Periodikum ALTO Viewer

1

10. října 1903

2

Přiloha „Národních Listn

3

K číslu 2805.

4

Strana 9

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 9. října. (Uherská krise Vídeňskému zpravodaji »N. P. Journalu« po- dařilo se vyslechnouti od Kolom. Szella hned po jeho slyšení několik poznámek o siluaci v souvislosti se slyšením samým. Ačkoli po- známky ty neobsahují nic meritorního, nejsou přece prosty míst pozoruhodných. »V sitnaci nezměnilo se od včerejška pranie — vyjádřil se Kol. Szell. — Dnes se nestala žádná disposice, z níž by se mohlo souditi, že rozřešení krise nastane v nejbližších hodinách nebo nejbližších dnech. Nakreslil jsem králi podrobný obraz situace, vyjádřil všecky své názory o důležitých nyní otázkách, ukázal na oblíže, jež se nakupily z důvodů věcných a ještě více osobních, označil jsem ony otázky, jichž uspokojivé rozřešení zdá se býti již nyní zabezpečeným, ale také jsem vylkl ony momenty, při nichž jest dle měhio mínění nakupeno ještě množství překážek. Na základě tohoto měho výkladu vznikl živý roz hovor, z něhož jsem podrobně seznal také ony královy názory, které mně nebyly dosud známy.

Praha

6 article

Vím — dodal Kol. Szell — že z dlouhého trvání tohoto slyšení budou se vyvozovati různé závěry. Prohlašuju však, že by bylo omylem, kdyby se chtělo tvrditi, že jsem nyní opě ministerským předsedou. Celý průběh slyšení vylučoval lskové poslání . . Můj dojem — zakončil Kol. Szell — vůbec jesl, že na panovnikovo rozhodnuti bude nutno čekati ještě nějaký čas.« S těmito posledními slovy Szellovými sou- hlasí vídeňská zpráva »Pester Lloydu«, popíra- jící, že byli ke králi povolání opět další uherští státníci. Má se za to, že se strany ko runy nestanou se v nejbližších dnech nijaká nová opatření. Čeká se, až práce devitičlenného výboru pokročí tak daleko, že bude možno učiniti si jasný obraz o situaci v liberální straně. Teprve polom dá si panovník podati nový referát buď opět skrze Szella nebo skrze hr. Khuena a učiní pak své konečné opafření.

Pester

7 article

Včera Kol. Szell předsedal opěť v devíli členném výboru liberální strany. Poněvadž časopisech kolují různé, většinou fantastické pověsti o tom, že Szell vyslán korunou do Pešti, jednak aby vyjednával s opposicí, jednak aby devítičlenný výbor získal pro vojenský pro- gram koruny, čekalo se, že Kol. Szell uvede ony pověsti aspoň v tomto výboru na pravou míru. Když to neučinil sám, učinil prý k němu jeden z členů výboru (praví se, že hr. Apponyi) přímý dotaz, nechtěl-li by výboru pod zárukou absolutní mlčelivosti referovati o průběhu sly- šení. Szell však na to namítl, že k podobnému sdělení byl by oprávněn jen ministerský před seda, on však nečílí se k tomu kompetentním. Ze Lvova, 7. října. (Zostřený dozo na ruská gymnasia.) Ve schůzi sněmov ního školského výboru učinil inspektor dr. Ger man jménem zemské školní rady prohlášent stran agitací a demonstrací, pořádaných mlá- deží některých haličských středních škol. Zem- ská školni rada učinila prý již vhodná opatřeni a uznávajíc nebezpečenství takových agitací. bude i příště energickým způsobem je potírati. „Gaz. Narod.“, přinášejíc tuto zprávu ze sehůze výborové, poznamenává k ní: „Nelřeba dodá- vati, že se to týče ruských gymnasii, především přemyšlského, tarnopolského a kolomyjského. která, jak už vytýkáno v debatě sněmovní, stala se hnízdem pajdokratické agitace a prováděla radikální propagandu.

Szell doktor Gera man Pešť Lvov Gaza liberální strana

8 article

Ze Záhřeba, 6. října. (Politické schů- ze.) V jedné aspoň věci nejde nový bán hrabě Pejnčevič slepě v šlépějích Khuen-Iléderváro- vých: povoluje opět veřejné politické schůze i když svolavatelé jsou přivrženci opposice. Kon cem minulého měsíce konaly se dvě schůze chor- vatské, v Otočci a Vel. Gorici, na kteréžto po- slední mluvil předseda spojené opposice dr. Bre stěnský o státoprávním poměru uhersko-chorvat- ském, žádaje pro Chorvatsko týchž výhod, jaké by se po případě poskytly Uhrám, tedy takév otázkách vojenských. Počátkem října konala se v Okučanech veřejná schůze srbske strany radikální. Z resolucí tam při- jatých uvádíme žádost, aby se rakousko-uherské a vyplývající z něho uhersko-chorvatské vyrov- nání změnilo v ten smysl, aby se koruně sv Štěpána dostalo větší samostatnosti a Chorvatsku širší samosprávy. Strana jest sice z důvodů ná- rodních pro sloučení Dalmacie s Chorvatskem a Slavonií, ale nebude se toho sloučení domáhat dříve, dokud v Chorvatsku nezavládnou utěše- nější poměry. Pro Chorvatsko žádá se úplná finanění samostatnost, úplná rovnoprávnost Srbů s Chorvaty jak v jazyku a písmě, tak i v nábo ženství.

Pejnčevič Khuen doktor Bre svatý Štěpán Srba Chorvat Záhřeb Otoček Vela Gorica Chorvatsko Uhry Dalmacie Slavonie Iléderváro Kon

9 article Z literatury.

Z literatury. Reklamní pravda. 2— Reklama Barnumova cirku působila na pražské a okolní obecenstvo neobyčejně účinně, účinněji asi, než mnohde jinde. Naši lidé byli ještě příliš vnímaví pro úsilnou a vmlou- vavou řeč Barnumových knížek, annonci a pla- kálů, následky objevily se brzy. Obecenstv tvořilo si o podniku oznamovaném jiné před- stavy, než reklama zamýšlela vzbuditi, a po návštévě cirku nešetřilo odsuzováním »barnum ské« reklamy neslušné, přehnané, lživé. A přece právě po té stránce byl reklamn aparát Barnumovy společnosti zajímavým — poučným pro naše lidi. V celém tom obralně psaném a suggestivním textu bylo úzkostlivě šetřeno pravdy, v každé řádce byla patrna péče aby tvrzení v ní obsažené odpovídalo faktům. Ovšem za to forma, která není závaznou, dovedla u nezkušenějšího čtenáře vzbuditi silnější dojem. než slibování nejneobyčejnějších, nemožných věcí.

