ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2744adb0-6688-11dc-9955-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 46, person 63, work 10, org 6
1 masthead
Ročník XXXO
2 masthead
V Praze, v pátek dne 26. ledna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 25.
4 article
Bo ranní a odpol. itsey ptráptáen e řraze v aánini ro dvojí abn iln ko rl vo rallslkáe ráktoni rojř silí. lnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách. K . doplňovací volbě poslance na sněm nlovství českého za města Slané, LLouny lakovník a Velvary doporučuje se p nadě s pp. důvěrníky za kandidáta pan r. Ladislav Dvořák, advokát v Praze Jolba koná se dne 6. února t.r V Praze, dne 25. ledna 1900. Výkonný výhor národní strany švobodomyslné O vládním programu pro vdeňské dohodčí konferen ieví národ český, na čtrnácte dní před jic soláním, od vlády vídeňské, třebas v n sdí »ministr pro Čechy ad hoc«, do dne raničeho. Ale za to vůdce něm- kých nacionálů, liberecký Pra de, t ho — nosí v náprsní kapse po Liberci ševíme, kdo mu jej sdělil, ale zná jej pa- tně do podrobna, bod za bodem, aspoň tak mčitě o jeho obsahu, pokuď se týče Čech. romlouvá v orgánu libereckém »Deutsch Volkszeitung« dnes 25. ledna 1900. Není-li u pro celou onu vyrovnávací — řekněme — listorii příhoda z míry výmluvná a pro po- něry rakouské skoro stejně charakteristick sko když v loni onen osudný rozkaz mini- ra vojenství bar. Krieghammra proti č- šému »Zde!« četl se prvně vytištěn ve — Wolfově »Ostdeutsche Rundschau« . .. V loni Wolf, letos Prade je prvním zasv- ncem v státní tajemství, jímž měli jsm ti dle známého slova p. Körbrova tak llaze překvapeni, jako by před námi — vuma praskla« Nuže, vděk sdílnosti p. Pradově známe jž součástky tě »pumy« a chceme je zcela thladnokrevně ohledati dříve, než ten nej- tovější vynález státnické moudrosti praskn zebo — selže. Termín dělostřelecký, zní »scípne«.
Dvořák Wolfův Wolf Praha Slaný Velvary Čechy Liberec Deutsch Volkszeitung Ostdeutsche Rundschau
5 article
Pan Prade počíná své vypravování v re- dakci »Deutsche Volkszeitungu« sdělením, ž němečtí nacionálové dohodčí konference, Hleré prý budou 5. února zahájeny bešlou, a sice proto, poněvadž vláda Körbrova rozptýlila veškeré jejich obav evným slibem, že svolá cislajtánsk srlament nejdéle do 20. února t.r. Jest tedy konferencím vymezena lhůta si 14denní, z nichž však 8 až 10 dní zabe sudium nesmírného materiálu po- nocného, jímž vláda své předlohy zákonů nyrovnacích garnýruje. Pro vlastní hádán a usnášení se nezbude tedy účastníkům kon- ferencí než asi 4 nebo 5 dnův. Aby sna současně zasedaly konference a parlament, pan Prade nechce dovolit« už proto ne, ž ty pak bylo tíže dosíci Němcům dorozuměn s Čechy, kdyby feudální šlechtici, Poláci atd. měli příležitost s poslanei českými se stýkat. — Zábavné, co? P- sové se tedy naposled bojí, aby nás feudální šlechtici a Poláci nepopichovali a nepodně- covali ku přílišným požadavkům a k nej- tužší nepovolnosti. Proto nás chtějí od nich cb možná odloučit; to by už udělali nejlíp. kdyby naše posly prostě ve Vídni zatklia zavřeli, jako udělali své doby církevní pre- láti našemu Husovi v Kostnicij když příšel tam pod svobodným glejtem hájiti česta pravdu českou. Svrchovaně dětinská ta touha páně Pradova dává nám uhodnout obmysly. jaké pánové vůči nám chovají. Sami chtějí vyjednávat s námi za dozoru a účastenství všech ostatních Němců centralistů mimoče- ských, ale nám hledí zameziti styko s našimi přátely a pokrevenci, pro nás by nejraději sroubili klausuru.
