ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 2618d620-65ff-11dc-92c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 50 celkem · entity: person 69, place 25, work 6, org 3
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NABODNÍ LISEY
3 masthead
6. ledna 1901.
4 masthead
Číslo6
5 article
To stavení nebo spíše ta chatrě stála téměř na pokraji lesa a patřila drvoštěpovi, kterýs jmenoval Diviš Fleuriot a žil tam dosti nuzně se ženou a čtyřmi dětmi. Byla z lepenice a skrze střechu, slepenou z hlíny a mechu, kapala za velkých lijáků voda dovnitř. Svatí tři králové, klesající únavou zatloukli na dvéře a když drvoštěp otevřel, prosili, aby jim dal večeři a nechal je tam přespati. »Bohužel, dobří lidé«, odvětil Fleuriot »mám jen lože, na němž spím sám a druhé kde se sotva skrčí děti; k večeři pak nemůžeme vám nabídnouti než brambory na loupačku černý chléb. Nieméně vejděte a nejste-li příli vybíravi, nějak to již pořídíme.« Vešli tedy. Slupli s velikou chutí brambor které jim předloženy byly a na loži, jež drvo- stěp a žena jim postoupili, znamenitě se v spali, vyjímaje Kašpara, který miloval pohodl a jemuž bylo velmi nevolno mezi tlustým Balta zarem a obrovským Melicharem. Ráno, dříve než se vydali na cestu, řekl Baltazar, který byl z těch tři nejštědřejším Fleuriotovi: »Rád bych se ti něčím odměnil za tvé pohostinství.« »Udělali jsme to rádi a na nic nečekáme. dobří lidě!« odpověděl drvoštěp, nieméně však ruku natahuje. »Peněz nemám,« pokračoval Baltazar, »al zhci ti zanechati památku, která stojí za víc.« Sáhl do kapsy, vytáhl odtamtud malou východní píšťalku a podávaje ji Fleuriotovi, jehož prodloužený obličej jevil jakési skla- mání, řekla »Budeš-li míti nějaké přání, zapískejs na této píšťalce písničku a ihned se ti vyplní Vezmi, leč dbej, abys toho nezneužil a neod- řekni nikdy almužny ani pohostinství chudým lidem.«
Fleuriot Kašpar Melichar Baltazar
6 article
Když svati tři králové zmízeli na zatáčce cesty, Diviš Fleuriot potěžkával píšťalku pohrd- livě v ruce a řekl ženě: »Mohli nám věru dáti něco chytřejšího než ten flažolet; zkusím to však přece a zapískám, abych viděl, jest-li si z nás neudělali jen dobrý den.« Zavolal tedy: »Chci míti k snídaní bílý chléb, paštiku ze zvěřiny a velikou láhev vína !« Potom zapískal na píšťalku národní jednu písničku a k velikému svému podivení spatři okamžitě na stole, pokrytém jemným bílým ubrusem, žádaný chléb, víno i paštiku. Domyslite se, když se byl přesvědčil, jakou píšťalka moc má, že se tím nespokojil, nýbrž že si přál všeho, co mu jen na mysl přišlo Pískal od rána do večera. Měl nové šaty pro ženu i děti, plné kapsy peněz, bohatě prostřený stůl a ježto chtěl-li něco, stačilo jen, aby si toho přál, stal se v krátkém čase největším bo- háčem v celém okresu. Místo polosbořené cha- trče dal si vystavěti nádherný zámek, jejž na- plnil drahocenným nábylkem a koberci; v der pak, kdy byl dostavěn a zařízení jeho ukončeno, zasvělil nový příbytek velikou hostinou. Shromáždil okolo bohatě prostřené, tabule zářící stříbrem a světlem, všechny předáky z okolí. Sám usedl na čestné místo se ženou vystrojenou jako oltář a hudebníci, umístění na- hoře na galerii, bavili hosty nejveselejšími pís němi. Aby nerušeně se mohli oddati kvasu, po ručil sloužícím, aby za žádnou záminkou nepu stili do dvora prosící a žebráky a postavil do konce u dveří dva veliké chlapy, ozbrojené ho lemi a uložil jim, aby všechny otrhance a chu dáky odháněli A hosté bezpečni, že jich nikdo nevyruší jedli a pili co hrdlo ráčilo, pochutnávali si srkali dobré víno, až knofliky popouštěli.
