1
article
Denni zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“t, str. 389—392.
— Ku včerejší debatě o podporu,
kterouž poskytnouti má země chudičkým obno-
sem 20.000 korun visté formě, že za ně mají
býti zakoupena díla výtvarných umělců v Če-
chách narozených, přináší »Bohemie« cosi, jež
zpola činí dojem omluvy a ze části druhé dojem
prázdné německé chvastavosti. Především po-
zastavuje se »Bohemie« nad tím, proč prý
právě dr. Kramář, který na německé poslance
v říšské radě povolal policajty, byl tlumočníkem
tohoto přání? Proč? Chceme to » Bohemii«
prozradit. Poněvadž holduje — abychom mlu-
vili s německými poslanci — »sportu« starati se
vedle politiky také trochu o umění a umělecké
snažení v národě a účinný na něm jeviti zájem.
Přirozený následek toho je, že dr. Kramář je
do zákulisí uměleckého života zasvěcen a že ví,
čeho se našim malířům a sochařům především
nedostává. Kupců. Na poslance dr.
Kramář ostatně strážníky nepo-
volal, nýbrž na násilníky a ulič-
níky. Jsou to více než divná označení, kdo
ale byl svědkem toho, co se v oněch památ-
ných dnech dělo, kdy »německý mrav a ně-
mecká síla« slavily v parlamentě triumfy, sou-
hlasiti bude snámi, že jiného titulu aktéři
z oněch dnů nezasluhují. »Bohemia« vykládá
dále, že prý Němci mají odůvodněnou nedůvěru
ku české spravedlnosti i ve věcech umění.
Mnoho-li prý na př. umělců německýchv bylo
záměstnáno při nádherné stavbě Zemské bankyj?
Kdyby nám tak laskavě »Bohemia« chtěla říci,
mnoho-li německých umělců z Čech o práci na
této budově se ucházelo? Kdo z Němců če-
ských byl zamítnut a kdo bez práva byl za-
mítnut? Pojednou se chtějí Němci hlásit k této
zemi, pojednou jest jim dobrá dost, ovšem
jen potud, pokud s tím je spojen prospěch.
Hall Cain
Kramář
doktor
Němec
Čechy
Bohemia
anglický spisovatel
2
article
Jinak Němci tohoto království neznají, a jak se
mohl opovážit zejmena dr. Katzwendel perfidně
pitomé činiti poznámky o českém strannietví ve
správě zemské, když pán ten zemi tutoa
všechno, co s ní souvisí, tak nenávidí, že léta
o to se pokoušel, aby město, kde žije, Česká
Lípa, úřadně bylo zváno prostě Lipou, aniž by
byla »českás ? »Bohemia«, toť se ví, že neuzná,
co bylo v debatě včerejší právem konstatováno,
že totiž Němci v Čechách žádného vynikajícího
umělce vlastně nemají. Aby rychle zakřidovala
toto více než známé faktum, dovolává se —
Woltmanna, ten prý nám řekl, na jakém základě
je umění v Čechách zbudováno. Ubohá »Bo-
hemia«! Má sice Woltmanna, ale Hynaisa, Má-
rolda, Muchu, Brožíka, Jansu, Lišku, Myslbeka,
Smetanu i Dvořáka atd. nemá. Však mají-li
Němci v Čechách skutečně umělce nad prostřední
úroveň, nuže, kdo jim brání, by nepodstoupili se
svými českými soudruhy čestnou konkurenci?
Nechť tuží se obě strany, nechť tuží se ve
všech oborech, to bude zemi pouze na pro-
spěch. Jak jinak prý se chovali Němci oproti
českým umělcům!. Jak účinně prý ministn
Gautsch a odborný chef Stadler podporovali
české umění! Je to pravda. Jenom že umění
německé při tom naprosto nezanedbávali a že
je podporovali ne z přízně — nýbrž z po-
vinnosti a z peněz veřejných. Němei
prý ostatně proto hlasovali proti návrhu posl.
Kramáře, poněvadž prý nechtějí zasedati v komisi.
která by o prospěch německého umění pečo-
vala. Němci prý své umění chtějí pěstovati
sami. — Dobrá. Nikdo jim v tom nechce brá-
niti. Však aby k vůli tomu, že oni chtějí vařiti
na svémextra ohništi, bylo se strany země
zanedbáváno umění české — nedopustíme.