Prade Němec Polák Hus Pradov Čechy Vídeň Deutsche Volkszeitung
6 article
Na konferencích těch) které dle povel mílostpánů Němcův musí býti pro Čechy zvlášť a pro Moravu také zvlášť, — poně- vadž prý poměry národnív obou těch ze- mích docela jsou různy (11) — na obou těchto konferencích nebudou prý se trpěti zádné theoretické neb zásadné výklady, neboť v těchto oborech, — pomyslíme-li si na jedné straně centralistickoněmecké, na drubé federalisticko slovanské stano- visko, a v tom jsou přece hlavní roz- díly mezi Němci a Čechy v Če- chách, na Moravě a ve Slezsku, — j e st každékoliv dorozumění vylou- čeno.« Kvitujeme toto svědectví německého na- cionála p. Prada o všech Němcích zemí koruny české, že jsou dodnes zarýtými a nesmiřitelnými protivníky my. šlenky samosprávy a svézákonnosti vlastí našich, že holdují dodnes zatvrzele přežilé. zpátečnické myšlence národomocné centrali- sace ve státu mnohonárodním a odporuj zarytě myšlence nadcházejícího století: my- šlence to samostatnosti a federaci svobod- ných národův, za to ale dychtí a baží po feudálním partikularismu a se parati smu, po výsadách a nadpráví pr svou národnost.
Němcův Němec Čecho Čechy Morava Slezsko federace svoboda
7 article
Tedy propast zásad nás dělí a propast ta má zůstat i nadále nepřeklenu ta a nezasypána. K čemu tedy pak vůbec dohodčích kon- ferencí mezi námi, když tu všeliké upřímné a pravé dohodnutí jest už předem vylou- čeno? Inu, odpovídá nám p. Prade: »Jedná se v tomto případě toliko o to. možno-li se nám pomocí řady záko n aspoň v jistých vytknutých obo- rech správy veřejnlé dohodnouti či nic? A přisvědčiv, že to možné, pakli jen vláda nebo účastníci konference přijdou s ho- tovými návrhy zákonů podobných, vypočítává pan Prade celou litanii osnov zákonů, jež budou konferenci (patrně vládou) před- lozeny pro upokojení Němců v Čechách ... Budou prý to: 1. Zákon o užívání obou zem- ských jazyků v zevnější a vnitřní službě všech c. k. úřadů; tedy i vo- jenských? Ne: »ale i poštovních.« A tu — poroučí si německý nacionál: musí byt Čechy rozděleny na tré dílů.
Prade Němec Čechy
8 article
Musí býti pevně ustanoveno území německé, území české a území smí- šené. Se strany německé musí býti polo- žen hlavní důraz na ohraničen těchto území, a to na základě vý- sledkův oné ohraničovací ko- mise, která za časů punktac Taaffovýchl v Praze pra coiv ala. Toto ohraničení, kteréž by v y mezilo oblasť sídel německlého bidlurv Čech ách, mělo by z ůstati trvale platným aždolposledníve simicie, bezlohledunápříští sčítání lidu. Co se tkne užívání obou jazyků, bylo by žádoucnio dohodnouti se na zásadě úplné rovnoprávnosti: v německém území něm- čiha, v českém čeština, ve smíšeném oba jazykv. — muno vlob s Z toho nevysvítá ani obsahrani vtip vládní osnovy, leda potud, že chce roz- děliti Čechy na tré jazvkových oblasti, jak si toho Pfersche a Uibrich přejí. Ale jaki se má zacházeti s Čechem a s českým podá- ním v německé oblasti, zda pomocí tlumoč- níků a překládáním, či delegováním soudův, nedovídáme se. Pan Prade baví náso tu pouze programem svým a svých nacionálů. Ten vypadá na první pohled dosti liberálně: pořozdělení Čech ve tré jazykových oblastí úplná rovnoprávnost, jazyků zemských;v oblasti české panuje čeština,v oblasti ně- mecké němčina, ve smíšené obar jäzyky rovnoprávně. Ale přihlédněme blíže ku6. bodu jeho programu, čeho se tu dočítáme Doslová tohoto: »Všeobecným hl av- ním požadavikem Němců rakou- ských a netoliko českýchd budiž ustanovení němčiny ž a všeo blee- nlý jednací a prostředkující ja- zyk (allgemeine Verkehrs- und Ver mittlung ssprac he), jakži složeno jest ve svatodušním programu německém«.
