ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 27494190-6688-11dc-96ab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 83, place 53, org 3, work 3
1 masthead
26. ledna 1900. Císlo 25
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article
Z Těšína sděluje se »Nov. Reformě«, že dzhý spor o školu mezi českým a pol- ikým obyvatelstvem v Doubravě vy- žen rozhodnutím zemské školní rady v ten smysl, hpři prvních třech třídách zřízeny budou parallelky, piny pro děti české s vyučovacím jazykem českým, fahé pro Poláky s vyučovacím jazykem polským. etřidě čtvrté a páté dle slezských řádů musí se mčovati německy. Avšak i tu bude pro děti české ština, pro děti polské polština povinným před- nlíem vynčovacím. Toto rozřešení sporu česko- nlského máme za nynějších poměrů ve Slezsku z ela rozumné. Bylo by si přáti, aby podobným pěsobem byl uklizen školní spor také v blízkých Úazech.
Polák Těšín Doubrava Slezsko
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. ledna. Ligin j. Ve Francii zemřel popečitel učebného struhu varšavského, Ligin. Choroba donutila ži, aby v cizině hledal uzdravení, ale míst sko nalezl tam hrob. Ligin, dříve professor matematiky na olesské universitě, byl na důležité místo pope- člele varšavského učebného okruhu povolánr. 1896, aby společně s kn. Imerefinským po- nahal caru Mikuláši II. uváděti v královstv plském »nový kurse, politiku nenáhlých ná- ndních ústupků Polákům. Ligin chopil se ného úkolu s plným přesvědčením. On vypra- oval návrhy prvých úlev polskému jazyku v lkolách, jež byly novým školním rokem v skutek uvedeny. U Polákův i Rusů zůstavuje dobrou pa nátku. Polský jazyk v království polském. »Kraj« dovídá se, že správa varšavského učebného okruhu obdržela tyto dni přípis o ministerstva osvěty v Petrohradě, jenž ozna- nuje, že nařízení o vyučování polskému jazyku jo polsku rozprostírá se na všecky středn školy okruhu (t. j. království polského), a tedy nejen na gymnasia mužská, nýbrž i na školy nalné, gymnasia ženská i na školy soukrom jak mužské tak ženské.
Mikuláš II Polák Polákův Rus Praha Francie Petrohrad
6 article
Černá Hora a Rusko. Černohorský následník Danilo byl rakousko- sherským a německým časopisectvem po příčině své svatby s princeznou Meklenburskou tak ze- skandalisován, že passus v novoročním přehledu TI. Iporopa«, dotýkající se této vůbee vážné pro Černou Horu události, nabývá zvlášt- uho významu. Proto jej citujeme. Radostná tato udalosť odehrála se za okol- ností, které vysoko pozdvihují její význam. Vy- volená našeho následníka přináleží k jednomu 1 nejstarších panujících domů v Německu, slo- vanského původu, a zásnuby prohlášeny byly v Petrohradě s požehnáním ruského cara, ochrance Černé Hory, jenž poslal na Cetyi svého strýce velikého knížete Konstantina Kon- stantinoviče, jednoho z nejváženějších členů earského domu Romanových, zdvojnásobuje se tím, že ani smrť následníka ruského trůnu, jež ve tou dobou udála, nebyla s to změniti roz- Oodnutí eara Mikuláše- IIo,aby šťastné- událost taší dodal ještě vyššího významu a potvrdil našemu panujícímu domu svou lásku a ná- Hlonnosť a tím Černou Horu ještě víc obradoval. Tak mladý car osvědčil světu, že naproti Černé Hoře oduševen je týmiž city, které oduševovaly jeho zesnulého otce cara Alexandra III., jenž prohlásil našeho hospodáře knižete Nikoluz svého jediného věrného přítele. K persekuci Poláků v Prusku. Při uvítání arcibiskupa Stablewského dala statkářka Ponikiewská provázeti tohoto jakoby čestnou družinou banderiem, odděném v kra- kovský kroj selský. Soud odsoudil ji a všecky účastníky banderia k velikým pokutám peně- šitým, poněvadž jednalo prý se o politický průvod. Odvolání podané proti neslýchanému tomuto rozsudku bylo zamitnuto.
