2
masthead
V Praze, v neděli dne 6. ledna 190
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
s před plácí se
v Praze v admšnistrani
něa
zr ita ! 6 K — i
s dvojí donášken
nant leta : 7 K. ooh
veslh; gK sou
na atase.
Poštour
so drají slsilkou
: keh
Praha
5
title
Dnošní čítla pro Prahu Je o 18 stranách
Praha
6
article
Před druhou volební bitvou.
Před druhou volební bitvou.
Pouhé dva dni děli nás od volební bitvy
po širém venkově našem. Od desít
let nehleděla Vídeň a s ní celý ten shluk
našich zuřivých nepřátel k žádné volbě če-
ské s podobným napjetím, s lačnějším
dychtěním a škodolibějšími obmysly jako
k tomuto hlasování našeho rolnlctva. Jest
to pochopitelno. České rolnictvo osvědčilo se
býti od té chvíle, kdy rok osmačtyřicátý roz-
lámal pouta jeho, pravým žulovým základem
našeho nového života národního; na něm
stavěl náš Karel Havlíček tu ryzí českou
církev národnosti a svobody české, o jeho
pochivost a sílu vlasteneckou odrážel se malo-
mocně příboj cizoty, čímž usnadněno našim
městům statečně setřásati její jařmo s beder
svých a ruku v ruce s probůdilými, uvědo-
mělými našimi rolníky zdatně pracovati
pokroku, vývoji a zvelebení všeho národa
našeho. Nevidělo se tak hned podobně utě-
šené úrovně v osvětové a národn
křepkosti, ve vlastenecké horli-
vosti a práci jako mezi našimi městy
a naším venkovem. Obdivovali seji
naši nepřátelé a závíděli nám té vzácné
vlastenecké probudilosti a cnosti našeho sel
ského lidu, doznávajíce, že podobného rol
nictva sotva má který druhý, samostatnosti
zbavený a v utrpení stálém o život svůj zá-
pasící národ evropský. To spíš ještě tu
tam v některých městech našich troufaly si
vlády nám nepřátelské na počátku ústavního
života pokusiti se o štěstí své; ale venkov
náš odrazil záhy jejich kandidatury hejtman-
ské tak rázně, že zašla i nejtronfalejším
smělcům německým, jako byl renegát mi
nistr Giskra, chuť k dalším pokusům o ob
lomení těch tvrdých selských lebek českých.
Havlíček
Vídeň
7
article
Od třiceti let dělaly vídeňské vlády ve svých
spekulacích nad naším neporušitelným vlaste-
neckým venkovem mrzutě kříž. Bylťa
zůstal pro vídeňské pány nedo-
bytnou tvrzí české opposice, če-
ského ducha a české síly.
Dávali mu za to pociťovat svou nepří-
zeň, kde a jak jen mohli. Český sedlák měl
svou vlasteneckou věrnost a svou národní
statečnost odpykat. Ale on chrabře trpěl a
spášel všechnu tíseň hmotnou, všechno břímě
dnů dále, zůstávaje věren spolutrpícím ostat-
ním bratřím svým, věren svaté věci svého
národa, od jejíhož vítězství koneč-
ného a jistého očekával vedle své
přičinlivosti a snaživosti jedině spásu
svou. Tak bylo u nás do nedávna. Rol-
nictvo naše bylo a zůstávalo jádrem a hlav-
ním šikem naší bojující armády, naší skalo-
pevnou starou gardou, na niž mohl se národ
náš v dobách nejkrutějších s naprostou bez-
pečnosti spolehnout. Ale tu vloudili se mezi
ně svůdci a proroci falešní, kteří jali se mu
trousiti jed sobectví v duši, našeptávajíce
mu v sluch: Nebuď, sedláče, bláhovým a ne-
občtuj se dále pro vlasť a prospěch obecný
nýbrž pamatuj jen na sebe, na svoj
prospěch vlastní; zanech politiky národní
vlastenecké a pěstuj jen politiku stavovskoul
Bylťa
Rol
8
article
Ale náš lid rolnický nedal se svésti, nýbrž
odmítl svými volbami r. 1897 tyto svody
zrádné na celé čáře od sebe. Než poražení
tehda pokušitelé a Jidášové nedali se prvním
nezdarem odstrašiti, nýbrž vidouce takou
neporušitelnou věrnost k vlasti
a národu při rolnictvu našem, honem obrátili
a fortelně přesedlavše jali se mámit a oblu-
zovat rolnický náš lid opačným kejklem
»Nás nic nevytrhne a nespasí, než rychlé
výdobytí samostatnosti vlasti. Ale tvoji po-
savadní poslanci nemají způsobilosti ani vůle,
aby ti ji vydobyli, to jsou chabí, nestateční
bojovníci a proto je zapud a zavrhni, a vol
jen nás a naše kandidáty z našeho »Sdru-
zení«: jen my to ve Vídni v še ch no roz
Jidáš
Vídeň
9
article
sekáme a tobě ku blahobytu pomůžeme.
