1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 10. října 1903.
Praha
4
article
Na ramní a odpol. Histy
přeleláef ser
v Praze v adminlstrne
mě
ndinit lta. . . 6 K —
s dvojí denáku K s0
ně
nnt tta . . 7 K noh
ve 4lalkách: K so n
na nabt ke
Poštout
něe
n ětrit laia
s drojí zásilkou
ra ně
. . : k e
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Frahu le o 10 stranách.
6
article
Němci opověděli boj ve sněmu
Němci opověděli boj ve sněmu
Němečti terroristé odhalili ve včerejš
schůzi sněmovní svou pravou panovačnou, vě-
domím zastávané špatnosti šeredně zkřivenou
tvář. Pokračovalo se v rokování o opravě vo-
lebního řádu do obcí, pokud se zneužívá nyněj-
ších jeho ustanovení o jmenování čestných
jiných občanů k účelům, jež žádný slušný ob
čan nemůže neodmítnouti s nejhlubším rozhoř-
čením, totiž o pověstné hromadné vý-
robě voličův oněmi obecními správami,
kteréž proti vůli skutečného voličstva chtějí se
domoci volebního vítězství, chtějí prodloužii
své zehátralé panství, chtějí vnucovati většin
obce nadvládu zkrachované své menšiny.
Praktiky tyto, jež jsou výronem nejzvr
hlejší veřejné znemravnělosti, osobní etižádosti,
sobeckého kořistění a zneužívání zájmů obce
občanstva, byly by hanebné, i kdyby se daly
krýti zněním zákona, jsou však zločinně, smě-
řují-li přímo k jeho znásilnění a zvrácení.
Nemůžeť žádný počestný, žádný spravedlivý
občan takovéto zálesácké praktiky srovnati
úmyslem zákonodárcovým, i kdyby se dály při
krývati slovným zněním zákona o právu obet
jmenovati čestné občany, udileti právo měšťanské.
To i ono předpokládá určité, mravní, ušlechtilé.
povznášející, příkladné zásluhy a bezůhonný
život osob vyznamenaných poctami a vyzname
náním nejdůležitějším, jež obec může pro
půjčiii.
Němec
7
article
Jak ale se nakládá nyní s tímto právem
obce? Hůře ještě, než se praktikovalo s jiným
vyznamenáním, jež odhalily nedávně processy
o výrobě šlechtických titulů.
V jedné obci jinonárodní menšina chce
prodloužiti své panování nad většinou, chce
obraceti výnos dávek obecních touto většinou
placených k jednostrannému prospěchu svému.
nadeházejí volby — nastane hromadné jmeno
vání čestných i jiných měšťanův.
V druhé obci kořistivá klika několika samo-
zvanců pozoruje klesání svého vlivu, eití, že
pozbývá důvěry občanstva, leká se, že zavrou
se před její kapsou při příštích volbách obecn
důchody, že přejde do čistších rukou správa
obecní — nuže, tu v nesnázích svých sáhne
ku potupné fabrikaci čestných a jiných občanů
Tomu řádění zřejmých příživníků, tomuto
hanobení pojmu měšťanstva, tomuto hýřen
obecních hyen měl učiniti konec opravný návrh
volebního řádu do obeí.
A hle! Byli to poslanci němečtí, kteříse
nejen neštítili postaviti se přikře proti ná-
pravě těchto zlořádů, oni se s nim
stotožnili, oni je prohlásili za součásť německé
državy, oni je vynášeli jako nejdůležitějs
právo obcí.
Ano, včerejší schůze sněmovní stala se při
této příležitosti jevištém seén, připominajícíeh
nejpustší kapitoly z dob německé obstrukce na
radě říšské, jež dopomohla tam německé men
šině k terroristickému zvrácení první zásady
opravdového parlamentarismu, k podlomení
ústavního a parlamentního práva
vělši ny.
8
article
Tuto taktiku z říšské rady přenesli včera
němečti poslanci do sněmovny staroslavného
království českého, do sněmovny národa če-
ského, do sněmovny všeho obyvatelstva, v němž
tvoři Němei pouze jedinou třelinu
Taktikou touto dovedli sice Némci ve Vídni
dle známého hesla »o řinčení oken hradních«,
zničiti dělnost rady říšské, dopomohli ke vládě
ministerstvům úřadnickým, ale taktikou toulo
podvázali zároveň i hospodářský život, uvrhl
soustáti do nekonečné krise, a dnes ve Vídn
a jinde marně na svých schůzích a shromáždě-
ních svolávají pohotovost všech neněmeckých
národů k obraně Cislajtanie proti výbojnosti
Maďarůvl
Ale co se povedlo ve Vídni, to v Čechách
selže. Praha není Vídeň, Čechové nejsou ně-
kdejší nehybná, nemastná a neslaná pravice.
