Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIII

2

V Praze, v sobotu dne 10. října 1903.

Praha

3

Číslo 276.

4 article

Na ramní a odpol. Histy přeleláef ser v Praze v adminlstrne mě ndinit lta. . . 6 K — s dvojí denáku K s0 ně nnt tta . . 7 K noh ve 4lalkách: K so n na nabt ke Poštout něe n ětrit laia s drojí zásilkou ra ně . . : k e

Praha

5 title

Dnešní číslo pro Frahu le o 10 stranách.

6 article Němci opověděli boj ve sněmu

Němci opověděli boj ve sněmu Němečti terroristé odhalili ve včerejš schůzi sněmovní svou pravou panovačnou, vě- domím zastávané špatnosti šeredně zkřivenou tvář. Pokračovalo se v rokování o opravě vo- lebního řádu do obcí, pokud se zneužívá nyněj- ších jeho ustanovení o jmenování čestných jiných občanů k účelům, jež žádný slušný ob čan nemůže neodmítnouti s nejhlubším rozhoř- čením, totiž o pověstné hromadné vý- robě voličův oněmi obecními správami, kteréž proti vůli skutečného voličstva chtějí se domoci volebního vítězství, chtějí prodloužii své zehátralé panství, chtějí vnucovati většin obce nadvládu zkrachované své menšiny. Praktiky tyto, jež jsou výronem nejzvr hlejší veřejné znemravnělosti, osobní etižádosti, sobeckého kořistění a zneužívání zájmů obce občanstva, byly by hanebné, i kdyby se daly krýti zněním zákona, jsou však zločinně, smě- řují-li přímo k jeho znásilnění a zvrácení. Nemůžeť žádný počestný, žádný spravedlivý občan takovéto zálesácké praktiky srovnati úmyslem zákonodárcovým, i kdyby se dály při krývati slovným zněním zákona o právu obet jmenovati čestné občany, udileti právo měšťanské. To i ono předpokládá určité, mravní, ušlechtilé. povznášející, příkladné zásluhy a bezůhonný život osob vyznamenaných poctami a vyzname náním nejdůležitějším, jež obec může pro půjčiii.

Němec

7 article

Jak ale se nakládá nyní s tímto právem obce? Hůře ještě, než se praktikovalo s jiným vyznamenáním, jež odhalily nedávně processy o výrobě šlechtických titulů. V jedné obci jinonárodní menšina chce prodloužiti své panování nad většinou, chce obraceti výnos dávek obecních touto většinou placených k jednostrannému prospěchu svému. nadeházejí volby — nastane hromadné jmeno vání čestných i jiných měšťanův. V druhé obci kořistivá klika několika samo- zvanců pozoruje klesání svého vlivu, eití, že pozbývá důvěry občanstva, leká se, že zavrou se před její kapsou při příštích volbách obecn důchody, že přejde do čistších rukou správa obecní — nuže, tu v nesnázích svých sáhne ku potupné fabrikaci čestných a jiných občanů Tomu řádění zřejmých příživníků, tomuto hanobení pojmu měšťanstva, tomuto hýřen obecních hyen měl učiniti konec opravný návrh volebního řádu do obeí. A hle! Byli to poslanci němečtí, kteříse nejen neštítili postaviti se přikře proti ná- pravě těchto zlořádů, oni se s nim stotožnili, oni je prohlásili za součásť německé državy, oni je vynášeli jako nejdůležitějs právo obcí. Ano, včerejší schůze sněmovní stala se při této příležitosti jevištém seén, připominajícíeh nejpustší kapitoly z dob německé obstrukce na radě říšské, jež dopomohla tam německé men šině k terroristickému zvrácení první zásady opravdového parlamentarismu, k podlomení ústavního a parlamentního práva vělši ny.

