Periodikum ALTO Viewer

1

10. října 1903.

2

Číslo 276.

3

NÁROLNÍ LISTY

4

Strana 3.

5 article

vým. Savinský prohlásil prý, mluvě i jménem Lamzdorfa, že Japonsko přeje si a chystá válku proti Rusku, kteráž dle všeho jest neodvratnou. Konflikt anglo-belgický. Cesta krále Leopolda II. do Vídně a do Berlina souvisí s otázkou konžskou a budí proto značné vzrušení. Král l.eopol d I. obdržel prý zprávy, že Anglie chystá se k násilnému aktu proti státu konžskému a chce prý po- moci Rakouska a Německa plány anglické zameziti. Zvláště prý míní žá- dati císaře rakouského, ač-li vzhledem na ro- dinné díference bude jím v slyšení přijal, aby přejal na se úkol smírčího soudce mezi Anglií a Belgií. Jak známo, vmísila se Anglie do vnitř- ních záležitosti státu konžského z důvodů, že důstojníci belgičtí dopouštěli se ukrutností proti černochům, ale belgieký král odmílá toto vmě- šování se jakožto nesouhlasné s jeho právy suverenními v Kongu. V pravdě ovšem Anglie, jejiž důstojníci dopouštěli se v Indii ukrutností o nie menších, hledá jen záminku ke sporu. poněvadž dávno už dychtí po územi konžském, jako doplňku k své državě africké.

Lamzdorf Leopold II Japonsko Rusko Vídeň Berlín Anglie Rakousko Německo Belgie Kongo Indie

6 article Konflikl mezi Francií a Vatikánem?

Konflikl mezi Francií a Vatikánem? Otázka, zdaž Loubet za svého pobytuv Římě navštíví také Vatikán, není dosud rozhod- nuta. Odmítnuti návštěvy Loubetovy posílilo by ve Francii zajistě stoupence úplné rozluky státu od církve. Listy vládní většiny protestují proti návštěvě Loubetově ve Vatikánu, konservativní listy dovozují však, že po sporech mezi Italil a papežskou stolicí Francii pranic není. Odpor papeže přijati návštěvu Loubetovu po pozor nosti, kterou tento prokáže rodu savojskému, zamrzel ostatně i v eírkevních kruzích fran- couzských. Kardinál Lecot hodlá jeti do Říma, aby jmenem části duchovenstva francouzského požádal Pia X., by Loubeta přece přijal. Orlea- nistický »Soleil« píše: »Nebude-li president francouzské republiky Piem X. přijat, jes nezbytnou roztržka, protože konflik mezi eírkví a vládou nabude pak vrehole.« Krach v Římě. Vleklý konflikt mezi vládou italskou a mě- stem Římem přiostřil se nyní volice. Purkmist kníže Colonna prohlásil, že následkem hanebné nečinnosti a lhostejnosti vlády Řím stoj před bankro tem. Rozpočet sestaviti nen ani již možno. Hned po odjezdu carově C lonna a celá městská rada podaj demissi. Sdělení to budí v Italii značnou sensaci.

Loubet Lecot Pius Colonna Francie Vatikán Řím Loubetův

7 article

Konservativci pruští proli kancléři Bülowu. Od mnohých dnů kolují v Německu pověst o viklech konservativních některých předáků pron Bülowu, kaneléři říše a ministerskému předsedovi Pruska. Orgán konservaticů »Kreuz zeitung« potvrzuje pověsti ty, podotýkaje: »Jme nování a propouštění ministrů musí zůstati vy- hraženo iniciativě králově. Jsou ovšem agrárn kruhy a bohužel i některé konservativní, jež z různých důvodů nalehají na dosazení. jiného předsedy ministerstva. Konservativním jednání toto není a strana musi si zapovědět, aby za ně byla činěna zodpovědnou.« Dle všeho pokusy ty souvisí s úmyslem pruské vlády, podati v sněmu znovu předlohu průplavní, ve které kon- servativní velkostatek pruský vidí poškozen zájmů svých. Výsledek voleb do saského sněmu. Podle výsledků voleb volitelských poměry ve sněmu saském nezmění se valně. Z 82 po- slauců náležeti bude nepochybně 55 konserva- tiveům, 23 národním liberálům, 2 straně re- formní, 1 poslanec bude »divokým« liberálním a 1 náležeti bude svobodomyslné straně. Kon- servativci dobyli Lipska a Veleně (dosud vždy liberální); národní liberálové 1. i 2. okresu drážďanského, venkova drážďanského a Budyšína. Za to ztratili Lipsko a Plavno; tohoto dobyl svobodomyslní, kteří tak poprvé opět do saského sněmu vstoupí.

Bülow Kreuz Německo Prusko Lipsko Veleň Budyšín Plavno Kon

8 article Průplav Pardubice-Přerov-Krakov

Průplav Pardubice-Přerov-Krakov (Zahájení schůze inž. R. Jahnem. Přednáška pro brněnské techniky inž. Ant. Smrčka.) Otázka průplavů, regulací a kanalisací řek pro- brána byla loňského roku na schůzích Spolku a chitektův a inženýrů způsobem tak důklad- ným, že interessující se veřejnost dostala pěkný obrá- zek velikolepých těch projektů přítomnosti i budoue- nosti. Rada odborníků po stránce technické i národo- hospodářské osvětlila v poutavých výkladech otázku tak eminentní, zejmena pro naše zemědělce a obchod- nictvo: zákonodárné kruhy vděčí pak našim inžený- rům, že podali jim bohatý materiál, na zákiadě jehož mohou propagovati myšlenku o nutnosti průplavů v télo říši. Včera přibyla k cyklu přednášek loňských nová neméně poučná a informativní z úst odborníka, inž Smrčka, prof. brněnské techniky. Přednáška byla ve- lice četně navštívena jak členy spolku, tak i jimi uve- denými hostv, jichž každou přednáškou přibývá. Schůzi zahájil srdečným uvítáním dlouholetý předseda inž. p. Rich. Jahn, jenž sděliv některá usne- sení presidiální, udělil slovo přednášejícímu. Prof. inž. Smrček v úvodu řeči své stručným způsobem rekapituloval, pokud Spolek architektůva inžénýrů otázkami průplavními se zabýval. Mezi jiným podotkl, že sepsán své doby pamětní spis, ve kterém shrnuty všechny přesvědčivé důvody, mluvící pro brzké provádění regulací a kanalisací, dále že vydán fada populárně psaných publikací, jež měly laiky poučiti o všech otázkách do oboru těchto vodních ko- munikací spadajících. Přistupuje potom k vlastnímu předmětu své přednášky. Mohutný Dunaj, protékající celou střední Evropou, oživující celou řadu státův a velikých měst, nikterak nehonosí se plavebním ru- chem, jaký jeví se na příklad na Odře, nebo nadtož na Labi či Rýně.