Čo Čecho Prade Němec Praha Čechy všeobecný hektolitr av Verkehrund Vera
9 article
Nuž a co praví tento svatodušní ně- mecký program ze dne 21: května 1899: Úřadní styk mezi ústředními orgány a všemi státnímí úřady děj se jazv- kem německým. Vyřízení a vyhotovení buďtež činěna jazykem německým. Platnost němčiny jako prostředkovacího jazýka budiž pronikavým způsobem stanovena pro některé obory správní, zejmena pro záleži- tosti vojenství, pro účetnictví, pro pošty, telegrafy a železnice. Bu- diž stanoveno, by jazykem německým mohla býti podání činěna všudé, kde se to děje dnes. Zde máme tu poctivou territoriální rovnoprávnost páně Pradovu: V německé oblasti: prvě s češtinou do poslední slabiky. V české oblasti však musejí naši úřadové s centrálními úřady korrespendovat pouze německy. V německé oblasti Čech c. k. úřadové nepřijímajíl- českých podání. v české však musejí se přijí mati německá podání všude jako dosud. — Tomu říká pan Prade: úplná rovnost!! Druhá osnova týkati prý se bud úřadů samosprúvných. Ta prý spo- čívá na příslušné osnově vídeňských punktací: Samosprávní úřadové jsou sice povinni přijímat podání v druhém jazyku zemském, ale mohou je poslat do Prahy na překládací kancelář a vyříditi pak svým jazykem. Třetí osnova vyplňuje touhu Němců po národních kulriích s právem sveta« ve všech otázkách: zemského řádu, volebního řádu sněmovního, zákona o kuriích, o zemědělské a zemské školní radě, o užívání jazyků při státních i samo- správných úřadech, o školách menšin národní ch satd.« Jen kdyz vovla
pán Čo Prade Němec Praha
10 article
ku takověmiudzmi čiení sněmu českého svolíme, jsou Němci ochotni svolití ku změně volebního řádu Schmerlingova, aby nám Čechům přibylo několik mandátů, avšai na vzájem musí býti velkostatkářům něme- ckým vyhrazeno uspoň dvaceto mandátů. To je obsah čtvrté osnovy. Pátá týká se škol menšin národních, a tupan Prade opět chytá se svatodušního programu německého, požadujícího úplné rozdělení školského rozpočtu zemského dle národností, aby se pak každá o své školy starala, avšak obcími aby bylo vyhrazeno právo veta proti školám jinojazvěným v jejich obvodu. Šestou osnovou vyhovuje prý se našemu přání po rozdělení oblasti ob- chodní komory liherecké a po zřízení nové české obchodní komory v Hradci Králové. V náhradu za to požadují5-Něm ci: rozdělení vrichního zem sikého soudu pro král. čelsíké, což prý je takévv osnově vlády p Körbrovy obsaženo, dále: rozdělení finančního zem- ského ředitelství a zřízen zvláštníhosřediteliství poštov- ního vkteréms německém městě Čech.ie tdonr spee bávocbo dNuže, budedli takovýto program na- stávajících konferencí zaslán vládou páně Körbrovou klubu poslanců národa českého, jsme jisti a může býti také vláda předem jista, žese na konference její nedostaví ani jediný poslanecu českého liduj z Čech ani z Moravy. vMáme těch vídeňských urážek v Čechách právě již po krk dost a nespolk- neme dalších !