Vol nás a my ten vídeňský parlament svou
obstrukcí rozbijeme, ale zároveň
ti v něm svou pracovitostí vy-
můžeme všechny možné zákony
jichž potřebuješ ku své lepší existenci
ochraně!«
S takovým nesvědomitým dryáč-
nictvím, s takou chytristikou vyšli ti pa-
tentovaní »přátelé a spasitelé« k radosti
vlády a nepřátel našich mezi náš rolnický
lid, aby jej poštvali proti posavadním jeho
zástupcům, aby ho zmátli v jeho citu a roz-
umu vlasteneckém, a setbou nesváru, zmatku
a rozbroje zkazili a zničili
slavnou tradici českých rolni-
ckých voleb, tak aby nepřátelé naši
mohli zaplesati: »Hleďte, již jsme vyhla-
dověli tu nejtvrdší českou pev-
nost, již jsme prolomili ty nerozbarně
dotud hradby selského lidu v Čechách —
již za nimi zuří rozkol a bratroboj,
který skončí nezvratuě pádem a kapitulací
české opposice !«
Nuže, máme se opravdu obávati, že by
náš rolnický lid pozejtří volbami svými při-
pravil škůdcům a nepřátelům vlasti a ná-
roda našeho tuto radost hroznou?..
Bylo by možné, aby našel se u nás
jediný volební okres rolnický, jenž by před
soudem dějin vzal na sebe zodpovědnost,
že v nejtěžší chvíli života ubo-
hého národa svého opustil po-
spolitou, svatou jeho věc, sběh
od praporu vznešeného, velkého
interessu národního ke korouhvičce
stavovských zájmů, nedbal tísně a nebezpečí
celého národa, ale dbal jen svůdných hlasů
ješitných Jidášů a dal se odlouditi jejich lží
a křivdou od přímé společné cesty práva a
pravdy, po niž jde odhodlaně v boj vy-
trvalá opposice národa za blaho naše po
spolité !? —
Čechy
11
article
Kandidátní listina-
Kandidátní listina-
Venkovské obce.
Volba dne 8. ledna 1901
Okresy soudní:
1. Karlínský, vinohradský, žižkovský, bran
dýsský, jilovský, českobrodský, černo-
kostelecký a říčanský: Dr. Serván
Heller, spisovatel v Praze.
2. Smíchovský, zbraslavský, unhošťský, kla
denský, berounský, rakovnický a křivo
klátský: Václav Krumbholz, rolník
v M. Čičovicích.
3. Roudnický, libochovický, lounský měl
nický, slanský, velvarský a novostraše
cký: MUDr. Edvard Grégr v Praze.
4. Příbramský, dobříšský, hořovický, zbi
rovský a rokycanský: František
König, rolník v Krašovicích.
5. Kolínský, koufimský, poděbradský, krá-
lovéměstecký, novobydžovský, chlumecký
a nechanický: Jan Barták, rolník
v Kališti.
6. Mladoboleslavský, benátecký, nymburský,
turnovský, mnicho-hradišťský, libáňský
sobotecký: Vilém Teklý, ředitel ho-
spodářské střední školy v Hracholuskách.
7. Jičinský, novopacký, hofický, jilemnický.
vysocký, semilský, železnobrodský a lom
nický: Heřman Janda, rolník
okresní starosta v Budohosticích.
8. Královéhradecký, jaroměřský, novoměst-
ský, opočenský, náchodský, českoskali-
cký, úpický a polický: MUDr. Jan
Dvořák, lékař v Opočně.
9. Rychnovský, kostelecký n. O., žamber-
ský, ústecký n. O., vysokomýtský a skuč
ský: František Hovorka, rolník
v Německé Rybné.
