop
Havlíček
Prokop
Bernau
Maixner
Richard dobrkovský
Matucha
Praha
Čechy
Bleske
Slavia
Veslačský klub
Blesk
13
article
IV. Dvojky párové. Závod o čestnou cenu »Če-
ského Sculling Čerelu«. Vítěz z r. 1898 a 1899 :
Kl. »Slavia« v Praze: Stastuje pouze« Veslařský klub
»Slavia«, Praha. Otakar Kryšpín, Boh. Černý. Pěkným
stylem veslováno opětně jako walkover v čase 7.513/
V. Čtyrky I. třídy. Závod o čestnou cenu »Úst.
jednoty veslařské z Čech. Startují: i. Veslařeký klub
»Slavia«, Praha. Filip Bouzek, Jindřich Rychlík,
František Kadeřábek, Stáňa Kindl, Jan Čížek, kormi-
delník. 2. Veslařský klub »Blesk«, Praha. Ferdinan
Novák, Olakar Krajíček, Jaroslav Trojan, Václav
Zázvorka, Frant. Havel, kormidelník. Opětně utkaj
se obě seniorská mužstva a vítězí po tuhém boj
»Slavia« v čase 7 m. 33 před »Bleskem« 7 m. 474.
VI. Osmý. Závod o čestnou cenu veslařského
klubu »Slavia«. Vítěz z roku 1898 a 1899: V. K
»Slavia« v Praze. Startuje pouze: Veslařský klu
»Slavia«, Praha. Karel Bernau, Miroslav Novák, Ad
Maizner, Richard Dobrkovský, Filip Bouzek, Jindřich
Rychlík, Frant. Kadeřábek, Stáňa Kindl. Jan Čížek,
kormidelník. Opětný walkover pro »Slavil« v čase
7.22/4. Mužstvo na osmičce pěkně zveslováno.
** Athlatické závody A. C. »Sparlae,
pořádané při slavnosti českoslovanského ob-
chodního pomocnictva na výstavišti dne
15. července 1900. Třetí klubovní meeting »Sparty«
pořádán tentokráte ve výstavišti a byl atrakcí slav-
nosti obchodního pomocnictva. Návšlěva byla velice
slušná, ale velké vedro výkony statečných Spartánů
silně stěžovalo. Jelikož většina starších závodníků
nestartovalo, objevili se u startu mladší athlefi kluhu
a mnozí z nich dokonce poprvé slartovali. Z těchto
vyníkl Souček při bázení topšem a koulí a zdá se
že bude jednou důstojným soupeřem Jandovým.
Klement
Otakar Kryšpín
Boh
Černá
Bouzek
Rychlík
Kadeřábek
Stáňa Kindl
Čížek
Ferdinan Novák
Olakar Krajíček
Trojan
Zázvorka
František
Havel
Bernau
Novák
Maizner
Richard dobrkovský
Souček
Jandův
Praha
Čechy
Sculling Čerel
Slavia
Veslařeký klub
Athlatický závod A . C
Sparta
14
article
Závodiště bylo malé a pouze 175 metrů dlouh
dráha lepších výkonů nepřipouštěla
I. Běh na 100 yardů. 1. Vosátka 104/4, 2
Koudela, 8. Bartl. 8 závodníků u starlu.
II. Běh na čtvrt angl. mile. 1. Koudela
3. Kupec, 3. Strohschneider. 5 běžců u startu.
III. Běh na půl angl. míle. Handica
1. Todl (20) 2.241/4, 2. Špička (25), 3. Strohschneide
(O). Startuje 6 běžeů.
IV. Běh na 1 angl. míli. 1. Strohschneiden
5.237/s 2. Špička. 5 athletů u startu
V. Závod na 3 angl. míle. 1. Špičk
18.351/4, 2. Petzold, 3. Nemastil. Šest závodníko
u startu.
VI. Běh přes překážky na 120 y ard o
1. Čvančara 181/s, 2. Koudela 191/s. 6 startujících.
