3
masthead
27. června 1900. Číslo 175.
4
article
vídaná na podobných zábavách. Kdo máš v lásce
»naši Matičku«, příjď a přispěj dle možnosti svou
hřivnou.
Cyrillo-Methodějská slavnost v Kar-
lině zakončena bude dne 1. července t. r. lidovým
představením lehkého slohu, jímž zvolen »Kulatý
svět«, fraška se zpěvy o 4 odděl. od F. F. Samberka.
Představení provedeno bude v divadle Variété v Kar
líně ochotnickými spolky karlínskými: Č. O. J. »Klic-
pera«, dramatickými odbory Dělnické besedy a Sokola
z nichž vybrány síly rutinované, za režie osvědče-
ného ocholníka Jana Kamelského. Ceny ku předsta-
vení stanoveny nejlevněji, takže lze doufati v hojnou
účast veškerého ochotnictva z Prahy i z předměstí
tím spíše, jelikož tentokráte poprvé vystupují sdru-
žené ochotnické spolky karlínské na jevišti velikém,
aby ukázaly obecenstvu svoji vyspělost.
Měšťanská beseda v Hodonině pořádá
dne 29. června v 8 hod. več. ve dvoraně beseduího
domu velký slovenský večer ve prospěch »Matice
hodonské«. Slavnostní řeč promluví p. dr. Pavel Blaho
z Uh. Skalice. Zpěvy nacvičil a jídí p. Hipolyt Hopp
sbormistr Besedy. U klaviru p. Čeněk Damee.
Samberka
Kamelský
doktor
Pavel Blaha
Hipolyt Hopp
Damee
Cyrilla
Kara
Praha
Uh . Skalica
Variété
Kara
Sokol
5
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Sokolstvo ohroženému území. Z územ
ohroženého docházejí denně zprávy o útisefch.
jakým vydáni jsou bratři naši na národnostním
pomezí a v krajinách jazykově smíšených a
bezohledném krutém boji, který v první řad
vypovězen všem jednotám sokolským a členům
sokolských jednot jakožto předním bojovníkům
a chrabrým zastancům národnosti a jazyka na-
šeho. Hlas trpřeích nemůže zůstati bez odezvy
a proto usneslo se Sokolstvo pražské a okolní
k podnětu České Obce Sokolské na tom, vý-
mluvným a manifestačním způsobem projeviti
svou solidaritu se strádajícími a pro věc českou
trpicími bratry, ukázati, že jest ochotno jim po-
skytnouti ruky pomocné v těžkých chvílích zou-
falého jich zápasu. Za tím účelem pořádá v ne-
děli dne 22. července t. r. opět »sokolský dene
ve všech místnostech výstaviště a české dědiny
v Královské Oboře. Pracovní výbor, záležejíe
ze zástupeů všech pražských a okolních jednoo
sokolských, zahájil již všestrannou činnost, aby
pořad této významné slavnosti co nejpečlivěj
byl upraven a aby o ušlechtilou zábavu vše-
možně bylo postaráno. Na návsi české dědiny
provede sokolská župa podbělohorská a doroso
sokolský veřejná cvičení, na cvičišti k účelu
tomu zvláště upraveném. Veškeré ženské odborr.
tamburašské sbory a pěvecké kroužky spolu-
působení ochotně již přislibily. Slavnostní výbor
volá dnes již ke všem srdcím českým, zvlášt
však k bratřím Sokolům, aby v přípravných
pracích pořadatelstvu byli nápomocní, tak aby
slavnost korunována byla skvělým výsledkem.
Sokol
6
article
— Živnostníci, hostinští i jiní podnikatslé, ji
na umístění své při »sokolském dni« na výsta-
višti reflektují, se vyzývají, aby přihlásili se
v tajemnickém úřadě České Obce Sokolské su
Choděrů« ve Ferdinandově třídě.