Němec Schmerlingův Čecho Körbrův pán Hradec Králové Německo Čechy Morava
11 article Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém. Nouze o uhlí v Praze jest den za dnem citelnější a má stále většr větší následky. Po uzavření škol v pražských předměstích, zejmena na Král. Vinohra dech, v Karlině a ve Vršovicích přijdou také na řadu školy pražské. Úřadujíci ná- městek p. dr. Srb oznámil včera, že po doroz- umění se zemskou školní radou přestane se v Praze na obecných a měšťan- ských českých i némeckých sko- lách vyučovati. Dítkám skolním má beu sděleno, aby přišíy opět do školy ve čtvrtek dne 1. února ráno, ač-li do tě doby nebude novinami oznámeno, že vyučování ještě nemůze být zahájeno. Zavření škol jest nějlepší charakteristikou nynější uhelné kalamity, o níž pánům na Male straně pořád ještě není nic známo. Pouhými sliby a ujištováním o dostatečném zásobení Prahv uhlím třídy školní nelze zahřáti a slibené »ve- liké množství uhlí« do Prahy pořád ještě ne- došlo. A blahový, kdo domnívá se, že přípověd ta bude splněna. Pan místodržitel snad má ochotu a dobrou vůli, ale nemá uhlí ani pro- středky k jeho dosažení, Jinak by uhlí už dávno mohl zaopatřiti. Po Praze přicházejí nyní obce předměstské, odevšad pronášeny stesky na ne- dostatek uhlí, ale pan místodržitel má od svých okresních hejtmanů lepší zprávy. »Není takové kalamity, jak se o ní noviny rozepisují !« Jen nechť si vsedne do kočáru a rozhlédne se osobně po Praze a okolí a nabude jistě jiného náhledu. Snad by bylo nedostatku a jeho následkům od- pomoženo, kdyby p. místodržitel ze »svých pra-
Král Srb Praha Karlin Vršovice
12 article
„V drobuém prodlejis aie
13 article
nade ve pilslkách na roskoren apoiedi . 19 ten Iuseratyle rlití se hoto vá ropěyač. Přešplscení sineity ti dmní lraca vlmianske nlink e. 3. e keí se ass p tiskárna a skpedies Nšrodníen lta- Roksriay se navrassií
14 article
menů« slibené uhli skutečně dodal? A zá to vse sklizi ještě vděk, uznání a pochvalu slavně »uhelné komise« !a ane Situace dnešní jese velice povázliva bude ještě horsí, poněvadž stávkujtcích stále přibývá. Z kruhů odborných se nám sděluje, ř kdyby stávka ukončena byla v nejbližších dnech, že přece delší dobu bude trvati, než dostalečně mhožství uhlí bude vytěženo. Na pražských nárožtch byla včera nale- pena následující vyhláskt. »Následkem ne- dostatku uhli jeví se toho potřeba, aby v zájmu obstaráváni nězbytněho veřejného osvědlování spotřeba plynu z pražských obecních plynáren po tak dlouho, pokud nedostatek uhlí potrvá, na míru nejnutnější obmezena byla. n Za tou pričinou vybízeji se páni odbě- ratelé plýnu z pražských obecních plynáren, aby při poúžívání plynu všemožně k úspoře přihlíželi a aby svou potřebu plynu na míru nejmenší obmezili. Rada král. hlav. města Prahy, dne 23. ledna 1900. Úřadující náměstek starosty : JUDr. Vlad. Srh. ent sT Z Hradčan se nám sděluje, že nouze o uhlí jest tam tak veliká, že chudí lidé pál již staré postele a jiné nářadí. eio Ve dvorním pivovaře su Primasů« včera nebyla vařena várka. Z oněch 100 vagonů, které byly l dány k disposici obci pražské odastátních dráh, bylo včera vnádraží Františka Josefa prodáno 14 vagonů 61 obchodnikům, na smíchovském ná- draží pak prodáno 11 vagonů uhlí 40 malo- obchodnikům. Dnes bude prodáno 20 vagonů vlnádraží Františka Josefa. Obec má tedy kdisposici pouze 12 vagonů, kterých bude nátno použiti nejspíše pro plynárny. Asnéní naděje, že uhlí odněkud bude zasláno. Firma Wei- mannova již před čtyřmi dny avisovala 50 va- gonů, ale doposud do Prahy nepříjely.