Heller
Krumbholz
Roudnická
MUDr
Grégr
König
Barták
Vilém Teklý
Jičinský
Heřman Janda
Dvořák
Hovorka
Praha
Hracholusky . 7
Opočeň
12
article
Chrudimský, nasavrcký, hlinský, pardu-
bický, holický a přeloučský: František
Udržal ml., rolník v Dolní Rovni.
Čáslavský, haberský, kutnohorský, uhlíř-
skojanovický a chotěbořský: JUDr. Be-
dřich Pacák, advokát v Kutné Hoře.
Německo-brodský, humpolecký, polenský
přibyslavský, ledečský, dolno-kralovický
a vlašimský: JUDr. Edvard Brzorád.
okresní starosta v Německém Brodě.
Táborský, mladovožický, soběslavský, pel
hřimovský, pacovský, počátecký a kame
nický: JÚDr. Hynek Lang, majite
mlýna a hospodářství v Táboře.
Sedlčanský, sedlecký, votický, milevský
bechyňský, benešovský a neveklovský
Karel Loula, rolník v Dnespekách.
Plzeňský, blovický, kralovický, klatovský
planický, přeštický a nepomucký: JUD
Emanuel Dyk, a vokát v Plzni.
Budějovický, lišovský, trhosvinský, hlu
bocký, třeboňský, veselský, lomnický
vltavotýnský, netolický a vodňanský
Václav Dvořák, rolník v Podeřišt
Města.
Volba dne 10. ledna 1901.
Praha
Staré město: Qnido Bělský, stavite
v Praze.
2. Nové město: Dr. Ferdinand Pan-
túček, rada zem. soudu v Praze.
Malá strana, Hradčany, Josefov, Vyše
hrad a Holešovice-Bubny: Jan Kaftan,
inženýr v Praze.
Udržal
Čáslavský
JUDr
Be
Pacák
Brzorád
Táborský
Lang
Loula
Dyk
Dvořák
doktor
Pan
Kaftan
Dolní rovný
Kutná hoře
německý Brod
Tábor
votický
milevský
Plzeň
Praha
Hradčany
Josefov
Holešovice
Qnido Bělský
13
article
Dále města:
4. Karlín, Smíchov: JUDr. Josef Kaiz
ve Vídni.
5. Slané, Louny, Kladno, Nové Strašecí
Unhošť, Velvary a Rakovník: Věnce
slav Hrubý, rada zemského soudu
v Opavě.
Příbram, Březové Hory, Hořovice, Beroun
Hostomice, Dobříš, Radnice, Rokycany
a Blatná: Ignát Hořica, spisovate
v Praze.
7. Mladá Boleslav, Turnov, Mnich. Hradiště.
Bělá, Lysá, Mělník, Brandýs n. Labem
Roudnice a Mšeno: Ervín Špindler
starosta města v Roudnici.
8. Kolín, Poděbrady, Kouřim, Černý Koste-
lec, Jílové, Benešov, Nymburk, Č. Bro
a Sadská: JUDr. Josef Fořt, tajemník
pražské obehodní a živnostenské komory
na Kr. Vinohradech.
9. Jičín, Sobotka, Dolní Bousov, Nový
Bydžov, Chlumec, Jilemnice, Lomnice
nad Popelkou a Nová Paka: Jindřich
Maštálka, městský tajemník v Sobotce.
Král. Hradec, Náchod, Nové Měston.
Met., Dobruška, Král. Dvůr, Jaroměř
Josefov a Hořice: JUDr. Františel
Sláma, rada zem. soudu v Brně.
Pardubice, Holice, Choceň, Přelouč, Vy-
soké Mýto, Žamberk, Rychnov a Kostelec
n. Orl.: Josef Sokol, učitel v.v
v Praze.
Čáslav, Kutná Hora, Chrudim, Heřm.
Městec a Golč. Jeníkov: JUDr. Joseí
Herold, advokát na Král. Vinohradech
Litomyšl, Polička, Ústí n. Orl., Česká
Třebová, Chotěboř, Skuč a Hlinsko
JUDr. Boleslav ryt. Plaček v Kutne
Hoře.
Tábor, Pacov, Kamenice n. L., Pel-
hřimov, Německý Brod, Polná, Hum-
polec a Přibyslav: Dr. Karel Kra-
mář, maj. továrny v Libštátě.
