ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 275a0a70-6688-11dc-9ea8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 40 celkem · entity: person 158, place 52, work 6, org 8
1 masthead
26. ledna 1900.
2 masthead
Přiloha „Národních Listn
3 masthead
k čislu 25.
4 masthead
Strana9.
5 title
Z literatury.
6 article
Česká literatura. V nedávném čísle růžové francouzské »Revue ies deux mondes« pan Brunetiěre uveřejnil úvah literatuře evropské XIX. století. Konstatuje nezi jiným — věc dosti jinak známá — ž století XIX. rovnoprávně do koncilu evro áteh literatur připuštěna literatura ruská; kon atuje však také, že nejméně v Evropě pronikli visovatelé ruští (jako Turgeněv a j.), kleří ži na západě a tvořili dle velikých vzorů západ- ních. Totéž lze pozorovati i u autorů, »do E npy přijatých«, jako Puškina (pan Brunetičre še Pouchekine) a j., vzhledem k některým jjieh pracem. Mnohá totiž krásná jejich prác — ovanuta-li duchem západním — ztratila se v literatuře evropské, Puškina teprve Oněgin erropeisoval. Pan Brunetiěre řeší tu ovšem starou zá- badu, lileratura světová či národní; a řešíji mnthesí. Teprve dílo, které na sobě nese peče něho národa, z něhož vyrostlo, kleré projadřuje dy, jež národem hýbají, kleré po lává obran mykův a snah svého národa, teprve dílo takové sává se schopným býti přijato do onoho st vybraných stálie, do oné četby vrchních desiti tise a nejvyšších čtyř set. Článek jeho — tebas obšírný — je přece stručnější, než by- chom dle rozsáhlého thematu očekávali; ale vyčerpává látku skoro úplně. Pravím — skoro úplně. U pana Brunetiěra schází literatura česká. Možná, pan Brunetiěre j nezná; možná, pan Brunetiěre jí nechce znáti. Obojí příčina, zdá se, tu se střetla. Má právo již literatura česká, aby zasedla v areopagu svropském? Má právo literární historik prošlého stolotí ji ignorovati?
Brunetiěre Turgeněv Puškin Brunetičre Pouchekine Oněgin Brunetiěra Evropa
7 article
Jakousi odpovědí k tomu by měl býti sva- zek, před námi ležící. Je to poslední díl » České poesie XIX. věku«, vydávaný spolkem Májem. K veliké Albertově anthologii překladů z češtiny pro foro externo dostává se nám Májem rovněž oběírné anthologie pro foro interno. Z ní se do- vdáme, že z 5000 asi veršovců českých minu- liho věku jen asi 90 bylo pravých básníku t těch devadesátí prosívá jich naše anthologie sotva 20 mezi básníky prvního řádu a mez Jmi 20 jen asi šest označeno za nejlepší. Šost jmen z 5000 — voila tout. A z těch šesti jmen — Mácha, Hálek, Neruda, Vrchlický, Čech, Zeyer — pan Brune- fěre nepřijal jediného do svých seznamů ; z nieh tidného neuznává vlivným na věk XIX., z nich žádného nepokládá za výrazného representanta čoského národa v zápolení světovém. Ani je- diný? Literatura naše není ještě »Evropy sehopná«, děclassé, literatura druhého řádu, jako černohorská nebo albánská? Bylo by potřebí, aby někdo z našich lite- rárních historiků provedl po vzoru páně Brune- běrově přehled české literatury věku XIX. Bylo by jistě zajímavé, k jakým výsledkům by došel a jak by se jeho práce kryla s »Če tkou poesii«. ne Dixi.
Mácha Hálek Neruda Vrchlický Čo Zeyer Brun Dix Evropa
8 article
České splsy- * Josef Holý: Vašíček Nejlů. Básnický hgment ztraceného člověka. V Praze u Grosman 1 Švobody. 1899 Konečně zas přece něco. Něco zase z vyšších Mubších tónů, nežli je unylé, bolné, líbezné, ale tak nálo obsažné toužení našich mladých duší lyrických tisní omezeného života nebo hnusem orgií rozji- třených, Čekali jsme dychtivě, jak bude vypadati Faust naší nejmladší generace. Bez Fausta není tábor duší celý, něco zůstalo zamlčeno. Mácha přinášel Fausta ale smrt mu zamkla ústa, než ho mohl zapětí. Ne beský ho zapěl, to je velká jeho sláva, ale ten Faust nechodí po zemi a zvláště ne po zami české; Ne- mda mu dal promluvili jen v drobných úryvcích. V áplnosti své zpovědí se zjevil zas teprve u Čecha (Pravda, Modlitby k Neznámému. Šotek), u Vrchli- ckého (dlouhou řadou sbírek rozjímavých, pak v Tvar- fovském, ale vzhledem k nahromaděným záhadám lkova vlastního subjektu jen částečně), u Zeyera (Dom u tonoucí hvězdy. Jan Maria Plojhar). Po reakci chlášené Macharem vzal na se vyzývavou masku lezohledného satanismu u St. Neumanna, ale jen dtobnější lyrikou. V celé síle i šířce myšlení i cítěn mladého intelligenta českého z konce stoleti vyvřel louto básní, Vašíčkem Nejlovým.
Holá Vašíček Nejl Grosman Faust Mácha Čecho Šotek Vrchnout Zeyer Jan Marius Plojhar Machar Nejlův Praha Švoboda Dom St . Neumann
9 article
Shledáváte v něm vady? Zcela přirozeno. Fanst je člověk, a ten je vždy nedokonalý. Kromě Lenau ova Fausta jsou všecky ostntní z části podařeně z části nepodařené fragmenty, i Faust Goethův. Ale boršíte se, odsuzujéte? To už není přírozeno, leda by se dokázalo, že jmenovaná khiha není vůbe knihou opravdově básnickou a životní. Slavné jméno Faust se nešmí bráti nadarmo při lecjaké básni. Zařaďujeme-li Holého báseň tím způsobem, jak svrchu pkázáno, hlásíme se za to k zodpovědnosti. »Vašíček Nejlův« je přese všecky vady a vý- střednosti, které se najdou, básní hluboce životní. Vní se chvěje celá duše básníkova se vším obsahem myšlenkovým, citovým i snahovým. Chvéje se prudce, vášnivě, neutišitelně, zoufale. Je výslednicí, závěrem, účtem dosavadního života básníkova, vý- razem náruživé touhy rozřešiti svou otázku lidskou, z říše záhad melafysických palčivě naň dorážející, aby na základě jejím mohl začíti budovati novou fási života.