Fleuriot
7 article
Toho večera svatí tři králové vraceli se z Betléma, kde byli položili své dary k nohoum Jezulátka. Kráčejíce lesem poznali vesnici, v níž byli přenocovali, uviděli osvětlený zámek a Ka špar řekl posměšně Baltazarovi: »To jsem věru zvědav, zda-li ten chlapík nezneužil tvé píšťalky a jestli teď, když jest bo hatým, dodržuje svého slibu a přeje chudým.e »Podívejme se!« odvětil krátce Baltazar Přestrojili se za žebráky, zaměnili svá krásná roucha za cáry a žádali u brány zámku za nocleh; leč byli přijati velmi špatně a když ne- chtěli se dáti odbýti, ale hřmotně za vpuštění žádali, vystrčil Fleuriot hlavu z okna a spatřiv žebráky, poručil, aby na ně poštvali psy. Kli- dili se tedy, co nejrychleji mohli a přece se zdravou kůží nevyvázli. »0, já to tušil !« láteřil skeptický Kašpar kterému psi pokousali lýtko.
Baltazar Betlém
8 article
»Však si ji do ráje neodnese!« odvěti obr Melichar . .. »Pozná, jak dovedou se po- mstíti tři králové od Východu . . « Mezitím hostě vesele pokračovali v kvasu Došlo na zákusky a Fleuriot, nůž v ruce, chy stal se právě rozkrojiti obrovský mazanec, když ozvaly se na dvoře rolničky pošty, tažené čtyřm bujnými koni, pokrytými zlatými čabrakami Fleuriot vystrčil poznovu nos z okna a vida, že přicházejí k němu ještě nějací vzácní hosté poručil, aby co nejspěšněji nahoru byli uvedeni Sám postavil se s pochodní v ruce do dver sálu, aby je uvítal. Vešli tři králové od Vý chodu s velikou nádherou, s korunami na hla vách, odění v purpur a drahě kamení. Fleuriot. který poznal své bývalé hosty, nepozbyl mysli. ale s mnohými poklonami je prosil, aby přijal místo u jeho stolu. »Diky!« řekl suše Baltazar. »Nezasedám za stůl s člověkem, který tak špatně zacházíe chuďasy.« »Dostál jsi krásně svému slibu!« zvola Melichar svým hrubým hlasem. »Ach! Tak ty štveš psy na žebráky !« doložil Kašpar, ohmatávaje si nohu. »Počkej, zapískám ti písničku, které dosud neznáš! ... A vytáhnuv z kapsy píšťalku, podobnou té kterou dali Fleuriotovi, hrozně na ni zahvízdnul. V okamžiku zmizela tabule, hosté i zámek drvoštěp octnul se otrhaný na pokraji lesa před sbořenou svou chýší se ženou a dětmi, jež byly rovněž v hadrech. »Na štéstí zůstala mi má píšťalka !« po- myslil si. Leč ať prohledával kapsy, jak chtěl, pí šťalky nenašel; talisman zmizel se svatým třemi krály. Od těch časů, když se rozkrajuje tříkrá- lový koláč, dává se vždy pečlivě stranoudí pro chudé.
Melichar Fleuriot Diké Baltazar Dostál Kašpar
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. O léčení světlem. Věda lékařská činí stálo pokr oky, eos týče vědeckého prohloubení získaných poznatků Zkoumá příčiny zjištěných účinků, jež byly sic patrny, ale nebylo zřejmo, kterak tyto účinky povstávají. Od pouhé empiriky dřívějších doh postupuje se systematickým zkoumáním a účel- nými pokusy k methodám vědecky odůvodně ným. Zajímavé vylíčení pokusů, zjistiti příčiny blahodárných léčebných účinků světla sluneč ního a podobného mu světla elektrického, nale- záme v posledním čísle přírodovědeckého časo- pisu »Vesmír«, kdež nalezáme též popis no ývch method léčení světlem. Víra v léčivé působení slunečního světla opírala se do nedávna o jakési neurčité tušení o jakési přesvědčení vědecky neodůvodněné jen zkušenostmi podepřené. Proč a jak světlc sluneční působí, pozorovatelé nedovedli si vy- světliti. Vědeckého u této léčby nebylo ničeho, jen zkušenosti ji doporoučely. Důležité práce bakteriologů za posledních let dokázaly, že s lu- neční světlo zabíjí bakterie. Po tomto poznání podařilo se vysvětliti mnohé zjevy v přirodě, zvláště samočistění řek, jezer atd.