8 article

Tuto taktiku z říšské rady přenesli včera němečti poslanci do sněmovny staroslavného království českého, do sněmovny národa če- ského, do sněmovny všeho obyvatelstva, v němž tvoři Němei pouze jedinou třelinu Taktikou touto dovedli sice Némci ve Vídni dle známého hesla »o řinčení oken hradních«, zničiti dělnost rady říšské, dopomohli ke vládě ministerstvům úřadnickým, ale taktikou toulo podvázali zároveň i hospodářský život, uvrhl soustáti do nekonečné krise, a dnes ve Vídn a jinde marně na svých schůzích a shromáždě- ních svolávají pohotovost všech neněmeckých národů k obraně Cislajtanie proti výbojnosti Maďarůvl Ale co se povedlo ve Vídni, to v Čechách selže. Praha není Vídeň, Čechové nejsou ně- kdejší nehybná, nemastná a neslaná pravice. V Praze německý terrorism si vybral nej nevýhodnější bojiště, a nad to ještě předmět zá- pasu jest tak nízký, tak špatný, tak potupný pr své zastance, že musí naplniti ošklivostí i nej- poslednějšího občana mezi námi. To jest tedy vychvalovaná německá pocti- vost, německá čestnost, německá láska ku pravdě a právu, toť německá idea svobody?! S tako- vým cynismem, s takovou neurvalostí, s takovou divokostí hájiti možno jen věc špatnou, a tou jest znemravňování všeho řádu v obe oněmi volebními praktikami, s nimiž Němei včera nejen se stotožnili, ale jichž nad to použili ke všemožnému nahromadění překážek, aby znemravnělost tato se mohla provozovati ještě i dále, aby reforma volebního řádu v obcích ne- mohla se sněmem schváliti.

Čecho Vídeň Čechy Praha

9 article

Než Němci zapomínají, že svým včorejším vystoupením dali zároveň velmi zlý příklad všem oněm neněmeckým národům, kteři ve vlastech svých, ve sněmovnách svých zemí jsou jimi ma- jorisováni. Takovou zemí jest zvláště naše se- sterská Morava, takovou zemí jest Slezsko. Co se osmělují Němci v Čechách, jsouce menšinou. co podnikají na sněmě českém pro věc špatnou. nemravnou, protizákonnou, zdaliž by neměli podniknouti ostatní národové pro věc spravedli- vou, pro deptané a zkracované právo své? Kostky jsou vrženy. Němci včera odhalili své nejhlubší nitro a z něho nevyzírá, leč nepřátelství k českému sněmu, k českému království, k českému ná- rodu. Národ náš tuto pravdu dávno zná, včera ji Němci nanovo potvrdili. Německá smiřovací komedie byla tím na dobro odhalena, a to jest účinek Němci nej- méně želaný.

Němec Morava Slezsko Čechy

10 article

Svědčí však také včerejší den o tom, že vyhledávali záminku k boji, a jak nedočkavě to činili a jak kvapně přešli k útoku při před- mětu je samy kompromitujícím, tot jest dokladem, že postupují tu dle určitého širšího plánu jakožto jeden z mobilisovaných německých šiků. V počtu těchto šiků, jejich pohybecha obratech, jest včerejší obstrukční postup něme- ckých sněmovníkův již několikátý: první šik tvořila výprava losvonromistů v Čechách, druhý šik akce romistů, vrcholicí usnesením sjezdu německého kleru v Chebu, hlavní voj pak vy- razil včera. Postupují dle laktiky Moltkovy od- děleně, ale útok na nás vedou společně. Po včerejších událostech nastává povinnost všem věrným Čechům, aby se stejně sešikovali a hájili posice své všemi zákonnými prostředky a čelili všem těmto šikům, ať již jdou na nás jménem Berlína, či jménem Říma anebo ko- nečně ve jménu vlastním. Po zrušení jazykových nařízení ve Vídní několikaletém příměří přecházeji nyní Němei k útoku proti národu našemu i na sněmu českém. Přesvědčí se však, že i my Čechové dovedeme včas přejíli od obrany k útoku. Hlavo česká, nedej sel

Čecho Čechy Cheb Berlín Řím Vídeň

11 article Sněm království českého.