Lenau Faust Faust Goethův Nejlův
10 article
Takový rozvrat nastává aspoň jedenkráte v duši každého člověka, jenž metafysické otázky opatrně neobešel. Je to příznakem každého ducha bádavého a filosofujícího, že na přechodu z mládí do zralého mužství upadne v bouři, v níž praskají pevné zásady. fii se názor náboženský a celá podstata lidská i se zíklady štěstí budoucího se zachvívá. Takové houře výrazem je Holého báseň. Její individuální zvláštností jest, že znamená bouři nad obyčej silnou, jaké nebývá každé mládí schopno a že jest výrazem té bouře velice slupňovaným, lezolledným, smělým, náruživým a drsně upřímným Oa na křehkou lodičku té jediné básně naložil všecko své zboží, i nejchouloslivější i nejdrahocen nější, a vydal se sní v nebezpečný zápas s vino bitím nelitostného oceanu živola. Jeho situace je lu mozhodně tragická. On se stroskotá, nezasvítne-li mu na druhém břehu maják harmonického, zdravého přesvědčení. Za takové situace je malicherná každá povrchní chvála i hana, ale porozumění ho posilní.
11 article
Českému celku nemůže takový zjev literární byt něčím lhostejným. Vždyť se tu nezmítá nad zejfcím hlubinami jenom Holý, to zde pluje mladá cesk duše, dědie krve silného venkova, jehož duševní půda se tu na básni svého syna ukazuje býti otrávenou hlubokým, nesmířitelným bolem, duše, která v ob- sahu svém unáší všecky dojmy, jež jí vštípilo naše vychování školní, vychování náboženské, národní společenské, literární i filosofické, jejíž plavba tedy ukazuje směr, kam nynější poměry zahánějí duši našeho národního budoucna. Umění je dle Fr. Krejčího pudová änticipace vývoje. S toho stanoviska si máme poesie našich mladých dobře všímati. Báseň, jako je Holého, není výrobek celoživotní filosofie, pracovaný za pomoci schladlého logismu. »Vašíček Nejlů« je báseň umění silně pudo- vého a mechanismus bezděčně tvůrčí zde tolik vládne, že dovede flumočiti i těžko chápatelné hovory duše šílené. Čtení té básně je z té přičiny velice nesnadné a potká se jistě často s odporem. Cesty této duše autorské nebyly všední zábyvky její stopy ve vývoji mládí jsou krvavé šlépěje, jej
Holý Vašíček Nejl
12 article
pohyby jsou škubavé a odbojné už od malička. Měla už náklonnost k té expansi nespokojených tužeb teď jen dozrála k výbuchu. Výraz tužeb těch sej dobývá z nitra divě a surově, básník sám tím krvácí divadlo plné úžasu a litosti skýtaje. Umění je ventil duše národní, jsou-li individua- lity umělecké silny. Popatřme, co je stručným obsahem »Vašíčk Nejlova«. Vzpoura proti zemi, proti lidství hmot nému, obyčejnému a historickému, proti životu, mo ráice a všem výrobkům evoluce, proti vědomí a svě domí. Chce zavinutí, zavinutí duše, zamčení smyslů myšlení, zavinutí duše v klubko a zasnutí v nepo- vědomí a věčném klídu. Takové slovo, silné a urputné, dosud u nás nikdo neřekl. Odkud to? pláme se. Kde se to u nás vzalo Kde se vzaly u nás Písně otroka? To jsou zpěvy té naší české půdy, zavlažované slzami a kypřen prsty křečovitě se zatínajícími v beznadějném úsill Není na světě léku tomuto bolu českému. Český Faust nemůže neplakati krvavými slzami mladistvý Faust musí takto bouřiti Chtíli podávati zde obsah básně přehledem děje, bylo by chtět zůmyslně jí škoditi. Obsah té básně musí býti podáván s výkladem, a výklad by sám chtěl několik sloupců. A pak poříditi takový výklad není jen tak snadno odbytelnou starosti. Účelem řádků těchto bylo jen poraditi čtenářům kde najiti klidné a spravedlivé stanovisko. »Mladá česká duše boha svého, pevný břeh nalějí a míro hledající«, je označení toho stanoviska k básní.
Faust
13 article
Vbk. * Prof. dr. Eduard Albert, Zdroje lékař- ského vědění a umění. S třemi vyobrazeními Lidové rozpravy lékařské. Redaktor MUDr. Ladislav Haškovec, č. 1. Nakladatel J. Olto. Záslužný podnik, popularisovati vědomosti lékařské, zahájen timto spiskem velmi šťastně. Autor, jehož vědecké zásluhy jsou vůbec známy, podává tu stručně nejen způsobem snadno pochopitelným, ale i zajímavým vývoj pokroku lékařství od nejstarších dob až k vy- moženostem doby moderní. Poukazuje na pokroky umožněné pitvou, zejmena pak na význam Rokytan- ského, jenž svou pítvou chorobopisnou položil základy nové vědy a na drobnohledná zkoumání Virchova a na vliv lučby ve vědě lékařské až ku posledním výsledkům zkoumání bakteriologického. Knížka koně pozoruhodnou statí »Stav lékařský a obecenstvo«, v němž dává výstrahu před šarlatánstvím, zmáhajícím se v poslední době čím dál tím víc. Robert Louis Stevenson, Podlvný případ dra. Iekylla a pana Hyda. Z anglického přeložil Josef Bartoš. Světová knihovna č. 133 a 134. Redaktor Jaroslav Kvapil. Nakladatel J. O tto. Přišerně -fantastická historie, ale vypracovaná tak přesně methodický, že se stává pravděpodobnou. Dobrý šlechelný dr. Iekyll mění se po požití jakés tinktury v darebu Hyda, jenž páše všechny možné zločiny, na- čež poživ opět oné tinktury, mění se zase v šlechet- ného dra. Ickylla. Konečně, když se Hyde dopustil i vraždy, prostředek selže, změna osoby není více možna a nešťastný Hyde Ickyll končí sebevraždou. Historie ta jest vypravována v skutku vírtuosně. Pře klad jest pěkný a plynný.
