3
masthead
19 června 1901.
5
article
Přiští schůze ve čtvrtek dne 20. června
o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jest: Čtení
zprávy zamského výboru s rozpočtem zemským na
rox 1901, prní čtení zprávy zemského
výboru v záležitosti úpravy platu
učitelů na školách obecníchi měšťan-
ských, zřízení celé řady komisí a volba výboru
verifikačního.
Schůze skončena v 1 hod. 20 min.
Osnova zákona
o úpravě platů učitelských
ve sněmu král. českého.
Vo včerejším, prvním sezení sněmu král
českého rozdána byla tiskem tato-
osnova zákona
o úpravě platů učitelských, vypracovaná užším
výborem a zemským výborem schválená:
Zákon ze dne . . . . . . . . .
platný pro království české, kterým se zrušují 88 31,
32, 34, 51, 55, 56, 57, 59, 61, 63. 66, 67, 68, 69 a 70
zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z., pak
88 18. 19, 20, 26, 27. 28, 30, 33, 50, 54, 58, 73, 75.
79 a 80, pak čl. II. zákona ze dne 13. května 189
č. 36, dále § 82 ve znění zákona ze dne 31. března
1395 č. 40 z. z. a odst. 4. čl. I. zákona ze dne
8. září 1899 č. 67 z. z. a kterým konečně se mění
§ 6. zákona ze dne 8. září 1899 č. 60 z. z.
S přivolením sněmu Mého království českéh
nařizují (akto:
6
article
ČlánekI.
88 31, 32, 34, 51, 55, 56, 57, 59, 61, 63, 66, 67.
68, 69 a 70 zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 8
z. z., pak S§ 18, 19, 20, 26, 27, 28, 30, 33, 50, 54.
58, 73, 75, 79 a 80, pak čl. II. zákona ze dne 13.
května 1834 č. 36, dale § 82 ve znění zákona z
dne 31. března 1895 č. 40 z. z. a odst. 4. čl. I. zá-
kona ze dne 8. září 1899 č. 67 z. z. se zrušujía
mají příšté zníti:
§ 18. Místa podučitelská při obecných školách
národních proměňují se v místa učitelská II. třídya
platí pro ně ustanovení zákona ze dne 14. května
1869 č. 62 z. z. v příčině podučitclů. Místa učitelská
zřízená ve smyslu právě dotčeného zákona označuj
se jako místa učitelská 1. třídy.
§ 19. Osoby učitelské s vysvědčením dospělosti
ustanoví se jako zatímní učitelé a obdrží roční od-
měnu 900 K.
§ 20. Základní služné osob učitelských s vy-
svědčením způsobilosti, nechť jsou ustanoveny za-
tímně či definilivně, činí pro místa učitelská II. tř.
12 0 K, pro místa učitelská I. třídy 1600 K. Základní
služné osob učitelských s vysvědčením způsobilosti
pra měšťanské školy opatřených a ustanovených
zatímně neb definitivně při měsťanských školách činí
2000 K. Zvláštní učitelé náboženství, zřízení se
stalými platy, nechť jsou zatímní nebo definitivní
obdrží na školách obecných základní služné, stano-
vené pro místa učitelská I. třídy 1600 K, na školách
měšťanských základní služné 2000 K. Účitelé obec-
ných škol II. třídy mohou po desílileté nepřetržité
bezůhonné služební době od nabyté učitelské způso-
bilosti k návrhu toho, kdo má právo praesentační,
zemským školním úřadem za souhlasu zemského
výboru býti jmenováni učitelí I. třídy s požitky
těmto příslušícími.
ný škola II
7
article
8 26. Všem osobám učitelským (zvláštním uči-
telům náboženství se stálým platem), jež jsou defini-
tivně ustanoveny na obecných školách národnícha
měšťanských, náleží, působí-li dle povinnosti a ne-
přetržitě, čítajíc od doby prvého definilivního ústa-
novení od pěti do pěti let šest zvýšení služného,a
to na školách obecných po 200 K a na školách
měšťanských po 250 K. Do služební doby, vpočíta
telné za těchto podmínek pro zvýšení služného, lze
v případech zvláštního zřetele hodných za sou-
hlasu zemského výboru a v samostatných městských
okresech školních za souhlasu obecního zastupi-
telstva vpočísti dobu, po kterou ten který učitel po
nabyté učitelské způsobilosti působil na soukromých
školách s právem veřejnosti. Ustanoví-li se učilel
(zvláštní učitel náboženství se stálým platem) obecné
školy národní definitivně na škole měšťanské, na-
bývá za týchž podmínek týchž zvýšení služného,
která by mu příslušela, kdyby byl působil na téže
škole měšťanské stejně diouhou dobu jako učitel.
8
article
Zvýšení služného, kterých nabyl jako učitel na obecné
škole národní, počítají se do celkového počtu šesti
vůbec možných zvýšení služného. Deíinitivně usta-
noveným osobám učitelským, které do 5 let po na-
byté učitelské způsobilosti nedosáhly definitivního
poslavení, může zemský školní úřad v případech
zvláště pozoruhodných za souhlasu zemského vý-
boru a v samostatných městských okresech školních
mimo to za souhlasu obecního zastupitelstva př
prvém zvýšení služného poukázatí k výplatě zároveň
také druhé zvýšení služného; při tom zůstane ne-
změněn nárok na následující pětiletá zvýšení s ome-
zením, vytknutým v předešlém odstavci v příčině
nejvyššího počtu zvýšení služného, jichž lze dosíci.