Danila Konstantinos Romanův Stablewský Rusko Německo Petrohrad Černá Hora Prusko Oodnutí eara Mikuláš
7 article
Anglické osady a válka. »L'Eeonomiste Francais« uveřejňuje právě následující zprávu svého austrálského dopi- sovatele: »Anglické časopisy oznamují, že vyvolala transvaalská válka nejen v Australii, ale i ve všech ostatních zámořských osadách Veliké Britanie ohromné nadšení a že si celé kolontální vojsko zúčastnění na válce protí Burům co nej- vroucněji přeje. Londýnští politikové chtějí mermomocí celý svět o velikém zájmu všech autonomních osad anglických přesvědčiti. Co se Australie, nejbohatší a nejvíce zalidněné britské državy, týká, zdá se býti věc více než přehnaná.
L Eeonomiste Francais Austrálie
8 article
Je známo, jak chytře londýnské ministerstvo vojenství numerickou hodnotu austrálského kon- tingentu omezilo, když se o vyslání prvního oddílu na jihoafrické bojiště jednalo. »Touto procedurou si zajistí » War Office« zdravé jádro, nejlepší mužstvo Australie a vymýt takto vše. ro se z různých příčin k vojenské službě ne- hodi« — psaly tehdy anglické listy. Austrálský kontingent rozdělen jest na úplně samostatné sbory jednotlivých osad a čitá kolem 1000 mužů, z nichž asi třetina jezdenv. Austrálsti »hrdinově« (jak se obyčejně neprávem jmenují) jsou znamenitě vystrojeni a ještě lépe placeni. Dobrovolníci z nov. jižního Wallesu do stávaji následující denní žold: voják 4 sh. 6d = 5.50 kor., desátník 7 sh. = 6.75 kor., poddůstojník 8 sh. = 10.— korun, poručik 19 sh. = 23.75 kor., setník 1 I. 3 sh. 6d. = 29.50 kor. atd. Podobným platem se probouzí vlastenectv austrálských dobrovolníků, kteří z dobre polovice červený vojenský ka- bátec za oblek trestance o překo zaměňovali.
Austrálie War Office sh kora
9 article
Však v lidu nejeví se nikde veliké nadšen pro »obranu říše«. Na tramwayi neb na »ferry- boats« a leckde jinde, kde se s pravými Australci setkávám, neslyšet než málo lichotivé poznámky o nynějším stavu věcí v Natalu atd. Telegramy z bojiště, kterě sydneyské r- dakce hlavních denníků na velikých tabulíeh vyvěšují, vzbuzují dojista menší zájem než výsledky »ericket matchů«. Imperialistické hnutí omezeno v Australii na vyšší politický svět a na žurnalistiku, t.j na malý počet větších středisk. Není ani nej menší pochybnosti, že by se Australci předně o opevnění vlastního pobřeží a území starali kdyby se byla Anglie do války s kteroukoliv evropskou velmocí zapletla a kdyby jim vpád. t. j. obsazení cizím vojskem hrozil. Zachování národního pojítka se starou vlastí je v še, co se může v Londýně od Australie a to jen do jistého času očekávati.« Nic tedy vícel
Natal Austrálie Anglie Londýn
10 article
Obchodní loďstvo hlavních námoř- ních států v r. 1894 a v r. 1899.. V roce 1894 V roce 1899 Množství Tun Množství Tun Veliká Britanie 9333 11.563.997 9044 12,587.90 1,224.285 2099 1,077.40 Britské osady . 2526 1.964.359 3150 2.448.67 Spojené státy. 3283 Německo . . . 1819 1,735,683 1604 2,113. 981 Norsko. . . . . 3394 1,710.313 2663 1,643. 217 1,179.515 1,052.022 1151 Francie . . . . 1174 Italie. . . . . . 1358 796.247 1162 885.748 564 404 719 621.143 Španěly . . . . 877 Rusko . . . . . 1190 492.202 1159 594. 434 Švédsko . . . . 1479 505.711 1373 552.785 Nizozemsko. . 514 442.071 383 444. 450 Dánsko . . . . 844 323.801 760 422.856 Rakousko- Uhry 347 298.674 284 349.814 *) Podáváme doplňkem — dle časopisu »Engi- neering« — k předchozímu již přehledu loďstev vá- lečných. Jeť tedy Rakousko v řadě posledním — co do počtu i co do tun. Volba starosty král. hlav. města Prahy opět bezvýslednou. Za ruchu a napjetl, jež proti předvčerejšku se ještě stupňovalo, přes to, že předem již i dnešní výsledek určiti se dal, konala se včera druhá volba pražského primátora. Nával posluchačstva byl ohromný. Lože i gallerie v pravém slova smyslu nabity. Leč ani tentokrát akt volební neskončil po- sitivně. Nadpoloviční většiny nedosáhl ani ten, ani onen kandidát. Změny, byť pro včerejšek bezvýznamně, doznal pouze počet hlasů, sou- středěných na kandidáta strany svobodomyslné p. dra. Podlipného, novou abseneí: zástupce města král. Vyšehradu p. Koppa, který před- loživ lékařské vysvědčení, do schůze se nedo- stavil, omlouvaje absenci svoji těžkou nemocí. Tím předvčerejší úhrnná cifra hlasů této strany (42) klesla o jednotku, kdežto počet hlasů ve prospěch dra. Vlad. Srba zůstal nedotčen.