Ing R Jahn Smrčka profesor Rich Jahn Pardubice Přerov Krakov Dunaj Evropa Odra Labe Rýn brněnský technik Ing

9 article

Praví, že Vídeň trpce nese tento nedostatek, ale marně se snaží přenésti těžiště dopravy a tím všeho obchodního života na Dunaj. Příčinou, proč Duna vzdor své příhodnosti a mohutnosti toku zůstává po- zadu za ostatními řekami, dlužno hledati v té okol- nosti, že ústi do moře Černého, jež přece jest pouze jednostranně zúčastněno na světovém obchodu Přistupuje potom k vývoji vodních cest. Zákon o vod- ních dráhách ze dne 11. června r. 1901 vydaný za- bezpečuje vystavění 1590 km vodních tratí. Na to povolen jest náklad jedné milliardy korun. Rozumí se, že v první řadě pamalováno je př tom na Vídeň, jež předem designována jako výcho- diště a centrum všech vodních cest. Vídeň měla se tim státi uzlem komunikací, spojujících Dunaj s La bem, Odrou, Vislou a Dněslrem.

Duna Černý Vídeň Dunaj Odra Visla km

10 article

Jest otázkou arci, slane-li se tím centrem ob- chodu a dopravy. Probrav známě již projekty o spojení vyjmenovaných řek a poukázav na některé pozoru- hodnější partie, kde řešení po stránce technické bude těžkým oříškem, vylíčil terrain průplavu Pardu bice—Přerov. Tam bude míti technik veliké pole k osvědčení své geniálnosti a praktičnosti. Trať uve- dená, překračující vysočinu česko-moravskou, probíhá krajinou nad míru nepříhodnou. Pahorek střídá se tu s pahorkem, přirozené cesty po řekách jest velice málo Řečník probírá potom technické obtíže tohot průplavu, řešení jich, ukazuje na plánech a mapách kudy povede a podobným způsobem i uvažuje o trat Přerov—Krakov. V dalším zmínil se o souvislosti to- hoto průplavu s dunajsko-oderským průplavem pro- střednictvím kanalisování Vltavy Poutavou přednášku svou končil řečník slovy „Doufám, že spolek náš závažným hlasem přičiní s o to, aby průplav tento, aspoň v části Praha —Par- dubice stal se skutkem, aby byl novou páskou spojující království české a markrab ství moravské tyto sesterské země, a by tak uluženy byly slyky národohospo- dářské, jimiž bohatství v našich krajích se zvýší: po stránce národni pak tento průplav českomoravský znamenitě by posílilčeský živel, jsa projektován nej- bohatšími kraji. (Výborně! Potlesk.) Debaty, jež se po přednášce jeho rozvinula, z- častnili se pp. inž. Petřík, jenž velice vřele ujal se projektu kanalisace vllavské, poukazuje, že není naše Vllava tak nepříhodnou ke splavnění, jak se o tom v jistých kruzích tvrdí, dále vrchní slav. rada Rytíř. jenž mluvil pro spojení s Labem raději než s Odrou. pak inž. Smrček a j v. Schůzi dokončil doslovem inž. Jahn

Ing Petřík Jahn Přerov Krakov Vltava Praha

11 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. XIX. výkaz příspěvků, došlých kanceláře Národní jednoty pošumavské ve prospěch jihočeských menšin krupobitím postižených: p. F. Jirásek zasílá sbírku učiněnou mezi Čechy v pivovarském závodě p. Vá- clava Divíška v Žižkově na Rusi 20 R == K 50.60 ke sbírce té přispěli: pp. Václ. Divíšek 10 R, Feodon Jirásek 1.50 R. Bohumil Krbec 3 R. Jan Dvořák 1.50 R, F. Volánský 50 K, S Rapoport 50 K, Ferd. Gedeke 1 R, Jan Michnikorský 50 K. Kar. Kelnen 1.50 R. Pí. Marie Červená zasílá další sbírku mezi českou kolonil v Kyjevě 25 rublů, výměnou K 63.25- ke sbírce přispěli: Karel Baxant 15 R. Karel Weidnen 5 R, Sigmund 3 R. A. Pospíšil 1 R. F. J. Jareš 1 R Celkem věnováno 150 R a p. Nejedlým 46 R. Místní odbor N. J. P. v Č. Krumlově zasíla I. sbírku na postižené na Mlado-Vožicku K 41.60. Pan František Junk, Dobrova na Rusi, zasílá provedenou sbírku 28 marek, výměnou K 32.87; k této přispěli pp. Musil 1.50, Pálka 1 R. Kyndr 1.—, Junk 1.—, Kár ník 1.—, Schw ppel Adolf 1.—. Bartak 1.50, Mehrl 1.—, Stádler 3.—, Mašín 1.— R. celkem 13.— R Pan V. K., právník na Kr. Vinohradech K 2.—. Pan J. R. Demel, prof. v Praze K 4 —. Pan A. Jeřábel v Hořovicích zasílá sbírku K 15.20. Celkem do dnet odvedeno K 6476 40. Další příspěvky přijimná kancelát Národní jednoty pošumavské v Praze, ve Vodičkově ulici č. 36, v domě Národní kavárny.