JUDr Vlad Primas František Josef Praha obecní plynárna Wei
15 article
Maloobchodníkům bylo uhlí prodáváno nej- lacinějí za 57 kr.v a nejdráže za 83 kr. s za 1 metr. ceht. Doprava z nádraží stála 20 kr. za 1 q, čímž uhlí ovšem značně se zdražilo. Přes to z obecenstva docházejí neustálé steskyna zdražování uhli u maloobchodníků. Opět a opět rozléhá se na všech stranách volání«»Spočte s uhlími sice nastane kata- strofa ls Uhelná komise má schůzi dnes dopoledne. K úřadujícímu náměstku starosty, p. dru. Srbovi, přišel včera pan Jan Červený, sta- rosta společenstva pražských uzenářů, a před- nesl jmenem společenstva žádost, aby v případu, že by pražské obecní plynárny za příčinou ne- dostalku uhlí byly nuceny zastaviti dodávání plynu soukromníkům, stalo se opatření, aby plyn aspoň dodáván byl průmyslovým závodům ke hnaní motorů. Pan dr. Srb dal ujištění, že, kdyby toho nevyhnutelná potřeba nastala, bylo by zastaveno dodávání plynu v prvé řadě k osvě- tlování bytů, v druhé řadé k osvětlování, krámů a teprve v nejhorším případě, kterýž nyní, ani. předpokládati nelze, že by zastavena byla do- dávka plynu do průmyslových závodů. Z Král. Vinohradů. Na Král. Vinohrad ech nouze o uhlí do- stoupila svého vrchole. Veškeré školy obecné, měšťanské i odborné od čtvrtka dne 25. t. m. na neurčito byly uzavřeny, ohledně zmenšení výroby elektrického proudu uči- něny náležité disposice, obyvatelstvu vydána vy- hláška, v níž se žádá, aby se vodou spořilo, zvláště pak aby na ten čas lázní v soukromých domechs
Srba Červená doktor Srb Král obecní plynárna
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Afganistan. Načrial Hynek V. B uri an. Příšerné vidiny vynořují se nad povrch vě domí vedoucích státníků anglických od osud- ných událostí bojiště jihoafrického. Vidiny ohro- žené světovlády anglické vystupují na duševním jich obzoru. A již stihly první poplašné zpráv šeredné reálnosti. Zpráva o mobilisaci — ovšem jen zkušebné — kavkazského armádního sboru směrem k Indii musíla poplašiti anglickou diplo- macii. Prozatím jsou Rusové od Indie arci ještě daleko — bezmála 1000 km. Mezi asijskými državami, anglickou a ruskou, leží dosud veliká překážka. Afganistan! Avšak překážka nen pro Rusy nepřekonatelna. To je všeobecně známo od tě doby, co byly mapy střední Asie na zá- kladě nejnovějších výzkumů opraveny a zcel správně narýsovány. Afganistan jest veliká říše, hornatá vy- sočina, od přírody k tomu stvořená, aby byla rozhraním mezi teplými krajinami Indie a pou- šiěmi turkmenskými.
Rus Afghánistán Indie Asie Načrial Hynek V km
17 article
Mezí Bucharou a Aťganistanem veliká řek Amu-Darja je přirozenou hranicí. Mezi Ruskem a Afganistanem ustanovena hranice r. 1884 zvláštní komisí anglo-ruskou. Táhne se od hra- nice perské na řece Heri rudu při 35° 41' se- verní šířky přes sulfikárský průsmyk, jehož se- verní soutěsky náležejí Rusům a jižní soutěsky Afgancům. Odtud táhne se hranice směrem východním trochu k severu se odkloňujícím k řece Kušku, kterou překročí nad kišlákem (ves- nicí) Haus-i-Chanem a táhne se k řece M ur- ghabu. Země jest hornatá, až na jihozápadní část, Seistan, bažinatou rovinu, jež pokládás za nejnezdravější a nejteplejší kraj světa. Tu od počátku května až do listopadu panují parna nejhorší, tak že povstala modlitba k Allahu: „0 bože, proč stvořil jsi peklo, což pak ne- bylo ti dosti na Seistanu ?e Afganistanem protěká více velikých řek velmi prudkých v toku a vodnatých, nesoucích vody své po celé léto, proto že teprve za parného léta v Paropamisech sníh taje.