Učitelská osoba nepůsobí dle povinnosti ve smyslu
prvního odstavce toboto paragrafu toliko tebdy, jestliže
v době, ke které se přihliží při přiznání zvýšení
služnéhio, se jí dostalo buď písemní domluvy aneb
disciplinárního trestu. Písemní domluva odkládá při
znání zvýšení služného nejvýše na 1 rok, důtka nej-
výše na 3 roky a každý jiný disciplinární trest nej-
výše na 5 let. Zadržení některého zvýšení služného,
jež se stalo ve smyslu předcházejícího odstavce na
celé pěliletí anebo na kratší dobu, nemá žádného
vlivu na den nápadu následujících zvýšení služného.
8 27. Ředitelům škol měšťanských a správcům
obecných škol národních náleží funkční přídavek.
9
article
Funkční přídavek správeů jednotřídních škol obecných
a řídících učitelů dvoutřídních škol obecných činí
200 K, třítřídních 250 K, čtyřtřídních 300 K, pěti-a
a vícetřídních 400 K. Celoroční expositury počitají se
při vyměřování funkčního přídavku řídlcích učitelu
obecných škol národních jake postupné třídy, třídy
pobočné nemají však na toto vyměřování žádného
vlivu. Funkční přídavek ředitelů na školách měšťan-
ských, majících 6 definitivních tříd, neb spojených
s obecnou školou národní méně než pětitřídní 500 K.
ředitelů na měšťanských školách, majících více než
6 definitivních tříd neb spojených s pětitřídní obecnou
školou národní 600 K. Tyto funkční přídavky vy-
plácejí se ve stejných lhůtách spolu s ročním
služným.
§ 28. Ředitelové škol měšťanských a správcové
obecných škol národních mají právo na byt, záleže-
jící aspoň ze dvou pokojů, kuchyně a potřebných
vedlejších místností, který jim má býti vykázán,
pokud možno, v samé budově školní. Není-li možno
vykázati jim takový byt, náleží jim přibytečné, jež
se vyměřuje stejným způsobem pro ředitele měšťan
ských škol i pro správce obecných škol národních
a to tak, že činí v místních obcích, jež nemají víc
než 2000 obyv. 200 K, v místních obcích, čítajícíeh
přes 2000—4000 obyvatel 300 K a v místních o bcích.
čítajících přes 4000—10.000 obyvatel 400 K, v Kar-
lině, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově.
v Karlových Varech, v Teplicích-Šenavě, v Marian-
ských Lázních a ve Františkových Lázních, jakož
i v obcích Košířích, Vršovicích, Pankráci, Nuslich.
Král
Kara
Smíchov
Žižkov
Karlová Vary
Teplice
Šenava
Mariany
Františkův lázeň
Košíře
Vršovice
Pankrác
10
article
Fišern (školní okres Karlovy Vary). Podmoklech, Dě-
číně, Škvrňanech, pak v místních obcích, čítajících
přes 10.000 obyvatelů činí 600 K. a v Praze 800 K.
§ 30. Osobám učitelským s vysvědčením
učitelské způsobitosti na obecných školách národ-
ních a měšťanských (zvláštním učitelům ná-
boženství se stálým platem) náležejí aktivní
přídavky do výslužného nevpočitatelné, jež se vymě
řují v místních obeich, majících více než 10.000 a
do 30.000 obyvatelů 20%, a v Karlíně, na Smíchově,
Král. Vinohradech, v Žižkově, Karlových Varech.
Teplicích, Senavě, Marianských Lázních a ve Fran-
tiškových Lázních, jakož i v obcích Košířích, Vršo
vicích, Pankráci Nuslích, Fišern (školní okres Karlovy
Vary). Podmoklech, Děčíně, Škvrňanech, pak v míst-
ních obcích, čitajících přes 30.000 obyv. 300, v Praze
400 základního služného; přídavky tyto buďlež v
stejných lhůtách se základním služným vypláceny
Tyto aktivní přídavky hradí okres školní (§ 15. a 32
zákona ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z.). V pří-
čině počtu obyvatelstva, ustanoveného v tomto para-
grafu a v 8 28. a čl. II. je rozhodný výsledek toho
kterého všeobecného sčítání lidu.
8. R1. Osobu učitalská, iaž maií nárok na natn-
rální byt, oburži polovici ustanoveného aktivamo
přídavku.
Král
Karlov Vara
Podmokly
Škvrňany
Praha 800
Karlín
Smíchov
Žižkov
Karlová Vary
Teplice
Senava
Košíře
Děčín
Praha
Pankrác Nusle
Fišern
11
article
§ 32. Zatímním učitelům, kteří nemají vysvěd-
čení učitelské způsobilosti, je třeba povolení okresn
školní rady, aby se mohli oženiti
8 33. Veškerá ustanovení 88 18. až 31. plat
také v příčině ženských osob učitelských na obec
ných školách národních a měšťanských, vyjma duf
nítivně ustanovené učitelky ženských ručních prací.
§ 34. Odměny učitelům výpomocným vyměřují
se nejméně 70, nejvýše 80% základního služného
učitele II. třídy. Roční služné učitelek ženskýe
ručních praci, definitivně ustanovených při měštan
ských aneb při měšťanských a obecných školách ná
rodních, činí 1000 K a při obecných školách národ
ních 900 K.
