ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2778abe0-660d-11dc-9c7f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: org 2, person 4, place 25, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19 června 1901.
4 masthead
Číslo 167
5 article
Přiští schůze ve čtvrtek dne 20. června o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jest: Čtení zprávy zamského výboru s rozpočtem zemským na rox 1901, prní čtení zprávy zemského výboru v záležitosti úpravy platu učitelů na školách obecníchi měšťan- ských, zřízení celé řady komisí a volba výboru verifikačního. Schůze skončena v 1 hod. 20 min. Osnova zákona o úpravě platů učitelských ve sněmu král. českého. Vo včerejším, prvním sezení sněmu král českého rozdána byla tiskem tato- osnova zákona o úpravě platů učitelských, vypracovaná užším výborem a zemským výborem schválená: Zákon ze dne . . . . . . . . . platný pro království české, kterým se zrušují 88 31, 32, 34, 51, 55, 56, 57, 59, 61, 63. 66, 67, 68, 69 a 70 zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z., pak 88 18. 19, 20, 26, 27. 28, 30, 33, 50, 54, 58, 73, 75. 79 a 80, pak čl. II. zákona ze dne 13. května 189 č. 36, dále § 82 ve znění zákona ze dne 31. března 1395 č. 40 z. z. a odst. 4. čl. I. zákona ze dne 8. září 1899 č. 67 z. z. a kterým konečně se mění § 6. zákona ze dne 8. září 1899 č. 60 z. z. S přivolením sněmu Mého království českéh nařizují (akto:
6 article
ČlánekI. 88 31, 32, 34, 51, 55, 56, 57, 59, 61, 63, 66, 67. 68, 69 a 70 zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 8 z. z., pak S§ 18, 19, 20, 26, 27, 28, 30, 33, 50, 54. 58, 73, 75, 79 a 80, pak čl. II. zákona ze dne 13. května 1834 č. 36, dale § 82 ve znění zákona z dne 31. března 1895 č. 40 z. z. a odst. 4. čl. I. zá- kona ze dne 8. září 1899 č. 67 z. z. se zrušujía mají příšté zníti: § 18. Místa podučitelská při obecných školách národních proměňují se v místa učitelská II. třídya platí pro ně ustanovení zákona ze dne 14. května 1869 č. 62 z. z. v příčině podučitclů. Místa učitelská zřízená ve smyslu právě dotčeného zákona označuj se jako místa učitelská 1. třídy. § 19. Osoby učitelské s vysvědčením dospělosti ustanoví se jako zatímní učitelé a obdrží roční od- měnu 900 K. § 20. Základní služné osob učitelských s vy- svědčením způsobilosti, nechť jsou ustanoveny za- tímně či definilivně, činí pro místa učitelská II. tř. 12 0 K, pro místa učitelská I. třídy 1600 K. Základní služné osob učitelských s vysvědčením způsobilosti pra měšťanské školy opatřených a ustanovených zatímně neb definitivně při měsťanských školách činí 2000 K. Zvláštní učitelé náboženství, zřízení se stalými platy, nechť jsou zatímní nebo definitivní obdrží na školách obecných základní služné, stano- vené pro místa učitelská I. třídy 1600 K, na školách měšťanských základní služné 2000 K. Účitelé obec- ných škol II. třídy mohou po desílileté nepřetržité bezůhonné služební době od nabyté učitelské způso- bilosti k návrhu toho, kdo má právo praesentační, zemským školním úřadem za souhlasu zemského výboru býti jmenováni učitelí I. třídy s požitky těmto příslušícími.
ný škola II
7 article
8 26. Všem osobám učitelským (zvláštním uči- telům náboženství se stálým platem), jež jsou defini- tivně ustanoveny na obecných školách národnícha měšťanských, náleží, působí-li dle povinnosti a ne- přetržitě, čítajíc od doby prvého definilivního ústa- novení od pěti do pěti let šest zvýšení služného,a to na školách obecných po 200 K a na školách měšťanských po 250 K. Do služební doby, vpočíta telné za těchto podmínek pro zvýšení služného, lze v případech zvláštního zřetele hodných za sou- hlasu zemského výboru a v samostatných městských okresech školních za souhlasu obecního zastupi- telstva vpočísti dobu, po kterou ten který učitel po nabyté učitelské způsobilosti působil na soukromých školách s právem veřejnosti. Ustanoví-li se učilel (zvláštní učitel náboženství se stálým platem) obecné školy národní definitivně na škole měšťanské, na- bývá za týchž podmínek týchž zvýšení služného, která by mu příslušela, kdyby byl působil na téže škole měšťanské stejně diouhou dobu jako učitel.
