ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 28bac550-676c-11dc-a85c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 11 celkem · entity: person 47, place 20, org 10, work 1
1 article
Denni zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“t, str. 389—392. — Ku včerejší debatě o podporu, kterouž poskytnouti má země chudičkým obno- sem 20.000 korun visté formě, že za ně mají býti zakoupena díla výtvarných umělců v Če- chách narozených, přináší »Bohemie« cosi, jež zpola činí dojem omluvy a ze části druhé dojem prázdné německé chvastavosti. Především po- zastavuje se »Bohemie« nad tím, proč prý právě dr. Kramář, který na německé poslance v říšské radě povolal policajty, byl tlumočníkem tohoto přání? Proč? Chceme to » Bohemii« prozradit. Poněvadž holduje — abychom mlu- vili s německými poslanci — »sportu« starati se vedle politiky také trochu o umění a umělecké snažení v národě a účinný na něm jeviti zájem. Přirozený následek toho je, že dr. Kramář je do zákulisí uměleckého života zasvěcen a že ví, čeho se našim malířům a sochařům především nedostává. Kupců. Na poslance dr. Kramář ostatně strážníky nepo- volal, nýbrž na násilníky a ulič- níky. Jsou to více než divná označení, kdo ale byl svědkem toho, co se v oněch památ- ných dnech dělo, kdy »německý mrav a ně- mecká síla« slavily v parlamentě triumfy, sou- hlasiti bude snámi, že jiného titulu aktéři z oněch dnů nezasluhují. »Bohemia« vykládá dále, že prý Němci mají odůvodněnou nedůvěru ku české spravedlnosti i ve věcech umění. Mnoho-li prý na př. umělců německýchv bylo záměstnáno při nádherné stavbě Zemské bankyj? Kdyby nám tak laskavě »Bohemia« chtěla říci, mnoho-li německých umělců z Čech o práci na této budově se ucházelo? Kdo z Němců če- ských byl zamítnut a kdo bez práva byl za- mítnut? Pojednou se chtějí Němci hlásit k této zemi, pojednou jest jim dobrá dost, ovšem jen potud, pokud s tím je spojen prospěch.
Hall Cain Kramář doktor Němec Čechy Bohemia anglický spisovatel
2 article
Jinak Němci tohoto království neznají, a jak se mohl opovážit zejmena dr. Katzwendel perfidně pitomé činiti poznámky o českém strannietví ve správě zemské, když pán ten zemi tutoa všechno, co s ní souvisí, tak nenávidí, že léta o to se pokoušel, aby město, kde žije, Česká Lípa, úřadně bylo zváno prostě Lipou, aniž by byla »českás ? »Bohemia«, toť se ví, že neuzná, co bylo v debatě včerejší právem konstatováno, že totiž Němci v Čechách žádného vynikajícího umělce vlastně nemají. Aby rychle zakřidovala toto více než známé faktum, dovolává se — Woltmanna, ten prý nám řekl, na jakém základě je umění v Čechách zbudováno. Ubohá »Bo- hemia«! Má sice Woltmanna, ale Hynaisa, Má- rolda, Muchu, Brožíka, Jansu, Lišku, Myslbeka, Smetanu i Dvořáka atd. nemá. Však mají-li Němci v Čechách skutečně umělce nad prostřední úroveň, nuže, kdo jim brání, by nepodstoupili se svými českými soudruhy čestnou konkurenci? Nechť tuží se obě strany, nechť tuží se ve všech oborech, to bude zemi pouze na pro- spěch. Jak jinak prý se chovali Němci oproti českým umělcům!. Jak účinně prý ministn Gautsch a odborný chef Stadler podporovali české umění! Je to pravda. Jenom že umění německé při tom naprosto nezanedbávali a že je podporovali ne z přízně — nýbrž z po- vinnosti a z peněz veřejných. Němei prý ostatně proto hlasovali proti návrhu posl. Kramáře, poněvadž prý nechtějí zasedati v komisi. která by o prospěch německého umění pečo- vala. Němci prý své umění chtějí pěstovati sami. — Dobrá. Nikdo jim v tom nechce brá- niti. Však aby k vůli tomu, že oni chtějí vařiti na svémextra ohništi, bylo se strany země zanedbáváno umění české — nedopustíme.
