ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 277613d0-660d-11dc-ae90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 49, work 2, person 65, org 4
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 19. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 167.
4 article
Na rauní a odpol. listy přílohamí („ Nauěný Obsor“ v středu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí ses Praze v administrani na měeí« . . . . . . 2 K —h na čtvré leta . . . . . 6 K — h s dvolí donáškou a p na měsíe . . . . . 7 K 50h na čtvt leta ve fiislkách: 2 K80h na měsíe . . . Poštou: na mlale. . . . . . na čtvrt lota s drojí zášilkeu kei na mžsíe na čtvrt lela
Praha Nauěný Obsor
5 article Slavnost Bismarkova byla slav nosti jen pruskou.
Slavnost Bismarkova byla slav nosti jen pruskou. Při nedělním odhalení národního pomník Bismarkova v Berlíně, nynější, po řadě č tvrtý říšský kancléř německý, hr. Bülow slavi svého předchůdce v úřadě kaneléřském dlou- hou řečí, jejížto obsah vyrůstá z rámce pří- ležitostní oslavy osobní a vyznačuje zásady politiky pruské pro budoucnost. Opakujeme s úmyslem: zásady politiky pruské, nikoliv politiky německé; neboť jižní staty německé a některé důležité části Německa severního posud nepřijaly tyto zásady za své, a naopak opírají se jim kde a jakkoliv jen mohou. V prvních letech po porážce císařstv francouzského a po obnovení císařství ně- meckého zdálo se, jakoby jižní státy něme- cké byly se vpravily do svého osudu, dělati podstavec pro velmoc pruskou. Ale odté doby vzpamatovaly se ze svých mrákot, opět nabyly nejen vědomí někdejší státní samo- statnosti své, ale i vůle, svrhnouti okovy nadvlády pruské čím dříve tím raději. Přes železný kruh, do něhož o vánocích r. 1870 byly spjaty rukou Bismarkovou, touha jejich po obnově státní volnosti vzmáhá se v nich co den zjevněji, a nové císařství německé, jakkoliv před třicíti léty vypadalo jako jedna slitá hmota, má v sobě opět starou trhlinu, kterou tvoří řeka Mohan a záleží opět z Ně- mecka severního a jižního. Toto neúčastnilo se neděl ního slavnostního odhalení po- mníku Bismarkova v Berlíně davši nepřítomností svou ve hlavním městě říšském při této příležitosti na jevo, že nadšení pro Bismarka a jeho dílo, mělo-li kdy v sobě nějaké opravdu, už dávno z my sli své vypudilo. Tím způsobem nedělní oslava Bismarkova v Berlíně presentuje se jako pouhá slavnost pruská, ba vlastně jen braniborská a berlínská. Po- jmenování, které jí dávají vládní listy pruské, jakoby totiž bývala národní s la v no stí německou, nikterak jí nepřísluší.
Bülow Bismarkův Berlín Německo Mohan
6 article
Jako slavnost ryze pruská a ještě pravdivěji braniborská, nabývá ovšem významu tím většího pro správné posuzován politiky pruské i domácí i zahraničné. Hrabe Bülow ve své řeči učinil několik vyznání jichž dlužno si všimnouti. Namáhá se, aby pro zakladatele nového císařství německého sebral díky a slávu po celem Německu ale nepodařilo se mu to, poněvadž sám ne- přestával dokazovati, že Bismark byl více Prušák než Němec a že provozoval jen politiku nejhrubšího sobectv pruského a to nejen mimo Německo, ale i v Německu samém. Politiku bezohledného, výstředního sobectví pruského v no- vém císařství německém i kolem něho ny- nější nástupce Bismarkův v úřadě kancléře říšského velebí jakožto jedině rozumno politiku, kterouž i on dělá a dále dělati bude Zásady práva, spravedlnosti, poctivosti a věr- nosti jsou mu toliko »šedou theorií«, jakoj byly i oslavovanému zakladateli nového císařství. Co prospělo a co prospívá Prusku, totiž hlavně panovnické dynastii jeho, to dle nedělního výkladu hr. Bülowa před pomníkem Bismarkovým jest »politika mravně opráv- něná«. Mravnost a právo v politice, přede- vším v politice evropské, závisí tedy na tom a určuje se dle toho, co podniká a provo- zuje Prusko, aby nabylo nějakého prospěchu pro sebe, nikoliv pro celé Německo, nebot to jest dobré jen jako kulisa jeho nenasytného sobectví a pocítilo by ihned zase jeho železné pěsti, jako jí pocítilo před třicíti a třicíti pěti lety, kdyby rozkazům berlínským chtělo se opříti.
