1
masthead
19. června 1901. Císlo 167.
4
article
(osobní), pročež k udělování těchto přídavků jest
zapotřebí i souhlasu c. k. státní správy školní.
Zemská školní rada vyslovila v zásadě souhlas
správy vyučovací, avšak podotkla, že tyto zatímní
příspěvky určitě pojmenovati by se mějy, na př.
»zatímní, do pense nevpočítatelné (event. vpočíta-
telné) přídavky k služnému«, pokud se týče při pod-
učitelích s vysvědčením dospělosti »zatímní přídavky
k odměně«.
Dle zprávy zemské účtárny v té záležitosti ze dne
23 ledna obnášel by dotyčný vyšší náklad po ode
čtení doplňku k služnému, pokud se týče osobníeh
přídavků, jež učitelé zmíněných kategorií dosud po
žívají, celkem 2,176.780 korun. Kdyby rovněž kate
chetům, ustanoveným se stálým platem IV. a V. třídy
služného na obecných školách a katechetům IV. třídy
služného na měšťanských školách, již co do svých
požitků na roveň postaveni jsou světským silám uči-
telským, dostalo se vyššího služného 1200 korun,
pokud se týče 1600 kor., obnášelo by zvýšení u ka-
techetů škol obecných 100 kor. a u katechetů ško
měšťanských 18.540 kor., úhrnem tedy 18.640 kor
S připočtením tohoto nákladu jevilo by se celkové
zvýšení 2,195.420 korun.
třída
5
article
Jelikož do rozpočtu zemského na r. 1901, který
sloužil za základ rozpočtového provisoria, nebyla na
zvýšení platů učitelských vůbec žádná položka vřa-
děna a jelikož zápůjčka 6,000.000 korun sněmem na
rok 1901 prozatímně povolená ani nestačí na úhradu
celého deficitu prozatímně rozpočtěného, musila by
býti opatřena pro naduvedenou novou potřebu per
2,195.420 korun nová úhrada buď zvýšením zemské
přirážky o 3.3 proc., kterého by tento vyšší nákla
vyžadoval, neb zvýšením zemské zápůjčky, což ne-
dalo se provésti bez svolení sněmu. Nanejvýš mohlo
by býti užito pouze na krátkou dobu k uhražení to-
hoto vyššího nákladu bez svolení sněmu povolených
již zemských prostředků, avšak záloha ta by musila
k úhradě rozpočtových zemských potřeb býti v čas
nahrazena, pakliže rovnováha v zemském hospodář-
ství se udržeti má. Z toho vysvítá, že zemský vý-
bor i pro nedostatek úhrady nemohl provésti dotčené
usnesení sněmovní stran vyplacení prozalímně zvý
šených platů učitelských od 1. ledna 1901.
6
article
Zemský výbor obrátil se i na zemskou školní
radu za tím účelem, aby po případě umožněno bylo
vyplacení zvýšených platů učitelských ještě před po-
volením prostředků zemských se strany sněmu, a byi
za tim účelem sdělen zemské školní radě finanění
efekt usnesení sněmu dle výkladu zemského výboru,
při čemž zároveň upozorněno, že by příplatky,o
které jde, skutečně vypláceti bylo možno jen tehdy,
kdyby potřebné k tomu prostředky okresním školním
pokladnám ze státních proslředků byly dány k di-
sposici na tak dlouho, až sněmu bude lze opatřil
příslušnou úhradu.
Na tento dopis zemského vý boru až
dosud nedošla žádná odpověď. Při tomto
stavu věci nezbylo zemskému výboru nic jiného
než s hora uvedený potřebný vyšší náklad v sumě
2,195.420 K dodatečně vložiti do návrhu zemského
rozpočtu na rok 1901 a záleží tudíž konečné prove-
dení zlepšení požitků zmíněných kate-
gorií sil učitelských na tom, aby sněm
potřebnou úhradu pro tento vyšší ná-
klad dodatečně povolil. Vzhledem k těmto
vývodům zemský výbor na základě svého usnesení
ze dne 5. t. m. tuto zprávu sněmu podává a navrhuje
zároveň: Slavný sněme, račiž tuto zprávu vzíti na
vědomí a dodatečně povoliti sumu 2,195.420 K, kte-
réžto částky jest potřebí, aby vyšší požitky, povolené
usnesením sněmu ze dne 22. prosince 1900, ve smy
slu výkladu zem. výb. mohly se vypláceti o
1. ledna 1901 počínajíc, a sice učitelům a učitelkám
pokud se týče podučitelům a podučitelkám dotyčnýc
kategorií s vysvědčením způsobilosti v částkách per
1200 K, pokud se týče 1600 K a 900 K jakožto »za-
timní do pense nevpočitatelné přídavky« a pak pod-
učitelům a podučitelkám s vysvědčením dospělost
v částkách po 900 K jako »zatímní přídavky k od
měně«.