F Jirásek Divíšek Václ Krbec Dvořák F Volánský Ferd Michnikorský Červená Baxant Weidnen A Pospíšil R F J Jareš Nejedlá Mlada Junk Dobrov Musil Kyndr Adolf Mašín V K Kristus Demel profesor A Jeřábel Čechy Žižkov Rus Feodon Jirásek Kyjev Č . Krumlov Praha Hořovice Pearl dům národní kavárna Gedeke 1 R Sigmund 3 R Pálka 1 R

12 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Klub sněmovních poslanců národni strany svobodomyslné měl včera před sezením sněmu schůzi za předsednietví poslance dra Pacáka v budově sněmovní. Bylo jednáno o adre ním návrhu poslance dra. Herolda a po stráne formální bylo usněseno žádati, by návrh ten při- kázán byl zvláštní komisi pro vypracování adresy Při tom bylo usneseno ve výboru pro vy pragování adresy vyhradili jedno místo sdru žení poslanců strany národní. — V komisi pr zněnu řádu volebního bylo usneseno postoupit jedno místo českým poslaneům žádnému klubu nepřináležejícím. Kandidáty pro volby výborů na- vrženi: pro komisi adresní poslanci prof. dr. Čela- kovský, dr. Herold, dr. Kramář, dr. Pacák al dr. Škarda; do komise pro změnu řádu volebního poslanci: dr. Ladislav Dvořák, Hody«, Niklfeld. dr. Podlipný a dr. Sláma. — Dále bylo usneseno domáhati se toho, by záležitost změny stanov zemské banky pro království české byla co nej- rychleji ve sněmě projednána a učiniti k vůl tomu příslušné kroky u povolaných činitelů sně movních. — Na konec bylo konstatováno, že nen přípustno, by členové klubu podpisovali bez usne sení klubovního buď návrhy neb interpellace po slanců jiných stran.

Pacák profesor doktor Herold Kramář Škarda Dvořák Niklfeld Podlipná Sláma strana národní

13 article

— Česká spořitelna. Od četných pražských spolků českých docházejí nás v příčině naší ne dávné výzvy k nejhojnějším přihláškám české humanitní a všeobecně prospěšné organisace spol- kové o podíl, přináležicí jí z výnosu reservního fondu České spořitelny podle výslovného zněni jejího statutu, dotazy v tom smyslu, zdali jest podání takověto přihlášky nebo žádosti vhodno, zejmena z toho ohledu, jsou-li německé spolky téhož odboru anebo shodného účelu od České spořitelny obmýšleny. Jedná se tedy o jakousi symetrii rozdílení výnosu České spořitelny na obě strany, českou i německou v dobách po- sledních. Tato symetrie není dokázatelna již od r. 1896, kdy naposled podala Česká spořitelna světu výkaz svého naložení s výnosem fondu, z něhož ani halíř nepatří ni jedinému z 45 ho- spodářů fondem tímto, a jemuž statut spořitelny vyměřil neklamným a nepochybným slovem účel podpořiti jeho výnosem dobročinné a všeobecně prospěšné účely spolků, v Praze sídlících. Roku 1896 rozděleno bylo Českou spořitelnou k úče- lům dobročinným a všeobecně prospěšným cel- kem 210.000 zl. Českým účelům dostalo se celkem z této sumy 9200 zl., německým pak 74.500 zl. V čísle ze dne 21. března uveřejníli jsme tento výkaz zevrubně ku pobouření celé české veřejnosti i vysvítá z něho, že r. 1896 podělováno bylo ještě — 29 českých spolků na- proti 70 německým. Z uvedeného přehledu bylo patrno, že o nějaké symetrii v rozdílen výnosu spořitelního fondu nelze ani mluviti, tím méně pak o rovnoměrnosti aneb dokonce o spra- vedlnosti. Loupež, kterou na českých spoleích spáchalo 45 nezodpovědných autokratů spořitel- ního spolku nelze ani příbližně odhadnouti.

Praha Český spořitelna

14 article

možno mluviti o 16—19 mill. zl., zašantroče- ných Němcům, naproti čemuž dostalo se českým účelům sotva tolik stotisíců, totiž asi 2.9 mill za celé trvání České spořitelny. Bylo by radno poměr tento odhadnouti ještě possimičtěji, poně vadž kuratorium České spořitelny zajisté jen z dobrých a zchytralých důvodů zastavilo uve- řejňování výkazů o výročním rozdílení výnosu fondového, tak, aby se hýření a vyhazování če- ských peněz, a jedině z těch naspořen reservní fond spořitelní, ve prospěch německých účelů oddati mohlo, čím tajněji, tím bezuzdněji. Roz umí se, že za takových okolností nepoměrse ještě zhoršil, t. j. veliká část českých spolků. mezi těmi i Ústřední Matice školská, bylo z po- dílení vyloučeno, podíl německým spolkům zvý- šen, a do počtu podílených německých spolků pojaty i spolky politické, čili tak zv. obranné německé spolky. Jaké jiné účely německé ssají na reservním fondu, jimž k vůli nastou- pena tajnost rozdílení, lze pouze tušiti. Bylo by tedy nejen radno, ale i záhodno, ha měl by býti nezamluvitelným a nepodcenitelným úkolem všech českých spolků, v Praze sídli- cích, pokud neslouží výslovně a výhradně úče- lům zábavným, zahrnouti ředitelstvo České spo- řitelny přihláškami, resp. žádostmi za podíl na výnosu fondu záložního, sepsanými tak, aby jieh znění nemohlo býti vzato za záminku odmitnulí.