Hrab Bülow Bismark Prušák Němec Bismarkův Německo Prusko
7 article
Pěsť hraje i v nedělní slavnostní řeč hr. Bülowa první úlohu. Bez pěsti, bez ná- silí, bez křivdění ani nynější kancléř něme- cký nemůže si politiku pruskou myslit. Zcela ve smyslu Bismarkově. Nechce sice schvalo- vati všechno, co nebožtík Bismark říkal a dělal; ale jeho pěsť a práce její líbí se mu velice. Před Bismarkem ještě se říkalo, že panství německé musí se rozšířiti, až kam sáhá německý jazyk; nyní už se kaže jediná rozumná, »mravně oprávněná« nauka politiky pruské, že německým majet- kem jest všechno, nač se položí ně- mecká pěsť! Ale tato pěsť smí býti jen pěsť pruská, která prý by se napřáhla i proti všem odštěpencům v obvodu nového císařství pruského. Hrabě Bülow před po- mníkem Bismarkovým veřejně přiznal, že jednota jeho díla posud má velmi mnoho trhlin, přiznal, že nové Německo jest pro- stoupeno protivami politickými, hospodář skými a náboženskými a že nikdy nebude v něm nedostatek bojů vnitřních; však utě- šuje se nadějí, že Prusko všechny tyto pro tivy a zápasy vnitřní potře a »že už nikdo nebude s to, aby přerazil kruh, který před třicíti lety byl ukován.« Hr. Bülow patrně spolehá se na pruskou pěsť až příliš. Třicet let právě minulých jest doba poněkud krátká pro trvanlivost tak dlouhou, jakou nynější kancléř německý s největší rozhodností přisuzuje dílu Bismar kovu. A právě podle prvních třicíti le není rozumno a opatrno tak chlubně mluviti o věčnosti nového císařství německého, které summa summarum založeno jest jen na pruské pěsti a posud jen o tuto pěst se opírá a opírati se musí. Však konečně i pro Prusko zůstane pravdou přísloví, že »jest věc těžká, zabit pěstí ježka«. A něme- cký ježek už choulí se a roste na levém břehu řeky Mohanu, kde nedělní oslava Bis- markova v Berlíně z daleka sledována byla s náramnou chladností.
Bismarkův Bismark Bülow Bis Německo Hradec Prusko Mohan Berlín
8 article
Zcela nadarmo hr. Bülow namáhal se v slavnostní řeči své učiniti z Bismarka i pro Německo jižní Němce významu rovněž vše obecného, jakými byli Göthe i Schiller. Poli tické, hospodářské a náboženské protivy. kteréž v novém císařství německém sám při znává a kteréž nikdy nepřestanou býti v něm podnětem a pramenem zarputilých zápasův, snadno mohou opět přeraziti železný kruh. ukovaný před třiceti lety. Podle prvních třicíti let, šťastně minulých, Prusko ani s na- přaženou pěstí nemůže bezpečně měřiti bu doucnost svého panství nad celým Německem Vystřízlivění z pruské narkosy ve zdra- vém vzduchu jihoněmeckém už se dostavuje jakož i nedávné přímě zprávy naše z oněch končin potvrdily. Nepřitomnost jihoněmeckého obyvatelstva, stojícího mimo kruhy vojenské a úřadní, při nedělním odhalení pomníku Bismarkova v Berlíně odňala tomuto po mníku a této slavnosti ráz všeobecně ně- mecký a národní a byla zjevnou, význam- nou demonstrací protipruskou.
Bülow Němec Göth Schiller Německo Prusko Berlín
9 article Sněm království českého.