V ohledu formálním se navrhuje, aby zpráva
tato přikázána byla komisi školské a rozpočtové,
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. června. (Po návštěv
císařově.) Touha po národnostním míru, již
dán výraz v nesčetných proslovech za doby ná
vštěvy panovníkovy jak v Praze, tak i v sever
ních Čechách, nalezla vřelý ohlas ve vlastnoruč
ním listě, jejž dal císař v Ústí dne 17. t. m
mistodržiteli hr. Coudenhovovi. Panovník vyslo-
vuje v listě důvěru, že »nejjistější záruka trva
lého rozkvětu země, totiž vroucně vytoužený
národnostní mír, jenž byl zahájen úspěšným
sblížením obou národů na poli hospodářském.
bude v brzku dán milovanému království če-
skému.«
Táž myšlenka ozývá se z četných úval
vídeňských listů, které s větší neb menší bez-
pečnosti oddávají se nadějí, že mír v zemíeh
českých bude obnoven a tím bude zabezpečena
dělnost vídeňského parlamentu. Sám hlavní kazi-
mír, »N. Fr. Pr.«, soudí, že »cisařova cesta
jest bezpečným znamením, že vrchol vnitřní
krise jest překročen. Ani nejkrajnější strany se
prý neodváží, porušiti lehkomyslně příměří.
v říšské radě uzavřené a císařovou poutí po-
silněné. Napomenutí k míru bude prý trvalým
ovocem této pamětihodné eísařovy cesty po Če-
chách.«
Ale tu sluší ihned zaznamenati, že kromě
touhy po míru nezaslechli jsme s německé
strany dosud ani jediného slova, z něhož byse
dalo souditi, že pánové jsou ochotní také sami
vyjíti vstříc, aby mír mohl býti uzavřen.
Coudenhove
Praha
Čechy
Ústí
Francie
8
article
Jsou ovšem opatrni, neboť vědí, že ti, kdo udá-
vají nyní mezi Němci tón, totiž »Všeněmci«
o míru vůbec nemluví. Ta okolnost neušla ně-
kterým polským listům, jež mluví o možnosti
míru česko-německého velmi skepticky, doku
není pro něj zabezpečen také souhlas strany
Wolfovy.
Tak píše »N. Reforma«: »Národní doroz
umění stalo by se možným, kdyby se Němei
řídili citem rakousko-vlasteneckým. Netvrdíme
že by se takového citu nedostávalo všem ně-
meckým stranám; ale jedně straně, všeněmecké,
se ho rozhodně nedostává a bez této strany ná-
rodního smíru mezi Čechy a Němci nebude
poněvadž Všenémci jsou s to, každou dohodu
rozbiti v střepy, jako kdysi Mladočeši rozbil
punktace.«
Podobně se vyslovuje vídeňský zpravodaj
»Kraje«. Varuje před příliš růžovými názory na
budoucí věci v Rakousku. »Nikdo ať nečeká
mnohého — píše »Kraj«. — Nastala jen mož
nost lepší konfigurace. Jen půda jest připravena
pro hlavní budovu. Ale nejobtížnější úkol mus
býti teprv splněn. A hlavní překážku uskuteč-
nění míru vidí i petrohradský list v odporu
Všeněmců.
V Praze, 18. června. (Ze sněm
zemských.) Nynější zasedání haličského
sněmu potrvá dle zdání polských listů více
než tři neděle. Na jednacím pořadu vedle roz-
počtu a zprávy o kořaleční předloze nachází s
několik důležitých předmětů, jako návrh na zří
zení selských rentových statků, prostředkování
práce, úprava péče o chudě, nucené pojišťování
proti ohni, oprava lesního zákona, čelící k ochraně
horských lesů a několik jiných předloh hospo-
dářských. Mimo to má se v hlavních rysech
stanovití lhůta pro úpravy řek.
Němec
Wolfův
Čechy
Rakousko
Praha
9
article
Štyrský sněm byl v pondělí zahájen
za nepřítomnosti poslanců slovinských. To roz-
čílilo posl. Walza, jenž polemisoval s prohlá-
šením nepřítomných Slovinců a tvrdil, že štyr-
ský sném bude zájmy slovinského
obyvatelstva hájiti tak, jak to
činil doposud. To skvělé hájení slovin-
ských zájmů, jež vrcholilo v tom, že Slovincům
zapovídáno i na sněmu mluviti slovinsky, bylo
právě příčinou, že poslanci slovinští nynějšího
sněmování se vzdalují. Ovšem jest jiná otázka,
prospějí-li své věcí abstinencí lépe, než činnou
opposicí na sněmu.
O sněmu istrijském, jenž se poprvé
sejde ve čtvrtek v Kopru, sděluje »Slov. Narod«
že slovinští a chorvatští poslane
letošního jednání se nezůčastn
Také proti této abstinenci vyslovuje se co nej
rozhodněji orgán pokrokových Slovinců; stejně
o ní smýšlí splitský chorvatský list »Jedinstvo«
Štyrský
Walza
Slovinec
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. června.
Ruský tisk o návštěvě císaře a krále
v Čechách.
»CsT« ještě jednou uveřejňuje o významu
cesty císaře a krále Františka Josefa do Prahy
a Čech, zejmena o tom, jaký účinek bude mit
na bojovný pangermanism. Úsudek jeho
vrcholí ve výroku: Körber neodváží se vyhověti
pangermánům a prohlásiti němčinu za státní
jazyk v Rakousku, avšak nyní ještě bylo by před-
časno jak pochybovat o upřímnosti rakousk
vlády, tak i tvrditi, že pangermanismu prohlášena
rozhodná válka.