profesor doktor Eduard Albert MUDr Haškovec J Olto Virchův Stevenson Hyda Bartoš Kvapil Iekyll Hyde Rokytanský
14 article
Otakar Červinka, Boj s kapltálem Román. »Libuše«, ročník XXX., č 1. Nakladatel F. Šimáček. Je to vážný román sociální, zajímavý svým dějem i povahami jednajících osob. Žpůsol líčení autorova jest znám z dřívějších jeho románů. jimiž si ziskal v širších kruzích čtenářstva značné obliby. Nový román jeho svým vážným směrem jest s to, upoutati pozornost čtenářovu již svojí látkou. již autor podává způsobem poutavým a zajímavým. poukazuje na problem, jehož řešení zaměstnává tolik vážných myslitelů a jehož rozluštění sotva tak záhy bude docíleno. * Edm. Lepelletier, Syn Napoleonův Historický román, z frančiny přeložil Antonín Kou delka. »Matice Lidu« ročník XXXIV., č. 1. Nakla- datel dr. Edv. Grégr. Autor jest znám svými romány a povídkami z doby napoleonské. V přítomné knize ličí osudy věvody Žákupského, jebož žívot po pádu olcově ode dávna poutal romantické mysle a jenž právě těchto dnů uveden bude na scénu pařížskou Rostandovým dramatem L'Aiglon (Orlík). Opírajes o hojný historický materiál, dovedl zosnovati zajíma- vou, romantickou historii, odehravající se mezi ostro vem sv. Heleny, Paříží a Vídní D. L. Mordovcev, Car a hetman. Historický román. Z ruštiny přeložil Jan Wagner. »Příte domoviny« ročník XVI, svazek 1—3. Nakladatel Edv. Beauíort. Historické romány tohoto ruského autora jenž po několik let býval o prázdninách pravidelným hostem v Čechách, získaly si u nás značné obliby. lak že náleží u nás k nejčtěnějším autorům ruským. Romám tento líčí pohnutou dobu vzpoury Mazepovy živými, sytými barvami s celou její divokou romanti kou. Překlad jest pěkný a čte se plynně.
Červinka Román Libuše XXX F Šimáček Lepelletier Napoleonův Antonín Kou doktor Edv Grégr Rostandův L Aiglon svatý . Helena Mordovcev Cara Wagner Mazepův Nakl Orlík Paříž Vídeň Čechy
15 article
Z českých listů-
16 article
* Česká revue otiskuje v posledním čísle řeč B. Raymana, určenou pro slavnostní shromáždění české Akademie, »Vědy přírodní a technické na sklonku století.« Vyjímáme ze zakončení několik řádek vystihujících slav lidských duší na konci stolelí »Nezabránite, že proti výstředně geniálnímu výstřelu pouhého rozumu, pomalu se dostavuje jakožto vyšší korrektiv zdravý cit, proti Nietzschemu veliký Tolstoj, vedle zosobnělé síly energického Viléma Ii tichý a přece smělý Mikuláš II. Oproti výbojnému bohatému, rozumově zdatnému Západu stojí onen národní slovanský zármutek, trpění a povznešenost ducha v neštěstí, kteréž propukává ve tklivé písni smutné — nikdy pessimistické. Veliká jest síla lidu toho v aktu mravního sebezachování. Statistika učí. že v bohatém Západu u Němců vypadá 311 sebevražd na jeden million obyvatelů, ve Francií 210, u Rust jen 30; a jak nuzně žije ten ubohý národ, kolik trp jen v boji s fysickou přírodou! A tomu národu kyne rozhodnouti o průmyslové vzájemnosti Orientu s Okci dentem ! Jen altruismus k bližnímu povýšen za prin cip společenský pomůže nám před zadušením v bo- hatství vymožeností moderních; a kdo jest můj bližní Každá dýchající bytost, praví Budha.« * Jel jsem letos po Rýně, ne tak kochat se jeho krásami, jako spíš z povinnosti, ale přes to našel jsem dosti času věnovat pozornost památkám histo- rickým i znamenitostem přírodním. Zažile jsem však totéž, co se opakuje ve všech civilisovaných zemích kde jaká sebe nepatrnější zvláštnost, o každé již na- před dozvite se z různých Baedeckrů a vůdců tolik delailů, a přepjaté vyličování různých půvabů víírá se vám tak neomaleně na mysl, že dojem značně je seslaben a jakýsi nelad zůstává v duši nísto nadšení.
Rayman Nietzsche Tolstoj ia Mikuláš II Němec Francie Rýn Rust
17 article
A což teprvé ta úprava všech těch památek. Plotů, inserátů, kas, konirolorů, hospod, vůdců hemží se kolem tolik, že je to věru téměř jedno, sedíter li hradní restauraci v Hleidelbarce nebo v dvorním pivo- vaře mnichovském. Za to však my ještě velice máto kořislíme z přl- rodních krás naší země a z jejich historických pa- mátek. Přes úsilnou snahu klubu českých turistů mnohých sdružení po venkově, zbývá toho ještě to- lik, že by z toho podnikavý cizí impresario nadělal spoustu attrakcí prvního řádu pro celý civilisovaný svět. Nemyslím, že by bylo třeba nešvařit pěknou krajinu, neb některou znamenitost do té míry, jak se to často děje v cizině, ale přece na druhé straně stálo by za to všimat si bedlivějí míst, k nimž dal by se svésti proud cestujících cizineů na prospěch celéhos kraje- Napadá mi tato myšlenka při čiení malého článku o výzkumu spodního patra jeskyň sloupských od K
18 article
Absolona, v časopisu vlasten. spolku musejního v Olo- mouci. Jak jsme již oznámili, podařilo se autoru učiniti vzácný objev: nalezl v Sloupu nové, krásné jeskyně krápníkové, jež podrobně popisuje, provázeje popis fotografiemi a plány. Kdyby se podařilo cos podobného na př. v Postojné, věděl by dnes o tom jistě již celý svět z denních listů, právě tak, jako se dovídá se vzácnou pravidelností časně na jaře, že »Vesuv opět začíná soptiti«, neb že se v lázních těch a těch objevil žralok, každoročně se vracející, který však šťastně byl chycen atd. O Macoše a Sloupu nedozvíme se u nás, než stane-li se tam sebevražda či pořádá-li tam nějaký spolek výlet. Do ciziny pak teprve pronikne málo zpráv. Dnes je zde svůdná přiležitost. Jeskyně nově objevené, naděje ještě na nové objevy, jistě že by si cizina sotva dala ujítiv tomto případě přiležitost, aby nekořistila ze šťastného nálezu též finančně a neužila ho k tomu, aby přilá kala hojnost cizích turistů. Jsem zvědav, vzbudí-li u nás nový objev páně Absolonův zájem našich kapitalistův. Čtenář.