Sněm království českého. První s ch ů ze. V Praze, 18. června. Pozdě sešel se letos sněm království českého, ale sešel se přece. Kdyby nebyla naléhala na to delegace česká ve Vídní, kdo ví, byl-li by se v tomto roce sešel vůbec Vždyť přece známo, že sněmy jsou v tomto státě velmi nepohodlným přívažkem a v tom. jako ve mnoha jiném, shoduje se pan dr. Körber s Němci úplně, že by vůbec bylo dobře sněmy odkliditi. , jak by se to potom vesele vládlo, kdyby důležitější agendy, jež dnes vyhrazeny jsou zemskému zakonodárství, přešly na říšské a menší věci přikázány byly tak zva- ným krajským sněmům, po nichž již od Plenera duše německá práhne . . Panovala divná nálada dnes v té stare síni, která opravdu spíše se hodí za mičovnu, za kolbiště pro lawn tennis, než za zasedací síň zákonodárného sboru. Nebyla bojovná a smířlivá nebyla také, byla jako řeč, kterouz nejv. maršálek kníže J. Lobkovic sněm zahájil. Dalo se očekávati, že týž učiní v řečí své důraznou zmínku o návštěvě císařově v Praze a v Čechách. Očekávání to také nezklamalo. Nejvyšší maršálek o ničem jiném ve své za- hajovací řeči vlastně nemluvil. Při tom bylo zajímavo pozorovati, jak se namáhal, aby neřekl něco, co by podnět dalo k výkladům, zejmena aby nepronesl slovo politické, z něhož by se v tom či onom směru vytlou- kati dal kapitál, O, to se páni purkmistři na severu za- chovali zcela jinak. Mluvili politicky a nacio nálně, vesele, jako když bičem práská. Schůze byla pouze formální. Verifiko vána jedna z vykonaných zatím voleb, načez
doktor Körber Němec J Lobkovic Praha Vídeň Čechy
10 article
se ustavily kurie. Tím jednací pořádek by vyčerpán. Za to horlivé se vedly disputy v cou loirech. Zvláště o tom, jaké bude míti ná sledky návštěva císařova. Sluší konstatovati že poslanci všech stran počínali si střízlivě velmi střízlivě. Hovořilo se též velmi živě o otázce, jež týká se změny volebního řádu sněmovního Dnes nemůže býti již o tom po chybnosti, že návrh na tuto změnu bude učiněn, že jsme tedy svého času, když proti nám zvedaly se se všech stran ječivé hlasy, které nás dementováním ukřičeti se snažily, měli pravdu. Jde o to rozděliti volební sbor statků nesvěřenských, jenž dnes vysílá do sněmu 54 poslanců, do pěti territoriálně rozdělených skupin. Z těch by při volbách tři připadly straně konservativní, dvě straně německo ústavácké. Sluší zaznamenati, že jest to podobny způsob, jakým voli velkostařek v Čecháci do říšské rady a jakým volí velkostatek ha ličský od počátku éry ústavní. Ostatně nedá se naříkati, že by sněm neměl dosti materiálu ku práci. Nehled k haldám návrhů iniciativných, s nimiž ne vědí ve sněmovní kanceláři již kudy kam, sesypala se na stůl sněmovní hned v prvním sezení spousta předloh: předem zemský rozpočet, pak návrh na zlepšení platův uči- telských, pak celá řada zpráv zemského vý boru z oboru školského, hospodářského, uměleckého a jiného ještě. Nejdůležitější ovšem je z nich předloha učitelská, kterou má býti konečně učitelstvo na školách národních postaveno tak, jak toho zasluhuje dle svého předběžného vzdělání, dle své společenské kvalifikace a dle povin ností, jež konati má.
Čechák
11 article
Nejpodstatnější ustanovení předlohy jsou následující: Místa podučitelská se zrušujía na jich místě zřizují místa učitelská druhé třídy, všechna ostatní jsou místa první třídy. Osoby učitelské s vysvědčením dospělosti ustanoví se jako zatímní uči- telé a obdrží roční odměny 900 korun. Zá- kladní služné osob učitelských s vysvěd- čením způsobilosti, nechť jsou usta- noveny zatímně či definitivně, činí pro místa učitelská II. třídy 1200 korun, pro místa I. třídy 1600 korun. Zakladní služné osob učitelských s vysvědčením způsobilosti pro školy měšťanské zatímně či definitivně usta- novených obnáší 2000 korun. Katechetové obdrží na školách obecných 1600, na ško lách měšťanských 2000 korun. Mimo to má definitivně jmenovaný učitel na školách obec ných právo na 6 kvinkvenálek po 200 kor - na školách měšťanských po 250 kor. Ředi teli škol měšťanských a správci školy obecné náleží funkční přídavek. Týž obnáší na ško lách jedno- a dvoutřídních 200 korun, tří třídních 250, čtyřtřídních 300 a pětitřídníech 400 korun. Na škole měšťanské činí přída vek rovněž 400 korun.
