2
masthead
V Praze, v pátek dne 26. ledna 1900.
Praha
4
article
Bo ranní a odpol. itsey
ptráptáen e
řraze v aánini
ro
dvojí abn iln ko
rl
vo rallslkáe
ráktoni
rojř silí.
lnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
K . doplňovací volbě poslance na sněm
nlovství českého za města Slané, LLouny
lakovník a Velvary doporučuje se p
nadě s pp. důvěrníky za kandidáta pan
r. Ladislav Dvořák,
advokát v Praze
Jolba koná se dne 6. února t.r
V Praze, dne 25. ledna 1900.
Výkonný výhor
národní strany švobodomyslné
O vládním programu pro
vdeňské dohodčí konferen
ieví národ český, na čtrnácte dní před jic
soláním, od vlády vídeňské, třebas v n
sdí »ministr pro Čechy ad hoc«, do dne
raničeho. Ale za to vůdce něm-
kých nacionálů, liberecký Pra de,
t ho — nosí v náprsní kapse po Liberci
ševíme, kdo mu jej sdělil, ale zná jej pa-
tně do podrobna, bod za bodem, aspoň tak
mčitě o jeho obsahu, pokuď se týče Čech.
romlouvá v orgánu libereckém »Deutsch
Volkszeitung« dnes 25. ledna 1900. Není-li
u pro celou onu vyrovnávací — řekněme —
listorii příhoda z míry výmluvná a pro po-
něry rakouské skoro stejně charakteristick
sko když v loni onen osudný rozkaz mini-
ra vojenství bar. Krieghammra proti č-
šému »Zde!« četl se prvně vytištěn ve
— Wolfově »Ostdeutsche Rundschau« . ..
V loni Wolf, letos Prade je prvním zasv-
ncem v státní tajemství, jímž měli jsm
ti dle známého slova p. Körbrova tak
llaze překvapeni, jako by před námi —
vuma praskla«
Nuže, vděk sdílnosti p. Pradově známe
jž součástky tě »pumy« a chceme je zcela
thladnokrevně ohledati dříve, než ten nej-
tovější vynález státnické moudrosti praskn
zebo — selže. Termín dělostřelecký, zní
»scípne«.
Dvořák
Wolfův
Wolf
Praha
Slaný
Velvary
Čechy
Liberec
Deutsch Volkszeitung
Ostdeutsche Rundschau
5
article
Pan Prade počíná své vypravování v re-
dakci »Deutsche Volkszeitungu« sdělením, ž
němečtí nacionálové dohodčí konference,
Hleré prý budou 5. února zahájeny
bešlou, a sice proto, poněvadž vláda
Körbrova rozptýlila veškeré jejich obav
evným slibem, že svolá cislajtánsk
srlament nejdéle do 20. února t.r.
Jest tedy konferencím vymezena lhůta
si 14denní, z nichž však 8 až 10 dní zabe
sudium nesmírného materiálu po-
nocného, jímž vláda své předlohy zákonů
nyrovnacích garnýruje. Pro vlastní hádán
a usnášení se nezbude tedy účastníkům kon-
ferencí než asi 4 nebo 5 dnův. Aby sna
současně zasedaly konference a parlament,
pan Prade nechce dovolit« už proto ne, ž
ty pak bylo tíže dosíci Němcům dorozuměn
s Čechy, kdyby feudální šlechtici,
Poláci atd. měli příležitost s poslanei
českými se stýkat. — Zábavné, co? P-
sové se tedy naposled bojí, aby nás feudální
šlechtici a Poláci nepopichovali a nepodně-
covali ku přílišným požadavkům a k nej-
tužší nepovolnosti. Proto nás chtějí od nich
cb možná odloučit; to by už udělali nejlíp.
kdyby naše posly prostě ve Vídni zatklia
zavřeli, jako udělali své doby církevní pre-
láti našemu Husovi v Kostnicij když příšel
tam pod svobodným glejtem hájiti česta
pravdu českou. Svrchovaně dětinská ta touha
páně Pradova dává nám uhodnout obmysly.
jaké pánové vůči nám chovají. Sami chtějí
vyjednávat s námi za dozoru a účastenství
všech ostatních Němců centralistů mimoče-
ských, ale nám hledí zameziti styko s našimi
přátely a pokrevenci, pro nás by nejraději
sroubili klausuru.