V Praze německý terrorism si vybral nej
nevýhodnější bojiště, a nad to ještě předmět zá-
pasu jest tak nízký, tak špatný, tak potupný pr
své zastance, že musí naplniti ošklivostí i nej-
poslednějšího občana mezi námi.
To jest tedy vychvalovaná německá pocti-
vost, německá čestnost, německá láska ku pravdě
a právu, toť německá idea svobody?! S tako-
vým cynismem, s takovou neurvalostí, s takovou
divokostí hájiti možno jen věc špatnou, a tou jest
znemravňování všeho řádu v obe
oněmi volebními praktikami, s nimiž Němei
včera nejen se stotožnili, ale jichž nad to použili
ke všemožnému nahromadění překážek, aby
znemravnělost tato se mohla provozovati ještě
i dále, aby reforma volebního řádu v obcích ne-
mohla se sněmem schváliti.
Čecho
Vídeň
Čechy
Praha
9
article
Než Němci zapomínají, že svým včorejším
vystoupením dali zároveň velmi zlý příklad všem
oněm neněmeckým národům, kteři ve vlastech
svých, ve sněmovnách svých zemí jsou jimi ma-
jorisováni. Takovou zemí jest zvláště naše se-
sterská Morava, takovou zemí jest Slezsko. Co
se osmělují Němci v Čechách, jsouce menšinou.
co podnikají na sněmě českém pro věc špatnou.
nemravnou, protizákonnou, zdaliž by neměli
podniknouti ostatní národové pro věc spravedli-
vou, pro deptané a zkracované právo své?
Kostky jsou vrženy.
Němci včera odhalili své nejhlubší nitro
a z něho nevyzírá, leč nepřátelství k českému
sněmu, k českému království, k českému ná-
rodu.
Národ náš tuto pravdu dávno zná, včera
ji Němci nanovo potvrdili.
Německá smiřovací komedie byla tím na
dobro odhalena, a to jest účinek Němci nej-
méně želaný.
Němec
Morava
Slezsko
Čechy
10
article
Svědčí však také včerejší den o tom, že
vyhledávali záminku k boji, a jak nedočkavě
to činili a jak kvapně přešli k útoku při před-
mětu je samy kompromitujícím,
tot jest dokladem, že postupují tu
dle určitého širšího plánu jakožto
jeden z mobilisovaných německých
šiků. V počtu těchto šiků, jejich pohybecha
obratech, jest včerejší obstrukční postup něme-
ckých sněmovníkův již několikátý: první šik
tvořila výprava losvonromistů v Čechách, druhý
šik akce romistů, vrcholicí usnesením sjezdu
německého kleru v Chebu, hlavní voj pak vy-
razil včera. Postupují dle laktiky Moltkovy od-
děleně, ale útok na nás vedou společně.
Po včerejších událostech nastává povinnost
všem věrným Čechům, aby se stejně sešikovali
a hájili posice své všemi zákonnými prostředky
a čelili všem těmto šikům, ať již jdou na nás
jménem Berlína, či jménem Říma anebo ko-
nečně ve jménu vlastním.
Po zrušení jazykových nařízení ve Vídní
několikaletém příměří přecházeji nyní Němei
k útoku proti národu našemu i na sněmu českém.
Přesvědčí se však, že i my Čechové dovedeme
včas přejíli od obrany k útoku.
Hlavo česká, nedej sel
Čecho
Čechy
Cheb
Berlín
Řím
Vídeň
11
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Sedm klidných, ničím nerušených schůzí
Tak jako neregulovaná Vllava ve svém řečišt
tiše se vlnilo jednání sněmovní v březích jedna-
cího pořadu. Pojednou ale nebe počalo se ka
boniti a nepatrný mráček, skutečně ne větší než
rouno beránči rostl až vzrostl v chundelatý
obrovský cár černých mraků — a měl za ná
sledek bouři, jakých sněmovní historie málo za-
znamenává.
Mráček byla adresní debatta, kterou Něme
stůj co stůj chtěli překazili. A aby vůbec na
jednací pořad se nedostala, proto zahájili ban-
durskou už dnes.