8 article
Zvýšení služného, kterých nabyl jako učitel na obecné škole národní, počítají se do celkového počtu šesti vůbec možných zvýšení služného. Deíinitivně usta- noveným osobám učitelským, které do 5 let po na- byté učitelské způsobilosti nedosáhly definitivního poslavení, může zemský školní úřad v případech zvláště pozoruhodných za souhlasu zemského vý- boru a v samostatných městských okresech školních mimo to za souhlasu obecního zastupitelstva př prvém zvýšení služného poukázatí k výplatě zároveň také druhé zvýšení služného; při tom zůstane ne- změněn nárok na následující pětiletá zvýšení s ome- zením, vytknutým v předešlém odstavci v příčině nejvyššího počtu zvýšení služného, jichž lze dosíci. Učitelská osoba nepůsobí dle povinnosti ve smyslu prvního odstavce toboto paragrafu toliko tebdy, jestliže v době, ke které se přihliží při přiznání zvýšení služnéhio, se jí dostalo buď písemní domluvy aneb disciplinárního trestu. Písemní domluva odkládá při znání zvýšení služného nejvýše na 1 rok, důtka nej- výše na 3 roky a každý jiný disciplinární trest nej- výše na 5 let. Zadržení některého zvýšení služného, jež se stalo ve smyslu předcházejícího odstavce na celé pěliletí anebo na kratší dobu, nemá žádného vlivu na den nápadu následujících zvýšení služného. 8 27. Ředitelům škol měšťanských a správcům obecných škol národních náleží funkční přídavek.
9 article
Funkční přídavek správeů jednotřídních škol obecných a řídících učitelů dvoutřídních škol obecných činí 200 K, třítřídních 250 K, čtyřtřídních 300 K, pěti-a a vícetřídních 400 K. Celoroční expositury počitají se při vyměřování funkčního přídavku řídlcích učitelu obecných škol národních jake postupné třídy, třídy pobočné nemají však na toto vyměřování žádného vlivu. Funkční přídavek ředitelů na školách měšťan- ských, majících 6 definitivních tříd, neb spojených s obecnou školou národní méně než pětitřídní 500 K. ředitelů na měšťanských školách, majících více než 6 definitivních tříd neb spojených s pětitřídní obecnou školou národní 600 K. Tyto funkční přídavky vy- plácejí se ve stejných lhůtách spolu s ročním služným. § 28. Ředitelové škol měšťanských a správcové obecných škol národních mají právo na byt, záleže- jící aspoň ze dvou pokojů, kuchyně a potřebných vedlejších místností, který jim má býti vykázán, pokud možno, v samé budově školní. Není-li možno vykázati jim takový byt, náleží jim přibytečné, jež se vyměřuje stejným způsobem pro ředitele měšťan ských škol i pro správce obecných škol národních a to tak, že činí v místních obcích, jež nemají víc než 2000 obyv. 200 K, v místních obcích, čítajícíeh přes 2000—4000 obyvatel 300 K a v místních o bcích. čítajících přes 4000—10.000 obyvatel 400 K, v Kar- lině, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově. v Karlových Varech, v Teplicích-Šenavě, v Marian- ských Lázních a ve Františkových Lázních, jakož i v obcích Košířích, Vršovicích, Pankráci, Nuslich.
Král Kara Smíchov Žižkov Karlová Vary Teplice Šenava Mariany Františkův lázeň Košíře Vršovice Pankrác
10 article
Fišern (školní okres Karlovy Vary). Podmoklech, Dě- číně, Škvrňanech, pak v místních obcích, čítajících přes 10.000 obyvatelů činí 600 K. a v Praze 800 K. § 30. Osobám učitelským s vysvědčením učitelské způsobitosti na obecných školách národ- ních a měšťanských (zvláštním učitelům ná- boženství se stálým platem) náležejí aktivní přídavky do výslužného nevpočitatelné, jež se vymě řují v místních obeich, majících více než 10.000 a do 30.000 obyvatelů 20%, a v Karlíně, na Smíchově, Král. Vinohradech, v Žižkově, Karlových Varech. Teplicích, Senavě, Marianských Lázních a ve Fran- tiškových Lázních, jakož i v obcích Košířích, Vršo vicích, Pankráci Nuslích, Fišern (školní okres Karlovy Vary). Podmoklech, Děčíně, Škvrňanech, pak v míst- ních obcích, čitajících přes 30.000 obyv. 300, v Praze 400 základního služného; přídavky tyto buďlež v stejných lhůtách se základním služným vypláceny Tyto aktivní přídavky hradí okres školní (§ 15. a 32 zákona ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z.). V pří- čině počtu obyvatelstva, ustanoveného v tomto para- grafu a v 8 28. a čl. II. je rozhodný výsledek toho kterého všeobecného sčítání lidu. 8. R1. Osobu učitalská, iaž maií nárok na natn- rální byt, oburži polovici ustanoveného aktivamo přídavku.
Král Karlov Vara Podmokly Škvrňany Praha 800 Karlín Smíchov Žižkov Karlová Vary Teplice Senava Košíře Děčín Praha Pankrác Nusle Fišern
11 article
§ 32. Zatímním učitelům, kteří nemají vysvěd- čení učitelské způsobilosti, je třeba povolení okresn školní rady, aby se mohli oženiti 8 33. Veškerá ustanovení 88 18. až 31. plat také v příčině ženských osob učitelských na obec ných školách národních a měšťanských, vyjma duf nítivně ustanovené učitelky ženských ručních prací. § 34. Odměny učitelům výpomocným vyměřují se nejméně 70, nejvýše 80% základního služného učitele II. třídy. Roční služné učitelek ženskýe ručních praci, definitivně ustanovených při měštan ských aneb při měšťanských a obecných školách ná rodních, činí 1000 K a při obecných školách národ ních 900 K.