Prade
Němec
Polák
Hus
Pradov
Čechy
Vídeň
Deutsche Volkszeitung
6
article
Na konferencích těch) které dle povel
mílostpánů Němcův musí býti pro Čechy
zvlášť a pro Moravu také zvlášť, — poně-
vadž prý poměry národnív obou těch ze-
mích docela jsou různy (11) — na obou
těchto konferencích nebudou prý se
trpěti zádné theoretické neb
zásadné výklady, neboť v těchto
oborech, — pomyslíme-li si na jedné straně
centralistickoněmecké, na drubé
federalisticko slovanské stano-
visko, a v tom jsou přece hlavní roz-
díly mezi Němci a Čechy v Če-
chách, na Moravě a ve Slezsku, — j e st
každékoliv dorozumění vylou-
čeno.«
Kvitujeme toto svědectví německého na-
cionála p. Prada o všech Němcích
zemí koruny české, že jsou dodnes
zarýtými a nesmiřitelnými protivníky my.
šlenky samosprávy a svézákonnosti vlastí
našich, že holdují dodnes zatvrzele přežilé.
zpátečnické myšlence národomocné centrali-
sace ve státu mnohonárodním a odporuj
zarytě myšlence nadcházejícího století: my-
šlence to samostatnosti a federaci svobod-
ných národův, za to ale dychtí a baží po
feudálním partikularismu a se
parati smu, po výsadách a nadpráví pr
svou národnost.
Němcův
Němec
Čecho
Čechy
Morava
Slezsko
federace svoboda
7
article
Tedy propast zásad nás dělí a propast
ta má zůstat i nadále nepřeklenu ta
a nezasypána.
K čemu tedy pak vůbec dohodčích kon-
ferencí mezi námi, když tu všeliké upřímné
a pravé dohodnutí jest už předem vylou-
čeno? Inu, odpovídá nám p. Prade: »Jedná
se v tomto případě toliko o to.
možno-li se nám pomocí řady záko n
aspoň v jistých vytknutých obo-
rech správy veřejnlé dohodnouti
či nic? A přisvědčiv, že to možné, pakli jen
vláda nebo účastníci konference přijdou s ho-
tovými návrhy zákonů podobných, vypočítává
pan Prade celou litanii osnov zákonů, jež
budou konferenci (patrně vládou) před-
lozeny pro upokojení Němců
v Čechách ... Budou prý to:
1. Zákon o užívání obou zem-
ských jazyků v zevnější a vnitřní
službě všech c. k. úřadů; tedy i vo-
jenských? Ne: »ale i poštovních.« A tu —
poroučí si německý nacionál: musí byt
Čechy rozděleny na tré dílů.
Prade
Němec
Čechy
8
article
Musí býti pevně ustanoveno
území německé, území české a území smí-
šené. Se strany německé musí býti polo-
žen hlavní důraz na ohraničen
těchto území, a to na základě vý-
sledkův oné ohraničovací ko-
mise, která za časů punktac
Taaffovýchl v Praze pra coiv ala.
Toto ohraničení, kteréž by v y mezilo
oblasť sídel německlého bidlurv
Čech ách, mělo by z ůstati trvale
platným aždolposledníve simicie,
bezlohledunápříští sčítání lidu.
Co se tkne užívání obou jazyků, bylo by
žádoucnio dohodnouti se na zásadě úplné
rovnoprávnosti: v německém území něm-
čiha, v českém čeština, ve smíšeném oba
jazykv. — muno vlob s
Z toho nevysvítá ani obsahrani vtip
vládní osnovy, leda potud, že chce roz-
děliti Čechy na tré jazvkových oblasti, jak
si toho Pfersche a Uibrich přejí. Ale jaki se
má zacházeti s Čechem a s českým podá-
ním v německé oblasti, zda pomocí tlumoč-
níků a překládáním, či delegováním soudův,
nedovídáme se. Pan Prade baví náso tu
pouze programem svým a svých nacionálů.