10 article
Když byla takto objevena důležitá ta vlast nost paprsků slunečních, lékaři připadli na my- šlenku užiti paprsků slunečních k léčení rozma- nitých chorob eizopasníky podmíněných, zvláště takových neduhů, jejichž příčina (mikroorga- nismy) vězí v povrchních vrstvách těla, na příklad v kůži. Proto, že sluneční světlo má tu nevýhodu, že nelze je míti vždy, podrobeno zkoumání jiné světlo, které lze vždy a všude si opatřiti: elektrické. Ukázalo se, že i světlo elektrické hubí výdatně bakterie. Nyní počalo se k účelům léčebným užívati světla elektri- ckého, hlavně paprsků Röntgenových proti velmi rozšířené chorobě kůže, tuberkulose kůže (od bornicky lupus zvané) a proti vleklému lišeji (ekzema). Mnoho zpráv o výsladcích této léčby dosud není, ale to, co už víme, zní velmi slibně. Dva němečlí autorové (Kümmel a Albers- Schönberg) od let zkoušeli různými prostředky léčiti lupus a shledali posléze, že nejlepších výsledků lze docíliti paprsky Röntgenovými. Jiní shledali dobré účinky tohoto léčení při vleklém lišeji (Hahn). Léčení světlem elektrickým zdokonalil ko- danský učenec professor Vils R. Finsen. Jal světlo sluneční tak elektrické, bylo li ho užito přímo, přináší spíše škodu než užitek, nebo vede ke spálení různého stupně. Prof. Finsen po dlouhém zkoumání vyloučil větší část nebla- hých účinků světla, čímž methodu svou zname- nitě zdokonalil. Víme, že paprsky vidma mají vlastnosti nestejné. Jedny mají účinky tepelné, jiné světelné, jiné působí lučebně. Paprsky modré, fialové a ultrafialové mají největší úbel lomu a působí lučebně; paprsky pomerančové, červené a ultračervené, které mají nejmenší úhel lomu, vyznačují se vlastnostmi tepelnými.
Röntgenův Kümmel Albers Schönberg Hahn R Finsen profesor Finsen
11 article
Barevné paprsky, které se nalezají uprostř vidma, t. j. žluté a zelené, dávají projevy svě- telné. Že důkladná znalost vlastností rozmani- tých paprsků vidma má význam nejen vědecký. ale i praktický, dokázáno Finsenem a jiným již roku 1893, když vyšlo na jevo, že červené světlo má příznivý vliv na průběh neštovie Finsei radí dáti nemocného. stíženého neštovi cemi, do pokoje, do něhož denní světlo vniká buďto tlustými tabulemi červenými nebo okny zakrytými tiustými záclonami z jakékoli červené tkaniny. Večer nechť jsou světla zacloněna také červenými stínidly. Jiného světla do komnaty vůbec vpouštěti neradno. Takovým léčením zmírňuje se průběh neštovic podle Finsena, což potvrdili Linholm, Svendsen, Feilberg. Téměř u všech osob takto léčených puchýře neštovičné zasýchají, nepřecházejíce ve zhnisání, horečka klesá a nemocní rychle se pozdravují b ez o šklivých jizev. Svendsen provedl tento pokus. Dal nemocného, který vyvázl již z nej- horšího, u něhož již puchýřky zasýchaly (až na několik puchýřků na rukou), přinésti do pokoje osvětleného obyčejným denním světlem.
