1
masthead
26. ledna 1900. Císlo 25
4
article
Z Těšína sděluje se »Nov. Reformě«, že
dzhý spor o školu mezi českým a pol-
ikým obyvatelstvem v Doubravě vy-
žen rozhodnutím zemské školní rady v ten smysl,
hpři prvních třech třídách zřízeny budou parallelky,
piny pro děti české s vyučovacím jazykem českým,
fahé pro Poláky s vyučovacím jazykem polským.
etřidě čtvrté a páté dle slezských řádů musí se
mčovati německy. Avšak i tu bude pro děti české
ština, pro děti polské polština povinným před-
nlíem vynčovacím. Toto rozřešení sporu česko-
nlského máme za nynějších poměrů ve Slezsku z
ela rozumné. Bylo by si přáti, aby podobným
pěsobem byl uklizen školní spor také v blízkých
Úazech.
Polák
Těšín
Doubrava
Slezsko
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. ledna.
Ligin j.
Ve Francii zemřel popečitel učebného
struhu varšavského, Ligin. Choroba donutila
ži, aby v cizině hledal uzdravení, ale míst
sko nalezl tam hrob.
Ligin, dříve professor matematiky na
olesské universitě, byl na důležité místo pope-
člele varšavského učebného okruhu povolánr.
1896, aby společně s kn. Imerefinským po-
nahal caru Mikuláši II. uváděti v královstv
plském »nový kurse, politiku nenáhlých ná-
ndních ústupků Polákům. Ligin chopil se
ného úkolu s plným přesvědčením. On vypra-
oval návrhy prvých úlev polskému jazyku v
lkolách, jež byly novým školním rokem v
skutek uvedeny.
U Polákův i Rusů zůstavuje dobrou pa
nátku.
Polský jazyk v království polském.
»Kraj« dovídá se, že správa varšavského
učebného okruhu obdržela tyto dni přípis o
ministerstva osvěty v Petrohradě, jenž ozna-
nuje, že nařízení o vyučování polskému jazyku
jo polsku rozprostírá se na všecky středn
školy okruhu (t. j. království polského), a tedy
nejen na gymnasia mužská, nýbrž i na školy
nalné, gymnasia ženská i na školy soukrom
jak mužské tak ženské.
Mikuláš II
Polák
Polákův
Rus
Praha
Francie
Petrohrad
6
article
Černá Hora a Rusko.
Černohorský následník Danilo byl rakousko-
sherským a německým časopisectvem po příčině
své svatby s princeznou Meklenburskou tak ze-
skandalisován, že passus v novoročním přehledu
TI. Iporopa«, dotýkající se této vůbee
vážné pro Černou Horu události, nabývá zvlášt-
uho významu. Proto jej citujeme.
Radostná tato udalosť odehrála se za okol-
ností, které vysoko pozdvihují její význam. Vy-
volená našeho následníka přináleží k jednomu
1 nejstarších panujících domů v Německu, slo-
vanského původu, a zásnuby prohlášeny byly
v Petrohradě s požehnáním ruského cara,
ochrance Černé Hory, jenž poslal na Cetyi
svého strýce velikého knížete Konstantina Kon-
stantinoviče, jednoho z nejváženějších členů
earského domu Romanových, zdvojnásobuje se
tím, že ani smrť následníka ruského trůnu, jež
ve tou dobou udála, nebyla s to změniti roz-
Oodnutí eara Mikuláše- IIo,aby šťastné- událost
taší dodal ještě vyššího významu a potvrdil
našemu panujícímu domu svou lásku a ná-
Hlonnosť a tím Černou Horu ještě víc obradoval.
Tak mladý car osvědčil světu, že naproti Černé
Hoře oduševen je týmiž city, které oduševovaly
jeho zesnulého otce cara Alexandra III., jenž
prohlásil našeho hospodáře knižete Nikoluz
svého jediného věrného přítele.
K persekuci Poláků v Prusku.
Při uvítání arcibiskupa Stablewského dala
statkářka Ponikiewská provázeti tohoto jakoby
čestnou družinou banderiem, odděném v kra-
kovský kroj selský. Soud odsoudil ji a všecky
účastníky banderia k velikým pokutám peně-
šitým, poněvadž jednalo prý se o politický
průvod. Odvolání podané proti neslýchanému
tomuto rozsudku bylo zamitnuto.
Danila
Konstantinos
Romanův
Stablewský
Rusko
Německo
Petrohrad
Černá Hora
Prusko
Oodnutí eara Mikuláš
7
article
Anglické osady a válka.
