Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

v. května 1907.

4

Číslo 127.

5 article

pokrokově vzdělávacím programem plně souhlasímea doufáme, že snaha pánů z města Lomnice uvésti ven- kovské voliče v rozkol, bude i samým panem Dole- žalem, který se dobrovolně kandidatury v našem vo- lebním okresu vzdal, s plným rozhořčením odsouzena a na pranýř hanby přibita. Je nemožné, aby p. Do- ležal jako mladočeský kandidát v okrese Jičín, Libáň Sobotka, kandidoval proti dru. Matouškovi, který je podporován toutéž stranon mladočeskou, která p. Do- ležala jinde kandiduje. To přece všem politicky my- slícím lidem je jasné. U nás za lidi pokrokově a svo- bodomyslně smyšlející, za živnostníky, pokrokové ze- mědělce, malorolníky, část dělnictva, učitelstvo i intel- ligenci kandiduje jedině dr. Josef Matoušek ze Semil. V té naději, že mluvíme tímto ze srdce všech upřímných přátel pokroku, kteří mají na mysli jen prospěch všech stavů národa českého, voláme k vám. voličové venkovští: Nedejte se zmásti diktaturou ne- povolaných lidí a volte s plným vědomím a svědomím muže, který dává záruku, že bude na prospěch všech stavů ve smyslu pokrokovém pilně pracovati a tím jest dr. Josef Mateušek, soudní adjunk ze Semil. Stará Paka, dne 5. května 1907. Důvěr- níci živnostníků a pokrokového voličstva venkovského okresu 41. Paka, Hořice, Lomnice.

Dole Matoušek doktor Mateušek Lomnica Jičín Libáň Sobotka Semily Stará Paka Paka Hořice

6 article

Z Milčina. (Původní dopis.) V neděli dne 28. dub- na 1907 uspořádal kandidát pan dr. Hynek Lang schůzi voličů v městě našem v sále hostince pane Včeláka. Byla velmi četně navštívena voliči z měst i z okolních vesnic, zastoupeny byly všecky stavy Za předsedu zvolen p. Mikuláš Ohnesorg, před- seda spolku smíšených živností, a za místopředsedu p. A. Červencl, městský radní, oba z Milčína. Řeč P. kandidáta dra. Hynka Langa — obsažná, věcná a všech politických poměrů se dotýkající — byla s plným souhlasem bouřlivě aklamována. Na to přihlásil se k slovu p. Frant. Dvořák, rolník z N. Dvorů, a nedovedl nic jiného přednésti, než že Mladočeší pro lid rolnický prý skoro ničeho nevy- mohli, a dr. Lang že se též málo staral o ně, když navštíveni byli živelními pohromami.

doktor Lang Včelák Ohnesorg A Červencl Hynk Lang František Dvořák Milčín

7 article

Řízně odpověděl jemu dr. Lang, maje po ruce index ke stenografickým protokolům poslanecké sně- movny a dokázal, že při jednání o poskytnutí státních podpor za příčinou ulevení nouze a bídy následkem přečetných, právě jeho volební okresy stihnuvších pohrom živelních, jakož i požárem v obci Moravč povstalé, on právě nejvíce se vynasnažil, aby vládu přiměl ke konání povinnosti. Týž dokázal, že podal během svého poslancování čtrnácíe pilných a reso- lučních návrhů v příčině pomocné akce této a uvedl čísla stránek stenografických protokolů, dokázal, že v záležitostech těchto měl delší a obsažné řeči, zejména dne 7. listopadu 1901, na den sv. Václava roku 1903, dne 1. února 1905, dne 8. července 1905, dne 16. prosince 1905, že podal v příčině té, jakož i vzhledem k četným jiným potřobám jen v posledním zasedání sněmovním osmnácte interpelací okresů svých, na př. aby se slavěla dráha Tábor—Bechyně—

doktor Lang svatý . Václav Tábor Bechyně

8 article

Vltavotýn, Tábor—Mladá Vožice, aby sc zřídily , za- stávky na těchže, na př. v Horní Cerekvi, v Lesko- vicích a v Měšicích, odstranily jiné nepřístojnosti na drahách a zavedly vhodné vlaky, osvětlení, zřídíly pošty a telefony, jako v Stálci, Malšicích, Horách Ra- tibořských, potřebné pošty rurální, jako v Slapech aby se nevymáhaly krutě daně za léta 1901 až 1900 zadržené, naopak, aby tyto vesměs rolníkům, živel- ními pohromami stiženým, odpuštěny byly, aby se neexekvovaly obce, jako Radvánov pro nezaplacený školní paušál a j. v., dokazoval, jak byl činným ve výboru justičním, při zdělávání nového zákona o úle- vách břemen při přeměně hypotečních pohledávek který vydán byl letos 22. února pod čís. 48 a 49 ríš zák., při zdělání výborného zákona, daného dne6 března 1906, č. 63 říš. zák., o společnostech s obme- zeným ručením, o níž patrně nikdo ještě nic neví, pojednal o své činnosti v branném výboru, ze- jména při zdělání nového zákona o vojenské taxe.