Požár loděnice v Petrohradě.
V Petrohradě vznikl požár v carské lodě
nici na Galerném ostrově na Něvě a zničil do
základů jak dřevěnou loděnici, tak i obrněnce
»Vítěze«, právě dobudovaného. Kromě toho za-
chvátil střechu obrovské budovy strojírny a vše.
co v budově bylo, obrátil v hromady uhlí, rumu
a popelu. Odtud jej vítr přehodil přes úzký
kanál do zdravotnického obozu, připraveného
pro případ války a umístěného v 9 dřevěnýeh
kolnách. I zde všecko zničeno úplně.
Válka nesmyslná a zločinná.
Za takou vyznačil nynější válku v jižní
Africe sám jeden z předních státníků angli-
ckých sir William Horcourt. Liberální
vůdce tento na páteční hoslině jednoty »Natio-
nal Reform Union« vytknuv, že parlamentn
většina i vláda trpí nyní již sešlostí stářím, vy-
jádřil se pak výslovně: Válka v jižní Africe
jest největším neštěstím, kteréž
Britové v nové době na sebe uvalili, a neroz-
pakoval se dodati, že byl to zločin, jenž
byl války té původem, totiž zákeřnický vpád
Jamesonův, podporovaný britskými státníky
Bývalý ministr liberální Campbell-Bannerman
doznal pak výslovně, že britské vojs ko
vede válku barbarsky a že vláda
měla by se zodpovídati parlamentu zvlášte
z toho, jak zacházejí se ženami a dětmi bur-
skými v pověstných táborech, jež jim vyhradii
ke společnému obývání.
František Josef
Čo
Körber
William Horcourt
Brito
Jamesonův
Campbell
Bannerman
Praha
Čechy
Rakousko
Petrohrad
Něva
jižní Afrika
Reform Union
11
article
Pověsti o vyjednávání o mír neutuchaji
Krüger prý dokonce do 14 dnů »překvapl-
svět svým rozhodnutím. Z jiné strany prav
se však, že Anglie jako předběžnou podmínku
vyjednávání žádá, aby Krůger zřekl se dříve
předsednietví republiky transvaalské, načež prý
byla by Anglie ochotna uznati neodvisloso
Transvaalu a Oranžska, když by je Botha.
Devet, Steyn a Delarey spojili v jednu repu-
bliku a když by Anglii odstoupili území, na
němž se nalezají zlaté doly. Valně věrohodny
tyto podmínky ovšem nejsou — a ovšem ještě
méně věrohodno jest, že, jak jiná zpráva brit
ská tvrdí, Burové by se dnes spokojifi s pů-
vodními Kitchenerovými podmínkami, když by
vedle nich byla udělena neúplná amnestie
afrikandrům, i náhrada za sežehnuté farmy
odehnaný dobytek a když by »starousedlému«
občanstvu přiznáno bylo účastenství v ústav
ním zastoupení nových osad. V této směs
zpráv na vzájem si odporujících zjednáno bude
asi brzy jasno nějakým projevem Krügra, jenž
po rozmluvě s paní Bothovou jest nyní zajisté
uvědoměn o smýšlení vůdců burských a jich
čákách vojenských. Právě ale nejposlednější
zprávy z bojiště, kteréž, jak čtenář z depeší
seznal, znějí pro Brity, i pokud Kapska se
týče, velmi nepříznivě, utvrdí Krügra nepo-
chybně v úmyslu válčiti dále v naději, že
nějaký konflikt mezinárodní donutí Anglii při-
znati Burům starou neodvislost.
Krüger
Both
Delarea
Kitchenerův
Bothův
Brito
Anglie
Transvaal
Oranžsko
12
article
Po návštěvě cisaře v Praze.
Po návštěvě cisaře v Praze.
Vlastnoruční list císaře byl včera od
poledne, jak jsme již sdělili, nalepen na ná-
rožích a návěštních tabulích v Praze a v před-
městích a mimo to vydán ve zvláštním vydán
českého úřadního listu. Vlastnoruční list eísaře
zní takto;
»Milý hrabě Coudenhove!
Se zvláštním uspokojením shlédl jsem
všecky ty v pravdě srdečné a vřelé projevy
věrné příchylnosti a lásky ke Mně a Mému
domu, jichž se Mně za Mého pobytu v Mém
vždy věrném království českém od obou národů
této země tak krásným a svorným způsobem
dostalo.
Všude patrné pokroky, jež jsem ve všech
oborech duševního a ho podářského životu
opětně u příležitosti této seznal, překvapujíeí
rozvoj Mého královského hlavního města Prahy
jakož i ostatních Mnou navštívených měst po-
těšily Mne co nejvíce a utužují znovu Mou na-
ději, že se dostane Mému milovanému královstv
českému brzy i nejjistější záruky trvalého roz
květu země, vřele kýženého to národnostníh
smíru, jemuž úspěšným sblížením se obou ná-
rodů na hospodářské půdě cesta jest připravena.
Dejž to Bůh!
Tyto Mé city, jakož i Můj dík a Mě úplne
uznání za to, že obyvatelstvo tak vzorně se
zachovalo, uveďtež u všeobeenou známost.
V Ústí n. L., dne 17. června 1901.