Ten vypadá na první pohled dosti liberálně:
pořozdělení Čech ve tré jazykových oblastí
úplná rovnoprávnost, jazyků zemských;v
oblasti české panuje čeština,v oblasti ně-
mecké němčina, ve smíšené obar jäzyky
rovnoprávně. Ale přihlédněme blíže ku6.
bodu jeho programu, čeho se tu dočítáme
Doslová tohoto: »Všeobecným hl av-
ním požadavikem Němců rakou-
ských a netoliko českýchd budiž
ustanovení němčiny ž a všeo blee-
nlý jednací a prostředkující ja-
zyk (allgemeine Verkehrs- und Ver
mittlung ssprac he), jakži složeno jest
ve svatodušním programu německém«.
Čo
Čecho
Prade
Němec
Praha
Čechy
všeobecný hektolitr av
Verkehrund Vera
9
article
Nuž a co praví tento svatodušní ně-
mecký program ze dne 21: května 1899:
Úřadní styk mezi ústředními orgány a
všemi státnímí úřady děj se jazv-
kem německým. Vyřízení a vyhotovení
buďtež činěna jazykem německým. Platnost
němčiny jako prostředkovacího jazýka budiž
pronikavým způsobem stanovena pro
některé obory správní, zejmena pro záleži-
tosti vojenství, pro účetnictví, pro
pošty, telegrafy a železnice. Bu-
diž stanoveno, by jazykem německým mohla
býti podání činěna všudé, kde se to děje
dnes.
Zde máme tu poctivou territoriální
rovnoprávnost páně Pradovu: V německé
oblasti: prvě s češtinou do poslední slabiky.
V české oblasti však musejí naši úřadové
s centrálními úřady korrespendovat
pouze německy. V německé oblasti Čech
c. k. úřadové nepřijímajíl- českých podání.
v české však musejí se přijí mati
německá podání všude jako dosud. —
Tomu říká pan Prade: úplná rovnost!!
Druhá osnova týkati prý se bud
úřadů samosprúvných. Ta prý spo-
čívá na příslušné osnově vídeňských
punktací: Samosprávní úřadové jsou sice
povinni přijímat podání v druhém jazyku
zemském, ale mohou je poslat do Prahy na
překládací kancelář a vyříditi pak
svým jazykem.
Třetí osnova vyplňuje touhu Němců
po národních kulriích s právem
sveta« ve všech otázkách: zemského
řádu, volebního řádu sněmovního, zákona
o kuriích, o zemědělské a zemské školní radě,
o užívání jazyků při státních i samo-
správných úřadech, o školách
menšin národní ch satd.« Jen kdyz
vovla
pán
Čo
Prade
Němec
Praha
10
article
ku takověmiudzmi čiení sněmu českého
svolíme, jsou Němci ochotni svolití ku změně
volebního řádu Schmerlingova, aby
nám Čechům přibylo několik mandátů, avšai
na vzájem musí býti velkostatkářům něme-
ckým vyhrazeno uspoň dvaceto mandátů. To
je obsah čtvrté osnovy.
Pátá týká se škol menšin národních,
a tupan Prade opět chytá se svatodušního
programu německého, požadujícího úplné
rozdělení školského rozpočtu zemského dle
národností, aby se pak každá o své školy
starala, avšak obcími aby bylo vyhrazeno
právo veta proti školám jinojazvěným v jejich
obvodu. Šestou osnovou vyhovuje prý
se našemu přání po rozdělení oblasti ob-
chodní komory liherecké a po zřízení nové
české obchodní komory v Hradci Králové.
V náhradu za to požadují5-Něm ci:
rozdělení vrichního zem sikého
soudu pro král. čelsíké, což prý je
takévv osnově vlády p Körbrovy obsaženo,
dále: rozdělení finančního zem-
ského ředitelství a zřízen
zvláštníhosřediteliství poštov-
ního vkteréms německém městě
Čech.ie tdonr spee
bávocbo
dNuže, budedli takovýto program na-
stávajících konferencí zaslán vládou páně
Körbrovou klubu poslanců národa českého,
jsme jisti a může býti také vláda předem
jista, žese na konference její nedostaví ani
jediný poslanecu českého liduj z Čech ani
z Moravy. vMáme těch vídeňských urážek
v Čechách právě již po krk dost a nespolk-
neme dalších !