Tábor Mladá Vožice Horní Cerekev Leska Měšice Stálec Malšice Ra Slapy

9 article

od níž každý, kdo nemá příjmů 1200 K zproštěn jest od jejíž výše progresivně až do tisíců stoupá; řečníl o této věci v plenu sněmovny dne 14. února 1906. dne 7. června 1906 a 8. června 1906, dokázal, že podal návrh minoritní společně s poslanci Doležalem a Po- spíšilem, aby roční kontingent vojáčků z 59.311 mužů pro vojsků pozemní a námořní pouze 39.474 mužů a na místo 10.000 mužů pro zemskou obranu pouze 7000 povolen byl, aby zavedena byla dvouletá služba, aby se nepovolávali reservisté v čase žní, aby při dodávkách pro vojenské potřeby a vůbec státní potřeby vzat byl náležitý zřetel na rol- nictvo i řemeslnictvo, aby zejména nákup zeměděl- ských výrobků direktně od rolníků resp. družstev rolnických činěn byl, aby se platilo cestovné rolní kům vztažně reservistům, povolaným k vojenské po- vinnosti, aby se odstranilo tažení losů při odvodech zvláště aby odstraněn byl krutý, z dob Marie Terezie ještě platný vojenský trestní řád a zaměněn novým moderním a liberálním zákonem, což platí též pro starý vojenský treslní zákon. Staral se o to, aby zlepšen a rozšířen byl zákon stran odpisu daní po- zemkových za příčinou živelních pohrom, aby sů dobytčí byla lacinější a j. v. Jestliže tedy někdo tvrdí že ničeho pro rolnický lid neučinil, pak buď vůbec nic, žádné noviny nečte, anebo védomě mluví ne- pravdu. K slovu přihlásil se na to p. Jan Dušek, městský tajemník, který, uváděje, že sice není příslušníkem strany mladočeské, ujal se vřele dra. Langa, kterého označil za velmi svědomitého, přičinlivého a nezišt- ného muže — odsoudil příkré strannické vysloupen Dvořákovo a doporučil vřele kandidáta dra. Hynk Langa.

Doležal Marie Terezia Dušek Lang Dvořákův Hynk Lang

10 article

Řeč jeho byla bouřlivým souhlasem přijata, načež předseda p. M. Ohnesorg děkuje za hojnou návštěvu a kandidátu dru. Langovi přeje z plna srdce vítězstv v tomto těžkém volebním boji, schůzi za skončenou prohlásil Ještě téhož dne konal p. dr. Hynek Lang schů zi voličskou v Bělči u Mladé Vožice v hostine pana Karla Dobeše, který byl voličstvem přeplněn Za předsedu zvolen jednomyslně p. Jan Kostroun vážený starosta obce Bělče, za místopředsedu p. Jan Fiala, radní tamtéž, a za zapisovatele p. Kare Čadil z Mladé Vožice, z kteréhož města mnoho po- sluchačů se bylo dostavilo. I zde promluvil p. kandidát dr. Hynek Lan obsažnou řeč programovou, nastínil úkoly příští říšské rady, a když byl některé námitky dvou řečníků soci- álních z Mladé Vožice odmítl a nikdo se ke slovu již nepřihlásil, poděkoval předseda panu dru. Langov za jeho pěknou řeč a za jeho dosavadní činnost prohlásil schůzi za skončenu. Voličská sekůze čra. Frattiška Slámy v Necha- hicich. Dne 3. t. m. konala se ve velkém sále městsko radnice v Nechanicích voličská schůze, do které za- vítal zemský poslanec p. dr. Sláma, aby představil se jako kandidát pro mandát poslanecký pro městskou skupinu Hradec Králově a přednesl svou kandidátni řeč. Za ohromné účasti voličstva uveden byl pan d

M Ohnesorg Lang doktor Dobeš Kostroun Fiala Kare Čadil Hynek Lana Sláma Bělč Mladá Vožice Nech Nechanice Hradec Králov

11 article

Sláma starostou p. Frant. Rašínem četnému shro máždění, jež p. kandidáta polleskem uvítalo. Za před- sedu schůze zvolen byl pan starosta Fr. Rašín, za místopředsedu p. Jan Hruška, majitel soustružnické velkovýrobny a za zapisovatele p. Josef Rainiš, odb učitel měšťanské školy. Pan dr. Sláma přednesl svou kandidátní řeč proslou všech frásí a slibů, naslinil tak prostě a jasně, jakou byla známa jeho práce v parlamentu, mezi ujařmenými Čechy ve svěřeném jemu Slezsku a mezi ohroženými Čechy v Brně. Řeč jeho přijata byla s nadšením a provázena bouřlivými projevy voličstva. Na dotaz p. Josefa Slávy, učiněný jměnem živnostnictva, odpověděl p. dr. Sláma ochotně a k plné spokojenosti přitomných. Pan soudní ad- junkt Kvapil poukázav na záslužnou a plodnou čin- nost jeho nejen v kruzích parlamentních, ale i jako menšinového národního pracovníka, deporučoval vřele jeho kandida turu. Návrh tento způsobil salvu potlesku a hlučný projev souhlasu. Nemile a trapně působilo vystoupení pp. dra. O. Klumpara a prof. Jana

Sláma František Rašín Hruška Rainiš doktor Josef O Klumpar profesor Jan Francie Slezsko Čechy Brno

12 article

Mareše z Hradce Králové, kteří do schůze přijelia přivezli s sebou jakéhos p. Krause z Pardubic „zámeč- níka na cestách“, jak se týž byl představil a kteří pokoušeli se všemožným způsobem odvrátiti dojem od p. dra. Slámy, o jehož poctivé a nezištné práci u osob na věc poctivě a svědomitě pohlížejících ne- může býti sporu. Pánové hradečtí útočili na p. dra Slámu prudce a tak bezohledně, že musili býti pří- tomnými zakřiknuti. Souhlas s nimi projevilo jen ně- kolik přivedených osob, z nichž as na dva ani vo- ličské právo nemají. Také těm p. dr. Sláma trelně od- pověděl a nicotnost jejich důvodů za bouřlivého pro- jevu přítomných přivedl do pravého světla. Starosta p. František Rašín, odmítnuv s odporem nemístně útcky hostí hradeckých a přivedeného jimi realisti- ckého jejich stoupence z Pardubic a nazvav jednání jejich házením klacků pod nohy muži o národ za- sloužilému, poctivěmu a nezištnému pracovníku osvědčenému a dlouholetému bojovníku za práva ná- rodní, p. dru. Slámovi, kandidaturu tohoto muže vřele doporučil. Za dlouhotrvajícího potlesku a hluč- ných projevů souhlasu pak schůzí ukončil.