Barnumův

10 article

Valná čásť našeho obecenstva nerozumělaté obehodní poetivosti, ale stylistické zručnosti americké reklamy: domívala se, že je podnikate povinen splniti ne pouze to, co slibuje, ale ty naděje, ta očekávání, která provokuje v duši obecenstva obratnou formou, suggestivním stylem své reklamy. A v tom bylo naše obecenstvo v neprávu. Americké annonce lišily se tu pod- statně od našich produktů toho druhu. Jsou vypočteny na obecenstvo praktičtější, méne vznětlivé, ale ve svých požadavcích neústup- nější a důslednější. Naše reklama je dosud primitivnější a pohodlnější. Namáhati se, abyei skutečná, reelní fakta oblékl do trpytné, píl tulné a vlibné formy, aniž bych sliboval něco co ve skutečnosti neposkytují, to zdá se zby tečné namahání. Raději podráždím zvědavost slibem, třeba nespinitelným a spolehnu se, že naše obecenstvo je mnohem indoleninější než americké na př. Že i vyloženou nepravdu prostě přijme, dopáli se třeba, zahubuje, ale bez dal ších pro obchod nepříjemných důsledků.

11 article

Není ovšem pochyby, že tento způsob re- klamy, která nančila se z ciziny jen hlučnost a vtíravosti, ne však důvtipu, prohloubenostia reelnosti, daleko není tak účinným, jak by měl. ale nemá stejně hybné sice, slejně naléhavé ale v pod tatě reclní konkurence reklamní, nemá se co obávati, že obecenstvo z neopatrných slibů neb očividaých nepravdivosti požene inse renta k zodpovědnosti a proto daří se mu dobře a kvete v obchodě i v literatuře. Lilerární reklama stala se v poslední době několikráte předmětem tištěných diskussí: do jaké míry smí se vyrovnávati reklamě obchodní? Do jaké míry za ni zodpovídá autor oznamo vaný, do jaké míry inserent, firma, list inserá otiskující, pokud je přípustno užívat k reklam ním účelům referátů, kritik atd. ? Zdá se mi že by se otázky tyto značně zjednodušily, kdy bychom nezapomínali na první podmínku jaké koli, ať obchodní, ať umělecké, ať literární re- klamy: reklama musí býti pravdivá: pravdivá i fakly, které obsahuje, i sliby, jimiž láká.

12 article

i fendenci, klerou vyslovuje a obecenstvu vnu- cuj-. Přečtěte na přiklad tuto reklamu, která se nedávno oetla v listech: »Knížka tato pou- tavým a tklivým líčením vzbudí ve čtenáři za- jisté soustrasť s osudem slepého mládence, jehož mnohá proroctví na národu českém i jednolli- vých členech jeho se již vyplnila a ostatní za- jisté dojdou časem splnění.« Dále slibují se ještě podobizna slepého mládence a zjevení jeho ukrutného strýce. Inserent jeví zřejmou ten denci vzbudit v čtenáři inserátu dojem, že slepý mládenec je osobou skutečnou, slibuje mu podo- biznu této osoby a Jvrdí jako vážný fakl, že proroctví v knize obsažená došla a dojdou svého splnění. Jaká je duševní úroveň, na kterou se stavi inserent i autor knihy? Nesejde tu na tom, jaké duševní úrovně je obecenstvo, na něž inserent se obraci, ale na tom, že inserát je od počátku až do konce úmyslně nepravdivý, počítajíeí s tím, že obecenstvo jednak z neznalosti přijme tvrzení jeho jako pravdu, jednak pozorujíe ne- pravdivost, přejde prostě přes tvrzení v inserátu obsažená. Vybral jsem příklad bijící do očí, ale jsou případy, kdy nepravda není tak očividná.

Knížek

13 article

směšná a kdy ze zvyku neb z indolence, trpime literární reklamě (vrzení, sliby a úmysly sku- tečnosti naprosto neodpovidající. V literární re- klamě je to hřích tím těžší, že nejedná se o obchodníky a řemeslníky podléhající slepi zvyku, imitaci, odvislé od několika řemeslných vyrábitelů annonci, jimž svoji inserci svěřuji ale o inserenty, kteři si úkolu a důstojnost literatury mají býti vědomi a chtěji za tvůrce znalce — a podporovatele literatury býli pova- žováni. Náprava je snadná a rychlá, budel jen chtíti obecenstvo literaturu kupující samo. Jeho projevy a důsledky z nich vyplý vající nauči naše obchodní fantasií unesené inserenty mnohem rychleji a bezpečněji znáti patřičné meze, než sebe delší a opravdovější kárné epištoly.

14 article

České spisy- *Fr. A. Slavík, Moravské Slovensko XVIII. století. S mapou a obrázky. 1. svazek V Hodoníně 1903 R. Fencl. Vydáno ve prospěch Matice Hodonské. Na základě místních toliko a dosud namnoze nepoužilých pramenů podány tu vzácné obrazyz dějin Slovače v XVII. a XVIII. století, vyličeny zá- davy způsobené Bočkajovci, Švédy a maďarským Kuruci doby Leopoldovy, a uvedeny vzácné přl- spěvky k historické statistice a poznání někdejšícl svérázných řádů slováckého lidu. Vymeziv hranic nářečí slováckého v Moravě a položiv výsledky pří- slůšného svého badání do zvláštní mapy ke spísu připojené, ponechává spisovatel namnoze slovo svým poprvé uveřejněným pramenům, zejmena pa- mětem měšťana Rudolfa Přenského, v nichž objeven nový pramen k dějinám války třicítileté na Moravě Zajímavá jest i stať o životě Jana Amosa Komen ského v rodné jeho krajině, místní význam pak da- leko přesahuje Iičení vpádů Korucův uherskýcha spojených s nimi Turkův a Tatarů r. 1663 a 1664 Tendenci spisu jest ukázati, že přes všechny útrapy jimž moravská Slovač po dvě stě téměř let byla polohou svou v prvé řadě vydána, a přes veškeru měkkost povahy, jež Slováky vůbec a moravské zvláště vyznačuje, zachoval lid tento věrně národní ráz svůj v nátečí, způsobích, zvycích i krojích jest způsobilý k vyššímu vzdělání, jakož hojná frequence nově vzniklých vyšších českých škol ve slováckých městech nasvědčuje.