Stůj zde průběh schůzei
V prvních dnech tohoto týdne šlo o změnu
volebního řádu do sněmu, dnes o reformu
volebního řádu do obci. Jeden z těchto — řádů,
je důstojným druhého, jeden horší než druhý.
Jedním vylučují se z aktivního a passivního vo-
lebního práva do zemského parlamentu repre-
sentanti fysické práce, tedy ti, již ve skutel
uvádějí a hmotou naplňují myšlenku, kterou byl
sestrojili pracovníci na poli ducha, a druhý při-
poušti, aby dočasně vládnoucí strana v té které
obci, hrozi li jí nebezpečí a strojí li se odpůree
na její zničení, nutný počet nových voličů
vítězst i — prostě jmenovala.
Nemůže býti nic spravedlivějšího, než od-
straniti tyto nešvary a dopomoci k vítězství my-
šlence spravedlnosti v obou těchto sférách, leč
znovu opakujeme, že marná je naděje na jejich
Mráček
12
article
uskutečnění v dozírné době. Německý furor
stupňovaný na vrchol, nedovolí tomu jinak —
a že nepopustí, o tom mohou býti přesvědčen
i páni sociální demokraté ze školy národn
i mezinárodní — než když splněno bude všechno
to, co splněno býti nesmí, leda že bychom se
odhodlali k abdikaci po svém bezmála půlsto
letém boji za práva národní.
Dnešní schůze vyhrazena byla druhém
čtení návrhu zákona na opravu volebního práv
do obci.
Dr. Funke upravil si věc velmi pohodlně
Prohlásil, že za naším opravným návrhem trě
státní právo a pustil se do něho. Patrně chtě
udat to, co patřilo pro debatu adresní, které
jak se dovídáme, německé strany se nezúčastní
Neboť že něco se kutí — je ze všech okolností
patrno. Na místě aby mluvil o volebním právu
do obeí, pustil se p. Funke do našeho stát
ního práva, jemuž vytkí — a to je nápad do
jista originální a odhalení nanejvýše zajímavé
— že je psáno na starém pergamen u.
doktor
Funke
13
article
Kdyby nemělo jiné přednosti, stačila by
konečně snad i ta, třeba že pan dr. Funke
nazval státní právo fantomem, vidínou ze sta-
rých, dávno zašlých dob, jež odkliditi se mus
před právem jiným, živým, o něž opírají se
Némci. Však to Čechové dobře vědí. Pro ně
má státní právo, jemuž tak velikou úctu pro
kazují, jen potud cenu, pokud slouží jejich o
národňovacím počešťovacím úkolům, jinak za-
prou je ihned, zaprou i nejetihodnější dějinné
zařízení, jako prý v tomto připadě. Pro Němce
má prý oprava význam výlučně politický a ná-
rodní, a proto jsou prý proti ní co do celku
i do jednotlivostí. Výborně ! Prováděti dne
důkaz, že Němci necti vůbec právo na sněmu
a vůbec v občanských stycích s národností naší,
bylo by vůbec zbytečno. Němci se postaralio
to ihned, aby zvěděí politický svět, jaká je to
mravní ideje, jíž jsou prodehnuti.
Zvedl se posl. Bachmann, jenž vztekem
zpěněnými ústy zařval do českých lavic, co
že sito poslanci čeští dovolují,
jak dlouho prý chtějí Němce tý-
rati? Celý týden prý je věnován surovým
útokům na německé právo a to že si Něme
mají dát libit! Nejdřive odepřeli Čechové roz-
dělení hasičského fondu, jakkoli si toho veškerá
německá veřejnost přeje, potom odhlasovali, že
má býti v Praze jen jeden hospodářský vý-
zkumný ústav, a sice český, dále že má být
česká osada odloučena od německé obce, aby
pomohla zastupitelsivo většinou německého okresu
čechisovati.
doktor
Funke
Čecho
Němec
Bachmann
Nout
Praha
14
article
Poslanec Janda py učinil pokus změni
volební řád sněmovní na zjevnou škodu Němeů
a nyní prý už zase je tu návrh na změnu vo-
lebního řádu v obeích, jinak na znásilnění Němců
Budějovicích. Co to za způsob? To že Němei
klidně snášeti mají? Burácel Bachmann a Wolt.