12 article
§ 50. Všechny definitivně ustanovené osoby uči- telské, počítajíc v to definitivně ustanovené zvláštn učitele náboženství, jakož i definitivně ustanovené učitelky ženských ručních prací, tyto poslední s ome- zením, obsaženým v čl. II. zákona ze dne 8. září 1899 č. 67 z. z, mají právo na výslužně. Osoby učitelské mají býti dány na odpočinek, když pro přílišnou pokročilost věku, pro těžké vady tělesné nebo duševní, anebo pro jiné pozoruhodné poměry k vykonávání povinností jim náležejících nejeví se býti způsobilými. Po dokonaném 40., pokud se týče v případě stanoveném v § 50. odstavec 3., po doko naném 35. roce služebním má každá osoba učitelská právní nárok, aby dána byla na odpočinek. Osoby učitelské mohou dány býti na odpočinek buď ku své žádosti neb z moci úřadu. § 51. Vzdá-li se člen učitelstva služby své dobro- volně aneb opustí-li ji o své újmě, pozbude tím práva, aby dán byl na odpočinutí. Za dohrovoln vzdání se služby považuje se také, když se ženská osoba učitelská provdá, anebo když bez svolen okresní školní rady (§ 32.) se ožení zatímní učitel který má toliko vysvědčení dospělosti. § 54. Vpočitatelné služné jest to, kterého poží vala osoba učitelská v posledním definitivním postn vení před tlm, než byla dána na odpočinek (88 20 26., 33., 34.). Funkční přídavky pokládají se za část tohoto ročního služného.
13 article
B. 55. Vpočílatelna jest doba služební, po kterou člen učitelstva po odbylé zkoušce učitelské způsobi- losti působil bez přerušení při některé škole veřejné. Byla-li doba služební přerušena, nemůže se dob služby již vykonané v očílati, ač lze-li dokázati, že služba ani vinou, ani přičiněním učitelovým nebylu přerušena. Zvláštním učiteiům náboženství defini tivně zřízeným počítá se doba služební, kterou strá vili v postavení zatímním, pojí-li se doba ta bez pře- tržení k době služební, kterou strávili v postavení definitivním. V případech zvláště pozoruhodných může zemským školním úřadem za souhlasu zem- ského výboru při vyměření služného býti vpočtena také doba služební. po kterou ten který učitel pů- sobil po nabyti učitelské způsobilosti na soukro- mých školách s právem veřejnosti, ač-li za tut dobu byly zapraveny zákonné příspěvky do učitel- ského pensijního fondu. Osobám učitelským, kter byly definitivně ustanoveny před platností zákona ze dne 21. ledna 1870 čís. 14. z. z., počílá se čas slu- žební od jejich definitivního ustanovení. § 56. K zákonnému výslužnému a k opalřování pozůstalých svých mají právo i takové osoby uči- telské, které vykonavše zkoušku způsobilosti učitel ské pro obecné školy, dosazeny byly na veřejnou školu mateřskou, spojenou se školou obeenou, nebo na školu, ztízenou pro některou továrnu (S§ 10. 60. říš. zák. ze dne 14. května 1869) jestii po čas služby, na ústavech takových vykonané, každoročni do pensijní pokladny odváděly zákonem vyměřene příspěvky dle základního služného učitelů škol obe- cných I. neb II. třidy. Vpočitatelné roční služné jest totéž, jako základní služné učitelů škol obecných I neb II. třídy.
14 article
§ 57. Členové stavu učitelského, kteří ještě ne dokonali desetileté vpočilatelné služební doby, ob- drží, pak-li ze školní služby navystoupili dobrovolně se jí zřeknuvše nebo byvše cestou disciplinární ze služby propuštěni, jednou pro vždy odbytné, které se vyměří za služební dobu až do pěti let jedno- ročním, za služební dobu více než pětiletou dvoj násobným vpočítatelným ročním služným. (8 54.) 8 58. Účitelé, kteří budou dání na odpočinei po dokonaném desátém vpočítatelném roce služeb- ním (88 55., 56.), obdrží výslužné, které po dokona- ných deseti letcch služebních činí 40 proc., za každý další rok služební 2 proc. posledních vpočítatelných důchodů. Po čtyřicetileté vpočitatelné době služební náležejí tudíž plné vpočítatelné důchody jako vý- služné. Zvláštní učitelé náboženství delinitivně zří- zení mají po dokonaném 35. roce služebním právní nárok, aby byli dáni na odpočinek. Výslužné zvlášt ních učitelů náboženství vyměřuje se tím způsobem, že za prvních 10 let ve službě bez přerušení strá- vených připadá kvota 40 proc. platu ročního, do pense vpočítatelného, kterého ve službě činné poslé na penězích brali. Každým dalším rokem služebním pak kvota tato vzrůstá o 2.4 proc. Učitelé, kteří ná- sledkem nemoci nebo tělesného úrazu, jimi úmyslně nepřívoděného, stali se ke službě nezpůsobilými, obdrží, byť i nedokonali ještě deset, ale dokonali li alespoň pět let služebních, takové výslužné, jakoby byli skutečně dovršili deset let služebních. Při po čítání služební doby, deset let převyšující, počítají se zlomky jednoho roku za plný rok služební, pře- vyšují-li šest měsíců.