12 article
Na školách měšťanských, majících méně než 6 definitivních tříd neb spojených s obec nou školou národní méně než pětitřídní, 500 korun, a na školách, majících více než 6 definitivních tříd neb spojených s pěti- třídní obecnou školou 600 korun. Mimoto mají ředitelové měšťanských a správcové obecných škol nároky na svobodný byt, sklá dající se aspoň ze 2 pokojů, kuchyně a nut ných místností vedlejších. Není-li takového bytu na snadě, mají právo na příbytečné Konečně náleží osobám učitelským s vysvěd čením způsobilosti na obecných školách ná rodních a měšťanských, jakož i katechetům se stálým platem aktivní přídavek do vý služného nevpočítatelný, jenž obnáší v ob cích od 10 tisíc až do 30 tisíc obyvatelů 20, v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vino hradech, v Žižkově, v Karlových Varech. v Teplici-Šenavě, v Marianských a Franti- škových Lázních, v Košířích, v Nuslích, na Pankráci, ve Vršovicích, v obci Fišerech u Kar- lových Varů, v Podmoklech, v Děčíně a ve Škvrňanech u Plzně, jakož i ve všech ostat- ních majících přes 30.000 obyvatelstva. 30, v Praze pak 40 procent základního služného. Jako vždy, tak i ve včerejší schůzi po ložena na stůl sněmovní kupa různých do tazů a návrhů. Nejvyšší maršálek kn. Jiří Lobkovic zaháji schůzi o 12. hod. 20 minut. U vládního stolu: místodržitel hr. Cou den- hove, místodržitelský rada Neumann a okresní hejtman Vojáček. Gallerie navštívena slabě. Petice podal: posl. dr. Dyk okr. výboru v Blovicích za zrušení školního platu, dále rolníků v Ouněticích za ochranu práv starousedlých na uží vání statku obecního. Nejvyšší maršálek zenský: Zahajuji V. výroční zasedání sněmu království českého z 1895 a konstatuji, že slavný sněm jest způsobilý usnášeti se.
Král Lobkovic doktor Dyk Karlín Smíchov Žižkov Karlová Vary Šenava Košíře Nusle Pankrác Vršovice Fišer u Kara Podmokly Děčín Škvrňany u Plzeň Praha Blovice rada Neumann
13 article
(Opakovav totěž německy, pokračuje): Slavný sněme! Bývá zvykem na počátku zase- dání slavného sněmu, by jeho předseda upozornil n různé úkoly, které tomuto slavnému sněmu nastávají, zmiňoval se o různých předlohách a pronesl úsudek o nadějích, které tyto předlohy nebo další práce sněmovní v naší vlasti povzbudí. Dnes však, velectění pánové, mám za to, že bych tmto způsobem se vám nezavděčil, neboť my všichni stojíme ještě na- dšeni pod dojmem událostí poslední doby, kdy J. v. nejmilostivější císař a král náš ráčil opět po delší době navštíviti své drahé království české a hlavní město jeho, královskou Prahu. Již nedlouho před tím povstalo po naší vlasti veliké nadšení a veliká radost nejmilostivějším darem J. V., kterým prohlá- šeno bylo, že velkomyslně zamýšlí J. V. založiti ga- lerii, která má sloužití k povznesení umění v tomto království. (Sláva ! Sláva! Výborně ! Potlesk.) Zemský výbor měl za to, vysloviti jménem zastupitelstva zemského J. V. nejponíženější dík, a jsem přesvědčen, že sl. sněm s tímto díkem souhlasí. (Výborně !) V další, německé části úvodní řeči své pravil nejvyšší maršálek o návštěvě mocnářově, že císak nejprve poctil návštěvou král. hlav. město Prahu, ale pak návštěvu svou rozšířil i jinam, aby se vy- hnul i jen jakémukoli zdání, jako by citům císa- řovým odpovídalo, aby mohla povstati i jen do- mněnka, že jednomu ze svých národů dává přednost před druhým nebo že některý staví do pozadí.