Mareš Kraus doktor Sláma Rašín Hradec Králové Pardubice

13 article

Ze Zdic. My živnostníci zdičlí, shromáždění v voličské schůzi dne 30. dubna t. r. ve Zdicích, vy- slechnuvše samostatného kandidáta na mandát říš- ského poslance za naši volební skupinu venkovských obcí, pana Josefa Mareše, starostu okresu bořovického. zem. poslance a rolníha ve Zdicích, projevujeme p. Marešovi důvěru a prohlašujeme, že jedině on jest způsobilým a nejpovolanějším zastávati zájmy naše na radě říšské a že do jednoho všichni hlasy své ve prospěch jeho odevzdáme. Činíme toto své prohlášení po zralém uvážení všech důvodů pro i proti a záro- veň doporučujeme vřele veškerému živnostnictvu v volební skupině naší zastoupenému, by hlasy své odevzdalo jen ve prospěch našeho kandidáta, pana Josefa Mareše, okresního starosty, zemského po slance a rolníká ve Zdicích a nedalo se másti růz- nými agitátory, kteří z osobního prospěchu a osob ních příčin proti p. Marešovi vystupují a agitují. Ve Zdicích, dne 30. dubna 1907. Holeček P., kupec, sta rosta obce. Zvonař J. mistr zedn. Foukal, sedlář Prokeš, krejčí. Žák, umělé zámečnictví. Brož, kupec. Kreisinger, truhlář. Grünwald, truhlář. Skala, ko lář. Zacb, obuyník. Vítek, krejčí. Habal, cukrář Břeh, krejčí. Červenka, kupec. Slepička, komi- ník. Kotchera, mistr zedn. Grünvald, pokrývač. Veselý, mistr tesař. Merhout F., kupec. Krumhanzl obchodník. Kobylka, Klempíř. Sroubek, řezník. Ponec pekař. Čermák, koželuh, Kunc J., strojník. Huml, ho stinský. Hrkal, obchodník. Fousek, mistr tesařský Novotný, řezník. Huml, kovář. Šicha, hokynář. Ze- lenka, obuvník. Grünvald, cukrář. Procházka, obuv- ník. Kadeřábek, krejčí.

Mareš Holeček Zvonař Foukal Prokeš Brož Kreisinger Vítek Habal Slepička Veselá Klempíř Ponec Kunc Huml Fousek Novotná Šich Procházka Kadeřábek Zdice Grünwald

14 article

Jak pracuje p. Hubka a jeho kohorla. O zdařilé volební schůzi živnostensko-lidové dne 3. května v Klatovech pořádané, která vyzněla naskrze pro dra. Lub. Jeřábka, rozpovídal se den potom na volič ské schůzi v Domažlicích — v sobotu 4. května ve- čer — známý klatovský národní sociál a povída Zyka. Vyprávěl hrozné věci (které někde slyšel) Schůzi přítomný dr. Mašek z Klatov přívedl neprav- divé údaje jeho na pravou míru; vyslovil svůj podiv že do Domažlic přináší p. Zyka, občan klatovský. jenž ani schůzi klatovské přítomen nebyl, úmyslně tendenčně nepříznivé zprávy o Klatovech a starostov klatovském, jen aby poškodil kandidaturu p. dra. Je- řábka. V Klatovech byla dne 3. května večer pořádaná důvěrná schůze pro dra. Jeřábka, sezvaná legi- timacemi na určité osoby znějícími. Pan Hubka byl by se rád do té schůze dostal — a šel tedy do ní.

Hubka Jeřábek Zyka Mašek Klatovy Domažlice živnostenskýlidový den

15 article

Hned na schodech byl pan Hubka členy voleb- bního výboru (pořadatelstvem schůze před vehodem do dvorany zase!) zastaven a po legitimaci tázán Odpověděl, že ji dostal od pana purkmistra ! Ne- prav d a. Zvěděl a viděl tedy, že pořadalelslvo chová po- chybnosti o jeho pozvání. Vzdor tomu a ač měl čast dosti (nejméně 1/2 hodiny ještě před zahájením schůze) nepřišel k pořadatelstvu, ani k purkmistrovi na něhož se dovolával. Tak by si byl získal jistotu zdali byl pozván. Předpokládati to přece nemohl Prostým dotazem by byl zabránil všem následujícím nepříjemnostem sobě i předsedovi schůze atd. Ale o to mu patrně nešlo! 2. Pan Hubka prohlásil dne 4. května t. r. na veřejné schůzi »U černého koně« v Domažlicích po řádané, že městská rada klatovská svolala veřejnou schůzi na peníze obecní. Druhá nepravda Nebylo jiných výloh než tiskárně za plakáty a z roznešení a nalepení jich. O tom se může každí přesvědčiti, že důchodenská kancelář obecní nepla tila ničeho, ač byla schůze svolána z usnesení měst- ské rady.