12
article
§ 50. Všechny definitivně ustanovené osoby uči-
telské, počítajíc v to definitivně ustanovené zvláštn
učitele náboženství, jakož i definitivně ustanovené
učitelky ženských ručních prací, tyto poslední s ome-
zením, obsaženým v čl. II. zákona ze dne 8. září
1899 č. 67 z. z, mají právo na výslužně. Osoby
učitelské mají býti dány na odpočinek, když pro
přílišnou pokročilost věku, pro těžké vady tělesné
nebo duševní, anebo pro jiné pozoruhodné poměry
k vykonávání povinností jim náležejících nejeví se
býti způsobilými. Po dokonaném 40., pokud se týče
v případě stanoveném v § 50. odstavec 3., po doko
naném 35. roce služebním má každá osoba učitelská
právní nárok, aby dána byla na odpočinek. Osoby
učitelské mohou dány býti na odpočinek buď ku své
žádosti neb z moci úřadu.
§ 51. Vzdá-li se člen učitelstva služby své dobro-
volně aneb opustí-li ji o své újmě, pozbude tím
práva, aby dán byl na odpočinutí. Za dohrovoln
vzdání se služby považuje se také, když se ženská
osoba učitelská provdá, anebo když bez svolen
okresní školní rady (§ 32.) se ožení zatímní učitel
který má toliko vysvědčení dospělosti.
§ 54. Vpočitatelné služné jest to, kterého poží
vala osoba učitelská v posledním definitivním postn
vení před tlm, než byla dána na odpočinek (88 20
26., 33., 34.). Funkční přídavky pokládají se za část
tohoto ročního služného.
13
article
B. 55. Vpočílatelna jest doba služební, po kterou
člen učitelstva po odbylé zkoušce učitelské způsobi-
losti působil bez přerušení při některé škole veřejné.
Byla-li doba služební přerušena, nemůže se dob
služby již vykonané v očílati, ač lze-li dokázati, že
služba ani vinou, ani přičiněním učitelovým nebylu
přerušena. Zvláštním učiteiům náboženství defini
tivně zřízeným počítá se doba služební, kterou strá
vili v postavení zatímním, pojí-li se doba ta bez pře-
tržení k době služební, kterou strávili v postavení
definitivním. V případech zvláště pozoruhodných
může zemským školním úřadem za souhlasu zem-
ského výboru při vyměření služného býti vpočtena
také doba služební. po kterou ten který učitel pů-
sobil po nabyti učitelské způsobilosti na soukro-
mých školách s právem veřejnosti, ač-li za tut
dobu byly zapraveny zákonné příspěvky do učitel-
ského pensijního fondu. Osobám učitelským, kter
byly definitivně ustanoveny před platností zákona ze
dne 21. ledna 1870 čís. 14. z. z., počílá se čas slu-
žební od jejich definitivního ustanovení.
§ 56. K zákonnému výslužnému a k opalřování
pozůstalých svých mají právo i takové osoby uči-
telské, které vykonavše zkoušku způsobilosti učitel
ské pro obecné školy, dosazeny byly na veřejnou
školu mateřskou, spojenou se školou obeenou, nebo
na školu, ztízenou pro některou továrnu (S§ 10.
60. říš. zák. ze dne 14. května 1869) jestii po čas
služby, na ústavech takových vykonané, každoročni
do pensijní pokladny odváděly zákonem vyměřene
příspěvky dle základního služného učitelů škol obe-
cných I. neb II. třidy. Vpočitatelné roční služné jest
totéž, jako základní služné učitelů škol obecných I
neb II. třídy.
14
article
§ 57. Členové stavu učitelského, kteří ještě ne
dokonali desetileté vpočilatelné služební doby, ob-
drží, pak-li ze školní služby navystoupili dobrovolně
se jí zřeknuvše nebo byvše cestou disciplinární ze
služby propuštěni, jednou pro vždy odbytné, které
se vyměří za služební dobu až do pěti let jedno-
ročním, za služební dobu více než pětiletou dvoj
násobným vpočítatelným ročním služným. (8 54.)
8 58. Účitelé, kteří budou dání na odpočinei
po dokonaném desátém vpočítatelném roce služeb-
ním (88 55., 56.), obdrží výslužné, které po dokona-
ných deseti letcch služebních činí 40 proc., za každý
další rok služební 2 proc. posledních vpočítatelných
důchodů. Po čtyřicetileté vpočitatelné době služební
náležejí tudíž plné vpočítatelné důchody jako vý-
služné. Zvláštní učitelé náboženství delinitivně zří-
zení mají po dokonaném 35. roce služebním právní
nárok, aby byli dáni na odpočinek. Výslužné zvlášt
ních učitelů náboženství vyměřuje se tím způsobem,
že za prvních 10 let ve službě bez přerušení strá-
vených připadá kvota 40 proc. platu ročního, do
pense vpočítatelného, kterého ve službě činné poslé
na penězích brali. Každým dalším rokem služebním
pak kvota tato vzrůstá o 2.4 proc. Učitelé, kteří ná-
sledkem nemoci nebo tělesného úrazu, jimi úmyslně
nepřívoděného, stali se ke službě nezpůsobilými,
obdrží, byť i nedokonali ještě deset, ale dokonali li
alespoň pět let služebních, takové výslužné, jakoby
byli skutečně dovršili deset let služebních. Při po
čítání služební doby, deset let převyšující, počítají
se zlomky jednoho roku za plný rok služební, pře-
vyšují-li šest měsíců.