Rus Afghánec Chan Buchara Amu Rusko Afghánistán Kuška
18 article
Hory prostupující říši afganskou jsou hlavné vysočiny Paropamisu s hojnými výběžky na se- ver i na jih, pak horý hindukušskě, neméně rozvětvené. Nejvyšší hrbety Paropamisu a Hindu- kuše dosahují výšky až 4300 metrů- Není druhé země, kde by se voda řek potoků tak účelně využitkovávala ku zavlažo- vání žíznivé, vypráhlé půdy a zajištění bohaté úrody jako v Afganistanu. Vody řek zachycují se na vyšších místech a příkopy často až 20 kilometrů dlouhými vedou na místa, kde se jich užívá ku zavlažování polí, zahrad a rýžovišt. Celá země, kdekoliv jest něco úrodné půdy, jest plna vodovodů a příkopů (ariků). Vody af- ganské dosti jsou bohaty rybami a některé řeky jsou též zlatonosné, jako na př. řeka Kabul její hlavní přítoky Kunar a Svat. Hory afganské jsou většinou od severu pří- stupnější než od jihu. Na jih mají příkřejšl svahy. Průsmyky jsou dlouhé, velmi těsné a těžko schůdné. Některé soutěsky jsou velmi dlouhé, jako na př. průsmyk chejberský asi 30 km a průsmyk zulfikarský 14 km. Hory jsou bohaty na nerosty užitečné.J tu hojnost železné, měděné, olověné, cínové rudy. stříbra, zlata, rtuti, antimonu a na některých místech nalezají se i drahé kameny, rubínya tvrkysv. V polohách nižších nalezají se lesy dubové. javorové, ořechové, hruškové, jablkové, lenty- škové, ve vyšších polohách pak také jehličiny.
Hora Afghánistán km
19 article
Mnozí lidé výhradně sbíráním ovoce se živí člověk v lesích v době letní i podzimní hladu báti se nemusí. Na travnatých stráních lesů pasou se ve- liká stáda ovcí, s kterými kočovní Sarykov táhnou z jara do vyšších poloh; v podzimu pak vracejí se do nížin. Podnebí v údolích a v niž- ších polohách jest velmi teplé a dopouští pěsto- vání rýže, bavlny, džugory (ciroku) kukuřice, révy vinné, broskví, merunek, mandlí, melounů atd. V horách je studenější a v zimě bývají veliké mrazy, spojené s prudkými bouřemi sně- hovými a větry. Počet obyvatelstva Afganistanu odhadujes asi na 3 milliony. Rozsah říše pak dle dnešních hranic páčí se na 721.000 kilometrů plošných. Vypadají tedy na 1 čtver. kilometr asi 4 oby- vatelé. Dle původu zastoupeni jsou Arijcí silněji než Mongolové. Panující rassou jsou arijští Afganci, bydlící po celé zemi, ač silně jinými rassami promišení. Jsou lid ztepilého vzrůstu, statný, hřmotný, zdravý, pohledu přísného, co do tváře připomínající typ židovský, podle ve- likých zahnutých nosů. Sami vydávají se za potomky židů, a sice za potomky oněch deslt plemen, která byla zavedena za druhého zajetí perského až do Choristanu a tu i trvale ostala. Vědecké bádání však zjišťuje řeč Afganců nikol za semitskou, ale za indol evropskou.