Finsen Svendsen Feilberg
12 article
Puchýřky na rukou hned po- čaly hnisati a zůstavily jizvy Tento pokus s týmže výsledkem ještě jednou opakován. Professor Feilberg, který počal pokusy ty prováděti s velikou nedůvěrou, zjistil také, že obyčejné světlo sluneční nebo elektrické působí velmi nepříznivě na průbě neštovic. Ovšem léčení takové chorobu rázem vyhojiti nedovede. Ale tolik je jisto, že průběh choroby té je pod vlivem červeného světla kratší a mírnější, ač i při tom léčení vyskytují se někdy případy těžké, ba i smrtelné. Zku- šenosti uvedené týkají se epidemie neštovi v městě Bergen, která postihla osoby, jež ne- byly nikdy dosud očkovány. Výzkumy tyto vedly Finsena k založení ústavu státem podporo- vaného, který nese jméno »Ústav světla« (Lys- Institut). Ústav ten má dvojí úkol: zkoumá vliv světla na rozmanité živé organismya zkouší účinky světelných paprsků při růz- ných chorobách. Především dokázáno, že baktericidní účinky světla podmíněny jsou paprsky lučebními. Co se léčení týká, podrobují se v ústavu tom světelným paprskům zvláště osoby stížené lupem. Zkušenosť nás na- učila, že neslačí obyčejné světlo sluneční, aby působilo do hloubky. K tomu je třeba světl soustředěného. Obyčejnými čočkami je sou- střeďovati nebylo možno, protože tak vznikalo mnoho tepla.
Feilberg Lys Bergen
13 article
Proto Finsen pokusil se vyloučiti tepelné paprsky tímto způsobem: Prázdnou skleněnou čočku vyplňuje ammoniakálním roztokem siranu měďnatého nebo silným roztokem methylenové modře. Taková čočka propouští převahou paprsky chemické a nepropouští tepelných. A vskutku paprsky světla slunečního, soustřeďované takovou čočkou a vržené na kůži, nevyvolávají ani bo- lestí ani spálenin. Má sice slunce nejvíce paprsků lučebních, ale nelze je míti vždy, kdy je jich třeba, a proto uživá Finsen výhradně světla elektrického a to obloukového, které poskytuje poměrně mnoho chemických paprsků. Aby mohl paprsky elektrické soustřeďovati, Finsen sestroji přístroj, skládající se z roury 120 em. dlouh a chovající tri čočky krištálové. Křišťál propoušt
Finsen
14 article
paprsky lučební a zadržuje většinu tepelných. Takovou čočku umístí v úhlu 30° před zdrojem světla elektrického a paprsky soustředěné oněm čočkami vrhá buďto na tu kterou krajinu těl nebo na předmět, s kterým chce experimento- vati. Výzkumy těmi zjištěno, že ve světle modro- fialovém, takto soustředěném, bakterie se oslabují neb úplně usmrcují (na př. bacilus prodigiosus) mnohem rychleji než v obyčejném světle. C se slunečního světla týká, nastalo vydatné oslabení bakterií již po 1 minutě a smrt po 6—7minutovém působení soustředěného světla modrofialového; při působení obyčejného světla slunečního oslabeny bakterie teprve po 15 mi- nutách a usmrceny po 11% hod. Co se týče elektrického světla, hynuly bakterio již po 15 až 20 minutách (při užití soustředěného světla modrého lampy obloukové o síle 4000 nor- málních svíček 25 ampěrů), kdežto obyčejné světlo elektrické těchže lamp usmrcovalo bakterie ty až po 8—9hodinném působení. Proto má přístroj Finsenův dvacetkráte silnější účinnost, nežli obyčejné světlo.