Španěl Podlipný Kopp Vlad Srba Británie spojený stát Německo Norsko Francie Rusko Švédsko Nizozemsko Rakousko Uhry Praha Italia
11 article
Včerejší schůze sboru zúčastnilo se členů 86. Nepřítomni byli — jako předevčírem — pp. dr. Scheiner, řed. Pokorný (churaví). inž. Fanta — jak známo — resignoval. Třikráte konána volba a po třikráte oznámil předsedající náměstek týž výsledek; 41 hlasů pro dra. Podlipného a 43 hlasů pro dra. Srba. Tím dospěla záležitost volby primatorské ke stadiu, z něhož jediný východ předpisuje obecní řád, stanovící, že po dvojí bezvýsledné volbě dlužno přikročiti k volbě třetí, při níž rozhodne nadpoloviční většina v šech přítomných členů sboru. Osobu příštího primatora královského města našeho určí výsledek volby dnešní, která svolána byla opět na 195. hod. odpolední. O tom. na kterou stranu kloní se vítězství a kdo sta- rostou bude zvolen, není po dnech předcháze- jíeích pochyby žádné. Tytéž výjevy a projevy před volbou a po bezvýsledné volbě starosty opakovaly se po včerejšku i včera. O vstupenky do lože a n galerii v zasedací síní byl podobný boj včera jako předevčírem. Veliké bylo množství těch. kteří se do zasedací síně nedostali. Shromáždil se na schodišti a v chodbách a zejmene zástup několik set osob čítající, očekával vý- sledek volby před radnicí. Když pak po bez- výsledně volbě p. dr. Podlipný ubíral se s ně- kterými svými přáteli domů, projeveny byly jemu opět nejsrdečnější ovace. Zástup provo- lával neustále »Sláva dru. Podlipnému!« Také prosloveny výkřiky proti straně staročeské, jíž projevována nelibost. Pan dr. Podlipný provázen byl zástupem za neustálého projevování sym- patií až do svého domu, načež se zástup klidně rozešel.
doktor Scheiner Ing Fanta Podlipný Srba Podlipná Sláva doktor
12 article Veřejná schůze voličů
Veřejná schůze voličů konala se na Křivoklátě v sále »u Sýkorů« dne 21. ledna t. r. pořádáním »Sladkovského«, poli- tického spolku pro okres rakovnický a křivo- klátský, za značného účastenství voličů. Schůz zahájil předseda politického spolku pan Frant Pánek, starosta okresu rakovnického, načež pří- tomní říšští a zemští poslanci pp. Udržal a Krumbholz podali podrobnou zprávu o politi- ckých poměrech a vysvětlení na interpelaci p Frant. Vosyky z Bratronic; rokování zúčastnil se dále okresní tajemník rakovnický p. K. Novák a okresní tajemník křivoklátský p. Ant. Truhlář. jenž navrhl jmenem výboru politického spolk ku přijetí tuto resoluci My na veřejné schůzi voličů v Křivokláti dne 21. ledna 1900 shromáždění voličové pro- hlašujeme a usnášíme se bez vášně, s chladnou rozvahou a s klidným soudem opravdových mužů takto: I. Lid český jest do krajní míry uražen, roztrpčen a rozrušen a toto všeobecné a hluboké rozrušení jest dílem němocké intelligence, kterou představovala »nestranná« vláda hr. Clara, když zrušila jazyková nařízení a vzala nám bezohiledně ten kousek práva, jenž nám patří dle práva přirozeného, pšaného i uznaného. Lid český rozrušen jest v celém mravním bytí svém nad tím, že se něco takového vůbec mohlo státi proti všemu právu a spravedlnosti, která jest základem říší.