VII. Házení toušem. 1. Souček 32 m. 7
cm., Křeček, Huřenovský. 11 zápasníků startuje.
VIII: Házení koulí. 1. Souček 11.24 m.,2
Šmejkal 1003 m., 3. Křeček 10.01 m. 8 startujících
IX. Házení oštěpem. 1. Souček 50 m.,2
Šindler 46.90 m., 3. Hořenovský 45.25 m. 10 star
tujících.
X. Trojskok. 1. Vosálka 12.43 m., 2. Bart
11.71 m., 3. Hořenovský 11.57. 7 startujících.
XI. Skok o tyči. 1. Kalík 2.60 m., 2. Hoře
novský 2.50 m. 4 startují.
XII. Skok do výše. 1. Hořenovský 1.43 m
2. Koudela 1.38 m. 4 slartují.
XIII. Vzpírání břemen. Obouruč 50 k
ednoruč po 30 kg. 6 startujících. 1. Pětník, 2. Šmej
kal, 3. Křeček.
XIV. zápas. 1. Pětník, 2. Šmejkal, 5 zápas
níků zápolí.
K. R--r.
Bartl
Koudela
Strohschneider
Petzold
Nemastil
Souček
Křeček
Huřenovský
Šindler
Hořenovský
Skok
Kalík
Pětník
Šmejkal
K R
2 Šmejkal 1003
Koudela 191 / s
Bart 11.71
5.237 / s 2
centimetr
star
m 2
m . 4
kg
15
article
Athletika a sportovní hry.
** Z Paříže dochází nás zajímavá zpráva
značněm úspěchu českého athlety. Sděluje se nám
telegraficky, že osvědčený borec, člen Athl. klub
»Sparty« v Praze, pan F. Janda, zúčastnil se v ne
děli olymplckých závodů v Paříži. Při závodě v há-
zení toušem o mistrovství světa získal dru
hého místa za Maďarem Bauerem, který nedávno
trainingu hodil 38 m a porazil znamenitého athletu
Američana Sheldona a celou řadu nejlepších zápas
níků celého světa. O bližšíchi podrohnostech závod
neopomeneme ještě z právu podatl.
F Janda
Maďar
Bauer
Američan
Sheldon
Paříž
Praha
Athl . klub
Sparta
16
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Český právník o našem národním
školství a jeho učitelstvu.
Hlasy českého učitelstva, které po tak drahná
léta a stále důrazněji žádají za dávno potřeb
nou nápravu poměrů národního školství našeho
a jež dosud nalézaly hluché uši a pramáloci
llivá srdce na místech »rozhodujících“, odr
žejí se již v kruzích naší intelligence. Je toh
svědectvím vzrůstající účastenství vynikajícíei
mužů vědy a uměny zástupců kruhův samo
správných a politických k »otázce učitelské«
která správně se pojímá jako zároveň otázka
obecného školství a jim podmíněné lidové vzdě-
lanosti a národní a hospodářské naší zdatnosti
Sluší uznání a dík všem, kteří věnovali svou
pozornost a práci otázce českého učitelstva
věru »tohoto ubohého hněteného stavu a takřka
intelligentního proletariátu o hladu se trápíceího,
tohoto duševního dělnictva s pracovní dobou
mnohdy dvanáctihodinnou a delší« ; sluší urznání
a dík také osvědčenému českému právníku
JUDru. Františku Jokliiklovi, jenž ve
spise O poměrech národního školství
a učitelstva v království českém (s
Praze 1900, 8° str. 58, nákladem vlastním) na
základě školního zákonodárství a bohatého ma-
terialu »živého«, totiž z učitelstva, na rozsáhlý
dotazník odpověděvšího a také v časopisech
určitá dáta snášejícího, vypracoval »zdrenjíeí
ahžalabu stávajících mezi učitelstvem a ve škol
soustav, řádů, poměrův i osnovatelův, udržova-
telův a ředitelův těch poměrův«, aby důraznou,
jasnou a přesvědčivou řečí volala za obrat v
nynější politice školské, za její nápravu a zlep
šení ko všem, kteří se školstvím národním jak
koli se stýkají, k inspektorům, úřadům, kruhům
samosprávným, poslancům sněmu království če
ského.
