Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

28. června 1900.

4

Číslo 176.

5 article

tika politiky polského kola, uveřejněná v »Cznse«, a o níž se má za to, že vznikla pod vlivem bývalého ministra financi dra. Juliana Dunajev- ského, zavdala »Glosu Naroduf« příležitost, aby ospravedlnil stanovisko, jež zaujal proti p. Javor skému, rušiteli svazku česko-polského. »S potě šením potvrzujeme — píše »GI. Nar. « — že uzavření sněmovny, vyvolané českou obstruke a zmizení jazykových osnov, jež byly oné ob strukce přičinou, nazývá »Czas« opravdovým štěstím pro nás Poláky; že tedy »Czas« českou obstrukci nepokládá netoliko za bezpodstatnou a bezdůvodnou, nýbrž že výsledek oné obstrukce uznává za prospěšný i s našeho národního sta noviska. Jest to pro nás zadostučinění za útoky »Ruchu Katolického«, jenž nám vytýkal, že pro- vádíme politiku »českou a tedy protipolskou« My, kteří jsme k obstrukci nevybízeli, anij neschvalovali, měli jsme pro ni pochopení proto jsme ji omlouvali. Dnos však spol s »Czasem« uznáváme ochotně, jak šťastnýms pro nás ukázal její účinek: toliž znemožnění. aby ústřední parlament rozhodoval o zákonech jazykových. »Dzien. Polský« snaží se ve vídeňském dopise ospravedlniti politiku polského kola a ze jmena p. Javorského. Příčinu rozladu mezi Po- láky a Čechy vidí v různých cíloch politiko českých a polských a nedosti jasném (?) prý pochopení polské politiky se strany české.

Polák Javorskij Čecho Nara Czas

6 article

Kdežto celá česká politika a taktika je prj soustředěna v Rakousku a mimo Rakousk nemá nijakých závazků, jest polské kolo ze své politiky zodpovědno celému Polsku a musí mii na zřeteli stále celé Polsko. A v zájmu Polska jest prý, aby Poláci v Rakousku provozoval politiku dynastickou a státní. To musí míti na mysli každá strana, jež chce s Poláky počítat, aneb s nimi společně pracovat. Tolik »Dz. Pol.« Ale slova, jimiž doufal ospravedlniti politiku p. Javorského, jsou spíše odsouzením než ospravedlněním jeho politiky. O dynastické a státu příznivé politice polského kola nebyl u nás nikdo v pochybnosti. Ale právě z ohledů na dynastii a státní potřeby bylo povinností Poláků snažiti se, aby bylo vy- hověno spravedlivým požadavkům vedle Němců největšího a nejvíce poplatného národa ra kouského, bez jehož usmíření není ani po- myšlení na klid v tomto státě. Z Turč. Sv. Martina, 26. června. (No vy volební zápas.) Dne 27. t. m. koná se doplňo- vací volba do sněmu za stolice tisovskou a so- botskou. Vládní strana postavila za kandidáta Jul. Fáye, košutovci Jul. Töröka. Slováci kandidáta ne- postavili; buď se zdrží volby, aneb odevzdají hlasy pro opposičního kandidáta, aby osvědčili, že nesou- hlasí se Szellovým prováděním práva a spravedlnost v otázkách národnostních. Po tomto rozhodnutí Slo- váků vládní kandidát odstoupil a Török bude zvolen asi jednohlasně. Tu se opakuje, co se přihodilo př poslední sedmihradské volbě Ugronově. Nynějs vláda na volby peněz neposílá a proto vládní kan- didáti v poslední chvíli před volbou odstupují s kolbiště.

Polák Pol Javorskij Němec Martino Jula Török Slovák Szellův Rakousko Polsko Dz

7 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. června.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. června. Rusové v Číně. »I BC« uveř j ňuje zprávu o čínských událostech, z níž vysvítá že ruská vojska v Číně mají rozkaz postarat se o zabezpečení přímých styků s ruským vy- slanectvem a ochranu ruských poddaných. Článel končí prohlášením, že ruská vojs ka- vstupujíce na sousední území, ne přicházejí za žádnými Číně ne přátelskými cíli; naopak, že přítomnost jejich v přátelském státě může Čině pouze prospěti. »Honoe Bpen« i jiné listy vyslovují na- ději, že velitelé ruských námořníkův i pozem ného vojska přestanou na úkolo, který zde vládou vytčen, a nepůjdou proti Čině s vyslo venými jejími nepřátely.

Rus Praha Čína BC

8 article Bulhaři a Řekové.