Absolón Absolonův Ola Macocha
19 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Vzácné jubíleum padesátileté literární činnosti slavil nedávno oblíbený spisovatel a professor petro- hradské university N. P. Vagner. Jest povoláním zoolog, ale v krásněliteratuře dobyl si zvučného jmena svými fantastickými pohádkami, jež počátkem let 70tých jal se vydávati s pseudonynem K ot- Murlyka. Neobyčejná novota formy i obsahu odlišila výhodně nového spisovatele od tehdejších pěstitelů slovesného umění a získala mu značnou přízeň u čtoucího obecenstva. Kot-Murlyka přines do literatury svěží vůni blouznivého idealismu, pro nějž poskytia mu oporu forma polofantastických po- hádek. Bylo velikým uměním dodati jim životnosti, ale talent spisovatelův toho dovedl. Pohádek Murly kových vyšlo dosud několik dílů a zájem pro ně ani dnes neutuchl. Jeho péru náleží též obsáhlý román »Témnyj puťe, vyznačující se hlubokou my- šlenkou při vší náklonnosti k živlu fantastickémua tajemnému. Ač jest spisovateli 70 let, jest dosud čilý a literárně činným * Týdenník »Nědělja« uvažuje o světových poměrech na prahu nového sloletí, praví, že mezi Němectvím a Slovanstvem panuje dosud zápas čístě místní, ale možno míti za to, že v XX. století zánas tento se rozvine a vyplní množsíví vynikajíeích hi- storických stránek. Ba možnů, že zachvátí celé dě- jiny století. Co děje se v Rakousku, jest prý přede- hrou toho, co slane se v Rusku, až německý živel nabude zde dosti síly. Nesmí se zapomínati, že
Vagner Kot Murlyk Murla kový Rakousko Rusko hradský univerzita N . P
20 article
Němci ve všech slovanských zemích byli přistě- bovalci a byli jimi do té doby, až se upevnili na svých nových místech. Jakkoliv státní právo Čech jest kategorické, jakkoliv o národním rázu Poznaně a kmenových pravech jejich obyvatelů ne- může býti sporu, přece nerozpakuje se před tím snaha Němců po nadvládě cestou poněmčení oby- vatelů a odejmutí půdy, ukáže-li se jen faktick možnost toho. A za tuto nadvládu, bude-li potřebí vyvstane celé Německo jako jeden muž. V Rakousku vede se boj nejen kulturní, ale i parlamentní. Nepatrn hrstka Němců, silná pouze Německem, stojícímz jejich zády, paralysuje rozhodně slovanskou většinu a jest velikou otázkou, kterak podaří se Slovanům zkoncovati tento zápas ve století XX. V Rusku ved se tento zápas dosud na půdě kulturní. Němec vy- tlačuje a vyssává Rusa všude. Z ruských zákono ničeho si nedělá, neboť má za zády německého kon sula, s nímž žádný růský úřad »nebude se chtl tahati.« Německé kolonie jsou po celém Rusku.
Němec Rus Čechy Poznaň Německo Rakousko Rusko
21 article
Němci nikde nekříčí, vedou si loyálně a pokojně Ale dnes jsou již ohromnou silou, která nestepí po ruštění svých mladých pokolení. A tak příští stolete uvidí srážku ruského a německého živlu v Rusku Německo příliš kráčí rychle za svým cílem, Rusko kulturně slabé, se brání. Národního a společenského odporu proti Němci skoro vůbec zde není. Iniciativa v té věci ponechává se úřadům. A zatím v ruských centrech sílí živel německý. Ale k boji musí roz hodně dojíli, k boji tuhému, neboť Němec jako občan vyniká svojí nesnášenlivostí, Jest — vyvolenou racou, ostatní jsou — nižší ragou. To přesvědčen ssaje s mlékem mateřským. Tuhý zápas mezi ně- mecivím a Slovansívem jest nejbližší perspektivou nastávajícího stolelí. Pozhamonáváme k tomuto za- jímavému hlasu ruskému, že týdenník »Nedělja« ná leží k nejsvobodomyslnějším listům v Rusku a jest orgánem ruské liberální inlelligence. * Ve Varšavě zemřela vzacná přítelkyně Čechů Janina Sedlaczkówna, sestra spisovatel Zorjana, známá vydavatelka populárních knížek čtrnáctidenníku »Przedáwit«. Byla pracovnicí ideální tichou, patřící na svoje poslání téměř s mystickou zbožností. Vedle prostonárodních povídek otiskla též několik překladů z češtiny. * Krakovská »Žvcie« vychází od Nového roku jako měsíčník redakcí Stanislawa Przybyszewského a Zenona Przesmyckého (Miriama) Slavjanin.
Němec Čecho Sedlaczkówn Zorjan Przybyszewský Przesmycký Miriam Slavjanin Rusko Německo Varšava
22 article
Z oizích spisč. * Viggo Stuckenberg: Slunce. Z dán štiny přeložil H. Kosterka. Symposion V. (H. Ko sterka, Král. Vinohrady, Vávrova ulice. č. 17. n. 1899. — Koruna. Opravdově »kniha nové doby«. Nikoli z oněch které si osobují názvu »moderních«, protože hov vkusu pokaženého čtenářstva, zatoulaného mezi zboží jímž se zbytky malomocné fantasie a nervů po dražďují k záhubným orgiím, ani z těch, co se pyšn poklady věci polofantastických — polovědeckých nebo hávem bohatě historickým, kulturně narodo pisným ald. Podivná knížka. Prostinká na oko, průhledná na oko jako kapka vína, chceš-li však jí požiti, ucítíš, že je to — kámen. Ale nějak vzácného druhu. Za činá klassicky jednoduše, jako mravoučná pohádka národní: »Byli dva muži kdysi, které život svedl dohromady a učinil přátely.« Čteš, čteš, je to konec konců povídka. Povídka je dočtena a uložit ji mezi zažité a odbyté přece nemůžeš, ač-li zbaběle necou- váš před knihami, neboť chapeš, že ti smysl knihy zůstal skoro úplně utajen. Zjevno jenom, že tu ne běží o příběh, jenž se tam a tam udál, na chvíli dojme a zase se zapomene. Vězí tu něco obecně ty- pického, co se děje ledakde, tam na tom místěv Dánsku, ale i u nás, a všude, ryze lidského, co se týká tebe i každého. Skuteční lidě, individualní lidé a přece i děj lidé i smysl všeho abstraktní a absolutní, vůbec platný. To však může býti jenom myšlenka, idea pravda. Líčení není analytické, nýbrž synthetické Život je to zavinutý, ryze epické objektivnosti. C tu vidíš, jsou lidé, prostí, jako kámen na cestě; co ti ukazují, je život; chces chápat, jako se ti zda že chápes snadnince vše v živé skutečnosti kolem sebe, a hle, cítíš, že nechápes.