Němec
doktor
Katzwendel
Woltmann
Hynaiso
Mucha
Brožík
Jansa
Liška
Myslbek
Smetan
Dvořák
Gautsch
Stadler
Čechy
Český Lípa
Bohemia
Bo
3
article
— Trhání země. Poslanec dr. Eppinger
s velkou horlivostí snažil se přesvědčiti nás
Čechy, že obava naše, jakoby národní ohrani-
čení okresů za následek mělo nějaké roztržení
země, z něhož by pak vyvozeny býti mohly
v ohledu národním pro nás povážlivé důsledky,
naprosto je neodůvodněna. Což prý nejsou Čechy
rozděleny křížem krážem, tak že by na dost
velké mapě, kde by všechny dělící čáry byly
znázorněny, na nic jiného ani místa nezbylo?
Jsou rozděleny pokud se týče politické správy.
co do autonomní správy, co do soudnictví; jsou
rozděleny na okresy berní a finanční, jsou roz-
děleny v ohledu školském, v ohledu zdravotním,
poštovním a telegrafickém, na volební okresy
sněmovní a pro radu říšskou, v ohledu obchod-
ním a živnostenském atd. atd., proč prý by
tedy nemohly býti rozděleny v o hledu
n árodním. Komu by to ublížilo
doktor
Eppinger
Čecho
Čechy
4
article
Rekněme pánům pravdu. Nepohližíme na jed-
notu země tak, jako by nutna byla dle všech
kriterií naprostá její jednota a víme, že rozdělení
tak velkého správního, soudního území a celku
vůbec na menší obyody je nezbytností. Nečinili
jsme překážky a odpor dosud žádnému jinému
dělebnému kriteriu — vyjma kriteriu národ-
nímu. A z jakých důvodů? Němci — není
k tomu ovšem zapotřebí zvláštní bystrosti —
postřehli dobře vlastní a hlavní důvod náša
sice ne pouze administrativnou jednotu země,
nýbrž její jednotu státoprávnou jako
jednotu historicko-politické indi-
viduality. My přece nezapíráme a nikdy
jsme tento důvod náš nezapírali, přiznáváme se
k tomu otevřeně a prohlašujeme, že od něho
neupustíme, leda že by se nám dostalo v ohledu
státoprávním takových garancií pro nedílnost
tohoto království, že by v ohraničení jazykovém
nijaké nebylo skryto neštěstí. A v ohledu tom
nejde snad o nějakou marottu naši, nýbrž o ve-
lice závažný důvod: o význam tohoto království,
které jako jednotné je ne pouze
důležitým, ba řekli bychom roz-
hodujícím činitelem ve vlastním
životě rakouském, kterým by ale
přestalo býti okamžitě, kdyby ze-
mě ta rozdělena byla na země dvě.
Němec
5
article
Máme ale jiný ještě důvod. Již nyní napínati
musíme síly své do krajnosti, abychom ubránili
se železnému nacionálnímu objetí germánskému
a přece kolem nás je pás německý, na kterýž
máme ingerenci, který přece nemůže s takovou
bezehlednou národní veliemencí vystupovati proti
nám, s jakou by si přál. Kolem nás je sice kraj,
jejž Němci neprávem zovou německým uzavře-
ným územím, ale toto území je dosud součástí
království, součástí, jež zastoupena ve společném
sněmu, jež společnou s naším krajem má
správu, společnou řadu různých institucí, které
sbližují, nepřátelství mírní a dusí a tomu brání,
aby německo-pruský chauvinismus rozmohl se
v pásu tom v zjevné ubíjení nás Čechův.
Kdybychom ale pás ten oddělili a nezávislým od
od ostatních Čech jej učinili, neznamenalo byto
nic jiného, než že bychom si tím velko-
germánské nebezpečí uvalili na samu šíj.
A tomu se vzpíráme, nehledě ani k tomu, jakou
pak by existenci trávili v tomto území přísluš-
níci národa našeho, kterým již dnes jest vypíti
až na dno kalich národního utrpení. Vyháněli
by je odtamtud, jako je dnes vyhánějí z Pruska.
Proto vzpíráme se národnostnímu rozdělení Čech
a proto budeme se mu vzpírati ze všech sil a
s nejplnější energií!