A Slavík R Fencl Hodonský Švéda Přenský Jan Ámos Komen Korucův Turkův Tatar Slovák Francie Slovensko Hodonín Leopoldov Morava

15 article

Pp. * Jaroslav Vrehlický, Knižata. Histor drama o šestí jedn. Dramatická díla sv. XX VII. Nakl. F. Šimáček. Pád knížete Boleslava III. Ryšavého. Označil dobu hlubokého úpadku českého státu, kde rozmařilý český kníže podlehl hrdinnému Boleslavu polskému, jenž osnoval plány velké slovanské říše přoti Německu. Po stránce dramatické bude lze po- souditi dílo teprve po provedení na jevišti. Čtená se zájmem sleduje, kterak básník bohatý děj rozvijí a vede ke tragickému závěrku. * Karel Sezima. Passiflora. Nakl. Jos. R Vilímek. Kniha výstředně moderní, ale autor jev silnou osobní notu, vyznamenává se zejmena jem ným psychologickým líením. Rysy povahy, duševní stav a vniterný živol osob, znázorňuje plastickya názorně dovede ličit i prostředí. Slol ma svůj cha rakteristický, poeticky bohatý, nikde přepjatý. * Josef Šír, Horské prameny. Povídkya obrázky z Krkonoš. Nakl. Ústřední knihkupectv učitelstva česko slovanského (Josel Rašín). Auto známý jako znalec lidu krkonošského vkládá ve své povídky vroucí svoji lásku k lidu i kraji. Na rozdíl od všelikých povídek »národopisných«, jež svůj obo tak těžce kompromitují svou suchopárností a vnitřn nepravdivostí, jest v jeho šesti povidkách opravdový cit a kus poctivé práce vypravovatelské, jež nesmí chybět ani v líčení zcela prostičkém.

Vrehlický Knižata svatý . XX VII F Šimáček Boleslav III Ryšavý Boleslav polský Sezima Vilímek Šír Josel Rašín Německo Krkonoše

16 article

* František Hrnčíř, Jasno i chmurno Povídka. Dětské besedy »Máje«, pořadá Růžena Je senská, sv. II. Nákl. »Máje« Historie čipernéh hošíka, vyrostlého v chudobě, bez naděje na vyšš vzdělání, jenž však dosahuje vyššího cíle. Pěkně vy ličen horečný ruch v chudé horské obci před při chodem Prušáků a pobyt nepřátelského vojska ve vsi jež přes dobrou svoji kázeň znamenal pro chudobn obyvatelstvo těžkou pohromu. Škoda, že v řečech jednajících osob nedbáno nikterak charakteristiky všichni ti prostí lidé mluví stejně moderně, »lite- rárně«, řečí, jež páchne kalamářem. * Richard Landa, Radosti malých. Naklad Unie. Knižka pro nejůtiejší mládež, řadou dvacet čtyž obrázků ze života našich dětí s prostonárodním říkadly. Řikadla jsou vhodně vybrána, každý měsíe vyznačen dvěma barevnými obrázky z venkovského živola. Tři králové, sanice, vypravování pohádek masopust, smrtná neděle, ovčák, otloukání píšťalek na louce, hra do kola, viti věnců, koupání a jine slasti a radosti roční venk vského života. * Dr. Jan Slavík. Slované a Němci, zejme- na CI. Ptolemaia Velká Germania. V ko misi knihkupectví J. Ho-če v Jindřichově lIradci.

Hrnčíř Růžena svatý . II Landa Knižek doktor Slavík Slovan Němec Ptolemaios Jindřichov lIradce

17 article

Autor má na snadě různorodé, nesouvislé Údaje Tacitovy. Vellelovy, Strabonovy, Ptolemaiovy a Pji- niovy, které daly vznik theoriím zásadně se lišícím ba dobrodružným. Novější doba, vyšetřujíc proveniene a povahu pramenů dodělává se tak byť znenáhla posi- tivních výsledků. Dr. Slavík nenáleží k obci učených a vede si také v úvahách svých volněji. Než není tal volnost nijak na škodu jeho díla, které každou strán- kou projevuje sečtělost a všestranný rozhled. V zá- kladné myšlence dr. Slavík jest v plné shodě s mo derním bádáním. Správně usuzuje, že do zpletitých údajů Ptolemaiovy geografle, pokud se týče Čech

Tacitův Vellelův Strabonův Ptolemaiův pje Čechy

18 article

Germanie, jen tehdy pronikne kýžené světlo, když přijímajíce za pravdu, že pocházejí od kupců římských a snad severopontských, zjistíme především směry cest jejich. Dnes již axiomatické platnosti nabývá pře- svědčení, že řadil Ptolemaios jednotlivá místa z ce- stovní literatury známá dle směru jednotlivých cest a že údaje jeho dle stupňů délky a šířky jsou povahy více méně přibližně. Dr Slavík touž jde cestou a hledi řadou zajímavých vývodů, které sice v mnohých vě- cech k diskusi vybízejí, tyto hlavní směry zjistiti a dle toho i polohu Ptolemaiových míst určiti. Se silnou polemickou akcentuaci proti vývodům Müllenhoffovým staví se dr. Slavík na stanovisko těch, kteří shledávají v naší vlasti a v zemích sousedních sídla Slovanů již za historických dob Bojův a Markomanů, pokouš pak se cestou etymologickou a s užitím nynější topo- nymie určiti některá místní jména, zvláště u Ptolemaia zachovaná. Ukázkou uvádíme, že srovnává Kasurgis s Kazínem, Budorgis s hradištěm starokouřimským a pod. Tu ovšem vývody jeho sotva doznají souhlasu ale přece zásluhou spisovateli zůstává, že znovu samostatně zkoumá vývody svých předchůdcův i korri guje je svými subjektivními výsledky Dr. J. V. Prášek.

Ptolemaios Slavík Ptolemaiův Müllenhoffův Markoman doktor J V Prášek Kazín

19 article Z českých lislů.