Grössl, Glöekner, Nowak, Hofman atd. délali mu
při tom chorus. Když skončil, pustili se Němci
do ostentativního aplausu a když jal se mluviti
zpravodaj posl. Schwarz, tu jakoby byl zlomy-
slník pustil mezi Němce celé hnízdo jedovatých
moskytův. Wolf v předu. Týž Wolf, pře
nímž každý slušný člověk si s hnu-
sem odplivne, postavil se v čel
Němců, a vůdcovství jeho v dě-
lání škandálu bylo ochotně uznáno.
Měl první a poslední slovo.
Prvním snažil se klackovitými slovy attako
vati nejvyššího maršálka. Leč týž s ledovým
klidem pokračoval v jednání, aniž by dost málo
byl na skotáctví Wolfovo se ozval. Bachmann
vztekem lomcován z lavice surovými slovy
urazil maršálka. Týž ale jako by neslyšel.
Zpravodaj Schwarz ujal se slova. Wolf bouchl
na stůl a na jeho povel celá ctihodná levice
jako jeden muž se zvedla a jala se křičeti a
lomoziti: »To je provokace! To je násilí! To
je česká svobodomyslnost! O vy hrdinové svo-
body! — Posl. Schwarz mluvil dále, nedbaje
hluku. Těsnopisci skupení kolem chytají jeho
slova, zanikající v burácení levice. Glöeknen
dle všeho nepovolí, mává rukama a ohlašuje
My Němei vstupujeme do ob-
strukcel A nová bouře na německých lavi-
cíck schvaluje tuto enuneiaci. Zpravodaj Schwarz
končí a nejvyšší maršálek ujímá se slova. Ještě
zuřivější bouře. Poslavec Grössel řve o přítrž,
až z toho dostává kašel. Wolf káže, že Němei
Janda
Němec
Budějovice
Němei
Bachmann
Wolt
Grössl
Glöekner
Nowak
Hofman
Schwarz
Wolf
Wolfův
Posl
15
article
V Praze, 9. října.
Praha
16
article
nepřipusti jednání! Konec ! Konec ! odpovídaj
Němci.
Pryč s tímto sněmem ! Ven z něho ! Roz
bíli ho!
Aj tu opět Wolf na maršálka, když tento
ostrým tonem káral německou zdivočilost: »Což
myslíte, pane maršálku, že jste ve svém chlívě
Tam mluvte tak se svými pacholky«. Rovněž
sluší zaznamenati výkřik tohoto pána: »Coje
to za sněm? Co tam šeptáte těm stenografům
Styďte se za své mizernosti, bando lumpácká
(Lumpige Bande.)
Poslanec Krejčí žene se mezi Némce na
Wolfa. Dr. Pacák zastupuje mu cestu. Nejvyšší
maršálek, jenž nepřetržitě zvoní, činí pokus
oznámiti sněmu, jak o novém paragrafu zákona
chce dát hlasovati.
Wolf: Konec! Konec ! Nedovolíme jednali.
Pane místodržiteli, pozorujte dobře, co se tu
děje. Jsme zvědavi, jestli vláda zákon potvrdl
V tom spěchá posl. dr. Reiniger k maršálkovi.
Nastává utišení. Reiniger žádá, aby jednání
bylo na 10 minut přerušeno. Maršálek k tomu
svoluje a za velkého vzrušení sněmovní sin
se prázdní.
Němci odcházejí na společnou poradu, cel
souručenstvo až na Všeněmce hrne se za vůdci
Za chvili porada skončena. Usnesli prý se na
obstrukci, šiři se zvěst celým sněmem. Srážka
je neodvratná pro ten případ, že v náladě, jaká
v okamžiku tom panovala, sněm opět by
v práci pokračoval.
Zatím se objevili na povrchu rozčeřených
vln konejšitelé z povolání, p. Baerenreither
prine Rohan.
Němec
Roza
Wolf
Némka
doktor
Pacák
Reiniger
Baerenreither
Rohan
Lumpige Band
17
article
Vyjednávají s českými poslanci a s kon
servativními velkostatkáři, jak obeplout Seyllu.
aby nedostali se do Charybdy. Dlouho, dlouho
to trvalo, než porada byla skončena. Již jsou
tu: trvalo to ovšem celou hodinu, než hora ku
porodu pracující porodila myš.
Bylo ujednáno, že sněm má pokračovat
v jednacím pořadu a hlasovati o prvním para-
grafu předlohy, potom že má býti zahájena de-
batta o paragrafu dalším. Měl ale mluviti jen
zpravodaj a jeden neb dva řečníci. Potom že
měla být schůze ukončena a pokračováno v n
v pondělí.