»L'Eeonomiste Francais« uveřejňuje právě
následující zprávu svého austrálského dopi-
sovatele:
»Anglické časopisy oznamují, že vyvolala
transvaalská válka nejen v Australii, ale i ve
všech ostatních zámořských osadách Veliké
Britanie ohromné nadšení a že si celé kolontální
vojsko zúčastnění na válce protí Burům co nej-
vroucněji přeje. Londýnští politikové chtějí
mermomocí celý svět o velikém zájmu všech
autonomních osad anglických přesvědčiti. Co se
Australie, nejbohatší a nejvíce zalidněné britské
državy, týká, zdá se býti věc více než přehnaná.
L Eeonomiste
Francais
Austrálie
8
article
Je známo, jak chytře londýnské ministerstvo
vojenství numerickou hodnotu austrálského kon-
tingentu omezilo, když se o vyslání prvního
oddílu na jihoafrické bojiště jednalo. »Touto
procedurou si zajistí » War Office« zdravé jádro,
nejlepší mužstvo Australie a vymýt takto vše.
ro se z různých příčin k vojenské službě ne-
hodi« — psaly tehdy anglické listy.
Austrálský kontingent rozdělen jest na úplně
samostatné sbory jednotlivých osad a čitá kolem
1000 mužů, z nichž asi třetina jezdenv.
Austrálsti »hrdinově« (jak se obyčejně neprávem
jmenují) jsou znamenitě vystrojeni a ještě lépe
placeni. Dobrovolníci z nov. jižního Wallesu do
stávaji následující denní žold: voják 4 sh. 6d
= 5.50 kor., desátník 7 sh. = 6.75 kor.,
poddůstojník 8 sh. = 10.— korun, poručik
19 sh. = 23.75 kor., setník 1 I. 3 sh. 6d.
= 29.50 kor. atd.
Podobným platem se probouzí vlastenectv
austrálských dobrovolníků, kteří z dobre
polovice červený vojenský ka-
bátec za oblek trestance o překo
zaměňovali.
Austrálie
War Office
sh
kora
9
article
Však v lidu nejeví se nikde veliké nadšen
pro »obranu říše«. Na tramwayi neb na »ferry-
boats« a leckde jinde, kde se s pravými
Australci setkávám, neslyšet než málo lichotivé
poznámky o nynějším stavu věcí v Natalu atd.
Telegramy z bojiště, kterě sydneyské r-
dakce hlavních denníků na velikých tabulíeh
vyvěšují, vzbuzují dojista menší zájem než
výsledky »ericket matchů«.
Imperialistické hnutí omezeno v Australii
na vyšší politický svět a na žurnalistiku, t.j
na malý počet větších středisk. Není ani nej
menší pochybnosti, že by se Australci předně
o opevnění vlastního pobřeží a území starali
kdyby se byla Anglie do války s kteroukoliv
evropskou velmocí zapletla a kdyby jim vpád.
t. j. obsazení cizím vojskem hrozil. Zachování
národního pojítka se starou vlastí je v še, co
se může v Londýně od Australie a to jen do
jistého času očekávati.« Nic tedy vícel
Natal
Austrálie
Anglie
Londýn
10
article
Obchodní loďstvo hlavních námoř-
ních států v r. 1894 a v r. 1899..
V roce 1894 V roce 1899
Množství Tun Množství Tun
Veliká Britanie 9333 11.563.997 9044 12,587.90
1,224.285 2099 1,077.40
Britské osady . 2526
1.964.359 3150 2.448.67
Spojené státy. 3283
Německo . . . 1819
1,735,683 1604 2,113. 981
Norsko. . . . . 3394 1,710.313 2663 1,643. 217
1,179.515
1,052.022 1151
Francie . . . . 1174
Italie. . . . . . 1358 796.247 1162 885.748
564 404 719
621.143
Španěly . . . . 877
Rusko . . . . . 1190 492.202 1159 594. 434
Švédsko . . . . 1479 505.711 1373 552.785
Nizozemsko. . 514 442.071 383 444. 450
Dánsko . . . . 844 323.801 760
422.856
Rakousko- Uhry 347 298.674 284 349.814
*) Podáváme doplňkem — dle časopisu »Engi-
neering« — k předchozímu již přehledu loďstev vá-
lečných. Jeť tedy Rakousko v řadě posledním — co
do počtu i co do tun.
Volba starosty král. hlav. města
Prahy opět bezvýslednou.
Za ruchu a napjetl, jež proti předvčerejšku
se ještě stupňovalo, přes to, že předem již
i dnešní výsledek určiti se dal, konala se včera
druhá volba pražského primátora.
Nával posluchačstva byl ohromný. Lože
i gallerie v pravém slova smyslu nabity.