Sněm království českého. Sedm klidných, ničím nerušených schůzí Tak jako neregulovaná Vllava ve svém řečišt tiše se vlnilo jednání sněmovní v březích jedna- cího pořadu. Pojednou ale nebe počalo se ka boniti a nepatrný mráček, skutečně ne větší než rouno beránči rostl až vzrostl v chundelatý obrovský cár černých mraků — a měl za ná sledek bouři, jakých sněmovní historie málo za- znamenává. Mráček byla adresní debatta, kterou Něme stůj co stůj chtěli překazili. A aby vůbec na jednací pořad se nedostala, proto zahájili ban- durskou už dnes. Stůj zde průběh schůzei V prvních dnech tohoto týdne šlo o změnu volebního řádu do sněmu, dnes o reformu volebního řádu do obci. Jeden z těchto — řádů, je důstojným druhého, jeden horší než druhý. Jedním vylučují se z aktivního a passivního vo- lebního práva do zemského parlamentu repre- sentanti fysické práce, tedy ti, již ve skutel uvádějí a hmotou naplňují myšlenku, kterou byl sestrojili pracovníci na poli ducha, a druhý při- poušti, aby dočasně vládnoucí strana v té které obci, hrozi li jí nebezpečí a strojí li se odpůree na její zničení, nutný počet nových voličů vítězst i — prostě jmenovala. Nemůže býti nic spravedlivějšího, než od- straniti tyto nešvary a dopomoci k vítězství my- šlence spravedlnosti v obou těchto sférách, leč znovu opakujeme, že marná je naděje na jejich

Mráček

12 article

uskutečnění v dozírné době. Německý furor stupňovaný na vrchol, nedovolí tomu jinak — a že nepopustí, o tom mohou býti přesvědčen i páni sociální demokraté ze školy národn i mezinárodní — než když splněno bude všechno to, co splněno býti nesmí, leda že bychom se odhodlali k abdikaci po svém bezmála půlsto letém boji za práva národní. Dnešní schůze vyhrazena byla druhém čtení návrhu zákona na opravu volebního práv do obci. Dr. Funke upravil si věc velmi pohodlně Prohlásil, že za naším opravným návrhem trě státní právo a pustil se do něho. Patrně chtě udat to, co patřilo pro debatu adresní, které jak se dovídáme, německé strany se nezúčastní Neboť že něco se kutí — je ze všech okolností patrno. Na místě aby mluvil o volebním právu do obeí, pustil se p. Funke do našeho stát ního práva, jemuž vytkí — a to je nápad do jista originální a odhalení nanejvýše zajímavé — že je psáno na starém pergamen u.

doktor Funke

13 article

Kdyby nemělo jiné přednosti, stačila by konečně snad i ta, třeba že pan dr. Funke nazval státní právo fantomem, vidínou ze sta- rých, dávno zašlých dob, jež odkliditi se mus před právem jiným, živým, o něž opírají se Némci. Však to Čechové dobře vědí. Pro ně má státní právo, jemuž tak velikou úctu pro kazují, jen potud cenu, pokud slouží jejich o národňovacím počešťovacím úkolům, jinak za- prou je ihned, zaprou i nejetihodnější dějinné zařízení, jako prý v tomto připadě. Pro Němce má prý oprava význam výlučně politický a ná- rodní, a proto jsou prý proti ní co do celku i do jednotlivostí. Výborně ! Prováděti dne důkaz, že Němci necti vůbec právo na sněmu a vůbec v občanských stycích s národností naší, bylo by vůbec zbytečno. Němci se postaralio to ihned, aby zvěděí politický svět, jaká je to mravní ideje, jíž jsou prodehnuti. Zvedl se posl. Bachmann, jenž vztekem zpěněnými ústy zařval do českých lavic, co že sito poslanci čeští dovolují, jak dlouho prý chtějí Němce tý- rati? Celý týden prý je věnován surovým útokům na německé právo a to že si Něme mají dát libit! Nejdřive odepřeli Čechové roz- dělení hasičského fondu, jakkoli si toho veškerá německá veřejnost přeje, potom odhlasovali, že má býti v Praze jen jeden hospodářský vý- zkumný ústav, a sice český, dále že má být česká osada odloučena od německé obce, aby pomohla zastupitelsivo většinou německého okresu čechisovati.