Finsenův
15 article
Běželo nyní o to, přesvědčiti se, působí-li paprsky světelně do hloubky kůže. Aby to vy- zkoumal, Finsen provedl tento pokus. Na zadní plochu boltce u člověka připevnil kousek foto- grafického papíru albuminového. Na přední plochu boltce vrhal pásmo modrofialových paprsků po pět minut. Papír zůstal beze změny. Pak vykonal jiný pokus. Nejprvé boltec sevřel mezi dvě sklička, čímž jej učinil bezkrevným, načež k zadní ploše připevnil fotografický papír a na přední plochu pustil úzké pásmo lučebních pa- prsků. Tu zčernal papír fotografický již po pěti minutách. Ukázalo se, že když je kůže bez krevná, vystačí k docílení popsané reakce 20 sekund. Z toho vysvítá, že za poměrů normál- ních překáží krev prostupu chemických paprsků do hloubi kůže. Jenom bezkrevné části těla jsou prostupny oněm paprskům. Tyto výzkumy mají dalekosáhlý význam praktický. Úkazují, že mikroby vlivem chemických paprsků se seslabuj neb odumírají. Na druhé straně dokazujl že třeba na nějakou dobu kůži učiniti bezbarev nou, aby paprsky chemické mohly do ní vni- kati hlouběji. Aby toho dosáhl, Finsen sestavi přístroj takovýto: mezi dvě desky křišťálové gumovou rourkou vtéká voda pod určitým tl kem. Nemocní stižení lupem vystavují se dva kráte denně účinkům světla, při čemž pokaždé 1—3 cm kůže paprskům se vystavují. Pak při- jdou na řadu sousední partie kůže, až celá kra- jina chorobná postižená vlivu paprsků světel- ných podlehne.
Finsen centimetr
16 article
Léčení takové trvá ovšem velmi dlouho, několik neděl, ba i několik měšíců, což závisí na rozsahu pochodu chorobného. Ale vý- sledky jsou skvělé i v případech, které přes všechno léčení trvaly už mnoho let. Z počátku nastává zánět, který se projevuje zrudnutím, někdy i otokem, ba i rozpadem tkaně. To však mizí a místo vředu povstane hladká, bezbarvá jízva. Finsen methodu svou neustále zlepšuje. Z počátku užíval světla 25 ampérů, pak užil silnějšího a nyní upotřebuje světla 80 am- pérů s výsledky vydatnými. Dr. Schiff, který navštívil ústav Finsenův, podal o něm vídeň- skému spolku lékařskému zprávu a soudí, že pro rozsáhlé vředy luposní hodí se lépe léčba světlem Roentgenovým, neboť možno jím na- jednou působiti na větší povrch kůže, Léčen Finsenovo ovšem vyžaduje mnoha času a trpě livosti. Prof. Petersen, lékař chorob kožních v Petrohradě, shledal, že nejen lupus, ale i celá řada jiných chorob kožních dá se dobře léčiti touto methodou, na př. alopecie, ba i počátečná stadia malomocenství. Autor ten u jakési ženy. u které rozpoznal lupus nosu a tváří, appli- koval denně hodinu paprsky lučební skrze pří- stroj, svírající levou tvář. Pak stejně dlouho dal působiti přístroji na pravou tvář. Po uplynutí několika hodin nastala na lové tváři reakce (zrudnutí a otok), která po 2—3 dnech ustupovala a skončila lehkým loupáním se kůže; na pravé tváři, kde jen tlak působil, reakcese nedostavila. Z toho vyplývá, že tlak sám léčivého účinku ne m á.
Finsen doktor Schiff Finsenův Roentgenův profesor Petersen Petrohrad
17 article
Dosud bylo v ústavě Finsenově léčeno 400 nemocných, z nichž 300 trpělo obyčejným lu- pusem. Ruský lékař prof. Petersen viděl zde 60 nemocných, kteří již rok až tři leta jsou vyléčeni a mohl se přesvědčiti o trvalosti vý- sledku u nemocných, ktoří trpěli již 10 až 15 let. Léčení to není bolestivě a soudíme-li dle fotografii osob, jak vypadaly před léčením a po léčení, možno chápati nadšení, s nímž lékaři jako prof. Petersen o tomto způsobu léčení mluví.