Slet župy podbělohorské konal se
dne 25. t. m. za příčinou 25letého trvání tělocvične
jednoty břevnovské pod záštitou obecního zastupi-
telstva břevnovského na rozsáhlém cvičišti zahradní
velkorestaurace »Kajetánky«, jehož se zúčastnily
různé deputace bratrských jednot s prapory. V po-
ledne konala se valná hromada sna Královce«, načež
odebral se průvod sokolský k radnici, kde starosta
obce pan Blumentritt oslovil Sokoly vzletnou řečí
Odtud nastoupen pochod »na Kajetánku«, kde
4. hodině konalo se cvičení při velice četné návštěvě
obecenstva. Veškery výkony svědčily o značně vy
spělosti Sokolů. Slavnost navštívil také starosia
České Obce sokolské br. dr. Podlipný, který by
přítomnými Sokoly hlučně pozdraven. Po cvičen
uspořádana v zahradní restaurační místnosti přátelsk
zábava s tanečním vínkem v sále. Za soumraku
vypálen pyrotechnikem p. B. Hájkem velký ohňostro
— Sokolský den na výstavišti. Schůze
slavnostního výboru koná se ve čtvrtek 28. t. m.
8. hodině večerní v zasedací sini »Sokola« pražského
— Ze »Sokola« pražského. Jednota zúčastn
se v neděli 1. července otevření Sokolovny »Sokola
nuselského; schůze členů přesně o půl 1. hodin
odpol. v Sokolovně, načež pochod do Nuslí na se-
řadiště. Zapotřebí četné účasti.
Choděra
Kajetánek
Blumentritt
Sokol
doktor
Podlipná
Hájek
Ferdinandov třída
Královec
Nusle
sokolský br
Sokol
8
article
Dne 27.t. m.: Pěvecký kruh »Tovačov ský-
v Praze má zkoušku o 8. hodině večer »u Donátů-
na sbory určené ku XX. slavnosti Mistra Jana Husa
evang. besedou dne 4. července t. r. na Žofíně po-
řádané. — Spolek absolventů vyššíc
prům. škol. odděl. stroj. má večer schůzi správ.
výboru »u Pravdů« v Žitné ulici. — Spolek »Pa
nicové« má v 8 hod. večer schůzi správního vý
horu v místnosti p. Šustery ve Vítkově ulici. —
Dělnická beseda v Karlíně má o 8. hodině
večer schůzi správního výboru.
Zábavy.
Měšťanská beseda v Praze. Dne
ve středu za příznivého počasí koná se koncert hu-
dební kapely p. J. Schustra. Začátek o půl 8. hodině
večerní.
Dne 8 července: »Sokol« žižkovský
pořádá zahradní zábavu na Letné (velkorestanrace
Letná). Na pořadu taneční zábava, tombola, koulen
o ceny, večer benátské osvětlení (účinkují 2 kapely).
Začátek o 8. hod. odpol. Vstupné v předprodej
usoba 10 kr. Za nepříznivého počasí odloží se zá
bava na 15. červenee
Výlety a vycházky.
Jednota magistrátních a obecních
úřadníků král. hlavního města Prahy pořádá
zejtra ve čtvrtek prohlídku českého anatomicko
pathologického ústavu. Schůze o půl 4. hod. odpo
v Kateřinské ulici před českou pathologií.
Donát
Hus
Pravda
Šuster
J Schustr
Výleta
Tovačov
Praha
Žofín
Žitná ulice
Vítkov ulice
Karlín
Letná
kateřinský ulice
Sokol
taneční zábava
9
article
Nepokoje v Číně.
Nepokoje v Číně.
V Praze, 26. června.
Čína
Praha
10
article
V dolní sněmovně anglické sdělil officiálne
státní tajemník pro zahraniční záležitosti Brod
rick, že veškeré spojení s činskou vládou pře
stalo. Tedy nové potvrzení skutečného válečného
stavu. Že se situace stále horší, hlásají zprávy
jež docházejí. Tak je neodbytno rozhlédnouti s
po válečných silách obou sporných stran : spo-
jených moci a pak Činy.
Stojí pak dle zpráv londýnských k dispo
sici: Rusku tři válečné lodi, a to »Petropa-
vlovský« o nosnosti 10..960 tun, »Sisoj Veliký-
o 8800 a »Navarin« o 9476 tunách, křižáky
»Rossija«, »Burik«, »Dimitrij donský« a »Ka
nilov«, konečně dělové lodi » Bobr«, »Giljalde
a »Korjec«.