František Josef v. r.e
Vyhovuje tomufo Nejvyššímu rozkazu, spě-
chám, abych tento milostivý vlastnoruční lis
Jeho Veličenstva v obecnou známost uvedl
V Praze, dne 17. června 1901.
C. k. místodržitel:
Karelhrabě Coudenhove.
Coudenhove
bůh
František Josef
Praha
Moa
Karelhrabě Coudenhove
13
article
Ve včerejší schůzi městské rady sdělil sta-
rosta p. dr. Srb, že obdržel od místodržitele
zprávu o vlastnoručním listě, v němž panovnik
vyslovil díky za oslavení své návštěvy. Starosta
oznámil dále, že císař několikráte při různých
přiležitostech vyslovil mu úplné uznání jak za
oddané přivítání, tak zejména za vzorný
pořádek, jaký byl obecenstvem
zachován zejména ve špalIrech
jenž zjednal si všeobecný obdiv a uznání. Sta-
rosta p. dr. Srb podotkl, že občanstvo zachovalo
se vzorně a projevilo živý smysl pro pořádek
sebeovládání.
Dar císaře chudině. Pro chudé v Praze
a čtyřech předměstích věnoval císař u příleži
tosti své návštěvy 14.000 korun, z čehož při
padá pro chudé v Praze 6000 korun, pro
chudinu v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vino-
hradech a v Žižkově po 2000 korunách. P
2000 kor. určil také pro chudinu v Litoměřicíeh
a v Ústí.
Ministr dr. Rezek s odb. radou bar-
Villanim včera odpoledním rychlíkem dráhy
Františka Josefa odjel z Prahy do Vídně.
doktor
Srb
Král
Rezek
Villani
František Josef
Praha
Karlín
Smíchov
Žižkov
Litoměřicíeh
Ústí
Vídeň
rada bar
14
article
České studentstvo pro vysoké školy na
Moravě. Jménem českého studentstva interve-
novali u ministra vyučování dra. Harila
ministra dra. Rezka předseda universitní komise
pro zřízení českých vysokých škol na Moravě
Fr. Sís, oba jednatelé A. Ambrož, A. Weiss-
berger v příčině otázky druhých českých vysokých
škol. Předseda deputace jménem českého slu-
dentsva akademického žádal ministra vyučování,
aby vláda splnila přední kulturní požadavek če-
ského národa a zřídila druhé vysoké školy na
Moravě, čím učiní se zadost spravedlnosti, nebot
národ český i Morava mají na druhé české
vysoké školy plné právo a jest vůbec povin-
nosti státu starati se o kulturní rozvoj svých
národů a zvláště národa pro stát tak důle-
žitého, jako je národ český. Podal pak ministru
vyučování obšírné a důrazné memorandum pe
vysoké školy moravské, jež podepsáno bylo uni-
versitní komisí, technickou komisí a všemi stu-
dentskými spolky. Ministr dr. Hartel odpovědě
deputaci, že vláda obírá se touto otázkou a stará
se především o vědecký dorost pro universitu
tím, že poskytuje mladým mužům stipendia, aby
mohli se vědecky vzdělávati a připravovati
k docentuře. Letošního roku byl zvýšen obno
k tomuto účelu povolený ze 17.000 zl. n
24.000 zl. a také učitelům středních škol dávaj
se dovolené za příčinou vědeckého vzdělávání.
Sís
A Weiss
Hartel
Morava
vysoký škola na Morava
český vysoký škola na Morava
zl
15
article
Ostatně, pravil ministr, vše závislé jest na po-
měrech politických. Tolik ministr vyučování
Charakteristické pro poměry rakouské jest, že
vlády odkazují splnění kulturního požadavku n
poměry polilické. Moderní stát jest povinen
opatřiti kulturní potřeby svého národa vždy, bez
zřetele k tomu, je-li politicky pěkně nebo zamra
čeno. Avšak charakteristické jest, že ten zřete
jest na snadě jen tehdy, jedná-li se o národ
český — má-li se českému národu dostati jen
části toho, čeho v plné, ano nadbytečné míře po-
živá národ jiný. Jest jasno, že v boji pro zřízen
českých vysokých škol na Moravě třeba neustupně
vytrvati, stále a stále se jich domáhati potud
pokud česká universita a plná česká technik
na Moravě zřízeny nebudou. V téže záležitost
intervenovali u obou uvedených ministrů též zá
stupci technické komise pp. Hrabě a Jeník.
Hrabě
Jeník
Morava
16
article
Dekorace pražských ulic. Po utuchnut
slavnostního rozruchu mizi rychle ozdoby ulie.
svinují se prapory, odstraňují se dekoracea
ulicím je vrácena jejich všední tvářnost, průčelí
domů jsou zbarena pyšných rouch slavnostních.
jimiž se honosila po několik dnů. Veselé barvy
červenobílé zmizí z ulic — aby se za nedlouho
opět objevily, aby zavlály po Praze na uvítanou
a oslavu všesokolského sletu. Při té příležitosti
zajisté opět přemnohé domy zalesknou se v úboru
slavnostním. Zkušeností posledních dnů budou
v čerstvé paměti a bude jich asi platně použito.