Z českých lislů. „Lumír“ naslupuje nový ročník, již 32., z redakce Václava Hladíka. Snahou „Lumíra“ je- povznesení a pokrok české literatury a uměni, uve- dení našeho osvětového života na úroveň velkých ná- rodů. „Lumír“ je belletristickým listem skutečně po- Uřebným naší intelligenci a má také své přátele v čtenářské společnosti české, která hledá osvěžení lektuře moderní, zajímavé a vybrané. Doporučením nejlepším pro nový řočník „Lumíra“ je obsah jeho čísla 1. Jaroslav Vrchlický zahajuje je dvěma rozkošnými rondelly a moderní poesií domácí zastu- pují tu ještě Jaroslav Kvapil a J. Opolský Neobyčejný zájem jistě vyvolá v české veřejnosti krásná a duchaplná studie „Swinburne“ od hraběte dra. Frant. Lützowa. „Lumír uvádí tu do řad českých spisovatelů jednoho z nejosvícenějších a nej- vlastenečtějších českých šlechticů, jenž již jako an glický spisovatel nabyl evropské proslulosti a pro kázal tolik dobrého české věci v Anglii. Dále zahajuje v „Lumíru“ Václav Hladík svůj nový román z pražského života „Valentinovy ženy“, zvaný „román bez lásky“. Autor „Trestu“ a „Vášně a síly úvád nás v novém svém díle do světa divadelního. Vilém Mrštík počíná uveřejňovati své barvité a tempe- ramentní stránky ze sbírky „Zlatá niť“ a jeden z nej- nadanějších mezi nejmladšími, E. Sokol, přihlašuje se novou povidkou „Slunce“. „Lumír“ zavádí do svých rubrik pěknou novotu galerii portrétů.

Hladík Lumír Vrchlický Kvapil Swinburne František Lützow Valentinův Mrštík E Sokol Lumír Anglie bez láska

20 article

Zahajuje ji podobiznou hraběte Frant. Lützowa, již provází kritickým článkem Václav Hladík. Feuilleton vyniká v „Lumíru“ vždy rozmanitostí; též tentokrát přináší referáty a zprávy z literatury české, ruské. polské a italské. Pli této bohatosti obsahu je „Lumír snad nejlacinějším časopisem: téměř půlčtvrta sla stran velkého kvartového formátu přináší každlý roč- ník. Zároveň ohlašuje „Lumír“ novou, již třelí, seri „Knihovny Lumíra“, v níž vycházeli počne K. M Čapkova sbírka „Patero novel.“ V „Knihovně Lu- míra“ budou vycházeti zejmena práce původní od nej- lepřích spisovatelů českých. „Lumír“ je časopisem neodvislým, pokroku a rozvoji národa sloužícím. Pr svoji snahu literární a uměleckou a šířením znalosti kulturních proudů cvropských zasluhuje „Lumir“ pod- poru naší společnosli čtenářské. „Lumlr“ výdává J. Otto v P'raze.

František Lützow Hladík Lumír Čapkův Patera Otta Lumír knihovna Lu

21 article

* Z článku R. Tyršovy v „Osvětě“ (o uměleck výchově lidu): „Poskytněme lidu příležitosti, aby moh poznati v tomto (národním) umění sebe a svou duši ukažme mu, co z jeho krve, z jeho nejvlastnější du ševní dílny de něho přešlo, naučme jej chapati, žee jeho podstatou částečně i jeho vlastní naivní tvorbou se obrodilo české výtvarně umění, spolu s literaturu i hudbou českou. V této kontinuitě tradice národní. kterou navázali první velicí křísitelé uměleckého ducha českého, zdá se mi ležeti odpověď na otázku, kterou jsem nadhodila na začátku télo své úvahy — lidu lze vrátiti umění, ale jen to, které, z něho vyšedší jest vykrystalisovaným, tvůrčí individualitou prošlým výrazem jeho bytosti. „Pozor“ měl ve feuillefonu pěkný obrázek z Schwaigrova letního sídla v Bystřici pod Hostýnem a „na Pasekách“, kde má Schwaiger svoji villu. Feuil- leton ten je pěkným výhledem do intimního světa našeho umělce, jenž až dosud tak úzkosflivě se uza- vírá před veřejností. Přirozena je zpráva, že souborne dílo Šchwaigrových prací v brzku u Unie vyjde a bud provázeno textem přítele Schwaigrova, prof. Tábor ského.

R Tyršův Schwaigrův Schwaiger Šchwaigrový profesor Bystřice pod Hostýn Tábor

22 article

Čtenář * Věstník samosprávný a národohospodářský vy zývá k organisaci venkovské lidové extense. Ukazuje. jak venkovská lidová extense zápasí proti pražské s mnohými překážkami. Žádá, aby přednášky pro li upravené, byly vydávány tiskem. Činí návrh, aby ven- kovské extense se sdružily ve společný svaz po způ- sobu sokolském. * Naše Doba v konečném čísle desá tého ročníku má zajímavý článek „Palacký o vadách našeho ná- roda“. Nejmenovaný autor praví na počátku, že opíše skoro doslovně Palackého myšlénky, a že by rád, aby zopakovány byly ve všech časopisech, hodně vnikly do národa a povzbudily k přemýšlení. Zajímavýje zvláště konec článku. Autor nachází, že Palacký ne- uvádí mezi našimi národními vadami náchylnost ke krádeži, kterou tak rádi nám vyčítají Němci. Autor rozhodně se staví proti tomuto obviňování, uváděje některé doklady, a praví na konec, že „žádoucí je spe- ciální statistika krádeže, při níž by byla udána i ná- rodnost zlodějů. Já se na základě dlouholetých svých zkušeností takové statistiky neobávám: usvědčila by Němce z pomluvy. * Lumír má referát o zajímavé knize A. Albalata jednající o stylu a způsobu tvoření čelnějších francouz- ských spisovatelů. Študii svou založil autor na zkou- mání originálních rukopisů a uvádí pro poznání jed- notlivců i pro studování spisovatelského tvoření vůbee Čtenář. pozoruhodné příklady.

Palacká Němec A Albalata

23 article Z čizich revuf.