Třeboň, Jindř. Hradec, Soběslav, Po-
čátky, Týn n. Vlt., Lišov, Trhove Sviny.
Netolice a Vodňany: Vilém Ryba,
redaktor v Praze.
16. Písek, Domažlice, Klatovy, Sušice, Stra-
konice, Horažďovice a Volyň: PhDr-
JUDr
Josef Kaiz
Hořica
Špindler
Černá
Bro
Fořt
Maštálek
Král
Frantijít
Sokol
Joseum Herold
Boleslav rýt
Plaček
doktor
Karel kra
Vilém
Karlín
Smíchov
Vídeň
Slaný
Louny
Kladno
Nová Strašecí Unhošť
Velvary
Rakovník
Opava
Příbram
Březová Hora
Hořovice
Beroun
Hostomice
Dobříš
Rokycany
Blatná
Praha
Mladá Boleslav
Turnov
Bělá
Lysá
Mělník
Brandýs
Roudnice
Mšeno
Kolín
Poděbrady
Kouřim
Benešov
Nymburk
Sadská
Jičín
Sobotka
Dolní Bousov
Nová Bydžov
Chlumec
Jilemnice
Lomnica nad Popelka
Nová Paka
Hradec
Náchod
Nová Měston
Met
Dobruška
Hořice
Brno
Pardubice
Holice
Choceň
Přelouč
soký Mýto
Žamberk
Rychnov
Kostelec
Orlický
Čáslav
Kutná Hora
Chrudim
Městec
Jeníkov
Litomyšl
Český Třebová
Chotěboř
Hlinsko
Kutne hoře
Tábor
Pacov
německý Brod
Polná
Huma
Přibyslav
Libštát
Třeboň
Jindřichův
Soběslav
Vltava
Lišov
Trhove Sviny
Netolice
Vodňany
Písek
Domažlice
Klatovy
Sušice
Stra
konice
Horažďovice
Volyň
Jílová
Jaroměř Josefov
PhDr
14
article
Vilém Kurz, professor české reálky
v Praze-
Plzeň: František Schwarz, ředite
kanceláře okres. zastupitelstva v Plzni
Kurz
Schwarz
Praha
Plzeň
15
article
Výkonný výhor nár. strany svohodomyslné
Výkonný výhor nár. strany svohodomyslné
Spoluobčané!
Voličové novoměstští!
V době vážné, ano snad kritické jest vám
vykonati volbu za největší město tohoto králov
ství na radu říšskou.
Podepsaný klub voličů novoměstských po
dohodě s voličstvem, na veřejné schůzi svu
souhlas projevivším, navrhuje vám za kandidáta
slovutného pana JUDra. Ferdínanda Pantůčka.
radu zemského soudu v Praze.
V osobě tohoto kandidáta podařilo se na
lézti muže neoblomného charakteru, vroucího
vlasteneckého citu a nezdolně energie a velkéh
jak obecného tak i odborného vzdělání, vlast
ností tak vzácných, že můžeme s hrdostí patřit
ke svému kandidátu jako nadějné síle parla
mentní.
JUDr
Ferdínanda Pantůček
Praha
16
article
Mužů takových jest v nastávajícím boj
našeho národa třeba, neboť nelze přehlédnouti.
že všichni posud rozhodující činitelé v této říš
slojí v táboře našim snahám státoprávním a ná-
rodním rozhodně nepřátelakém. Dá se očekávati.
že proti zástupcům, hájícím program národn
strany svobodomyslné, podniknut bude boj, ve
dený vším úsilím a vší mocí, jaká jest po rue
činitelům, jimž na tom záleží, aby spravedlivý
odpor českého národa proti posavadnímu nezá-
konnému a nesnesitelněmu stavu byl zlomen
Musí proto přijíti na radu říšskou zástup-
cové naši dobře vyzbrojeni a to nejen svoj
schopností a odhodlanosti, nýbrž i nadšenou
důvěrou svého voličstva.
Spoluobčané, buďte si proto vědomi, že
mohutným účastenstvím při volbě projevujet
souhlas s činnosti svého poselstva a že dodá-
váte jim jak odvahy svým zástupeům, tak že
jím maříte naděje nepřátel svého národa, ze
ochabnete ve svém odporu a že pozbýváte dů
věry v konečné jeho vítězství.