Stuckenberg H Kosterka H ko Král Vávrův ulice Dánsko
23 article
Tak prosti lidé a tak strašně složitý je ten je jich duševní život. Umělec tu přesadil malinký kousek skutečnosti do obrázku slovesné formy, jak bere zpylatel kapku vody pod sklo svého drobno hledu, vidíš pohyby, ale příčinám nerozumíš. Mastš se na tom obrázku učit premýšlet o lidech, o životě o záhadě lidské povany, musíš řešit záhadu li ského určení, jíti do sebe pro analogické pomůck a když jsi se dopátral, hle, jako když nežem uměl) zámek odloupneš. Ale pohled do ústrojí povídk- není hlavní odměnou, nýbrž pohled do odhalen části lidské bylosti a jejích tajemství. Povídka »Slunce« náleží k těm, které žádají n čtenáři, aby se tak pozorně vžil do věcí líčených by sám zavinuté myšlení lidí dovedl si analyso vat aby dovedl mezí řádky číst, nedopověděné doplnit přeskočeně mezery spojit, konkretnost života v oso- bách, řečech a dějich abstraktní větou si vyjádřít. Tedy — dva muži přátelé. Kupec v malén městě a malíř, kdysi malíř umělec, ale teď jen na těrač. Ten maliř je hlavní osobou. Téžko, přetěžk mu porozuměti. Kdekoli žije ve skutečnosti, řík mu lidé blázen, podivín, lenoch, originál. Přesta malovat, poněvadž ho bolelo, že je krása přírody tak málo dostupná. Nelze jí obsáhnout, zmocnit s jí a tak se upokojit. Ty drobty? Příliš malá kořis za tolik ztráty času a života. Nechce si stavěti budku, jako přítel kupec a jiní podobní lidé před portálem živola. Život je palác, a on chce do paláce. Živo není služba, výdělky, povinnost, drobné starosti; to obmezování individuality a všeliké obmezováníje ukracování života.
24 article
Život má smysl jen v samostatném bytí každéh zvlášť pro sebe a o sobě. Svoboda absolulní, toť ra- dost života, radost živeta — toť jeho slunce. T sfunce — cíl nepostižitelný, cil touhy neskojitelně Ale cíl, k němuž ubohá duše snílkova nemůže pře- stat toužili. Kupec, toť housenka. Vidí jen svůj zelený list na konec zakuklení, dál nic. Je spokojen, ale toje snilkovi živol lilěrný. Zase však unaven svou tou- hou po slunci dalném, pociťuje potřebu odpočinku jako motýl, a splete se, vida sestru kupcovu všecku bilou, blahem zářící a sálajíci, letí k ní jako k světlu v němž se mu slunce vtělilo, ale shledává nepřístup nou lampu. Musí dále. Dívku druhou, kterou nalezl jako mo týl květinu, povolnou a láskyplnou, opouští s pobr dáním. Toť žena, kruh v sebe zatočený, ukončený v sobě svět, a on je přímka, mužská příkrá indivi dualita, která musí dál, dál, do neznámé, illusorn budopenosti. Malíř Haven, toť nezkrocená, nekázaná indivi- dualita, ale ne vůle, nýbrž jen snění. Snilek už dědičností. Malomocný otrok své touhy. Všecke všední, co ho zastavuje, obmezuje, byť mu i živ bytí zaručovalo, působí mu bolest, láme jeho pod statu. Přemáhati se neumí, nedovede, a pak už nechce Odejde do světa »za sluncem«, dešť ho asi utlučed bláta, motýla, nebo se spálí někde na svíčce. By motýlem a nemohl tedy býti zároveň broučkem, jako ten mužíček, co v povidce vykládá, jak lze veliké okamžiky života směstnati v nález vzácné pošlovní oe známky. Jak viděti, je »Slunce« v reální rámec zasazená pěkná pohadka o lidském životě, jehož jedním polem je praktický rozum, ukázněnou vůli v přitomnos sladce zatulený, druhým nekonečná touha sobecká za illusemi budoucnosti malomocně unášená. Překlad Kosterkův je dokonale plynný. Vbk.
Kosterkův Haven
25 article
Z cizích revui-
26 article
* Pozoruhodný článek přináší Révue de révues z péra člena lnstitutu Anatola Lewy- Beau lieu: »Budoucnosť národa polského«. Je to odpověd na vyzvání krakovského listu »Krytyka«. Autor věře v obnovu říše Polské, myšlénku tu nepovažuje za utopii, ale dodává hned, že by se to mohlo státi ne v Evropě dnešní, nýbrž v Evropě, jakou ji udělá budouenost. Daes na to mysliti nejde, nemá-li náro polský dopustiti se takových osudných chyb, jakými bylo povstání z r. 1863. Osud Poláků rakouských považuje autor za nejlepší a rozhoduje tedy hlavně o tom, kde je pro Poláky lepší budoucnosť, zda v Poznaňsku či v král. polském, zda pod vládou pruskou či ruskou. Nejstrašnější zdá se mu osu Poláků pod vládou Německa, kde odvěká nenávis k Slovanstvu neposkytuje pražádnou záruku v lepšt budoucnosť. Za to optimistický jest názor autorůvi pokud se tkne osudu Polska pod vládou ruskou.