Z čizich revuf. * New Y ork Tribune píše o národě lido- žroutů v belgickém státě Congo. Jsou to N'Lakkara sové. Národ kanibalský, jinak mírný a jemný ve všem co netýká se právě pojídání lidského masa. Nevraždí cestovatele, ani koho jiného, aby připravili si pochout- ku: pojídají lidské maso jen za dvou příležilostí: v válce a po smrti pohlavára, kdy otroci na jeho hrob se zabíjí a snědí. Hody jsou významnou národní slav ností a vypravuje se o nich v kraji po léta. Ženy ne- jedí lidského masa, ale zúčastní se strašné hostiny úpravou, aby mužům uchystaly nejvzácnější po- choutku. * Obyvatelé Grónska dle „Germanie“ nikdy nevynikali podnikavostí; stačilo jim vydělati si tolik aby se najedli. Výjimkou je u nich muž, jménem Kor- ko-ya, jenž opustil Grónsko jako plavec, stal se ob chodníkem a nabyv asi 50.000 K, požívá mezí souro dáky pověsti a jména grónského Rothschilda. Rodáci považují u něho za přepych, že bydlí ve dřevěném domě, svítí petrolejem a má obslojná kamna. Zvlášt- noslí grónského Rothschilda je, že má vždy dvě ženy které po jistém čase jako zboží vyměňuje za mladší »Deulsche Rundschau für Geo- graphie« uveřejňuje nadšený článek o Vinodolu chorvatském ráji. Neškodilo by, aby i češti turi te věnovali více pozornosti slovanskému přímoří (Crk venice, Novi a j.), než usadí se tam trvale Němci Maďaři. Člá ek, jako ten, jejž »Deutsche Rundschnu- přináší, dovede nalákati celé řady německých turisto do překrásného kraje slovanskéhol * Na dolaz k soudobým německým spisovatelům jaké slanovisko zaujímají k vínu a k »pijáckým pí sním«, došly různé projevy belletristů, jež uveře jňuje »Frankfurter General-Anzeiger«. Pau Heyse píše: »Nebyl jsem nikdy silným pijákem, ale dobré víno dovedi jem vždy oceniti. Povznesení ducha alkoholem nepociťuji, nanejvýše v mládlí do

N Lakkar Rothschild venice Němec Maďar Pau Heys Kongo Grónsko Novi New Y dřevěný dům Deutsche Rundschna Frankfurter GeneralAnzeiger

24 article

vedlo mě dobré víno nadchnouti k improvisac veršů.« Vyslovuje se ostře proti pijáctví u Němeů jež zpěvem bývá podporováno Wolzogen rovněž při- dává se ku protestu, třeba že sám prý rád pije dobré víno — ale s mírou. Bierbaum už od čtyř le odřekl se alkoholu a cíti se od té doby v každém ohledu lépe. Rovněž Krelzer, Harden a j. Žádný z dotázaných spisovatelů necití prý vlivem alkoholu stoupnutí duševních sil *Svýcarské listy rozepisují se o pojed nání professora universily lausanoské Lugeona, jenž připisuje slunečnímu světlu značný vliv na hustotu obyvatelstva Lugcon tvrdl a statisticky dokazuje, že kraje vydané světlu slunečnímu vykazují větší hu- stotu obyvatelstva, než kraje slinné. I na psychický ráz má prý slunce vliv: obyvatelé krajin slunnýcl jsou prý vždy schopnější příjímati kulturu * Japonský literát Chassegawa rozepisuje se o japonské císařovně a jejím nadá i básnickém. Mi- kadova choť má ve své vlasti velmi dobré jméno jak básnířka i jako podporovatelka literatury a umění Mnoho pěče věnovala reformám výchovy žen Mr. Penn. Bibliografie. * Ba O o VII. Bea. Hanca Cr. Cranojesuh Vyšlo v Novém Sadě nákladen Matice Srbské. * Jeroue Marue Cpncke, kniha 221. Nový Sa Číš vypila. Fragmenty románu. Vzato ze zápis níku. Napsal VítězslavZáberský. Druhé vy dání. Nákladem Mladých česko-amerických literátů Omaha, Nebraska. Horské prameny. Krkonošské povídky Jo Šíra. Cena 3 K. Nákladem učitelského knihkupectv a nakladatelství Jos. Rašína v Praze VII * Passiflora. Román. Napsal K. Sezima. Cena 3 K. Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze.

Harden Chassegaw Šír K Sezima Jos R Vilímek Omaha Nebraska Praha Jeroue Marue Jos

25 article

* Fovídky a menší črty. Napsal A. Sova. Cen 3 K. Nakladatelé Hejda a Tuček v Praze- Sláva života. Napsal Fráňa Šráme („Knihovny Nového Kultu“ čís. 9.) Cena 30 hal. * Z ráje vyhnaný. Román. Napsal Bohdan Ka minský. Sv. I. („Libuše“, Malice zábavy a vědění roč. 33, čís. 5. Předplatné ročně 2 K.) Nakladatel Simáček v Praze * Poslední soud. Román. Napsal Jo ha ne Joergensen. Autorisovaný překlad Ignáce Za pletala. Cena 1 K 20 h. Nákladem časopisu „Nový Život“ v Novém Jičíně * Slešti studenti. Román. Napsal Arne G a borg („Vzdělávací biblioléky“ svaz. 54.) Cena 3 30 h. Nakladatel St. Sokol v Praze Knížata. Hlistorické drama o šesti jednáních Napsal Jaroslav Vrchlický. („Dramatická díla sv. XXVII)) Cena 1 K 60 h. Nakladatel F. Šimáčel v Praze. * Člověk a doba moderní. Napsál F. K. Bakule („Moderní bibliotéky“ svazek 1—2.) Cena 2 K. Nákl vydavatelovým. * Dodatky ku prodromn českých obrašlovců po dává dr. František Bayer. Připojen klíč k určen českých ryb. Cena 60 hal. Nakladatel A. Wiesnen v Praze. * Chov králiků a jeho výnosnost. Stručné pojed nání o důležitosti králíka jako zvířete hospodářskéh u nás, o chovu a výběru jeho a o užitku, který plyno z králikáření zvláště pro domácnosti, hospodáře celý národ. Napsal Al. J. Benč. S vyobrazeními. Cena 60 hal. Nakladatel A. Reinwart v Praze. * Královská Praha. Kalendář českých rodin. Roč ník II. Cena 1 K. Nakladatel dr. Fr. Herman v Praze *. Listy matkám o výchově. Napsal dr. Ewal Haule. Autorisovaný překlad pořídil Jan Kra nich. Nakladatel Jos. Pelcl v Praze. * Lva Denisa Proč žijeme? Co rozum nán pravi o záhadách živola? Co jsme? Odkud přicházime? Kam spějeme? Překlad Heleny Dvořákové. Cen 60 hal. Nakladatelč Hejda a Tuček v Praze.