Nebylo by tím získáno ovšem nic. Se zá-
stupci německého lidu v Čechách dnes marné
všechno jednání. S lidmi tohoto kalibru nejen
že smír je nemožný, ale také jakékoli obcování,
jež zvykem mezi nepřáteli, ovšem že slušnými
dobře vychovanými a vzdělanými.
Může liž býti olázkou, kdo křivdu snáší
my nebo Němci, kdo snáší více křivd a trp
absolutně s ohledem na práva přirozená, či re-
lativně jako většina v této zemi a jako dějinn
její represenfanti?
Němci ale ve své nesmírné zpupnosti
k jaké je odchovala Vídeň, nám dokonce zaka-
zovati chtějí, práv svých na vlastním svém sněmu
se domáhati.
Ne to je křivdou, že 28 tisíc Čechů budě
jovických úpí pod bezohlednou nadyládou 12
tisie Němeů, ale bezprávím je, když snažíme se.
aby odstraněny byly švindle, pomocí jejichž
Němci ve jmenovaném městě svou krutovládu
provozují.
Charybda
Němec
Čecho
Čechy
Vídeň
18
article
Než, co se stalo?
Modus, ujednaný mezi drem. Baerenreithrem
a českými a velkostatkářskými poslanci, by
Němci zamitnut. Heslem jejich byla
obstrukce.
A tu ihned počali provádět, a sice obstrukei
technickou. Stále se opakujícím hlasováním dle
jmen a desítiminutovými přestávkami.
A páni na levici těšili se z díla svého
přes to, že dosud snad v parlamentním sboru
nebylo nikdy tak frivolně, tak bezdůvodně obstruo-
váno jako tentokráte. Odkud vyšel návrh, aby
přes rozdělení hasičského fondu přešlos
k jednacímu pořadu? Z departementu,
jejž spravuje té doby německý
vůdee dr. Eppinger. Naříkají-li na to, že
od obce politické Přísečné oddělena byla osada
Plešovec, jež má býti zkonstituována jako samo-
statná obec — neučiněno v okresu krumlovském
rovněž žádně příkoří Němcům, poněvadž týž
osud3 stihl dvě obce německé v témž okresu.
takže poměr hlasů při volbě do okresního za-
stupitelstva nebyl porušen.
V drobném prodejli
za sh
ranní čílo o sebě .
odpelelní
... z2h
Ve slialkách na venkově-
ranní čisle. . . . . . . . 10
cdpolední . . . . . . . . 5b
Inserát
plalí se ketevé repřel
Předplacení a fnserty piljíná sěmini-
strace v Marinaské ulici č, a.
Tam nacházeií se též rédakee
Hiskárna n pxpečica „ Nárednich Liistá .
Hukopisy se nevrucejí.
Němec
doktor
Eppinger
Plešovec
Marinaský ulice
Modus
Nárednich Liistat
19
article
K tomu si představme, co snášeti musejí
poslanci čeští na sněmu brněnském od většiny
německé, na sněmu země, v níž žije třikrát
tolik Čechů co Němců. Zdali by tam
neměla býti prohlášena obstrukce česká v per-
manenci ?
Když ve Vídni, tak i v Praze, dobrá!
Nedá se popřiti, že dnešní schůze sněmovní
byla významná. Povýšila obstrukci na národní
parlamentní zbraň a pohřbila na dlouhou
dobu v této říši parlamentarismus
a ústavnost.
Němci svou prosadili. Příští schůze bude
až v úterý a na jednací pořad ne-
bylo položeno rokování o návrhu
adresním.
Taková byla politická bilance dne.
Bilance formálná! Německá obstrukce vy-
nutila tím, že vyšla ze sněmovny, konec schůze.
Neboť ve sněmu je zapotřebí, aby přítomna byla
k platnému se usnášení polovina poslanců
v domě. Na české straně scházelo poslanců asi
12, na velkostatkářských lavicích aspoň 35.
Němeů bylo na konec v domě již jen 52 a jen
tím sehnali nutný počet hlasů k návrhu na
jmenovité hlasování, že jim pokaždé 3 němečii
kobylkáři pomohli.
Čecho
Němec
Povýšil
Něme
Vídeň
Praha
20
article
Nelvyšší maršálek zomský zahájil schůzi o 11h.
15 minut dopoledne
U vládního stolr místodržitel král. českého hr.
Coudenhove a dv. r. Vojáček.
Tiskem rozdány byly: zpráva zemského výboru
o stavbě nového zemského ústavu pro choromyslně
v okolí pražském, šestý séznam zpráv komisí o peti-
cích a návrhy několika poslanců
Petic podáno bylo 64.