Lewy Polák Beau Evropa Poznaňsko Německo Polsko
27 article
»Není pochyby, že Rus je Slovan a že činí si čes z toho býti ochráncem Slovanstva. Proto není možná, aby tak starou větev slovanskou, jakou jsou Poláci, navždy vyhostil z lůna Slovanstva. A jako pracovalo Rusko k vybavení Srbů a Bulharů, tak dozajista uzná také jednou, že národ polský take chce žíti svým národním životeme * Moc a působivosť kritiky vyličuje doklady dě jinnými v-Bibliothěgue universelle Pau Stapfer. O F. Loganovi se nic v Německu nevědělo. až Lessing vydav jeho epigramy postavil ho na ono čestné místo, na němž dodnes se nalézá. Manzo- nimu k stávě dopomohl Goethe. Do r. 1827 neměi svět pro něho leda pohrdání, ale jak Goethe vy slovil svůj obdiv nad jeho »Ipsomessi sposi«, tu hned se celý svět rozplýval a Walter Seott schvá ně k vůli němu jel až do Milána, aby se s ním mohl se- známiti. A tak i jindy a jinde mnohý spisovatel po dlouhá léta marně snažil se proraziti, až najednou pouhá třeba zmínka kritiky vynes a ho vzhůru.
Rus Slovan Polák Srba Bulhar Lessing Goethe Ipsomessi Seott Rusko Německo Manzo Milán
28 article
* W. B. Yeats píše padšeně v »North-A me- rican Review« o výsledcích akce ku vzkříšen jazyka irského jako řeči spisovně. Záslužná tato čin- nost jest dílem několika irských literárních spole ností, které nedávno v Dublině i nové irské divadl zřídily, které co rok seznamují Irčany s výsledky irské hudby oblíbenými koncerty a které během jedi- ného roku prodaly 50.000 výtisků gaelsky psaných knih. Čílá agitace každým dnem pokračuje a tak za nedlouho budou Angličané nemálo překvapeni vý- sledky, jaké tato akce — k níž dosud chovali se po- hirdavě a posměšně — bude míti Zajímavá jsou sdělení E Jagowa v »Bühne und Welt« o soukromém úsudku Emila Augier o různých veličinách literárních. O mladším Duma- sovi nesmýšlel příliš dobře, Sardoua nazýval prostě »talentovaným«. Labicha zbožňoval. Scribovi vytýka schematické charaktery, Zolu nenazýval jinak než »hotový blbec«. Z literatury německé znal málo. Schillera chválil, z Lessinga nic nečetl, Kleista ne- znal ani dle jmena. * Pěkný přehled nové chorvatské literatury z per O. Krause najdete v posledním čísle »Das litter Echo«. Referát jest velice příznivý a činí opravdu milý dojem z objektivnosti, s jakou tato revue posu- Mír. Penn. zuje slovanské literatury.
Yeats Irčan Angličan Augier Sardou Labich Scrib Zola Schiller Lessing Kleist O Kraus Dublin Bühnout und Welt
29 article
Z cizích divadel.
30 article
o Varšavské divadlo Rozma itos vypravilo veselohru Baluckého »Sprawa kobiet«. Jes to satyra na nepravé pionerky ženské otázky, jakým se v kuse jeví stará panna Flora a její neť, dámy ohánějící se jen Millem. Spěucerem a Brandesem Učená panna Jadwinia zaslíbilá se neméně učenému vychovateli a láska jejich jest jedním pásmem uče- ných debat. Leč tu přijde do domu mladý důstojní a veselá mladá dáma a zmatek je hotov. »Spraw kobiets kapituluje před svižným poručíkem a veselá pauna Zosia odloudí Jadwiní srdce vážného vycho Mr. Penn. vatele. Úspěch byl pěkný.
Balucký Spraw Mill Spěucer Brandes Jadwinio Rozma itos Flor
31 article
Z hovorny-
32 article
Za »Světozorem«. Nejen zvykem, ale i po vinností jest napsati nekrolog těm, kdož opustili ná po zasloužilém životě, který věnovali prospěchu ve liké myšlenky a prospěchu našeho národa jakým koliv způsobem, »Světozor« zahynul v dlouholetém zápase, němž nikdo nevěděl a jemuž ani nyní není poroz- uměno. Docela v ústraní, bez pozornosti veřej- nosti, odehrálo se drama, jehož zakončení byl oznámeno s klidem, který nepřipouštěl úvah, an otázek. Ani pád jeho ničeho nevysvětlil, poněvadž udá se za okolností, které zůstaly utajeny veřejnosti. »Světozor« dokončil třicetitřiletou svou pouťa jeho význam kulturní, národní i umělecký se jistě ocení teprve pak, až budoucnost bude účtovati s mi nulostí a až podrobněji budou prohlédnuty jeh účty, na jichž splacení dosud nikdo nepomýšlel. Nej větší naše jmena umělecká měla svou kolébku v »Světozoru« a děkovala jemu z veliké části za uve dení do veřejnosti v době, kdy ještě příští jejici sláva byla jen problematickým snem. Nebuduje vypočítávati. Není to účelem těchto řádků.