Bulhaři a Řekové. Ze Sofle, 20. června. (Dop. »Nár. Listů«. V Bulharsku stáli proti sobě nepřátelsky již z středověku. Předešlého století odštěpili se Bul- haři od řeckého patriarchátu v Cařihradě, ob- novivše starou národní církev. Znovuzřízení jeji (po několika stoletích) stalo se fermanem sultána Abdula-Aziza (27. února r. 1870). Řecký synod prohlásil proto Bulhary za schizmatiky (v roce 1872). Poměry mezi Bulhary a Řeky jsou nyní velice napjaty. V posledních dnech došlo k povážlivým třenicím v podrodopském měste Stanimace (jihovýchodně od Plovdiva). Město čítá 12.000 obyvatelů, z nichž dvě třetiny jsou Řekové a ostatní Bulhaři. Okolní vesnice jsou většinou bulharské až na řecké vesnice Voden, Kuklen a Arbanasi. Velký klášter u Bačkova přešel přede dvěma roky z řeckých rukou do bulharských. Touto ztrátou přišli Řekové o sil- nou oporu. Otázkou času je převzetí řeckých klášterů u Vodenu, Kuklenu a Karagače. Nad Stanimakou se vypíná malebná hradní zřicenina s kostelikem Matky boží. Na hradní skále byl vtesán zajímavý bulharský nápis: »V r. 1231 bohem vyzdvižený Aseň cař Buiharů a Řeko postavil Alexa sevasta a stavěl tento hrad.« Nápis byl vtesán po bulharském vítězství nad Řeky u Klokotnice (1230) Aseňem II., který se staral o opevnění přechodů přes Rodopu a dal mezi jiným dostavěti a znovu opevniti starš hrad stanimacký. Tato zajímavá památka byla před 18 léty vydlabána od fanatických Řteků.

Bulhar Řek Dop AbdulAziza Arbanas Karagač Sofle Bulharsko Cařihrad Kukleny Bačkov Voden Kuklen Klokotnice Aseň II

9 article

Obnovení památky (t. j. nové vtesání nápisu do skály) provedeno bylo letos po iniciativě důstoj- níků stanimackého pluku. Koná se za tím úče- lem slavnost, k níž pozván kníže a ministri Učiněn návrh na změnu řeckého názvu města »Aseno vgrad«. Stanimaka značí »o br a n průsmy ku«. Brzy po slavnosti přemístěn byl pluk do Plovdiva; po jeho odchodu nápis byl zničen a pokálen a zahraďa před důstojni- ekým klubem zničena. V odvetu napadli Bulhař jeden z řeckých kostelů a chtěli ho »pobulha- řit«. Došlo ke krvavé srážce. Klíče kosteln chová okresní náčelník do rozhodnutí vlády. Tuto neděli se připravuje velký miting v Plov- divě, aby protestováno bylo proti pohaně pa- mátky; mezi jiným učiněn bude návrh, aby ne- bylo kupováno od Řeků a aby propuštěni byl Řekové, nalezající se ve službách vládnich.

Řek Plov

10 article Francie.

Francie. Ve vrchní správě branně moci francouzsk republiky stala se vážná roztržka, která zanechá po sobě zajisté pozoruhodné důsledky. Minist vojenství A ndré, sotva že ujal se svého úřadu odstranil, jak známo, některé vyšší důstojníky. kteří známi byli svým protidrevfusovským smý- šlením, z jich dosavadních funkcí. Čin tento způsobil ve Francii, zejmena v kruzích vojenských, značný rozruch a přimě nyní chefa generálního štábu Delanne a, že na něj odpověděl. Delanne učinil tak způsobem, který rov něž jest pozoruhodný a u vojenských správ ne obvyklý. Chef generálního štábu francouzskéh vojska denním rozkazem prostě nařídil, aby dn- stojníci, jakož i jich místoředitelé, ministrem vo- jenství Andréem míst svých zbavení, na nieh prostě zůstali a je dále spravo v ali »Gauloise prohlašuje ve svém dnešnín čísle, že rozhodnutí Delannovo jest neobyčejně vážným, protože dokazuje, že se chef ge nerálního štábu úřadně vzpírá uznati opatření, jež provedl mini s t r v jenství. »Intransigeant« sděluje, že chef námořníh vojenského štábu Bienaimé za příčinou ne- shod s ministrem námořnictva L an e s s a n em o d sto u p il.

Francie L an e s s Delanne

11 title

Portugalsko.

Portugalsko

12 article Nový portugalský kabinet představil se sně

Nový portugalský kabinet představil se sně movně ve včerejší úterní schůzi, ve které pře seda jeho Hintzo- Robeiro nastínil tak program nové vlády. Prohlásil, že kabinet be- dlivě bude všímati si osadních záležitostí a vy- nasnaží se, aby vzájemnými smlouvami získa portugalským výrobkům na cizích tržištích dals odbyt. Kabinet dostojí také úplně všem závaz kům, které Portugalsko převzalo zákonem z dne 20. května 1893 vůči věritelům.