15
article
§ 59. Clenové učitelstva dávají se na trvalý
nebo dočasný odpočinek. Dočasný odpočinek nastati
může i když služebního místa není více třeba,a
nelze osoby, o niž jde, použiti na jiném místě slu-
žebním. Odpadla-li překážka, pro kterou byl dár
člen učitelstva na dočasný odpočinek, má se k naří
zení zemské školní rady opět dáti potřebovati
ve službě školní nebo se vzdáti svého odpočiv-
ného.
8 61. Vdovy a sirotci zatímních učitelů, ktei
nemají vysvědčení způsobilosti učitelské a oženili se,
neobdrževše potřebného povolení (§ 32), nemají práva
žádati opatřování
§ 63. Nabyl-li již zemřelý pro sebe nároku na
výslužné (8 59), přísluší vdově pense, která se vy
měří 40 proc. posledních vpočitatelných ročních dů
chodů zemřelého (§ 57)
§ 66. Pro manželské nebo následujícím manžel
stvím legitimované děti člena stavu učitelského pří
sluší vdově, má-li sama nárok na stálou pensi, ben
rozdílu na počet žijících dětí, příspěvek na vychován
jednou pětinou vdovské pense pro každé nezaopa-
lřené dítě, které se nachází v jejím ošetřování. Poče
všech příspěvků na vychování nesmí však převyšo
vati sumu vdovské pense. Stálé normální znopatřo
vací požitky vdovy a dětí po učiteli, na odpočinku
zemřelém, nesmějí dohromady převyšovati 80 proe
posledních vpočitatelných ročních důchodů ze-
mřelého.
61
16
article
§ 67. Příspěvek na vychování dítěte přestane
jakmile dítě dekoná dvacátý rok věku svého, neho
dne, kdy se dříve zaopatřilo,
§ 68. Sirotkům, kteří nemají rodičů, nebo sirot
kům, kteří jim na roveň jsou postaveni, pokud ne
jsou zaopatřeni a pokud jim není 20 let, přísluší
dohromady v případě 8 62. totéž odbytné, které by
obdržela vdova, v případě 8 63. však konkretální
pense, jejíž úhrn rovná se polovici vdovské pense.
které požívala jejich matka nebo macecha, po pří-
padě, která by jí byla příslušela. Jestliže by všnk
úhrn normálních příspěvků na vychování, který by
podle § 66. býval náležel matce, převyšoval pensi
sirotčí, poukáže se tato přebývající částka jako pří-
davek ku pensi sirotčí podle hlav, a to tím způso-
bem, že kdykoli některé dítě pozbude práva k po-
žitko, srazí se suma příspěvku na vychování, která
na toto dítě připadá, a to potud, že ona přebývajíeí
částka úplně zmizí a zbude toliko úplná pense si-
rotčí. Pense sirotčí i s přídavky nikdy nesmí býti
větší, nežli pense vdovská podle 8 63. příslušící
Z nároků těchto jsou jen ony dílky vyloučeny, které
pocházejí z manželství uzavřeného v době, kdy
učitel byl na odpočinku. S dětmi z různých manžel
ství naloží se v případech 8§ 66. a 68. jako by měly
společnou matku.
§ 69. Tato konkrotální pense přestane dnem.
klerého již žádného nezaopatřeného dítěte po ze-
mřelém ve stáří pod 20 lety nestává.
8 70. Provdá-li se vdova po členu učitelstva
opět, vstoupí na misto jednotlivých přídavků na vy
chování (8 66) pense konkretální, dětem po zemřelén
svěděící (§ 69).
§ 73. Vdova po členu učitelstva, v činné službě
neb na odnočinku zemřelém. aneb není-li vdovy
děti jeho a nění li ani dětí, jeho příbuzní neb se
švakiení až do čivrtého stupně, po případě dědiconé
66
17
article
mají právo žádati, aby jim k uhražení výloh. spoje-
ných s nemocí a pohěbem, byla vyplacena čtvrtina
vpočilatelného ročního služného, jehož zemřelý na-
posledy požíval. Totéž platí za stejných podmínek
o přibuzných, sešvakřených a dědicích ženských osol
učitelských. Není-li tu manželských potomkůa
mobou li jiné osoby prokázati, že zemřelého pře
smrtí ošetřovaly, aneb že pohřební útraty hradily z
svého, může zemskou školní radou, souhlasí li zem
ský výbor, i těmto osobám pohřebné býti povoleno
§ 3. a 6. říš. zák. z 21. dubna 1882 č. 123 na po
hřebné použili nelze.
§ 75. Všichni clenové učitelstva, kteří vykonavše
zkoušku způsobilosti učitelské, nabudou definitivníh
neb zatímního postavení služebního, jsou povinni
by spláceli do pensijní pokladny v prvním roce 1
procent svého ročního do výslužného vpočitatelného
služného, které jim bylo nejprve vykázáno a právě
tolik aby také spláceli z každého pozdějšího zvýšen
služného nebo z přídavku funkčního; mimo to mají
v každém dalším roce odváděti do pensijní pokladny
3 procenta svých ročních příjmů, do výslužněho
vpočítatelných. Členové učitelstva, kteří v době, kdy
lento zákon částečně vstoupí v platnost, jsou již de
finitivně ustanoveni, mají shora uvedený roční při-
spěvek zapravovati toliko ve výši 2 procent dotud.
pokud nenabudou služného dle této úpravy zvýše
ného. Stane-li se ke službě neschopným aneb ze-
mře-li člen učitelstva, který nejsa v definitivním po-
stavení, nemá práva na výs užné (§ 50. odst. 1.)
aneb na odbytné (§ 57.), vrálí se přispěvky, splacené
do pensijní pokladny, jemu neb jeho dědicům.