Dostavte se tedy všichní k osudí voleb
nímu a budiž vás všech kandidátem pan
JUDr. Ferdinand Pantůček,
rada zemského soudu v Praze č. 498—I.
V Praze, dne 5. ledna 1901
Kluh voličů novoměslských v Prazo.
Dr. Gabriel Blažek,
předseda.
Ferdinand Mellan, Dr. Karel Groš,
místopředsedové.
Jan Červený,
jednatel.
JUDr
Pantůček
doktor
Blažek
Mellan
Groš
Červená
Praha
17
article
Volitelé soudního okresu vinohrad
ského sejdou se v den volby v úterý dne
8. ledna 1901 před 9. hod. ranní v Národním
domě na Král. Vinohradech, odkud společně
povozy pojedou k volbě do Karlína. Svobodo-
myslní volitelé okresu toho se žádají, abydo
jednoho se dostavili a volili dra. Serváce Hel
era, spisovatele v Praze.
Popouzení učitelstva proti kandidatuře
dra. Fořta na Kolínsku. Vrcholem prolhanosti.
kterouž se ve prospěch p. dra. Baxy prot
dru. Fořtovi bojuje, jest hektografovaný
okružník, jejž jacísi »Důvěrníci měst-
ského učitelstva« rozesílají všem učitel
ským silám volební městské skupiny kolínské
Slyšme, co pražšlí samozvaní »důvěrníci« svým
pánům kollegům namlouvají:
»Velevážený pane kollego! O Váš hlas — hlas
učitele — uchází se dr. Fořt. Přízeň jeho k učitelstvu
seznal jste důkladně v posledním zasedání sně-
movním. Prosíme, abyste si pro všecko přečetl z právu
o tom v čís. 16. »Čes. Uč.« na str. 268. pod zá
hlavím »Výsledek posledníhosněmováníe
Ta Vám a kollegům oči otevře ! Volte druhéh
kandidáta dra. K. Baxu, jenž, jak je) známe, má pro
zájmy učitelstva také více porozumění, než kdo jiný
Servác Hela
Baxa
doktor
Fořt
K Baxa
Karlín
Praha
Kolínsko
národní dům na Královský
18
article
V drobném prodeji-
así čislo o tě . . pa 2h
odpolední
Ve elialkich na vesbove
zanní čislo. . . . . . . . 20
věpolední
InserŘ t
plaši se hobově sapře
Přečplacení a inserty přijímá dmini-
strace v Marisrsk5 ulici č. 3.
Tam nacházjíze tek rdale
tiskárna s espedice „ Národnich Liitu-
Rukopisy se nuvrncs,
Národnich
5 ulice
19
article
— zejmena než dr. Fořt. Volte s rozvahou! Jsme
přesvědčení, že tak-li se stane, voliti budete dra.
Baxu! Zorganisované učitelstvo ve Vaší volební sku-
pině mohlo by tak sílu svou akcí proti dru. Fořtovi
nejlépe manifestovat. Důvěrníci městského učitelstva.
Netřeba snad ani dovozovati, že výtky dru
Fořtovi se strany »Českého Učitele« činěné
jsou zhola bezdůvodny. Vždyť české
veřejnosti z obšírných zpráv o jednání sněmu
a jeho komisí jest přece dobře známo, že zvláště
posl. dru. Fořtovi jakožto zpravodaji roz-
počtové komise přísluší zásluha, že myšlenka,
obsažená ve zprávě komise o návrhu posl.
Anýže a soudruhů stran úpravy platů učitel-
ských, aspoň částečně již 1. ledna t. r. stala
se skutkem. — Ostatně nás i ze s amotnýlch
kruhů učitelských docházejí ve věci
této násladovní případné řádky : »Ctěná redakce!
Dr. Fořt svým návrhem na sněmu českém
pomohl učitelům nejbídněji placeným alespon
částečně. Budiž mu za to čest! Proto po-
važuji výpad »Českého Učitele« v č. 16.
proti dru. Fořtovi za neslušný. Dne
byli všichni zdejši učitelé obdařeni — patrně
z jisté redakce — dopisem, vyzývajícím
je, aby volili dra. Baxu. My voliti budeme jisté
s rozvahou — ale dra. Fořta! — Dčitel
v městské skupině kolínsko-benešovské, jenž oba
kandidáty dobře zná a manévry agitačními svésti
se nedá.«
Pánům voličům i volitelům V. kurie
ve XIV. volebním okresu.