Němec doktor Katzwendel Woltmann Hynaiso Mucha Brožík Jansa Liška Myslbek Smetan Dvořák Gautsch Stadler Čechy Český Lípa Bohemia Bo
3 article
— Trhání země. Poslanec dr. Eppinger s velkou horlivostí snažil se přesvědčiti nás Čechy, že obava naše, jakoby národní ohrani- čení okresů za následek mělo nějaké roztržení země, z něhož by pak vyvozeny býti mohly v ohledu národním pro nás povážlivé důsledky, naprosto je neodůvodněna. Což prý nejsou Čechy rozděleny křížem krážem, tak že by na dost velké mapě, kde by všechny dělící čáry byly znázorněny, na nic jiného ani místa nezbylo? Jsou rozděleny pokud se týče politické správy. co do autonomní správy, co do soudnictví; jsou rozděleny na okresy berní a finanční, jsou roz- děleny v ohledu školském, v ohledu zdravotním, poštovním a telegrafickém, na volební okresy sněmovní a pro radu říšskou, v ohledu obchod- ním a živnostenském atd. atd., proč prý by tedy nemohly býti rozděleny v o hledu n árodním. Komu by to ublížilo
doktor Eppinger Čecho Čechy
4 article
Rekněme pánům pravdu. Nepohližíme na jed- notu země tak, jako by nutna byla dle všech kriterií naprostá její jednota a víme, že rozdělení tak velkého správního, soudního území a celku vůbec na menší obyody je nezbytností. Nečinili jsme překážky a odpor dosud žádnému jinému dělebnému kriteriu — vyjma kriteriu národ- nímu. A z jakých důvodů? Němci — není k tomu ovšem zapotřebí zvláštní bystrosti — postřehli dobře vlastní a hlavní důvod náša sice ne pouze administrativnou jednotu země, nýbrž její jednotu státoprávnou jako jednotu historicko-politické indi- viduality. My přece nezapíráme a nikdy jsme tento důvod náš nezapírali, přiznáváme se k tomu otevřeně a prohlašujeme, že od něho neupustíme, leda že by se nám dostalo v ohledu státoprávním takových garancií pro nedílnost tohoto království, že by v ohraničení jazykovém nijaké nebylo skryto neštěstí. A v ohledu tom nejde snad o nějakou marottu naši, nýbrž o ve- lice závažný důvod: o význam tohoto království, které jako jednotné je ne pouze důležitým, ba řekli bychom roz- hodujícím činitelem ve vlastním životě rakouském, kterým by ale přestalo býti okamžitě, kdyby ze- mě ta rozdělena byla na země dvě.
Němec
5 article
Máme ale jiný ještě důvod. Již nyní napínati musíme síly své do krajnosti, abychom ubránili se železnému nacionálnímu objetí germánskému a přece kolem nás je pás německý, na kterýž máme ingerenci, který přece nemůže s takovou bezehlednou národní veliemencí vystupovati proti nám, s jakou by si přál. Kolem nás je sice kraj, jejž Němci neprávem zovou německým uzavře- ným územím, ale toto území je dosud součástí království, součástí, jež zastoupena ve společném sněmu, jež společnou s naším krajem má správu, společnou řadu různých institucí, které sbližují, nepřátelství mírní a dusí a tomu brání, aby německo-pruský chauvinismus rozmohl se v pásu tom v zjevné ubíjení nás Čechův. Kdybychom ale pás ten oddělili a nezávislým od od ostatních Čech jej učinili, neznamenalo byto nic jiného, než že bychom si tím velko- germánské nebezpečí uvalili na samu šíj. A tomu se vzpíráme, nehledě ani k tomu, jakou pak by existenci trávili v tomto území přísluš- níci národa našeho, kterým již dnes jest vypíti až na dno kalich národního utrpení. Vyháněli by je odtamtud, jako je dnes vyhánějí z Pruska. Proto vzpíráme se národnostnímu rozdělení Čech a proto budeme se mu vzpírati ze všech sil a s nejplnější energií!