Leč ani tentokrát akt volební neskončil po-
sitivně. Nadpoloviční většiny nedosáhl ani ten,
ani onen kandidát. Změny, byť pro včerejšek
bezvýznamně, doznal pouze počet hlasů, sou-
středěných na kandidáta strany svobodomyslné
p. dra. Podlipného, novou abseneí: zástupce
města král. Vyšehradu p. Koppa, který před-
loživ lékařské vysvědčení, do schůze se nedo-
stavil, omlouvaje absenci svoji těžkou nemocí.
Tím předvčerejší úhrnná cifra hlasů této strany
(42) klesla o jednotku, kdežto počet hlasů ve
prospěch dra. Vlad. Srba zůstal nedotčen.
Španěl
Podlipný
Kopp
Vlad
Srba
Británie
spojený stát
Německo
Norsko
Francie
Rusko
Švédsko
Nizozemsko
Rakousko
Uhry
Praha
Italia
11
article
Včerejší schůze sboru zúčastnilo se členů
86. Nepřítomni byli — jako předevčírem —
pp. dr. Scheiner, řed. Pokorný (churaví).
inž. Fanta — jak známo — resignoval.
Třikráte konána volba a po třikráte
oznámil předsedající náměstek týž výsledek;
41 hlasů pro dra. Podlipného a 43
hlasů pro dra. Srba.
Tím dospěla záležitost volby primatorské
ke stadiu, z něhož jediný východ předpisuje
obecní řád, stanovící, že po dvojí bezvýsledné
volbě dlužno přikročiti k volbě třetí, při níž
rozhodne nadpoloviční většina v šech
přítomných členů sboru.
Osobu příštího primatora královského města
našeho určí výsledek volby dnešní, která
svolána byla opět na 195. hod. odpolední. O tom.
na kterou stranu kloní se vítězství a kdo sta-
rostou bude zvolen, není po dnech předcháze-
jíeích pochyby žádné.
Tytéž výjevy a projevy před volbou a po
bezvýsledné volbě starosty opakovaly se po
včerejšku i včera. O vstupenky do lože a n
galerii v zasedací síní byl podobný boj včera
jako předevčírem. Veliké bylo množství těch.
kteří se do zasedací síně nedostali. Shromáždil
se na schodišti a v chodbách a zejmene
zástup několik set osob čítající, očekával vý-
sledek volby před radnicí. Když pak po bez-
výsledně volbě p. dr. Podlipný ubíral se s ně-
kterými svými přáteli domů, projeveny byly
jemu opět nejsrdečnější ovace. Zástup provo-
lával neustále »Sláva dru. Podlipnému!« Také
prosloveny výkřiky proti straně staročeské, jíž
projevována nelibost. Pan dr. Podlipný provázen
byl zástupem za neustálého projevování sym-
patií až do svého domu, načež se zástup klidně
rozešel.
doktor
Scheiner
Ing
Fanta
Podlipný
Srba
Podlipná
Sláva doktor
12
article
Veřejná schůze voličů
Veřejná schůze voličů
konala se na Křivoklátě v sále »u Sýkorů« dne
21. ledna t. r. pořádáním »Sladkovského«, poli-
tického spolku pro okres rakovnický a křivo-
klátský, za značného účastenství voličů. Schůz
zahájil předseda politického spolku pan Frant
Pánek, starosta okresu rakovnického, načež pří-
tomní říšští a zemští poslanci pp. Udržal a
Krumbholz podali podrobnou zprávu o politi-
ckých poměrech a vysvětlení na interpelaci p
Frant. Vosyky z Bratronic; rokování zúčastnil
se dále okresní tajemník rakovnický p. K. Novák
a okresní tajemník křivoklátský p. Ant. Truhlář.
jenž navrhl jmenem výboru politického spolk
ku přijetí tuto resoluci
My na veřejné schůzi voličů v Křivokláti
dne 21. ledna 1900 shromáždění voličové pro-
hlašujeme a usnášíme se bez vášně, s chladnou
rozvahou a s klidným soudem opravdových
mužů takto:
I. Lid český jest do krajní míry uražen,
roztrpčen a rozrušen a toto všeobecné a hluboké
rozrušení jest dílem němocké intelligence, kterou
představovala »nestranná« vláda hr. Clara, když
zrušila jazyková nařízení a vzala nám bezohiledně
ten kousek práva, jenž nám patří dle práva
přirozeného, pšaného i uznaného. Lid český
rozrušen jest v celém mravním bytí svém nad
tím, že se něco takového vůbec mohlo státi
proti všemu právu a spravedlnosti, která jest
základem říší.
Sýkora
Sladkovský
Pánek
Udržal
Krumbholz
František
Vosyka
K Novák
Truhlář
Claro
Křivoklát
Bratronice
13
article
II. Toto hluboké rozrušení lidu českého
nedá se uklidniti a ukonejšiti více žádnými
sliby, žádným ujišťováním dobré vůle a nestran-
nosti vládní, žádným chlácholením se strany
poslanců ani žádnými persekucemi, nýbrž jedině
dobrými skutky vládními, kterými odčiní se
zrušení jazykových nařízení; neboť důvěra
důvěřivost českého lidu byla hrozným způsobem
zničena naprosto.
