2
masthead
V Praze, ve středu dne 19. června 1901.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
přílohamí („ Nauěný Obsor“ v
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplácí ses
Praze v administrani
na měeí« . . . . . . 2 K —h
na čtvré leta . . . . . 6 K — h
s dvolí donáškou a p
na měsíe . . . . .
7 K 50h
na čtvt leta
ve fiislkách:
2 K80h
na měsíe . . .
Poštou:
na mlale. . . . . .
na čtvrt lota
s drojí zášilkeu
kei
na mžsíe
na čtvrt lela
Praha
Nauěný Obsor
5
article
Slavnost Bismarkova byla slav
nosti jen pruskou.
Slavnost Bismarkova byla slav
nosti jen pruskou.
Při nedělním odhalení národního pomník
Bismarkova v Berlíně, nynější, po řadě č tvrtý
říšský kancléř německý, hr. Bülow slavi
svého předchůdce v úřadě kaneléřském dlou-
hou řečí, jejížto obsah vyrůstá z rámce pří-
ležitostní oslavy osobní a vyznačuje zásady
politiky pruské pro budoucnost. Opakujeme
s úmyslem: zásady politiky pruské, nikoliv
politiky německé; neboť jižní staty německé
a některé důležité části Německa severního
posud nepřijaly tyto zásady za své, a naopak
opírají se jim kde a jakkoliv jen mohou.
V prvních letech po porážce císařstv
francouzského a po obnovení císařství ně-
meckého zdálo se, jakoby jižní státy něme-
cké byly se vpravily do svého osudu, dělati
podstavec pro velmoc pruskou. Ale odté
doby vzpamatovaly se ze svých mrákot, opět
nabyly nejen vědomí někdejší státní samo-
statnosti své, ale i vůle, svrhnouti okovy
nadvlády pruské čím dříve tím raději. Přes
železný kruh, do něhož o vánocích r. 1870
byly spjaty rukou Bismarkovou, touha jejich
po obnově státní volnosti vzmáhá se v nich
co den zjevněji, a nové císařství německé,
jakkoliv před třicíti léty vypadalo jako jedna
slitá hmota, má v sobě opět starou trhlinu,
kterou tvoří řeka Mohan a záleží opět z Ně-
mecka severního a jižního.
Toto neúčastnilo se neděl
ního slavnostního odhalení po-
mníku Bismarkova v Berlíně
davši nepřítomností svou ve hlavním městě
říšském při této příležitosti na jevo, že
nadšení pro Bismarka a jeho dílo, mělo-li
kdy v sobě nějaké opravdu, už dávno z my
sli své vypudilo. Tím způsobem nedělní
oslava Bismarkova v Berlíně presentuje se
jako pouhá slavnost pruská, ba vlastně
jen braniborská a berlínská. Po-
jmenování, které jí dávají vládní listy pruské,
jakoby totiž bývala národní s la v no stí
německou, nikterak jí nepřísluší.
Bülow
Bismarkův
Berlín
Německo
Mohan
6
article
Jako slavnost ryze pruská a ještě
pravdivěji braniborská, nabývá ovšem
významu tím většího pro správné posuzován
politiky pruské i domácí i zahraničné. Hrabe
Bülow ve své řeči učinil několik vyznání
jichž dlužno si všimnouti. Namáhá se, aby
pro zakladatele nového císařství německého
sebral díky a slávu po celem Německu
ale nepodařilo se mu to, poněvadž sám ne-
přestával dokazovati, že Bismark byl více
Prušák než Němec a že provozoval
jen politiku nejhrubšího sobectv
pruského a to nejen mimo Německo, ale
i v Německu samém. Politiku bezohledného,
výstředního sobectví pruského v no-
vém císařství německém i kolem něho ny-
nější nástupce Bismarkův v úřadě kancléře
říšského velebí jakožto jedině rozumno
politiku, kterouž i on dělá a dále dělati bude
Zásady práva, spravedlnosti, poctivosti a věr-
nosti jsou mu toliko »šedou theorií«, jakoj
byly i oslavovanému zakladateli nového
císařství.
Co prospělo a co prospívá Prusku,
totiž hlavně panovnické dynastii jeho, to dle
nedělního výkladu hr. Bülowa před pomníkem
Bismarkovým jest »politika mravně opráv-
něná«. Mravnost a právo v politice, přede-
vším v politice evropské, závisí tedy na tom
a určuje se dle toho, co podniká a provo-
zuje Prusko, aby nabylo nějakého prospěchu
pro sebe, nikoliv pro celé Německo, nebot
to jest dobré jen jako kulisa jeho nenasytného
sobectví a pocítilo by ihned zase jeho železné
pěsti, jako jí pocítilo před třicíti a třicíti
pěti lety, kdyby rozkazům berlínským chtělo
se opříti.