Ačkoli výsledek volby, dne 3. ledna vy-
konané, byl velice čestný, přece pokládám
za nutné poznamenati několik slov.
doktor
Fořt
Baxa
Anýž
20
article
Dle seskupení — neb aspoň pojmeno-
váni — jednotlivých stran, jež se volebního
boje zúčastnily, zdálo by se, že nikdo z ná-
rodního dělnictva pro mne nehlasoval a že
veškeré hlasy strany té proti mně odevzdány
byly, a zase naopak: že pan Šeplavý soustředil
na sobě výhradně hlasy volitelů je n národně
sociálních.
Z vlastního osobního přesvědčení jsem
seznal, že pro mou kandidaturu s veškerým
zápalem pracovala, vedle ostatních občanských
vrstev, také velmi značná část národ-
ního dělnictva, která ovšem nesouhlasí
s nynějším vedením a podivným vystupováním
officiální strany národně sociální. Ovšem mnohým
z nich dostalo se té cti, že bylo jim v »České
Demokracii« vyhrožováno vyloučením ze strany,
že byli označováni za »zrádce délnictva«, za
»mladočeské náhončí«, za »panské otroky« atd.
Dobře však, že tyto zbraně již dávno nepůsobí,
leda opáčně.
Jest tedy faktum, že značný počet
uvědomělého národního dělnictva
v Kolině, Žižkově, Nuslích, Vršovicích, na Král.
Král
Žižkov
Nusle
Vršovice
21
article
Viuohradech, na Říčansku atd. souhl a sil
s mou kandidaturou, čímž samozřejmě
schválil i to, že jsem se uvolil
vstoupiti do společného klubu na
radě říšské.
Toto smýšlení mezí národním dělnietvem
znal jsem dávno před volbou, avšak schválně
jsem ho nevyužitkoval na prospéch své kandida-
tury a ponechal jsem tedy »České Demokracii«
i jejím mluvčím tu každodenní radost, kdy vy-
hlašována byla za dělnickou kandídaturu jen
ona páně Šeplavého.
Nevyvracel jsem ani ony vítězné zprávy
»České Demokracie«, dle nichž na Českobrodsku,
Řičansku, Kolinsku a v okrese vinohradském
každý zvolený volitel národní byl ozna-
čován za »bratra, který bude určite
voliti bratra Šeplavého«
Výsledek volby však ukázal opak, což mně
i veřejnosti postačí.
Ta okolnost, že na Kolinsku a Česko-
brodsku docílil pan Šeplavý většiny, nepadá na
váhu, poněvadž tyto hlasy nejsou hla sy
vesměs dělnickými — nýbrž agrárníků
pokrokářů a radikálů, jimž přece nikterak nešlo
nějakou »dělnickou« nebo »nedělnickoue
Kolinsko
Říčansko
Českobrodsko
Česko
Český demokracie
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 5. ledna.
Přehoupli jsme se z jednoho století do
druhého tak tichounce, že nevíme ani jak. Po
celý minulý rok hádali jsme ze, kdy vlastně
saeculum začiná, i počítali a kalkulovali, zdali
prvním lednem 1900 neb 1901, a když vítězně
v boji jsme obstáli proti nejmoenějším tohoto
světa: proti papeži a německému císaři, ani
jsme si velké té události důkladněji nepo-
všimli.
Následek nesvornosti lidské. Jak jinak byl
by vypadal letošní Sylvestr, kdybychom si byl
všickni do jednoho řekli:
»Pánové, pozor! Je nás zde v Evropě, již
řídíme se kalendářem papeže Řehoře, asi dvě
stě millionů, sto millionů je nás v Americe a
v ostatních světa dílech (aké hodně: dejte pozor.
až uhodi: pak zvedněte všiékni v někonečné
řadě pravou ruku a na daný povel vstupte
všickni za hřmění děl a hlaholu zvonů do no-
vého věkul«
Ale jak jsme to vyvedlil
Nejsem to sám, konstatovali to již jiní lidé
a mnohem učenější, již po celý den, po cslý
rok, ba po celý svůj život naslouchají tlukotu
lidského srdce a kteři pozorovali, že lidstvo pře-
stává být veselým.