18
article
8 79. Zákon tento nema žádnému členu učitel-
stva býti na újmu, co se týká příjmů, jemu nyaí
platně náležejících, aneb co se týká práv k požívaní
platů výslužných, klerá získal dle zákona ze dne 21.
ledna 1870 č. 14 z. z., aneb dle zákona ze dne 19
pros. 1875 č. 85 z. z. a 13. kvétna 1894 č. 36 z. z
§ 24. zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z.
bude ve skutek uveden vzhledem ke každému místu
učitelskému až budejo nové obsazení jeho se jednati.
§ 80. Pětiletá zvýšení služného, dle dosavadního
zákona již nabytá, zůstávají, ač-li dle tohoto zákona
počet jejich by nebyl větší, v platnosti počtem a po-
řadím s tou změnou, že požívala-li definitivně usta-
novená osoba učitelská (zvláštní učitel náboženstv
se stálým platem) nižšího zvýšení služného anebo
menšího počtu zvýšení služného, mají se tato zvý
šení vyměřiti od doby platnosti tohoto zákona vyšát
sumou anebo počtem v tomto zákoně stanoveným
Další zvýšení služneho budou splatna v době tímto
novým zákonem stanovené.
8 82. Osoby učitelské budou požívati plat
v tomto zákoně ustanovených od doby, která v přl
čině té zákonem zvlaště je vytčena. Pokud by všnl
osoba učitelská tím v úhrnném obnosu svého defini
tivního služného a zvýšení jeho, která jí před pla
ností tohoto zákona náležela, zkrácena byla, musíji
služné a zvýšení služného doplněno býti do výše
v 8 79. zajištěných příjmů. Toto doplnění služného
bude jí však v případě postoupení do vyššího služ
ného (§§ 20. 26. 27, 33) zmenšováno v tom poměru,
jak buue služné zvyšováno, po případě pomine
úplně.
19
article
ČI. II. Ustanovení § 6. zákona ze dne 8. zář
1899 č. 60 z. z. v příčině měsícního přídavku, nále
žejtcího za zastupování osobám učitelským, v tomte
paragrafu uvedeným, dlužno užívati s tou změnou,
že tento přidavek za zastupování na obecných ško-
lách národních v místech s obyvateli až do 10.00
čini 30 K a v místech s více než 10.000 obyv., jakož
i na škole měšťanské 40 K.
ČI. III. Článek II. zákona ze dne 13. května 189
č. 36 z. z. se zrušuje.
ČI. IV. Zákon tento nabude platnosti: a) v pří
čině odstavce 5., 6. a 7. § 26. prvním dnem měsíc
po vyhlášení následujícího; b) v příčině 8§ 18., 19.
20., 28., 30., 31., 32., 33., 34., 50., 51., 54., 55., 56.
57., 58., 59., 61., 63., 66., 67., 68., 69., 70., 73., 75., 79
mimo příslušná přechodná ustanovení, jež jsou ob
sažena v článcích VII. a VIlIi, pak v příčině čl.
a III. dnem 1. ledna 1904; e) v příčině odstavce 1
2., 3. a 4. § 26, a 88 27. a 80. dnem 1. ledna 1904
Čl. V. Pokud jednotlivé paragrafy tohoto zákon
nenabudou platnosti, plati v té přícině ustanovení
dosavadního zákona.
20
article
Čl. VI. Ode dne 1. ledna 1901 až do doby, kůy
nabudou platnosti 88 18., 19., 20., 30., 31. a 33. to-
hoto zákona, bude osobám učitelským, ustanoveným
při obecných školách národních IV. a V. třídy platů
dle § 18. zákona ze dne 13. kvělna 1894 č. 36 z. z-
vyplaceno jako základní služné (8 19.) 1200 K a uči
telským osobám při měšťanských školách IV. třídy
platů jeho základní služné (§ 20.) 1600 K; v tolo
základní služné včítaji se dosavad požívané doplňky
složného. Základní služné osob učitelských s vy
svědčením učitelské způsobilosti, které jsou ustano
veny jako podučitelé, zvyšuje se pro tuto dobu na
900 K. pokud pro ně není ustanoveno vyšší služné.
Zatímní podučitelé s vysvědčením dospělosti obdrže
roční odměnu 900 K.
Čl. VII. Ustanovení tohoto zákona nevzlabují se
na osoby učitelské, aniž na vdovy a sirotky jejich
již tou dobou zaopatření požívající. S pozůstalým
po učitelských osobách, které nyní jsou ve výslužbě
bude naloženo podle zákona tohoto, když tyto osob
učitelské zemrou.
Čl. VIII. Všechna ostatní ustanovení zákona ze
dne 19. prosince 1875 čís. 86 z. z. a zákona ze dne
13. května 1894 č. 36 z. z., týkající se výslužného
učilelstva a zaopatřovacích požitků vdov a sirotků.
zůstanou v platnosti, pokud neodporují předpisům
tohoto zákona.
Či. IX. Mému ministru duchovních záležitostí
vyučování jest uloženo, aby zákon tento provedl.