Hrab Bülow
Bismark
Prušák
Němec
Bismarkův
Německo
Prusko
7
article
Pěsť hraje i v nedělní slavnostní řeč
hr. Bülowa první úlohu. Bez pěsti, bez ná-
silí, bez křivdění ani nynější kancléř něme-
cký nemůže si politiku pruskou myslit. Zcela
ve smyslu Bismarkově. Nechce sice schvalo-
vati všechno, co nebožtík Bismark říkal
a dělal; ale jeho pěsť a práce její líbí se mu
velice. Před Bismarkem ještě se říkalo, že
panství německé musí se rozšířiti, až kam
sáhá německý jazyk; nyní už se kaže
jediná rozumná, »mravně oprávněná« nauka
politiky pruské, že německým majet-
kem jest všechno, nač se položí ně-
mecká pěsť! Ale tato pěsť smí býti jen
pěsť pruská, která prý by se napřáhla
i proti všem odštěpencům v obvodu nového
císařství pruského. Hrabě Bülow před po-
mníkem Bismarkovým veřejně přiznal, že
jednota jeho díla posud má velmi mnoho
trhlin, přiznal, že nové Německo jest pro-
stoupeno protivami politickými, hospodář
skými a náboženskými a že nikdy nebude
v něm nedostatek bojů vnitřních; však utě-
šuje se nadějí, že Prusko všechny tyto pro
tivy a zápasy vnitřní potře a »že už nikdo
nebude s to, aby přerazil kruh, který před
třicíti lety byl ukován.«
Hr. Bülow patrně spolehá se na pruskou
pěsť až příliš. Třicet let právě minulých
jest doba poněkud krátká pro trvanlivost tak
dlouhou, jakou nynější kancléř německý
s největší rozhodností přisuzuje dílu Bismar
kovu. A právě podle prvních třicíti le
není rozumno a opatrno tak chlubně mluviti
o věčnosti nového císařství německého,
které summa summarum založeno jest jen
na pruské pěsti a posud jen o tuto pěst
se opírá a opírati se musí. Však konečně
i pro Prusko zůstane pravdou přísloví, že
»jest věc těžká, zabit pěstí ježka«. A něme-
cký ježek už choulí se a roste na levém
břehu řeky Mohanu, kde nedělní oslava Bis-
markova v Berlíně z daleka sledována byla
s náramnou chladností.
Bismarkův
Bismark
Bülow
Bis
Německo
Hradec
Prusko
Mohan
Berlín
8
article
Zcela nadarmo hr. Bülow namáhal se
v slavnostní řeči své učiniti z Bismarka i pro
Německo jižní Němce významu rovněž vše
obecného, jakými byli Göthe i Schiller. Poli
tické, hospodářské a náboženské protivy.
kteréž v novém císařství německém sám při
znává a kteréž nikdy nepřestanou býti v něm
podnětem a pramenem zarputilých zápasův,
snadno mohou opět přeraziti železný kruh.
ukovaný před třiceti lety. Podle prvních
třicíti let, šťastně minulých, Prusko ani s na-
přaženou pěstí nemůže bezpečně měřiti bu
doucnost svého panství nad celým Německem
Vystřízlivění z pruské narkosy ve zdra-
vém vzduchu jihoněmeckém už se dostavuje
jakož i nedávné přímě zprávy naše z oněch
končin potvrdily. Nepřitomnost jihoněmeckého
obyvatelstva, stojícího mimo kruhy vojenské
a úřadní, při nedělním odhalení pomníku
Bismarkova v Berlíně odňala tomuto po
mníku a této slavnosti ráz všeobecně ně-
mecký a národní a byla zjevnou, význam-
nou demonstrací protipruskou.
Bülow
Němec
Göth
Schiller
Německo
Prusko
Berlín
9
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
První s ch ů ze.
V Praze, 18. června.
Pozdě sešel se letos sněm království
českého, ale sešel se přece. Kdyby nebyla
naléhala na to delegace česká ve Vídní, kdo
ví, byl-li by se v tomto roce sešel vůbec
Vždyť přece známo, že sněmy jsou v tomto
státě velmi nepohodlným přívažkem a v tom.
jako ve mnoha jiném, shoduje se pan dr.
Körber s Němci úplně, že by vůbec bylo
dobře sněmy odkliditi.
, jak by se to potom vesele vládlo,
kdyby důležitější agendy, jež dnes vyhrazeny
jsou zemskému zakonodárství, přešly na
říšské a menší věci přikázány byly tak zva-
ným krajským sněmům, po nichž již
od Plenera duše německá práhne . .