Němec
Schmerlingův
Čecho
Körbrův
pán
Hradec Králové
Německo
Čechy
Morava
11
article
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král. českém.
Nouze o uhlí v Praze
jest den za dnem citelnější a má stále většr
větší následky. Po uzavření škol v pražských
předměstích, zejmena na Král. Vinohra dech,
v Karlině a ve Vršovicích přijdou také
na řadu školy pražské. Úřadujíci ná-
městek p. dr. Srb oznámil včera, že po doroz-
umění se zemskou školní radou přestane se
v Praze na obecných a měšťan-
ských českých i némeckých sko-
lách vyučovati. Dítkám skolním má beu
sděleno, aby přišíy opět do školy ve čtvrtek
dne 1. února ráno, ač-li do tě doby nebude
novinami oznámeno, že vyučování ještě nemůze
být zahájeno.
Zavření škol jest nějlepší charakteristikou
nynější uhelné kalamity, o níž pánům na Male
straně pořád ještě není nic známo. Pouhými
sliby a ujištováním o dostatečném zásobení Prahv
uhlím třídy školní nelze zahřáti a slibené »ve-
liké množství uhlí« do Prahy pořád ještě ne-
došlo. A blahový, kdo domnívá se, že přípověd
ta bude splněna. Pan místodržitel snad má
ochotu a dobrou vůli, ale nemá uhlí ani pro-
středky k jeho dosažení, Jinak by uhlí už dávno
mohl zaopatřiti. Po Praze přicházejí nyní obce
předměstské, odevšad pronášeny stesky na ne-
dostatek uhlí, ale pan místodržitel má od svých
okresních hejtmanů lepší zprávy. »Není takové
kalamity, jak se o ní noviny rozepisují !« Jen
nechť si vsedne do kočáru a rozhlédne se osobně
po Praze a okolí a nabude jistě jiného náhledu.
Snad by bylo nedostatku a jeho následkům od-
pomoženo, kdyby p. místodržitel ze »svých pra-
Král
Srb
Praha
Karlin
Vršovice
12
article
„V drobuém prodlejis
aie
13
article
nade
ve pilslkách na roskoren
apoiedi . 19
ten
Iuseratyle
rlití se hoto vá ropěyač.
Přešplscení sineity ti dmní
lraca vlmianske nlink e. 3. e
keí se ass p
tiskárna a skpedies Nšrodníen lta-
Roksriay se navrassií
14
article
menů« slibené uhli skutečně dodal? A zá to vse
sklizi ještě vděk, uznání a pochvalu slavně
»uhelné komise« !a ane
Situace dnešní jese velice povázliva
bude ještě horsí, poněvadž stávkujtcích stále
přibývá. Z kruhů odborných se nám sděluje,
ř kdyby stávka ukončena byla v nejbližších
dnech, že přece delší dobu bude trvati, než
dostalečně mhožství uhlí bude vytěženo.
Na pražských nárožtch byla včera nale-
pena následující vyhláskt. »Následkem ne-
dostatku uhli jeví se toho potřeba, aby v zájmu
obstaráváni nězbytněho veřejného osvědlování
spotřeba plynu z pražských obecních plynáren
po tak dlouho, pokud nedostatek uhlí potrvá,
na míru nejnutnější obmezena byla.
n Za tou pričinou vybízeji se páni odbě-
ratelé plýnu z pražských obecních plynáren,
aby při poúžívání plynu všemožně k úspoře
přihlíželi a aby svou potřebu plynu na míru
nejmenší obmezili. Rada král. hlav. města
Prahy, dne 23. ledna 1900. Úřadující náměstek
starosty : JUDr. Vlad. Srh. ent
sT Z Hradčan se nám sděluje, že nouze
o uhlí jest tam tak veliká, že chudí lidé pál
již staré postele a jiné nářadí. eio
Ve dvorním pivovaře su Primasů« včera
nebyla vařena várka.
Z oněch 100 vagonů, které byly l dány
k disposici obci pražské odastátních dráh, bylo
včera vnádraží Františka Josefa prodáno 14
vagonů 61 obchodnikům, na smíchovském ná-
draží pak prodáno 11 vagonů uhlí 40 malo-
obchodnikům. Dnes bude prodáno 20 vagonů
vlnádraží Františka Josefa. Obec má tedy
kdisposici pouze 12 vagonů, kterých bude nátno
použiti nejspíše pro plynárny. Asnéní naděje,
že uhlí odněkud bude zasláno. Firma Wei-
mannova již před čtyřmi dny avisovala 50 va-
gonů, ale doposud do Prahy nepříjely.