Nejvyšší maršálek zemský oznamuje výsledek
voleb, které vykonaly po včerejší schůzi sněmovní
jednollivé kurie. Kurie velkých statků zvolila do ko-
mise pro záležitosti pojišťování poslance dra. prince
Bedřicha Schwarzenberga, sv. p. Dobřenského ml.,
Sajferta, rh Alfonsa Mensdorffa, hr. Otakara Černína
a dr. ryt. Pergera; do komise rozpočtové posl. dra.
Mettala, do komise petiční generálního velmistra Ma-
rata, do komise zemědělské posl. Milnera, do komise
pro záležitosti okresní a obecní dra. šl. Weltrubského
a do komise pro úpravu poměrů úřadníků při okresních
výborech posl. hr. Leopolda Nostitze.
Kurie měst a míst průmysl. zvolila do komise pro
upravení poměrů úřadníků při okres. výborech posl.
Coudenhove
doktor
Schwarzenberg
Mensdorff
Černín
Perger
Mettal
Milner
Weltrubský
Nostitz
Ma
21
article
Maštálku, a kurie obci venkovských zvolila do ko-
mise rozpočtové posl. Staňka, do komise školské posl
Rieckena a do komise pro záležitosti Hypoteční banky
posl. Bíbu.
Nejvyšší maršálek zemský žádá kurie,
aby po dnešní schůzi vykonaly volbu do komise pro
volební řád zemský a sice po čtyřech členech a ko-
misi pro záležitosti pojišťování, aby se po ukončení
dnešní schůze sestavila a výsledek jemu oznámila.
Bez prvního čtení přikazují se komisím návrhy
jichž navrhovatelé o to požádali.
Nejvyšši maršálek zemský oznamuj
že, sněm jest způsobilý, platně se usnášeti.
Posl. hr. Fr. Thun omluvil svou nepřítomnost pr
dnešní schůzi
Přechází se k jednacímu pořadu, jehož prvým
předmětem jesta
Pokračování v druhém čtení zprávy
komise pro záležitosti okresni a obecná
o zprávě zemského výboru o změně řádu
volení v obcích království českého ze
dne 16. dubna 1864 č. 7 z. z. a zahajuje se o ní po-
drobná debata.
Jedná se nejprve o § 1., který dle návrhu většiny
má zníti:
Maštálek
Staněk
Bíba
Posl
František
Thun
22
article
Kdo má právo voliti.
Právo voliti mají
a) duchovní všech vyznání křesťanských v du-
chovní správě toho místa stále zřízení a rabínové vy-
znavačů víry židovské;
b) úřadníci dvorští, státní a zemští, též úřadníci
fondů veřejných;
c) důstojníci a strany vojenské s titulem důstoj-
nickým, kteříž jsou dáni na stálé odpočinutí neb
kteří kvitovali, zůstavivše si charakter vojenský;
d) strany vojenské, nemajíce titulu důstojnického,
jak ve službě postavené tak i na pensi dané, téži
úřadníci vojenští, ať konají službu nebo jsou na pensi
dáni, pokud osoby tyto nenáležejí k některému sbor
vojska;
e) doktoři, kleří obdrželi grád akademický na ně-
které zdejší universitě, patroni a magistrové ranhojič-
ství;
D představení, učitelové a podučitelové stále zř-
zení na školách obecných v obci se nacházejících
ředitelové, professoři a řádní učitelové, zřízení na
vyšších učilištích v obci.
2. Údové obce, kleří jsou státní občané rakoušt
a platí ze svého statku nemovitého, z živnosti průmy-
slové neb z příjmu v obci daň přímou.
K údům obce, kteří mají o sobě právo voličské,
přičisti náleží také tuzemské korporace, nákladnictva,
fundace, společnosti na akcie a ústavy, když při nich
jest to, čehož se vyhledává pod číslem 2.
Menšina komise navrhla, by se většinou navržená
změna zamítla.
Zpravodaj posl. Schwarz: Změna, která se na-
vrhuje ve článku 1. předložené osnovy, týká se, jak
Schwarz
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
U oltáře Pravdy.
Z Renanovy »Modlitby na Akropoli«.