Němec Praha Český spořitelna

15 article

Není v tom nic nečestného, nic snižujícího, poně- vadž, jak řečene, reservní fond jest z největší části složen z výsledku hospodaření s českými vklady, pochází lýmž poměrem z českých hypo ték, a poněvadž kuratorium České spořitelny jen českým hříchem shovívavosti a netečnosti uchvátilo její reservní pokladnu ve prospěch tak měř výhradně, zajisté však nestoudně jedno- stranně německý. Účelem této akce jest, zjistiti které spolky a účely české byly odmitnuty i z ja- kých důvodů, a co nejdůležitějšího, na jisto po- staviti, pokud bude míti pravdu pohrůžka pamět- ního spisu německých spořitelen, sepsaného drem. Eppingrem letošního března, že Česká spo- řitelna nehodlá na příště bráti zřetel ke spolkům a účelům české národní povahy. A to jest nej- důležitější stránkou zamýšleného kroku, tim spíše, že korsárové České spořitelny podle zásad „pobřežního práva“, hodlají reservní fond spo řitelní prohlásiti za „dobrý lup“ a změnou při- slušného odstavce statutu chtějí vyhraditi fon tento pro účely výhradně „německé národní po- vahy“. Aspoň na tulo zajímavou pověst měl by se pp. poslanci čeští na sněmu zemském optati vrchního pana kurátora, který neuznal do sud i jediným jen slovem reagovati na interpel laci posl. dra. Pippicha. Neškodilo by ani, zjed nati si u pana místodržitele před celou sně movnou iníormace o tom, kterak — zdali to- tižsohledem na české vkladatele — budou obsazena uprázdněná místa po zemřelých kurátorech; nedávno uprázdnilo se již páté.

Pippich Český spořitelna

16 article

— Výbor Nár. rady české měl včera sehůzi jíž se zúčastnila veliká většina všech její členů i náhradníků. Omluvili se pp. dr. Engel a dr Perek. Na schůzí vyřízeny byly nejprvé otázky formální, načež byl pokladníkem zvolen pan JUDr. Jindřich Šolc, jednateli pp. JUDr. Jar Pospíšil a Jindřich Nechanský. Na to projednány byly došlé přípisy, načež provedeny přípravné práce pro zřízení odborů, a to finaněního, o jchož členství bylo usneseno požádati řadu odborníků dále menšinového, jejž sestaviti mají pp. dr Pospíšil, Nechanský a dr. Baxa; jazykového, jejž sestaviti mají pp. dr. Baxa, dr. Ladislav Dvořák a dr. Engel; národohospodářského, jejž sestaviti mají pp. Kubr, Sedlák, Zázvorka Klofáč; odbor pro školství sestaviti mají pp. JUDr. Pospišil, dr. Čelakovský, Slavík, Jírava. dr. Melelka a K. St. Sokol. Pokud jde o odbory moravský a slezský, usneseno zůstaviti dohod- nutí moravským a slezským členům Národní rady. Do schůze sboru pro volby do Úrazové po- jišťovny delegováni byli pp. JUDr. Lad. Dvořák a JUC. Sedlák. Tím schůze skončena. — Z Heřmanova Městce. (Pův. zpráva.) Slovutnému panu dru. Heroldovi, zemskému po- slanci na Král. Vinohradech. Městská rada v svém dnešním zasedání mně uložila, abyeh Vám, velectěný pane doktore, tlumočil její nej- hlubší litosť nad resignací Vaší na říšský mandát poslanecký a žádá Vás vroucně, abyste podanou resignaci na svůj poslanecký mandát odvolal, to tím více, ano veškeré voličstvo naše pevně přesvědčení chová, že Vaše všestranně záslužní a osvědčená osoba jest nejpovolanější naši ná- rodní politiku spoluříditi a ke zdaru kýženému přivěsti. V Heřmanově Městci, 6. října 1903.

doktor Engel Perek JUDr Šolc Pospíšil Nechanský Baxa Dvořák Kubr Sedlák Zázvorka Klofáč Čelakovský Jírava Melelka Sokol Lada Král Heřmanův Městec výbor národní národní rada

17 article

Karel Pivnička, starosta. — Z občanských klubů. K lub voličů no vo- městakých koná dnes v sobolu o 8 hod. večern su Pinkasů« důležitou schůzi správního výboru. — Rodinné zprávy. Slč. Ph. Dr. Marie Ba borova a pan Stanislav Čihák, řed. První české diskontní společnosti v Praze, slaviti budou sňatek svůj d e 12. t. m. o půl 11. hod. dopolední v chrámu týnském. — Veterán práce. Knibtiskárna dra. Ed. Grégra a syna v Praze rozloučila se včera na vždy v kapii česk. pathol. ústavu se svým zřízencem, rázovitou osobností, jenž takřka srosti se závodem. Plných 32 let, bezmála od založení závodu, sdilel jeho osudy Emanuel Pešek, sluha tiskárny. Za tak drahnou dobu měnily se ovšem v tiskárně vůdčí osoby i ve- dení závodu převzal syn po otci, a tu prokazoval spolehlivý, poctivý a bodrý Pešek služby cenně. Byi živým adresářem. Bylo-li třeba v nějaké věci infor- mací, obrátil se každý na Peška a věděl hned vše

Pivnička Pinkas doktor Marie Čihák Grégr Pešek Praha Z občanský klub

18 article

Svou bodrou a přímou povahou získal si Pešek ob- liby nejen představených, nýbrž i klientely tiskáren- ské. Rádi s ním pobezedovali prof. dr. Stupecký, je- muž nosíval korrektury »Právníka« i nástupce jeho v redakci prof. dr. Herrmann šl. Otavský, ředitel Zem- ské banky Procházka, prof. dr. Thomayer i zvěčnělý dvorní rada prof. dr. Studnička, Neruda a m. j. Pešek ztrávil as 15 roků na vojně, prodělal válku šlesvicko- bolštýnskou, o níž se rád rozhovořil a těšil se sko- rem do posledních dnů pevnému zdraví, až do 71 roku svého, kdy jej smrt náhle zachvátila Důkazem jeho obliby jest, že četní hodnostové prokázali mu poslední milou pozornost účastenstvím na jeho po- hřbu, jako prof. dr. Herrmann šl. Otavský, ředitel Zemské banky Procházka, prof. dr. Stupecký, ředitel tiskárny v. v. Daniel Sluníčko, četní knihkupci, che- závodu Zd. Grégr, téměř všecko úřadnictvo České akc slévárny písem i knihtiskárny, kde byl zvěčnělý za městnán a které mu věnovalo nádherný věnec, depu- tace typografů a strojmistrů a m. j. Grafický svět má o jednu rázovitou postavu méně.