Sýkora Sladkovský Pánek Udržal Krumbholz František Vosyka K Novák Truhlář Claro Křivoklát Bratronice
13 article
II. Toto hluboké rozrušení lidu českého nedá se uklidniti a ukonejšiti více žádnými sliby, žádným ujišťováním dobré vůle a nestran- nosti vládní, žádným chlácholením se strany poslanců ani žádnými persekucemi, nýbrž jedině dobrými skutky vládními, kterými odčiní se zrušení jazykových nařízení; neboť důvěra důvěřivost českého lidu byla hrozným způsobem zničena naprosto. III. Nezvratně stojíme při státním právu českém, které dává bezpečné základy ku zdra- vému kulturnímu i hospodářskému rozvoji oby vatelstva zemí koruny české, bez rozdílu národ nosti, neústupně trváme na zásadě rovného práva a rovnocennosti a jsme upřímně pro spra- vedlivý mír na zásadě této. Nežádáme jakožto přední a četnější národ v zemích koruny české
14 article
žádných nadpráví a předností pro národ český neuznáme však a nestrpíme také žádného nad- práví jiných národů a jazyků ve vlastech svých nad národem a jazykem svým, nikdy nepřistou- píme na žádný smír, který by zásadám těm od- poroval a všemi prostředky budeme hájiti rovne právo a rovnocennost národní. Proto odmítáme a rozhodně odsuzujeme všechny ony nesvědomité, divoké i uhlazené tajné i veřejné útoky nepřátel svých proti sta- novisku mravnímu národa našeho, jakožto ne- vlastenecké štvaní proti pravému existenčnímu poslání Rakouska, by se stalo záštitou a útul- kem svých rovnoprávných, uspokojených ná- IV. Jsme přesvědčeni o tom, že nedocílí se opravdového smíru a nebude skutečného míru ve státě tomto, dokud rozhodující kruhové vládní nepostaví se skutkem rozhodně a neodvolatelně na stanovisko rovného práva a rovnocennosti národní. Pak teprve přijdou i tak zvaní svo bodomyslní a křesťansko-sociální Němci k po znání, že pravá svobodomyslnost a duch kře- sťanský nutně požaduje a uznává stejnou spra- vedlnost, rovné právo pro všechny národy nikoli jen pro některé, že nelidskými, bídným stvůrami jsou ti, kdož pod praporem svobodo- myslnosti a křesťanství odpírati chtějí rovné právo, ať tomu nejposlednějšímu člověku, ao celým kulturním národům V. Ohražujeme se proti tomu, aby se nám dostalo práva a spravedlnosti jen potud a jen tehdy, když a pokud by to jisté strany neb ko terie připustiti a strpěti chtěly, jelikož rovné právo a rovnocennost jest naším oprávněným požadavkem a jediným spravedlivým a nestran- ným základem míru i existence státu bez ohledu na to, je-li to vhod či nevhod nemravnému a nešlechetnému stanovisku takových živlů.
Němec Rakousko
15 article
VI. Děkujíce pp. poslancům za to, že mužně a rozhodně zastávali přesvědčení a stano- visko národa našeho, žádáme je, by i nadále prováděli nejostřejší a nejkrajnější opposici, dokud národu našemu nebude skutkem dáno a zabezpečeno ono oprávněně a spravedlivé po- stavení ve státě, kterého ku volnému a zdra- vému rozvoji svému potřebuje a kterého se do- volává jakožto svobodný a svéprávný národ.« Resoluce tato byla se všeobecným sou- hlasem jednohlasně přijata, což i opačnou zkouškou zjištěno. Pan poslanec Udržal na to velmi účinně volal po jednotě a všeobecném uvědomění a důsledné činnosti všeho občanstva a vybízel, by voličové sledovali a posuzovali jak poslance, tak i sebe a své samosprávné úřady, zdali každý koná řádně svou povinnost. Schůze na to prohlášena skončenou do- slovem pana předsedy, jenž vřele povzbuzoval ku spolčení se všeho občanstva ve »Sladkov- ském«, aby tento mohl co nejvýdatněji působiti dle stanov svých v zájmu občanstva. Po schůz této, jež měla průběh vážný a důstojný, roz- cházeli se účastníci za zpěvu a provolávání po- vzbuzujících hesel.
Udržal
17 title
Schůze voličů v Karlíně.