15 article
§ 59. Clenové učitelstva dávají se na trvalý nebo dočasný odpočinek. Dočasný odpočinek nastati může i když služebního místa není více třeba,a nelze osoby, o niž jde, použiti na jiném místě slu- žebním. Odpadla-li překážka, pro kterou byl dár člen učitelstva na dočasný odpočinek, má se k naří zení zemské školní rady opět dáti potřebovati ve službě školní nebo se vzdáti svého odpočiv- ného. 8 61. Vdovy a sirotci zatímních učitelů, ktei nemají vysvědčení způsobilosti učitelské a oženili se, neobdrževše potřebného povolení (§ 32), nemají práva žádati opatřování § 63. Nabyl-li již zemřelý pro sebe nároku na výslužné (8 59), přísluší vdově pense, která se vy měří 40 proc. posledních vpočitatelných ročních dů chodů zemřelého (§ 57) § 66. Pro manželské nebo následujícím manžel stvím legitimované děti člena stavu učitelského pří sluší vdově, má-li sama nárok na stálou pensi, ben rozdílu na počet žijících dětí, příspěvek na vychován jednou pětinou vdovské pense pro každé nezaopa- lřené dítě, které se nachází v jejím ošetřování. Poče všech příspěvků na vychování nesmí však převyšo vati sumu vdovské pense. Stálé normální znopatřo vací požitky vdovy a dětí po učiteli, na odpočinku zemřelém, nesmějí dohromady převyšovati 80 proe posledních vpočitatelných ročních důchodů ze- mřelého.
61
16 article
§ 67. Příspěvek na vychování dítěte přestane jakmile dítě dekoná dvacátý rok věku svého, neho dne, kdy se dříve zaopatřilo, § 68. Sirotkům, kteří nemají rodičů, nebo sirot kům, kteří jim na roveň jsou postaveni, pokud ne jsou zaopatřeni a pokud jim není 20 let, přísluší dohromady v případě 8 62. totéž odbytné, které by obdržela vdova, v případě 8 63. však konkretální pense, jejíž úhrn rovná se polovici vdovské pense. které požívala jejich matka nebo macecha, po pří- padě, která by jí byla příslušela. Jestliže by všnk úhrn normálních příspěvků na vychování, který by podle § 66. býval náležel matce, převyšoval pensi sirotčí, poukáže se tato přebývající částka jako pří- davek ku pensi sirotčí podle hlav, a to tím způso- bem, že kdykoli některé dítě pozbude práva k po- žitko, srazí se suma příspěvku na vychování, která na toto dítě připadá, a to potud, že ona přebývajíeí částka úplně zmizí a zbude toliko úplná pense si- rotčí. Pense sirotčí i s přídavky nikdy nesmí býti větší, nežli pense vdovská podle 8 63. příslušící Z nároků těchto jsou jen ony dílky vyloučeny, které pocházejí z manželství uzavřeného v době, kdy učitel byl na odpočinku. S dětmi z různých manžel ství naloží se v případech 8§ 66. a 68. jako by měly společnou matku. § 69. Tato konkrotální pense přestane dnem. klerého již žádného nezaopatřeného dítěte po ze- mřelém ve stáří pod 20 lety nestává. 8 70. Provdá-li se vdova po členu učitelstva opět, vstoupí na misto jednotlivých přídavků na vy chování (8 66) pense konkretální, dětem po zemřelén svěděící (§ 69). § 73. Vdova po členu učitelstva, v činné službě neb na odnočinku zemřelém. aneb není-li vdovy děti jeho a nění li ani dětí, jeho příbuzní neb se švakiení až do čivrtého stupně, po případě dědiconé
66
17 article
mají právo žádati, aby jim k uhražení výloh. spoje- ných s nemocí a pohěbem, byla vyplacena čtvrtina vpočilatelného ročního služného, jehož zemřelý na- posledy požíval. Totéž platí za stejných podmínek o přibuzných, sešvakřených a dědicích ženských osol učitelských. Není-li tu manželských potomkůa mobou li jiné osoby prokázati, že zemřelého pře smrtí ošetřovaly, aneb že pohřební útraty hradily z svého, může zemskou školní radou, souhlasí li zem ský výbor, i těmto osobám pohřebné býti povoleno § 3. a 6. říš. zák. z 21. dubna 1882 č. 123 na po hřebné použili nelze. § 75. Všichni clenové učitelstva, kteří vykonavše zkoušku způsobilosti učitelské, nabudou definitivníh neb zatímního postavení služebního, jsou povinni by spláceli do pensijní pokladny v prvním roce 1 procent svého ročního do výslužného vpočitatelného služného, které jim bylo nejprve vykázáno a právě tolik aby také spláceli z každého pozdějšího zvýšen služného nebo z přídavku funkčního; mimo to mají v každém dalším roce odváděti do pensijní pokladny 3 procenta svých ročních příjmů, do výslužněho vpočítatelných. Členové učitelstva, kteří v době, kdy lento zákon částečně vstoupí v platnost, jsou již de finitivně ustanoveni, mají shora uvedený roční při- spěvek zapravovati toliko ve výši 2 procent dotud. pokud nenabudou služného dle této úpravy zvýše ného. Stane-li se ke službě neschopným aneb ze- mře-li člen učitelstva, který nejsa v definitivním po- stavení, nemá práva na výs užné (§ 50. odst. 1.) aneb na odbytné (§ 57.), vrálí se přispěvky, splacené do pensijní pokladny, jemu neb jeho dědicům.