JUDr
Jokliikl
Praha
17
article
Členářům »Národních Listů«, které vůbe
a ve své Školské hlidce zvláště vždycky ujímaly
se školství obecného v duchu národním, v duchu
svobody a pokroku a ovšem ve smyslu samo-
správy, dáta a vývody Joklikovy znějí tónem
dobře známým; nieměně přece i je chceme
upozorniti na záslužnou práci našeho právníka.
poněvadž fakta staršíquvádi ve spojení s fakty
doby nejno vějšl, sbírá je v přehledný celek
pro svou bohatost obsahu, dobře členěného, jest
výbornou, instruktivní knihou pro každého, kdo
o stinných stránkách národního školství a jeho
učitelstva chce zvěděti prav du.
Úkol školy, především vzdélání lidstva
prostředkujieí, jest dvojaký: pěsťovati ducha —
vyučováním, a pěstovati povahu — vychovává-
ním (mravní kázní). Prvního úkolu dbá se
příliš, druhý úkol se zanedbává, je v plénkách.
Joklikův
18
article
Tdea slvobo dy sko lisiké musf s
tedy vyšetřovati ponejvíce v oboru vyučování
Jenom tehdy, jsou-li osvěta a ji prostředkujíe
učení účelem sama sobě, jsou svohodny
slouží-li však učení, škola, vědění účelům církve
neb účelům státu, tedy úcelům jiný m, nejsou
svobodny, podřizujíce se zájmům theokracie
monarchismu (dynastismu), despotismu (absolu-
tismu), militarismu; i trvá svoboda školy jen
při demokratismu, jemuž jedině jde o osvícen
občanstvo. Škola demokratická již jazykem vy
učovacím a pěstováním dějin domácích nabude
rázu národního jako přirozeného svého z na-
ku; jen slepý národní šovinismus a fanatismus
může národnost učiniti úkolem školy, jak
děje se v Uhrách. — Rozeznávati pak sluší
svobodu učení se a svobodu vyuč o v ál ní
kterých neznal katolický středověk; dále svo-
bodu vědy, jež (spolu se svobodou svědomí
jest prohlašována za jeden ze základních ka-
menů novodobých ústavních státův, které také
nebrání svobodě vyučování, dovolujíce
zakládání škol soukromých, ke kteréž svobodě
náležejí svoboda vyučovací (didaktická)a
svoboda stavu učitelského i vyučovací
i právní, jejímž idealem odborná samospráva
učitelská.
Uhry
19
article
Nynější poměry domácí založeny
základním zákonem státním, jenž vědu a jeji
učení prohlásil za svobodné a vyslovil svobodu
i v zakládání učilisť soukromých. Ve skutk
však svoboda vyučování jest obmezována i na
universitách, ač tu platí samospráva a nesesa-
ditelnost učitelstva. I věda, soukromě pěsto-
vaná, podléhá dozoru politiekému a policejnímu.
Škole obecné říšským zákonem přiřčený úko
nevyhovuje požadavku svobody školy, neboť zá-
klad »pro hodné lidi a občany« může vykláduí
se — a také vykládává — i ve smyslu nej-
zpátečnějším; ve smyslu určitého politického
směru; ve smyslu řišského rakušanství, pro
»národnost rakouskou«, což je jenom obměn
snáhy gormanisáční; ve smvslu výchovy pouze
pro vlast »širší« a nikoli pro s domov, vlas
»užší«, kteréž rozeznávání jest přiznačně ra-
kouské.