Němec Čechův Prusko Čechy
6 article
— Obeslání »smiřovacích« konferencí vídeňských. Výbor Staroměstského občanského klubu v Praze usnesl se ve schůzi dne 27. t. m. na projevu: Přáli jsme si a přejeme, aby otázka jazyková a ná- rodní v zemích koruny svatováclavské byla postavena na pevný základ, aby konečně zá- kladním požadavkům a zákonům zjednána byla pevná půda a tím zároveň podklad ku svornému spolužití obou národů v zemích ko- runy svatováclavské. Proto neměli jsme zvlášt- ních námitek, aby t. zv. vyrovnávací konfe- rence byly obeslány, třebas že jsme nesouhlasili s tím, aby konaly se na horké půdě vídeňské, ježto po starých právech a zvycích otázka jazyková řešiti se má na půdě královstvía zemí, o něž se jedná. Avšak po tom, co stalo se se strany vlády, která tak neupřímně vystupovala v této věci, co přihodilo se ve sněmu království českého za debaty jazykové se strany předáků německých, ne- máme více důvěry v upřímnost jednání, považujeme za zcela ne- možné při znova projevené roz- pínavosti a panovačnosti Něml cu, že dosaženo by mohlo býti dorozumění pro náš národ čestné a přijatelné; netajíme se obavou, že jedná se o to, by
Praha staroměstský občanský klub
7 article
národ náš uveden byl ve jho poddan- ství kmene německého a zatlačen byl ve svých právech národních i politických. Očekávání naše, že alespoň nejmenší míra práva a spravedl- nosti, která národu našemu dne 17. října 1899 vyrvána byla, v čas nám vrácena bude jako projev dobré vůle, se nesplnilo; pro toto vše příkaz cti a hrdosti národní velf nám pro- hlásiti, že neuznáváme opětné o be- slání vídeňských konferencí ani vhodným, ani důstojným, ježto by povolnost našich zástupců — beztoho až na nejkrajnější mez osyědčená — mohla při- „oditi národu našemu, jeho prá- vům a požadavkům těžké pohromy a ztráty. — Za výbor Staroměst- ského občanského klubu v Praze: Předseda: Štorch. Jednatel: Dr. Jos. Ma- záne k. — Politické schůze. Selská politická jednota pro okresy pardubický, přeloučskýa holický koná v neděli dne 13. t. m. o 2. hod. odpol. veřejnou schůzi v Cholticích v míst- nostech Občanské besedy s tímto programem: 1. O úpravě a splavnění středního Labe. 2. Du- ležitost organisace rolnictva. Do schůze pozváni jsou pp. poslanci Josef Komárek a Fr. Udržal a p. Václ. Pilař, maj. mlýna ve Valech u Přelouče.
Štorch doktor Jos Komárek Udržal Václ Pilař Praha Ma Choltice Francie Vala u Přelouč Staroměstský občanský klub
8 article
— Úmrtí. V neděli 29. dubna o 5. hod. odp. zemřel ve ville »Zvířeně« u Klamovky v Košířích spisovateli a redaktoru listu »Svět zvířat« p. JUC. Karlu L. Kuklovi syn Josef. Pohřeb konal se včera dne 1. května o 2. hod. odpol. — Na fond prof. dra. Vávry při české dět- ské nemocnici zaslál nám p. Vojtěch Mastný, ředitel Živnostenské banky v Praze místo věnce na rakev 25 korun. — Německý list o Taschkovi, vůdci bu- dějovických Němců. Jak známo, přinesly ně- mecko-židovské časopisy o skupinovém sjezdu »Böh- merwaldbundu«, konaném dne 22. května v Pracha- ticích, zprávy plné chvály a falešného nadšení nad »zdarem« sjezdu toho. Jak listy ty lhaly, ukazuje zpráva časopisu »D. Volkswehr«, listu to, jenž sice také vychází v Čes. Budějovicích, ale je od Taschka zcela neodvislým. »Deutsche Volkswehr« praví totiž, že sjezd byl velkým fiaskem pro Taschka. Návštěva byla slabá a kdyby si byl Taschek nepři- vezl s sebou z Čes. Budějovic několik svých odvis- lých klakérů, kteří jediní jeho frasím tleskali, byla by jeho výprava do Prachatic skončila ještě smut- něji. »D. Volkswehr« pojednávajíc o této věci, věnuje
L Kukla Josef profesor doktor Vávra Mastná Němec D Volkswehr Košíře Praha Prach Čes . Budějovice Prachatice Klamovka živnostenský banka Deutsche Volkswehr
9 article
Taschkovi následující »lichotivé« poznámky: »Vážné občanstvo s Taschkem nic míti nechce. Přišlo k po- znání, že němectví tohoto pána rovná se předmětům z talmového zlata, kteréž jsou pěkné jen po tu dobu, dokud jsou nové, dokud se pravému zlatu podobají, kteréž ale za krátko ztratí lesk, k jehož obnovení musí pak býti použito všemožných prostředků. Ča- sem však opotřebují se i tyto prostředky a nejsou nic platny, takže konečně seznáme, že šmejd zú- stane šmejdem a pohrdneme jím. Zrovna tak má seto s Taschkem: talmi, samé talmi, bez lesku a se skvrnami. To poznala již větší část prachatického občanstva. Občané poznali, že něme- ctví Taschkovo pozůstává jen z frásí a proto jej hladce ale rozhodně odbyli.« A tak to jde v »D. V.« dále. Na konec list dává p. Taschkovi dobrou radu, aby podruhé Prachatice svou přítomností neobtě- žoval a se svým němectvím jinde kramařil, neboť toto prý je asi takové hodnoty, jako limonáda, jež stojí tři dny na slunci. — Souhlasíme s jmenova- ným listem, že Taschek pravému němectví více škodí, než prospívá, ale máme pro něj omluvu: jest renegátem a renegáti ještě nikdy žádnému národu cti nepřinesli. Nelze to žádati tedy ani od renegáta bernardického.