18 article
8 79. Zákon tento nema žádnému členu učitel- stva býti na újmu, co se týká příjmů, jemu nyaí platně náležejících, aneb co se týká práv k požívaní platů výslužných, klerá získal dle zákona ze dne 21. ledna 1870 č. 14 z. z., aneb dle zákona ze dne 19 pros. 1875 č. 85 z. z. a 13. kvétna 1894 č. 36 z. z § 24. zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z. bude ve skutek uveden vzhledem ke každému místu učitelskému až budejo nové obsazení jeho se jednati. § 80. Pětiletá zvýšení služného, dle dosavadního zákona již nabytá, zůstávají, ač-li dle tohoto zákona počet jejich by nebyl větší, v platnosti počtem a po- řadím s tou změnou, že požívala-li definitivně usta- novená osoba učitelská (zvláštní učitel náboženstv se stálým platem) nižšího zvýšení služného anebo menšího počtu zvýšení služného, mají se tato zvý šení vyměřiti od doby platnosti tohoto zákona vyšát sumou anebo počtem v tomto zákoně stanoveným Další zvýšení služneho budou splatna v době tímto novým zákonem stanovené. 8 82. Osoby učitelské budou požívati plat v tomto zákoně ustanovených od doby, která v přl čině té zákonem zvlaště je vytčena. Pokud by všnl osoba učitelská tím v úhrnném obnosu svého defini tivního služného a zvýšení jeho, která jí před pla ností tohoto zákona náležela, zkrácena byla, musíji služné a zvýšení služného doplněno býti do výše v 8 79. zajištěných příjmů. Toto doplnění služného bude jí však v případě postoupení do vyššího služ ného (§§ 20. 26. 27, 33) zmenšováno v tom poměru, jak buue služné zvyšováno, po případě pomine úplně.
19 article
ČI. II. Ustanovení § 6. zákona ze dne 8. zář 1899 č. 60 z. z. v příčině měsícního přídavku, nále žejtcího za zastupování osobám učitelským, v tomte paragrafu uvedeným, dlužno užívati s tou změnou, že tento přidavek za zastupování na obecných ško- lách národních v místech s obyvateli až do 10.00 čini 30 K a v místech s více než 10.000 obyv., jakož i na škole měšťanské 40 K. ČI. III. Článek II. zákona ze dne 13. května 189 č. 36 z. z. se zrušuje. ČI. IV. Zákon tento nabude platnosti: a) v pří čině odstavce 5., 6. a 7. § 26. prvním dnem měsíc po vyhlášení následujícího; b) v příčině 8§ 18., 19. 20., 28., 30., 31., 32., 33., 34., 50., 51., 54., 55., 56. 57., 58., 59., 61., 63., 66., 67., 68., 69., 70., 73., 75., 79 mimo příslušná přechodná ustanovení, jež jsou ob sažena v článcích VII. a VIlIi, pak v příčině čl. a III. dnem 1. ledna 1904; e) v příčině odstavce 1 2., 3. a 4. § 26, a 88 27. a 80. dnem 1. ledna 1904 Čl. V. Pokud jednotlivé paragrafy tohoto zákon nenabudou platnosti, plati v té přícině ustanovení dosavadního zákona.
20 article
Čl. VI. Ode dne 1. ledna 1901 až do doby, kůy nabudou platnosti 88 18., 19., 20., 30., 31. a 33. to- hoto zákona, bude osobám učitelským, ustanoveným při obecných školách národních IV. a V. třídy platů dle § 18. zákona ze dne 13. kvělna 1894 č. 36 z. z- vyplaceno jako základní služné (8 19.) 1200 K a uči telským osobám při měšťanských školách IV. třídy platů jeho základní služné (§ 20.) 1600 K; v tolo základní služné včítaji se dosavad požívané doplňky složného. Základní služné osob učitelských s vy svědčením učitelské způsobilosti, které jsou ustano veny jako podučitelé, zvyšuje se pro tuto dobu na 900 K. pokud pro ně není ustanoveno vyšší služné. Zatímní podučitelé s vysvědčením dospělosti obdrže roční odměnu 900 K. Čl. VII. Ustanovení tohoto zákona nevzlabují se na osoby učitelské, aniž na vdovy a sirotky jejich již tou dobou zaopatření požívající. S pozůstalým po učitelských osobách, které nyní jsou ve výslužbě bude naloženo podle zákona tohoto, když tyto osob učitelské zemrou. Čl. VIII. Všechna ostatní ustanovení zákona ze dne 19. prosince 1875 čís. 86 z. z. a zákona ze dne 13. května 1894 č. 36 z. z., týkající se výslužného učilelstva a zaopatřovacích požitků vdov a sirotků. zůstanou v platnosti, pokud neodporují předpisům tohoto zákona. Či. IX. Mému ministru duchovních záležitostí vyučování jest uloženo, aby zákon tento provedl.