Svoboda vyučovací (didaktická
týká se předně učiva, v němž zdánlivěc by vedla
k nebezpečné rozmunitosti od hlavy k hlavě, od
školy ke škole, od okresu k okresu, a podruhe
methody, o jejíž uvolnění asi nebude sporu.
20
article
Záhadu bezuzdnosti u volbě učiva a zase jeho
reglemování shůry, jeho diktování dlužno řešii
připustěním stavovské samosprávy, tedy povo-
láním stavu učitelského ku výběru a úpravě
učiva, kteráž samospráva by sice vedla k expe-
rimentování, které však zabezpečuje pokrok
postupem času přece jeh ustaluje to nejlepší
nejvýhodnější a brání spíše libovůli než aukto-
ritavnucená a cizí. U nás o této samosprávě
není ani slechu, v byrokratismu inspektorském
můze diktatura školská spatřovati vzoř svůj
učivo upraveno šablonovitými a puntičkářskými
předpisy; je-li kde jaká mezera v nich, vypl-
ňují ji rozumy neomylných inspektorův u nich
dokonce platívá: Methoda vyučovací, to jsem
já! a kteří nesnášejí odchylného mínění; jim
je špatnou odpovědí (na otázku, kolik stojí 5
housek 2krejearových): 5 housek stojí 5krát
2 kr., než nuti k odpovědí: 5 housek stojí
tolik, kolik je 5krát 2 krejcary; čítanky schva-
luje c. k. ministerstvo a dbá se o to, byse
co jen možná neměnily; také, by na učebne
pomůcky nebylo vydání, kterého z veřejných
peněz vojsko atd. tolik potřebuje; podrobně
okresní osnbvy učebné se předělávají, když na
stoupí nový inspektor, pří čemž ovšem nesmí
vystoupiti z rámce povšechných šimlův a před-
stavují koníčky, na nichž učjtelé se svázanýma
rukama jezditi musí; na přepisech a opisech
okresních osnov jeví se mnohopsavost, u byro
kratismu tak oblíbená.
krejcar
21
article
Sebevzdělávání učitelstva jes
podmínkou k dosažení samosprávy jeho a spo
čívá na předběžném vzdělání v ústavechi uči-
telských. Učitelstvo samo i v zapadlém ven-
kovském působišti snaží se po sebevzděláván
skrze literaturu, volá po vzdělání akademickém,
účastní se universitních přednášek pro lid, při
náší značné oběti odebíráním časopisův, knih
hudebnin. Ale školskosprávní byrokratismus
nemá proto smyslu a srdce udržuje nedostá-
tečné vzdělávání na dnešníčh ústavech učitel-
ských; nepodporuje vzdělávání učítelů na ku
sech při středních školách opatřením bezplatn
dovolené, ano, ani tytoskursy v čas neohla
šuje; přetěžuje učitele — špatně placeného.
takže musí mimo školu rodině výžívu zjedná
vati — pracemi někdy od 7. hodiny ranní až
do 8. hodinyvečerní spůlhodinnou přestávkou
polední; nedbá o s dostatek řádně dotovanýc
a pokrokovými knihami opatřených okresnfe
knihoven, někdy takřka nepřístupných. Učitel
stvo ve svém volání po samosprávě stavovsk
má kruté nepřátele v soustavách klerikalismu
a byrokratismu
Tak líči Joklik nynější obecné školství, n
němž »s dobré polovice, ne-li více, záleží poli-
tický vývoj národů, států, společnosti. « Odpo
vědět na jeho vývody, neb některé z nieh
obmeziti, na pravou míru přivésti, sluší přede-
vším a hlavně zástupcům nynější s prá vy
školské, jimž jsou k tomu také všechny pro
středky k ruce ! Naše hlídka, která po všechna
léta svého trvání též snášela hlavně doklady
nedostatkůvu provádění zákonů skolských
když již musila s nimi počítati, může jenom
práci Joklikovu k pilnému studiu kde komu
doporučiti.