Pardon! O Sylvestru nemá býti rozumny
člověk bujným, nýbrž má naopak seriosně uva-
žovati o věcech minulých a připravovati se na
věci příšti, má sestaviti ze svých skutků inven-
turu a náležitou z nich vyvoditi bilanci, aby
po případě ještě v čas a bez zlých následků
mohl před přísným tribunálem vlastního svě-
domí ohlásiti konkurs.
Sylvestr
Řehoř
Praha
Evropa
Amerika
23
article
Dejte mi svatý pokoj.
»To co člověk dobrého vykoná, s ním do
hrobu se uloží, kdežto pochybení jeho na
náhrobní kámen se mu věsí. Zdá se mi, že
tak se pronesl již Antonius nad mrtvolou
Caesarovou. A proto raději se vyrovnejle
s káravým soudcem uvnítř hrudi, třeba jen n
deset procent a vrhněte se v bujný proudži
vota, který přestává býti, dle Demokrita krás-
ným v týž okamžik, kdy je po něm.
Proč bychom se netěšili ze života právo
my Čechové?
Kdybychom zasedli k veliké účetní knize
v níž zaznamenáno je poctivě a přesně, jal
byla v tom národní firma naše na počátku ny
nějsího století a porovnali nynější aktiva s tím
co bylo před sto lety naším, dopočitali bychom
se výsledku dosti potěšítelného. Přesvědčili
bychom se, že jsme neprodělalí.
Kdo mluvil tehdy česky? Ve městech témě
níkdo. Jen na vesnicích a samotách hlaholil
jazyk předků našich. Česky mluvili jsme pouze
v úkrytu a aby to nikdo neslyšel. Před člo-
věkem cizím Čech se tehdy vlastním jazykem
mluviti styděl. S námi také nikdo neúčtoval. Že
existujeme, se sice vědělo, však obecné bylo
mínění, že jsme zeleným listím na zlomené větvi,
neodvratným osudem našim že je smrt a zetlení.
Proto nás bez dlouhých caviků šoupli do ně-
meckého bundu. Tak zmalátnělými jsme tehdy
byli, že neměli jsme již ani tolik síly, projeviti
nahlas svůj odpor proti tomu a bolest. Měl
již připravenu velikou rakev, aby nás done
položili a přitiskli na ni víko. O vhodný nápis
také již bylo postaráno. Bylo nám asi tak jako
dnes Lužičanům.
Psali o nás učené knihy a na chudičké
projevy života pohlíželi jako na rarity. Přestali
Antonius
Caesarův
Démokritos
Čecho
Lužičan
Čechy
24
article
jsme býti nebezpečnými a proto se s námi ma
zlili. Naproti tomu, o němž se ví, že budeza
čtrnáct dní pochován, chovají se něžně iti
kteří by mu byli, když byl zdráv, oči vy-
škrábali.
Ale ku podivu, co to v nás je.
Ta naše míza je tak neumorná, že šťastně
přetrpěli jsme, jakkoli třeba ne v dobrém zdraví,
co by jiněmu národu dávno již bylo dodalo.
Víko rakve již nás tlačilo, ba naši od
půrci posmívali se nám, že nám tak trochu
národuí náš nos uskřiplo, však v okamžiku,
kdy je zatlouci chtěli hřeby, probudilas
dřímající v nás dosud vůle žit a český Vašek
v rakvi mávnul rukou, zvedl se, víko odletělo
a posadil se v rubáši zcela klidně za stůl ra-
kouské čeledi, sáhl po lžíci a chtěl s ní spo
lečně jíst kaši s medem.
Lekli se z počátku příšerného zjevu a ne
bránili mu, později ale, když zvěděli, že má
dobrý žaludek, odháněli ho od stolu a pře
ruku ho tloukli, když hnal se jako ti druzí po
soustu.
A přes tu ruku, kterou domáhá se český
Vašek práva svého, tlukou ho dosud. Však roste
i jinde ještě pšenice, než na panském a proto
živil se jinde a jak mohl.
Z domu ho sice vyháněli a křivdili mu
jak mohli, nemohouce pochopiti, jak ten k jisté
smrti odsouzený chudáček, na jehož dědický
podíl byli se již těšili, mohl se tak rychle
vzpamatovat.