21 article
K této osnově zákona připojena jest ob- šírná, 45 stran čítající průvodní zpráva zem- ského výboru. Praví se v ní, že svýbor zemský učinil všechna ta opatření, která bylo možno urychlení úpravy platů učitelských předsevzíti. dle daného stavu a bez praejudice konečného usnesení slavného sněmu.« Sestavuje předloženou právě osnovu uva žoval zemský výbor, »má-li se při návrhu svém omeziti pouze na ony změny dosavadních norem jež by měly ihned vejiti v platnost, či zda ne měly by se veškeré, v dohledné době vůbec do žadované změny zákona ihned formulovati a doporučiti, ovšem jen postupně k provádění dl prostředků, které zemi právě po ruce jsou ?« Výsledek úvah, má-li se poříditi osnova z kona, který by byl t. zv. zákonem do zásoby nebo má-li se zredigovati zákon t. zv. postupný byl ten, že provedena byla alfernativa druhá Citovaná osnova zákona je tedy zemským výbo rem pořízený zákon postupný.
22 article
Osnovu samu charakterisuje zpráva zem ského výboru »vi ten smysl, že osnovou tou m zprostředkován býti přechod od dosavadní sou stavy místních tříd k tak zvané soustavě osob ního platu.« Soustavu místních tříd kritisuje zpráva: »Soustava tato jest jednak věcně neodů vodněna, ježto všechny osoby učitelské téže ka- tegorie maji totéž předběžné vzdělání, a ježtc dále jest nespravedlivo, aby výměra výslužného jakožto i platů zaopatřovacích pro vdovy a si rotky po členech stavu učitelského činěna byla závislou na okolnosti v tomto směru úplně ne- rozhodné, na kterém místě totiž dotyčný učitel působil po čas své činné služby. Soustava tříd místních jest však spojen prakticky i s tím velmi škodným následkem. že učitelé vedeni jsouce pochopitelnou snahou po zlepšení podmínek existenčních snaží se to, aby přesazení byli z míst zařaděných do nižších tříd platu na místa zařaděná do vyšších tříd, šímž zejmena na venku žádoucí stabilita dotyčných poměrů velice ohrožena jest.«
23 article
Touto kritikou jsou dány důvody k od stranění soustavy místních tříd a k zaveden soustavy osobního platu. Ale v této soustavě zpráva zemského vý boru nedává místa výklaďu, »že každé osobo učitelské, nehledíc k místu, jež zaujímá, při slušeji ony požitky, jež odpovídají jejím po- měrům osobním a způsobilosti, jíž nabyla.« Zpráva odvolává se tu na analogii z obor jiných, na zákonné podmínky systemisace uči telských míst atd. Z uvedených úvah resumuje zpráva, »že není možno opatřiti všem způsobilým osobám učitelským požitky odpovídající jich způsobilost a osobním poměrům, a že i propuštění pro zatímních sil učitelských — jež ovšem po so ciální stránce není bez jisté povážlivosti — jes nezbytným, jakmile se nepodáří přikázati do- tyčným osobám zaměstnání vyhovující jieh osobním nárokům. Jeli toto správno, pak nelze též níkterak prosté zrušení podučitelských míst na vše- obecných školách národních vykládati jake nutný důsledek soustavy osobního platu.« Zpráva odvolává se tu na říšský zákon, který přesně stanoví přípustný poměr míst uči- telských a podučitelských a vypočitává úchylky. jež učiníl sněm království českého na prospěch učitelů: zrušil podučitelská místa na školách měšťanských a dvoutřidních obecných a umožni jmenování podučitele po 10letém působen učitelem ad peršonam.
24 article
»Jíti v tom směru dále« — čleme ve zprávě — »nezdá se alespoň toho času býti do poručitelným . . . Nesmí se totiž přehlédnouti, že bys při úplném zrušení míst podučitelských ne- jednalo jen o proměnu jistého počtu syste- misovaných míst podučitelských v místa uči- telská, nýbrž že by i potom budoucně všechna prozatímní místa, jež dosud povždy obsazována bývala podučiteli, musila zastávána býti učiteli, což by mělo v zápětí buď nesmírné zvýšení osobního nákladu, nebo vedlo by nutně k tomu, že by se na nejméně zrušila největší část pro- zatímních učitelských míst, a že by povolování prozatímních tříd na delší dobu přestalo. Prví uvedený následek ohrozil by vážně finance zemské a samostatných okresů školních, druhý pak, nehledic k sociálním pochybnostem, jichž nelze podceňovati, způsobil by přeplnění jed- notlivých tříd nebo všeobecné zavedení vy učování v odděleních, což po stránce zdra votní i didaktické jest přece dosti na po- váženou.« Tyto důvody jsou vtěleny v osnovu, kterou zpráva ve všech důležitějších detaílech inter pretuje. Všeobecný zájem má ve zprávě výpočeo nákladů, jaké vzejdou z úpravy učitelských platů, osnovou navržené. V tomto oddilu zprávy zemského výbor čteme: »Dle výpočtů zemskě účtárny způsobí A. Zvýšení ročních remunerací dosavad- ních prozatímních podučitelů, kteří mají toliko vysvědčení maturitní, na 900 korun, zvýšení ročního nákladu o . . . K 100.200.— Zvýšení základního služ- ného dosavadních podučitelů, kteří mají vysvědčení učitel- ské způsobilosti na 1200K způsobí zvýšení ročního ná- kladu o . . . . .