ústav učitelský
22
article
Učitelský sbor v Nadějkově oslav
v neděli dne 22. července čtyřicetiletou činnost uči
telskou pana Jana Hůrky, řídícího učitele v Naděj
kově, za spoluúčinkování okolních učitelů, místníc
spolků a korporací
Suppřentské místo. Při zemské vyšš
reálce v Jevíčku obsadí se počátkem školního roke
1900—1901 místo náměslního účitele frančiny. Žá-
dosti buďtež podány do konce srpna ředitelství.
Komenského J. A.: Labyrint svě ta
ráj srdee. Rozborem a výkladem opatřil a upravil
Frant. Bílý. Třetí vydání. Nákladem J. Barviče v Brně.
Kniha tato byla výnosem ministerstva kultu a vy-
učování ze dne 15. června 1900 č. 16360 k četbě n
veškerých českých veřejných středních školách a vý
nosem ze dne 3. dubna 1900 č. 5791 na všech ústa-
vech učitelských připuštěna.
Hůrka
Komenský
František
J Barvič
Nadějkov
Jevíčko
Brno
23
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Káva v kavárnách pražských bud
zdražena. Představenstvo společenstva pražských
výčepníků svolalo ná včerejší dopoledne schůzi ka-
várníků za 4im účejem, aby porokováno bylo o zdra-
žení cen za kávu. Schůze konala se v holelu »u arci-
vévody Štěpána«. Dostavilo se 14 kavárníků. V prů-
běhu rozpravy bylo uvedeno, že kavárníci značně
jsou stížení daní cukerní a zdražením plynu, tak
požadavky obecenstva o opatření časopisů jsou zvý-
šeny atd. Zdražení kávy jest dle pronesených ná
hledů oprávněné a odůvodněné. Odpoledne bylo
v rokování pokračováno v kavárně Kaisrově. Vý
sledkem debaty bylo usnesení, že od
1. srpna v kavárnách zvyšuje se cena
nádobky kávy o 2 kr. Ve příčině poplatků za
používání karet bude rozhodnuto ve schůzí příští
Usnesení o zdražení kávy bylo skoro jednohlasné
Dotyční mejilelá kaváren, kleří ve schůzi nebyli pří
tomni, budou o usnesení zvláštní čepulací vyroz
uměni. Majitelé kaváren na Příkopě podepsali pro
hlášení, v němž se zavazují zaplatit pokutu 1000zl
v případě nedodržení tohoto usnesení,
Štěpán
Kaisrův
24
article
Kurs pro učitele pokračovacích škol ob
chodních, pořádaný Českým obchoduím museen
byl včera dne 16. t. m. zahájen v Českoslovanské
akademii obchodní. Předseda pan F. rytíř R ašír
z Rýzmburgka zahájiv kurs poukázal, že byl
již dávným přáním musca, aby byla dána příleži
tost učitelům, kteří vyučují na pokračovacích ško
lách obchodních, aby mohli své vědomosti vědami
obchodními obohaliti. Museum činí tak dnes, zaha
juje měsíční kurs věd obchodních, aby vyhověno
bylo naprosté potřebě rozšířiti obchodní vědomost
učitelům obchodních škol a aby učiněn byl počátel
k reformě namnoze chybného vyučování na školách
těchto. Místopředseda pan Vácfav Karbus po-
ukázav na momenty, které přiměly museum, aby
kurs byl uspořádán, upozorňuje na velkou důleží
tost kursu tohoto pro výchovu našeho obchodnictv
vůbec. Kurs vznikl vskutku z praktické potřeby
školy obchodní pokračovací postrádají vyškolenýck
sil. Má-li tudíž výchova našeho obchodního pomoc-
nictva přinésti ovoce, musí nejen theorie, ale i celý
duch pokračovacích škol směřovati k tomu, aby
vyšli z nich lidé řádní, k samostatnému obchodo
vání sehopní. Pan dr. J. Řežábek, ředitel Česko
slovanské akademie obchodní akcentuje potřebu do
statečného vzdělání pro učitele pokračovacích škol
obchodních; dokud věc nebude napravena tak, aby
zřízeny byly na školách technických stolice věd ob-
chodních, kde by učitelé hledané vzděláni našli, jes
nutno započiti práci obrozovací kursy, ku kterým
dalo České obchodní museum dnešním dnem po-
čátek a bude zajisté nutno je opakovati a speciali
*Organisační sjezd mistrů pekařskýc
z Roudnice a okoli pořádá ve čivrtek dne 19
t. m. Ústřední jednota pekařů z Cech, Mleravy
sovat
Vácfav
Karbus
doktor
J Řežábek
Roudnice
Cecha
učitel pokračovací škola
Česko slovanský
25
article
Slezska o 2. hodině odpol. v Roudníci. Pořádek;
1. Zahájení sjezdu. 2. Dnešní poměry a stav ře-
mesla pekařského, referuje jednatel Ú. J. pan Frant.