Poukázali jsme, že slavnostní výzdoba Prahy
byla letos mnohem krásnější a bohatší, ale
i vkusnější a umělečtější nežli jiná léta bývala
při podobných přiležitostech. Bylo pozorovati,
že nad prací dekoratérů, čalouníků, řemeslník
bděli umělci, že jim byly svěřovány návrhy
projekty dekorací. Aspoň tam, kde tak bylo
učiněno, bylo docíleno neobyčejně krásných
effektů dekorativních. Neznáme jmen všech
umělců, malířů, sochařů a architektů zúčast-
něných na vynikajících dekoracích, ale uvedeme
aspoň některá, neboť autoři některých výzdoh
zasluhují plného uznání. Tak zasluhují zmínky
malíř Štapfer a inženýr Skopec, kteří
provedli dekoraci Národního divadla, p. Štapřer
je též původcem dekorace Lažanského paláce.
Štapfer
Skopec
Štapřer
Praha
národní divadlo
17
article
Veškeré dekorační práce pražské obce řídila
zvláštní kancelář, vedena architektem B al
šánkem, jehož spolupracovníky byli archi
tekti Křiženecký, Vanderli nd
Velich a inženýr Trčka. Sochař Fr
Hergesel! je tvůrcem vkusné plastické
výzdoby na rampě před kasárnami oujezdskými
Edvard Kadraba navrhl effektní dekoraei
domů Bondyho a České spořitelny. Rich.
Dryák a malíř Muttich získali si zásluhu
fantastickou výzdobou některých lodí při nedělní
benátské noci na Vltavě. Sochař Říha obstaral
plastickou výzdobu na bráně smíchovskě. Naše
veřejné ústavy i bohatí jednotlivci měli byse
při podobných příležitostech obraceti především
na naše výtvarníky a umělce dekorační.
Trčka
Kadraba
Bondy
Rich
Dryák
Mutti
Říha
Vltava
Český spořitelna
Francie Hergesel
18
article
Velký nával obecenstva na nádražích
po ukončeném osvětlení za dnů císařských.
Již za pobytu císařova v Praze jevil se veliký náva
cestujících k nádražím. V neděli dne 16. června po
illuminaci zyětšil se v množství dosud nebývalém.
Ačkoliv již v prvních hodinách večerních, tedy po-
čátkem osvětlení, velké davy obecenstva železnič-
ními vlaky z Prahy dopraveny byly, přece panoval
po 10. hodině večerní přímo obrovský nával ke vla-
kům. Tak na př. jenom ze státního nádraží v Hy-
bernské ulici bylo v době po 10. hodině večerní až
do 1 hodiny s půlnoci vypraveno 9500 osob. Ač
byla dráha na tak velký nával úplně připravenaa
všechny nutné přípravy provedeny, přece opozdily
se vlaky po 10. hodině več. odjíždějící následkem
toho, že nejen všechny místnosti nádraží, nýbrž
koleje obecenstvem přeplněny byly takou měrou, ž
posunování prázdných vlaků nejen znesnadněno, b
i v některých případech znemožněno bylo. Ač sou-
časně v Hybernské ulici před nádražím nové a nove
zástupy se kupily, přece bylo obrovské to množstv
do 1 hodiny s půlnoci bez nejmenší závady odve-
zeno. — Též v Ústí n. L. panoval 17. června po od-
jezdu císaře a ukončení osvětlení obrovský příval
obecenstva k nádraží spol. státní dráhy, tak žev
krátkém čase perron, čekárny, chodby, schody a ko
nečně i koleje přeplněny byly. I zde byly jak vjezdy
tak výjezdy osobních vlaků davy obecenstva neko-
nečně stěžovány a zpozďovány. Okrouhle asi 6000
osob mělo býti dopraveno v různých směrech, což
bylo do 2 hod. 30 m. s půlnoci bez závady — mime
dva případy omdlení — provedeno.
Praha
ha
bernský ulice
hybernský ulice
Okrouhlo
19
article
K slavnostním hostinám v král. hrad
na Hradčanech dodal veškeré uzenářské výrobky
p. Jos. Jeřábek, majitel uzenářského závodu
Celetné ulici a továrny Holešovicích. Za dodan
zboží bylo mu vysloveno zvláštním listem hospo
dářského oddělení hofmistrovského úřadu plné uznání
Naše živnostnictvo o vojenských
dodávkách a práci v trestnicích.