25 article
Stanoví-li se dále jed- notné základní služné učitelů I. třídy a katechetů na obec- ných školách národních na 1600 K, bude činiti zvý- šení ročního nákladu. a zvýší-li se konečně základní služné veškerých učitelů a katechetů na ško- lách měšťanských na 2000 K, zvýší se tím roční ná- klad o . . Zvýšení všech pětile- tých přídavků na 200 K, vyžadovalo by u nynějších podučítolů každoročně o K 63,100 u učitelů na školách národních o . . K 1,394.700 u učitelů na školách měšťanských o . K 95.120 většího nákladu než do- savad. Pakli by však pěti- leté přídavky učitelů na školách měšťanských měly býti zvýšeny na 250 K, činilo by zvýšení nákladu K 250.750 tak že zvýšení ročního nákladu způsobené právě naznačenou úpravou slu- žebních přídavků učitel- ských Ize páčiti na . . Převezmou-li okresní školní pokladny aktivitní pří- davky, o nichž činí se zmínka v odst. III. této zprávy (§ 30. osnovy), zvýší se tím břímě zemského fondu ročněo takže zvýšení nákladu, způsobené svrehu uvedený- mi úpravami, činilo by
26 article
ročně K 10,532.462.—
27 article
Poněvadž pak má býti také služné defini tivních industrialních učitelek na školách ná rodních uvedeno v souhlas se soustavou třic osobních, přistupuje k svrchu naznačenému ná kladu ještě další zvýšení o 30.350 korun, dál následkem navrženého zvýšení přídavků funk čních další zvýšení o 42.840 korun a konečně zvýšení podmíněné změnou pensijních předpisů, jež ovšem z části uhraženo bude zvýšením pen- sijních příspěvků, jehož effekt však nelze číselně spolehlivě stanoviti, takže jakmile vejdou nově navržená ustanovení v platnost, musilo by se počítati ihned se zvýšením ročního nákladu skoro o 11,000.000 korun, k jehož úhradě bylo by potřebí zvýšiti přirážku zemskou nejméné o 164p. Při tom nesluší však přehlížeti, že následkem přibývání obyvatelstva, zejmena ve městech místech průmyslových nutno jest zřizovati nové školy resp. třídy, čímž zvyšuje se roční náklad pravidelně každým rokem asi o 700.000 korun. a zvýší se následkem navržené úpravy plat
28 article
jistě ještě o polovici, takže by roční zvýšení činilo okrouhle asi 1 million korun. Měl-li by tudíž schodek takto vzniklý býti uhražen vý- hradně zvýšením přirážky zemské, bylo by ne- zbytno zvýšiti přirážku zemskou ihned o 164 a každého dalšího roku postupně o dalš! 1 4,t. takže by přirážka zemská, ač-li se nepodaří náklad tento uhraditi jiným způsobem, již za 10 let dostoupila velmi značné výše téměř 909. Takovéto zvýšení přirážky zemské přívedlo by však ohromné znehodnocení veškerých reslit v Čechách a ohrožovalo by též velmi vážně úvěr hypotekární, takžo by bylo důsledkem toho nutno vzíti v úvahu snížení připustné výše zá- půjček, jež poskytuje hypoteční banka, nebot zájem jistoty tohoto úslavu zemského vyžadoval by takověho opatřenf. Zvýšenou spotřebu, o kterou právě se jedná, lze tudiž racionálně uhraditi jen takovými novými příjmy, které dle své povahy poskytují s přibýváním obyvatelstva rok za rokem většího výnosu, fakže stálému vzrůstání potřeby odpovídá též stálé vzrůstání dotčené úhrady.
Čechy
29 article
Takovými zdroji příjmu jsou však toliko daně spotřební, pokud se týče přirážky k těmto daním, vybírá-li je stát. Takovýmto zdrojem slibuje býti přirážka ke státní dani z kořalky, o níž právě na říšské radě se jedná; přirážka lato vynesla by financím království českého dle přibližných vypočtů roční příjem 3.8 millionu korun. Po odečtení tohoto očekávatelného výtěžku zbylo by ještě neuhraženého nákladu asi 7 millionů korun, jenž by vyžadoval okamžité zvýšení přírážky zemské asi o 1025. Poněvadž by však i toto zvýšení přirážky bylo ke značné národohospo- dářské ujmě pro výrobní třidy obyvatelstva, jeví se nevyhnutelným získati dalších zdrojů přijmu, jímž by se zvýšená potřeba tato uhradila.« Zemský výbor dle zprávy má v první řadé na zřeteli, aby získat nové příjmy pro úhradu vypočtené potřeby zemskou přirážkou z piva v království českém konsumovaného, po případě — kdyby vláda činila potíže v otázce vyblrání této přirážky — samostatnou zemskou potravní daň z piva. Vedle toho pomýšlí na daň z velo- cipedů. Od zavedení samosprávných poplatků kolkových zemský výbor — dle zprávy — úspěchu neočekává. Označenými způsoby projektuje zemský výbor — dle citované zprávy — úhradu ná- kladů, spojených s úpravou platův učitelských.