profesor Petersen
18 article
= O Marsu a jeho obyvatelích podává dů- myslné úvahy Ernest Blum ve svém »Denníku vaude- villisty«. Praviť tu: »Zdá se, jako bychom v nejbližší době měli vejiti ve styky s planetou Marsem. Jakýs učenec prý pojednou objevil na oné planetě řadu vojensky sešikovaných světel několik kilometrů dlou- hou. Tato svétla, patrně signály, svítila prý hodinu a deset minut. Z toho vychazí na jevo, že naší sou- sedé v nekonečném prostoru světovém chtějí s nám hovořiti; třeba se toliko dohodnout o společnou abe- cedu, abychom mohli spolu korespondovat. Pravím-li, že obyvatelé Marsu jsou naší sousedé, snad trochu pře- pínám, neboť bydlí vzdáleni od nás 50 millionů kilo- metrů. Musím tudíž s politováním prohlásit, kdyby- chom vskutku vešli ve styky se svými přátely, že by nám přec bylo poněkud nesnadno, trávit u nich ne- děle. Poněvadž však nikdy nelze vědět, co všecko se podaří těm kouzelníkům-učencům, oznamuji již nyní svým kollegům, že se dám zaznamenat, abych diva- delním ředitelům tam nahoře, jsou-li tam jací, první nabídl svoje kusy ku provozování. Obyvatelé Marsa požívají prý dokonalého a ideálního štěstl, což nás musí přimět ku přemýšlení a ku politování, že na místě zemi neobýváme raději jejich planetu. Dle theorií spiritistův a okultistův ovšem kdysi tam bu- deme žíli také. Dle »náboženského« systému těchto podivných svatých bydlíme, jak známo, na všech planetách delší neb kratší dobu; počináme nejnevlíd- nější planetou, Zemí, abychom pak ponenáhlu na planetě, jež jest konečnou stanicí, dosáhli fysické i mravní dokonalosti. Přiznávám se, že bych se nikterak nehněval, kdybych jednoho dne byl krásný jak Antinous a geniální jak Michal Angelo,
Blum Marsa Michal Angela Mars
19 article
Moliére a Napoleon dohromady! Moji rodinu by to ukrutně těšilo! Zkrátka, theorie okkultistů jsou velmi potěšitelné a věřím v ně raději, než ve stěhování duší, jež mi nahání šíleného strachu, neboť myšlenka, že bych se později mohl stát pudlíkem neb kohou- tem anebo v říši rostlinstva řetkvičkou, způsobuje mi hrůzu. Ostatně, kdož ví, zdali jsem vším tím již nebyl? Neboť dle theorie o »pozdějším stěhováni duší« jest také theorie o »předchozím stěhování duš!«. Mám přítele — jest to muž velmi intelli- gentní a velmi talentovaný malíř — jenž jest pevně přesvědčen o učení o stěbování duší. Tvrdí, že v ně- kterých dnech vzpomíná si velmi dobře na četné proměnv, iež musil orožit. Vzpomíná si mimo jiné, že byl růží, chřestýšem a dromedárem. Vidí prý se dosud dromedárem v poušti, uprostřed svých soudruhů, náležejících ke karavaně, jež se právě chystá na cestu. Na hřbetě nese pasažéra, jenž jej velmi často bije, trpí hlad a žízeň, ale má přímo zázračnou trpělivost a vytrvalost — střídmost vel- blouda. Přísahá dokonce, že měl milostný poměra byl poblázněn do mladé velbloudice, jež měla nej- krásnější hrb na světě a jež jím pobrdala! Dlouho jsem myslil, že přítel můj tropí si šašky ze mne z jiných, ale poněvadž se pohněvá, nechceme-li mu věřiti, že byl velbloudem, oslovujeme jej již jen: »Jak se daří, starý dromedáre?« — A on je šťasten.«.