Německu: křižáky »Císařovna Augusta«
5956 tunách, »Irene« o 4330, »Gefion« o 4044.
dvojice nejnovějších křižáků »Hansa« a »Hertha
o 5539 tunách, pak dělová loď »Iltis« o 90
tunách
Francii : křižák »D'Entrecasteaux« o 798
tunách, »Jean Barl« o 4044, »Descarles«
3970 tunách, pak dělová lod »Lion« o 476
tunách.
Anglii: dvojice válečných lodl »Barfleure
a »Centurion« s nosností 10.500 tun, pancé
řové křižáky »Aurora« a »Orlando« o 560
lunách, dále dělové křižáky »Terrible« o 14.20
tunách, »Endymion« o 7350 tunách a »Piquee
o 3600 tunách, dělová loď »Algerien« o 1050
tunách, 2 ničící torpedové čluny »Whiting«
»Fame«. Při Jankcekjangu čekají křižáky »Un-
dannted« o 5600, »Hermione« a »Bonaventaree
o 4360 tunách. Celkem má Anglie v čínských
vodách daleko přes 30 lodí.
Japonsko má po ruce proti Číně několil
moderních křižáků, pak válečné koráby »Shili-
shima« s nosností 14.850 tun, »Fadshi«
12.450 a »Yaskima« o 12.300 tunách. Všecký
tyto lodi jsou u Taku.
Nepatrné lodi mají v pečilském zálivu F
kousko, Italie a Amerika; Rakousko, jak známo
jedině dělovou loď »Zentu«
Na veškerých těchto lodech je značný poče
vojska.
Burik
Dimitrij donský
nilov
Korjec
Augusta
Irene
D Entrecasteaux
Barl
Orlando
Whiting
Fame
Hermione
dolní sněmovna
Rusko
Navarino
Německo
Francie
Anglie
Una
Japonsko
Čína
Amerika
Rakousko
Zenta
Hertha
Italia
11
article
Čínské válečné loďstvo čítá asi 100 korábů
z nichž však pouze 30 má vojenskou cenu.
Obrněnce má Čína dva, a sice točitým
věžemi opatřený »Ting.Yuen« a »Laí- Yuene
První, z roku 1881, má dvojí šroub a rychlos
13.9 uzlů za hodinu; vykazuje nosnost 7430
a čítá posádku 250 mužů. Dělostřelecký ma
teriál její skládá se ze čtyř děl o 350 mm.
dále ze dvou o 150 mm., pak ze dvou 100 mm.
osmí mitrailléz atd. »Lai Yuen« spuštěn r. 1887
má dya šrouby a rychlosť 15.7 uzlů za hodinu
koráb je o 2900 tunách a čítá posádku 202
mužů; vyzbrojení jeho skládá se ze dvou dě
o 210 mm., dvou o 150 mm., tří rychlopalných
a osmi revolverových děl.
Chráněných křižáků má Čína třináct
sice: »Čao-Yong« a »Yang Uei« o 1350 tunách
dvou šroubech a rychlosti 16 uzlů na hodinu
posádka obou čítá 130 mužů, dělostřeleck
materiál tvoří 2 desítipalcová děla, 4 čtyřpal-
cová, 2 rychlopalná a 7 nových mitrailléz.
»Či-Yuen« a »Shing- Ynen« o 2300 tunách
mají dva šrouby, rychlost 18.5 uzlů za hodinu.
posádku 204 muže a dělostřelecký materiál
3 děl o 210 mm.; 2 děl šestipalcových, 18
rychfopalných a 6 mitrailléz. »Hai-Shen«, » Hai-
Čeu« a Hai-Ying« o 2950 tunách, dvou šrou-
bech, rychlosti 19.5 uzlů za hodinu, posádku
250 muzů a třech 15 mm., osmi 105 mm.
rychlopalných, šesti 37 mm. a šesti 20mm. dě-
lech. »Hai Ši« a »Hai-Tien« o 4300 tunách.
dvou šroubech, rychlosti 24 uzlů za hodinu
s posádkou 400 mužů. Vyzbrojení jejichse
skládá z 2 děl 203mm., 10 děl 120mm., 12
děl 47mm., 4 37mm. a 6 mitrailléz.