Praes. 254, 17/1. Slavná redakce »Národních
Listů« v Praze! Ve smyslu čl. 19. zákona o tisku
žádám, aby v nejbližším ranním čísle »Národníci
Listů« a to zcela týmž způsobem, jak byl vytištěr
článek, jenž se má opraviti, jak co se týče místa
kde se má oprava vytisknouti i co se týče písmu
(liter) uveřejněna byla tato »oprava«: »Národn
Jeřábek
Hradčany
Celetná ulice
Holešovice
Praha
20
article
Listy« přinesly v č. 155 ze dne 1/21901 na stránc
třetí v 1. sloupci pod záhlavím »Naše živnostnictv
o vojenských dodávkách a práci v trestnicích« mim
jiné též řeč p. Vrány, kterou měl ve veřejné schůz
zemské jednoty živnostenských společenstev ve středu
dne 5. června, ve které řečník uvádí, že správce
konkursní podstaty brněnské továrny, do které nálež
7000 párů obuvi, obrátil se na ministerstvo sprave-
dlnosti se žádostí o svolení, aby obuv tu dovolen
bylo prodávati v jednotlivých dražebnách ve městecl
zemí na říšské radě zastoupených, že výnosem mi
nisterstva spravedlnosti ze dne 29. května bylo jme
nované žádosti vyhověno, že zmíněným výnosen
ministerstva spravedlnosti nařizuje se také správě
pražské dražebny, by dodanou jí obuv prodávala za
odhadní cenu 41/2 až 5 K a že ve výnosu tom též
obsaženo bylo ustanovení, že kdyby některý drul
obuví v dražebně ku prodeji vystavené nešel na od
Vrána
21
article
byt, bude dražebně zaslán jiný druh, který na odby
jde. Prohlašuji toto tvrzení řečníka za nepravdivé
neboť není pravda, že výnosem ministerstva sprave
dinosti ze dne 29. května 1901 bylo správě pražské
dražebny nařízeno, by 1491 párů obuvi jí z Brnn
zaslaných prodávala za odhadní cenu 4 1/2—5 K
není pravda, že ve výnosu tom též obsaženo bylo
že kdyby některý druh obuví, ku prodejí vystavený
nešel na odbyt, bude dražebně zaslán jiný druh
který na odbyt jde. Prohlašuji dále, že mně nějaký
výnos ministerstva spravedlnosti tohoto obsahu ne
došel a není tudíž také pravda, že výnosem tímto
ministerstvo spravedlnosti vyhovělo žádosti správc
konkursní podstaty brněnské tevárny na obuv, do
které náleží 7000 párů obuvi, o svolení, aby obuv
tu dovoleno bylo prodávati v jednotlivých dražebnách
ve městech zemí na říšské radě zastoupených. —
C. k. okresní soud pro Staré město a Josefov v Praze
odděl. 1. dne 17. cervna 1901. Spěšný.
Spěšná
Josefov
Praha
okresní soud pro Stará město
22
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Krátká jen doba — doba jednoho týdne
— dělí nás od velikolepých slavnosti Sokolstv
česko-slovanského. Po všech končinách vlast
jeví se zimničný ruch posledních příprav. Mát
Sokolstvo ukázati zdatnost svoji před nebývalou
účastí ciziny a dokázati sletem svým, že ne-
upadá, že řady jeho neřidnou, nýbrž rostou
mohutní, že myšlenka sokolská nalezla poroz
umění v nejširších vrstvách lidu našeho, dokázati
že všechny hlasy nepřátel Sokolstva, jež hanua
bláto naň házeji — jsou jen výronem záští
nenávisti.
Dobrá pověst Sokolstva česko-slovanského
v cizině přivábí veliký počet zástupců cizíeh
svazů tělocvičných. Zastoupeni budou všichn
národové slovanští, přijedou zástupcové témě
všech národů evropských. A přihlášky z ciziny
stále docházejí nové a nové a v počtu tak hoj
ném, že nikdy dosud Prahu takový početci
zinců najednou nenavštívil.
Uvílání hostí zúčastní se Praha zajisté celá
Přijedou také úcastníci předešlých sletů sokol
ských, kteří byli svědky uvitání okázalého
vřelého, jaké jen Praha dovede připraviti svým
hostům. S jistotou možno očekávati, že Praha
slovanská vyzdobí se k přijet
tak četných a vzácných hostí po
slovansku - co nejdůstojněji! S jistotou
možno očekávati, že lid náš uvítá hosty své e
nejvřeleji a nejokázaleji!
Praha
23
article
Záhodno jest, aby páni majitelé domů ozdo
bili domy své v barvách národních a slovan
ských, aby nechali s nich vláti prapory těchže
barev, by ozdobili okna svých bytů a večer je
osvětlili. Platí to také o předměstích, kamž rovněz
hosté naši zavítají. O vnější ozdobu král. hlav
města Prahy postará se zajisté sl. rada městská
a o výzdobu předměstí pražských slavné jejieh
městské rady.
V zájmu královské Prahy jest, aby před
cizinou zaskvěla se v nádheře nebývalé, aby
uvítala hosty své nejokázaleji. Vždyť přijedou
i ti, kteří o Praze čitají často zprávy z listo
nám nepřátelských, všemožně se přičiňujících
aby cizince od návštěvy Prahy odvrátily.
V pátek, v předvečer sletu, vzplanoun
návrších kol Prahy slavnostní ohně na
znamení započetí dnů slavnostních.
Výzdoba Prahy, pokud lze nejkrásnější
nejnádhernější, budiž heslem naším před sletem
všesokolským! Nebudiž nikoho, kdo by nepři
činil ruky své k výzdobě krásné naši, zlalé
slovanské Prahy!
Praha
24
article
K průvodu sokolskému připuštění jsou
pouze bratři v kroji sokolském. Ženským odbo-
rům vykázáno jest vyvýšená místo před museum
Dorost sokolský postaven bude ve špalíru
před obecenstvem na Václavském náměstí. — Obe
censtvo žádá se slušně, aby nepřekračovalo kolej
elektrické dráhy do středu náměstí Václavského
aby netlačilo se na sokolský dorost.