Portugalsko

13 title

Sňatek rakouského následníka

15 article

Nejvyšší maršálek zemský kn. Jiří Lo kowicz a místodržitel hr. Coudenho ve. odjeli včera večer o půl 10. hod. dráhou Fran- tiška Josefa do Vídně, by tam byli přítomn jako tajní radové slavnostní přísaze arci- vévodově. Arcivévodkyně Marie Terezie přibyla včer večer se svými dcerami Marií Annunciatou Alžbětou Amalií do Záku p. Uvítání obecen stvem odpadlo. Na nádraží ve stanici v Reh- dörflu dostavil se lesmistr a vrchní správce An- tonín Urbánek a ředitel panství Galwat. V zámk očekávali příchozí starosta Liebich, děka Hickisch, kvardián kapucínů Lammel a zámeck úřadnictvo. Večer byl vrch Kalvárie osvětlen. Z Vídně, 27. června. (Telfgr. »Nár. I Není ještě jisto, odjede-li arcivévoda Fr an tiše k Ferdinand d' Este již zejtra veče do Zákup. Císař projevil dle doslechu přání, byl přitomen zejtrejšímu pochodňovému pro vodu.

Lo Fran Josef Marie Terezia Marie Annunciata Alžběta Amalia Urbánek Galwat Liebich Hickisch Lammel Este Vídeň Zákupy

16 article

Z Pošti, 27. června. (Zvl. telegr. zpráva »Nár. Listů«.) V maďarských časopisech pro nášejí se v příčině zitřejšího obřadu složen přísahy arcivévody Františka Ferdinanda dv náhledy: Jeden, autoritativní, dle kterého pro hlášení arcivévody děje se v souhlase s uher ským státním právem, dle něhož mohou být uherskými králi jen dědiční arci- vévodové rakouští. Druhý náhled praví že prohlášení arcivévody Františka F er dinanda jest novotou a že vyžaduje změnu ústa vy. Prvý autoritativní náhled staví se prot stanovisku, že by pojem morganatického sňatk byl v Uhrách neznámým, neboť od pragmatick sankce uznávána byla vždy zásada rovnosti rodu kdykoli některý rakouský arcivévoda uzavř l morganatický sňatek; nenamítáno v Uhrách ni- čeho proti tomu, aby choť a potomci neměl stupně jeho hodnosti. Vždy pokládalo se z samozřejmé, že rakouští arcivévodové a tudíz uherští princové mohou uzavírati jen sňiatk rovného rodu, mají-li jejich choti a potom míti podílu na jejich hodnosti.

František Ferdinand František Uhry Pošť

17 article

Časopisy, jež odporují tomuto náhledu. zvláště časopisy nejkrajnější levice, neshledá vají, že by dosavadními zárukami bylo nebez- pečí pro ústavu odstraněno a že by zejtřeis ceremonií ve dvorním hradě byla otázka ná- slednietví definitivně vyřízena. Časopis tyto poukazují, že papež již častěji od za- vazků přísahou převzatých zpro- stil. Kdyby stalo se tak i v tomto případě. povstaly by spory o následnictví na trůn- V Uhrách neuznával se pojem knížecí rovnost rodu nikdy a na trůně uherském zasedaly četné královny, jako Barbora Cilleyo v á, chot Ludvíka Velkého, které nepocházely z kníže- cích rodů. Z uvedeného vysvítá, že zákon, jenž ob- sažen jest v zejtřejší přísežní formuli, zavdá podnět k debatám. Z autoritativní strany se po- ukazuje, že zejtřejší ceremonie jest výsledkem přísně ústavního jednání povolaných činitelo. neboť sňatek arcivévody. Františka Ferdinanda d'Este s hraběnkou Chotkovou byl by i bez tohoto slavnostního prohlášení morganatickým zejmena vtělení prohlášení tohoto do uherskýeh zákonů, že má za účel jedině uspokojení ve všech směrech. Předběžného souhlasu uherského říšského sněmu ve smyslu uherského státního práva bylo by třeba jen tehdy, kdyby se byl arcivévoda vzdal práva následnictví, což se však nikterak nestane.

Barbora Cilleyo Velký Este Chotkův Uhry

18 article

Okolnost, že prohlášení arcivévody vtělís v uherské zákony dodatečně, vyplývá z přisně konstitučního názoru předsedy ministerstva Kolo- mana Szella, dle kterého změny v rodinných poměrech panujícího rodu, jež mají nějaký vliv i na následnictví na trůnu, musí býti zaručeny také zákonnou inartikulací v Uhrách. Opatřen toto vyhovuje státoprávním zvyklostem v Uhrách, kdežto v Rakousku nebyly podobné změny v pa- novnické rodině nikdy do zákona pojímány. K uklidnění nedůvěřivců, vyskytujících se ze jmena v Uhrách, podepiše arcivévoda vlastno- ručně nejen německý, nýbrž i uherský text svého slibu a opatri oba svou pečet.