Praha
14 article
Nejv. maršálek pokračoval pak česky: Při této návštěvě nejmilostivější J. V. ukázalo se, že veškerý lid, veškeří obyvatelé tohoto království bez rozdílu národností stejně jsou oddáni J. V., že smýšlenía přesvědčení dynastické je pevně zakořeněno ve všem obyvatelstvu této země. Ano, zdálo se skutečně, ja- koby spory, které mezi národnostmi této krásné země dosud trvají, vlastně nevyzněly v jiný způsob, nežli aby dokázala každá strana, že chce předčiti druhou co se týká lásky a oddanosti k J. V. Pokud zakotveny budou tyto city v naší vlasti, pokud oddanost a láska k císaři trvati bude pevně zakořeněna v myslích všeho obyvatelstva tohoto krá- lovství, potud zajisté nelze zoufati nad stavem věcí, ani netřeba vzdáti se naděje v lepší budoucnost a smířlivé poměry zde v Čechách. (Výborně!) (Pokračuje německy): Měli jsme za šťastlivé pří- tomnosti J. V. znova příležitost pozorovati, jakým způsobem dal si náš vznešený panovník ve všem záležeti na tom, konati co nejpřesněji a nejůzkostli- věji své vznešené panovnické povinnosti. Byli jsme radostně dojati, pozorujíce, kterak J. V. přes vysoký věk svůj s neochablou duševní svěžestí a podivu- hodnou tělesnou pružností (Souhlas.) lehce překo- nával námahu, kterou cesta způsobila jeho nejvyšší osobě. (Souhlas.) Nemůžeme než sjednotiti se všichni v přání: Bůb zachovej křepkost a blaho J. V. na dlouhá ještě léta.
Čechy
15 article
(Končí česky): A proto, pánově, nechť ono vo- lání, které v minulých dnech zaznělo na březích Vltavy a Labe z tisíců hrdel, též zazní v tomto sále při zahájení sněmu království českého: Sláva J. V. císaři a králi! (Sláva ! Sláva ! Sláva !) Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak že mu jakožto nejmladší členové sněmu pro zastá- vání úřadu verifikatorů byli označení poslanci: za kurii velkých statků svob. pán Brandt, svob. pán Hrubý z Jelení a hr. Mensdorff; za kurii měst a míst průmyslových dr. Pinkas, dr. Mal a dr. Leitner; za kurii obcí venkovských Udržaí Kryf a Kasper.
Sláva císař Brandt Hrubá doktor Pinkas Mala Leitner Kasper Vltava venkovský Udržaí Kryf
16 article
Nejvyšší maršálek zemský sděluje které návrhy zákonů sněmem usnešené dosáhly císař- ského schválení. Pořadately sněmovními jsou: přísedící zemského výboru dr. Škarda, Werunsky a náhradník přís. zem. výboru Sajfrt. Nemocí omluvili svou nepřítomnost, po případě vyžádali si dovolenou: posl. ryt. Eisenstein (pro celé zasedání), hr. Nostitz, Kry! (pro dnešní schůzi), hr. Ledebur (Sdenní dovolenou), probošt Hora (na neurčitou dobu), Hlávka (Bdenní) Pak přikročeno k jednacímu pořadu. Přísedící zem. výboru hr. Vojt. Schönborn podal zprávu o volbě posl. děkana posl. Roškot v kurii velkých statků, svazkem svěřenským nevá- zaných. Po návrhu zpravodajově volba byla schválena Nově zvolený poslanec P. Roškot, jakož i nový aktuár sněmovní dr. Jan Kolinský složili přede psaný slib. Dalšíu předmětem jednacího pořadu bylo usta- vení kurií Nejvyšší maršálek zemský žádá, bys kurie ustavily po skončení schůze, a vykázal pro ně síně. Návrhy podali: posl. Jan Barták návrh, týkající se nového zákona o myslivosti; posl. dr. Záhoř návrb, by byl vydán zákon o fakultativním spalování mrtvol: posl. Udržal návrh na změnu honebního zákona; posl. Niklfeld návrh na změnu řišského zákona o reformě berni. V drobném prodejíi ranní čílo o sobě . . . ze 8h odpolední . . . . za z Ve flialkách na venkově zanní číslo. . . . . . . . 10h v9polední . . . . . . . . Sh Inserát plati se hetevě vapřeš. Předplacení a inserty příjímá s dmainl- slrace v Marianské slitl č. z. Tane nacházaší se též redakee tlskáraa a oxpedice „ Národnich Listě“, Bukogiiy se nsvraesjí.