Zahraniční jednoty sokolské uspořá-
dají v sobotu 29. června o 9. hod. večer v Konvikte
přátelský večer, při němž účinkovati budou sbor tam
burašů žižkovských a zpěvácký spolek »Lumír« na
Malé straně. Večer zahájen bude slavnostním proslo
vem od Šimona Lomnického z Prahy, který přednese
paní M. Simonová z Prahy. Večer bude prvním po
kusem utužení bližších svazků českých jednot sokol
ských za hranicemi roztroušených a žádoucno proto
aby nalezl nejvšeobecnější podpory. Uspořádání ve
čera a obstarání pořadu převzal ochotně Kruh přáte
zahraničních Čechů »Frič« v Praze. Bližší pořad bude
ještě oznámen
Dary. Král. Vinohrady věnovaly k úhradě ná
kladů sletových obnos 4000 K, Smíchov 1000 K.
Šimon lomnický
M Simonová
Čecho
Frič
Král
Václavský náměstí
Ob
Konvikt
Praha
Smíchov
sokolský uspořá
25
article
Upozornění ženským odborům. O
bory, které posud dotazníky o ubytování nezaslaly
vyzývají se, aby je ihned slavnostní kanceláři vy
plněné vrátily. Na ubytování mají právo všechny
členky odborů — činné i přispivající — pokud maj
slavnostní odznak. Všechny odbory ubytovány budou
ve vyšší divčí škole.
Fotografové připuštění budou na cvičiště
toliko s ručními přístrojí bez podstavce, vykáží li se
kromě obyčejných lístků zvláštní k účelu tomu vy-
danou legitimací, kterou možno si koupili ve slav-
nostní kanceláři za 2 K. Fotografovati může se pouze
z místa, pro něž byla zakoupena vstupenka. Opráv-
něním k folografování neposkytuje se však právok
prodeji fotografických obrazů, poněvadž toto přísluší
výhradně zavodu p. Langhansa v Praze.
Ubytování v soukromých rodinách.
zprostředkováno bude vydanými k účelu tomu tabulkami
které ve dnech sletu budou vyvěšeny na domech.
Hlášen bude na nich počet nabízených noclehůa
výše poplatků. Pražské rodiny, které byly by ochotny
po dobu sletu tímto způsobem opatřit noclehy pro
účastníky z venkova, se žádají, aby si tabulky vy-
zvedly ve slavnostní kanceláři za poplatek 10 hal
při každém kusu.
Praha
26
article
Účastníci sletu, kteří si nezajistí ubytování pro-
střednictvím ubytovacího odboru sletového, se upo
zorňují, že mohou si tímto způsobem opatřiti nocleh
i v poslední době.
Na hromadné ubytování mají nárok to-
liko Sokolové slavnostním odznakem opatření. Cvi-
čenkám ženských odborů opatří hromadné ubytování
ve vyšší dívčí škole »Tělocvičný spolek paní a dívek
v Praze«
Vyzvání závodům natěračským. Fi-
nanční odbor pronajme v celku vnitřní a vnější
stěnu dřevěné ohrady na slavnostním cvičiští na
Letné k účelům reklamním. Cvičiště zůstane v ne-
změněném stavu ještě dva měsíce po sletu a bude
pronajímáno k různým slavnostem a zábavním pod-
nikům. Písemní nabídky adresovány buďtež na
slavnostní kancelář v Praze II., ve Vodičkově
ul. 33.
Schůze slavnostního výboru koná s
dnes ve středu o půl 8. hod. večer v zasedací síni
»Sokola« pražského. Schůze zábavního odboru
jest v pátek 21. června o 81/4 hod. večer v zasedací
síni »Sokola« pražského. Schůze hospodářského
odboru jest ve čtvrtek 20. června o půl 8. hodině
večer v tajemnickém úřadě Č. O. S.
Slavnostní kancelář nalezá se
v Praze II., ve Vodičkově ulici čís. 33
Sekolská výstava v Praze r. 1991.
Sokol
Cvi
Praha
Letná
Vodičkův ulice
Č . O . S
Praha II
spolek paní a dívka
Sokol
27
article
Čilý zájem pro výstavu sokolskou potvrzuje okolnost,
že bratří na Rusi a sice z Tiflisu a Kyjeva nejen na
siet a do výstavy přijedou, aie i že k zaslaným již
obrazům tělocviku a tělocvičen ruských připojeny
daiší ukázky br. Melicharem z Kyjeva slíbené. Pánům
a bratřím, kteří teprve nyní k výstavě přihlášky za-
slali, není možno výhověti, poněvadž místo jest
úplně vyplněno a poněvadž k vystavení literatury
sokolské a tělocvičné zvláštní mistnost přibrána býti
musila. Upozorňujeme na zajímavou výstavu htera-
tury tělocvičné a sokolské, uspořádanou br. Klenkou
a dr. J. Scheinerem, kteří vystaví s br. Zykou ve-
škeru sokolskou literaturu českou a českoslovanskou
a propůjčí výstavě své knihy o tělocviku jednající.