Minulých dnů odbyla se v Tréguieru, nej
severnějším městečku na poloostrově Bretaňském,
dojemná slavnost. Odhalovali pomník místního
rodáka, proslulého »bezbožce« Renana, autora
kaceřovaného kdys ve světě pravověrném, ačkoliv
spíš poetického než »kritického« díla »O životě
Ježišově«. V programu předcházela proslovům
slavnostních řečníků recitace Renanovy » Modlitby
na Akropoli«, přednesená slečnou Morenovou,
členem Comédie Franoaise.
V »modlitbě« vyslovil autor svoje vyznání,
z ní také čerpal sochař Jean Boucher myšlenku
pro svůj pomník. Představil myslitele, jak v šede-
sátém svém roce vrátil se do Tréguieru. Usedl
na lavičku za městem, kudy chodivají tišš
obyvatelé přímořského městečka na procházku
Stranou pohodil bretoňský plsťový klobouk
v pravici drže hůl s knoflikem, levou opíraje
se o lavici, s úsměvem pohliží na rodné místo.
Zamyslil se. Sní o Pravdě, jíž v oběť položil
starou svoji víru, »zahalenu v nachový rubáš,
ve kterém odpočívají mrtví bohové« a kterou
mu zjevila socha bohyně Pallady Athény na
Akropoli athěnské. Umělec vzlýčil postavu Alhény
za Renanem, zvedající nad jeho hlavou věnee
myříkový. Nebude snad nezajímavo, seznámiti
se blíže s obsahem vyznání, jež autor »Života
Ježíšova« navrátiv se z Vyšehradu athénského,
kde byl prožil dlouhou chvili mobutného vzru-
šení, dolů do města, načrtal, dle vlastních slov,
»na kus starého papíru«,
Modlitba proslovená na Akropoli oslavuje
„poznání dokonalé krásy“. Myslitel vidí seb
přistupovati pozdě ku prahu věčných tajemství
skládaje na oltář mnoho bolesti svého srdce.
Renanův
Renan
Morenův
Boucher
Pallas
Alhéna
Ježíšův
Tréguier
Akropolis
Atény
Vyšehrad
Comédie Franoais
Akropolis
24
article
Vypravuje, že narodil se z rodičů barbar
ského národa, dobrých a cnostných Kimmerův
jenž bydli na skalnatém, stálými bouřemi ohlo-
dávaném břehu ponurého moře, kde lidé neznaji
téměř slunce, květem lučin jsou jim mořské
mechy, chaluhy a pestré škeble, ležící na dně
pustých chobotů. Nad krajem visí mlhy bez-
barvé a sama radost jest nahořklá. Předkové
jeho, kam až možno dohlédnouti, oddáni byli
plavbám dalekým, po mořich, kterých Argo-
nauté nepoznali. Slýchal jako děcko písně o ce-
stách polárních, býval kolébán zkazkami o blud-
ných ledovcích, o mořích zamlhlých a ostrovech.
osídlených ptáky, kteří zpívají v poslední svou
hodinku, v hromadách letem zatemňujíce nebe.
Vychován byl od kněží náboženství příneseného
od Syrských z Palestiny. Byli moudří a svatí.
Jejich chrámy líbily se mu; nalézal v nich boha.
Tam zpívali zpěvy, jichž dosud vzpomíná
„Zdrávas hvězdo mořská... královno lkajících
v tomto slzavém údolí“, či „Růže tajemná
Věži slonová, Dome zlatý, Hlvězdo jitřní . ..“
Kimmerův
Arga
Palestina
25
article
Když vzpomíná těch zpěvů, v srdci mu jihnea
stává se téměř odpadlíkem. Nechť bohyně
Pravdy promine mu tu směšnost! Nepoznala
kouzlo, které kněží barbarští vložili v ony
verše. Nemá ponětí, jakého přemáhání třeba.
má-li muž kráčeti za nahou pravdou!
A kdybys věděla, jak stalo se těžkým tob
sloužiti! Všecka ušlechtilost zmizela. Skythové
dobyli svět. Není již republik lidí svobodných
jsou jen králové pošlí z krve zatížené, veličen-
stva, nad nimiž usmála by se Pallas. Těžko
pádní Hyperboréové nazývají lehkomyslným
toho, kdo chce sloužiti pravdě . ..
Napsal jsem dle několika pravidel, tobě mi
lých, Bohorozená, životopis mladého boha, je
muž jsem sloužil v dětství; prohlásili mě za ne
znaboha, tážíce se, jaký že jsem si zvolil cíl
A proč píše se životopis bohů, nebesa ! než aby
milováno bylo, co v nich jest božského, a aby
zjevno bylo, že toto božské žije ještě a žíti bude
věčně v srdci lidstva?