Yang Uei
ša
Čína
LaíYuen
mm
Lai Yuen
ČaoYong
HaiShen
HaiČeo
HaiYing
HaiTien
12
article
»FI-Ceng« o 2500 tunách, dvou šroubech,
rychlosti 13 uzlů za hodinu a posádce 25
mužů; dělostřelecký materiál záleží ze 2 devlt-
palcových děl, 6 šestipalcových děl a 4 mitrai-
léz. »Fi-Čing« o 1040 tunách, dvou šroubech
rychlosti 16 uzlů za hodinu, má posádku 130
mužů, vyzbrojení jako předešlý. »Nan- Shuin «
»Nan-Thing« o 2800 tunách, dvou šroubech
rychlosti 151 uzlu za hodinu a 250 mužíek
posádky, má 2 děla osmipalcová, 2 o 15 cm.
6 o 12 cm. a 8 nových mitrailléz.
Kromě toho náleží Číně jeden menší křižál
»Kiang.Ting« a šest minonosek: »Fei-Ying«
Fei-Ting«, »Hai-Šing«, »Hai-Hoa«, »Hai- Ling«
»Hai-Nji« různých velikostí.
Ostatní koráby válečného loďstva jsou staré
soustavy, ze dřeva a buď dopravní nebo parní
a plachetní lodi.
Činská vláda objednala loni u různých to-
váronských družstev a společností dvě mino-
nosky, jednu dopravní lod a několik malech
dělových lodic k obraně ústí řek. Kromě toh
vyjednávalo ministerstvo námořnictva o dodávku
šesti obrněnců o 8000 tunách. Velení n
čínských válečných lodích je ve-
skrze v rukou Evropanů; prvne
strojníci aředitelé dělostřelectv
námořního jsou rovněž výhradn
evropského půvo du.
Nana
Shuin
Ying
Fei
Ting
Evropan
Čína
NanaThing
centimetr
HaiŠing
HaiHo
HaiLinga
Hainje
13
article
Výpočtem upotřebitelného válečného loďstva
čínského není ovšem řečeno, že všechno je p
hotově proti lodím států cizích. Je však n
snadě, že v případě dalsího a většího konfliktu
bylo by čínské loďstvo dříve na místě nežli po-
sily pro loďstva státův evropských.
Nezapomínejme, že posily vypravily a vy-
pravují do Činy všecky hlavní státy evropské
Rozsah možných hrůz na dalekém východé tím
stejnoměrně vzrůstá a — rozřešení je daleko.
Po dlouhém napjetí, čekání a nejistotě ko-
nečně positivní zpráva: cizinecká vojska vtáhl
do Tjencinu. Nejdůležitější cizinecké osadě do-
stalo se tím ochrany a posily. Stavu anglickéh
admirála Seymoura, který se vydal na Peking
snad nyní dostane se podpory: tím, že část
vojska, zaměstnaného boji u Tjencina, může mu
vytáhnouti na pomoe.
Seymour
Peking
14
article
Telegramy.
Z Londýna, 26. června. (C.-B.) Noviny
přinášejí včerejší šanchajský telegram, v němi
praví se: Anglický křižák »Terrible« přibyl sem
z Taku se zprávou, že brannému sboru z 800
sikhův a 200 walliských střelců podařilo s
obnoviti spojení s americkým, ne-
meckým a ruským vojske m, jež čínsk
vojsko z askočilo předešlé dva večery o sm
angl. mil od Tiencina.
»Daily Express« oznamuje včera ze Ša
chaje: Úřadně prohlašuje se, že v Pejt ajh
a Čauchajkvanu přistály kozáck
o ddělení, jež obsadila obě místa a založil
cestu čínskému vojsku, postupujícímu z Mían
džurska na Tjencin-
Z Čifu, 25. června. (»Daily Express«.
Došla zpráva, že 7000 m. čínského vojska
přibylo nakvap z Taku do Tjencina n a po
silu tamějšího čínského vojska
boxer ů
Z Berlína, 26. června. (» Wolff«.) Dl
dnešní depeše německého konsula v Čífu ad-
mirál Seymour nachází se s vy sl a ne
20 angl. mil od Tjencina. Boxeři
čínské vojsko na něho dorážejí
Sbor, jenž mu má přispěti, vytrhl z Tjencina
24. t. m. Minulou sobotu odpoledne vrátil s
tam sbor, jenž vyprostil Taku.
Včerejší telegram kiao čauského guvernér
německého oznamuje, že dle zpráv z čínskéh
pramene pomocné“ vojsko pod a d m
rálem Seymourem dorazilo do Pe-
kingu.