JUDr
Vlad
Primas
František Josef
Praha
obecní plynárna
Wei
15
article
Maloobchodníkům bylo uhlí prodáváno nej-
lacinějí za 57 kr.v a nejdráže za 83 kr. s za
1 metr. ceht. Doprava z nádraží stála 20 kr.
za 1 q, čímž uhlí ovšem značně se zdražilo.
Přes to z obecenstva docházejí neustálé
steskyna zdražování uhli u maloobchodníků.
Opět a opět rozléhá se na všech stranách
volání«»Spočte s uhlími sice nastane kata-
strofa ls
Uhelná komise má schůzi dnes dopoledne.
K úřadujícímu náměstku starosty, p. dru.
Srbovi, přišel včera pan Jan Červený, sta-
rosta společenstva pražských uzenářů, a před-
nesl jmenem společenstva žádost, aby v případu,
že by pražské obecní plynárny za příčinou ne-
dostalku uhlí byly nuceny zastaviti dodávání
plynu soukromníkům, stalo se opatření, aby plyn
aspoň dodáván byl průmyslovým závodům ke
hnaní motorů. Pan dr. Srb dal ujištění, že,
kdyby toho nevyhnutelná potřeba nastala, bylo
by zastaveno dodávání plynu v prvé řadě k osvě-
tlování bytů, v druhé řadé k osvětlování, krámů
a teprve v nejhorším případě, kterýž nyní, ani.
předpokládati nelze, že by zastavena byla do-
dávka plynu do průmyslových závodů.
Z Král. Vinohradů.
Na Král. Vinohrad ech nouze o uhlí do-
stoupila svého vrchole. Veškeré školy obecné,
měšťanské i odborné od čtvrtka dne
25. t. m. na neurčito byly uzavřeny,
ohledně zmenšení výroby elektrického proudu uči-
něny náležité disposice, obyvatelstvu vydána vy-
hláška, v níž se žádá, aby se vodou spořilo, zvláště
pak aby na ten čas lázní v soukromých domechs
Srba
Červená
doktor
Srb
Král
obecní plynárna
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Afganistan.
Načrial Hynek V. B uri an.
Příšerné vidiny vynořují se nad povrch vě
domí vedoucích státníků anglických od osud-
ných událostí bojiště jihoafrického. Vidiny ohro-
žené světovlády anglické vystupují na duševním
jich obzoru. A již stihly první poplašné zpráv
šeredné reálnosti. Zpráva o mobilisaci — ovšem
jen zkušebné — kavkazského armádního sboru
směrem k Indii musíla poplašiti anglickou diplo-
macii. Prozatím jsou Rusové od Indie arci ještě
daleko — bezmála 1000 km. Mezi asijskými
državami, anglickou a ruskou, leží dosud veliká
překážka. Afganistan! Avšak překážka nen
pro Rusy nepřekonatelna. To je všeobecně známo
od tě doby, co byly mapy střední Asie na zá-
kladě nejnovějších výzkumů opraveny a zcel
správně narýsovány.
Afganistan jest veliká říše, hornatá vy-
sočina, od přírody k tomu stvořená, aby byla
rozhraním mezi teplými krajinami Indie a pou-
šiěmi turkmenskými.
Rus
Afghánistán
Indie
Asie
Načrial Hynek V
km
17
article
Mezí Bucharou a Aťganistanem veliká řek
Amu-Darja je přirozenou hranicí. Mezi Ruskem
a Afganistanem ustanovena hranice r. 1884
zvláštní komisí anglo-ruskou. Táhne se od hra-
nice perské na řece Heri rudu při 35° 41' se-
verní šířky přes sulfikárský průsmyk, jehož se-
verní soutěsky náležejí Rusům a jižní soutěsky
Afgancům. Odtud táhne se hranice směrem
východním trochu k severu se odkloňujícím k
řece Kušku, kterou překročí nad kišlákem (ves-
nicí) Haus-i-Chanem a táhne se k řece M ur-
ghabu. Země jest hornatá, až na jihozápadní
část, Seistan, bažinatou rovinu, jež pokládás
za nejnezdravější a nejteplejší kraj světa. Tu
od počátku května až do listopadu panují parna
nejhorší, tak že povstala modlitba k Allahu:
„0 bože, proč stvořil jsi peklo, což pak ne-
bylo ti dosti na Seistanu ?e
Afganistanem protěká více velikých řek
velmi prudkých v toku a vodnatých, nesoucích
vody své po celé léto, proto že teprve za
parného léta v Paropamisech sníh taje.