21
article
K této osnově zákona připojena jest ob-
šírná, 45 stran čítající průvodní zpráva zem-
ského výboru. Praví se v ní, že svýbor zemský
učinil všechna ta opatření, která bylo možno
urychlení úpravy platů učitelských předsevzíti.
dle daného stavu a bez praejudice konečného
usnesení slavného sněmu.«
Sestavuje předloženou právě osnovu uva
žoval zemský výbor, »má-li se při návrhu svém
omeziti pouze na ony změny dosavadních norem
jež by měly ihned vejiti v platnost, či zda ne
měly by se veškeré, v dohledné době vůbec do
žadované změny zákona ihned formulovati a
doporučiti, ovšem jen postupně k provádění dl
prostředků, které zemi právě po ruce jsou ?«
Výsledek úvah, má-li se poříditi osnova z
kona, který by byl t. zv. zákonem do zásoby
nebo má-li se zredigovati zákon t. zv. postupný
byl ten, že provedena byla alfernativa druhá
Citovaná osnova zákona je tedy zemským výbo
rem pořízený zákon postupný.
22
article
Osnovu samu charakterisuje zpráva zem
ského výboru »vi ten smysl, že osnovou tou m
zprostředkován býti přechod od dosavadní sou
stavy místních tříd k tak zvané soustavě osob
ního platu.«
Soustavu místních tříd kritisuje zpráva:
»Soustava tato jest jednak věcně neodů
vodněna, ježto všechny osoby učitelské téže ka-
tegorie maji totéž předběžné vzdělání, a ježtc
dále jest nespravedlivo, aby výměra výslužného
jakožto i platů zaopatřovacích pro vdovy a si
rotky po členech stavu učitelského činěna byla
závislou na okolnosti v tomto směru úplně ne-
rozhodné, na kterém místě totiž dotyčný učitel
působil po čas své činné služby.
Soustava tříd místních jest však spojen
prakticky i s tím velmi škodným následkem.
že učitelé vedeni jsouce pochopitelnou snahou
po zlepšení podmínek existenčních snaží se
to, aby přesazení byli z míst zařaděných do
nižších tříd platu na místa zařaděná do vyšších
tříd, šímž zejmena na venku žádoucí stabilita
dotyčných poměrů velice ohrožena jest.«
23
article
Touto kritikou jsou dány důvody k od
stranění soustavy místních tříd a k zaveden
soustavy osobního platu.
Ale v této soustavě zpráva zemského vý
boru nedává místa výklaďu, »že každé osobo
učitelské, nehledíc k místu, jež zaujímá, při
slušeji ony požitky, jež odpovídají jejím po-
měrům osobním a způsobilosti, jíž nabyla.«
Zpráva odvolává se tu na analogii z obor
jiných, na zákonné podmínky systemisace uči
telských míst atd.
Z uvedených úvah resumuje zpráva, »že
není možno opatřiti všem způsobilým osobám
učitelským požitky odpovídající jich způsobilost
a osobním poměrům, a že i propuštění pro
zatímních sil učitelských — jež ovšem po so
ciální stránce není bez jisté povážlivosti — jes
nezbytným, jakmile se nepodáří přikázati do-
tyčným osobám zaměstnání vyhovující jieh
osobním nárokům.
Jeli toto správno, pak nelze též níkterak
prosté zrušení podučitelských míst na vše-
obecných školách národních vykládati jake
nutný důsledek soustavy osobního platu.«
Zpráva odvolává se tu na říšský zákon,
který přesně stanoví přípustný poměr míst uči-
telských a podučitelských a vypočitává úchylky.
jež učiníl sněm království českého na prospěch
učitelů: zrušil podučitelská místa na školách
měšťanských a dvoutřidních obecných a umožni
jmenování podučitele po 10letém působen
učitelem ad peršonam.
24
article
»Jíti v tom směru dále« — čleme ve
zprávě — »nezdá se alespoň toho času býti do
poručitelným . . .
Nesmí se totiž přehlédnouti, že bys
při úplném zrušení míst podučitelských ne-
jednalo jen o proměnu jistého počtu syste-
misovaných míst podučitelských v místa uči-
telská, nýbrž že by i potom budoucně všechna
prozatímní místa, jež dosud povždy obsazována
bývala podučiteli, musila zastávána býti učiteli,
což by mělo v zápětí buď nesmírné zvýšení
osobního nákladu, nebo vedlo by nutně k tomu,
že by se na nejméně zrušila největší část pro-
zatímních učitelských míst, a že by povolování
prozatímních tříd na delší dobu přestalo. Prví
uvedený následek ohrozil by vážně finance
zemské a samostatných okresů školních, druhý
pak, nehledic k sociálním pochybnostem, jichž
nelze podceňovati, způsobil by přeplnění jed-
notlivých tříd nebo všeobecné zavedení vy
učování v odděleních, což po stránce zdra
votní i didaktické jest přece dosti na po-
váženou.«
Tyto důvody jsou vtěleny v osnovu, kterou
zpráva ve všech důležitějších detaílech inter
pretuje.
Všeobecný zájem má ve zprávě výpočeo
nákladů, jaké vzejdou z úpravy učitelských
platů, osnovou navržené.
V tomto oddilu zprávy zemského výbor
čteme: »Dle výpočtů zemskě účtárny způsobí
A. Zvýšení ročních remunerací dosavad-
ních prozatímních podučitelů, kteří mají toliko
vysvědčení maturitní, na 900 korun, zvýšení
ročního nákladu o . . . K 100.200.—
Zvýšení základního služ-
ného dosavadních podučitelů,
kteří mají vysvědčení učitel-
ské způsobilosti na 1200K
způsobí zvýšení ročního ná-
kladu o . . . . .