Melichar
Klenka
doktor
J Scheiner
Zyka
Rus
Tiflis
Kyjev
28
article
Bři. Američané dostaví se též ku sletu a výstavě a
zašlou fotografie pro výstavu. Výstava zahájena bud
slavnostním způsobem v neděli dne 23. t. m. o 10. h.
dopolední. Vstupné činí 20 h za osobu. Bratří v kroji
se slavnostním odznakem a legitimací mají ve dnech
sletových vstup volný, rovněž i ženské odborya
dorost. Výstavní dopisnice dle nákresu mistra Aleše
prodávají se u br. J. Pelikána v Praze, Starom. nám.
č. 22 n., a tajem. úřadě Č. O. S. za cenu 3 K za
100 kusů, jednotlivé po 4 hal. Výstavní návěštl,
úpravně provedená firmou Neubertovou na Smíchově.
vzbuzují na rozích pražských zaslouženou pozornost
a jsou hledaným a dekoračním předmětem. Kdo by
si ještě výstavní návěští pro obchodní místnost ne
k účelům reklamním na frekventované místo přál,
nechť o ně dopíše, připojiv známku na zaslání
K četným dotazům a žádostem různých pp. obchod-
niků za prodej věcí na výstavě nelze bráti zřetele.
poněvadž by prodejem podobných věcí účelu vý-
stavou míněného docileno býti nemohlo. Kromě toho
není místa a nemůže se ani dalším přihláškám vy-
rábitelů sokolských potřeb a nářadí vyhověti.
Američan
Aleš
Praha
Starom . já
Č . O . S
Smíchov
Neubertův
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná středová příloha „Naučný Obzor“.
— Klub zemských poslanců národní
strany svobodomyslné bude míti poradu
zejtra, ve čtvrtek dne 20. června t. r. o 10. hod.
dopol. ve svých místnostech v budové sně-
movní. Před tím o 9. hod. sejde se parlamentn
komise tamtéž.
— Z klubu sněmovních poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné. (Zpráva před-
sednictva.) Klub konal schůzi 18. t. m. před
zasedáním sněmu. Po uvítání poslanců předsedou
drem. Englem podána zpráva o návrzích
parlamentní komise, jež vesměs schváleny. Tý-
kají se řady věcí, spadajících do referátu člena
zem. výboru p. Adámka, dále reorganisace
kulturně technieké kanceláře při radě zeměděl-
ské, poplatku z uhlí, rychlého provedení úpravy
platů učitelských, urgování předlohy ohledné
příspěvku zemského na vodní stavby, brzkého
splavnění Vltavy uvnitř Prahy a změny voleb-
ního řádu sněmovního. Schváleno podání někte-
rých návrhů a dotazů. Ohledně voleb do komisí
poukázáno k nutnosti, by členové, kteří volbu
přijímají neb dokonce o ni sami snažně se
ucházejí, potom také schůze komisí pilně na-
vštěvovali a projeveno přání, by za účelem po-
stupu souhlasného dříve o všech důležitějších
věcech se dohodovali, čímž doeilí se též
značného zkrácení debat. Zároveň usneseno
i budoucně — pokud možná — dáti některá
místa v komisích k disposici českým poslancům
mimoklubovním. Četné došlé přípisy dle povahy
věci vzaty na vědomí, neb přikázány referen-
tům. Vyřízeny některé žádosti, učiněna různá
opatření rázu taktického a projednán jednací
pořad schůze snémovní.
Adámek
Vltava
Praha
30
article
— V uzavřeném území. Se strany velmi
dobře zpravené a střizlivě posuzující sděluje se
nám, že co mohlo učiniti bohatství a přírodní
krásy onoho skute ného ráje, jenž rozprostirá
se kolem Ústí nad Labem, bylo v den ná-
vštěvy císařské také učiněno. Litoměřice byly
sice vyzdobeny pěkně, ale niholi bohatě, tak
jako malé provinění město, když se přioděje
rouchem slavnostním, v Ústí n. Lab. však
čouhaly se všech stran milliony, v městě tom
nahromaděné. Ústí se svými novými ulicemi číní
dojem velkého města, k tomu představme si tu
nevyrovnatelnou stafáži přírodní, která v noci
magiekým působením ovně stala se skutečně
krajem z říše pohádkové. Bohatství slavilo toho
dne orgie. Ukázalo, čeho dovede a jaký význam
má v národním boji. Do Ústí n. Lab. nahrnulo
se z okolí tisíce a tisíce lidí, tak že
agitace všeněmecká, která prý se pokoušela vy-
volati tam opačné proudy a kteréž velel po-
věstný chabařovický poslanec dr. Eisenkolb,
aspoň co do effektu zevního selhala. Jiná ovšem
je věc, jak to vypadalo uvnitř těch » nadšeně
loyálních« mužů, kteří neměli pro dekoraci svých
domů jiných barev než všeněmeckých
pro knoflíkovou dirku jiného o zjna-
čení než chrpy. Officiosové ovšem vy-
ložili si ihned barvy »všeněmecké« jinak a sice
svým způsobem: ne jako barvy, tající touhy
politické, státoprávně revoluční, nýbrž jako barv
přesvědčení národního. Dobře, dobře. Proč pak
tak nevykládali v Praze barvy trikolory slo-
vanské? Dr. Rezek, který císaře na každém
Litoměřic
doktor
Eisenkolb
Rezek
Ústí nad Labe
Ústí
Praha