Rus
Afghánec
Chan
Buchara
Amu
Rusko
Afghánistán
Kuška
18
article
Hory prostupující říši afganskou jsou hlavné
vysočiny Paropamisu s hojnými výběžky na se-
ver i na jih, pak horý hindukušskě, neméně
rozvětvené. Nejvyšší hrbety Paropamisu a Hindu-
kuše dosahují výšky až 4300 metrů-
Není druhé země, kde by se voda řek
potoků tak účelně využitkovávala ku zavlažo-
vání žíznivé, vypráhlé půdy a zajištění bohaté
úrody jako v Afganistanu. Vody řek zachycují
se na vyšších místech a příkopy často až 20
kilometrů dlouhými vedou na místa, kde se jich
užívá ku zavlažování polí, zahrad a rýžovišt.
Celá země, kdekoliv jest něco úrodné půdy,
jest plna vodovodů a příkopů (ariků). Vody af-
ganské dosti jsou bohaty rybami a některé řeky
jsou též zlatonosné, jako na př. řeka Kabul
její hlavní přítoky Kunar a Svat.
Hory afganské jsou většinou od severu pří-
stupnější než od jihu. Na jih mají příkřejšl
svahy. Průsmyky jsou dlouhé, velmi těsné a
těžko schůdné. Některé soutěsky jsou velmi
dlouhé, jako na př. průsmyk chejberský asi 30
km a průsmyk zulfikarský 14 km.
Hory jsou bohaty na nerosty užitečné.J
tu hojnost železné, měděné, olověné, cínové rudy.
stříbra, zlata, rtuti, antimonu a na některých
místech nalezají se i drahé kameny, rubínya
tvrkysv.
V polohách nižších nalezají se lesy dubové.
javorové, ořechové, hruškové, jablkové, lenty-
škové, ve vyšších polohách pak také jehličiny.
Hora
Afghánistán
km
19
article
Mnozí lidé výhradně sbíráním ovoce se živí
člověk v lesích v době letní i podzimní hladu
báti se nemusí.
Na travnatých stráních lesů pasou se ve-
liká stáda ovcí, s kterými kočovní Sarykov
táhnou z jara do vyšších poloh; v podzimu pak
vracejí se do nížin. Podnebí v údolích a v niž-
ších polohách jest velmi teplé a dopouští pěsto-
vání rýže, bavlny, džugory (ciroku) kukuřice,
révy vinné, broskví, merunek, mandlí, melounů
atd. V horách je studenější a v zimě bývají
veliké mrazy, spojené s prudkými bouřemi sně-
hovými a větry.
Počet obyvatelstva Afganistanu odhadujes
asi na 3 milliony. Rozsah říše pak dle dnešních
hranic páčí se na 721.000 kilometrů plošných.
Vypadají tedy na 1 čtver. kilometr asi 4 oby-
vatelé. Dle původu zastoupeni jsou Arijcí silněji
než Mongolové. Panující rassou jsou arijští
Afganci, bydlící po celé zemi, ač silně jinými
rassami promišení. Jsou lid ztepilého vzrůstu,
statný, hřmotný, zdravý, pohledu přísného, co
do tváře připomínající typ židovský, podle ve-
likých zahnutých nosů. Sami vydávají se za
potomky židů, a sice za potomky oněch deslt
plemen, která byla zavedena za druhého zajetí
perského až do Choristanu a tu i trvale ostala.
Vědecké bádání však zjišťuje řeč Afganců nikol
za semitskou, ale za indol evropskou.