Z počátku se domnívali, že ta jeho svě-
žest je umělá a ty červené, zdravím kypíe
tváře že jsou líčidlem zbarvené, když ale do-
těrným dal za hlavu ránu, přesvěděili se, že
to není pouhý stín, nýbrž že má maso a kosti.
předevšim ale dost krve.
Vašek
25
article
Teď už se netěší blahou nadějí, že jed-
noho krásného večera se položíme, abychom
druhého krásného jitra už se neprobudili, ted
nás chtějí se světa sprovoditi úkladně, čili jak
rakouský trestní zákon praví — potutelným
způsobem. Napadnout nás kyjem ze zadu,
z úkrytu po nás střelit nebo nás otrávit.
Jsme ale bdělými a máme se na pozoru.
Že o naši zkázu usilují víe než kdy před
tím, tomu se nedivíme. Nastřádali jsmes
i přes nepřízeň osudu hezké jměníčko. Ne sice
takové, že bychom bez starosti mohli žíti z ho-
tového, ale přece tolik, že by si naši dědicové
zavýskli. Jinými slovy, teď jsme jinými než
byli jsme před sto lety.
A proto měli jsme příčinu s uspokojením
vítati věk nový
Jsme ale nespokojení mrzouti, kteří m
tak někdy připadají jako podivný člověk z nor
dické pohádky, jenž se zapomněl smát,
Božíčku, jak tichá byla ta letošní sylve
strovská noc
Kdyby nebyly svítily lucerny po celou noe
byl bych na to zapomněl, že budeme míti,
se vyspíme, Nový rok. Prošel jsem celou Prahu
od Prašné brány až do vinohradského Národního
domu a na celé té cestě potkal jsem pouze
jedinou opičku. A jak byla hodná ! Na rohu Jin-
dřišské ulice mne zastavila a vyzvala mne, abye
šel s ni k panu Gürtlerovi, že si tam se mnou
připije na bratrství. Jsem sice stoupencem Dar
winovým, ale s opicemi v tak málo pokročilém
ještě stadiu vývoje se přece nelíbám. Všude
ticho. Lidé se šourali po ulicích jako by šli ne
do nového stoleti, nýbrž někam na funus. V celé
Praze prý se neprodalo o Sylvestru ani dvé stě
šampaňských, za to prý šlo ale na dračku Ast
spumante.
Jin
Gürtler
Sylvestr
Praha
národní dom
Praga
Asta
26
article
Ostatně jsem tomu rád, že už zejtra máme
Svaté tři krále a po nich že nastane masopust
Snad ten bude veselejší. Bývávalo dřive v Če
chách jinak, než teď. Jsme samý pořádek, samý
zákon a z pouhého fanatismu pro tak zvanou
slušnost stáváme se morousy.
Kdo si dnes nekoupí za pětku lístekdo
nějakého, toť se ví, že selitního« plesu u nás.
po celý masopust maškaru ani neuvidí. Dřív
chodily po městě, třeba že neměly na sobe
kostýmy z brokátu. Bacchusa »u Bucků« nám
také již skonfiskovali a reduty naše, druhdy
tak slavné, zamrzly mrazivým vlípem českým
Ba dnes už ani tančit nedovedeme — anebo
nechceme.
Právě dnes byla u mne deputace pražských
slečinek. Abych prý se jich ujal.
Po celou jeseň prý si u nich doma podá-
vají zvací výboři kliku. Tatínkové subskribují
o přítrž a maminky mají plné ruce práce šúo-
řením dcerušek. Chudinky se téší na zábavu,
dobři rodičové domnívají se, že má dítě jejích
za několik stovek, jež návštěva dvou nebotří
plesů dojista stojí, aspoň právo, se vytančit.
Jakých ale dodělají se z pravidla zkušenost
Mladí páni, zejmena výboři a jejich přátelé,
postaví se do prostřed kola, otevrou ústa do
kořán a pohlížejíce hodně hloupě kolem, odpo-
vídají na otázku: proč že netančí? slovy : nač
pak bychom se dřeli
Toť se ví, mladí páni musí řešiti problémy
a reformovat společenské řády
O jak záviděti mohou mladým lidem z dob
dřivějších, již zpívali a tančili a při veselém
názoru životním svých ostatních povinností nijak
nezanedbávali.
Bucek