Pešek profesor doktor Stupecký Herrmann Procházka Thomayer Studnička Neruda Daniel Zdeněk Grégr Český akciový slévárna písmo

19 article

— Odhalení pomníku Jindřicha Reegera. Tichý hřbitov v Žebětíně u Brna byl dne 4. t. m. jevíštěm tklivé slavnosti odhalení náhrobku bratra Jindřicha Reegera. K slavnosti té zavítali členové výboru »Sokola« pražského, poselstvo »Sokola« vídeňského jakož i jednoty z Brna »Tyrš«, z Králova Pole, Hu- sovic a Židenic, počtem přes 80 bratří v kroji. Brat starosta dr. Scheiner v příležitostné řeči vzpo menul vzácných ctností zesnulého a významu jeh pro život sokolský. Rovněž promluvili nad hrobem Reegerovým bratr Zika z Vídně za vídeňský »Sokol- a bratr dr. Pluhař za jednoty brněnské. Náhrobek představující balvan s kovovým reliefem zesnulého se sokolem se zlomenou perutí, jest uměleckým dílem bratra Rousa. Na hrob položily věnce pražská tělo cvičná jednota »Sokol«, jízdní odbor její a Č. O. S. »Sokol« brněnský, župa Rostislavova, »Sokol« v Krá lově Poli, pp. Meisnerově a četní přátelé zesnulého. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek, dne 9. října za předsednictví náměstka pana dr. Groše. M. r. p. Schrötter navrhl, aby sněm král. českého po- žádán byl o projednání návrhu sboru obecních starších ze dne 2. dubna 1900 na opravu pražského obecního řádu. — M. r. pan Vaníček navrhl, aby sněm byl po- žádán o urychlené projednání zákona o slevení zem- ské přirážky vzhledem k tomu, že nejvýš naléhavou jest záležitost stavby dělnických domů. — Oba ná- vrhy byly přijaty. — M. r. pan Iludl navrhl, aby opětně jednáno bylo o lom, aby se zařízením ústředního to- pení v palmovém sklenníku nebylo odkládáno, nýbrž aby provedeno bylo v době nejkratší, jinak by palmy. jichž mají sady pražské přes 600 kusů, utrpěly chla- dem. Za návrh ten přimlouvali se pp. m. r. Zikan a dr.

Reeger Tyrš Hu doktor Scheiner Reegerův Zika Pluhař Rous Rostislavův Meisnerův Groš Schrötter Vaníček Iludl Zikan Žebětín Brno Židenice Vídeň Č . O . S Sokol obecní řád

20 article

Holubovský, jenž navrhl, aby dříve byla podána radě městské zpráva, kolik palem jest v městských sadec a jakou cenu representují. Tenlo návrh byl schválen — Urgováno bylo elektrické osvětlení Celetné ulice- Pan Hudl sdělil, že tato záležitost byla odložena až do provedení předlažby této ulice. Přednese ji však ve správní radě elektrických podniků. — V týdnu o 27. září do 3. října bylo přijato mostného na pražských mostech: na lávkách železničního moslu mezi Vyše- hradem a Smíchovem 332 K 14 h, na mostě Palackého 5020 K, na můstku žofínském 223 K 52 h, na novém mostě kamenném 4942 K 64 h, na mostě Františka Josefa 4313 K 48 h, na pilotovém mostě přes Štvanie 3394 K 50 h, na pilotovém mostě libeňském 481 70 h. — V lázních vybráno: na Žofíně v parních vanových 1167 K 50 h, ve slatinných 193 K, v uhli- čnatých 33 K. — Dělníků zaměstnávala obec 2997 sice 2719 řádných.

František Josef Holubovský Celetná Vyš Smíchov Palacký 5020

21 article

— Smutně poměry v ústře dních jatkách. Píšese nám z kruhů interessovaných: Za nynějších poměro kdy řezník a uzenář ani za hotové nemohou koupit- dostatek dobrého zboží, správa ústředních jatek přičiňuje se, aby tento stav, tak již zbědovaný, ještě více byl překonán. V chladírnách ústředních jatek každý den je plno zboží, ale o chlazení tohote zboží za nynějýích teplých dnů není vůbec náležitě postaráno, takže veškerá zásoba masa jest na polovi shnilá. Obdivuhodné jest, že správa jatek šetří kou- sek uhlí a lituje zaplatiti strojníkovi nějakou hodinu přes čas, kdežto na druhé straně penězi v jatkách zrovna se plýtvá. Bude-li tento nepořádek a nedo- statek péče dále trvati, nezbude nám, než zkažený majetek naložiti na vozy a dovézti jej před radnici aby městská rada viděla, jak se s naším draze se- hnaným zbožím zachází. Když mešká pan správe na dovolené, není nikdy třeba opakovati stíž nosti na chladírnu, ale jakmile se vrátí, jsou pro chladírnu neustále mrzutosti.

22 article

— Správní rada vodárny král. hlav. města Prahy a městských obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinob rad a Žižkova konala ve čtvrtek schůzi za předsedniciví pana stav. r. B. Staňka. Z předmětů přednesených p mag. sekr. drem. Jirglem zmiňujeme se především o návrhu předchozího rozpočtu společné vodárny n rok 1904. Potřeba činí celkem 150..000 K a uhrad se dle § 3. stanov společné vodárny příspěvky spo- jených obcí dle následujícího poměru. Obec pražská 58.4% t. j. 87.000 K, karlínská 4% t. j. 6000 K. smíchovská 8.8% t. j. 13.200 K, vinohradská 21.7 % t. j. 32.550 K a žižkovská 7.10 10.650 K. Náklady na stavbu zamýšlené vodárny a vodovodů atd. nejsou v tomto návrhu rozpočtu pojaty, v té příčině bude čas potřeby vypracována zvláštní předloha potřeb- ných nákladů a ke schválení předložena. Pak jednala správní rada o vyhlášcé okresního hejímaustvív Karlíně, kterou zahájeno bylo vodoprávní řízení předchozím projektu na zásobování Prahy s obcemi sousedními vodou spodní z území u Staré Boleslavi a kterou ustanoveny byly místní komise na den o 21. října do 16. listopadu v území projektu a jmeno vala své zástupce pro tyto komise. Kromě toho pro- jednala správní rada řadu předmětů menší důležitosti — Rozpočty jsou ode dne 10. t. m. vyloženy ve Sta- roměstské vodárně čp. 201 I. ve II. palře denně od do 2 h. po dobu 14 dnů.