Mongol
Afghánec
Afghánistán
20
article
Vedle Afganců obývají zemi Hesárové, nej
četnější kmen; po nich Turkmeni (Salovové
Uzbekové, Sarikové), pak iranského původu Tadži
kové, (v západních okresích) Kafirové a Hindové
Jednotlivě usazeni jsou tu i Peršané, Arméni
Parsové, jako obchodníci, úřadníci a penězo-
Vyznáním jsou obyvatelé většinou moha
medány (sunité) a jsou velice fanatičtí. Mola-
hové chodí na vzdělání theologické do Hajder-
abadu v Indii, ba nyní až do Cařihradu. Jindy
vzdělávali se v Buchaře. pvsen
Vyznavači mohamedanismu drží se příšně
u víře. Jsou však v jich věrouce patrny stopy
náboženstev dříve v zemi vyznávaných: kře-
sťanství, budhismu, brahmaismu i parsismu.
V Afganistanu umi čísti a psáti asi 279
obyvatel. Afganec zná 25 písmen a píše o
levé strany k pravé. Škol jest dostatek. Ve
školách vyučují Achundové (učitelé) vzdě-
lávající se ku svému úřadu v Kabulu, Kanda-
haru, Cyhami, Ghirišku, Heratu. Chodí také na
vzdělání do Hajderabadu a Pešauru.
Lepší rodiny dávají děti ovičiti i v cizíeh
jazycích. Oblíbena perština i hinduština. Persky
znají často i divký, jež velmi pilně školy na-
vštěvují. Diplomatickou řečí u dvora v Kabulu
jest perština, ač se mluví také anglicky. Soud-
nictví provozuje se podle koranu a podle staro-
dávných zvyků. Mnohoženství jest v obyčeji
a mužové si ženy kupují. Kdo nemá na ženu,
dluží se a uplácí anebo najme se do práce.
šetří a vydělává, až si našetří. Mnohý se stydí
doma pracovati a odchází do Indie na práci,
kde se dá více vydělati než doma. Ženy afganské
mají více svobody, než ženy u jiných mohame-
dánských národů. Chodí nezahaleny zcela svo-
bodně, mohou se účastniti hovoru a jednání ve
společnosti mužů, a dcery z lepších domů mí-
vají často vzdělání lepšl, než by se předpoklá-
měnci.
Afghánec
Turkmen
Salov
Uzbek
Tadža
Peršan
Armén
Parsová
Cyhy
Ghiriška
Hera
Hajder
Indie
Cařihrad
Buchara
Afghánistán
Kabul
21
article
dalo. Muži jsou lenoši. Vénujl se výhradně zále-
žitostem veřejným a válečnictví. K tomu se
připravují a ve střelbě i boji se stále cvičí.
Muži zabývají se chovem dobytka a pastýř-
stvím. Hlavní jest chov ovcí a na horách vídati
bezpočetná stáda. Maso ovčí se požívá pečené
na rožni, kiabab, dušené s rýží, pilaf, anebo du-
šené na kyselo s cibuli jako kaurma.
Hovězího dobytka chová se jen málo.
Chov koní jest v horách nepatrný. Nejlepší
koně jsou u Chesarů. Jsou to argomaci menšr
postavy, zavalití, tenkých nohou, malinkých se-
vřených kopyt. Afganský kůň, vydaří-li se, vy-
drží jizdy ohromné. Lojnab v Massari-i-Šerif měl
koně, který vykonal cestu z Massari-i-Šerif do
Kabulu a zpět za 18 dnů. Cesta je neschůdná
a páčí se tam a sem na 1438 verst nejhorší
Obilí se pěstuje ozimé a jaré, pšenice,
ječmen, džugara (cirok), rýže, kukuřice a proso.
Šerif
Kabula
Massari
Šerif
22
article
Pěstuje se hrách, fazole, hrachory, čočka, ci-
bule a česnek, pór, zelí, řetkve, melouny vodní
i cukrové; v jižních krajinách též indigo, cu-
krová třtina, všude bavlna, tabák, nejlepší okolo
Ghasni a Kandaharu. V celé zemi sbírá se
reveň, cina a asa foetida (rostou v horách
herarských velmi hojně) a v Paropamiru sbíá
se Zumbul, z něhož dobývá se destilováním na
sucho tak zv. rostlinné pižmo. V krajině he-
ratské pěstují se růže jako pod Balkánema
dobývá se ročně asi 1000 kilogramů růžového
oleje.