Z Nového Yorku, 26. června. (C.-B.
Depeše z Čifu oznamuje: Admirál Ke m pt
dostal po japonské minonosce zprávu,ž
mezinárodní pomocný sbor po
boji, v němž evropské vojsko
utrpělo jen skrovných ztrát, při
Wolff
Seymour
Londýn
Tiencina
šo
Berlín
Nový York
Čif
Daily Express
Daily Express
15
article
byl do Tjencina, odkudž odešlo
vojsko na pomoc Sevmourovi.
Z japonského pramene proslýchá se,
že Seymour byl zajat. Cizí vy-
slanci opustili Peking pod stráží čín-
ského vojska, ale kde jsou, neví se.
Z Washingtonu, 25. června. (Morning-
post.) Pro poměry v Číně vláda usnesla se od-
volati polovici pravidelného vojska z o stro va
Kuby a pošle je na Filipiny, za vojsko
vypravené odtud d o Taku.
Kabinet usnesl se, aby president M
Kinley svolal kongres k mimo řá d né mu
za sedání a námořní tajemník Lon g poslal
tajné rozkazy loděnicím v Portsmouthu
(Virginie) a na ostrově. Mare v zátoce San-
Franciseské.
Z Hongkongu, 25. června. (Reuter.)
Makaoské vojsko je ve zbrani
Tamější guverněr poslal zbraň kanton-
ským Portugalcům, neboť tam byly vy-
věšeny výhrůžné plaká ty.
Z Paříže, 26. června. (Č.-B.) Ministn
Deleassé sdělil ve včerejší ministerské radě d-
peši šanchajského konsula ze dne 24. t. m.
večer, že v jížních krajích je klid.
V Tiencině jsou poměry dosud kri-
tické. Z Pekingu neni žádnýc
zpráv. Před Šanehajem stojí 11 vo-
jenských lodl čínskýc h.
Ze Šanchaje, 25. června. (Reuter.)
V Taku přistálo 8000 mužů evrop-
ského vojska, mezi nimi 1200 Němeů.
Proslýchá se, že Rusové byli odra
ženi 22. t. m. u Tjencina se ztrátou
120 mrtvých a 300 raněný c h.
300 střeleův a 900 mužů indické h
vojska, již přibyli z Hongkongu do Taku, vy-
pravili se na osvobození Tjencina.
Z dobrého pramene proslýchá se, ž a an-
gřická vláda ubezpečila čínskou, že ne-
pošle na pevnínu v údolí M odré řek y (Jance)
ani jediného vojáka, leda že by podporoval
činskou vládu při potlačení nepokojů.
Z Londýna, 26. června. (Č.-B.) Křižál
»Terrible« přibyl do Čir.
Seymour
Kinley
Lon
Portugalec
Deleassé
Rus
Janec
Tjencina
Peking
Washington
Čína
Kuba
Filipíny
Portsmouth
Virginie
Mar
San
Hongkong
Paříž
Šanchaj
Londýn
Reuter
16
article
Z Petrohradu, 26. června. (C.-B.) Ca
vy znamenal za statečnost, osvědčenou při
dobytí tackých tvrzí, velitele dělových lodí a ka-
nonirky »Bobra«, kapitána I. tř. Dobro-
volského, kapitána kanonýrky »Korejce«,
kapitána II. tr. Silvatova a poručíky Z-
ruževa. Děděnova a Titova řádem
sv. Jití IV. tř.; mimo to válečnou medaillí po
4 poddůstojnících každé kanonýrky a 4 m.
z vojska, jež účastnilo se útoku na tvrze. Tuto
medailli dostali také 4 m. východosibiřského
pluku střeleckého a poručík Stan ko vič,
téhož pluku, jenž účastnil se útoku na Taku,
řád sv. Jiří IV. tr.
w. Z Londýna, 26. června. Z několik
stran se oznamuje, že nové výpravě k vy-
prostění Evropanů nedostává se po
třebných dopravních prostředku
a že jednotlivé její oddily nepostup uji
ve společném souladu, nýbrž že
každý chce jíti svou cestou.
n. Z Berlína, 26. června. Příchozi
z Tjencinu vypravují, že Čiňané střilející na
evropskou osadu používají patrně no vé h
střeliva, které krátce před vypuknutím po-
vstání dodáno bylo zástupci evropských firem
v Tjencinu čínské vládě. Před několik
měsíci, když nepokoje teprve vznikaly, pohlíželo
se v Tjencinu na situaci lhostejně; také
misionáři byli klidni a přesvědčeni, že vážné
události stanou se ve vnitřku země, ale nikd
nepomvslil na útoky proti evropským osadám.