doktor Škarda Nostitz Ledebur Hlávek Schönborn Roškot P Roškot Kolinský Barták návrb Udržal Eisenstein Sajfrt probošt Hora
17 article
Posl. dr. Em. Dyk a soudruzi podali k míste- držiteli, jako předsedovi zemského finančního ř- ditelství dot a z Zákonem ze dne 28. března 1900 čís. 65. ř. zák. byla vyslovena zásada pro odepsání státních záloh a podpor svého času poskytnutých, zároveň byla vláda autorisována povolovati a prováděti příslušné odpisy. V základě onoho zákona bylo podáno velké množství žádostí o slevu a odepsání státních záloh, zejmena v r. 1872 poskytnutých. Jest V. Exc. známo, jakým způsobem pokra- čují politické úřady ve vyšetřování poměrů ža- datelů? Jest V. Exc. známo, že politické úřady vedou vyšetřování způsobem inkvisitorským, který neodpo- vídá nikterak intencím citovaného zákona, klerý již nyní je podkladem vážných obav, že při poskytování úlev nabudou vrchu fiskalní ohledy? Jest V. Exc. známo, že politické úřady řídí se v tomto směru direktivou místodržitelstvím jim danou? Jest V. Exc. ochotna naříditi, aby se vyšetřování ta urychlila a prováděla způsobem humanním, in- tencím dotýčného zákona odpovídajícím? Posl. Iro a soudruzi podali k m'stodržiteli dotaz stran poskytnutí pomoci obci Chýlici v okr. bečovském. Nájvrhy podali dále: posl. dr. Zd. Schüieker a soudr. stran použití podílů, připadajících království českému z přebytků společných sirotčích pokladen na základě zákona říš, ze dne 3. června t. r., při čemž má býti vzat stejný zřetel na obě národ- nosti země; posl. Schreiner a soudruzi stran po- vznesení školních zahrad; posl. Peschka a soudr. na pořízení říšského zákona stran zrušení termí- nového bursovního obchodu s obilím; poslanee Hofmann a soudr. na opatření ku povznesení chovu koní; posl. Hofmann a soudr. stran slo- žení a rozdělení pozemků dle zásad dřívějších zá- konů a úmluv mezi obě národnosti.
Posl doktor em Dyk Zákon Nájvrha Zdeněk Schreiner Peschek Hofmann
18 article
Posl. dr. Ladislav Dvořák a soudr. podali tento návrh: Poslední sčítání lidu způsobilo odůvodněné hluboké roztrpčenía stížnosti do způsobu, jakým proti sku- tečnému slavu věcí zjišťována tak zv. obcovací řeč příslušníků našeho ná- roda, zvláště v území obývaném vět- šinou obyvatelstvem německým. Nehledíe ani k tomu nevyčerpává vůbec t. zv. obcovací řeča nemůže proto také zjistiti moment národnosti obyvatelstva, moment, který v rozvoji veřejno- právním vždy vážnějšího vyznamu nabývá a bez jehož spravedlivého a soustavného zjištění nelze získati bezpečných statistických dat ku spravedlivé úpravě otázky jazykové a poměrů s ní souvisících. Přihlížejíce k tomu i k zákonu ze dne 29. března 1869 č. 67. ř. z., který úřadní zjištění národnosti jako statisticky důležité okolnosti připouští, dovolujeme si navrhnouti Slavný sněme, račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby poslední sčítání lidu dopínila bez průtahu úřadním zji- štěním národnosti obyvatelstva aby i při příštích sčitáních národ- nost obyvatelstva zjistila. Ve formálním směru navrhujeme, aby návrh byl odkázán komisi pro záležitosti okresní a obecní. Posl. Albl a soudr. podali dva návrhy na podporu obci v okrese žateckém, podbořanském a chomutovském, stížených krupobitím nebo zá- topami. Posl. Antonin Steiner (z Mostu) návrh téhož druhu. Posl Formánek, Jaroš a soudr. podali nejvyššímu maršálku zemskému tento dotaz: Zákon o vodních stavbách v severních jednotlivých královstvích a zemích na říšské radě zastoupených byl projednán oběma sněmovnamia došel dne 11. června t. r. císařského schválení.