Moliér Napoleon
20 article
= Moderní román v Žaponsku. V »Revue des Revuese uveřejňuje pan Hitomi, delegát žaponské vlády na Formose, velmi zajímavou studii o moder ním románu žaponském. Poukazuje mimo jiné k tomu. že žaponští románopisci znají velmi dobře anglicky. rusky a německy, ale málokdy francouzsky; sezna- mují se tudíž s díly francouzských spisovatelův Vik- tora Huga, Daudeta, Zoly atd. toliko prostřednictvím překladů anglických neb německých. Roku 1887 udál se v žaponském románu dalekosáhlý převrat. Až do- tud užívali románopisci zvláštní básnické řeči, od té doby však píší obyčejnou řečí obcovací. Králem ža- ponských románopisců jest Kojo. Skorem všechny žaponské časopisy přinášejí jeden nebo dva z jeho románů jakožto feuilleton. Vedle Koja jest velmi znamenitý Koda Kohan. Žaponští románopisci roz- dělují se v četné školy, z nichž každá má své ctitele Také v moderních románech žaponských bývá z pra vidla hlavním motivem láska. = Chemické výzkumy Willama Ram saye. V poslední schůzi královské učené společ- nosti v Londýně podával professor Ramsay zprávu o důležilých chemických výzkumech. Jak známo, jest prof. Ramsay objevitelem velkého počtu nových součástí našeho ovzduší, argonu, metargonu, kryp- tonu, neonu a xenonu, jichž objev svého času vzbudil značnou sensaci v celém světě. Bádáním posledních dvou let však zjištěno, že metargon musí býti vy- loučen ze seznamu nových prvků. Piyn, jemuž dáno jmeno metargon, považován byl svým objevitelem za zvláštní prvek proto, že mimo mnohou podobnost s argonem jevil zcela různé spektrum. Nyní však vyšlo na jevo, že zvláštnosti tohoto spektra dlužno přičísti sloučenině uhlíku, jež způsobila znečistěni látky, již bylo použito k vyvozování tohoto plynu.
Hitomi Vik Hug Daudet Zola Ramsay Formosa Londýn Will Rama say
21 article
Prvky krypton, neon a xenon však se i při dalších zkouskách osvědčily. Ramsay spolu se svým assi- stentem Traversem zjistil hustotu a lom světla těchto plynů. Také se podařilo uvésti krypton a xenon v stav kapalný. Zvláště značný vědecký význam má okolnost, že tyto plyny s argonem a heliem tvoří skupinu tak zvaného periodického systému prvků, stanoveného slavným ruským chemikem Menděle- jevem, skvělý to výsledek theorotických závěrků v oboru chemie. = Ostrov ve dražbě. Jest zajisté vzácností nabízí-li se celý ostrov ke koupi. Stalo se tak onehdy ve velké síni civilního soudu pařížského. Prodáván byl ostrov Kebao, náležející ke provincii Kvang- Jen v Tonkinu. Pařížské časopisy, ohlašující prodej tohoto ostrova, líčily výmluvně jeho přírodní krásy, jakož hmotné výhody, jež poskytuje. Kebao má velmi ro- mantickou polohu a podnebí jeho jest velmi příjemné. Na ostrově nalézá se pět skupin budov, z nichž každá má svoje jméno. Ostrov má také železnici, jež se ovšem obmezuje na jediný vlak, konající okružní jízdy v určitých lhůtách. Celá ta sláva od- hadnuta byla na nevelkou sumu 200.000 franků.
Ramsay Kebao Kvang Tonkin
22 article
= Olej z růžového dřeva. O výrobě a vlast- nostech étherického oleje z růžového dřeva druhu Likari kanali oznamuje francouzský odborný list Toto dřevo dopravuje se do Francie z Guyanyv kusech 0.21 až 0.31 metru zdélí a různé tlouštky malé větve až i silné kmeny, jichž objem dosahuje jednoho metru i více. Kůra jest svraštělá a šedavě kaštanová, neobsahuje nijakého étherického oleje a nemá nijakého charakteristického zápachu. Dřevo má velmi krásnou, živě zlatožlutou barvu a jeví po délce řadu žilek, poněkud temněji rudohnědých. Po- měrná váha za sucha jest 0.6789. Výtěžek étheri- ckého oleje z tohoto dřeva dosti značně kolísá. Roz- hoduje o tom zdraví stromu, když byl poražen, stáří, část stromu a také v témž kuse dřeva jest množství étherického oleje různé a sice nejvělší uvnitř kmenu, kdežto směrem ke kůře ho ubývá. Má-li býti olej ze dřeva vytažen, umele se na prášek anebo rozdrtí se na kousky co možná drobné. Rozdrcené dřevo musí býti co možná rychle destillováno, poněvadž jinak část oleje uniká. Destillace děje se v obyčejných re- tortách vodní parou. Děje se velmi rychle, poněvadž dřevo étherický olej snadno pouští. Vydestillovaného dřeva užívá se různým způsobem v průmyslu, jakožto paliva pod parní kotle, k vycpávání beden atd. Nejmenší výtěžek oleje není skorom nikdy pod 1 kilogram oleje ze 100 kg. dřeva. Průměrem jest 1.4 až 1.5 kg., maximum pak 1.55 až 1.6 kg. Čerstvě destillovaný olej má barvu slabě žlutou, po přečistění pak jest úplně bezbarvý a velmi průhledný. Vůně jeho připomíná vůni růžového dřeva. Jest velmi lahodná a jemná, s malým nádechem zcela chara- kteristické bodavosti a jest velmi vytrvalá. Olej roz- pouští se v poměru 2:1 v 70. stupňovém alkoholu.