doktor Funke Čecho Němec Bachmann Nout Praha

14 article

Poslanec Janda py učinil pokus změni volební řád sněmovní na zjevnou škodu Němeů a nyní prý už zase je tu návrh na změnu vo- lebního řádu v obeích, jinak na znásilnění Němců Budějovicích. Co to za způsob? To že Němei klidně snášeti mají? Burácel Bachmann a Wolt. Grössl, Glöekner, Nowak, Hofman atd. délali mu při tom chorus. Když skončil, pustili se Němci do ostentativního aplausu a když jal se mluviti zpravodaj posl. Schwarz, tu jakoby byl zlomy- slník pustil mezi Němce celé hnízdo jedovatých moskytův. Wolf v předu. Týž Wolf, pře nímž každý slušný člověk si s hnu- sem odplivne, postavil se v čel Němců, a vůdcovství jeho v dě- lání škandálu bylo ochotně uznáno. Měl první a poslední slovo. Prvním snažil se klackovitými slovy attako vati nejvyššího maršálka. Leč týž s ledovým klidem pokračoval v jednání, aniž by dost málo byl na skotáctví Wolfovo se ozval. Bachmann vztekem lomcován z lavice surovými slovy urazil maršálka. Týž ale jako by neslyšel. Zpravodaj Schwarz ujal se slova. Wolf bouchl na stůl a na jeho povel celá ctihodná levice jako jeden muž se zvedla a jala se křičeti a lomoziti: »To je provokace! To je násilí! To je česká svobodomyslnost! O vy hrdinové svo- body! — Posl. Schwarz mluvil dále, nedbaje hluku. Těsnopisci skupení kolem chytají jeho slova, zanikající v burácení levice. Glöeknen dle všeho nepovolí, mává rukama a ohlašuje My Němei vstupujeme do ob- strukcel A nová bouře na německých lavi- cíck schvaluje tuto enuneiaci. Zpravodaj Schwarz končí a nejvyšší maršálek ujímá se slova. Ještě zuřivější bouře. Poslavec Grössel řve o přítrž, až z toho dostává kašel. Wolf káže, že Němei

Janda Němec Budějovice Němei Bachmann Wolt Grössl Glöekner Nowak Hofman Schwarz Wolf Wolfův Posl

15 article

V Praze, 9. října.

Praha

16 article

nepřipusti jednání! Konec ! Konec ! odpovídaj Němci. Pryč s tímto sněmem ! Ven z něho ! Roz bíli ho! Aj tu opět Wolf na maršálka, když tento ostrým tonem káral německou zdivočilost: »Což myslíte, pane maršálku, že jste ve svém chlívě Tam mluvte tak se svými pacholky«. Rovněž sluší zaznamenati výkřik tohoto pána: »Coje to za sněm? Co tam šeptáte těm stenografům Styďte se za své mizernosti, bando lumpácká (Lumpige Bande.) Poslanec Krejčí žene se mezi Némce na Wolfa. Dr. Pacák zastupuje mu cestu. Nejvyšší maršálek, jenž nepřetržitě zvoní, činí pokus oznámiti sněmu, jak o novém paragrafu zákona chce dát hlasovati. Wolf: Konec! Konec ! Nedovolíme jednali. Pane místodržiteli, pozorujte dobře, co se tu děje. Jsme zvědavi, jestli vláda zákon potvrdl V tom spěchá posl. dr. Reiniger k maršálkovi. Nastává utišení. Reiniger žádá, aby jednání bylo na 10 minut přerušeno. Maršálek k tomu svoluje a za velkého vzrušení sněmovní sin se prázdní. Němci odcházejí na společnou poradu, cel souručenstvo až na Všeněmce hrne se za vůdci Za chvili porada skončena. Usnesli prý se na obstrukci, šiři se zvěst celým sněmem. Srážka je neodvratná pro ten případ, že v náladě, jaká v okamžiku tom panovala, sněm opět by v práci pokračoval. Zatím se objevili na povrchu rozčeřených vln konejšitelé z povolání, p. Baerenreither prine Rohan.