A Sova Hejda Tuček Sláva Šrám Bohdan Ka Libuše Ignác Stanislav Vrchlický F Šimáčel Bakule doktor Bayer A Wiesnen J Benč A Reinwart Herman Ewal Jan Pelcl Denisa Dvořák Praha Nový Kult Nový Jičín Francie Jos Sokol v Praga královský Praha

26 article

* Moderni vyučování kreslení na obecných a mě šťanských školách. Průvodce k umělecké výchově mládeže. Sepsal prof. Ant. Anděl. Díl I. s 33 tabul- kami. Cena 4 K 50 h. Nakladatel Fr. Řivnáč v Praze. * Mrtvé město Pompeje. Napsal prof. dr. Jose M. Pražák. („Sbírka populárních spisů cestopis ných“.) Cena 1 K 80 h. Nakladatel E. Beaufort v Praze * Nástin elektrochemie. Napsal dr. Jan Šebo S 36 obrázky v texlu. („Illustrovaně katechismy na učné“ sv. 9) Cena 2 K 80 h. Nakladatelé Hejda a Tučel v Praze. * Nejdůležitější fysikální zákony ve formě mathe- matické. Podává Jan Wimmer. Cena 30 hal. Na kladatel I. L. Kober v Praze * Nejnovější a nejúplnější plán híbitová olšan ských král. hlav. města Prahy. Kreslil ředitel J ose Brož. Cena 40 h. Nakladatel dr. Ed. Grégr a syn v Praze *O budoncnosti lidstva. Obrat ve vývoji filoso fického myšlení a jeho konečný výsledek. Napsal dn Aug. Smetana. Přeloženo Jednotou filosofickou v Praze. Cena 3 K 40 h. Nakladatel Jan Laichter na Král. Vinohradech * O filosofii přítomnosti. Napsal prof. dr. Fra ne Krejčí. Sešit 1., cena 48 h. Nakladatel Jan Laichte na Král. Vinohradech * O souchotinách čili tuherkulose plic a jak pro ti ní bojovati. Napsal MUDr. Em. Semerád („Blibliotéka lékařských spisů populárních“ č. XXII. Cena 70 h. Nakladatelé Hejda a Tuček v Praze * Památník ochotnického divadla ve Vamberku, vydaný na památku stoletého trvání her ochotnických ve Vamberku. Uspořádal na základě původních pra- menů Jos. F. Král. Cena 3 K. Nákladem Spolku divadelních ochotníků „Zdobničan“ ve Vamberku.

profesor Antonín Řivnáč doktor Jose E Beaufort Šeba Hejda Wimmer J Brož Ed Grégr Aug Smetan Laichter Král Fra Laichte em Semerád Tuček F Král Zdobničan Francie Praha Pompeje Vamberk památník ochotnický divadlo

27 article

* Pud pohlavní a prostituca. Vývoj a poruchy pudu pohlavního, výstřednosti v ukájení jeho. Vývoj. dějiny, zřízení prostituce a její vliv na choroby po hlavní a ženské. Napsal MUDr. Ot. Rožánek. Díll Cena 6 K 60 h. Nakladátelé Hejda a Tuček v Praze. * Slovník česko-latinský a latinsko-český k po- třebě školské. Díl I. česko-latinský sestavili J. Cou fala G. Zába, díl II. latinsko český sestavil Xave B. Pelíkán. Počal vycházeli v sešitech po 40c hal Nakladatel I. L. Kober v Praze. * Vílímkův jízdní řád, vydání zimní. Vyd. pro Čechy 20 h, pro Moravu a Slezsko 20 h, pro Čechy Moravu a Slezsko 40 h. Nakladatel Jos. R. Vilimel v Praze. * Výroba cukrovlnek v domácnosti. Sestavila Bo humila Jermářová. Cena 2 K 80 h. Nakladate I. L. Kober v Praze. * Vývoj socialismu od utopie k vědě. Napsal Engels. Přeložil K. Nováček. Cena 80 h. Nakla datel Tiskové družstvo strany sociálně demokrafické v Praze. * Přítel domoviny. Ročník XX., seš. 1. Ročně 24 sešitů po 24 h. (Nový ročník bude obsahovati: Dvě ženy, román K. Baranceviče, Při osmi dě tech, povídka P. Biliánové, Z temna minu losti, historické črty J. Hrnčíře, Jančů v román Orfanův román, Ostenovy povídky Cesto života a Patejalovu povídku Národu na vrácena.) Nakladatel E. Beaufort v Praze. * Slovanský přehled. Sborník statí, dopisův zpráv ze života slovanského. Rediguje Adolf Čen ný. Ročník VI., sešit 1. Předplatné 8 K ročně. Nakla- datel F. Šimáček v Praze * „Divadlo“. Časopis pro zájmy divadelní, otázky odborné a stavovské. Roč. II., č. 1. V Praze, Ječná ul * O škumpě žlulé i o pěstování této užitečné rost- liny na Kavkaze. Českým hospodářům černomořskéhio pobřeží podává J. F. Hejduk, ruský hospodářský rada. Nákladem vlastním. Tiskem Theodora Kopeckého v Písku

MUDr Otakar Rožánek Hejda Tuček J Ca G Záb Pelíkán Vílímkův Čecho R Vilimel Bo humil Jermářová Engels K Nováček K Barancevič P Bilián J Hrnčíř Janč Ostenův E Beaufort Čen F Šimáček Hejduk Kopeckij Praha Morava Slezsko Jos Nakl Kavkaz Písek Xave B Nakladate I . L Orfanův román

28 article Krajinská výstava v Třebíči.