Král B Staněk Jirgl Praha Karlín Smíchov Žižkov Stará Boleslav 10.650

23 article

— Starobylé památky v Rakovníce. Na výstavě architektury a inženýrství r. 1898 vzbuzoval všeobec nou pozornost sádrový odlilek proslulé kazatelny ra- kovnické, kterouž r. 1504 z kamene vytesal slavn mistr Matouš Rejsek z Prostějova. Kazatelna, jež jes slohu gotického, neobyčejně krásným provedením za- ujímá prvé místo mezi českými kazatelnami goti- ckými; o veliké její ceně svědčí, že odlitek z výstavy byl zakoupen pro Průmyslové museum západ. Čeci v. Plzni. Ke stavilelským památkám rakovnickým ná ležejí i obě brány (Pražská či Zákostelská z r. 15le a Vysoká z r. 1519), pak zajímavá dřevěná zvonic z konce 16. století na hřbitově. O všech těchto pa- mátkách pojednává konservator Jan Herain ve 2. čísle »Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze.

Rejsek Herain Rakovník Prostějov Plzeň Praha průmyslový muzeum západ

24 article

— Klub naodvislých cbčanů v Žižkově kona. dne 8. t. m. svou ustavující valnou hromadu za po- těšitelné účasti občanstva všech kruhů. Po zahájen panem Chrumou, který srdečnými slovy uvítal pří tomné a nastíniv účel a směr klubu, žádal o vý datnou podporu snah jeho zakladatelů. Pročítány po volené spolkové stanovy a jelikož všichni přítomn přihlásili se za členy klubu, přikročeno k volbám Do výboru zvoleni pp.: Jos. Nápravník za předsedu, Chruma Fr., Tožička V., Beran K, Kučera B., dr Škorpil H, dr. Masák J., Hájek J., Galla V. do vý- bora. — Maršák A., Pospíšil J., Tichý Al. a Bílý jako náhradníci. Nájemník J. a Koranda J. jako re visoří účtů. — Při stanovení výše členského pří spěvku určeno, by vzhledem k poskytnutí možnost přístupu i občanům méně majetným obnášel celo roční příspěvek pouze 1 K bez dalších jiných při- platků. Po té rozpředl se rozhovor o poměrech mlst- ních a ke konci určen směr, jakým nově zvolený výbor bráti se má, by práce jebo ve prospěch ve škerého občanstva, bez rozdílu stran i povolání směřovala. — Nové členy přijímají veškeří výše na značení členové do výboru zvolení.

Žižkův Chruma Nápravník Tožička Beran Kučera Škorpil doktor Masák Hájek Gall Maršák Pospíšil Koranda Francie Tichá Al

25 article

— »Svépomoc« spolek pro zaopatřování zaměst nání nemajetným studujícím českých vysokých škol pražských stává se jedním z nejčastěji navštěvova ných studentských spolků. Bytová akce potkala se s úplným zdarem a obecenstvo, záhy poznavši vý- hody její, hojně jí používá. Bylo by si jen přáti a to v zájmu obecenstva samého), aby pronajaté byty byly spolku oznamovány. Jest naděje oprávněná, že p. t. obecenstvo projeví »Svépomoci« sympatie každém směru, ať bude potřebovati domácího učitele, ať překlady z kteréhokoli jazyka či sílu kancelářskou, že vždy obrátí se na »Svépomoc«, která obecenstvu při tak velkém počtu uchazečů z řad studentstva všech fakult vysokých škol českých nejlépe dovede vyhověti. Takto obecenstvo nejen podporuje humanní snahu spolku, usnadniti chudému studentu českému těžký boj o existenci, nýbrž pochodí při tom samo nejlépe. Děje se totiž umísťování vedle náležitého zřetele k potřebnosti uchazeče, zvláště dle znalosti oboru, jaký si p. t. obecenstvo žádá. Úřadní hodiny »Svépomoci« jsou od 9. do 10. hod. dopolední a 6. do 7. hod. več. Přísemné dotazy řízeny buďtež n »Svépomoc«, Praha-II., Lazarská ul., č. 1.

Praha lazarský ulice II

26 article

— Universitní kursy učitelské. Univ. doc. pan dr. Ed. Babák zahájí svoje přednášky »O fy sio- logil člověka« s mnohými mikroskopickými demoustracemi a fysiologickými pokusy již v středu 14. října po 2. hod. v posluchárně fysio- logického ústavu v Kateřinské ul. — Počátek před nášek univ. doc. p. prof. dr. Fr. Čády »O studiu dítěte« bude ještě novinami ohlášen. Přihlášky přijímá Komitét pro pořádání univ. kursů učitelských v Praze-II., Jungm. nám., v čílárně »Komenského« Možno se však přihlásiti dodatečně před zahájením jednollivých přednášek pořadatelstvu, Jednotě uči telské »Komenský« pro Prahu a okolí — Neslýchané brubství německého úřadníka žc- lezničního vůči české dámě. Z Č. Budějovic sděluje se nám křiklavý případ hrubství, jehož dopustils německý úřadník železniční vůči české dámě. Dne 6. t. m. paní Emilie Kondrová, choť úřadníka státních dráh v Č. Krumlově, podávala na budějo- vickém nádraží zavazadla k vlaku čís. 125, jenž od- jíždí odtud v 5 hod. 39 min. ráno k Plzni. Pokladník železniční Karel Sowa, pověstný svým neurvalým jednáním a germánským smýšlením již za své pů sobnosti v Adolfově, kde byl přednostou sťanice, byi jaksi nevyspalý a mrzutý, cosi sobě bručel a nadávai po německu a také na paní Kondrovou spustil ně- mecky. Paní tato však jej upozornila, že si přeje aby s ní bylo mluveno česky. Tato »opovážlivost« v městě ze tří čivrlin českém Sowu tak rozčilila, že spusti na paní Kondrovou stavidla své hrubosti, vynadal jí: »zatracená potvoro česká« a hrozi ji ze své kanceláře pěstí. Paní Kondrová ma na toto neslýchané jednání dva svědky a podá proli

doktor Ed Babák docent profesor Čáda Komenský Kondrová Sowa Kondrův kateřinský ulice Počátky Francie Praha Jung Č . Budějovice Č . Krumlov Plzeň Adolfov University II Jednota