Roza Francie kg
23 article
Tohoto étherického oleje z růžového dřeva užívá s s úspěchem při skládání různých voňavek a zvláště v průmyslu mydlářském. = Román z novinářské zprávy. Skuteč nost bývá mnohdy podivnější, než smyšlénka ro- mánů. Tak na př. obsahuje zpráva jedva o 30 řád- cích uveřejněná v jednom anglickém listě v Mel- bournu následující romantickou historku: Před mnoha lety seznámila se jakás sedmnáctiletá Skotka, studu- jící v Německu hudbu, se studentem umělecké aka- demie, o rok starším, z Kanady. Oba mladí lidé se do sebe zamilovali, avšak přísný poručník nepři- pustil sňatek a rozvedl oba milence. Avšak oba mladí lidé slíbili si věrnost a potají si dopisovali. Po ně- kolika letech odebrala se dívka do Australie a mladik odjel do Kanady. V tu dobu ztratila dívka adresu svého milence a přese všecko namáhání nemohla se dopátrat jeho bydliště. Před nedávnem meškala jakás dáma ze Sydneye návštěvou u přibuzných kanad- ského umělce. Vyslovila náhodou jmeno ztracené milenky a když mr. C. . .. slyšel, že jest dosud svo- bodna jako on, dopsal jí ihned a nabídl jí podruh sňatek. Miss L... ova odpověděla obratem pošty avšak vyslovila pochybnost, zdali nyní, skorem po čtvrtstoletí ještě se budou sobě navzájem líbit. Od- pověď věrného milence zakládala se v tom, že se ihned vydal na cestu do Australie. Šest neděl potom slavena v jednom z nejelegantnějších hotelů v Sydnevi skvělá svatba. Skotka nyní 42letá, jež se byla dosud živila vyučováním hudbě, odebrala se pak se svým velmi zámožným manželem do jeho vlasti.
Skuteč Mel Německo Kanada Austrálie
26 article KAR. JAR. ERBEN
KAR. JAR. ERBEN S illustracemi S. UDEČKA- Málo Jest knih, které by v rukon mládeže byly tak na místě, jako „Ky- tice“ Erbenova, schopná mohutně pů- sobíti na duši ditěte. Upozorňujeme na tento úrahocenný poklad české poesla všeky přátele n ládeže, kteří chtějí milá- čkům svým způseblti cennou a trvalou radost a povzbuditi u nich ducha ná- rodniho. Brož. K 1-, váz. K 2.-.o Vychází též v sešitech po 10 hal. Na skladě ve všech kníhkupectvích, ze- jména
Erben S Udeček Erbenův Brož
35 article Pražské Hospadářské Novlny,
Pražské Hospadářské Novlny, kteréž se rozesílá zdarmal Obrázkový časopis „Pražské Hospodářské Noviny“ vychází 1. a 15. každého měsíce a při- náší v každém čísle četná pojednání o všem, co pro hospodáře a malorolníka je důležito. Předplácí se na půl roku 2 zl. (4 K) 1 s poštou. Administrace „Pražs. Ho- spodář. Novin“ v Naklada- telství J. OTTY v Praze, Karlovo nám., 34.
J Ott Naklada Praha Karlův já Hospadářský Novlna