Szell Uhry Rakousko

19 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Boj o jednací řád. V táboře něme- ckém vznikl rozkol k vůli tomu, jak třebase zachovati oproti dosaváde platnému jednacímu řádu pro snémovnu poslaneckou. Je zajímavo sledovati zápas ten, který novým dokladem je německého farizejství, jež strká neustále do po- předí zájmy státní, však v pravdě na mysli má jen prospěch svůj, bez ohledu na to, jak půjde tét říši k duhu. Ohledně prohlášení němčiny za jazyk státní prostým poukázáním na § 14.. jsou všieci za jedno. V té věci nemají nijakých skrupuli, však změnit jednací řád v ten smysl, aby obstrukce na té i na oné straně byla ne- možná, tomu se většina národních odpůrcův našich co nejrozhodněji opírá. Snad z ohled na ústavu a z konstituční úzkostlivosti? Snad vzpírá se tomu ústavní svědomí pánův těch z té příčiny snášejí odevšad argumenty, že jednací řád paragrafem 14. naprosto změni nelze? Vzpírá se tomu sice svědomí jejich, ale ne dobré, nýbrž to zlé. Ve strachu, že by mohlo opět také na ně dojí, chtějí míti pohotově zbraň, kterou by po pří- padě mohli s týmž effektem manipulovati, jak v periodě 1897—1898. Chtějí míti, prostě ře- čeno, připravenu pro strejčka příhodu o p čt obstrukci a proto jim plán, aby jednací řád říšské rady změněn byl § 14., není po chuti.

20 article

Proto se mu zuby, nehty brání. Také my roz- hodně na tom stojíme stanovisku, že vláda ne- má práva měniti o své vůli pariamentní jednací řád. A sice z toho především důvodu, že zá- konodárný sbor — nechť je to kterýkoli — dává si řád svůj sám, aspoň v mezích platných zákonů — aniž by byl podroben řád ten sankci. Ve stanovení jednacích pravidel koná parlament své s uverenni pr á vo a již proto nemá vláda práva, do věci té se vměšovati. Však jdeme dále a popí- ráme též, že by vláda měla právo ke skutku tak revolučnímu, jakým by bylo prohlášení jazyka něme- ckého za jazyk státní. A kdo je proti uzákonění jednacího řádu paragrafem čirná- ctým, je pokrytec, když s lehkou myslí snesl by, aby tímto smělým nekonstitučním způsohem zákonem se stalo, co by do nejhlub- ších hlubin rozvířilo city a vášně, skácelo, co v tomto státě joště pevného a spolehlivého a co b celý národ v zoufalý vrhlo boj který by jinak nemohl skončiti než vítězstvím věci spravedlivé neb úplným naším vyhla zení m. Tak se věci mají. Prohlásiti němčinu za řeč státní neznamenalo by nic jiného, než fo r mál ni porušení základních zákonů stát- ních, jimiž každémukmenu v tét říši zaručena je úplná rovnopráv- nost ve škole, v úřadě a ve všem životě veřejném. A odvážil-li by se kdo tvrditi, že prohlášení jazyka jedné národnost nebylo by přímo křiklavým poru- šením rovného práva jazvků? Však nehledě ani k tomu, jsou zde ještě vyšší zájmy, než ustanovení zbankrotělé prosincovky. A na těchto zájmech byla by povýšením

21 article

němčiny za řeč státní nejhaneb- nější prorada. Prohlášsní němči ny za řeč státní není nic jiného, ne zákonem dekretovaná germanisace tohoto státu. Němci to dobře vědí a prote tak hartusí, aby proveden byl »veliký čin«. Pro- hlášením němčiny za jazyk státní byla by ale zrazena sama idea státu rakouského, jenž b pozbyl svého oprávnění a svého existenčního podkladu, kdyby jeden národ povýšil nad druhý a přestal následkem toho býti stojně spravedlivým ochráncem všech. Proto bylo by prohlášení němčiny z jazyk státní nebo dorozumívací či prostředko- vací, nebo jak znějí všechna ta slova, jimiž má býti vlastní úmysl zakryt, paragrafem čtrnáctým skutkem daleko opovážlivějším, křivdou nepo měrně větší a v následcích svých neskonal osudnější, než uzákonění nového jednacího rádu zmíněným paragrafem. — Orgán strany radikální domnívá se, bůh ví jak nás nepohněval poznámkou, že s námi v názorech o českých menšinách v kraji smíšeném je za jedno zdejší list realistův. Uji šťujeme pány z tábora velkého bubnu, že nám souhlas novin Masarykových právě tak je lh stejným, jako výčitky a útoky listu, jejž nazý vají páni radikálové svým a který by lép učinil, kdyby o »apoštolování« na českém po- mezí mnoho řeči nenadělal. Nám postačí, ž se stanoviskem naším oproti národním menšinám srovnávají se všickni lidé rozumní, politicky vyspělí a při tom vřelí a upřímní přátelé našich menšin: že s námi srovnávají se ti, jejichž skutky v zájmu menšin těch nalezají se ve velké účetní knize národa našeho mezi aktivy — a ne na straně druhé.