Posl doktor Dvořák Albl Steiner Posl Formánek Jaroš Most
19 article
Zákonem tím se stanoví, že nákladem státním mají se provésti stavby vodní v království českém, ze- jmena splavnění a regulace řek Vitavy od Budějovie do Prahy a Labe od Mělníka až k Jaroměři i s je- jich přítoky, ovšem jen tehdy, když země na tyto projektované vodní dráhy se zaváže platiti roční příspěvek, klerý stačí ke zúročení a umoření osminy oněch obligací, jež budou vydány na vystavění příslušných částí vodních drah těchto. Země pak má právo žádati za příspěvek také interessenty. Zemský tento příspěvek má se odváděli poměrně dle výdajů státem na stavbu činěných a přestane ihned, jakmile by čisté důchody z vodních cest po dvě leta samy stačily k zůročení a umoření dluhu. Poněvadž pak starost o příspěvky zemí a in- teressentů spadá na sněmy zemské, kteréžto pří- spěvky mohou býti nahraženy postoupením pozemků nebo provedením některých staveb neb podobněa poněvadž za účelem jednotného vedení staveb těchto má zřízen býti poradný sbor sestavený z odborníků a interessentů, do něhož polovinu členů jmenuje vláda a polovinu zemské výbory a poněvadž zájem obyvatelstva v dotyčných krajinách a zejmena okresích jest o provedení úprav našich řek, zejmena našeho středního a hořejšího Labe velikýa z hospodářských ohledů velice nutný, dovolují si podepsaní činiti zdvořilý dotaz k Vaší Jasnosti a sice: »Hodlá Vaše Jasnost, jakožto předseda zemského výboru království českého, se příčiniti o to, aby tato záležitost sněmu království českého byla ještě v tomto zasedání na prospěch veškerých vrstev obyvatelstva pří- znivě a co nejdříve vyřízena, a tím provedení splavnění a regulace na- šich hlavních řek nebylo zdržováno
Praha Mělník Jaroměř zemský výbor království
20 article FEUILLETON
FEUILLETON Svatojanské ohně. Ze slovanského zvykosloví. Po všech oblastech slovanského jazyka, ba i poněmčilých již krajích pruského Slezska a severního Polabí zachoval se až po naše časy starý pohanský obřad zapalování ohňů v době letního slunovratu. U večer před sv. Janem Křtitelem vystupují po návrších a horách ohnivé sloupy k nebesům, upomínajíce slavnost, která v dobách předkřesťanských konána na počest slunce, svrchovaného vládce všeho života, dárce světla a tepla, dostupujícího v tu roční dobu svého nejvysšího stupně na klenbě nebes. Ve mnohých krajinách slovanských dosud trvá zvyk neztenčený. Na výšinách hromadí lid kupy klestí, staví stožáry ozdobené květinami, červenými služkami a věnci, jež obklopuje hořlavými látkami a ze paluje ohněm, jenž vznik třením dvou suchých dřev o sebe. Se zvykem noci svatojanské, ozářené ohni, souvisi jině obyčeje, na různých místech různo odchylné, ale sobě velmi podobné. Nežli se hranice zapálí, hledají hoši a děvčata pelyněk, lopuch, diviznu, pryskyřník mateří doušku. Tyto byliny toho dne natrhané mají svou uzdravující moc. Pelyněk mimot chrání před čarami a vším zlem. Nošen na těle, pomáhá proti uštknutí a úpalu. Již keltické ženy házely jej do vody, aby dlouho trvajícím suchu přivolaly děšť. Děvče slovanské plete z něho věnce, jimiž ve svatojanský večer zdoh svoji hlavu a ramena. Za zvuků šalmaje, dud, houslí a jásotu shromážděného lidu padá první zápalná jiskra do hranice. Zvučný zpěv se rozléhá, vše tanč okolo ohně a tanec neustává, dokud všeck dřevo se neproměnilo ve hromadu doutnajícíh uhlí. Teď se pochytali hoši s děvčaty v páry a přeskakují spolu oheň. Nepustí-li se při tom dvojice, je to dobré znamení. Bude svatba.