Panovala divná nálada dnes v té stare
síni, která opravdu spíše se hodí za mičovnu,
za kolbiště pro lawn tennis, než za zasedací
síň zákonodárného sboru. Nebyla bojovná a
smířlivá nebyla také, byla jako řeč, kterouz
nejv. maršálek kníže J. Lobkovic sněm zahájil.
Dalo se očekávati, že týž učiní v řečí své
důraznou zmínku o návštěvě císařově v Praze
a v Čechách. Očekávání to také nezklamalo.
Nejvyšší maršálek o ničem jiném ve své za-
hajovací řeči vlastně nemluvil. Při tom bylo
zajímavo pozorovati, jak se namáhal, aby
neřekl něco, co by podnět dalo k výkladům,
zejmena aby nepronesl slovo politické, z
něhož by se v tom či onom směru vytlou-
kati dal kapitál,
O, to se páni purkmistři na severu za-
chovali zcela jinak. Mluvili politicky a nacio
nálně, vesele, jako když bičem práská.
Schůze byla pouze formální. Verifiko
vána jedna z vykonaných zatím voleb, načez
doktor
Körber
Němec
J Lobkovic
Praha
Vídeň
Čechy
10
article
se ustavily kurie. Tím jednací pořádek by
vyčerpán.
Za to horlivé se vedly disputy v cou
loirech. Zvláště o tom, jaké bude míti ná
sledky návštěva císařova. Sluší konstatovati
že poslanci všech stran počínali si střízlivě
velmi střízlivě.
Hovořilo se též velmi živě o otázce, jež
týká se změny volebního řádu sněmovního
Dnes nemůže býti již o tom po
chybnosti, že návrh na tuto změnu
bude učiněn, že jsme tedy svého
času, když proti nám zvedaly se
se všech stran ječivé hlasy, které
nás dementováním ukřičeti se
snažily, měli pravdu.
Jde o to rozděliti volební sbor statků
nesvěřenských, jenž dnes vysílá do sněmu
54 poslanců, do pěti territoriálně rozdělených
skupin. Z těch by při volbách tři připadly
straně konservativní, dvě straně německo
ústavácké.
Sluší zaznamenati, že jest to podobny
způsob, jakým voli velkostařek v Čecháci
do říšské rady a jakým volí velkostatek ha
ličský od počátku éry ústavní.
Ostatně nedá se naříkati, že by sněm
neměl dosti materiálu ku práci. Nehled
k haldám návrhů iniciativných, s nimiž ne
vědí ve sněmovní kanceláři již kudy kam,
sesypala se na stůl sněmovní hned v prvním
sezení spousta předloh: předem zemský
rozpočet, pak návrh na zlepšení platův uči-
telských, pak celá řada zpráv zemského vý
boru z oboru školského, hospodářského,
uměleckého a jiného ještě.
Nejdůležitější ovšem je z nich předloha
učitelská, kterou má býti konečně učitelstvo
na školách národních postaveno tak, jak toho
zasluhuje dle svého předběžného vzdělání,
dle své společenské kvalifikace a dle povin
ností, jež konati má.
Čechák
11
article
Nejpodstatnější ustanovení předlohy jsou
následující: Místa podučitelská se zrušujía
na jich místě zřizují místa učitelská druhé
třídy, všechna ostatní jsou místa první
třídy. Osoby učitelské s vysvědčením
dospělosti ustanoví se jako zatímní uči-
telé a obdrží roční odměny 900 korun. Zá-
kladní služné osob učitelských s vysvěd-
čením způsobilosti, nechť jsou usta-
noveny zatímně či definitivně, činí pro místa
učitelská II. třídy 1200 korun, pro místa
I. třídy 1600 korun. Zakladní služné osob
učitelských s vysvědčením způsobilosti pro
školy měšťanské zatímně či definitivně usta-
novených obnáší 2000 korun. Katechetové
obdrží na školách obecných 1600, na ško
lách měšťanských 2000 korun. Mimo to má
definitivně jmenovaný učitel na školách obec
ných právo na 6 kvinkvenálek po 200 kor -
na školách měšťanských po 250 kor. Ředi
teli škol měšťanských a správci školy obecné
náleží funkční přídavek. Týž obnáší na ško
lách jedno- a dvoutřídních 200 korun, tří
třídních 250, čtyřtřídních 300 a pětitřídníech
400 korun. Na škole měšťanské činí přída
vek rovněž 400 korun.