Němec Roza Wolf Némka doktor Pacák Reiniger Baerenreither Rohan Lumpige Band

17 article

Vyjednávají s českými poslanci a s kon servativními velkostatkáři, jak obeplout Seyllu. aby nedostali se do Charybdy. Dlouho, dlouho to trvalo, než porada byla skončena. Již jsou tu: trvalo to ovšem celou hodinu, než hora ku porodu pracující porodila myš. Bylo ujednáno, že sněm má pokračovat v jednacím pořadu a hlasovati o prvním para- grafu předlohy, potom že má býti zahájena de- batta o paragrafu dalším. Měl ale mluviti jen zpravodaj a jeden neb dva řečníci. Potom že měla být schůze ukončena a pokračováno v n v pondělí. Nebylo by tím získáno ovšem nic. Se zá- stupci německého lidu v Čechách dnes marné všechno jednání. S lidmi tohoto kalibru nejen že smír je nemožný, ale také jakékoli obcování, jež zvykem mezi nepřáteli, ovšem že slušnými dobře vychovanými a vzdělanými. Může liž býti olázkou, kdo křivdu snáší my nebo Němci, kdo snáší více křivd a trp absolutně s ohledem na práva přirozená, či re- lativně jako většina v této zemi a jako dějinn její represenfanti? Němci ale ve své nesmírné zpupnosti k jaké je odchovala Vídeň, nám dokonce zaka- zovati chtějí, práv svých na vlastním svém sněmu se domáhati. Ne to je křivdou, že 28 tisíc Čechů budě jovických úpí pod bezohlednou nadyládou 12 tisie Němeů, ale bezprávím je, když snažíme se. aby odstraněny byly švindle, pomocí jejichž Němci ve jmenovaném městě svou krutovládu provozují.

Charybda Němec Čecho Čechy Vídeň

18 article

Než, co se stalo? Modus, ujednaný mezi drem. Baerenreithrem a českými a velkostatkářskými poslanci, by Němci zamitnut. Heslem jejich byla obstrukce. A tu ihned počali provádět, a sice obstrukei technickou. Stále se opakujícím hlasováním dle jmen a desítiminutovými přestávkami. A páni na levici těšili se z díla svého přes to, že dosud snad v parlamentním sboru nebylo nikdy tak frivolně, tak bezdůvodně obstruo- váno jako tentokráte. Odkud vyšel návrh, aby přes rozdělení hasičského fondu přešlos k jednacímu pořadu? Z departementu, jejž spravuje té doby německý vůdee dr. Eppinger. Naříkají-li na to, že od obce politické Přísečné oddělena byla osada Plešovec, jež má býti zkonstituována jako samo- statná obec — neučiněno v okresu krumlovském rovněž žádně příkoří Němcům, poněvadž týž osud3 stihl dvě obce německé v témž okresu. takže poměr hlasů při volbě do okresního za- stupitelstva nebyl porušen. V drobném prodejli za sh ranní čílo o sebě . odpelelní ... z2h Ve slialkách na venkově- ranní čisle. . . . . . . . 10 cdpolední . . . . . . . . 5b Inserát plalí se ketevé repřel Předplacení a fnserty piljíná sěmini- strace v Marinaské ulici č, a. Tam nacházeií se též rédakee Hiskárna n pxpečica „ Nárednich Liistá . Hukopisy se nevrucejí.

Němec doktor Eppinger Plešovec Marinaský ulice Modus Nárednich Liistat

19 article

K tomu si představme, co snášeti musejí poslanci čeští na sněmu brněnském od většiny německé, na sněmu země, v níž žije třikrát tolik Čechů co Němců. Zdali by tam neměla býti prohlášena obstrukce česká v per- manenci ? Když ve Vídni, tak i v Praze, dobrá! Nedá se popřiti, že dnešní schůze sněmovní byla významná. Povýšila obstrukci na národní parlamentní zbraň a pohřbila na dlouhou dobu v této říši parlamentarismus a ústavnost. Němci svou prosadili. Příští schůze bude až v úterý a na jednací pořad ne- bylo položeno rokování o návrhu adresním. Taková byla politická bilance dne. Bilance formálná! Německá obstrukce vy- nutila tím, že vyšla ze sněmovny, konec schůze. Neboť ve sněmu je zapotřebí, aby přítomna byla k platnému se usnášení polovina poslanců v domě. Na české straně scházelo poslanců asi 12, na velkostatkářských lavicích aspoň 35. Němeů bylo na konec v domě již jen 52 a jen tím sehnali nutný počet hlasů k návrhu na jmenovité hlasování, že jim pokaždé 3 němečii kobylkáři pomohli.