Křtitel Slezsko severní Polabí
21 article
Opačný případ je horší, věšlí smrt. Podle toho jak se skok podařil, usuzuje se na delší nebo kratší život. V některých krajinách postaví s mládenci a děvčata do dvou řad proti sobě okolo ohně; děvčata hůzejí chlapeům věnečky přes plamen. A zase věští se budoucnost! Ona tajemná, neproniknutelná, jejíž děsy odevždy poháněly myslicího tvora k ideám zbožnosti. Chytí-li mládenec věneček, bude dobře, ne-li, zle! Kdo byl přitomen ohni svatojanskému,je chráněn před bolením hlavy a jinými slotami. Kdo si obvázal bedra pelyňkem, je jist, že bude zbaven bolesti v kyčlích při žati obilí o přištích žních. Také uhli zbylé po okni má blahodárnou moe. Po polích je pohazují a po lukách a za hradách, ba i do střechy stavení je zastrkují Tak chrání se osení a dům přede vší škodou Zbylé věnce předkládají dobytku, aby prospíval část se jich užívá k vykuřování, proti nepřízni vému povětří, aby všecko v domě bylo zdrávo. V Ukrajině skáčou ověnčené děvy s mlá- denci po páru přes oheň; nepustí li se při tom. je z toho manželství. Po uhašení ohně koupaj se v tekoucí vodě, do niž věnce vrhají. Na způsobu, jak věnce po vodě plynou nebo ve vlnách mizí, mnoho záleží. Má to všecko svůj význam pro utváření budoucnosti. V Polsku sbírají divky před východem slunce rosu s trávy velkými lněnými šátky. Vyždímaná ze šátků rosa jest neklamný prostřodek k nabytí krásy V některých krajinách zúčastňuje se obyčeje toliko mládež svobodná obojího pohlaví. Chlapei rozdělají na vrchu oheň, skáčou dokola i přes něj; jiní nashromáždivše si starých pometela máčejíce je v kolomazi, zapalují je na ohnia vyhazují do výšky. Toto metání ohně do vzduchu mělo svůj původní smysl. Ohně stoupaly do vzduchu a padaly k zemi jako slunce, jež do- sáhší vrchole svého, nyní zase počne klesati.
Ukrajina Polsko
22 article
Stejný význam měly skoky přes oheň. Téhož večera vrhají divky na devateru mezích kvítí Nejvic sejde na kviti svalojanském, jež při tom nikdy scházeti nosmí. Při hledání nesmí děvče ohlednouti se, ani slova promluviti. Z kvítí uvije sobě každá věnec a buď si jej položí v noc pod hlavu, aby se jí zdálo, koho za muže do- stane, anebo uvivši dva věnce, pustí je o půl noci po tekoucí vodě. Jeden platí milánovi, druhý jest její; setkají-li se, plynouce po vodě, věnce na některém místě toku, má děvče za jisto, že se teho roku za svého milého vdá. K ránu chodí se dívky do řeky vykoupati anebo aspoň v poli rosou se brodí, aby byly krásné. Toho dne o dvanácté noční rozvíjí se ve hlubinách lesních květ kapradí jako zlato s třpytící, ohnivý. Je to tajemná, hrůzyplná chvíle. Země se chvěje ve svých základech, běsný vichr trhá všecko, blesky se křižují v oblacích, hrom burácí a ve vzduchu ozývá se pekelný smích. Kdo by měl odvahu v té chvili vzbou- řených živlů odvážiti se do lesa, zde setřásti na šátek divuplný ten květ, aniž by se ho dotkl. tomu se otevrou všecky zdroje štěstí, uhlídá všecky v zemi skryté poklady. Zakusil to jednou jeden sedlák. Nevědomky spadl mu takový kvěo do lýčených střevíců a on uzřel všecku svoji budoucnost před sebou otevřenu. Před ním za- zářila hromada lesknoucího se zlata. Ale ne na dlouho. Náhle zmizel ten nevysvětlitelný, ne- zasloužený dar, klelým byl tak překvapen Vyzuv z nevědomostí střevie, z něhož vypadl
23 article
zázračný květ, byl rychle smeten s vrchol svého králkého štěstí. Ještě ohně vůkol plápolají a již na březích Visly viděti zástupy děvčat vrhající věnce do proudu, aby vyčetly z rychlejšího neb poma- lejšího plynutí budoucí osudy svého milování. Radosti září ta, jejíž vínek dává ji slibnou naději a veliký zármutek padá na srdce oné, jejíž vínek pomalu ku předu se nese, nebo do- konce svůj hrob nachází ve vlnách řeky. Hořkými slzami přijímá děvče na vědomí osudnou zvěst. Krásný je tu dobu pohled s mostu, jenž spojuje Varšavu s Pragou, druhdy městem samo- statným, nyní předměstím Varšavy. Zde se tísní hlava na hlavě. Věnce u velikých obloucích pa- dají do proudu řeky jako létavice za jasného podzimního večera po obloze. Ve starém církevním zákonniku ruském »Stoglava« popsán je obřad večera svatojan- ského takto: »Na večer před Janem Křtitelem scházeli se muži, ženy i panny na noční radovánky, ni- čemné rozprávky, na běsovské písně a skákanice až do samého rána druhého dne, načež umyvše se v řece, rozcházeli se domů« . .. Poláci a Slováci nazývají tuto noc Sobótky.
Křtitel Polák Slovák Visla Varšava Praga