Němec Masarykův

22 article

— O upravení hranic mezi Starým městem a Josefovem jednáno bylo včera na členské schůzi Staroměstského občanského klubu v Koppmance. Předseda klubu pan Storh v úvodu zmínil se o otázce této, jak uvedla se na přetřes na radnici a podotýká, že výbon klubu zevrubně záležitostí touto se již zabýval a podal ve příčiné té petici radě městské, v níž žádá, aby rozměry zastavené plochy Staréh města nebyly zmenšovány a aby blok assanační č. XXXI. byl ponechán Starému městu. Rada městská rozhodla zmínéný blok Starému městu ponechati, ale jinak předkládá sboru ob. starších návrh na úpravu hranic tak, že by přece Sta- rému městu 6000 m2 na obvodu bylo vzato- Časopisy vesměs vyslovují se v ten smysl, aby historické Staré město pražské nijak nebyl zmenšováno, aniž ráz jeho poškozen. Nemůžeme ani zdaleka připustiti, aby jediná píď půdy Sta- rému městu byla urvána, ba uvádí se nejnověji na přetřes otázka, zda Josefov neměl by být přivtělen katastru staroměstskému. V rozpravě pp. Zikán, Kössler, Parůžek, Kaše, Pokorný, Vondrák a Klíma vyslovují se pro úpravu v tom směru, jak o ní žádáno bylo, a aby uvažovalo se o přivtělení Josefov ke Starému městu. Pan Kössler vzpomenul mi- nulosti a uvedl referát »Nár. Listů« o schůzi Staroměstského občanského klubu ze dne 8. listopadu 1885. Tehdy již klub zabýval se otáz- kou sloučení Josefova se Starým městem, nebot bylo zjišténo, že osada josefovská vyrostla na půdě Starého města. Řečník doložil, ze již tehdy na sloučení obou čtvrti nalchal. Na to pan dr.

Storh Zikán Kössler Kaše Pokorná Vondrák Klím Josefov Koppmance staroměstský občanský klub

23 article

Mazánek po delším odůvodnění navrhl tuto resoluci: »My občané staroměstší, shromážděni na členské schůzi Staroměstského občanskéh klubu dne 27. června 1900 v »Kopmance«. prohlašujeme vzhledem k zamýšlené nové úpravě hranic mezi Starým městem a Josefovem : že zcela rozhodně žádáme, aby rozměry Starého města ani o píď zmenšovány nebyly na prospěch Josefova, ale naopak aby uvažovalo se o při- vtělení Josefova ku katastru staroměstskému.« Resoluce tato s hlučným souhlasem přijata byla jednohlasně. Při volných návrzích pan Po- korný stěžuje si na liknavý postup prac assanačních a líčí neblahé toho důsledky. — Obrázek z tramwaye. Odprošujeme slavnou správu elektriekých podniků za výtku učiněnou jí následkem velice důmyslné a ducha- plné, bůh ví odkud z ciziny přivezené kon- trolní manipulace při vydávání jízdných lístků. Připomenuli jsme, že než konduktor všechna kolečka v desíti listcích vypíchá, ostatní pasažér bez zaplacení z vozu vystoupiti mohou. Ale v tom jsme se mýlili: konduktoři mají dosti času ještě k zajímavým rozhovorům mezi jízdou. ba i k velice živým debattám, jak jsme byl onehdy toho svědky. Dějiště: elektrický vagon opouštějící právě stanici »Štěpánská ulice« smě rem k Vinohradům. Konduktor ke sluš- nému, dle zevnějšku, pasažéru: »Měl jste vy- stoupiti; lístek váš platí jen sem. « — »Dovolte. vždyť jezdím dosud každodenně od Prašné brány na Komenského náměstí. Kde pak je těch šest stanic?« — Konduktor: »Se mnou se přece hádat nemůžete. První je na Příko- pech u Panské ulice...« Pasažér: »To je jen zastávka.« Konduktor: »Není pravda.

Konduktor Josefov štěpánský ulice Komenský náměstí panská ulice

24 article

To je stanice, máte to tam napsáno « J iný pasažér: »Toť se ví, že to pouhá zastáv ka, vždyť by tak blízké stanice ministerstvo ani zříditi nedovolilo.« Konduktor: »Vám do- toho nic není a vy se do toho neplette. Zde na tramwayi jsem pánem já a ne ministr Rozumíte? Zde moje slovo platí a ne vaše. Jsem ostatně už tak rozčilen, že nedovedu již ani lístky kupírovat...: Je tedy u Panské ulice stanice či ne? My také tvrdíme, že není. Není-li, jak omluví se naproti obecen- stvu jednání tak neinstruovaného zřízence Musí býti ostatně vyřízena konečně jiná ješt otázka. Je pasažér povinen kontro- lovati konduktora, propíchal-li správně lístek? Kdyby tomu tak bylo. zřekl by se raději každý jízdy po tramwayi.