III. Nezvratně stojíme při státním právu
českém, které dává bezpečné základy ku zdra-
vému kulturnímu i hospodářskému rozvoji oby
vatelstva zemí koruny české, bez rozdílu národ
nosti, neústupně trváme na zásadě rovného
práva a rovnocennosti a jsme upřímně pro spra-
vedlivý mír na zásadě této. Nežádáme jakožto
přední a četnější národ v zemích koruny české
14
article
žádných nadpráví a předností pro národ český
neuznáme však a nestrpíme také žádného nad-
práví jiných národů a jazyků ve vlastech svých
nad národem a jazykem svým, nikdy nepřistou-
píme na žádný smír, který by zásadám těm od-
poroval a všemi prostředky budeme hájiti rovne
právo a rovnocennost národní.
Proto odmítáme a rozhodně odsuzujeme
všechny ony nesvědomité, divoké i uhlazené
tajné i veřejné útoky nepřátel svých proti sta-
novisku mravnímu národa našeho, jakožto ne-
vlastenecké štvaní proti pravému existenčnímu
poslání Rakouska, by se stalo záštitou a útul-
kem svých rovnoprávných, uspokojených ná-
IV. Jsme přesvědčeni o tom, že nedocílí
se opravdového smíru a nebude skutečného míru
ve státě tomto, dokud rozhodující kruhové vládní
nepostaví se skutkem rozhodně a neodvolatelně
na stanovisko rovného práva a rovnocennosti
národní. Pak teprve přijdou i tak zvaní svo
bodomyslní a křesťansko-sociální Němci k po
znání, že pravá svobodomyslnost a duch kře-
sťanský nutně požaduje a uznává stejnou spra-
vedlnost, rovné právo pro všechny národy
nikoli jen pro některé, že nelidskými, bídným
stvůrami jsou ti, kdož pod praporem svobodo-
myslnosti a křesťanství odpírati chtějí rovné
právo, ať tomu nejposlednějšímu člověku, ao
celým kulturním národům
V. Ohražujeme se proti tomu, aby se nám
dostalo práva a spravedlnosti jen potud a jen
tehdy, když a pokud by to jisté strany neb ko
terie připustiti a strpěti chtěly, jelikož rovné
právo a rovnocennost jest naším oprávněným
požadavkem a jediným spravedlivým a nestran-
ným základem míru i existence státu bez ohledu
na to, je-li to vhod či nevhod nemravnému a
nešlechetnému stanovisku takových živlů.
Němec
Rakousko
15
article
VI. Děkujíce pp. poslancům za to, že
mužně a rozhodně zastávali přesvědčení a stano-
visko národa našeho, žádáme je, by i nadále
prováděli nejostřejší a nejkrajnější opposici,
dokud národu našemu nebude skutkem dáno a
zabezpečeno ono oprávněně a spravedlivé po-
stavení ve státě, kterého ku volnému a zdra-
vému rozvoji svému potřebuje a kterého se do-
volává jakožto svobodný a svéprávný národ.«
Resoluce tato byla se všeobecným sou-
hlasem jednohlasně přijata, což i opačnou
zkouškou zjištěno. Pan poslanec Udržal na to
velmi účinně volal po jednotě a všeobecném
uvědomění a důsledné činnosti všeho občanstva
a vybízel, by voličové sledovali a posuzovali
jak poslance, tak i sebe a své samosprávné
úřady, zdali každý koná řádně svou povinnost.
Schůze na to prohlášena skončenou do-
slovem pana předsedy, jenž vřele povzbuzoval
ku spolčení se všeho občanstva ve »Sladkov-
ském«, aby tento mohl co nejvýdatněji působiti
dle stanov svých v zájmu občanstva. Po schůz
této, jež měla průběh vážný a důstojný, roz-
cházeli se účastníci za zpěvu a provolávání po-
vzbuzujících hesel.
Udržal
17
title
Schůze voličů v Karlíně.
Karlín
18
article
Občanský klub v Karlíně svolal
Občanský klub v Karlíně svolal
na včerejšek večer do sálu hostince pana Šu-
stery ve Vítkově ulici schůzi měst s k
kurie, na které pojednal posl. p. dr. Enge
o politické situaci.