Krajinská výstava v Třebíči. (Pokračování.) Výstavní diplom: Math. Adlerová obcho nice v Třebíči. Ferd. Barták ve Starči. J. Bitter mann, úřadník v Okříškách. Jos. Blahák, výr. ce ment. zboží v Kojetíně. Sl. M. Blahovcová v Tře bíči. Fr. Caha, obchodník v Třebíči. J. Cejpek rolník v Petrůvkách. C. Čeloud v Třebíči. Odbo Českoslov, obch. besedy v Brně. L. Doležal, nad učitel v Čáslavicích. Sl Ida Dreuschuchová v Na měšti n. O. Petr Dvořák, rolník v Krahulově.J Fischerová v Dol. Dubňanech. Paní Marie Guldová v Ivančicích. Boh. Hájek, pyrotecbnik v Praze. Aloi Herzán, technik v Třebíči. Sl. Olga Herzánova Třebíči. J. Hioucha v Praze. Sl. Fr. Hobzová v Ro ketnici. Hospodářské družstvo v Kyjově. Hlospodář ské družstvo ve Vyškově. Fr. Hromada, dekoratén na Kladně. Jan E. Chadt, kníž. polesný v Obuře Kosojed. Javůrek Škorpil na Kladně. J. Jelinek. absolvent techniky v Praze. J. Jelinek, inspekto v. v. v Třebíči. Fr. Kabelka, rolník v Jaroměřicích. Fr. Kašpar, holič v Třebíči. J. Kliment, c. k. pošt- mistr v Okříšku. J. Kliment, houslař v Třebíči. Fr. Kokeš, stolař v Třebíči. J. Kolda, maj. cihelny Kamenici. K. Kopuletý, rolník v Sokolí. Fr. Košťál, rolník ve Vostopovicích. M. Koutek, zahradník v Tř- bíči. Slečna Marie Krajčova v Třebíči. Rudol Kratochvil, holič v Slavkově. Antonín Krofta, vy- davatel časopisu »Přírodní lékař« na Smíchově. Fr. krška, nadučitel v Řimově. Fr. Kršková, maj- hotelu v Třebíči. Milan Kubeš, technik v Třebíči. J. Kubová, výr. soustruž. zboží ve Vídni. J. Kucha- řík, rolník ve Vodonci u Krotovic. K. Ležatka, dlaždi v Třebíči. Sl. Helena Lorenzova v Třebíči. Jos. Ma- chal, hostinský v Tiebíči. J. C. Malý v Pejškově. K. Malý, octař v Třebíči. Václav Med, houslař v Jihlavě.

Adlerová Barták Blahák M Blahovcová František Caha J Cejpek Čeloud L Doležal Dreuschuchová O Dvořák Fischerová Guldová Hájek Herzán Herzánův J Hiouch Hobzová Hromada E Chadt Javůrek J Jelinek Kabelka Kašpar Kokeš J Kolda K Kopuletá Košťál M Koutek Krajčův Rudol Kratochvil Kroft Kršková Kubeš J Kubová J Kuch Krotův K Ležatka Lorenzův Pejškův Med Třebíč Starč Okříšky Kojetín Petrůvka Čáslavice Krahulov Dolo Dubňany Ivančice Praha Kyjov Vyškov Kladno Jaroměřice Slavkov Smíchov Vídeň Vodonec Ma Jihlava Matha obchodní . beseda v Brno

29 article

Jak. Mityska, obuvník v Trebíči. Fr Mládek, správc školy v Hluboké. Bohdan Nahodil, učitel v Jinošově. Národní jednota pro jihozápadní Moravu v Brně. František Nováček, rolník v Sokolí. Leopold No- votný, hostinský v Třebíči, Jan Novotný, učite v Tinavě. Odbor obchodnické besedy v Brně. An. Orság v Hrozenkově. Ant. Paralová, učitelka v Tř- bíči. Spolek Palacký v Třebíči. Boh. Pivoňka, výr. toufar. zboží v Rosicích. Sl. Blaženka Přerovsk v Třebíči. Sl. Emilie Přerovská v Třebíči. Jos. Průška, rolník v Šamikovicích. Ed. R dr, učitel v Třebíči. Rolnická tov. na stroj. hnojiva v Přerově. Rolnické a mlékařské družstvo v Rouchovanech. Jos. V. Roz- mara, redaktor v Písku. Sl. Matie Řičánkova v Tře- bíči J. Řiha, fotogral v Třebíči. Schilinger Sek a spol., maj. kamnař. dílny v Ivančicích. Fr. Sedlák. obchodník v Třebíči. Fr Sehnal v Lomnici n. P. Jos. Skolák, odb. učitel v Třebíči. Karel Fr. Smnetá- ček, fotograf v Jemnicích. Jos Smrž, včelař v Bře- clavě. Adolí Smnrž, včelař v Třebíči. J. Sochor ml, výr. eter, olejů v Křížanově, Ant Souček, rolník v Vyškově. P'í. Emnilie Stašová v Třebíči. Sl. Blaženka Stránská v Třebiči. Sl. Mařenka a Ida Svobodo y v Třebíči. Fr. Šamšula, ma . hrnčířské dílny v Kun- štátu. K. Škoda, c. k. pošt. kontrolor v Něm. Brodě. Štola měšťanská divči v Třebíči. Škola obecná v Ná- měšti n. O, v Nových Dvorec , v P'odklašteří, v Trnavě, ve Slavicíchi, ve Stříteži a v Třebíči An tonie Spalková v Horním Újezdě. František Švaříček v Pokojovicích A. Trubáčková, choť řídícího učitel v Náměšti n. O., Antonín Uhliř, obuvník v Třebíči. Sl. Lidka Uličná v Třebíči. Josef Úrbánek, v Studenci.

Mityska Mládek Nahodil Nováček Leopold Novotná Ana Orság Přerovsk Emilie přerovský Průšek Řičánkův J Řiha František Sedlák Sehnal Karel František Smnetý Smrž J Sochor Křížanův Souček Stašová Stránská Mařenka Svoboda Šamšula Štol Švaříček A Trubáčková Uhliř Uličná Úrbánek Jinošov Morava Brno Třebíč Hrozenkov Rosice Přerov Rouchovany Písek Ivančice Lomnice Jemnice Bra Vyškov Německo . Brod Ná Trnava Střítež Horní Újezd Pokojovice Náměšť Studenec spolek Palacká v Třebíč Adolit Smnrž