12
article
Na školách měšťanských, majících méně
než 6 definitivních tříd neb spojených s obec
nou školou národní méně než pětitřídní,
500 korun, a na školách, majících více než
6 definitivních tříd neb spojených s pěti-
třídní obecnou školou 600 korun. Mimoto
mají ředitelové měšťanských a správcové
obecných škol nároky na svobodný byt, sklá
dající se aspoň ze 2 pokojů, kuchyně a nut
ných místností vedlejších. Není-li takového
bytu na snadě, mají právo na příbytečné
Konečně náleží osobám učitelským s vysvěd
čením způsobilosti na obecných školách ná
rodních a měšťanských, jakož i katechetům
se stálým platem aktivní přídavek do vý
služného nevpočítatelný, jenž obnáší v ob
cích od 10 tisíc až do 30 tisíc obyvatelů
20, v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vino
hradech, v Žižkově, v Karlových Varech.
v Teplici-Šenavě, v Marianských a Franti-
škových Lázních, v Košířích, v Nuslích, na
Pankráci, ve Vršovicích, v obci Fišerech u Kar-
lových Varů, v Podmoklech, v Děčíně a ve
Škvrňanech u Plzně, jakož i ve všech ostat-
ních majících přes 30.000 obyvatelstva.
30, v Praze pak 40 procent základního
služného.
Jako vždy, tak i ve včerejší schůzi po
ložena na stůl sněmovní kupa různých do
tazů a návrhů.
Nejvyšší maršálek kn. Jiří Lobkovic zaháji
schůzi o 12. hod. 20 minut.
U vládního stolu: místodržitel hr. Cou den-
hove, místodržitelský rada Neumann a okresní
hejtman Vojáček.
Gallerie navštívena slabě.
Petice podal: posl. dr. Dyk okr. výboru
v Blovicích za zrušení školního platu, dále rolníků
v Ouněticích za ochranu práv starousedlých na uží
vání statku obecního.
Nejvyšší maršálek zenský: Zahajuji
V. výroční zasedání sněmu království českého z
1895 a konstatuji, že slavný sněm jest způsobilý
usnášeti se.
Král
Lobkovic
doktor
Dyk
Karlín
Smíchov
Žižkov
Karlová Vary
Šenava
Košíře
Nusle
Pankrác
Vršovice
Fišer u Kara
Podmokly
Děčín
Škvrňany u Plzeň
Praha
Blovice
rada Neumann
13
article
(Opakovav totěž německy, pokračuje):
Slavný sněme! Bývá zvykem na počátku zase-
dání slavného sněmu, by jeho předseda upozornil n
různé úkoly, které tomuto slavnému sněmu nastávají,
zmiňoval se o různých předlohách a pronesl úsudek
o nadějích, které tyto předlohy nebo další práce
sněmovní v naší vlasti povzbudí. Dnes však, velectění
pánové, mám za to, že bych tmto způsobem se
vám nezavděčil, neboť my všichni stojíme ještě na-
dšeni pod dojmem událostí poslední doby, kdy J. v.
nejmilostivější císař a král náš ráčil opět po delší
době navštíviti své drahé království české a hlavní
město jeho, královskou Prahu. Již nedlouho před
tím povstalo po naší vlasti veliké nadšení a veliká
radost nejmilostivějším darem J. V., kterým prohlá-
šeno bylo, že velkomyslně zamýšlí J. V. založiti ga-
lerii, která má sloužití k povznesení umění v tomto
království. (Sláva ! Sláva! Výborně ! Potlesk.) Zemský
výbor měl za to, vysloviti jménem zastupitelstva
zemského J. V. nejponíženější dík, a jsem přesvědčen,
že sl. sněm s tímto díkem souhlasí. (Výborně !)
V další, německé části úvodní řeči své pravil
nejvyšší maršálek o návštěvě mocnářově, že císak
nejprve poctil návštěvou král. hlav. město Prahu,
ale pak návštěvu svou rozšířil i jinam, aby se vy-
hnul i jen jakémukoli zdání, jako by citům císa-
řovým odpovídalo, aby mohla povstati i jen do-
mněnka, že jednomu ze svých národů dává přednost
před druhým nebo že některý staví do pozadí.
Praha
14
article
Nejv. maršálek pokračoval pak česky: Při této
návštěvě nejmilostivější J. V. ukázalo se, že veškerý
lid, veškeří obyvatelé tohoto království bez rozdílu
národností stejně jsou oddáni J. V., že smýšlenía
přesvědčení dynastické je pevně zakořeněno ve všem
obyvatelstvu této země. Ano, zdálo se skutečně, ja-
koby spory, které mezi národnostmi této krásné
země dosud trvají, vlastně nevyzněly v jiný
způsob, nežli aby dokázala každá strana, že chce
předčiti druhou co se týká lásky a oddanosti k J. V.