25
article
Stanoví-li se dále jed-
notné základní služné učitelů
I. třídy a katechetů na obec-
ných školách národních na
1600 K, bude činiti zvý-
šení ročního nákladu.
a zvýší-li se konečně
základní služné veškerých
učitelů a katechetů na ško-
lách měšťanských na 2000
K, zvýší se tím roční ná-
klad o . .
Zvýšení všech pětile-
tých přídavků na 200 K,
vyžadovalo by u nynějších
podučítolů každoročně o
K 63,100
u učitelů na školách
národních o . . K 1,394.700
u učitelů na školách
měšťanských o . K 95.120
většího nákladu než do-
savad. Pakli by však pěti-
leté přídavky učitelů na
školách měšťanských měly
býti zvýšeny na 250 K,
činilo by zvýšení nákladu
K 250.750
tak že zvýšení ročního
nákladu způsobené právě
naznačenou úpravou slu-
žebních přídavků učitel-
ských Ize páčiti na . .
Převezmou-li okresní
školní pokladny aktivitní pří-
davky, o nichž činí se
zmínka v odst. III. této
zprávy (§ 30. osnovy), zvýší
se tím břímě zemského fondu
ročněo
takže zvýšení nákladu,
způsobené svrehu uvedený-
mi úpravami, činilo by
26
article
ročně K 10,532.462.—
27
article
Poněvadž pak má býti také služné defini
tivních industrialních učitelek na školách ná
rodních uvedeno v souhlas se soustavou třic
osobních, přistupuje k svrchu naznačenému ná
kladu ještě další zvýšení o 30.350 korun, dál
následkem navrženého zvýšení přídavků funk
čních další zvýšení o 42.840 korun a konečně
zvýšení podmíněné změnou pensijních předpisů,
jež ovšem z části uhraženo bude zvýšením pen-
sijních příspěvků, jehož effekt však nelze číselně
spolehlivě stanoviti, takže jakmile vejdou nově
navržená ustanovení v platnost, musilo by se
počítati ihned se zvýšením ročního nákladu skoro
o 11,000.000 korun, k jehož úhradě bylo by
potřebí zvýšiti přirážku zemskou nejméné o 164p.
Při tom nesluší však přehlížeti, že následkem
přibývání obyvatelstva, zejmena ve městech
místech průmyslových nutno jest zřizovati nové
školy resp. třídy, čímž zvyšuje se roční náklad
pravidelně každým rokem asi o 700.000 korun.
a zvýší se následkem navržené úpravy plat
28
article
jistě ještě o polovici, takže by roční zvýšení
činilo okrouhle asi 1 million korun. Měl-li by
tudíž schodek takto vzniklý býti uhražen vý-
hradně zvýšením přirážky zemské, bylo by ne-
zbytno zvýšiti přirážku zemskou ihned o 164
a každého dalšího roku postupně o dalš! 1 4,t.
takže by přirážka zemská, ač-li se nepodaří
náklad tento uhraditi jiným způsobem, již za
10 let dostoupila velmi značné výše téměř 909.
Takovéto zvýšení přirážky zemské přívedlo by
však ohromné znehodnocení veškerých reslit
v Čechách a ohrožovalo by též velmi vážně
úvěr hypotekární, takžo by bylo důsledkem toho
nutno vzíti v úvahu snížení připustné výše zá-
půjček, jež poskytuje hypoteční banka, nebot
zájem jistoty tohoto úslavu zemského vyžadoval
by takověho opatřenf. Zvýšenou spotřebu, o kterou
právě se jedná, lze tudiž racionálně uhraditi jen
takovými novými příjmy, které dle své povahy
poskytují s přibýváním obyvatelstva rok za rokem
většího výnosu, fakže stálému vzrůstání potřeby
odpovídá též stálé vzrůstání dotčené úhrady.
Čechy
29
article
Takovými zdroji příjmu jsou však toliko daně
spotřební, pokud se týče přirážky k těmto daním,
vybírá-li je stát. Takovýmto zdrojem slibuje býti
přirážka ke státní dani z kořalky, o níž právě
na říšské radě se jedná; přirážka lato vynesla
by financím království českého dle přibližných
vypočtů roční příjem 3.8 millionu korun. Po
odečtení tohoto očekávatelného výtěžku zbylo by
ještě neuhraženého nákladu asi 7 millionů korun,
jenž by vyžadoval okamžité zvýšení přírážky
zemské asi o 1025. Poněvadž by však i toto
zvýšení přirážky bylo ke značné národohospo-
dářské ujmě pro výrobní třidy obyvatelstva, jeví
se nevyhnutelným získati dalších zdrojů přijmu,
jímž by se zvýšená potřeba tato uhradila.«
Zemský výbor dle zprávy má v první řadé
na zřeteli, aby získat nové příjmy pro úhradu
vypočtené potřeby zemskou přirážkou z piva
v království českém konsumovaného, po případě
— kdyby vláda činila potíže v otázce vyblrání
této přirážky — samostatnou zemskou potravní
daň z piva. Vedle toho pomýšlí na daň z velo-
cipedů. Od zavedení samosprávných poplatků
kolkových zemský výbor — dle zprávy —
úspěchu neočekává.
Označenými způsoby projektuje zemský
výbor — dle citované zprávy — úhradu ná-
kladů, spojených s úpravou platův učitelských.