Oplt ze Smíchova. 3. Odborná organisace a tisk
referuje p. MUC. Bob. Bělík, tajemník ÚI. J. 4. Při-
jimání členů Ú. J. Představenstvo Ú. J. vyzývá ve-
škeré druhy ku hojné návštěvě sjezdu tohoto.
Z Prahy odjezů v 11hod.50 min. z nádraží spo-
lečnosti státní dráhy v Hybernské ulici.
* Výatavka praci z kursu knihařského
na zlacení hřbetů, která určena byla toliko na ne-
děli dopoledne, prodloužena jest do čtvrtka dne
19. t. m. Nalezá se v nových místnoslech musej-
ních v Truhlářské ulici čís. 7 a jest olevřena po
celý den
Výstava řemeslných prací učednických
z Bavorova a okoli pořádá v míslnostech školní
budovy v Bavorově od 11. do 18. srpna t. r. Pro
výstavu již teď je živý zájem. Na wýstavce ze
letos očekávati velkou návštěvu nejen místníbo a
okolního obyvalelstva, ale i těch, kteří přijedou do
Bavorova na slavnost stoletých narozenin básník
Chmelenského ve zmíněně době pořádanou. Ku
slavnostnímu zahájení výstavky bude pozváno tech-
nologické museum v Praze a ku slavnostnímu nkon-
čení Národní jednoly pošumavské, která horlivě se
stará o hmotné povznošení českého lidu v Pošu
maví.
František
Oplt
Bob
Bělík
Výatavka
Nalezá
Smíchov
Praha
hybernský ulice
Bavorov
ÚI
26
article
Národní jednoty.
Národní jednoty.
Národní jednota pošumavská.
Schůze ústředního výboru NJP. koná se dnes
v úterý o 7. hod. več. v místnostech jednoty (ve
Vodičkově ulici, v domě »Národní kavárny«,
I. poschodí).
Národní jednota severočeská
ZNárodníjednoty severo četské.
XV. valná hromada Národní jednoty severočeskě
konati se bude v neděli dne 22. července 1900 o 9.
hod. dopol. ve velké dvoraně Měšťanské besedy
Prazea 1. Zahájení schůze. 2. Čtení zápísu předešl
valné hromady. 3. Zprávy: a) jednatelská, b) po-
kladní a účetní, c) revisorů účiů. 4. Volby doplňo-
vací. 5. Volné návrhy. Páni delegáti žádají se, aby
návrhy své oznámili písemně nejdéle do 20. t. m.
ústř. výboru. V předvečer valné hromady dne 21.