Hubka Domažlice

16 article

3. Pan Hubka kříčel na schůzi v Domažlicích že s ním předseda důvěrné schůze v Klatovech jed nal neslušně. Třetí nepravda. To dosvědčí účastníci důvěrné schůze, kteří pro jevovali nejen naprostý souhlas s jednáním před sedy, ale zároveň rozhořčenost nad chováním páně Hubkovým; za druhé, že si dvěma svědky musi dát pověřiti svou legitimaci na schůzi jmenované čtvrtá nepravda, neboť několik set přítomných dokáže, že ke zjištění totožnosti jeho legitimace obálky prosil o podpisy »dva pány ze shromáždění nikoliv p. Hubka, nýbrž předsedající p. dr. Mašek. Za třetí, že právě jmenovaný neslušným způ sobem s nim zacházel, spolehaje na svou poslan ckou immunitu, pátá nepravda, neboť pravý opak toho je všeobecně znám tak dobře, jako, žep Hubka po immunitě nesmírně horoucně touží, upí Proto ji každému, kdo ji má, závidí a předhazuje. Na téže schůzi osmělil se Hubka vysloviti po chybnosti o spolehlivosti pošty klatovské slovy »nevím jaké poměry panujou na vaší poště zdee Ptáme se: Bylo to slušné? Není správnost a spo lehlivost c. k. pošt občanstvem uznávána. Čí chtě ukázati p. Hubka, jak daleko jde úřadní nátlak poli- tického protivníka jeho, ministra Fořta? Dr. Mašek zastal se pošty klatovské rázně, ostř a zase za plného bouřlivého souhlazu celého shro máždění. Je nápadné, že obdržel pan Hubka jediný ze všech několika set občanů na důvěrnou schůzi 3. května 1907 v Klatovech, pozvánku poštou, že z členů pořadatelstva a výpravčích pozvánek nikdo tom nevěděl, že záhadná pozvánka tato byla na poštu dána dříve než list páně Hubkův, kterým se pozvánky té u dra. Maška dožadoval, že rukopis na ní liší se ode všech ostatních atd.

Hubka Hubkův doktor Mašek Fořt Domažlice Klatovy

17 article

Kdo měl zájem, aby p. Hubka přišel na tuto schůzi? Pořadatelé její? Nikoliv. Vždyť ho tam nechtěl ani pustit, vždyť to byla schůze důvěrná! A pan Hubka není v Klatovech ani voličem, ani milým kan- didátem, aby bo tam zvali. Kdo tedy? Jen p. Hubka sám a jeho kohorta ze které již odpoledne před schůzí (o pobřbu) slyšán byl blas, že se nám o večerní schůzi důvěrné něcc zahraje. Pan Hubka řekl v Domažlicích, že byl snad my- stifikován. Ať hledá tu nit u svých milých; tam byla asi předena. Kdo v té peci bývá, jiného tam hledá Je to podívaná pro bohy, jak p. Hubka, pokrokový radikál, hrozí stále žalobami, soudem, svým advo- kálem, stíháním, kriminálem každému, kdo si dovolí míti jiné mínění než on. Ani otce Prokopa ze Šumavy neušetřil výhrůž ným takovým dopisem. V neděli odpoledne sezval panu Hubkovi usta- raný Zyka svůj dorost všechen na majales k »slunci« Byli veselí. Starý dával takt a křičel: Hanba radnici učitelům, špiclům atd. A milí hoši za ním. To vše panu Hubkovi na vděk, posilu a poctu. Radost po- hledět a povědět. Čermáčkové štěbetali, Mates Frantou tancovali. Kdesi prý bylo 500 metařů, ale tam byl jen jeden cestmistr. Špravujme si cesty jak- koliv, ale nikoliv blázny a dětmi. Paušální podezří- vání, osobivá troufalost, okázalá výstřednost, vzbu zování sporů a bouří, štvaní, terrorismus náje zdný a hanivý, pusté útoky na jednotlivce, korporace i strany to jsou slušné způsoby radikální »umrav ňující« výchovy. Ale květy tyto páchnou bahnema otravují lid. Poctivci! Mandátolovci!

Hubka Prokop Zyka Čermáček Franta Mandátolovec Klatovy Domažlice Šumava Mates

18 article

Volební ruch v severočeských menšinách. Blížíc se volby rozvířily ve značné míře život českých men- šin, jež chystají se při volbách ukázati svou sílua protestovati také proti snahám německým. Minulou neděli konána byla hojně navštívená schůze v Lito- měřicích, jíž zúčastnili se čeští voličové z Litomě- řic, Lovosic, Terezína, Štětí a Úštěka a při níž opravdovým nadšením přijata byla kandidatura pana Jindřicha Nechanského. Týž den doporučil při schůzi v Běhánkách na Teplicku pan účetní Skoula z Třebenic kandidaturu pana Karla St. So- kola. Voličům v Liberci představil se kandidát z venkovské obce pan Šebestián Trägr, jemuž voličov národního smýšlení zavázali se odevzdati hlasy své. Neúnavně pro svou kandidaturu působí pan dr. Jan Zelenka z Duchoova ve venkorských obcích skupiny

Nechanský Karel Stanislav Trägr doktor Zelenka Litoma Lovosice Terezín Štětí Úštěk Běhánky Teplicko Třebenice Liberec

19 article

duchcovské, pan dr. Karel Horlivý ve venkovských obcích skupiny mostecké. V minulých dnech předsta- vil se voličstvu pan řídící Al. Bílek z Plzně, jenž po dlouhá léta působil v Duchcově jako zasloužilý řídíci učitel tamní české školy. Pan Václav Rejmon, kandi- dát městské skupiny mostecké vykonaí již několik schůzí v Mostě, Postoloprtech, posléze pak v Dol. Ji- řetíně a jest jisto, že strhne na sebe veliký počet hlasů. Stejný úspěch očekává se v městské skupině hornolitvínovské, kdež kandidatura pana Václava Fre- sla, bývalého poslance, přijata byla s plným nadše- ním v kruzích voličstva národního i neodvislého. Ve- liké schůze voličské vykonal pan dr. Ot. Hübschman minulou neděli v Podmoklech a Varnsdorfu. Potěši- telno jest, že právě menšina varnsdorfská, dosud ne- sorganisovaná, možno říci opuštěná, jeví tak veliký zájem o volby. V Trutnově velké množství voličů vy slechlo kandidátní řeč pana dr. Čížka z Náchoda jenž dosáhl větších úspěchů mezi Čechy, nežli ostatní němečtí kandidáti mezi Němci trutnovskými. Ve čtvr- tek dne 9. května koná se schůze v Postoloprtech (pp. Václav Rejmon, dr. Karol Horlivý), v Jablonci n. N., Teplici (p. Karel St. Sokol), v Liběchově (p. dr.