Schůzi velmi četně navštívenou zahájil po
8. hodině předseda klubu p. dr. Vejvar
přečetl telegram, jejž obdržel od posl. dra
Kaizla, jenž zní:
»Tlumočte, prosím, shromážděným voličům
můj nejsrdečnější pozdrav. Na brzkou shle-
danou.«
Vyloživ účel schůze a představiv poslanee
dra. Engla, žádal, by přitomní vyslechly jeho
slova a zároveň upřímně a poctivě a důrazn
projevili své názory, jak nazírají na dnešní po-
litickou motanici a zmotanou scenerii. Poměry
dnešní možno porovnati se situací z r. 1848
Vinou toho jest, že stát nechtěl a nechce uzná
vati, ba přímo zapíral a zapírá veškery právní
a mravní základy jsoucnosti a základní pra
vidla, že rakouský stát má plniti svůj histo
rický úkol ku všem národům a míti k nim
spravedlivé a stejné ohledy. Tak jest tomu po
50 letech po dopise Palackého do Frankfurtu
Poukázav k rozpínavosti německého chau-
vinismu, podotkl, že povolána nová vláda, b
zjednala smír mezi Čechy a Němci, vláda.
která složena jest velkou většinou z přívrženců
německé levice. Jelikož kromě toho se sděluje.
že za základ vyjednávání má se vzíti svato-
dušní program Němců (Různé hlasy !), jest zá-
hodno zvěděti, jak zachová se k tomu česká
delegace a její zástupci při vyrovnávání a zda
se ho zúčastní
Posl. dr. Engel uvítán hlučným polleskem,
vzpomíná slov, jež řekl s téhož místa v drivější
schůzi, když odmítl podezření, že by hr. Thun
mohl zrušiti jazyková nařízení a skutečně vláda
hr. Thuna, ve které zasedal i poslanec za Karlin
dr. Kaizl, toho neučinila.
Šu
doktor
Enge
Vejvar
Kaizl
Palacký
Němec
Posl
Engel
Thun
Karlin
Karlín
Vítkov
Frankfurt
Čechy
19
article
Vyloživ příčiny pádu vlády této, jež byla
ochrankyní hospodářských poměrů poloviny této
říše a odejíti musila, protože nechtěla zrušiti
Čechům dané slovo, přešel ku vládě hr. Clara,
který naprosto neznal akluálních poměrů a
proudů, které rozhodují v říšské radě.
Hr Clary byl ministrem německé poruky
německých pohlavárů, který, když otázka česká
vyložena, řekl, že uznává oprávněnost českých
požadavků, ale dodal, že splniti jich nesmí, po-
něvadž mu to Němci nedovoli. (Veselost.)
Nesmí se pustiti se zřetele, že nejedná se
dnes jen o nás Čechy, nýbrž i o útvar říše.
a když řečník viděl onu nezměrnou lehkomysl
nost, s jakou bylo jednáno a kterou zaviněny
byly všechny konce, tu ne jako Čech, nýbrž
jako příslušník státu předložil si často otázku
Pro boha, kam to spějeme! V době té ozývaly
se stesky proti české delegaci, ale výsledky uká-
zaly, že nazírání české delegace na situaci bylo
správné a že i její postup byl správný.
Vláda hr. Clara svůj úkol vykonala a přišla
nyní vláda nová, Körbrova, jejíž ustavení trvalo
dostí dlouho. Vzpomene-li si člověk, co se ze-
jmena od 2 let děje, že jedna myšlenka jest
v Rakousku vedoucí, totiž, že když ministerstvo,
opírající se o některou stranu, nechce protin
něco vykonati, povolá se nové, jež to provede
a odejde, načež opět nové ministerstvo, jež po-
nechává tento čin předešlé vlády na její vrub.
uvítá se v rukavičkách. Tak stalo se s mini
sterstvem Gautschovým i hr. Clara.
Čecho
Claro
Němec
Gautschův
Hradec
Čechy
Rakousko
20
article
Od českého národa se čeká, že založí ruku
v klín a že řekne, že ministerstvo Körbrovo
nemá neduh zrušení jazykových nařízení od na-
rození, ale kdo tak mysli, velice se zmýli.
Česká delegace dobře jest si vědoma, že na
činu vlády hraběte Clara spolupodepsáno jes
i jméno Körbrovo,
Jest možno, že se v nejbližších dnech si
tnace poněkud objasní. Nechť stane se cokoli
čeští poslanci zaujali proti každé vládě, přá-
telské i nepřátelské, stanovisko věcné. (Pochvala.
Řekli jsme: Trváme při svých zásadách, po-
něvadž při nejpečlivějším a nejbedlivějším zkou-
mání mušíme říci: V ničem nepřekročujeme
svého vlastního práva a také v ničem cizího
práva se nedotýkáme. (Výborně!) To tvoři sílu
našeho postavení, poněvadž můžeme tak podí-
vati se každému do očí. (Výborně!)