Čecho Němec Povýšil Něme Vídeň Praha

20 article

Nelvyšší maršálek zomský zahájil schůzi o 11h. 15 minut dopoledne U vládního stolr místodržitel král. českého hr. Coudenhove a dv. r. Vojáček. Tiskem rozdány byly: zpráva zemského výboru o stavbě nového zemského ústavu pro choromyslně v okolí pražském, šestý séznam zpráv komisí o peti- cích a návrhy několika poslanců Petic podáno bylo 64. Nejvyšší maršálek zemský oznamuje výsledek voleb, které vykonaly po včerejší schůzi sněmovní jednollivé kurie. Kurie velkých statků zvolila do ko- mise pro záležitosti pojišťování poslance dra. prince Bedřicha Schwarzenberga, sv. p. Dobřenského ml., Sajferta, rh Alfonsa Mensdorffa, hr. Otakara Černína a dr. ryt. Pergera; do komise rozpočtové posl. dra. Mettala, do komise petiční generálního velmistra Ma- rata, do komise zemědělské posl. Milnera, do komise pro záležitosti okresní a obecní dra. šl. Weltrubského a do komise pro úpravu poměrů úřadníků při okresních výborech posl. hr. Leopolda Nostitze. Kurie měst a míst průmysl. zvolila do komise pro upravení poměrů úřadníků při okres. výborech posl.

Coudenhove doktor Schwarzenberg Mensdorff Černín Perger Mettal Milner Weltrubský Nostitz Ma

21 article

Maštálku, a kurie obci venkovských zvolila do ko- mise rozpočtové posl. Staňka, do komise školské posl Rieckena a do komise pro záležitosti Hypoteční banky posl. Bíbu. Nejvyšší maršálek zemský žádá kurie, aby po dnešní schůzi vykonaly volbu do komise pro volební řád zemský a sice po čtyřech členech a ko- misi pro záležitosti pojišťování, aby se po ukončení dnešní schůze sestavila a výsledek jemu oznámila. Bez prvního čtení přikazují se komisím návrhy jichž navrhovatelé o to požádali. Nejvyšši maršálek zemský oznamuj že, sněm jest způsobilý, platně se usnášeti. Posl. hr. Fr. Thun omluvil svou nepřítomnost pr dnešní schůzi Přechází se k jednacímu pořadu, jehož prvým předmětem jesta Pokračování v druhém čtení zprávy komise pro záležitosti okresni a obecná o zprávě zemského výboru o změně řádu volení v obcích království českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7 z. z. a zahajuje se o ní po- drobná debata. Jedná se nejprve o § 1., který dle návrhu většiny má zníti:

Maštálek Staněk Bíba Posl František Thun

22 article

Kdo má právo voliti. Právo voliti mají a) duchovní všech vyznání křesťanských v du- chovní správě toho místa stále zřízení a rabínové vy- znavačů víry židovské; b) úřadníci dvorští, státní a zemští, též úřadníci fondů veřejných; c) důstojníci a strany vojenské s titulem důstoj- nickým, kteříž jsou dáni na stálé odpočinutí neb kteří kvitovali, zůstavivše si charakter vojenský; d) strany vojenské, nemajíce titulu důstojnického, jak ve službě postavené tak i na pensi dané, téži úřadníci vojenští, ať konají službu nebo jsou na pensi dáni, pokud osoby tyto nenáležejí k některému sbor vojska; e) doktoři, kleří obdrželi grád akademický na ně- které zdejší universitě, patroni a magistrové ranhojič- ství; D představení, učitelové a podučitelové stále zř- zení na školách obecných v obci se nacházejících ředitelové, professoři a řádní učitelové, zřízení na vyšších učilištích v obci. 2. Údové obce, kleří jsou státní občané rakoušt a platí ze svého statku nemovitého, z živnosti průmy- slové neb z příjmu v obci daň přímou. K údům obce, kteří mají o sobě právo voličské, přičisti náleží také tuzemské korporace, nákladnictva, fundace, společnosti na akcie a ústavy, když při nich jest to, čehož se vyhledává pod číslem 2. Menšina komise navrhla, by se většinou navržená změna zamítla. Zpravodaj posl. Schwarz: Změna, která se na- vrhuje ve článku 1. předložené osnovy, týká se, jak