doktor Karel horlivý Bílek Rejmon Fre Otakar Čížek Němec Karol horlivý Karel Stanislav Plzeň Duchcov Most Postoloprty Dolo Podmokly Varnsdorf Potěš Trutnov Náchod Čechy Jablonec Liběchov Sokol

20 article

Antonín Klouda). V pátek dne 10. května jest schůze v Košťanech (řeční pan účetní Škoula z Třebenic zastoupení pana Karla St. Sokola). V sobotu dne 11. května jest schůze v Trnovanech. V neděli dne 12 května dopoledne v Novosedlicích, ve Štikově u Nové Paky (p. dr. Jeřábek), v Hrobech, Oseku a v Hor Litvínově. V pondělí dne 13. května v Lomu (Bru- Kromě uvedených kandidátů uvádíme ještě tato jména, na néž seskupí se hlasy českých voličů v se- veročeských menšinách: dr. Machač kandidován jest v Liberci, Č. J. Lisý v Jablonci, Cyrill Papoušek v Čes. Lípé, dr. N. Hlaváček v Žatci, Ferd. Reich v Vrchlabí (jehož kandidatura jednomyslné přijata při schůzi voličské dne 5. května ve Vrchlabí). Fr. Ko- vařovič na Jablonecku, dr. Jan Stock na Mimoňsku, dr. Max Pruner na Litoměřicku, dr. Fr. Zahálka na Ústecku, Karel Novák na Žatecku, V. I. Freiman na Lanškrounsku, J. Knedlhans na Jesenicku, dr. Jindř. Štemberka na Broumovsku. Čeští kandidáti, jichž kandidatury byly vyhlášeny Severočeským volebním výborem menšinovým při Na rodní radě české, jsou jediní, jichž volba znamená protest proti trhání království českého. Jest tedyv zájmu českých menšin bez rozdílu stran, aby ode- vzdali své hlasy českým kandidátům, nebot tak pro- jeví pevnou vůli, aby zaručena jim byla plná rovno právnost i tam, kde žijí v menšinách chu).

Kloud Škoula Karel Stanislav doktor Jeřábek Br Machač J Lisá N Hlaváček Ferd Reich František ko Stock Pruner Zahálka Novák Freiman J Knedlhans Jindřichův Štemberk Košťany Třebenice Trnovany Novosedlice Nová Paka Osek Litvínov Lom Liberec Jablonec Čes Žatec Vrchlabí Jablonecko Mimoňsko Litoměřicko Francie Ústecko Žatecko Lanškrounsko Jesenicko Broumovsko Sokol Cyrill Papoušek

21 title

Politické zprávy domáci.

22 article V Praze, 8. května. (Z volebníh

V Praze, 8. května. (Z volebníh ruchu.) Po Haliči, kde se o 106 mandátů během předvolební doby přihlásilo tisíc kandi dátů, jeví se největší nával k mandátům v Če- chách, neboť i zde napočítáno již na ti síc uchazečů o 130 poslaneckých mandátů, jež se mají zadati příští úterý. Roztřišlěnost stran množství kandidatur nepřipouští přesného soudu o výsledku příštích voleb, tak že všechny vý počty toho druhu mohou býti jen příbližné »Zeit« otiskuje takový příbližný rozhled po ně meckých volebních okresích v Če- chách«. Dvě strany, jež si na počátku volební agitace slibovaly největší úspěch, totiž volní Vše- němci a agrárnici, budou prý výsledkem značně zklamáni. Vůdce volných Všeněmců, K. Wolí. uškodil prý své straně přílišným podceňováním strany liberální, které chtěl v Čechách postou- piti jen dva mandáty. Nyní sám musí v trut- novské městské skupině zápasiti s drem. Eppin- grem, a poněvadž má proti sobě klerikály socialisty, jest prý jeho porážka při užší volbě nevyhnutelna. Také agrárníci budou mít značné svízele se socialisty, poněvadž celé se- verní Čechy jsou i na venkově velmi průmyslové a dělnictvo má ve venkovských okresích mnoho hlasů. Nieméně oba vůdcové agrárníků, Pe- schka a dr. Schreiner, mají bezpečné okresy a mimo ně může býti zvoleno ještě as 8 až 10 agrárníků. S nejlepší nadějí vstupují do volebního zápasu socialisté, kteří z ně- mecké části Čech obdrží prý aspoň 17 mandátů. Také vyhlídky německých pokrokovců s v poslední době zlepšily, tak že zvolení dra.

doktor Schreiner Praha Halič Čechy

23 article

Eppingra (Trutnov), Posselta (Jablonec), Funka (Litoměřice), Urbana (Žatec) a Husáka (Teplice možno pokládati za jisté. Za to Pergeltů mandát ve Varnsdorfě zdá se býti ztraceným. Němečtí lidovci mohou obdržeti z Čech nej- výše dva mandáty; v Liberci bude ovšem zvolen ministr Prade. Ze schönererovců maj trochu naděje jen Iro ve Žluticích a Schalk v Marianských Lázních; sám Schönerer má v Chebsku nebezpečného odpůrce v kandidátu agrárním. Nově do volebního boje zasahují v Čechách antisemité, kteří mají naděj aspoň na dva mandáty z jižních a západních Čech a po připadě na další dva mandáty z okresů varnsdorfského a rumburského. V Praze, 8. května. (Prešpursko- vídeňská dráha.) Včerejší hlasování v ná- rodohospodářském výboru uherské sněmovny. jímž 8 proti 7 hlasům zamítnut náv rh na spojení Prešpurku s Vldní elektri- ckou drahou, způsobilo dle »Fremdenbl.« uherské vládě značné nepříjemnosti. Národohospodářský výbor zamitl stavbu této dráhy přes to, že výbor železniční ji doporučil. Taková neshoda nemůže býti nikterak na pro- spěch dobré shody koalovaných stran. Strana neodvislosti svádí vinu na vládu, proč prý zby- tečně tlačila na projednání této věci. Nejvíce roztrpčena je strana ústavní n košutovce a předsedu výboru, hr. Batthyanya. Má se za to, že včerejším hlasováním v ěe není vyřízena a že způsobí koalici ještě mnoho nepříjemností. Z Krakova, 7. května. (Polšt! »Soko- lové« proti pražskému sletu.) V »Noy.