Korejec
Silvatův
Z ružev
Děděnův
Titův
svatý . jití
Stan
svatý . Jiří
Evropan
Čiňaný
Petrohrad
Londýn
Berlín
17
article
Jediný člověk v Tjencinu, který jevil rozechvění
a nervosnost, byl americký konsul
který, potvrdí-li se z Tjencinu došlé zprávy.
byl první obětí událostí v Číně.
Z Londýna, 26. června. Čínský prefsk
v Šanchaji prohlásil tamějším konsulům, že s
mýlil, když jim sděloval, že vyslanectva v P -
kingu byla dne 20. t. m. bez pohromy, nebot
spletl si datum toto se dnem 16. června. »Daily
Telegraph« nazývá opravu tuto o sudno u
mysií, že právě podezřelá jednomyslnost
se kterou ujišťují na čínské straně, že vysla-
nectva v Pekingu jsou neporušena, jest důvodem
k nejhorším obavám.
Z Berlína, 26. června. (Zvl. tlg. »Nár.
Listů«.) Ve zdejších kruzích, obeznámených
s poměry v Číně, nevěří se přes pessimistické
zprávy, docházející z Londýna, v možnost,ž
v Pekingu nastala již katastrofa. Ujišťuj
se zejmena, že vyhladovění. vyslanecte
jest věcí nesnadnou, protože v ulici,
které se nalezají, jsou dvě skladiště ev-
ropských obchodníků, jež zásobena
jsou hojně, zejmena uzenářským zbožím a kon-
servami, které pro vyslanectva vystačí n
delší dobu. Otázkou však jest, jak vyživilo b
se 2000 vojáků admirála Seymoura, do-
stali-li se do Pekingu. Znepokující okolností jest,
že ani z vyslanectev, ani od admirála Seymoura
nepřišli poslové k moři.
Seymour
Čína
Londýn
Peking
Berlín
Daily Telegraph
Pking
18
article
Vyslání Evropana bylo by ovšem bezvýsled-
ným, protože sotva podařilo by se mu projií
územím mezi Pekingem a Tjencinem, hemžícím
se povstalci a čínským vojskem. Čínského posla
vyslati, jak se ve zmíněných kruzích ujišťuje,
nebylo možno, protože veškeré čínské služeb
nietvo vyslanectev, při vzniku nepokojů bez-
pochyby prehl o, následkem čehož by vyslan
neměli s čínským obyvatelstvem žádných styků
Domněnka tato potvrzuje se tím, že také př
povstání v Yangčekiangu čínské služebnictv
den před útokem na domy Evropanů z nich
prchlo.
Z Paříže, 26. června. (C.-B.) Zdejs
čínský vyslanec sdělil ministru zahraničních zá
ležitostí Deleass éovi, že mu dnes vice-
král v Junnanu telegraficky oznámil, že fran
couzský konsul Frangois opustil dne 24
t. m. se svými lidmi, provázen stráží, Junnanu
a odebral se do Tonkingu a že bezpochyby b
obtíží dostal se přes hranice.
Z Jokohamy, 26. června. (C.-B.) Časo-
pisv žádají, by se do Číny vyslalo tolik vojska.
by zjednalo se spojení mezi Takem a Pekingem.
Z Washingtonu, 26. června. (C. - B.
Z Manily odeházi 300 vojínů do Taku. Dělov
lodici »Princtom« nařízeno, by odplula do Sva-
tomu, Fuču, Aneye a pak do Šanghaje a mezi
místy těmito zřídila telegrafní spojení.
Z New Yorku, 26. června. (C.-B)
Telegram admirála Kempťfa z Taku ozna-
muje, že Evropanům v Tjencinu ku pomoci
vyslané vojsko do Tjencinu včera přibylo a že
vojsko admirála Seymoura nalezá se 10 mil o
Tjencinu a obkličeno jest nepřítelem
Evropan
Frangois
Kempťf
Seymour
Peking
Paříž
Jokohama
Čína
Washington
Šanghaj
New York
19
article
Válka jihoafrická.