Němec
Čechův
Prusko
Čechy
6
article
— Obeslání »smiřovacích« konferencí
vídeňských. Výbor Staroměstského
občanského klubu v Praze usnesl se
ve schůzi dne 27. t. m. na projevu: Přáli
jsme si a přejeme, aby otázka jazyková a ná-
rodní v zemích koruny svatováclavské byla
postavena na pevný základ, aby konečně zá-
kladním požadavkům a zákonům zjednána
byla pevná půda a tím zároveň podklad ku
svornému spolužití obou národů v zemích ko-
runy svatováclavské. Proto neměli jsme zvlášt-
ních námitek, aby t. zv. vyrovnávací konfe-
rence byly obeslány, třebas že jsme nesouhlasili
s tím, aby konaly se na horké půdě vídeňské,
ježto po starých právech a zvycích otázka
jazyková řešiti se má na půdě královstvía
zemí, o něž se jedná. Avšak po tom, co stalo
se se strany vlády, která tak neupřímně
vystupovala v této věci, co přihodilo
se ve sněmu království českého za debaty
jazykové se strany předáků německých, ne-
máme více důvěry v upřímnost
jednání, považujeme za zcela ne-
možné při znova projevené roz-
pínavosti a panovačnosti Něml cu,
že dosaženo by mohlo býti dorozumění
pro náš národ čestné a přijatelné;
netajíme se obavou, že jedná se o to, by
Praha
staroměstský občanský klub
7
article
národ náš uveden byl ve jho poddan-
ství kmene německého a zatlačen
byl ve svých právech národních
i politických. Očekávání naše, že alespoň
nejmenší míra práva a spravedl-
nosti, která národu našemu dne
17. října 1899 vyrvána byla, v čas
nám vrácena bude jako projev dobré
vůle, se nesplnilo; pro toto vše příkaz
cti a hrdosti národní velf nám pro-
hlásiti, že neuznáváme opětné o be-
slání vídeňských konferencí ani
vhodným, ani důstojným, ježto by
povolnost našich zástupců — beztoho až na
nejkrajnější mez osyědčená — mohla při-
„oditi národu našemu, jeho prá-
vům a požadavkům těžké pohromy
a ztráty. — Za výbor Staroměst-
ského občanského klubu v Praze:
Předseda: Štorch. Jednatel: Dr. Jos. Ma-
záne k.
— Politické schůze. Selská politická
jednota pro okresy pardubický, přeloučskýa
holický koná v neděli dne 13. t. m. o 2. hod.
odpol. veřejnou schůzi v Cholticích v míst-
nostech Občanské besedy s tímto programem:
1. O úpravě a splavnění středního Labe. 2. Du-
ležitost organisace rolnictva. Do schůze pozváni
jsou pp. poslanci Josef Komárek a Fr.
Udržal a p. Václ. Pilař, maj. mlýna ve
Valech u Přelouče.
Štorch
doktor
Jos
Komárek
Udržal
Václ
Pilař
Praha
Ma
Choltice
Francie
Vala u Přelouč
Staroměstský občanský klub
8
article
— Úmrtí. V neděli 29. dubna o 5. hod. odp.
zemřel ve ville »Zvířeně« u Klamovky v Košířích
spisovateli a redaktoru listu »Svět zvířat« p. JUC.
Karlu L. Kuklovi syn Josef. Pohřeb konal se
včera dne 1. května o 2. hod. odpol.
— Na fond prof. dra. Vávry při české dět-
ské nemocnici zaslál nám p. Vojtěch Mastný, ředitel
Živnostenské banky v Praze místo věnce na rakev
25 korun.
— Německý list o Taschkovi, vůdci bu-
dějovických Němců. Jak známo, přinesly ně-
mecko-židovské časopisy o skupinovém sjezdu »Böh-
merwaldbundu«, konaném dne 22. května v Pracha-
ticích, zprávy plné chvály a falešného nadšení nad
»zdarem« sjezdu toho. Jak listy ty lhaly, ukazuje
zpráva časopisu »D. Volkswehr«, listu to, jenž sice
také vychází v Čes. Budějovicích, ale je od Taschka
zcela neodvislým. »Deutsche Volkswehr« praví totiž,
že sjezd byl velkým fiaskem pro Taschka.