Eppingr Posselt Funk Husák Prade V Noy Trutnov Jablonec Litoměřice Urbano Žatec Teplice Čechy Liberec Žlutice Chebsko Praha Prešpurk Krakov Polštátný Soko uherský sněmovna

24 article

Reformě« sděluje poznaňský dopisovatel, že v ši- rokých kruzích polských v Poznaňsku způsobila podiv, ba hotové pobouřen! zpráva, že vůdcové polského Sokolstva vydali rozkaz, jímž se poznaňským Sokolům zapovídá zúčastniti se letošního pražské ho sletu všesokolského. Na tento slet chystalo se z Poznaňska na 200 Sokolů, kteří se těšili, že v kruhu slovanských pobratimů okřejí a posíli svého ducha po těžkých bojích s přemocí pruskou. Podiv a pobouření v pol- ských kruzích jest tím větší, že nikdo ne- zná důvodů tohoto zákazu. Také »Dzien. Poznaňski« vystoupil ostře proti šovini- stickým proudům, jež z kruhů národní demo- kracie (všepolské) přinikly nyní i do řad Sokol stva polského a ohrožují činnost této krásné národní organisace, vnášejíce současně rozlad do jejich řad. Z Turč. sv. Martina, 7. května. (Perse- kuce Slováků.) »Nár. Nov.« přinášejí ně- které nové podrobnosti ku pronásledování faráře Čaploviče za to, že se zdráhal v Kovačici sloužiti evangelické bohoslužby — maďarsky. V obci Kovačici ve stolici toroutálské je 4546 obyvatel, z nichž je 4141 Slováků, 212 Ma- darů, ostatek náleží jiným národnostem. Osada

Sokol Martino Perse Slovák Čaplovič Kovačik Poznaňsko národní demakracie Sokol Ma

25 article

je téměř čistě evangelická, neboť katolíků je tu jen 167 a ostatních vyznání ani 200. Žádost. aby se v Kovačici bohoslužby každou čtvrtou neděli konaly maďarsky, podalo v lednu še st- náct evangeliků, z nichž polovina jsou Slo- váci, ostatek úřadníci, jen dočasně v Kovačie přebývající. Ačkoli presbyterstvo evang. obce i konvent jednohlasně žádost Maďarů jako bez- důvodnou zamítiv, biskup Seholz vyhovět stížnosti 16 Maďarů a nařídil, aby se boho- služby v Kovačici konaly maďarsky každou prvou neděli v měsíci, s farářem Čaplovičemse zavedlo disciplinární vyšetřování, ježto »je po- dezřelý z fanatické nenávisti k maďarské men- šině« (!) a aby byl zbaven úřadu katechetského při kovačické státní národní škole. Dle tohoto biskupova rozhodnutí prvá maďarská bohoslužba v Kovačíci měla se konati v neděli dne 5. t. m. Lid však maďarskou bohoslužbu zamezil zpěvem slovenských ná- božných písní. Proto již téhož dne v Ko- vačici zahájeno přísné vyšetřování. V lidu vzmáhá rozhořčení proti Maďarům.

Maďar Čaplovičems ko státní národní škola Lido

26 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. května. Úpadek ruského školství. Píše se nám z Ruska: Zníčena je naše škola vysoká, středn obecná. Naše vysoké školy přeplněny jsou mládeží, nemajících žádného vědeckého zájmu. Mládež vyhnala z university vědu a proměnila je v hnízda anarchismu. Ti profesoři, kteří chtějí přednášet, i ti žáci, kteří chtějí přednášky poslouchati, jsou předmětem bojkotu, hrozeb a násilí. Anarchi stické studentstvo přeje si, aby bylo nazýváno revolučním, to však jen k vůli reklamě. K revo- luci se předpokládá tvůrčí duch a cíl, idea ideál. Toho anarchistické studentstvo ruské na prosto již nemá. Studenti nestudují, ale diplomy mít chtějí I vynucují si je v pravém smyslu pěstí na za- strašených profesorech. S těmi diplomy v rukou stanou se soudci, úřadníky, profesory, lékaři Jaké pak budou výsledky jejich působení v ná rodě a státě? Střední škola je rozvrácena do morku kostí. Z nich vycházejí do universit mladí lidé, jejichž vědecká průprava rovná se nule. Dřive vědecké vzdělání našich mladých vědců dokončovalo se na zahraničných universi- tách. Nyní se stali »ruští studenti« postrachem i cizích universit, jejichž dvéře se jim zavírají (Děje se tak jen v Německu. Na ruské studenty v Praze nebyly dosud proneseny žádné stížnosti Zdá se z toho, že k nám se ubírá lepší část ruské mládeže a že ji k nám svádí společné ideály národní a slovanské. Red. »N. L. «). Každý rok dalšího trvání tohoto neblahého stavu hrozí Rusku desetiletími vědecké lethargie. Rusko bude nuceno jako před 5 lety zváti k sobě vědecké síly z ciziny a podle starých zkušeností budou zase Němci nejochotnější Rusku kulturně »vypomoci.« Co to znamená, netřeba Slovanům vykládati.