27 article

Sowovi trestní oznámení, mimo to pak zapsala případ ten do nádražní kniby stižností. Jedná-li Sowa takto vůči dámě české ve službě, možno si předsta- viti, jak asi »německou državu« hájí tam, kde jej ni- jaké ohledy nezdržují. A takové lidi má správa c. k. dráhy ve službě, ba ona je ještě protěžuje na úkor lidí řádných a schopnějších, jsou-li tito české národ- nosti. Bylo by záhodno, aby případu tohoto ujal se něklerý z poslanců a dotázal se vlády, zdali hodlá býti na dále shovivavou k takovým německým hrubcům, jakým jest Sowa. Kdyby se podobného činu dopustil úřadník Čech vůči Němci, nebyl by ani hodinu více ve svém úřadě možným. — Obec českých starokatolíků koná na pamět úmrtí Jana Žižky z Trocnova v neděli dne 11 října o 101/2 hod. dopolední na hořejším prostranstv

Němec Žižek Čechy Trocnov den 11 říjen

28 article

vrchu Žižkova bohoslužbu s přijťmáním pod obojí. Kázání prosloví duchovní správce Jos. Peřina. — Dobročinnost. Ze spolku vzájemně se podporujících dělníků truhlářský ch v Praze. Jako léta minulá, tak i letošního roku pořádán bude spolkem vánoční stromek s podělová- ním vdov a sirotků po zemřelých členech. Za tou příčinou žádá výbor členy, kteří sbírky po dílnách konají, aby peníze výboru odevzdali nejdéle do 13. prosince, sbírky pak, jež doufají odvésti později, aby oznámili do 22. listopadu t. r. Žádosti vdov po ze- mřelých členech přijímá výbor nejpozději do 14. li- stopadu. — Váneční podílka su Fleků«. Společnost »Vl- stenecká »Cháska u Fieků« podělí, jako každoročně větší počet dítek čtvrti sv. Vojtěcha úplným zimním šatem, obuví a koledou. I vyzývají se ludíž neuzí trpící, osiřelé rodiny neb opatrovníci sirot, aby žá- dosti své do konce října uvedené společnosti zaslalí.

Žižkův Peřina svatý . Vojtěch Praha

29 article

Při tom sluší udati, kolik je dítek rodiny, zdali a kle- rou školu navštěvují a jak staré jsou. Dále, poku možno, bude několik starců a vdov peněžitými dárky poděleno. O žádostech zavedeno bude důkladné še- tření a jen nejpotřebnější budou k podělení do- poručeni — Postup akce assanační. Ve včero jší schůzi městské rady přednesen byl výsledek komisionelních jednání o koupi nemovitostí assanačních. Jednání s konalo v devíli zasedáních velké komise assanační. o níž jsme zprávu podali. Dosavadní výsledky byly schváleny a v případech, kde s majiteli docíleno bylo příznivého dohodnutí, budou předloženy sboru obec- ních starších — V záležilosti získání vojenských pozemků na Hradčanech a kasáren na Újezdě konalo se na staro- městské radnici komisionální jednání, jehož se zůčast- nili také zástupcové vojenské posádky pražské. Z jed- nání této komise bylo patrno, že otázka získání vojenských pozemků na Hradčanech a kasáren na Újezdě pro obec pražskou nepokročila ani o krok.

Hradčany Újezd

30 article

Naopak zjištěno, že získání těchto nemovitostí bude vyžadovati ještě dlouhé doby. Vojenský erár, který je správcem pozemků (vlastníkem jest finanční erár). vyslovil se rozhodně proti nabídce obce pražské, která za pozemky hradčanské nabídla 6 K za sáh. Tuto náhradu považuje vojenský erár za velmi nízkou. Pro skladiště vojenská, pekárny a pod. musí erár vystavěti nové budovy a ty chtěl vystavěti na svých pozemcích na Hradčanech. Po předání pozemků těch obci pražské musil by vojenský erár zakoupiti jiné pozemky a k tomu cíli má býti použito peněz za pozemky hradčanské. Poněvadž obec pražská nabízí nízkou cenu (pravil zástupce vojenský) nedostával by se na koupí pozemků a postavení nových budov a proto vojenský erár žádá větší cenu. Pro pražskou posádku je dále zapotřebí dvojích nových kasárena sice celkem po 21 setninu. Jedna kasárna mají býti postavena na břehu levém, druhá na pravém břehu Vltavy. O postoupení újezdských kasáren obci pražsk nemůže býti řeči dříve, dokud nebudou postavena jiná kasárna k ubytování vojska, nyní v újezdských kasárnech se nalezajícího. Žástupcové obce pražské namítali, že pozemků hradčanských má býti použito na cesty a sady, že tedy nemůže obec zaplatiti z ně tolik, jakoby jich chtěla použiti k zastavení. Před- seda komise, starosta p. dr. Srb, jednání pak odročil se slibem, že vojenskému eráru obec pražská učiní novou nabídku.