Karlín
18 article Občanský klub v Karlíně svolal
Občanský klub v Karlíně svolal na včerejšek večer do sálu hostince pana Šu- stery ve Vítkově ulici schůzi měst s k kurie, na které pojednal posl. p. dr. Enge o politické situaci. Schůzi velmi četně navštívenou zahájil po 8. hodině předseda klubu p. dr. Vejvar přečetl telegram, jejž obdržel od posl. dra Kaizla, jenž zní: »Tlumočte, prosím, shromážděným voličům můj nejsrdečnější pozdrav. Na brzkou shle- danou.« Vyloživ účel schůze a představiv poslanee dra. Engla, žádal, by přitomní vyslechly jeho slova a zároveň upřímně a poctivě a důrazn projevili své názory, jak nazírají na dnešní po- litickou motanici a zmotanou scenerii. Poměry dnešní možno porovnati se situací z r. 1848 Vinou toho jest, že stát nechtěl a nechce uzná vati, ba přímo zapíral a zapírá veškery právní a mravní základy jsoucnosti a základní pra vidla, že rakouský stát má plniti svůj histo rický úkol ku všem národům a míti k nim spravedlivé a stejné ohledy. Tak jest tomu po 50 letech po dopise Palackého do Frankfurtu Poukázav k rozpínavosti německého chau- vinismu, podotkl, že povolána nová vláda, b zjednala smír mezi Čechy a Němci, vláda. která složena jest velkou většinou z přívrženců německé levice. Jelikož kromě toho se sděluje. že za základ vyjednávání má se vzíti svato- dušní program Němců (Různé hlasy !), jest zá- hodno zvěděti, jak zachová se k tomu česká delegace a její zástupci při vyrovnávání a zda se ho zúčastní Posl. dr. Engel uvítán hlučným polleskem, vzpomíná slov, jež řekl s téhož místa v drivější schůzi, když odmítl podezření, že by hr. Thun mohl zrušiti jazyková nařízení a skutečně vláda hr. Thuna, ve které zasedal i poslanec za Karlin dr. Kaizl, toho neučinila.
Šu doktor Enge Vejvar Kaizl Palacký Němec Posl Engel Thun Karlin Karlín Vítkov Frankfurt Čechy
19 article
Vyloživ příčiny pádu vlády této, jež byla ochrankyní hospodářských poměrů poloviny této říše a odejíti musila, protože nechtěla zrušiti Čechům dané slovo, přešel ku vládě hr. Clara, který naprosto neznal akluálních poměrů a proudů, které rozhodují v říšské radě. Hr Clary byl ministrem německé poruky německých pohlavárů, který, když otázka česká vyložena, řekl, že uznává oprávněnost českých požadavků, ale dodal, že splniti jich nesmí, po- něvadž mu to Němci nedovoli. (Veselost.) Nesmí se pustiti se zřetele, že nejedná se dnes jen o nás Čechy, nýbrž i o útvar říše. a když řečník viděl onu nezměrnou lehkomysl nost, s jakou bylo jednáno a kterou zaviněny byly všechny konce, tu ne jako Čech, nýbrž jako příslušník státu předložil si často otázku Pro boha, kam to spějeme! V době té ozývaly se stesky proti české delegaci, ale výsledky uká- zaly, že nazírání české delegace na situaci bylo správné a že i její postup byl správný. Vláda hr. Clara svůj úkol vykonala a přišla nyní vláda nová, Körbrova, jejíž ustavení trvalo dostí dlouho. Vzpomene-li si člověk, co se ze- jmena od 2 let děje, že jedna myšlenka jest v Rakousku vedoucí, totiž, že když ministerstvo, opírající se o některou stranu, nechce protin něco vykonati, povolá se nové, jež to provede a odejde, načež opět nové ministerstvo, jež po- nechává tento čin předešlé vlády na její vrub. uvítá se v rukavičkách. Tak stalo se s mini sterstvem Gautschovým i hr. Clara.