Světozor
33 article
Byl zde však i tak zv. umělecký proletariát, je- muž se »Světozor« nikdy neuzavíral a jemuž admi- nistrace »Světozora« byla laskavým, nevyčerpatel- ným mecenášem. — Když před šestnácti lety přejali mladí synov zesnulého publicisty Fr. Šimáčka »Světozer« do své správy, neujímali se dědictví prospěchu, ale zvedl prapor nadšené ideje, který neodložili po vsecka t leta, ani tenkráte ne, když zlá chorona vešla d srdce jejich listu a ani tenkráte ne, když cítili, že je všecko ztraceno. — My, kteří jsme stáli tak blizko. že jsme s dechem sevřeným sledovali ten zápas smrtelný, my jsme povinni říci bratřim Simáčkům že bojovali poctivě až do poslední chvíle. — Otevíráme mimovolně ročník po ročníku a zdá se nám, že jdeme cestami k vílězství. Všude v něm pokrok, vzlet, chuť k životu, chuť k zápasu, láska k umění, pochopení doby a jejích požadavků! Rok za rokem »Světozor« roste, cena jeho stoupá, křídlo jeho ve větším je rozpjetí. Ještě poslední ročník hlásá nový život a zatím — náhle a neočekávaně zahynul. — — Čím kdo vděčí »Světozoru«, to ať každý sám v svém srdci si srovná. Já mn vděčím vším. Po vy jití »Medřické« i »Vzpoury« zápasil se mnou, nasta voval zcela klidně svou hruď za mou myšlenku za svobodu mého slova. Byla to má tribuna, ze které jsem nepokrytě mohla mluviti k těm, kdož mně rozuměli. Snad i to náleží k jeho kulturnímu významu, třeba by mé snahy nebyly v poměru s jeho velkým hluboce pochopeným posláním. Nepsala jsem ne krolog v pravém a obvyklém způsobu, nedovedu toho. Já mu jen těmito řádky házím hrstku hlíny do hrobu na jeho kovovou rakev, v které nikdy nesetli
Šimáček Světozer Medřický Francie Světozor
35 article
* Český lid. Sborník studia lidu českého. Re daktor dr. Č. Zíbrt. V Praze 1900. Nákladem Šimáčka. * Vino, jeho chemický rozbor a posuzo vání. Se zřetelem ku zákonu o potravinách sepsa Jaroslav Formánek, ing, chem, inspektor S obrazy v textu. V Praze. Náklad F. Řivnáče 1900 Ve spisku, jenž předem určen ovšem pro odborníky. hospodářské ústavy a školy vinařské najde i lai mnohý cenný pokyn. * Stará Fraha, 100 akvarelů Václ. Jansy Textem doprovází Jan ileraln. Náklad. B. K očí. Sešit 5. právě vydaný přináší čtyři pohledy na býv. kapli sv. Ludmily při chrámě Týnském, Malostran- ské věže mostecké, kapli sv. Longina na Rybníčku a nádvoří domu »u zlatého stromu« v Dlouhé třídě v reprodukci stejně dokonalé jako v dřívějších čí- slech. Textová čásť obsahuje četné zajímavé a nové podrobnosti o těchto pamálkách i o pražském životě v dobách minulých. * Almanach král. hlav. města Praby na rok 1900. Vydává archiv král. hlav. města Prahy redakcí Vojtěcha Krause. Obsahuje vedle obvy- klých oddílů seznamových a přehledových příspěvky k dějinám města, museum a obecní kroniku. * Vymazal Frant.: Zrnka. Druhá hro- mádka. Nákladem A. Piše v Brně, Rudolfova ulice. * Duška Joseí: Památky po našich pohanských předeích v kraji králové- hradeckém. Tiskem a nákladem F. Popelky v Jaroměři Výbor dramat Calderonových v překladu Jarosl. Vrchlického. Dama skřítek. (La dame duende). Veselohra o 3 jednáních. Pomoci České aka- demie. Nákladem Grosmana a Svobody v Praze * J. V. z Finberka: Horská srdce Povídka. Vychází ve sbírce zábavné četby pro český lid »Ludmila«. Nákladem V. Kotrby v Praze.
Zíbrt Šimáček Formánek Ing F Řivnáč Václ Jansa ileraln svatý . Ludmila Longinos Kraus Vymazal František A Piš Dušek Popelka Calderonův Jarosl Vrchlický Dam Grosman Ludmila V Kotrba Praha Praba Brno Rudolfov ulice Jaroměř Vino Malostran obecní kronika
36 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Obilí v zahraničném našem obchodu v roce 1899. Obilí dovezeno bylo okrouhle 4 miil. metr. centů v ceně 27 mill. zl., kdežto roku 1898 13 mill, metr. centů v ceně 82 mill. zl., tedy do- vezeno roku 1899 méně o p5 mill, zl. r. č. Vývoz v roce 1898 byl 6 mill. metr. centů v ceně d5 mill. zl., roku 1899 pak 7 mill. metr. centů v ceně 73 mill. zl., tedy více o 8 mill. Polepšila se tedy obilní bilance v roce 1899 celkem o 63 mill. zl. Roku 1898 byla passivní 17 mili. zl. r. č., roku 1899 však aktivní 46 mill. zl. Z dovozu roku 1899 připadá 10 mill. zl. na rýži, 6 mill. zl. na kukuřicí, 5 mill. zl. na pšenici. Při vývozu: na ječmen a slad 61 mill. zl., na boby 6 mill. zl., na oves 5 mill. zl. Vývoz pšenice a mouky pšeničné byl zcela nepatrný 44.000 metr. centů v ceně 0.7 mill. zl. V mlecím ří- zení roku 1899 dovezeno bylo 1.8 metr. centů obill v ceně 12.2 mill. zl. (z toho pšenice 1 73 mill. metr. centů v ceně 11.87 mill. zl.) a vyvezeno mouky a j. 1.11 mill. metr. centů v ceně 18.38 mill. zl. vykazuje tedy mlecí řízení aktivum okrouhle 6.2 mill. zl. r.č. Náš obchod zahraniční. Statistické oddělení v ministerstvu obchodu rozeslalo již XIII. sešit sta- tistických přehledů za r. 1899, a sice o vývozua dovozu v prosinci 1899. Dovoz obnášel (bez drahých kovů) 66.9 mill. zl. (o 4.6 mill. méně nežli v témže měsíci 1898) a vývoz 72.5 mill. zl. (+ 0.5), tedy přebytek vývozu nad dovoz o 5.6 (0.5) mill. zl. Celo- roční (leden-prosinec 1899) rozvaha, jak telegraficky již stručně bylo oznámeno, dává tyto číslice: Do- voz 790.3 mill. zl. (r. 1898 8198 mill., tedy r. 1899 o 29.5 mil. méně), vývoz 928.4 (+ 120.5) mill. zl. Aktivum obchodní bilance obnáší 138.1 mill. zl., proti passivu 122 mill. zl. roku předchozího.