Pokud zakotveny budou tyto city v naší vlasti,
pokud oddanost a láska k císaři trvati bude pevně
zakořeněna v myslích všeho obyvatelstva tohoto krá-
lovství, potud zajisté nelze zoufati nad stavem věcí,
ani netřeba vzdáti se naděje v lepší budoucnost a
smířlivé poměry zde v Čechách. (Výborně!)
(Pokračuje německy): Měli jsme za šťastlivé pří-
tomnosti J. V. znova příležitost pozorovati, jakým
způsobem dal si náš vznešený panovník ve všem
záležeti na tom, konati co nejpřesněji a nejůzkostli-
věji své vznešené panovnické povinnosti. Byli jsme
radostně dojati, pozorujíce, kterak J. V. přes vysoký
věk svůj s neochablou duševní svěžestí a podivu-
hodnou tělesnou pružností (Souhlas.) lehce překo-
nával námahu, kterou cesta způsobila jeho nejvyšší
osobě. (Souhlas.) Nemůžeme než sjednotiti se všichni
v přání: Bůb zachovej křepkost a blaho J. V. na
dlouhá ještě léta.
Čechy
15
article
(Končí česky): A proto, pánově, nechť ono vo-
lání, které v minulých dnech zaznělo na březích
Vltavy a Labe z tisíců hrdel, též zazní v tomto sále
při zahájení sněmu království českého: Sláva J. V.
císaři a králi! (Sláva ! Sláva ! Sláva !)
Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak
že mu jakožto nejmladší členové sněmu pro zastá-
vání úřadu verifikatorů byli označení poslanci: za
kurii velkých statků svob. pán Brandt, svob. pán
Hrubý z Jelení a hr. Mensdorff; za kurii
měst a míst průmyslových dr. Pinkas, dr. Mal
a dr. Leitner; za kurii obcí venkovských Udržaí
Kryf a Kasper.
Sláva
císař
Brandt
Hrubá
doktor
Pinkas
Mala
Leitner
Kasper
Vltava
venkovský Udržaí Kryf
16
article
Nejvyšší maršálek zemský sděluje
které návrhy zákonů sněmem usnešené dosáhly císař-
ského schválení.
Pořadately sněmovními jsou: přísedící zemského
výboru dr. Škarda, Werunsky a náhradník
přís. zem. výboru Sajfrt. Nemocí omluvili svou
nepřítomnost, po případě vyžádali si dovolenou: posl.
ryt. Eisenstein (pro celé zasedání), hr. Nostitz,
Kry! (pro dnešní schůzi), hr. Ledebur (Sdenní
dovolenou), probošt Hora (na neurčitou dobu),
Hlávka (Bdenní)
Pak přikročeno k jednacímu pořadu.
Přísedící zem. výboru hr. Vojt. Schönborn
podal zprávu o volbě posl. děkana posl. Roškot
v kurii velkých statků, svazkem svěřenským nevá-
zaných. Po návrhu zpravodajově volba byla schválena
Nově zvolený poslanec P. Roškot, jakož i nový
aktuár sněmovní dr. Jan Kolinský složili přede
psaný slib.
Dalšíu předmětem jednacího pořadu bylo usta-
vení kurií
Nejvyšší maršálek zemský žádá, bys
kurie ustavily po skončení schůze, a vykázal pro
ně síně.
Návrhy podali: posl. Jan Barták návrh,
týkající se nového zákona o myslivosti; posl. dr.
Záhoř návrb, by byl vydán zákon o fakultativním
spalování mrtvol: posl. Udržal návrh na změnu
honebního zákona; posl. Niklfeld návrh na změnu
řišského zákona o reformě berni.
V drobném prodejíi
ranní čílo o sobě . . . ze 8h
odpolední
. . . . za z
Ve flialkách na venkově
zanní číslo. . . . . . . . 10h
v9polední . . . . . . . . Sh
Inserát
plati se hetevě vapřeš.
Předplacení a inserty příjímá s dmainl-
slrace v Marianské slitl č. z.
Tane nacházaší se též redakee
tlskáraa a oxpedice „ Národnich Listě“,
Bukogiiy se nsvraesjí.
doktor
Škarda
Nostitz
Ledebur
Hlávek
Schönborn
Roškot
P Roškot
Kolinský
Barták
návrb
Udržal
Eisenstein
Sajfrt
probošt Hora
17
article
Posl. dr. Em. Dyk a soudruzi podali k míste-
držiteli, jako předsedovi zemského finančního ř-
ditelství
dot a z
Zákonem ze dne 28. března 1900 čís. 65. ř. zák.
byla vyslovena zásada pro odepsání státních záloh
a podpor svého času poskytnutých, zároveň byla
vláda autorisována povolovati a prováděti příslušné
odpisy.