30 article
»Leče — čteme ve zprávě — »zemský výbor není na ten čas ještě s to, aby v příčině zave- dení dávek těchto předložil podrobné návrhy zá- konů, a bylo by tudíž nutno, pakli by měl platiti junetim mezi zákonem o úpravě platů učitelských a dotčenými zákony finančními, bud vůbec odročiti usnášení se o onom zákoně, anebo vydati jej toliko ve formě tak řečených zákonů do zásoby. Toto stanovisko zaujala skutečně menšina zemského výboru, většina však vyslovila se z důvodů uvedených v odstavci I. této zprávy pro vydání tak řečeného zákona postupného, pročež nezbývá než pomýšleti na to, aby nová úprava platů učitelských byla po- stupně uváděna v platnost, nehledé k tomu, zdali bude otázka úbrady dříve rozřešena uspo- kojivě, číli nic, a lze toliko vysloviti na tomt míslě presvědčení, že slavný sněm, schváli- návrhy zde předkládané, poskytne téz—v-čs prostředky, jichž jest potřebí k úbradě zvýse- ného nákladu tím způsobeného, aby snad sol- vence země nebyla tím vážně ohrožena. Rovněž slavná vláda zajisté užije této příležitosti a při- spěje svou pomocí, aby mohly býti získány nové zdroje příjmů zemských, neboť slavná vláda sama nejednou zemskému výboru dopo- ručovala, aby plaly učitelské byly zvýšeny. Lze tudíž očekávati, že vláda doporučí dotčenou osnovu zákona jen tehdy k Nejvyššímu schvá- lení, bude-li pevně rozhodnuta podporovati z všech sil zavedení svrchu vzpomenutých nových daní zemských, neboť finanční katastrofa země měla by v zápětí důsledky i pro správu státn nad míru povážlivé.«
31 article
Vzhledem ke všemu, co ve zprávě je vyloženo, navrhuje zemský výbor sněmu re- soluci: »Zemskému výboru se ukládá, aby de příštího zasedání sněmovního předložil návrhy, jejichžto provedení by umožnilo uhražení ná- kladu na zvýšení platů učitelských bez dalších zápůjček zemských.« Takové je preludium pro čtvrteční schůni sněmu království českého, preludium, zahrané referentem zemského výboru prof. drem. Pr- žákem. Ale co je na požadavku českého uči- telstva správného, nesmí zneuznati nikdo spra- vedlivý. 874.000.—
profesor doktor
34 article
Dočasné zvýšení platů podučitelů. Ve včerejší schůzi sněmovní rozdána byla též zpráva zemského výboru ve příčině zvýšení platů podučitelů a základního služného učitalů na obec- ných školách V. a IV. třídy, pak i učitelů na mě- šťanských školách IV. třídy Ve zprávě uvádí se nejprve známé usnesení, jež sněm dne 22. prosince ve věci té učinil. Zemský výbor rokoval o provedení tohoto usne- sení sněmovního i seznal při tom, že dotčený rozkaz sněmovní jeví se v tom směru nejasným, pokud s nařizuje, aby základní platy osob učitelských se zkouškou způsobilosti na obecných školách zvýšeny byly na 1200 korun. Mezi osoby učitelské se zkouškou způsobilosti lze také počítati podučitelské síly s tonto způsobi- lostí a musilo by se rovněž těmto osobám učitel- ským přiřknouti služné 1200 korun, pokud se týče zvýšení dosavadního služného 800 K (400 zl.) resp. 900 K (450 zl.) na tuto sumu 1200 K. Avšak v tomto případě nastala by nesrovnalost. že by podučitelům se zkouškou způsobilostí V.
35 article
IV. třídě služného, které dosud použivají služného 800 K (400 zl.) resp. 900 K (450 zl.), přířknuto býti musilo 1200 K, kdežto podučitelé III, II. a I. třídy y požívali pouze dosavadních platů 900 K (450 zl.) 1000 K (500 zl.) a 1100 K (550 zl.) Tímto nastala by nesprávnost oproti podučits- lům jmenovanýcb tříd služného a nelze tudíž usne- sení sněmovní v lomto směru provésti. Naopak můž tento rozkaz sněmovní pouze vykládán býti v ten způsob, že dosavadně ustanoveným učitelům (učitel- kám) V. a IV. třídy služného, pokud požívaji platů 1000 K (500 zl.) a 1100 K (550 zl.), zvýšilo resp doplnilo se základní služné na 1200 K. Pokud se jedná o zvýšení platů, resp. remune- race podučitelských sil se zkouškou dospělosti 720k (360 zl.) na 900 K (450 zl.) samo sebou se rozumí, že toto zvýšení na 900 K musí se vztahovati také na osoby podučitelské V. třídy služného se zkouškou způsobilosti, které mají dosud roční plat 800 K (400 zl.) poněvadž tyto podučitelské osoby mají také vysvěd- čení dospělosti i proto musilo by jim býti přiřknuto totéž zvýšení jako podučitelům pouze vysvěděení dospělosti majícím, an sice by poslednější podučiteié s nižší kvalifkací měli lepší hmotné postavení nei podučitelé s kvalifikací vyšší. Dotčené zvýšení slušelo by ve smyslu sněmov- ního usnesení považovati jako prozatímní přídavky