Srb Hradčany Vltava

31 article

— Defraudace ve sv.václavské záložně. Zajímavá schůze konala se včera odpoledne v zasedací síni zá- ložny „Důvěry“ Na příkopě: asi dvacet advokátů vy- hovělo pozvání k této schůzi, v níž učiněno jim pří- jemné sdělení, že pro své mandanty dostanou vklady, jichž zaplacení domáhali se různým způsobem exe- kucí. Jak povědomo, záložna „Důvěra“ pomáhala sa- novati záložnu sv.-václavskou tím způsobem, že pře- jímala její hypotéky a záložně vyplácela peníze. Tato výměna provozována až do dne 26. srpna t. r., do kte- réhož dne odvedla „Důvěra“ do zkrachované záložny obnos 670.000 korun. Od tohoto dne výplata převza- tých hypolek přestala, poněvadž s četných stran byly hypotéky u „Důvěry“ zabaveny. Vkladatelé, kteří ža- lobami domáhali se zaplacení, povolili záložně smír ke splacení vkladů a když smíry nebyly dodrženy.

svatý

32 article

podali exekuci tím způsobem, že zabavili pohledávky záložny sv.-václavské u záložny „Důvěry“ se naléza- jící. Tímto krokem byl zničen zdroj příjmů sv.-váciav- ské záložny, jejíž činnost finanční byla pak úplně ochromena. U exekučního soudu staroměstského v úřa- dovně tajemníka p. Zimy právní zástupcové těchto vkladatelů měli schůzi, v níž bylo rozhodnuto vyzvati záložnu „Důvěru“, aby předložila soudu výkaz těch obnosů, které má pro záložnu sv.-václavskou, tak aby se mohlo stanovili pořadí žalujících. Když už uplynula lhůta ku předložení tohoto výkazu, došlo se ku pře- svědčení, že bude nejlépe, když se vymahající věřitelé zaplacením upokojí. A k tomu účelu byli právní zá- stupcové vkladatelů pozváni na včerejší odpoledne do „Důvěry“. Zástupce „Důvěry“ p. dr. Rytíř sepiso- val požadavky advokátů. Byla jich slušná řada, v cel- kovém obnosu 162.000 korun. Asi 8000 korun obnášely útraty soudní! V jednom případě na př. zažalovaný vklad v obnosu 400 K s útratami vzrostl na 600 Kl Někteří vkladatelé sice povolili slevu 207% na sanaci, pro sanaci však z této slevy vlastně nepřipadne pra- ničeho, poněvadž oněch 20 pohltí soudní útraty. —

svatý Klement

33 article

Pozoruhodnou byla také ta okolnost, že plnými ob- nosy vyplaceny v „Důvěře“ knížky, které před časem u téže „Důvěry“ byly složeny k 50% výplatě. A po- něvadž tehda výplata se neuskutečnila následkem různých podmínek — dostali dotyční vkladatelé nyní celý obnos a jejich právní zástupcové notné útratyl — Následkem vyplacení těchto obnosův upustili advo- káti od zabavení vkladů záložny sv.-václavské u „Dů- věry“ a rovněž upustili od knihovního zajištění po- hledávek svých mandantů na realitách záložny. Tím se ale záložně valně neulevilo, neboť podobných vkla- datelů jest ještě značná část. Nebezpečí záložně hrozí také tím, že není peněz na vyplácení druhé kvoty. Jest povinností kruhů klerikálních i upisovatelů k sana- čnímu fondu, aby se postarali o potřebný obnos, tak aby jednou konečně mohlo se s určitostí prohlásiti: dnes jest konkurs definitivně odvrácen!

svatý

34 article

— V záležitostech záložny sv.-václavské píše nám p. dr. Scheiner: Vzhledem ke zprávám v posledních dnech v některých listech o poměru mém a dra. No- votného k záložně sv.-václavské kolportovaným, vi- dím se nucena veřejnosti české podati prozatím toto vysvětlení: Jak známo, učinil jsem ihned na po- čátku krise záložny sv.-václavské pokus, odvrátiti společným úsilím všech interessentů konkurs od zá- ložny a věnoval jsem se záchranné akci této s celou enerzií v zájmu všech postižených. Za práci tu ohrom- nou a až do únavy vysilující od měsíce září m.r. až do konce února t. r., tedy za půl leta, nežádal jsem a nevzal také — jak jsem slíbil — ani haléře odměny. K úsilovnému a opětovnému naléhání vý- boru záložny a ku přání kuratoria převzal jsem — ač po delším zdráhání — s přítelem drem. Novotným právní zastupování záložny, jež vyžadovalo úsilov- ného napjetí sil celé mé kanceláře i značných, do tisíců jdoucích výdajů, zač nám přec přísluší ná- hrada a honorář velké akci této a práci přiměřený.

svatý doktor Scheiner

35 article

Nemohouce souhlasiti s jednáním záložny v poslední době prováděným, odepřeli jsme v červenci dalst zastupování této. Dříve však, než jsme mohli podati účet svůj za práce své a výlohy a zúčtovati zálohu nám po 25.000 K usnesením výboru pouká- zanou, byli jsme napadeni „Katolickými Listy“ zprá- vou o neprávem prý zadržovaných pohledávkách knihovních; zpráva ta jest naprosto nepravdivá i pod- nikli jsme již příslušné kroky zákonné na obranu své cii vůči jeji původcům — Oprava kostela sv. Jiří na Hradčanech. Ve včerejší schůzi městské rady pražské byla podána zpráva o záležitostech, souvisejících s reslanrováním kostela sv. Jiří na Hradčanech. Ve věci té sdělilo ministerstvo osvěty, že nečiní námitek proti dalšímu provádění prací opravných na absidě a kapli a ž na opravu tohoto kostela povolen byl obnos 35.000 korun jako další příspěvek ke státní subvenci. Oče- kává se však, že zabezpečení stability bude prove- deno v první řadě. Ministerstvo sdělilo dále, že povoleným příspěvkem dlužno stální subvenci pova- žovati za vyčerpanou, ostatek že má býti uhražen povolanými činiteli. Konečně vyslovilo náhled, že subvence pražská a zemská nejsou dostatečnými. Nedají-li se zvýšiti, že bude nutno práce restaurační (po zabezpečení stability) zastaviti. — O této věci jednala technická komise, jež navrhla především radě městské, aby žádala za pokračování v zabezpe- čovacích pracech. Obec pražská, jak známo, zavá- zala se k uhražení nákladu, spojeného s opravou fresek a z důvodů, již dříve publikovaných, nemůže

svatý . Jiří Hradčany