V základě onoho zákona bylo podáno velké
množství žádostí o slevu a odepsání státních záloh,
zejmena v r. 1872 poskytnutých.
Jest V. Exc. známo, jakým způsobem pokra-
čují politické úřady ve vyšetřování poměrů ža-
datelů?
Jest V. Exc. známo, že politické úřady vedou
vyšetřování způsobem inkvisitorským, který neodpo-
vídá nikterak intencím citovaného zákona, klerý již
nyní je podkladem vážných obav, že při poskytování
úlev nabudou vrchu fiskalní ohledy?
Jest V. Exc. známo, že politické úřady řídí
se v tomto směru direktivou místodržitelstvím jim
danou?
Jest V. Exc. ochotna naříditi, aby se vyšetřování
ta urychlila a prováděla způsobem humanním, in-
tencím dotýčného zákona odpovídajícím?
Posl. Iro a soudruzi podali k m'stodržiteli
dotaz stran poskytnutí pomoci obci Chýlici v okr.
bečovském.
Nájvrhy podali dále: posl. dr. Zd. Schüieker
a soudr. stran použití podílů, připadajících království
českému z přebytků společných sirotčích pokladen
na základě zákona říš, ze dne 3. června t. r., při
čemž má býti vzat stejný zřetel na obě národ-
nosti země; posl. Schreiner a soudruzi stran po-
vznesení školních zahrad; posl. Peschka a soudr.
na pořízení říšského zákona stran zrušení termí-
nového bursovního obchodu s obilím; poslanee
Hofmann a soudr. na opatření ku povznesení
chovu koní; posl. Hofmann a soudr. stran slo-
žení a rozdělení pozemků dle zásad dřívějších zá-
konů a úmluv mezi obě národnosti.
Posl
doktor
em
Dyk
Zákon
Nájvrha
Zdeněk
Schreiner
Peschek
Hofmann
18
article
Posl. dr. Ladislav Dvořák a soudr. podali
tento návrh:
Poslední sčítání lidu způsobilo
odůvodněné hluboké roztrpčenía
stížnosti do způsobu, jakým proti sku-
tečnému slavu věcí zjišťována tak zv.
obcovací řeč příslušníků našeho ná-
roda, zvláště v území obývaném vět-
šinou obyvatelstvem německým. Nehledíe
ani k tomu nevyčerpává vůbec t. zv. obcovací řeča
nemůže proto také zjistiti moment národnosti
obyvatelstva, moment, který v rozvoji veřejno-
právním vždy vážnějšího vyznamu nabývá a bez
jehož spravedlivého a soustavného
zjištění nelze získati bezpečných
statistických dat ku spravedlivé
úpravě otázky jazykové a poměrů s ní
souvisících. Přihlížejíce k tomu i k zákonu ze dne
29. března 1869 č. 67. ř. z., který úřadní zjištění
národnosti jako statisticky důležité okolnosti připouští,
dovolujeme si navrhnouti
Slavný sněme, račiž se usnésti: Vláda se
vyzývá, aby poslední sčítání lidu
dopínila bez průtahu úřadním zji-
štěním národnosti obyvatelstva
aby i při příštích sčitáních národ-
nost obyvatelstva zjistila. Ve formálním
směru navrhujeme, aby návrh byl odkázán komisi
pro záležitosti okresní a obecní.
Posl. Albl a soudr. podali dva návrhy na
podporu obci v okrese žateckém, podbořanském
a chomutovském, stížených krupobitím nebo zá-
topami.
Posl. Antonin Steiner (z Mostu) návrh téhož
druhu.
Posl Formánek, Jaroš a soudr. podali
nejvyššímu maršálku zemskému tento dotaz:
Zákon o vodních stavbách v severních
jednotlivých královstvích a zemích na říšské radě
zastoupených byl projednán oběma sněmovnamia
došel dne 11. června t. r. císařského schválení.
Posl
doktor
Dvořák
Albl
Steiner
Posl Formánek
Jaroš
Most
19
article
Zákonem tím se stanoví, že nákladem státním mají
se provésti stavby vodní v království českém, ze-
jmena splavnění a regulace řek Vitavy od Budějovie
do Prahy a Labe od Mělníka až k Jaroměři i s je-
jich přítoky, ovšem jen tehdy, když země na tyto
projektované vodní dráhy se zaváže platiti roční
příspěvek, klerý stačí ke zúročení a umoření osminy
oněch obligací, jež budou vydány na vystavění
příslušných částí vodních drah těchto. Země pak má
právo žádati za příspěvek také interessenty. Zemský
tento příspěvek má se odváděli poměrně dle výdajů
státem na stavbu činěných a přestane ihned, jakmile
by čisté důchody z vodních cest po dvě leta samy
stačily k zůročení a umoření dluhu.