V Praze. 26. června.
Válka jihoafrická.
V Praze. 26. června.
Je všeobecným a na sradě úsudek, že nyní
kdy zahraniční situaci anglickou ovládá Čína
přáli by si v Londýně brzkého konce války.
Týdenní příměří, mlčky uzavřené mezí Robertsem
a Bothou, je toho dokladem. O jednání s presi-
dentem Krügerem a jeho zamítavému chování
stala se na těchto místech již dříve zmínka.
V úvodní stati »Timesů« bylo řečeno: »Lordu
Robertsovi je asi možno, by ve své zbrojniei
v Pretorii pomocí paní Krügerové (manželk
presidenta Krügera zůstala v Pretorii i potom.
když města toho zmocnili se Angličané. Red.).
které by mohl použíti jako nového argument
ad hominem, připravil nám hodně brzy zvláštní
překvapení, ačkoli ovšem v tomto okamžiku není
naděje na možnost brzkého vzdání se«. Krátký
smysl tohoto spleteného proroctví je ten, že má
býti paní Krůgerové použito k nátlaku, by se
president Krüger stal povolným.
Z narážky »Timesů« je však zároveň zřejmo,
že Angličané ještě mají dosti daleko tam, kam
chtějí dospěti. Že jsou rozlícení, dlužno souditi
z jejich nadávek, obsažených v officiálním
orgánu anglického důstojnictva, kde president
Steijn a jeho vojsko nazýváni jsou morovou
bandou.
Roberts
Botha
Krüger
Pretorius
Angličan
Krůgerová
Steijn
Praha
Čína
Londýn
Timesy
20
article
Mnohem horší věci dostávají se na světlo
od samých anglických vojáků. Dle jejich vy-
pravování bylo jim zakázáno Bury pardonovati.
nařízeno pak postřileti všechny, kterí padnou
v zajetl.
Na východě státu oranžského pořádají An-
gličané dobytčí trhy, na kterých se prodává
konfiskovaný dobytek burský. To znamená, že
Angličané pobrali Burům tolik dobytka, kolik
mohli a dovedli, nikoli jen tolik, kolik ho po-
třebovali ku svému stravování.
Tisk, který nestojí na straně anglické, cha-
rakterisuje takověto válečné prostředky jako ne-
dovolené. Zodpovědnost za ně padá na hlavy
vůdců, je však otázkou, bude-li kdy od nieh
požadována a kým.
Novější zprávy zaznamenávají drobné třeba,
ale přece neúspěchy Burů. Nyní jsou pochopi-
telny: bojujících Burů je už velmi málo. Dř-
vější jich porážky vysvětlují se tím, že bur-
skými generály stali se mužové, kteří byli do-
brými lidovými řečníky, ale nikoli vojáky a že
tito generálové měli pod svým velením více
mužstva, než dovedli vojensky ovládnouti.
Angličan
Bur
Dř
21
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Londýna, 26. června. (C.-B.) Násle
kem přerušeni telegrafu obdrželo ministerstvo
vojenství úřadní zprávu o zajetí 5
vozů anglického zásobního sboru
150 muži burského vojska u Heilbronu teprv
dnešního dne. Generál Roberta oznamuje.
že sbor tento byl obklíčen.
Velící důstojník poslal pro posilu do Vred-
fortu, která byla neprodleně vyslána, avšak o-
ražena byla silnějším nepřítelem. Lord Roberta
dále potvrzuje, že deibyshirský pluk byl pře-
paden. Angličané měli 35 mrtvých
a 111 raněných. Ostatní mužstvo
bylo zaja to.
Z Kapského Města, 26. června. (C. -B.)
Reuterova kancelář sděluje: Velitel Dewetí
počíná si velmi statně. v sobotu zaskočil přední
stráže Kanaďanů na trati z Kronstadtu do He
ningspruitu a napadl ohražený tábor shropshi
ského pluku a kanadského oddělení, zaskoči
vojenský vlak a vytrhal před ním a za ním
kolejnice.
Osvobození zajatci z Waterfallu přispěli
vlaku ku pomoci a z Kronštatu došly rovněž
Burové po několikahodinném boji ustoupili
Angličané měli 4 mrtvé, mezi nimi jednoho dů-
stopníka, a 17 raněných.
posily.