25 article

Ale zdá se, že geniální správa, která prý umí už tak znamenitě vázat dráty, že se tomu znenáhla budo učit od ní celý svět, má za to, že je to povinnosti obecenstva, které by musilo cho- diti dříve na hodiny, aby poroz- umělo hieroglyfům lístkovým. Je- dině potom bylo by chráněno před škodou, kterou v bezpočetných případech utrpí denně tím, že konduktor na jedné trati na úkor pa- sažéra při propichování lístku se zmýli a kon- duktor na trati korrespondenční, maje na mysli vrchní kontrolu, mýlku nechce uznati. Byl by to zajímavý spor a bylo by na čase zodpověděti soudně otázku, kdo v takovém případě je po- vinen něsti škodu: zda tramway či pasažér, — Všeněmecký sjezd. Němečtí nacio- nálové svolávají všeněmecký sjezd do Chebu touto vyhláškou: »Den 11. července je třetí výroční den německého lidového sjezdu v Chebu, který se stal památným daleko za hranice užší vlasti pro všechny země a který je počinem mocného národníh ruchu ve Východní Marce. Aby tento den čet- ným soukmenovcům uveden byl v paměť, koná se v neděli 15. července t. r. všeněmecký sjezd, ke kterému slíbili dostaviti se četní političtí přátelé z německe ří še. Odpoledne o 3. hodině koná se schůze v pěvecké dvoraně. Předsedati bude poslanec Schönerer. Poslanec Iro promluví o the- matu: 11. červenec 1897. Druhým thematem je: klerikální nebezpečí v Rakousku.« V tomto provolání doznává se nepokrytě, pro koho pro- vozuje se německo-nacionální politika v Če- chách.

Schönerer Cheb Rakousko

26 article

— Z Mladé Boleslavi. Okresní výbor v Mladé Boleslavi na základě usnesení svého dne 22. června t. r. vyslovuje plný souhlas taktikou a postupem českých poslanců na rade říšské v tom přesvědčení, že zástupcové českého národa vůči vládám vídeňským postup tento zachovají tak dlouho, dokud aspoň základy po- loženy nebudou ku státoprávnímu vyrovnání s národem českým a pokud českému jazyku nebude dána plná rovnoprávnost, jaká mu dl samých základních zákonů státních náleží. Sta- rosta okresní: C. Papoušek. — Z Vejvanova. Zástupcové obce V j- vanova schvalujeme rázné vystupování a sou- hlasíme a jednáním našich českých poslaneů na říšské radě, by všemi možnými prostředky hleděli překaziti jednání říšské rady, kterým by bylo ublíženo národu českému na jeho právech, jemu překáželo v jeho existenci a do- cilení samostatnosti. Kepka, starosta. Joset Čihák, radní. František Záhrobský, radní. Matě Veselý, výbor. Josef Enžl, výbor. Vojtěch Kroe. výbor. Alois Kovanda, výbor. Václav Procházka. výbor. Josef Belka, výbor. Josef Šaufl, výbor Jan Uzlik, výbor.

C Papoušek Kepka Záhrobský Veselá Enžl Kroe Kovanda Procházka Belka Šaufl Uzlik Mladá Boleslav Vejvanov Joset Čihák

27 article

— Veřejná schůze. Dne 19. července koná se v Českých Budějovicích s chůzo rol- nictva z okresů česko-budějovického a vltavo týnského, na kteréž promluví poslanec Heřman Janda o politické situaci. — Táboru na Mužském zúčastnílo se převelikém počtu obyvatelstvo okresu sobote- ckého s posl. Maštál kou, starostou města Sobotky Frant. Pečou, náměstkem okresního starosty Vejpravo u. Ze Sobotky vypravili se na tábor, ač počasí bylo nepříznivé, všechny spolky. Podotýkáme to, poněvadž po táboru roku 1869 nejvíce stiháni a žalařováni byl zejmena účastníci z okresu soboteckého. Také z okresu novobenáteckého přítomen byl na táboru veliký počet občanstva všech tříd povolání, zejmena dostavili se zástupci okresu se starostou, panem zemským poslancem Šulcem, zástupci četných obcí, sokolských jednot, hasič- ských sborů a zástupci jiných spolků a kor- porací.

Heřman Janda František Peča Šulc Český Budějovice Tábor Sobotka

28 article

— Ke stykům česko francouzským. Pan Flourens, poslanec, bývalý francouzský ministr zahraničních záležitostí, jeden z před- ních budovatelů spojenectvi rusko francouz- ského, zvěděv o chystané publikace Hipmanově »Les Tchěques au XIX. siěcle«, zaslal vyda- vateli článek o národnostní otázce v Rakousku. Velmi zajímavá stať zařaděna bude do cyklu článků díla »Les Tchěques au XIX. siěcle«, aniž by vydání jeho se opozdilo. — Promoco. Pan JUC. Hogo Dytrych, c.k místodržitelský konceptní praktikant, bude dnes 1/1 hod. odpol. na české universitě Karlo Ferdinan- dově v Praze za doktora veškerých práv veřejně prohlášen. — Úmrtí. V Klobukách u Slaného zemřel v úterý 26. t. m. uvědomělý statkář a bývalý sta- rosta obce klobucké pan Josef Malypetr, člen správní rady tamního cukrovaru, ve stáří 74 let. Pod hostinnou střechou jeho statku scházívali se v předbřeznových dobách čelnější zápasníci, mezi ji- nými též zesnulý J. V. Frič, proslulý cvičitel tělo- cviku Malypetr a j. Pohřeb koná se zejtra ve 2 hod.