Skytha
Pallas
26
article
Tisíc let byl svět poušti, Pravda platilaza
modlu, na niž nevypučel jediný květ. Mlčela
Polnice myšlénky! Hoden byl trestu, kdo Ji mi
loval. A když svědomitou prací zlomeny řetězy
jimiž spoután byl Plato, prohlášeno to za zlo
čin, spáchaný na duchu lidském. A muž zaujatý
pěje hymnus bohyni Pravdě.
— Ty jediná jsi mlada, jediná čista, silna
Vítězná! Chráníš města, Bojovnice, majíc, čeho
třeba Martu, Válečná; mír jest tvůj cíl, ó Smiřu
jící. Zákony dáváš, jsi zřídlo spravedlivých řádů
Platón
Mart
27
article
Lidovládná, majíc základní naukou, že vše dobré
pochází z lidu, a že ničeho není tam, kde genij
nebere posily z lidu. Prozřetelnosti Zévova.
matko všeho průmyslu, ochranitelko práce, která
dáváš ušlechtilost dělníku vzdělanému a po-
vznášíš ho tak vysoko nad líného Skytha; Mou-
drosti, již Zeus zrodil, v sebe sama se zvrátiv
hluboko vydechnuv, ty, jež bytuješ ve svém
otci, v jednotě s ním, jeho druž i vědomí; Sílo
Zévova, jiskro, rozžehující a udržující oheň,
který plane v héroech a můžích ducha, učinz
nás duchovníky dokonalé. ..
V pravdu svoji uzavřen, chce její etitel oddo-
lati špatným rádcům, svým pochybám, pro které
chtěl zoufati, chce oddolati nepokoji duše, jenž
dopídiv se pravdy, nutí hledati ji dále. Slibuje
státi se její — fanatikem.
— Pro tebe podniknu nejobtížnější, do-
vedu-li toho: učiním se nesnášenlivcem, tvým
stranníkem. Nebudu milovati než tebe. Naučím
se tvé mluvě, zavrhnu vše ostatní. Budu nespra-
vedliv ke všemu, co není s tebou, stanu se slu-
hou posledních tvých synů. Opěvati budu nynější
obyvatele země, které jsi dala Erechtei, jim se
zalichotím. Vynasnažím se, abych je miloval až
do jich chyb; uvěřím, 6 Jizdná, že pošli z rytíř-
stva, které zde, na mramoru tvého hořejšího
vlysu slaví svůj věčný kvas . ..
Však ne marně prohodil: dovedu-li
toho! Moudrost života brání mu státi se fana-
tikem pravdy. Předvídá mnoho nesnázi! Kolik
Zévův
Zeus
Moa
Jizdný
28
article
rozkošných vzpomínek bude třeba vyrvati si ze
srdce? Přijdou výčitky, slabé chvíle. Filosofie
— dojista převrácená — přivedla k víře, že
dobré i zlé, radost i žal, krása i ohyzda, mou-
drost s bláznovstvím návzájem se doplňují,
jsouce si nerozeznatelně blízky. Moudrostí tedy
že jest, nie naproste nemilovat, nic nenáviděti.
Všichni, kdo dosud věřili, že našli pravdu, kla-
mali se. Vidíme to zřejmě. Čili možno nám
uvěřiti bez pošetilého nadsazování, že budouc-
nost nevysloví soudu nad námi, jako my od-
suzujeme — minulost? Pravda usmívá se dě-
tinství svých sluhů a ctitelů. Co tu činiti? Rozum
a zdravá mysi nestačují. Jest poesie v zaled-
nělém Strymónu a v opojené Thrakii. Přijdou
věky, kdy žáci pravdy budou jmíni za žáky
nechutenství. Svět je větší, než stará Pravda tu-
šila. Kdyby byla mohla spatřiti sněhy točnové
a znala tajemství oblohy antarktické, čelo Jeji,
bohyně věkožizné, nebylo by tak jasno!
— Tvůj mramor jest bez poskvrny, avšak
chrám Boží Moudrosti v Byzancii svými deskami
z alabastru a sádry budí také dojem božstva.
Jest obrazem klenby nebes — a zřítí se jednou.
A kdyby tvoje svatyně bývala tak široka, aby
byla pojala zástupy, bývala by se zbortila tak-
též . ..
Zátopa zapomenutí unáší nás v propast
bezejmennou. Zkáza jediná vládne. Zde dole je
zk.
vše jen zdání a sen.