července t. r. o 8. hod. večerní konati se bude přá-
telský večírek v malém sále Měšťanské besedy. Po
valné kromadě odpoledné zúčastní se účastniei
valné hromady slavnosti Sokolské na výstavišti,
pořádané ve prospěch českých menšín. Obšírná vý-
roční zpráva, kterou sestavíl ústřední výbor, zasílána
bude dnešním dnem počínaje všem odborům. Zapo-
čato též se zvaním korporací i jednotlivců. Abe
valná hromada léto naší obranné jednoty důstojně
representovati se mohla, jest žádoucno, by bylo úča-
stenství nejhpjnější
Zapa
Vodičkův ulice
národní kavárna
Prazea 1
27
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Schůze správ-
ního výboru kopala se dbe 13. července za před-
sednictví br. náměstka starostova Venduláka. —
Vzdána počest památce zemřelého br. Jana Doležala,
dlouholelého člena přispívajícího. Jednatel sdlětuje,
že došla Jednoty čelná řada pozvání ku slavnostem
sokolským a že byla vyřízena tím, že k význam-
nějším slavnostem byly zaslány blahopřejné dopisy.
Br. Minařík, který resignoval na členství ve správ-
ním výboru, bude dožádán, aby ve výboru na dále
selrval. Ve příčině slavností Husový bylo tlumo-
čeno přání, aby pro budoucnost byly opatřený míst-
nosti větší pro přednášku, učiní li se přístupnou ve-
škerému oběcenstvu, jako bylo tenkrále. ÚUsneseno,
aby se bratřím, kteří delší dobu byli v zábavním
výboru záslužně činni, zvlášť poděkovalo. Dodatečne
schválena volba nových členů zábavního výboru.
br. Andrejska, Čekana a Hlaváčka Ladislava a Vzato
na vědomi, že předsedou zábavního výboru zvolen br.
dr. Čermák. Sokolu chorvatskému v Šibeniku ke slav-
nosti praporové zaslán bude blakopřejný pozdrav.
Za členy činné příjaty byli čtyři členově. Nová
společnost Národního divadla bude dožádána o slevu
vstupného, jako bylo dosavad. Zpráva pokladníkova
schválena, rovněž i zpráva náčelníkova, dle kterě
cvičilo v měsíci červnu průměrem 139 cvíčenců.
Doležal
Minařík
Husová
Andrejsek
Čekan
Hlaváček
Ladislav a
Čermák
Sokol
Šibenik
Sokol pražský
národní divadlo
28
article
Dáno svolení sboru cvičitelskému, aby mohl se
činně zúčastniti sletu župy šumavské v Susičí dne
5. srpna t. r. konaného. O slavnosti hřbitovní po-
loženy byly na rovy brů. Fügnera, Tyrše, Čížka,
Linhy, Hrona a bratří Stýblů věnce. Vzato na vě-
domi, že se kroušek pěvecký zúčastnil četných slav-
ností sokolských způsobem důstojným. Do Kostnice
na kámen Husův zaslán byl Jednotou věnecz
obětin
Zdamského odboru Sokola na Men-
ším městě pražském. Dne 13. k. m. konáno
poslední cvičení před prázdninami, kterě trvají od
15. července do 15. září. Po prázdninách počne opět
právidelné cvičení vždy v pondělí a v pátek. Žakyně
cvičí od 5—6 hod., členkyně od 6—7 hod. Zápis
nově se hlásičích žakyň a členkyň koná se vždy
v hodiny cvičební v místnostech tělocvičny pod Ne-
bozízkem. Zápisné činf 1 K 20 h, měsíční příspěvek
1 K. — Ženský odbor Sokola staroměst-
ského konal v minulém pololetí šest schůzí svého
výboru. Dle zprávy náčelnické cvičeno bylo 42kráte
s 1519 cvičenkami v 5 družstvech; průměrná ná-
vštěva byla 36 v 1 hod. Odbor konal 1 vycházku
pochodovou, 2 poučné, 2 výlety polodenní, 3 celo-
denní a 1 dvoudenní vždy za hojné účasti členek
mimo to navštěvuje pilně se zájmem veřejná cvičen
bratrských jednot i jich odborů. Pro žákyně, kteréž
cvičily ve středu a v sohotu odpoledne; jsou stano-
veny dvouměsíční prázdniny tímto měsícem počínajíc.