Flourens Ruska Hipmanův JUC Dytrych Malypetr J V Frič Rakousko Praha Klobuky Slaný Les Tchěque univerzita Karla Ferdinany Les Tchěque

29 article

— Včera zemřel p. Jindřich Gerhardt, pražský měšťan a majitel domu, v 73. roce věku. Pohřeh bude zejtra z chrámu u sv. Vojtěcha (v Jirchářích) na hřbitov olšanský. — Náves veřejnou komunikací. Z Vídně, 27. června. (Telef. zpráva.) Správní soud vynesl důležité zásadní rozhodnutí ve příčině zachování veřejného statku — návsi. V obci Lužanech užíváno bylo jisté parcely od nepamětných dob jako návsi. Tato parcela byla v josefinském a ream bulovaném katastru připsána obci, avšak při zakládání nových knih pozemkových připsáno bylo její vlastnictvír neznámých příčin velkostatku. Vrchní stavební rada pan Hlávka, majitel statku Lužan, zakročil v roce 1897 u obecního úřadu, aby mu povoleno bylo po- staviti hradbu na obvodu této návsí a odůvodnil svou žádost tím, že dotčené místo je jeho vlastni- ctvím a že hodlá na něm zříditi ledničku a žentour.

Gerhardt svatý . Vojtěch Lužan Hlávek Olšanský Vídeň

30 article

Poněvadž by tím zájem okčanů velice byl utrpěl, odepřel obecní úřad povolení k stavbě a odůvodnil své rozhodnutí tím, že dotyčná parcela od nepamět- ných dob je návsí. Ku stížnosti pana stavebního rady pořadem instancí rozhodl zemský výbor, že stavební povolení neprávem bylo odepřeno, poněvadž onu parcelu nelze považovati za veřejnou komuni- kaci vzhledem k tomu, že nebyla svým majitelem tomu účelu věnována. Obec Lužany usnesla se po- dati z rozhodnutí toho stížnost a svěřila zastupo- vání své dru. Em. Dykovi, který také při ústním lí- čení dne 19. t. m. stížnost hájil. Rozhodnutím c. k. správního soudu bylo stížnosti vyhověno a nález zemského výboru jako nezákonný z rušen s tím odůvodněním, že odepření stavebního povolení stalo se po právu, poněvadž dotčenou parcelu dlužno po- važovati za veřejnou komunikaci. Výklad zemského výboru, že není prokázáno, byl-li dotčený pozemek veřejně komunikaci vlastníkem svým věnován, nenl odůvodněn zákonem o cestách, poněvadž takové vě- nování nemusí býti prokázáno doklady listinnými, neboť je nahražuje dlouholeté užívání, jež v tomto případě prokázáno bylo. — Rušti studující z Kyjeva na cestě do P- říže příjeli předvěírem do Drážďan, odkudž nastoupl dnes lodí plavbu do Podmokel, načež přijedou rychlí- kem státní dráhy o 6. hod. 50 min. dnes večer do- Prahy. Ubytováni budou ve staré kolkovně v Dlouhé — Cyklus dvanácti odpoledních her na- bídlo ředitelství Švandova divadla na Smíchově Žen- skému výrobnímu spolku českému, jenž hodlá jimi zahájiti oslavu třicetiletého svého trvání, které spolku v únoru 1901 a škole jeho v červenci 1901 se dovrší.

Lužan Dykův Kyjev Drážďany Podmokly Praha Smíchov obecní úřad Švandův divadlo

31 article

Populárnost a uznaná blahá působnost důležitébo toho spolku, jakož i oblíbenost divadla smíchovského získá zajisté cyklu tím více sympatií, když repertoi jeho jest vybrán s pietou k nejlepším pracím spiso- vatelů jako: Bozděch, Neruda, Fr. V. Jeřábek, Plleger- Moravský a j. v., nedávaným již dosti dlouho, takže mladšímu pokolení budou téměř novinkami. Sehráno bude dvanáct prací původních a mezi nimi čtyři pře- ložené. Ze spisovatelek našich ocitnou se v tomto pořadí K. Světlá, S. Podlipská, El. Pešková a Bl. Krásnohorská, Hráti se bude vždy v sobotu o 3 1/2 hod. odpol. První hra cyklu bude dne 20. října 1900, po- slední (dvanáctá) dne 5. ledna 1901. Podrobný pro- gram se sdělí později. Vstupenky prodávají se již nyní v Ženském výrobním spolku českém v Praze, v Resslově ulici č. 1940—II. a v obchodě téhož spolku ve Spálené ulici č. 35 n. za ceny obyčejné. Zajisté cyklus tento nezůstane zdarem svým za jinými cy kly her divadla Švandova. — Osmý sjezd první české pěveckéa hudební župy, pořádaný minulou neděli v S e- milech, vydařil se po stránce morální znamenitě. Již v pátek a v sobotu měnily Semily své prosté jindy roucho v háv slavnostní. Nebylo jediného domu, na němž by chyběl prapor, ni jediného sta- vení, jež by pečlivé ozdoby chvojí postrádalo.