Čecho Claro Němec Gautschův Hradec Čechy Rakousko
20 article
Od českého národa se čeká, že založí ruku v klín a že řekne, že ministerstvo Körbrovo nemá neduh zrušení jazykových nařízení od na- rození, ale kdo tak mysli, velice se zmýli. Česká delegace dobře jest si vědoma, že na činu vlády hraběte Clara spolupodepsáno jes i jméno Körbrovo, Jest možno, že se v nejbližších dnech si tnace poněkud objasní. Nechť stane se cokoli čeští poslanci zaujali proti každé vládě, přá- telské i nepřátelské, stanovisko věcné. (Pochvala. Řekli jsme: Trváme při svých zásadách, po- něvadž při nejpečlivějším a nejbedlivějším zkou- mání mušíme říci: V ničem nepřekročujeme svého vlastního práva a také v ničem cizího práva se nedotýkáme. (Výborně!) To tvoři sílu našeho postavení, poněvadž můžeme tak podí- vati se každému do očí. (Výborně!) To jest také příčina, že mohli se poslane usněsti, že kdekoli a kdokoli uzná za vhodné. povolati nás k nějakým poradám, není pro ná naprosto žádné příčiny, abychom se těmto roz- hovorům vyhýbali. (Výborně!) Naše věe jest dobrá a poctivá a nemáme žádné přičiny, abychom ve kterékoli chvíli vůči komukoli vzdávali se přiležitosti, jí se také poctivě a mužně zastati. (Výborně!) V tom nechť shledává se příčina odhodlání že poslanci čeští nikdy neodmítli, dostavitis k poradám o smír a že asi — věc ještě roz hodnuta není, poněvadž pozvání k novým po- radám do té chvíle nedošlo — že asi — dle názoru řečníka — dostaví se ku konferenci. o které se tak mnoho mluví. Ale jedna věc dotýká se nás trpce, trapněji nežli různé postupy proti našemu právu, totiž že se podceňuje, že se popírá a umlčuje fakt že jsme to byli vždy my, kteří přinesli jsme obětí, kteří ukázali jsme nejlepší vůli a v mno- hých cenných věcech povolíli. V tom spočívá veškera nespravedlnost, neupřímnost a nedosta- tek dobré vůle na stranách ostatních.
Claro Körbrův
21 article
Byl obětován i Gautsch, který zajisté ne- byl stranníkem Čechů, nýbrž rozhodným Němcem a ještě rozhodnějším Rakušanem, padl proto, co učinil proti nám, poněvadž v tom přece byla jakási míra spravedlnosti k nám. Řečník pak zabývá se neochotou a no upřímností Němců v otázce smíru a prohlašuje že existence státu na jich dobré vůli nevisí. (Výborně!) Dotknuv se svatodušního programu Němeů praví, že Češi pobratimců svých neopustí (Po- tlesk.), toho nevděku na nejvěrnějších spo- jencích se nedopustí. (Potlesk.) To týká se ze- jmena Moravy a Slezska. (Pochvala.) Na porady ve Vídni nebudou poslanci hle- děti jinak, nežli na průpravy a seznají v jed- nání intence vlády a neukážou se zapomnětlivými. Kdo by myslil, že zapomenou na Chorvaty Slovince, byl by v bludu, ze kterého jej vy vedou. (Výborně! Potlesk.) V příčině taktického postupu poukázal řečník na výtku chabého postupu a prohlásil že v politickém zápase cení více pevnosť na- stoupenou po pevné rozvaze, nežli krajní po- stup, který může věsti v záhubu. Tuto pevnost nechť národ ocení. V dalším poukazuje řečník, že jest třeb doplnění politické výchovy v našem národě (Souhlas.) a že nesmí se z myslí vymítiti dů- věra v počestné jednání toho, komu svěřen mandát a přeje si, aby slova, jež pronesl, pro- nikla i dále mimo sál, v němž se schůze pořádá.
Gautsch Čecho Němec Rakušan Čech Chorvat Morava Slezsko Vídeň
22 article
Přežili jsme, končí, mnoho vlád, horšíeh i lepších a kdo déle jest ve veřejnosti činným, ví, jaké býly poměry, když stačil telegram ne- známého pisálka, aby v Čechách zastaveny byly na př. volby; kdo to všechno zná a ví, ne- popře, že skutečně učinili jsme velký pokroka netřeba se báti, že by mohla přijíti vláda, která by myslila, že dragonádami stísní český li v jeho právu. (Výborně!) Co se nepodařilo dříve, o tom mysliti, že se podaří dnes, jest přímo směšné. (Výborně!) Přečkali jsme vlády horší a byli jsme zde. Při- šel ten či onen a myslil, že nás zdeptá. Př- čkali jsme jej. Zemřel neb bůh ví, kde se na- lézá v ústraní, ale český národ žije a domáhá se dále svých práv. (Výborně! Potlesk.) V poslední době hlásáno s takovou sebe- důvěrou, že přišla chvíle, ukázati českému ná- rodu, že se musí poddati, nebo že násilím poddajnost na něm vynutí. (Veselost.) A jak dlouho trvala vláda hr. Clara? Hrabě Clary še a my jsme zde. (Veselost.) Přišel Wittek, ale netrvalo to ani měsíc a šel, kdežto my jsme zde. (Výborně!) Přišel nyní rytíř Körber, jest zde a my také. (Hlučná veselosť.) Nepřeji mu nic zlého (Hlasy: My také ne !), ale že zde budeme déle, nežli on, to, myslím, jest všech nás odůvodněné přesvědčení. (Výborně ! Hlučný potlesk.) Pan dr. Lokay praví, že ze slov poslanee dra. Engla vysvitá, jak jest situace těžká a že voliči uznávají, že delegace česká činila vše možné. Jsou však některé věci, o nichž jes záhodno, by poslanci seznali o nich minění vo- ličstva. Boj namířen nyní hlavně proti našemu jazyku, ale nechť jest jasno, že Češi v Čechách. na Moravě a ve Slezsku jsou v nynějším boji solidární v otázce této i v otázce státoprávní.