To jest také příčina, že mohli se poslane
usněsti, že kdekoli a kdokoli uzná za vhodné.
povolati nás k nějakým poradám, není pro ná
naprosto žádné příčiny, abychom se těmto roz-
hovorům vyhýbali. (Výborně!)
Naše věe jest dobrá a poctivá a nemáme
žádné přičiny, abychom ve kterékoli chvíli
vůči komukoli vzdávali se přiležitosti, jí se také
poctivě a mužně zastati. (Výborně!)
V tom nechť shledává se příčina odhodlání
že poslanci čeští nikdy neodmítli, dostavitis
k poradám o smír a že asi — věc ještě roz
hodnuta není, poněvadž pozvání k novým po-
radám do té chvíle nedošlo — že asi — dle
názoru řečníka — dostaví se ku konferenci.
o které se tak mnoho mluví.
Ale jedna věc dotýká se nás trpce, trapněji
nežli různé postupy proti našemu právu, totiž
že se podceňuje, že se popírá a umlčuje fakt
že jsme to byli vždy my, kteří přinesli jsme
obětí, kteří ukázali jsme nejlepší vůli a v mno-
hých cenných věcech povolíli. V tom spočívá
veškera nespravedlnost, neupřímnost a nedosta-
tek dobré vůle na stranách ostatních.
Claro
Körbrův
21
article
Byl obětován i Gautsch, který zajisté ne-
byl stranníkem Čechů, nýbrž rozhodným
Němcem a ještě rozhodnějším Rakušanem, padl
proto, co učinil proti nám, poněvadž v tom
přece byla jakási míra spravedlnosti k nám.
Řečník pak zabývá se neochotou a no
upřímností Němců v otázce smíru a prohlašuje
že existence státu na jich dobré vůli nevisí.
(Výborně!)
Dotknuv se svatodušního programu Němeů
praví, že Češi pobratimců svých neopustí (Po-
tlesk.), toho nevděku na nejvěrnějších spo-
jencích se nedopustí. (Potlesk.) To týká se ze-
jmena Moravy a Slezska. (Pochvala.)
Na porady ve Vídni nebudou poslanci hle-
děti jinak, nežli na průpravy a seznají v jed-
nání intence vlády a neukážou se zapomnětlivými.
Kdo by myslil, že zapomenou na Chorvaty
Slovince, byl by v bludu, ze kterého jej vy
vedou. (Výborně! Potlesk.)
V příčině taktického postupu poukázal
řečník na výtku chabého postupu a prohlásil
že v politickém zápase cení více pevnosť na-
stoupenou po pevné rozvaze, nežli krajní po-
stup, který může věsti v záhubu.
Tuto pevnost nechť národ ocení.
V dalším poukazuje řečník, že jest třeb
doplnění politické výchovy v našem národě
(Souhlas.) a že nesmí se z myslí vymítiti dů-
věra v počestné jednání toho, komu svěřen
mandát a přeje si, aby slova, jež pronesl, pro-
nikla i dále mimo sál, v němž se schůze pořádá.
Gautsch
Čecho
Němec
Rakušan
Čech
Chorvat
Morava
Slezsko
Vídeň
22
article
Přežili jsme, končí, mnoho vlád, horšíeh
i lepších a kdo déle jest ve veřejnosti činným,
ví, jaké býly poměry, když stačil telegram ne-
známého pisálka, aby v Čechách zastaveny byly
na př. volby; kdo to všechno zná a ví, ne-
popře, že skutečně učinili jsme velký pokroka
netřeba se báti, že by mohla přijíti vláda, která
by myslila, že dragonádami stísní český li
v jeho právu. (Výborně!)
Co se nepodařilo dříve, o tom mysliti, že
se podaří dnes, jest přímo směšné. (Výborně!)
Přečkali jsme vlády horší a byli jsme zde. Při-
šel ten či onen a myslil, že nás zdeptá. Př-
čkali jsme jej. Zemřel neb bůh ví, kde se na-
lézá v ústraní, ale český národ žije a domáhá
se dále svých práv. (Výborně! Potlesk.)
V poslední době hlásáno s takovou sebe-
důvěrou, že přišla chvíle, ukázati českému ná-
rodu, že se musí poddati, nebo že násilím
poddajnost na něm vynutí. (Veselost.) A jak
dlouho trvala vláda hr. Clara? Hrabě Clary še
a my jsme zde. (Veselost.) Přišel Wittek, ale
netrvalo to ani měsíc a šel, kdežto my jsme
zde. (Výborně!) Přišel nyní rytíř Körber, jest
zde a my také. (Hlučná veselosť.) Nepřeji mu
nic zlého (Hlasy: My také ne !), ale že zde
budeme déle, nežli on, to, myslím, jest všech
nás odůvodněné přesvědčení. (Výborně ! Hlučný
potlesk.)