Čo Taschk Prachatice
10 article
—Osobní záležitosti ze Staroměstské radnice. Sdružení obecních starších pod vedením p. dra. Friče konalo včera odpoledne na Staroměstské radnici důvěrnou schůzi. Předeslati dlužno původ její svolání. Někteří členové měst. rady těžce a bolestně nesli, že v základě usnesení klubu musili se vzdáti členství v radě městské a postoupiti místa Staro- čechům, jest v radě městské nyní 19 proti 5 Mlado- čechům. Sdružení p. dra. Friče obralo si nyní za úkol, pracovati k dosažení dřívější parity zastoupení obou politických stran v radě městské. Nedávno ko- nalo schůzi a usneslo se požádati stranu staročeskou na radnici, aby působila k dosažení dřívějšího stavu. Staročeské sdružení nejevilo však valné chuti k vyho- vění této žádosti. Ve včerejší schůzi sdružení pana dra. Friče byla přečtena odpověď Staročechů, v níž sice vyslovují přání, aby zavládla na radnici opět shoda, ale připomínají ihned, že žádaná rovnost za- stoupení asi nebude dosažena, poněvadž pánové rytíř Pštros, Stárka a Jirousek prohlásili, že míst svých v radě městské se nevzdají
Frič Stárek Jirousek Mlada sdružený obecní starý
11 article
Pan Jirousek tím méně, poněvadž byl zvolen na místo starosty pana dra. Srba. Strana staročeská v touze po zavládnutí smíru sdružení p. dra. Friče nabízí 4 místa v radě městské a sice 3 za Staré město a 1 za Malou stranu. Odpověď tato působila ve včerejší schůzi jako studená sprcha. Z průběhu rozpravy možno souditi, že ve sdružení není daleký rozkol. Jedni vyslovili politování, že takovým způ- sobem pojímá se rovnocennost a pravili, že dřívější parita žádá se v zájmu strany a že nabídkou Staro- čechů je zájem strany přímo uražen. Jiní, v čele s p. drem. Fričem, kojili se však nadějí, že se tímto způsobem do rady městské přece dostanou a proto nabídku Staročechů neposuzovali tak příkře. Při roz- pravě byl učiněn návrh, aby nabídka staročeského sdružení byla zamítnuta. Návrh tento zůstal v men- šině. Za to přijat návrh, aby se se Staročechy ještě jednou vyjednávalo. S příkazem o zachování důvěr- nosti průběhu schůze bylo rokování ukončeno. — Výstava ruských umělců výtvarných v Praze, o které již dříve pronikly stručné zprávy do veřejnosti, stane se skutkem ve dnech již blíz- kých. Podnět k této exposici, kterou poprvé předve- dena bude našemu obecenstvu bohatá sbírka děl různých autorů ruských, zavdaly navázané styky s umělci ruskými v době výstavy rakouského umění v Petrohradě na sklonku minulého roku. Nejčelnější sdružení ruských umělců »Tovaryšestvo peredviž- ných chudožestvených vystavok« sympaticky uvítalo pozvání naší »Jednoty umělců výtvarných« a proje- vilo ochotu, 27. výroční svou výstavu po ukončení okružní cesty její po městech ruských zaslati do Prahy. Přes to, že nebyla díla umělecká sebrána se zvláštním zřetelem na Prahu, bude výstava zajisté
Jirousek Srba Frič Praha Petrohrad