mill
37 article
Množství vykazuje se v roce 1899 při dovoze 94.5 mill. q. při vývoze 180.9 mill. q. bylo tedy více vyvezeno o 80.4 mill. q nežli přivezeno. Hodnota nejdůležitějších druhů zboží se takto rozděluje: Při dovoze zboží osadnického za 23.5 (— 2.0 před rokem) mill. zl., obilí 16.1 (— 57.2), rýže 11.0 (+ 2.5). ovoce 6.8 (+ 3.6), semen 15.4 (+2.4), dobytka ja- tečného 11.4 (— 2.0), tuků jedlých 2.7 (— 5.6), vína 17.4 (— 1.7), bavlny 52.8 (— 1.6), vlny ovčí česané atd. 59.6 ( 14.7), příze vlněně 18.3 (+ 2.1), hed- vábí 25.6 + 4.7), zboží hedbávného 179 (+ 1.7 papíru a zboží papírového 12.3 (+ 1.9), železa suro- vého a kruhového atd. 5.3 (— 2.2), cínu surového 44 (++ 1.1). mědi surové 15.1 (+ 3.3), nástrojů ho- din a králkého zboží 22.3 (+ 17) mill. zl. Při vý- voze cukru za 86.6 (+ 19.5), obilí 41.4 (+ 9.4). sladu 24.8 (+ 0.5), ovoce 19.6 (+ 10.1), semen 9.3 (+ 1.4), dobytka jatečného 30.5 (+ 6.8), koní 246 + 3.8), vajec drůbežových 39.0 (— 1.0), koží 18.8 (+ 1.7), nápojů 22.2 (+ 1.7), dříví 116.4 (+— 16.2) uhlí, koků a rašeliny 42.2 (+ 34), nerostů 16.7 (+ 1.8), bavlny, příze a zboží z nich 12.1 (+ 1.7). lnu atd., příze a tovarů z nich 199 (+ 2.3), vlny ovčí, česané ald. 160 (+ 5.2), hedbáví a zboží hed- vábného 19.0 + 2.3), oděvu atd. 21.4 (+ 1.1), pa- píru 11.3 (+ 1.2), skla a zboží z něho 24.6 (+ 2.8) železa kruhového atd. 7.4 (+ 3.9), prostých kovůa zboží z nich 15.3 (+ 1.0), strojů, přístrojů atd. 7.2 (+1.2), nástrojů, hodin, krátkého zboží 29.1 (+ 2.8) a chemických výrobků ne zvláště pojmenovaných za 5.0 (+ 1.4) mill. zl. Co do skupin řadí se zbožív obchodě zahraničném za celý minulý rok při dovo ze u porovnání s rokem předchozím v millionech ve zl. r. č 1898 1899 1898 1899 970 85.7 845.6 8509 I. surovin . . 105.6 1105 II. polotovarů . .2
+ 2.3
38 article III. hotov. výrobků 70 6.7 228.6 228
III. hotov. výrobků 70 6.7 228.6 228 při vý vo ze I. surovin . . . 137.8 143.0 3438 404.4 20.0 121.2 138.6 II. polotovarů . . 1 III. hotov. výrobků 10.5 12.9 342.6 385. V celém roce od ledna do prosince r. 1899 obnášela hodnota dovozu drahých kovů 18.9 mill. zl. (— 4 .6), vývozu 35.5 (— 25.5) mill. zl. Zemský chmelařský spolek uspořádá bospo- dářskou besídku v neděli 28. ledna o 1/23. hod. odpol. v Přestavlkách v hostinci p. Františka Tušky. Na programu mimo jiné: Přednáška »O pěstování chmele p. J. Nováka, učitele rolnické školy na Hradisku. Rozhovor o chmelařství. Hospodářské schůze. První valná hromada spolku čáslavského 31. ledna t. r. o 9. hod. dopol. v hötelu »u modré hvězdy«; přednáška p. F. Cickvárka, řed. roln. školy v Kutné Hoře: O ren- tových statcích a zcelování pozemků. — Valná schůze spolku pro okolí Hradce Králové dne 2. února o 1/22. hod. odpol. na Pouchověu Zadrobilků, p. řed. Müller přednáší: »o Raiffeiseno- vých záložnách« a so vodních družstvech«. — Valná schůze spolku v Jaroměři dne 2. února t. r. v zasedací síni okres. zastupitelství: Zprávy a volby. Zpráva o činnosti Ústřední jednoty če- ských hospodářských společenstev v král. českém za r. 1897 a 1898. Jest to první tištěná zpráva jednoty, jež se ustavila v dubnu r. 1896. Společenstev Ralffeisenských bylo v tom r. 59, při- činěním jednoty jich počet vzrostl do konce června 1899 na 248. Při 190 činných společenstvech činily příjmy r. 1898 2,508.813 zl. 35 kr. a výdaje 2,455. 89 zl. 62 kr., obrat celkový 4,964.685 zl. 97 kr. Zprávě připojena jest přehledná mapa království českého s vyznačením míst, kdež zařízena jsou Raiffeisenská společenstva.
Tušek J Novák F Cickvárka Müller Ralffeisenský Přestavlky Kutná hoře Hradec Králové Pouchově Zadrobilek Jaroměř mill
39 article
Asekurační spolek cukrovarníků v rakou- sko uherském mocnářství vykazuje v účetní zá- věrce za rok 1898/99: Příjmy obnášely 1,019.488 a převyšovaly vydání o 653.492 K. Z přebytků bylo vydáno 13.069 K jako tantiéma řediteli, 281.000K jako příspěvek pro pensijní ústav úřadníků a 359.422k jako záloha na splacení garančního fondu B. Členů (cukrovarů) čítal spolek 233. Celkové pojistné obnášelo 953.678.255 K, obnos prémiový 2,541.309 K a škody způsobené ohněm a výlohy 452.943K Svaz továrníků octa v Čochách konai v neděli dne 21. ledna t. r. mimořádnou valnou hro- madu za velmi četné účasti členů. Svaz utrpěl bo- lestnou ztrátu úmrtím předsedy p. J. Werthicimra, velkoprůmyslníka v Pardubicích, na jehož místo jedno- hlasně zvolen p. Edvard Malburg, velkoprůmyslní ve Smiřicích. Touto volbou získal svaz velmi čin- ného předsedu, jehož šíly, vzácné vědomosti i roz- sáhlé známosti jen ku prospěchu svazu se ponesou. Zpráva o dalším jednání bude všem pp. členům zvláště oznámena po výsledku přijatých usnesení. Z obchodní a živnostonské komoryv Praze. Společnou prací několika úřadníků hlavníh celního úřadu v Praze a nákladem J. Otty v Prane vydán byl spis »Všeobecná sazba celní pro rakousko-uherské celní území« obsahujíc celní tarit a celní zákon, vykonávací předpis a do- datečná nařízení, celního zákona a tarifu se týkající, jakož i úřadní abecední seznam zboží k celní sazbě.
J Werthicimra Malburg J Ott Prane Pardubice Smiřice Praha
40 article
B. Viková- Kunělická.
B Viková Kunělická