Pan dr. Lokay praví, že ze slov poslanee
dra. Engla vysvitá, jak jest situace těžká a že
voliči uznávají, že delegace česká činila vše
možné. Jsou však některé věci, o nichž jes
záhodno, by poslanci seznali o nich minění vo-
ličstva. Boj namířen nyní hlavně proti našemu
jazyku, ale nechť jest jasno, že Češi v Čechách.
na Moravě a ve Slezsku jsou v nynějším boji
solidární v otázce této i v otázce státoprávní.
Claro
Wittek
Körber
doktor
Lokay
Čech
Čechy
Morava
Slezsko
23
article
Kdyby poslanci mlčky přistoupili na chy
staný modus porad, obávají se voliči, že se
bude zdáti, že opouštějí program státoprávní
že přistupují na svatodušní program německý
obávají se, že na Moravě má se dostati Čechům
práv méně a že na Čechy ve Slezsku se vůbee
zapomene.
Řečník navrhuje, by schůze prohlásilaa
Majíce úplnou důvěru v poslance své, žádáme
od nich, by zúčastnili se jen konferencí, na
kterých by se jednalo o právech Čechů v Če-
chách, na Moravě i ve Slezsku zároveň, aby
zásada rovnoprávnosti provedena byla na základě
kabinetního listu ze dne 8. dubna 1848, jenž
stal se zákonem, a konečně aby delegace česká
od státoprávního programu ani na píď ne-
ustoupila.
Pan Sýkora praví, že v národě jeví se
jakási chabost a že poslanci měli by býti více
podporováni. Také v neustálém podávání ruky
ke smírn nastati by měla určitá mez.
Tato chabost jeví se i u žurnalistiky, což
odůvodňuje tím, jak píše o jmenování jednoho
ministra, ač měli býti tam čtyři.
Nelze se diviti, když někdo táže se, kde
to byl, s kým druhý mluvil a dostane odpověd
»To byl nějaký Čech, protože Čech nahioru ne-
může, ministrem se nestane a generálem také
ne. (Výborně!) A nikdy Slovaně v Rakousku
nemohli by zaujímati tak ponížené postavení,
kdybychom sebevědoměji vystupovali. To se
má díti i v ohledu národohospodářském, o čemž
obšírněji se zmiňuje.
Pan Štybie prohlašuje, že staré přlsloví
praví, že dobře jest mluvit, ale ještě lépe mlčet
a dovozuje, že stále na něco žehráme, ale sami
to provozujeme, tak na př. chodíme přes vše
ku svým nepřátelům, čímž hospodářsky velice
trpíme. Každý ať jest přímý, ať přestanou mezi
námi třenice a voli se muži, kteří hájí celek.
(Pochvala.)
Pan Čuba žádá, by se pamatovalo i n
početnou českou menšinu ve Vídní a žádá, by
se to pojalo do resoluce. Po té navrhuje
Čecho
Sýkora
Čo
Štybie
Čuba
Morava
Čechy
Slezsko
Rakousko
Vídeň
24
article
resoluci:
My voličové karlínšti, po vyslech-
nutí zprávy p. drem. Englem, předsedou
české delegace na říšské radě, v dnešní ve-
řejné schůzi přednesené, usnášíme se na ná
sledovní
resoluci:
1. Pociťujíce odvolání jazykových nařízení
nejen jako přikré bezpráví, ale přímo jako
urážku cti národa českého, dáváme delegaci
české na uváženou, má-li v době, kdy satis-
fakce národu našemu ni v nejmenší míře
dána nebyla, bráti účasť na vládou chysta-
ných smírčích konferencích;
2. v případě, že by tak učinili z důvodů
taktických, budiž zásada naprosté spravedl-
nosti a úplné rovnosti v rámci našich státo-
právních desiderií, výhradným vodítkem smir-
čího jednání českých delegátů.
25
article
3. Dále budiž naléháno u příležitostité
vzhledem k tomu, že Vídeň jest residenčním
hlavním městem celé říše, aby ve Vidní upra-
veny byly jazykové a národnostní poměry
Slovanů tam žijících způsobem, jich národ-
nost a kulturní vývin zabezpečujícím — jak
ostatně pojem státního rakouského občanství
to přikazuje! (Výborně !)
4. Konečně, vyslovujíce řišskému poselstvu
českému plné uznání jeho zdatné obstrukční
činnosti na říšské radě, jakož i plné uznání
opposičního vystoupení českých zástupcův
rakouské delegaci — chováme pevnou naději,
že týmž směrem i nadále postupovati budou
poslanci naši tak dlouho, pokud nepřikročí
se k uspokojení spravedlivých požadavků ná-
roda českého. (Výborně!)