30 article

F. A. Urbánek, naklad alel v Praze. J. Vaněk, majítel cihelny v Příkazech. A Vejtasa, zahradník v Jaromě- řicích. J. Voldán, obchodu k v Třebíči. Karel Volí, mlynář v Sokoli. Vorel a Pokorný, parní výroba pta- čích budek v Dobré Vodě. E. Vorgang, nožít ve Vidni. Sl. Olga Weidnerova v Třebíči. Pani Fr. Zahrádková v Čechtíně. Josef Zamazal. účetní v Brodku. Singe a spol. v Brně. Jan Skřivánek, dělník truhlářský ve Vídni. Jan Šmejkal, stavitel kočárů v Jihlavě. R. A. Smekal, továrník v Čechách u Prostějova. František Staněk, knihař v Jindřichově Hradci. M Smréka, vý- roba hospodálských strojů v Moravských Budějovi- cích. Josef Šihoger, soustružník ve Velkém Meziříči J. V. Šimonek, majitel vi nných sklepů na Mělníce. V. Škorpík, stolař v Koutech. Alois Štěpánek, ková v Pelhřimově. Josef Štika, kovář v Černé Hoře. Aloi Šťurač, obchodník v Třebíči. Cyril! Tománek, čalou- ulk v Brně. J Uhliř, obuvník v Třebíči. Uhlíř a RRacek. sochařství v Brně. Várečenstvo v Třebíči. Velkostatek v Jevišovících. Fiantišek Veselský, řídící učitel v HMe- ralticích. Václav Veverka, obuvník v Praze. Jose Volek, stolař ve Viganticích. M. Vozáb, přednosta české ústřední hasičské jednoty markrabslví morav- ského ve V. Beranově. Jan Th. Vůšek, výroba suchar v Lomnici nad Popelkou. František Vyskočil, nad- učilel v Kožichovicích. Josef Vystrčil a syn. továrna v Teiči. Leopold Weigner, adjunkt technologického musea v Praze. Tomáš Weigner, c. k. ředitel ve Varns dorfe. František Wichterle, strojírna v Prostějově. Karel Zach, stavitel kočárů v Jihlavě. Fr. Zámečník. výroba mazadel v Brně. Hynek Zezula, obuvník v Brně. Bob. Zrzavý, mechanik v Třebíči. Čestný diplom: Ignác Gruner, úřadník v Trebíči. Jan Máchal, učitel v Třebíči. Vilém Nikodem, úřadník v Třebíči.

F A Urbánek J Vaněk Vejtasa J Voldán Karel Vorel Pokorná E Vorgang Weidnerův Pan Zahrádková Zamazal Skřivánek Šmejkal Smekal Staněk Šihoger Šimonek V Škorpík Kout Štěpánek Štika Cyril Tománek Uhlíř RRacek Veverka Jose Volek M Vozáb V Beranův Jan Th Vyskočil Vystrčil Weigner Wichterle Zach František Zámečník Zezula Bob Zrzavá Gruner Máchal Nikodem Praha Příkazy Jaroma Třebíč Čechtín Brodek Brno Vídeň Jihlava Čechy u Prostějov Jindřichov Hradec Mělník Pelhřimov Černá hoře HM Vigantice Lomnice nad Popelka Kožichovice Prostějov technologický muzeum v Praga J Uhliř

31 title

Národní hospodář.

32 article Hoj o petrolej.

Hoj o petrolej. B. Není tomu dlouho, co se správní rada akciové haličské společnosti petrolejařské Schod- nice usnesla zvýšiti akciový kapitál z 8 na 10 mill. K. Zároveň oznámeno, že 4000 kusů akcií, representujících uvedené zvýšení, převezm německá banka řišská. Za účelem tím svolává se nyní valná hromada Schodnice, které bude opatření toto předloženo ke schválení. Současně vžak vyjednávají zástupci německé banky říšské se Sehodnicí o zvý šení s uro- vinné výroby společnosti této. Jinými slovy: německá banka říšská, která činí záro- veň vážné pokusy i o získání pevné posice v rumunském průmyslu petrole- jařském, chystá se zahájiti boj proti pelro- lejařskému trustu americkému, který ovládl německý trh. Nastávající zápas tento i moment, že německá banka razí si dráhu k nabytl mocného vlivu v rakouském pru- myslu petrolejovém, jsou přiliš zají- mavy, než aby nezasluhovaly bližší pozornosti. Napsali jsme již jindy na tomto místé, jednajíce o svělovém obchodu petrolejovém jeho organisaci, že dva momenty charakterisuji trh i produkci pelrolejovou. Centrali sa ce výrobní a decentralisace spo- třební. Zatím co se výroba soustřeďuje čím dále tím více v mocných společnostech, spotře- bovává se petrolej širokými massami v malých kvantech. Nalézti vhodnou cestu ke konsumentu, tedy organisaci obchodu, jest hlavním problémem v tomto směru. V hlavních dvou centrech světové výroby pelrolejové, v Pennsylvanii a Baku dávno ovládly pole mocné průmyslové společnosti, speciálně Pennsylvanii vede hlavní slovo silný Rockefel- lerův petrolejový trust, Standard O.l Company.

Pennsylvanie Bak

33 article

Jakými cestami docílil Rockefeller svého vítěz- ství, tuto líčití nám netřeba. Jeho politika tru- stovní lišila se ale podstatně od časté kartelní politíky evropsko kontinentální: nenesla se z vysokými cenami petroleje svílivého vůbec, ný- brž buduje na snižování nákladů výrobních snižuje postupně ceny. Tímto způsobem zdaří se rozšířiti spotřebu — čím větší ale výroba, tim větší zisky i při nižších cenách. Tento moment razil dráhu americkému petroleji do Evropy. Rusko nebylo při tom příliš mocným soutěžníkem tržním. Je li v Americe hlavné scentralisován průmysl raffinérský (americký trust jest vlastně trustem raffinerii, na němz jsou producenti nafly závisli), jest v Rusku scentra- lisována produkce surovinná, raffinerie pak kla- dou těžisko čisténí ne tak ve výrobu olejů sví- tivých, jako spíše těžkých olejů. Výroba ruská pracuje s levnější surovinou, americká opírá se o lepší organisace obchodní. Rusové ovšem neskládají ruce v klin a tak mluvilo se ne- jednou o tom, že dojde k rozděleni odbylišt obou nejmocnějších soutěžníků. Střediskem zá- pasu jest střední Evropa, hlavně Ně- mecko. Haličský petrolej, jehož produkc surovinná jest plné kartelována, tvořic pevný

Rockefeller Rus Evropa Rusko Amerika