30
article
»Leče — čteme ve zprávě — »zemský výbor
není na ten čas ještě s to, aby v příčině zave-
dení dávek těchto předložil podrobné návrhy zá-
konů, a bylo by tudíž nutno, pakli by měl
platiti junetim mezi zákonem o úpravě platů
učitelských a dotčenými zákony finančními, bud
vůbec odročiti usnášení se o onom zákoně,
anebo vydati jej toliko ve formě tak řečených
zákonů do zásoby. Toto stanovisko zaujala
skutečně menšina zemského výboru, většina však
vyslovila se z důvodů uvedených v odstavci I.
této zprávy pro vydání tak řečeného zákona
postupného, pročež nezbývá než pomýšleti na
to, aby nová úprava platů učitelských byla po-
stupně uváděna v platnost, nehledé k tomu,
zdali bude otázka úbrady dříve rozřešena uspo-
kojivě, číli nic, a lze toliko vysloviti na tomt
míslě presvědčení, že slavný sněm, schváli-
návrhy zde předkládané, poskytne téz—v-čs
prostředky, jichž jest potřebí k úbradě zvýse-
ného nákladu tím způsobeného, aby snad sol-
vence země nebyla tím vážně ohrožena. Rovněž
slavná vláda zajisté užije této příležitosti a při-
spěje svou pomocí, aby mohly býti získány
nové zdroje příjmů zemských, neboť slavná
vláda sama nejednou zemskému výboru dopo-
ručovala, aby plaly učitelské byly zvýšeny. Lze
tudíž očekávati, že vláda doporučí dotčenou
osnovu zákona jen tehdy k Nejvyššímu schvá-
lení, bude-li pevně rozhodnuta podporovati z
všech sil zavedení svrchu vzpomenutých nových
daní zemských, neboť finanční katastrofa země
měla by v zápětí důsledky i pro správu státn
nad míru povážlivé.«
31
article
Vzhledem ke všemu, co ve zprávě je
vyloženo, navrhuje zemský výbor sněmu re-
soluci:
»Zemskému výboru se ukládá, aby de
příštího zasedání sněmovního předložil návrhy,
jejichžto provedení by umožnilo uhražení ná-
kladu na zvýšení platů učitelských bez dalších
zápůjček zemských.«
Takové je preludium pro čtvrteční schůni
sněmu království českého, preludium, zahrané
referentem zemského výboru prof. drem. Pr-
žákem. Ale co je na požadavku českého uči-
telstva správného, nesmí zneuznati nikdo spra-
vedlivý.
874.000.—
profesor
doktor
34
article
Dočasné zvýšení platů podučitelů.
Ve včerejší schůzi sněmovní rozdána byla též
zpráva zemského výboru ve příčině zvýšení platů
podučitelů a základního služného učitalů na obec-
ných školách V. a IV. třídy, pak i učitelů na mě-
šťanských školách IV. třídy
Ve zprávě uvádí se nejprve známé usnesení, jež
sněm dne 22. prosince ve věci té učinil.
Zemský výbor rokoval o provedení tohoto usne-
sení sněmovního i seznal při tom, že dotčený rozkaz
sněmovní jeví se v tom směru nejasným, pokud s
nařizuje, aby základní platy osob učitelských se
zkouškou způsobilosti na obecných školách zvýšeny
byly na 1200 korun.
Mezi osoby učitelské se zkouškou způsobilosti
lze také počítati podučitelské síly s tonto způsobi-
lostí a musilo by se rovněž těmto osobám učitel-
ským přiřknouti služné 1200 korun, pokud se týče
zvýšení dosavadního služného 800 K (400 zl.) resp.
900 K (450 zl.) na tuto sumu 1200 K.
Avšak v tomto případě nastala by nesrovnalost.
že by podučitelům se zkouškou způsobilostí V.
35
article
IV. třídě služného, které dosud použivají služného
800 K (400 zl.) resp. 900 K (450 zl.), přířknuto býti
musilo 1200 K, kdežto podučitelé III, II. a I. třídy
y požívali pouze dosavadních platů 900 K (450 zl.)
1000 K (500 zl.) a 1100 K (550 zl.)
Tímto nastala by nesprávnost oproti podučits-
lům jmenovanýcb tříd služného a nelze tudíž usne-
sení sněmovní v lomto směru provésti. Naopak můž
tento rozkaz sněmovní pouze vykládán býti v ten
způsob, že dosavadně ustanoveným učitelům (učitel-
kám) V. a IV. třídy služného, pokud požívaji platů
1000 K (500 zl.) a 1100 K (550 zl.), zvýšilo resp
doplnilo se základní služné na 1200 K.
Pokud se jedná o zvýšení platů, resp. remune-
race podučitelských sil se zkouškou dospělosti 720k
(360 zl.) na 900 K (450 zl.) samo sebou se rozumí,
že toto zvýšení na 900 K musí se vztahovati také
na osoby podučitelské V. třídy služného se zkouškou
způsobilosti, které mají dosud roční plat 800 K (400 zl.)
poněvadž tyto podučitelské osoby mají také vysvěd-
čení dospělosti i proto musilo by jim býti přiřknuto
totéž zvýšení jako podučitelům pouze vysvěděení
dospělosti majícím, an sice by poslednější podučiteié
s nižší kvalifkací měli lepší hmotné postavení nei
podučitelé s kvalifikací vyšší.
Dotčené zvýšení slušelo by ve smyslu sněmov-
ního usnesení považovati jako prozatímní přídavky