Mongol Afghánec Afghánistán
20 article
Vedle Afganců obývají zemi Hesárové, nej četnější kmen; po nich Turkmeni (Salovové Uzbekové, Sarikové), pak iranského původu Tadži kové, (v západních okresích) Kafirové a Hindové Jednotlivě usazeni jsou tu i Peršané, Arméni Parsové, jako obchodníci, úřadníci a penězo- Vyznáním jsou obyvatelé většinou moha medány (sunité) a jsou velice fanatičtí. Mola- hové chodí na vzdělání theologické do Hajder- abadu v Indii, ba nyní až do Cařihradu. Jindy vzdělávali se v Buchaře. pvsen Vyznavači mohamedanismu drží se příšně u víře. Jsou však v jich věrouce patrny stopy náboženstev dříve v zemi vyznávaných: kře- sťanství, budhismu, brahmaismu i parsismu. V Afganistanu umi čísti a psáti asi 279 obyvatel. Afganec zná 25 písmen a píše o levé strany k pravé. Škol jest dostatek. Ve školách vyučují Achundové (učitelé) vzdě- lávající se ku svému úřadu v Kabulu, Kanda- haru, Cyhami, Ghirišku, Heratu. Chodí také na vzdělání do Hajderabadu a Pešauru. Lepší rodiny dávají děti ovičiti i v cizíeh jazycích. Oblíbena perština i hinduština. Persky znají často i divký, jež velmi pilně školy na- vštěvují. Diplomatickou řečí u dvora v Kabulu jest perština, ač se mluví také anglicky. Soud- nictví provozuje se podle koranu a podle staro- dávných zvyků. Mnohoženství jest v obyčeji a mužové si ženy kupují. Kdo nemá na ženu, dluží se a uplácí anebo najme se do práce. šetří a vydělává, až si našetří. Mnohý se stydí doma pracovati a odchází do Indie na práci, kde se dá více vydělati než doma. Ženy afganské mají více svobody, než ženy u jiných mohame- dánských národů. Chodí nezahaleny zcela svo- bodně, mohou se účastniti hovoru a jednání ve společnosti mužů, a dcery z lepších domů mí- vají často vzdělání lepšl, než by se předpoklá- měnci.
Afghánec Turkmen Salov Uzbek Tadža Peršan Armén Parsová Cyhy Ghiriška Hera Hajder Indie Cařihrad Buchara Afghánistán Kabul
21 article
dalo. Muži jsou lenoši. Vénujl se výhradně zále- žitostem veřejným a válečnictví. K tomu se připravují a ve střelbě i boji se stále cvičí. Muži zabývají se chovem dobytka a pastýř- stvím. Hlavní jest chov ovcí a na horách vídati bezpočetná stáda. Maso ovčí se požívá pečené na rožni, kiabab, dušené s rýží, pilaf, anebo du- šené na kyselo s cibuli jako kaurma. Hovězího dobytka chová se jen málo. Chov koní jest v horách nepatrný. Nejlepší koně jsou u Chesarů. Jsou to argomaci menšr postavy, zavalití, tenkých nohou, malinkých se- vřených kopyt. Afganský kůň, vydaří-li se, vy- drží jizdy ohromné. Lojnab v Massari-i-Šerif měl koně, který vykonal cestu z Massari-i-Šerif do Kabulu a zpět za 18 dnů. Cesta je neschůdná a páčí se tam a sem na 1438 verst nejhorší Obilí se pěstuje ozimé a jaré, pšenice, ječmen, džugara (cirok), rýže, kukuřice a proso.