Poněvadž pak starost o příspěvky zemí a in-
teressentů spadá na sněmy zemské, kteréžto pří-
spěvky mohou býti nahraženy postoupením pozemků
nebo provedením některých staveb neb podobněa
poněvadž za účelem jednotného vedení staveb těchto
má zřízen býti poradný sbor sestavený z odborníků
a interessentů, do něhož polovinu členů jmenuje
vláda a polovinu zemské výbory a poněvadž zájem
obyvatelstva v dotyčných krajinách
a zejmena okresích jest o provedení
úprav našich řek, zejmena našeho
středního a hořejšího Labe velikýa
z hospodářských ohledů velice nutný,
dovolují si podepsaní činiti zdvořilý dotaz k Vaší
Jasnosti a sice:
»Hodlá Vaše Jasnost, jakožto předseda zemského
výboru království českého, se příčiniti o to, aby
tato záležitost sněmu království českého byla
ještě v tomto zasedání na prospěch
veškerých vrstev obyvatelstva pří-
znivě a co nejdříve vyřízena, a tím
provedení splavnění a regulace na-
šich hlavních řek nebylo zdržováno
Praha
Mělník
Jaroměř
zemský výbor království
20
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Svatojanské ohně.
Ze slovanského zvykosloví.
Po všech oblastech slovanského jazyka, ba
i poněmčilých již krajích pruského Slezska a
severního Polabí zachoval se až po naše časy
starý pohanský obřad zapalování ohňů v době
letního slunovratu. U večer před sv. Janem
Křtitelem vystupují po návrších a horách ohnivé
sloupy k nebesům, upomínajíce slavnost, která
v dobách předkřesťanských konána na počest
slunce, svrchovaného vládce všeho života, dárce
světla a tepla, dostupujícího v tu roční dobu
svého nejvysšího stupně na klenbě nebes.
Ve mnohých krajinách slovanských dosud
trvá zvyk neztenčený. Na výšinách hromadí lid
kupy klestí, staví stožáry ozdobené květinami,
červenými služkami a věnci, jež obklopuje
hořlavými látkami a ze paluje ohněm, jenž vznik
třením dvou suchých dřev o sebe.
Se zvykem noci svatojanské, ozářené ohni,
souvisi jině obyčeje, na různých místech různo
odchylné, ale sobě velmi podobné.
Nežli se hranice zapálí, hledají hoši a
děvčata pelyněk, lopuch, diviznu, pryskyřník
mateří doušku. Tyto byliny toho dne natrhané
mají svou uzdravující moc. Pelyněk mimot
chrání před čarami a vším zlem. Nošen na
těle, pomáhá proti uštknutí a úpalu. Již keltické
ženy házely jej do vody, aby dlouho trvajícím
suchu přivolaly děšť. Děvče slovanské plete
z něho věnce, jimiž ve svatojanský večer zdoh
svoji hlavu a ramena.
Za zvuků šalmaje, dud, houslí a jásotu
shromážděného lidu padá první zápalná jiskra
do hranice. Zvučný zpěv se rozléhá, vše tanč
okolo ohně a tanec neustává, dokud všeck
dřevo se neproměnilo ve hromadu doutnajícíh
uhlí. Teď se pochytali hoši s děvčaty v páry
a přeskakují spolu oheň. Nepustí-li se při tom
dvojice, je to dobré znamení. Bude svatba.
Křtitel
Slezsko
severní Polabí
21
article
Opačný případ je horší, věšlí smrt. Podle toho
jak se skok podařil, usuzuje se na delší nebo
kratší život. V některých krajinách postaví s
mládenci a děvčata do dvou řad proti sobě
okolo ohně; děvčata hůzejí chlapeům věnečky
přes plamen. A zase věští se budoucnost! Ona
tajemná, neproniknutelná, jejíž děsy odevždy
poháněly myslicího tvora k ideám zbožnosti.
Chytí-li mládenec věneček, bude dobře, ne-li,
zle! Kdo byl přitomen ohni svatojanskému,je
chráněn před bolením hlavy a jinými slotami.
Kdo si obvázal bedra pelyňkem, je jist, že bude
zbaven bolesti v kyčlích při žati obilí o přištích
žních. Také uhli zbylé po okni má blahodárnou
moe. Po polích je pohazují a po lukách a za
hradách, ba i do střechy stavení je zastrkují
Tak chrání se osení a dům přede vší škodou
Zbylé věnce předkládají dobytku, aby prospíval
část se jich užívá k vykuřování, proti nepřízni
vému povětří, aby všecko v domě bylo zdrávo.