Schwarz

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. U oltáře Pravdy. Z Renanovy »Modlitby na Akropoli«. Minulých dnů odbyla se v Tréguieru, nej severnějším městečku na poloostrově Bretaňském, dojemná slavnost. Odhalovali pomník místního rodáka, proslulého »bezbožce« Renana, autora kaceřovaného kdys ve světě pravověrném, ačkoliv spíš poetického než »kritického« díla »O životě Ježišově«. V programu předcházela proslovům slavnostních řečníků recitace Renanovy » Modlitby na Akropoli«, přednesená slečnou Morenovou, členem Comédie Franoaise. V »modlitbě« vyslovil autor svoje vyznání, z ní také čerpal sochař Jean Boucher myšlenku pro svůj pomník. Představil myslitele, jak v šede- sátém svém roce vrátil se do Tréguieru. Usedl na lavičku za městem, kudy chodivají tišš obyvatelé přímořského městečka na procházku Stranou pohodil bretoňský plsťový klobouk v pravici drže hůl s knoflikem, levou opíraje se o lavici, s úsměvem pohliží na rodné místo. Zamyslil se. Sní o Pravdě, jíž v oběť položil starou svoji víru, »zahalenu v nachový rubáš, ve kterém odpočívají mrtví bohové« a kterou mu zjevila socha bohyně Pallady Athény na Akropoli athěnské. Umělec vzlýčil postavu Alhény za Renanem, zvedající nad jeho hlavou věnee myříkový. Nebude snad nezajímavo, seznámiti se blíže s obsahem vyznání, jež autor »Života Ježíšova« navrátiv se z Vyšehradu athénského, kde byl prožil dlouhou chvili mobutného vzru- šení, dolů do města, načrtal, dle vlastních slov, »na kus starého papíru«, Modlitba proslovená na Akropoli oslavuje „poznání dokonalé krásy“. Myslitel vidí seb přistupovati pozdě ku prahu věčných tajemství skládaje na oltář mnoho bolesti svého srdce.

Renanův Renan Morenův Boucher Pallas Alhéna Ježíšův Tréguier Akropolis Atény Vyšehrad Comédie Franoais Akropolis

24 article

Vypravuje, že narodil se z rodičů barbar ského národa, dobrých a cnostných Kimmerův jenž bydli na skalnatém, stálými bouřemi ohlo- dávaném břehu ponurého moře, kde lidé neznaji téměř slunce, květem lučin jsou jim mořské mechy, chaluhy a pestré škeble, ležící na dně pustých chobotů. Nad krajem visí mlhy bez- barvé a sama radost jest nahořklá. Předkové jeho, kam až možno dohlédnouti, oddáni byli plavbám dalekým, po mořich, kterých Argo- nauté nepoznali. Slýchal jako děcko písně o ce- stách polárních, býval kolébán zkazkami o blud- ných ledovcích, o mořích zamlhlých a ostrovech. osídlených ptáky, kteří zpívají v poslední svou hodinku, v hromadách letem zatemňujíce nebe. Vychován byl od kněží náboženství příneseného od Syrských z Palestiny. Byli moudří a svatí. Jejich chrámy líbily se mu; nalézal v nich boha. Tam zpívali zpěvy, jichž dosud vzpomíná „Zdrávas hvězdo mořská... královno lkajících v tomto slzavém údolí“, či „Růže tajemná Věži slonová, Dome zlatý, Hlvězdo jitřní . ..“

Kimmerův Arga Palestina

25 article

Když vzpomíná těch zpěvů, v srdci mu jihnea stává se téměř odpadlíkem. Nechť bohyně Pravdy promine mu tu směšnost! Nepoznala kouzlo, které kněží barbarští vložili v ony verše. Nemá ponětí, jakého přemáhání třeba. má-li muž kráčeti za nahou pravdou! A kdybys věděla, jak stalo se těžkým tob sloužiti! Všecka ušlechtilost zmizela. Skythové dobyli svět. Není již republik lidí svobodných jsou jen králové pošlí z krve zatížené, veličen- stva, nad nimiž usmála by se Pallas. Těžko pádní Hyperboréové nazývají lehkomyslným toho, kdo chce sloužiti pravdě . .. Napsal jsem dle několika pravidel, tobě mi lých, Bohorozená, životopis mladého boha, je muž jsem sloužil v dětství; prohlásili mě za ne znaboha, tážíce se, jaký že jsem si zvolil cíl A proč píše se životopis bohů, nebesa ! než aby milováno bylo, co v nich jest božského, a aby zjevno bylo, že toto božské žije ještě a žíti bude věčně v srdci lidstva?