Knihovny jest čile používáno; vypůjčeno bylo v mi-
nulém pololetí 335 knih. Výbor appelluje znova na
paní a dívky staroměstské, by přistoupily do odboru
a tím pedporovaly ušlechtilé snaby jeho. Cvíčení
konají se vždy v úterý a ve čtvrtek od 8—9 hodin
večer ve škole u sv. Kříže Většího na Janském ná-
městí. — Sokol smíchovský. Zábavní výbor
má dnes o 8. hod. večer schůzi v zasedací síni.
Fügner
Tyrš
Linha
Hron
Stýblo
Husův
Jednota
Sokol na Mena
Sokol staroměst
Sokol smíchovský
29
article
Hasičský věstník.
Na počest dvacetilétého trvání spolku pořádala
v neděli dne 15. t. m. žu pní hasičků jednota
»Praha« o 10. hodině dopol. slavnostní valnou
hromadu. Schůzi zahájit po 10. hodině starosta
jednoty pan Josef Hübseh, načež jednatel pan
Ferdinand Kuklich přečetl obšírnou jednatelskou
zprávu. Jedaota založena byla v roce 1880 a v prvé
polovici svého trvání čítala celkem 50 sbora se. 400
členy. Zahrnovala v sobě tehdy kromě okresu karlín-
ského a smíchovského ještě okresy: Kr. Vinohrady.
Zbraslav, Beroun, Jílové. Český Brod, Benešov,
Brandýs, Unhošť a Velvary. Později rozmohly se
sbory hasičské tou měrou, že jednota nestačila na
tak ohromný obvod, následkem čehož župa rozdělena
na někotik oddilů. V prvém čase utvořily se celkem
čtyři župy, načež počet jejich stále vzrůstal! V no-
vější době utvořeny byly župy: župa »Ostroměř«
v Benešově, »Proud« v Novém Kníně, »Kazín« ve
Zbraslavi, župa pobělohorská v Břevnově a »Žižka«
v Holešovicích. Kromě toho utvořeny župy : říčanská.
posázavská a karlinská, ku kterýmž přistupovaly
nově utvořené sbory v okolí. Nyní číta župa »Praha
celkem 29 sborů s 860 členy a zřizuje právě pro
členy své pokladny pohřebné. Župa dala podnět ke
zřízení zvláštní školy hasičské, jež přede dvěma roky
vešla v život a dobře prospívá. Zupou vydány byly
také roku 1887 tabutky statistické, zprávy hospo-
dářské a pod. Zvláštními příznivci župy byli pp.
JUDr. Jan Figar, Ant. Tůma, V. Fiala, Ed. Demartini,
Stome, Josel Hübsch a R. Kutina. Zakladatelem župy
byl pan Ed. Demartiní. Župa vénovala v posledním
čase vlasteneckým spolkům českým celkem 225 K a
dále 20 K pohořelým v Mýtě a Kařezu.
Hübseh
Kuklich
Žižek
JUDr
Figar
Antonín
Tůma
V Fiala
Ed
Demartini
Stome
Josel Hübsch
R Kutina
Praha
Zbraslav
Beroun
Jílová
Český Brod
Benešov
Brandýs
Unhošť
Velvary
Ostroměř
Nový Knín
Kazín
Břevnov
Holešovice
Mýto
Kařez
31
article
Dne 17. července: Baráčníci staro-
městští mají schůzi o 8. hod. večerní.
Dne 20. července: Spolek mag a obe
pomoc. úřadníků král. hlav. města Prahy m
o 6. hod. večerní mimořádnou valnou hromadu v
velké sborovně Jednoty ku povzbuzení průmysl
v Čechäch v Rytířské ulici č. 539—I. (býv. Havelský
klášter). Program: Návrh správního výboru na jme
nování protektora spolku p. JUDra. Jana Kühna,
nám. starosty král, hlav. města Praby.
Kühn
Praha
rytířský ulice
Praba