Claro Wittek Körber doktor Lokay Čech Čechy Morava Slezsko
23 article
Kdyby poslanci mlčky přistoupili na chy staný modus porad, obávají se voliči, že se bude zdáti, že opouštějí program státoprávní že přistupují na svatodušní program německý obávají se, že na Moravě má se dostati Čechům práv méně a že na Čechy ve Slezsku se vůbee zapomene. Řečník navrhuje, by schůze prohlásilaa Majíce úplnou důvěru v poslance své, žádáme od nich, by zúčastnili se jen konferencí, na kterých by se jednalo o právech Čechů v Če- chách, na Moravě i ve Slezsku zároveň, aby zásada rovnoprávnosti provedena byla na základě kabinetního listu ze dne 8. dubna 1848, jenž stal se zákonem, a konečně aby delegace česká od státoprávního programu ani na píď ne- ustoupila. Pan Sýkora praví, že v národě jeví se jakási chabost a že poslanci měli by býti více podporováni. Také v neustálém podávání ruky ke smírn nastati by měla určitá mez. Tato chabost jeví se i u žurnalistiky, což odůvodňuje tím, jak píše o jmenování jednoho ministra, ač měli býti tam čtyři. Nelze se diviti, když někdo táže se, kde to byl, s kým druhý mluvil a dostane odpověd »To byl nějaký Čech, protože Čech nahioru ne- může, ministrem se nestane a generálem také ne. (Výborně!) A nikdy Slovaně v Rakousku nemohli by zaujímati tak ponížené postavení, kdybychom sebevědoměji vystupovali. To se má díti i v ohledu národohospodářském, o čemž obšírněji se zmiňuje. Pan Štybie prohlašuje, že staré přlsloví praví, že dobře jest mluvit, ale ještě lépe mlčet a dovozuje, že stále na něco žehráme, ale sami to provozujeme, tak na př. chodíme přes vše ku svým nepřátelům, čímž hospodářsky velice trpíme. Každý ať jest přímý, ať přestanou mezi námi třenice a voli se muži, kteří hájí celek. (Pochvala.) Pan Čuba žádá, by se pamatovalo i n početnou českou menšinu ve Vídní a žádá, by se to pojalo do resoluce. Po té navrhuje
Čecho Sýkora Čo Štybie Čuba Morava Čechy Slezsko Rakousko Vídeň
24 article
resoluci: My voličové karlínšti, po vyslech- nutí zprávy p. drem. Englem, předsedou české delegace na říšské radě, v dnešní ve- řejné schůzi přednesené, usnášíme se na ná sledovní resoluci: 1. Pociťujíce odvolání jazykových nařízení nejen jako přikré bezpráví, ale přímo jako urážku cti národa českého, dáváme delegaci české na uváženou, má-li v době, kdy satis- fakce národu našemu ni v nejmenší míře dána nebyla, bráti účasť na vládou chysta- ných smírčích konferencích; 2. v případě, že by tak učinili z důvodů taktických, budiž zásada naprosté spravedl- nosti a úplné rovnosti v rámci našich státo- právních desiderií, výhradným vodítkem smir- čího jednání českých delegátů.
25 article
3. Dále budiž naléháno u příležitostité vzhledem k tomu, že Vídeň jest residenčním hlavním městem celé říše, aby ve Vidní upra- veny byly jazykové a národnostní poměry Slovanů tam žijících způsobem, jich národ- nost a kulturní vývin zabezpečujícím — jak ostatně pojem státního rakouského občanství to přikazuje! (Výborně !) 4. Konečně, vyslovujíce řišskému poselstvu českému plné uznání jeho zdatné obstrukční činnosti na říšské radě, jakož i plné uznání opposičního vystoupení českých zástupcův rakouské delegaci — chováme pevnou naději, že týmž směrem i nadále postupovati budou poslanci naši tak dlouho, pokud nepřikročí se k uspokojení spravedlivých požadavků ná- roda českého. (Výborně!) Posl. p. dr. Eugel prohlašuje, že pozvání ke konferencím dosud nedošlo, nýbrž mluvilo se o tom. Čeští poslanci jsou rozděleni. Jest tu klub velkostatkářský, svobodomyslný a jsou i poslanci, kteří jsou mimo. Bylo by chybou, kdyby ve věci celého národa vylučovaly se ostatní strany ze spolupůsobení, naopak, řečník položil důraz při rozmluvách ve Vídni na (e. že má býti vzat zřetel ke všem politickým smě- rům v Čechách a doufá, že se tak stane. (Vý- borně.)