Praha Rusko Německo univerzita věda Reda . » N . L Slovan

27 article

Další úspěch franko-ruské aliance. Veškerý pařížský tisk zabývá se zprávou (Viz včerejší telegramy. Pozn. red.) o franko- japonském vyjednávání. Přehnány jsou zprávy, že dohoda byla už uzavřena. Vyjednávání po- trvá ještě několik týdnů. Ale nepochybuje se nikde již, že na smlouvu dojde Vyjednávání počalo již před několika měsíci souběžně s vyjednáváním rusko- japonským, kteréž jest v zásadě již hotovo. Vyjednávání vedlo se v Paříži mezi ministrem Pichonem japonským vyslancem Kurinem. Následek dohody bude úplne zabezpečení franeouzské drža vy na dálném Východě. O všech zá- sadních otázkách jest dohody již dosaženo. Ministr Pichon ujistil včera do- pisovatele, že dohoda přispěje k zachování míru na dálném Východě a pravil: »Jsem pře- svědčen, že dojem dohody bude v Paříži vý- borný a to nejen se stanoviska asijských otázek, nýbrž se stanoviska mezinárodní politiky vůbec.« »Temps« sděluje z podrobností smlouvyi že tato oběma státům zaručuje državu jejich, tedy pro Franeii držení Indočíny. Rusko i Anglie zásady smlouvy schvá- lily. Postavení Francie na dálném Východě bude tím velice seslleno. Především jest do- hodata ale dalším a to úspěšným krokem velkolepé akce anglo- rusko-francouzské, osamotitia ochromiti Německo v politice evropské i v osadní zároveň. Londýn a Petrohrad byly také jediny neustále o prů- běhu jednání toho zpravovány.

Pichon Kurin Paříž Indočína Rusko Anglie Francie Německo Londýn Petrohrad

28 article Povstání v Indli.

Povstání v Indli. Povstání Indů je na některých isolovaných místech pro Evropany velmi vážné, ale vláda jest na povstání domorodců přichystána. Přes 70.000 mužů jes v zemi strategicky rozděleno. Profesorům a studentům na indických univer- sitách byla všeliká politická agi- tace co nejpřísněji a pod značným tresty zapovězena. Hnuti domorodců namířeno jest i proti misionářům, kteří jsou již velice značně poškozeni. Hrozivá situace v Marokku. »Standard« sděluje z Tangeru, že se tam situace stala velice hrozivou. Okolní kmeny protestují prudce proti popravě vrahů francouz- ského lékaře Mauchampa. Jest obava před vy- puknutím rozsáhlé revoluce pro případ, že by sultán splnil podmínky Francie. Kmeny nechtějí též ničeho slyšeti o sesazení guvernéra mara- kešského. Dva velmi moeně kmeny žádají do- konce za zapuzení všech Francouzů z Mara- kaše. Poněvadž Francie trvá bezpod- mínečně na splnění svých požadavků, jeví se situace velice nebezpečnou. Balkánská výstava v Londýně. (Původní dopis »Nár. L.«)

Evropan Mauchamp Francouz Maroko Tanger Francie Londýn

29 article

Čechové první ukázali loni na výslavě v Earl'a Courtu, co dokáží slovanští národové a živý obdiv způsobený rozkošnou výstavou českou, tak umělecky zorganisovanou hrabětem a hraběnkou Lützowovým a jejich českými spolupracovníky, jest ještě v paměti nesčelných návštěvníků, kteří zavítali r. 1986 do Eari's Courtu. Letos Jihoslované skvěle dokazují, čeho jest schopna raca slovanská, je-li svobodna, takže se může vyvíjeti bez pout a jíti za svým určením. Ne- chci zde podávati úplný obraz balkánské výstavy v Earl's Courtu, s tím počkám, až vše bude úplně instalováno — ač již nyní »clous« výstavy jsou na místě a výstava v hlavních částech hotova, ale chci se zmíniti o slavnosti zahajovací, konané dnes k května, jež měla nanejvýš skvělý průběh.

Čecho Lützowův Jihoslovan

30 article

Lordmayor města Londýna, provázen šerifya svou středověkou družinou, pokrytou samelem a zlatem, přibyl k poledni v gala-ekypáži a v ofic ál- ním oděvu ke vchodu na West Brompton Road. Byl přijat výstavním komitétem a jeho předsedou panem CrémieuJavalem. Přítomni byli též srbský ministr v Londýně Miličevič, ministerský před- seda Nikola Pašič a ministr obchodu Stojano- vič, kteří ve čtvrtek přibyli do Londýna z Běle- hradu výhradně k této slavnosti, diplomatický jed- natel bulharský Cokov a ministr obchodu Gena- diev, zástupce černohorské vlády Petr Plamenac, dále hrabě Benckendorf, vyslanec ruský, an- glický ministr v Bělehradě J. B Whitehe ad. britský ministr obchodu Lloyd-George, brasilský ministr Regis de Oliveira, italský vyslanecký rada hr. Bosdari a mnoho diplomatů, žurnalist a známých osob ze světa obchodního a politického. Prošedše hlavními oddily výstavy, odebrali se po- zvaní, počtem asi 500 osob, k lunchi do reslaurantu Quadrant. Při toastech připíjelo se nadšeně vílěznému úspěchu balkánské výstavy a zdaru velké rodiny slovanské. Pan Cremieu-Javal, lordmayor sir William Treloar, nejpopulárnější z posavadních lordmayorů srbský ministr, diplomatický jednatel bulharský zástupce Černé Hory pronesli skvělé řečí, krátké, vý- stižné, výrazné a přece duchaplné, načež nastal roz- chod a hosté prohliželi si vystavené divy v pavilo- nech a různých galerifch. Opět krásná manifestace, z níž budou míti po- těšení všichni příslušníci velkého rodu slovanského. J. Coudurier.