Návštěva byla slabá a kdyby si byl Taschek nepři-
vezl s sebou z Čes. Budějovic několik svých odvis-
lých klakérů, kteří jediní jeho frasím tleskali, byla
by jeho výprava do Prachatic skončila ještě smut-
něji. »D. Volkswehr« pojednávajíc o této věci, věnuje
L Kukla
Josef
profesor
doktor
Vávra
Mastná
Němec
D Volkswehr
Košíře
Praha
Prach
Čes . Budějovice
Prachatice
Klamovka
živnostenský banka
Deutsche Volkswehr
9
article
Taschkovi následující »lichotivé« poznámky: »Vážné
občanstvo s Taschkem nic míti nechce. Přišlo k po-
znání, že němectví tohoto pána rovná se předmětům
z talmového zlata, kteréž jsou pěkné jen po tu dobu,
dokud jsou nové, dokud se pravému zlatu podobají,
kteréž ale za krátko ztratí lesk, k jehož obnovení
musí pak býti použito všemožných prostředků. Ča-
sem však opotřebují se i tyto prostředky a nejsou
nic platny, takže konečně seznáme, že šmejd zú-
stane šmejdem a pohrdneme jím. Zrovna tak
má seto s Taschkem: talmi, samé talmi, bez
lesku a se skvrnami. To poznala již větší část
prachatického občanstva. Občané poznali, že něme-
ctví Taschkovo pozůstává jen z frásí a proto jej
hladce ale rozhodně odbyli.« A tak to jde v »D. V.«
dále. Na konec list dává p. Taschkovi dobrou radu,
aby podruhé Prachatice svou přítomností neobtě-
žoval a se svým němectvím jinde kramařil, neboť
toto prý je asi takové hodnoty, jako limonáda, jež
stojí tři dny na slunci. — Souhlasíme s jmenova-
ným listem, že Taschek pravému němectví více
škodí, než prospívá, ale máme pro něj omluvu:
jest renegátem a renegáti ještě nikdy žádnému
národu cti nepřinesli. Nelze to žádati tedy ani od
renegáta bernardického.
Čo
Taschk
Prachatice
10
article
—Osobní záležitosti ze Staroměstské
radnice. Sdružení obecních starších pod vedením
p. dra. Friče konalo včera odpoledne na Staroměstské
radnici důvěrnou schůzi. Předeslati dlužno původ
její svolání. Někteří členové měst. rady těžce a bolestně
nesli, že v základě usnesení klubu musili se vzdáti
členství v radě městské a postoupiti místa Staro-
čechům, jest v radě městské nyní 19 proti 5 Mlado-
čechům. Sdružení p. dra. Friče obralo si nyní za
úkol, pracovati k dosažení dřívější parity zastoupení
obou politických stran v radě městské. Nedávno ko-
nalo schůzi a usneslo se požádati stranu staročeskou
na radnici, aby působila k dosažení dřívějšího stavu.
Staročeské sdružení nejevilo však valné chuti k vyho-
vění této žádosti. Ve včerejší schůzi sdružení pana
dra. Friče byla přečtena odpověď Staročechů, v níž
sice vyslovují přání, aby zavládla na radnici opět
shoda, ale připomínají ihned, že žádaná rovnost za-
stoupení asi nebude dosažena, poněvadž pánové
rytíř Pštros, Stárka a Jirousek prohlásili,
že míst svých v radě městské se nevzdají
Frič
Stárek
Jirousek
Mlada
sdružený obecní starý
11
article
Pan Jirousek tím méně, poněvadž byl zvolen na
místo starosty pana dra. Srba. Strana staročeská
v touze po zavládnutí smíru sdružení p. dra. Friče
nabízí 4 místa v radě městské a sice 3 za Staré
město a 1 za Malou stranu. Odpověď tato působila
ve včerejší schůzi jako studená sprcha. Z průběhu
rozpravy možno souditi, že ve sdružení není daleký
rozkol. Jedni vyslovili politování, že takovým způ-
sobem pojímá se rovnocennost a pravili, že dřívější
parita žádá se v zájmu strany a že nabídkou Staro-
čechů je zájem strany přímo uražen. Jiní, v čele
s p. drem. Fričem, kojili se však nadějí, že se tímto
způsobem do rady městské přece dostanou a proto
nabídku Staročechů neposuzovali tak příkře. Při roz-
pravě byl učiněn návrh, aby nabídka staročeského
sdružení byla zamítnuta. Návrh tento zůstal v men-
šině. Za to přijat návrh, aby se se Staročechy ještě
jednou vyjednávalo. S příkazem o zachování důvěr-
nosti průběhu schůze bylo rokování ukončeno.
— Výstava ruských umělců výtvarných
v Praze, o které již dříve pronikly stručné zprávy
do veřejnosti, stane se skutkem ve dnech již blíz-
kých. Podnět k této exposici, kterou poprvé předve-
dena bude našemu obecenstvu bohatá sbírka děl
různých autorů ruských, zavdaly navázané styky
s umělci ruskými v době výstavy rakouského umění
v Petrohradě na sklonku minulého roku. Nejčelnější
sdružení ruských umělců »Tovaryšestvo peredviž-
ných chudožestvených vystavok« sympaticky uvítalo
pozvání naší »Jednoty umělců výtvarných« a proje-
vilo ochotu, 27. výroční svou výstavu po ukončení
okružní cesty její po městech ruských zaslati do
Prahy. Přes to, že nebyla díla umělecká sebrána se
zvláštním zřetelem na Prahu, bude výstava zajisté
Jirousek
Srba
Frič
Praha
Petrohrad