Skytha Pallas

26 article

Tisíc let byl svět poušti, Pravda platilaza modlu, na niž nevypučel jediný květ. Mlčela Polnice myšlénky! Hoden byl trestu, kdo Ji mi loval. A když svědomitou prací zlomeny řetězy jimiž spoután byl Plato, prohlášeno to za zlo čin, spáchaný na duchu lidském. A muž zaujatý pěje hymnus bohyni Pravdě. — Ty jediná jsi mlada, jediná čista, silna Vítězná! Chráníš města, Bojovnice, majíc, čeho třeba Martu, Válečná; mír jest tvůj cíl, ó Smiřu jící. Zákony dáváš, jsi zřídlo spravedlivých řádů

Platón Mart

27 article

Lidovládná, majíc základní naukou, že vše dobré pochází z lidu, a že ničeho není tam, kde genij nebere posily z lidu. Prozřetelnosti Zévova. matko všeho průmyslu, ochranitelko práce, která dáváš ušlechtilost dělníku vzdělanému a po- vznášíš ho tak vysoko nad líného Skytha; Mou- drosti, již Zeus zrodil, v sebe sama se zvrátiv hluboko vydechnuv, ty, jež bytuješ ve svém otci, v jednotě s ním, jeho druž i vědomí; Sílo Zévova, jiskro, rozžehující a udržující oheň, který plane v héroech a můžích ducha, učinz nás duchovníky dokonalé. .. V pravdu svoji uzavřen, chce její etitel oddo- lati špatným rádcům, svým pochybám, pro které chtěl zoufati, chce oddolati nepokoji duše, jenž dopídiv se pravdy, nutí hledati ji dále. Slibuje státi se její — fanatikem. — Pro tebe podniknu nejobtížnější, do- vedu-li toho: učiním se nesnášenlivcem, tvým stranníkem. Nebudu milovati než tebe. Naučím se tvé mluvě, zavrhnu vše ostatní. Budu nespra- vedliv ke všemu, co není s tebou, stanu se slu- hou posledních tvých synů. Opěvati budu nynější obyvatele země, které jsi dala Erechtei, jim se zalichotím. Vynasnažím se, abych je miloval až do jich chyb; uvěřím, 6 Jizdná, že pošli z rytíř- stva, které zde, na mramoru tvého hořejšího vlysu slaví svůj věčný kvas . .. Však ne marně prohodil: dovedu-li toho! Moudrost života brání mu státi se fana- tikem pravdy. Předvídá mnoho nesnázi! Kolik

Zévův Zeus Moa Jizdný

28 article

rozkošných vzpomínek bude třeba vyrvati si ze srdce? Přijdou výčitky, slabé chvíle. Filosofie — dojista převrácená — přivedla k víře, že dobré i zlé, radost i žal, krása i ohyzda, mou- drost s bláznovstvím návzájem se doplňují, jsouce si nerozeznatelně blízky. Moudrostí tedy že jest, nie naproste nemilovat, nic nenáviděti. Všichni, kdo dosud věřili, že našli pravdu, kla- mali se. Vidíme to zřejmě. Čili možno nám uvěřiti bez pošetilého nadsazování, že budouc- nost nevysloví soudu nad námi, jako my od- suzujeme — minulost? Pravda usmívá se dě- tinství svých sluhů a ctitelů. Co tu činiti? Rozum a zdravá mysi nestačují. Jest poesie v zaled- nělém Strymónu a v opojené Thrakii. Přijdou věky, kdy žáci pravdy budou jmíni za žáky nechutenství. Svět je větší, než stará Pravda tu- šila. Kdyby byla mohla spatřiti sněhy točnové a znala tajemství oblohy antarktické, čelo Jeji, bohyně věkožizné, nebylo by tak jasno! — Tvůj mramor jest bez poskvrny, avšak chrám Boží Moudrosti v Byzancii svými deskami z alabastru a sádry budí také dojem božstva. Jest obrazem klenby nebes — a zřítí se jednou. A kdyby tvoje svatyně bývala tak široka, aby byla pojala zástupy, bývala by se zbortila tak- též . .. Zátopa zapomenutí unáší nás v propast bezejmennou. Zkáza jediná vládne. Zde dole je zk. vše jen zdání a sen.