Posl. p. dr. Eugel prohlašuje, že pozvání
ke konferencím dosud nedošlo, nýbrž mluvilo
se o tom. Čeští poslanci jsou rozděleni. Jest
tu klub velkostatkářský, svobodomyslný a jsou
i poslanci, kteří jsou mimo. Bylo by chybou,
kdyby ve věci celého národa vylučovaly se
ostatní strany ze spolupůsobení, naopak, řečník
položil důraz při rozmluvách ve Vídni na (e.
že má býti vzat zřetel ke všem politickým smě-
rům v Čechách a doufá, že se tak stane. (Vý-
borně.)
Posl
doktor
Eugel
Vídeň
Čechy
26
article
Podklad, na jakém se konference budou
konati, není dosud poslancům znám a proto
zvěsti, které uvedeny, jsou předčasny ; ale
řečník má dojem, že vůbec ještě žádný pod-
klad pro konference není. Čeští poslanci zacho-
vají se při nich tak, aby vše, co učiní, mohli
před celou českou veřejností poctivě zodpovědět.
(Výborně !)
Dosáhneme-li, abychom byli hospodářsky
silnými, domůžeme se snáze politických úspěchů.
Strom, není-li dobře živen, nemůže nésti dobré
ovoce. Jen zdravý a hospodářsky silný národ
má zabezpečenu budoucnost. V tom souhlasí
řečník s tím, co bylo řečeno, avšak není
přítelem žádného násill.
Také, co řečeno o vysokých kruzích, řečník
úplně podepíše, ale žádá, by český národ pozbyl
jedné vlastnosti, totiž nedůvěry ke všemu vyš-
šímu, která jeví se i teď. Domůže li se Čech
vyššího postavení, jest hned podezřelým a řekne
se, tomu nesmíme věřiti. To musí jednou pře-
stati. O této vlastnosti českého lidu jeho ne-
přátelé vědí a snaží se proto, by rozseli mezi
ním a jednotlivci, kteři postoupili výše, ne-
důvěru.
27
article
Podezření takové, které namířeno bylo ze-
jmena proti jedné osobě (Hlasy: Kaizl), bylo
naprosto neodůvodněně. (Výborně!)
Co se týče slov pana Sýkory o obeslání
konferencí, prohlašuje řečník, že česká delegace
z něho nikoho nevylučuje a jde dále a nevylučuje
z něho ani sociální demokraty. (Výborněl
Potlesk.)
Řečník jde v příčině požadavku rovno-
právnosti dále, nežli žádali řečníci, klada důraz na
to, že čeští poslanci položi váhu i na požadavky
Jihoslovanů a že neučiní přirozené právo českého
národa odvislým od souhlasu nikoho. (Výborně!)
Jest-li Němci zaujmou stanovisko nespra-
vedlivé a ukáže se, že chtějí boj, nezbude nežli
přijati to, co odpůrce žádá. Nastane-li okamžik
boje, bude k tomu dáno heslo a budeme bojo-
vati za věc spravedlivou. Bude-li heslo k boji
dáno a všichni se mu podrobíme, nemám —
končí řečník — žádné obavy o výsledek boje,
když celý český národ, podporován sympatiemi
pobratimců, do něho se pustí. (Výborně! Potlesk.)
Pan dr. Lokay k dolazu předsedy pro-
hlašuje, že od návrhu svého upouští, jelikož
pojat jest v navržené resoluci.
Kaizl
Sýkora
Jihoslovan
Němec
doktor
Lokay
28
article
Resoluce schvaluje se pak jednomyslně,
což zjištěno zkouškou opačnou.
Dále ujal se slova ještě p. Štybic, načež
předseda pan dr. Vejvar kladl důraz na so-
lidaritu Slovanů v Rakousku.
Když nikdo na jeho dotaz z přítomných
již k slovu se nehlásil, povstal znovu pan dr.
Engel a pravil: Děkuji za jednomyslné přijetí
resoluce, ve které obsažen jest projev důvěry
celé naší delegaci. Děkuji tím vřeleji, poněvadž
mi známo, že na některých místech a v jiných
shromážděních neměli jsme příležitosti, konsta-
tovati takový jednomyslný souhlas s naším jed-
náním.
Mluvil jsem dříve o tom, že právě s ne-
přátelské strany hledí se působiti k tomu, aby
osoby, požívající vlivu a jistého postavení, které
svou věcnou znalostí a pílí velice mnoho mohou
v daných poměrech nám prospěti a mnoho
zlého zameziti, tyto osoby staly se terčem
útoků, které směřují k tomu, podraziti jim nohy.
Nebudu jmenovati nikoho, ale poněvadž váš
projev důvěry české delegaci jest jednomyslný
a obsahuje celou českou delegaci, dovolte, abych
Štybic
doktor
Vejvar
Engel
Rakousko
Slovan