V Ukrajině skáčou ověnčené děvy s mlá-
denci po páru přes oheň; nepustí li se při tom.
je z toho manželství. Po uhašení ohně koupaj
se v tekoucí vodě, do niž věnce vrhají. Na
způsobu, jak věnce po vodě plynou nebo ve
vlnách mizí, mnoho záleží. Má to všecko svůj
význam pro utváření budoucnosti. V Polsku
sbírají divky před východem slunce rosu s trávy
velkými lněnými šátky. Vyždímaná ze šátků
rosa jest neklamný prostřodek k nabytí krásy
V některých krajinách zúčastňuje se obyčeje
toliko mládež svobodná obojího pohlaví. Chlapei
rozdělají na vrchu oheň, skáčou dokola i přes
něj; jiní nashromáždivše si starých pometela
máčejíce je v kolomazi, zapalují je na ohnia
vyhazují do výšky. Toto metání ohně do vzduchu
mělo svůj původní smysl. Ohně stoupaly do
vzduchu a padaly k zemi jako slunce, jež do-
sáhší vrchole svého, nyní zase počne klesati.
Ukrajina
Polsko
22
article
Stejný význam měly skoky přes oheň. Téhož
večera vrhají divky na devateru mezích kvítí
Nejvic sejde na kviti svalojanském, jež při tom
nikdy scházeti nosmí. Při hledání nesmí děvče
ohlednouti se, ani slova promluviti. Z kvítí uvije
sobě každá věnec a buď si jej položí v noc
pod hlavu, aby se jí zdálo, koho za muže do-
stane, anebo uvivši dva věnce, pustí je o půl
noci po tekoucí vodě. Jeden platí milánovi, druhý
jest její; setkají-li se, plynouce po vodě, věnce
na některém místě toku, má děvče za jisto, že
se teho roku za svého milého vdá. K ránu
chodí se dívky do řeky vykoupati anebo aspoň
v poli rosou se brodí, aby byly krásné.
Toho dne o dvanácté noční rozvíjí se ve
hlubinách lesních květ kapradí jako zlato s
třpytící, ohnivý. Je to tajemná, hrůzyplná chvíle.
Země se chvěje ve svých základech, běsný
vichr trhá všecko, blesky se křižují v oblacích,
hrom burácí a ve vzduchu ozývá se pekelný
smích. Kdo by měl odvahu v té chvili vzbou-
řených živlů odvážiti se do lesa, zde setřásti
na šátek divuplný ten květ, aniž by se ho dotkl.
tomu se otevrou všecky zdroje štěstí, uhlídá
všecky v zemi skryté poklady. Zakusil to jednou
jeden sedlák. Nevědomky spadl mu takový kvěo
do lýčených střevíců a on uzřel všecku svoji
budoucnost před sebou otevřenu. Před ním za-
zářila hromada lesknoucího se zlata. Ale ne na
dlouho. Náhle zmizel ten nevysvětlitelný, ne-
zasloužený dar, klelým byl tak překvapen
Vyzuv z nevědomostí střevie, z něhož vypadl
23
article
zázračný květ, byl rychle smeten s vrchol
svého králkého štěstí.
Ještě ohně vůkol plápolají a již na březích
Visly viděti zástupy děvčat vrhající věnce do
proudu, aby vyčetly z rychlejšího neb poma-
lejšího plynutí budoucí osudy svého milování.
Radosti září ta, jejíž vínek dává ji slibnou
naději a veliký zármutek padá na srdce oné,
jejíž vínek pomalu ku předu se nese, nebo do-
konce svůj hrob nachází ve vlnách řeky. Hořkými
slzami přijímá děvče na vědomí osudnou zvěst.
Krásný je tu dobu pohled s mostu, jenž
spojuje Varšavu s Pragou, druhdy městem samo-
statným, nyní předměstím Varšavy. Zde se tísní
hlava na hlavě. Věnce u velikých obloucích pa-
dají do proudu řeky jako létavice za jasného
podzimního večera po obloze.
Ve starém církevním zákonniku ruském
»Stoglava« popsán je obřad večera svatojan-
ského takto:
»Na večer před Janem Křtitelem scházeli
se muži, ženy i panny na noční radovánky, ni-
čemné rozprávky, na běsovské písně a skákanice
až do samého rána druhého dne, načež umyvše
se v řece, rozcházeli se domů« . ..
Poláci a Slováci nazývají tuto noc Sobótky.
Křtitel
Polák
Slovák
Visla
Varšava
Praga