V jižních krajinách hojně se vyskytuje
oliva a olej se rozváží v kožených měchách po
celé zemi.
Ze zelenin vynikají obrovské okurky z Ka-
bulu a papriky až na 30 cm. dlouhé.
Ve vinohradech již od července uzrávají
hrozny nejrozmanitějších druhů (kabulské víno
podobno je madeirskému), upravují se sladká
povidla, syroby, zavařeniny, konfekty, hrozinky
atd. Ovoce, jest veliké množství a vyváží se
do Indie.
Ovoce afganské jest krásné, šťavnaté,
sladké ale neušlechtilé. O šlechtění, přesazo-
vání, okopávání a mrvení stromů nikdo se ne-
stará. Kdyby se tu jednou usadil nějaký za-
hradník, stal by se z Afganistanu záhy ráj
ovocnictví, jemuž by nebylo rovno ve světě.
Již dnes vyskytují se jablka na 3 kg váhy.
hrušky přes 1 kg
Ghasni
Ka
Indie
Afghánistán
centimetr
kg
23
article
cesty
V lesích jest mnoho zvěře. Z dravců je
tu tygr, pardal, vlk, šakal, medvěd, liška a
jiné drobnější druhy. Loví se divoká svině,
jelen, rajka, kamzík, kozorožec, divoká ovce, di-
voký vůl. Z divokých ptáků koroptev, tetřev, tetří-
vek, jeřábek, divoký páv, bažant, křepelkaa
drap. — Lov jest nejhlavnější zábavou mužů.
Do dneška se tu pěstuje lov pomocí, sokolů a
předáci afganští chovají na svých dvorech
hojně cvičených sokolů. Také pardal ukrocený
a zdomácnělý štve se na zvěř. Když ji byl
ulovil, zavírají ho do bedny. Na lov se chodí
ještě také s lukem a šípy. Dravá zvěř láká
se na vnadu a otravuje se anebo se lovi, do
jam pokrytých větvemi a mechem. — Koroptve
v zimní době, když se stěhují dolů s vysokých
hor, chytají se pod pletené koše — vlastně
pod víka od košů. Veselé jsou společné lovy
na vlky, pořádají se pravidelně v zimě, jichž
účastní se kde kdo.
Národ afganský jest vesolý, pilný, důvtipný,
vědy chtivý, pohostinský, pravdy milovný, ale
také lativý a zlý. Náruživosti a vášně divoké
jím vládnou. »Příteli přítel a nepříteli vždycky
dábel« mají za přísloví. Aťganci brali od An-
gličanů úplatky a hned zase bušíli do Angli-
čanů a hubili je. »Od nepřitele si nech slou-
žiti, ale nezapomeň, čím ti je« druhé přísloví.
Angl
24
article
Angličané líčí je v barvách nejčernějších. Spra-
vedlivější bude považovati je za lidi svobody-a
vlastimilovné, kteří si nedají ničeho, co jim patří,
Opozděnost vzdělání, umění a obchodu
není vinou národa, nýbrž okolností.
Přos Afganistan valila se zhouba Džingis-
chánova, Finninova (Tamerlan). Zde se stí-
haly voje Arabů, islam rozšířujících, sem vpa-
dali perští šachové a indičtí radžové. Bylo tu
stálé bojiště a stálý podnět ku borbě, ničení
lupu. Kabul byl v jediném století třikrát po-
bořen a vyloupen. Herat třikrát pobořena
dvakrát vyloupen.
Ve společnosti je Afganec vesel, rád zpívá
a tančí a má ve své řečí svůj výraz pro po-
jem lásky, což u národů středoasijských se ne-
nachází. Oblibenou zábavou Afganeů jsou zá-
pasy zvěře. Nechávají spolu bojovati nejen ko-
houty, ale i koroptve, křepelky, velbloudy. Di-
vokáj zvířata znají mistrně ochočovati. Čemu
se naučí sfganský medvěd, od bulharských a
bráti.
Angličan
Finninův
Tamerlan
Kabul
Afghánec
Afghánistán
Džingischánův
Afgane