Šerif Kabula Massari Šerif
22 article
Pěstuje se hrách, fazole, hrachory, čočka, ci- bule a česnek, pór, zelí, řetkve, melouny vodní i cukrové; v jižních krajinách též indigo, cu- krová třtina, všude bavlna, tabák, nejlepší okolo Ghasni a Kandaharu. V celé zemi sbírá se reveň, cina a asa foetida (rostou v horách herarských velmi hojně) a v Paropamiru sbíá se Zumbul, z něhož dobývá se destilováním na sucho tak zv. rostlinné pižmo. V krajině he- ratské pěstují se růže jako pod Balkánema dobývá se ročně asi 1000 kilogramů růžového oleje. V jižních krajinách hojně se vyskytuje oliva a olej se rozváží v kožených měchách po celé zemi. Ze zelenin vynikají obrovské okurky z Ka- bulu a papriky až na 30 cm. dlouhé. Ve vinohradech již od července uzrávají hrozny nejrozmanitějších druhů (kabulské víno podobno je madeirskému), upravují se sladká povidla, syroby, zavařeniny, konfekty, hrozinky atd. Ovoce, jest veliké množství a vyváží se do Indie. Ovoce afganské jest krásné, šťavnaté, sladké ale neušlechtilé. O šlechtění, přesazo- vání, okopávání a mrvení stromů nikdo se ne- stará. Kdyby se tu jednou usadil nějaký za- hradník, stal by se z Afganistanu záhy ráj ovocnictví, jemuž by nebylo rovno ve světě. Již dnes vyskytují se jablka na 3 kg váhy. hrušky přes 1 kg
Ghasni Ka Indie Afghánistán centimetr kg
23 article
cesty V lesích jest mnoho zvěře. Z dravců je tu tygr, pardal, vlk, šakal, medvěd, liška a jiné drobnější druhy. Loví se divoká svině, jelen, rajka, kamzík, kozorožec, divoká ovce, di- voký vůl. Z divokých ptáků koroptev, tetřev, tetří- vek, jeřábek, divoký páv, bažant, křepelkaa drap. — Lov jest nejhlavnější zábavou mužů. Do dneška se tu pěstuje lov pomocí, sokolů a předáci afganští chovají na svých dvorech hojně cvičených sokolů. Také pardal ukrocený a zdomácnělý štve se na zvěř. Když ji byl ulovil, zavírají ho do bedny. Na lov se chodí ještě také s lukem a šípy. Dravá zvěř láká se na vnadu a otravuje se anebo se lovi, do jam pokrytých větvemi a mechem. — Koroptve v zimní době, když se stěhují dolů s vysokých hor, chytají se pod pletené koše — vlastně pod víka od košů. Veselé jsou společné lovy na vlky, pořádají se pravidelně v zimě, jichž účastní se kde kdo. Národ afganský jest vesolý, pilný, důvtipný, vědy chtivý, pohostinský, pravdy milovný, ale také lativý a zlý. Náruživosti a vášně divoké jím vládnou. »Příteli přítel a nepříteli vždycky dábel« mají za přísloví. Aťganci brali od An- gličanů úplatky a hned zase bušíli do Angli- čanů a hubili je. »Od nepřitele si nech slou- žiti, ale nezapomeň, čím ti je« druhé přísloví.
Angl
24 article
Angličané líčí je v barvách nejčernějších. Spra- vedlivější bude považovati je za lidi svobody-a vlastimilovné, kteří si nedají ničeho, co jim patří, Opozděnost vzdělání, umění a obchodu není vinou národa, nýbrž okolností. Přos Afganistan valila se zhouba Džingis- chánova, Finninova (Tamerlan). Zde se stí- haly voje Arabů, islam rozšířujících, sem vpa- dali perští šachové a indičtí radžové. Bylo tu stálé bojiště a stálý podnět ku borbě, ničení lupu. Kabul byl v jediném století třikrát po- bořen a vyloupen. Herat třikrát pobořena dvakrát vyloupen. Ve společnosti je Afganec vesel, rád zpívá a tančí a má ve své řečí svůj výraz pro po- jem lásky, což u národů středoasijských se ne- nachází. Oblibenou zábavou Afganeů jsou zá- pasy zvěře. Nechávají spolu bojovati nejen ko- houty, ale i koroptve, křepelky, velbloudy. Di- vokáj zvířata znají mistrně ochočovati. Čemu se naučí sfganský medvěd, od bulharských a bráti.
Angličan Finninův Tamerlan Kabul Afghánec Afghánistán Džingischánův Afgane