Posl doktor Eugel Vídeň Čechy
26 article
Podklad, na jakém se konference budou konati, není dosud poslancům znám a proto zvěsti, které uvedeny, jsou předčasny ; ale řečník má dojem, že vůbec ještě žádný pod- klad pro konference není. Čeští poslanci zacho- vají se při nich tak, aby vše, co učiní, mohli před celou českou veřejností poctivě zodpovědět. (Výborně !) Dosáhneme-li, abychom byli hospodářsky silnými, domůžeme se snáze politických úspěchů. Strom, není-li dobře živen, nemůže nésti dobré ovoce. Jen zdravý a hospodářsky silný národ má zabezpečenu budoucnost. V tom souhlasí řečník s tím, co bylo řečeno, avšak není přítelem žádného násill. Také, co řečeno o vysokých kruzích, řečník úplně podepíše, ale žádá, by český národ pozbyl jedné vlastnosti, totiž nedůvěry ke všemu vyš- šímu, která jeví se i teď. Domůže li se Čech vyššího postavení, jest hned podezřelým a řekne se, tomu nesmíme věřiti. To musí jednou pře- stati. O této vlastnosti českého lidu jeho ne- přátelé vědí a snaží se proto, by rozseli mezi ním a jednotlivci, kteři postoupili výše, ne- důvěru.
27 article
Podezření takové, které namířeno bylo ze- jmena proti jedné osobě (Hlasy: Kaizl), bylo naprosto neodůvodněně. (Výborně!) Co se týče slov pana Sýkory o obeslání konferencí, prohlašuje řečník, že česká delegace z něho nikoho nevylučuje a jde dále a nevylučuje z něho ani sociální demokraty. (Výborněl Potlesk.) Řečník jde v příčině požadavku rovno- právnosti dále, nežli žádali řečníci, klada důraz na to, že čeští poslanci položi váhu i na požadavky Jihoslovanů a že neučiní přirozené právo českého národa odvislým od souhlasu nikoho. (Výborně!) Jest-li Němci zaujmou stanovisko nespra- vedlivé a ukáže se, že chtějí boj, nezbude nežli přijati to, co odpůrce žádá. Nastane-li okamžik boje, bude k tomu dáno heslo a budeme bojo- vati za věc spravedlivou. Bude-li heslo k boji dáno a všichni se mu podrobíme, nemám — končí řečník — žádné obavy o výsledek boje, když celý český národ, podporován sympatiemi pobratimců, do něho se pustí. (Výborně! Potlesk.) Pan dr. Lokay k dolazu předsedy pro- hlašuje, že od návrhu svého upouští, jelikož pojat jest v navržené resoluci.
Kaizl Sýkora Jihoslovan Němec doktor Lokay
28 article
Resoluce schvaluje se pak jednomyslně, což zjištěno zkouškou opačnou. Dále ujal se slova ještě p. Štybic, načež předseda pan dr. Vejvar kladl důraz na so- lidaritu Slovanů v Rakousku. Když nikdo na jeho dotaz z přítomných již k slovu se nehlásil, povstal znovu pan dr. Engel a pravil: Děkuji za jednomyslné přijetí resoluce, ve které obsažen jest projev důvěry celé naší delegaci. Děkuji tím vřeleji, poněvadž mi známo, že na některých místech a v jiných shromážděních neměli jsme příležitosti, konsta- tovati takový jednomyslný souhlas s naším jed- náním. Mluvil jsem dříve o tom, že právě s ne- přátelské strany hledí se působiti k tomu, aby osoby, požívající vlivu a jistého postavení, které svou věcnou znalostí a pílí velice mnoho mohou v daných poměrech nám prospěti a mnoho zlého zameziti, tyto osoby staly se terčem útoků, které směřují k tomu, podraziti jim nohy. Nebudu jmenovati nikoho, ale poněvadž váš projev důvěry české delegaci jest jednomyslný a obsahuje celou českou delegaci, dovolte, abych
Štybic doktor Vejvar Engel Rakousko Slovan