CrémieuJaval Pašič Plamenac Benckendorf Whiteh Lloyd George Regis Oliveira Cremieu Javat Treloar J Coudurier Londýn Běla Bělehrad Černá Hora West Brompton Road

31 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Zkázu a zničení našich venkovských vrslev chtějí městské vrstvy české«, hlásá praž- ský orgán české strany agrární ve včerejším svém úvodníku a volá: »Venkované k soběl Pamatujme, že proti nám jde kde kdo, a kdy- bychom měli podlehnouti, běda nám! Strašně by se liknavost naše na nás samých vymstila. Zacházeli by s námi jako se zajatci a poraže- nými! Byli bychom i nadále služebníky měšťá- ckých stran! Udeřila chvíle osvobození !« atd. atd. Zdá se, že stačí těchto několik vět n ukázku pustého, všeho rozumu a smyslu pro- stého způsobu psaní agrárnických úiskových tlumočníků — na doklad našeho nedávného tvrzení, že každý agrárnický mandát bude jenom vítězstvím nepřátelství českého venkovana proti českému měšťáku, a že záviseti bude jenom o velikosti záště, jaké proti českým vrstvám městským docíliti povedlo se tisku a mluvčím agrárním. Lze vůbec podněcovati bezuzdněji řekněme jedním, svrchovaně oprávněným slovem také hloupěji, než jak to činí autoři orgánu české strany agrární? A co ještě truchlivějšího, taková, přímo hmatavá omezenost uznána vůdci agrárního volebního hnutí za nejspolehlivější páku k volebnímu výsledku na českém venkově! Žádný rozumový důvod, ani slabika věená, ale za to vý- hradně jenom tupě, dunivé štvaní za účelem vzbu- zení neurčitě už vyjádřeného, ale tím tajemněji působícího strachu před zhoubcem »měšťákeme

32 article

Líče hrůzy, jaké z měst českých hrnou se n český venkov, píše pražsko-venkovský orgán na př.: »Vypadá to opravdu tak, jakoby měst- ské tábory pokládaly za nejvlastenečtější úkol, rozbíti a povaliti český venkov.« Pisatel jistě nemyslil si při tom nic, zdali pak si aspoň čásť agrárního čtenářstva při takových výlevech svého orgánu položila otázku, co učiní české vrstvy městské, až rozbijí a povalí český venkov, až zkazí a zničí naše venkovské vrstvy? Stane se to mečem, ohněm, mokrou, suchou cestou, budou šetřeny ženy a děti »venkovských vrsteve?

33 article

Bade na »troskách« povaleného venkova posta- veno snad jediné veliké české město, anebo na- stane obrat v dosavadním hybném směru obyva- telstva, postěhují se potom »městské vrstvy« na zničený venkov, aby se tu ujaly opuštěného rolnictví? Rozumi se, že jenom jako pouzí velitelé a vítězi, jimž budou »zajatí a poražení agrárníci« vykonávati služby robotných otroků, obce budou rozděleny jako zboží i s nevolníky mezi města po středověkém způsobu . . . Leč k čemu domalovávati hrůzný obraz, když jsou tu na štěstí spásové českého venkova před ohav- ností zpuštění »městskými vrstvami« pp. Ždár- ský, Prášek a soudruzi a »hodina osvobozenl udeřila « . . . — My a cízina. V kulturní ani hospodář- ské soutěži národů neplatí sousedské heslo:

Bade Prášek Ždár

34 article

»Sodávej panenko v koutě, hodná-li's najdou tě«. Nenajdou, a kdo dnes by naivně čekal, ai jej v tlačenici o úspěch najdou, smutně by po- chodil. Vlastní vnitřní cena jednotlivcova nestačí, aby byl spravedlivě oceněn. I ten nejlepší by v zapomenutí zanikl, kdyby neměl odvahy vrhnouti se v zápas. A co platí o jednotlivei, tím více plati o národech. Zejména o národech menších, na něž se dívá »veliký svět« bez toho zpravídla přes rameno a již pracně dobýti si musejí, co jiným jako zralé ovoce mnohdy do klína padne. A nemenší pravdou je, že o běžné ceně národa nerozhodují jeho vnitřní vlastnosti, často nepoznané, nýbrž relativní postavení jeho mezi národy ostatními. A proto kážeme ode dávna, že povinností naší je styky s cizinou nejen pěstovati a udržovati, nýbrž svět ostatní poučo- vati o tom, co jsme byli, co jsme a co jsme vykonali. Jsouce zbaveni velikých výhod, jimž těší se národové, tvořice samostatný státní celek, jsme přičleněni ke státu, jenž má podnes ráz

35 article

jinonárodní, ráz naší národní podstatě nepřátel- ský, a proto veliká čásť úspěchů našich a zá- sluh účtuje se na cizí konto, ba my prací svou rozmnožujeme vlastně slávu svých nejúhlavněj- ších odpůrců. Cizinec — a sice i cizinec dosti vzdělaný — zavede-li jej osud mezi nás, otevírá oči a žasne nad tím, jak možno je, že o národě takovém, jakým jsme my, je ve světě tak málo zná- mosti. Pravda, je úžasná ignorance světa, pokud jde o nás, však zavinili jsme, nač právem nařikáme z části sami, neboť nemůžeme imputovat cizině, aby k vůli naším krásným očím z vlastního po- pudu námi se zabývala, k tomu přičiniti se, jest povinností naší. V příčině té ale se u ná velmi málo děje. Co nejrůznějších výtvorů a děl, jichž původ je ryze český, putuje světem pod cizí firmou a jak málo náš člověk v eizině dere se do popředí jako Čech, ba naopák, jak často svůj původ popírá. Pisatel této stati měl před léty dost nemlý výstup v mnichovském

Čechy