Bozděch Neruda V Jeřábek Plleger Pešková Bl Francie Praha Resslův ulice Spálená ulice S emil Semily El Švandův

32 article

Všechny ulice svým mimořádným vzhledem prozra- zovaly, že se v Semilech chystá slavnost dosud ne- vídaná. V předvečer slavnosti hrála na horním ná- městí kapela semilská po celou hodinu a zahájila tak ruch slavnostní. V 8 hodin konala se v radnici valná hromada spolkových delegátů župních. V neděli ráno věstily škaredé mraky od západu nejisté počasi a několik prudkých dopoledních lijáků zavinilo, že sta ba tisíce okolních hostí, kteří na odpolední sjez- dovou produkci rozhodně se chystali, pod vlivem nepříznivé a studené povětrnosti zůstalo doma, což ovšem výtěžku ze slavnosti vzhledem k ohromným nákladňm značně na úkor bylo. Dopoledním vlakem o půl 10. hodině zavítalo do Semil značné množství zpěváků ze sdružených jednot a to z Josefova, Smiřic, Kuklen, Král. Městce, Hořic, Nové Paky, Jičína, Jilemnice, Lomnice n. P. a Loukova. Někteří z těchto přijeli již dříve v povozech slavnostně vy- krášlených. Za zvuků hudby ubírali se zpěváci z ná- draží semilského, nedbajíce deště do hotelu »Slavie“, kde o 10. hodině konala se společná zkouška. Po- zkoušce ostatní čas věnován byl prohlídce města, načež o půl 2. hodině odpol. vyšel z vysocké silnice po horním náměstí slavnostní průvod, jehož se- všechny místní spolky jakož i všechny pěvecké jednoty zúčastnily. Průvod prošel hlavní ulicí až do- zahrady »Na poště«. Vlastní slavnost pěveckou za- hájil starosta města Semil pan dr. Špidlen, který procítěnou, vlasteneckou, nadšenou řečí uvítal všechny hosty a přátele zpěvu a hudby, poukázav hlavně na to, jakého národního utužení jest nám zde třeba již proto, že okres semilský jest národní baštou prot germánskému severu, který o naše bytí stále ukládá.

Král doktor Špidlen Semily Josefov Smiřice Kukleny Městec Hořice Nová Paka Jičín Jilemnice Lomnica Loukov Slavia

33 article

Jemu rovněž vřele odpověděl jmenem župy p. dr. Matýs, lékař v N. Pace. Na to předneseny byly sbory dle pro- gramu produkce: »Svoji k svému«, mužský sbor od Bendla, »Slavnostní ouvertura« pro celý orchestr od K. Weise, »Český prapor«, smíšený sbor s průvodem orchestru od Jeremiáše, »K nebesům leť, ty písni má«, ženský sbor od Malála, »Bratří dále«, mužský sbor od Picka »Můj zlatej Honzičku« a »Pověz ty mně hvězdičko má«, smíšené sbory harmonisované od Maláta. »Javorové housle«. Ballada Hálkova pro smíšený sbor od A. Bergmanna. Průvod orchestr. od- M. Tomáše. (Přednesí »Jizeran« v Semilech.) Před- nesením těchto sborů dokázala župa, s jakou pílí, nadšením a porozuměním pro zpěv a hudbu v jedno- tlivých jejích jednotách se pracuje. Mocně hřímal tu zpěv český a v něm věrně obrazily se veškeré tužby našeho národa, jehož utrpení nemá konce, polovička těch nadšených písní stavěla nás pod český prapor a heslo »Svojí k svému«, do boje za věc spra- vedlivou, do boje vnuceného a dodávala síly k na- šemu těžkému odboji, pro nějž veškeré blaho v vlasti trpí a hyne. V pondělí večer pořádány byly dozvuky sjezdové za účinkování kapely semilské.

doktor Matýs Bendl K Weis Jeremiáš Picek Malát Hálkův A Bergmann Tomáš Malála Semily

34 article

Zdar sjezdu má ovšem v první řadě děkovati městské radě semilské, jakožto protektoru slavnosti. — Husovy slavnosti. Zorganisace ná- rodních socialistů v Žižkově. Veškeří stoupenci nechť plně se zúčastní veřejné přednášky pana dra. Išky »0 významu Mistra Jana Husi«, která koná se v sobotu dne 30, června su Holubů« v Karlové třídě o 8. hodině večerní. Veškeří stou- penci se žádají, by v předvečer oslavy mučedníka kostnického 5. července osvětlili okna svých pří- bytků. Transparenty lze obdržeti v tiskárně národně- sociálního dělnictva v Praze, ve Školské ulici čís. 10 neb je též opatří Rudolf Bílek v Palackého tříd čís. 30 nové. — Národní spolky vyšehrad- ské pořádají slavnost Husovu ve dnech 7. a 8. čer- vence. Uvědomělé občanstvo vyšehradské, které ku slavnosti se připojí, osvětlí v předvečer výročí upá- lení Husova okna svých příbytků. Dnes o 8. hodině. večerní koná se v místnostech Husova fondu na

Husův Jan Hus Karel Bílek Palacký Žižkov Praha školský ulice národní spolek vyšehrad