Robert
Angličan
Reuterův
Burová
Londýn
Heilbron
Vred
Kronstadt
He ningspruit
22
article
Telefonické zprávy,Nár. Listů.“
Telefonické zprávy,Nár. Listů.“
Z voličské schůze slovinské.
Z Vídně, 26. června. Slovinští po
slanci Berks a Žičkar konali společnou
sehůzi voličskou s poslanci drem.
Dečkem a Serncem v Žalci.
Ryt. Berks vyložil situaci, jak se vy-
tvořila ve státě od okamžiku, kdy hrabě
Clary zrušil jazvkové výnosya
prohlásil pak, že dokud Rezek je mi-
nistrem, není situace Slovanů rakouských
beznadějna. Na poslance říšské vznesl zá-
mečnický mistr Rebek z Celje žádost, aby
postupovali radikálněji a vzali
si příklad z českých obstruk
čníkův. Jemu odpověděl posl. Žičkar
Vyložil stanovisko klubu slovinsko-chorvat-
ského, který podle slov řečníkových ze
všech sil snažil se přiměti pravici, by nale-
hala na vládu, by tato odvolala
tajné výnosy proti Čechům; ona
však ze strachu před levičáky
toho neučinila. Slovinci prý nemohou
provozovati současně obstrukci a v tyz
čas předkládati požadavky. V témž smyslu
odpověděl také posl. Ber ks.
doktor
Ryt
Berks
Claro
Rebeka
Čecho
Slovinec
Vídeň
Celje
23
article
Jubileum hr. Welsersheima.
Z Vídně, 26. června. Ministr země-
brany hr. Zeno Welsersheim slaví dnes ju-
bileum dvacetileté své působnosti jako člen
vlády. Dne 26. června r. 1880 byl jmenován
správcem svého ressortu v kabinetě Taaffově.
V úřadě tom zůstal bez přestávky, přeži
ministerstva Taaffovo, Windisehgrätzovo, Kiel-
manseggovo, Badenovo. Gautschovo, Thu-
novo, Clarovo, Wittkovo a je nyní v kab-
netu Körbrově. Postavení jeho bylo ve všech
těchto vládách zvláštní. Nepokládán vlastně
členem určitého kabinetu, nýbrž jakýmsi de-
legátem a zástupcem společné vojenské
správy v každém cislajtánském ministerstvu.
Bylo by stačilo, kdyby se den jeho jubilea
prostě byl konstatoval a připomenul. Vláda
nepřestala na tom. Dávajíc ve »Fremden-
blattu« velebiti dvacetiletou jeho působnost,
připomíná zejmena rozhodnost, se
kterou se zasazoval o německou řeč
armádní a způsob, jakým ji mo-
tivov al. Vvslovil se jednou, že ji hájí
»nikoli se stanoviska národa privilegovaného,
nýbrž jako historicky vytvořeného, nepostrá-
datelného a nenahraditelného jazyka obco-
vacího.« V nynější chvíli, ve které Němci
vystupují s požadavkem státní němčiny, tato
reminiscence může vzpomenutý postulát jen
posíliti.
Welsersheim
Taaffův
Windisehgrätzův
Badenův
Gautschův
Tha
Clarův
Wittkův
Němec
Vídeň
Kiel
24
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 26. června. (C.-B.) Za před-
sednictví ministra financí sjeli se včera do
Vídně na vládní pozvání chefové všech auto-
nomních zemských správ na konferenci o za-
vedení zemské přirážky k dani
z kořalky. Z Čech přijeli zemský mar-
šálek kn. Jiří Lobkovic a přísedící zem-
ského výboru dr. Herold a dr. Urban;
z Moravy zemský hejtman hr. Vetter
z Lilie s přísedícím zem. výboru Fuxem;
ze Slezska zem. hejtman hr. Larisch.
Ministr Böh m-B awerk vítal shromá-
žděné, děkuje za hojné obeslání konference,
z čehož vyvozuje dobrou vůli k odstranění
nesnází a překážek podniknuté akce, jež má-
míti pro hospodářství jednotlivých království
a zemí blahodárný význam. Vláda přála akci
té již dříve. Ač hlavní její péče věnována je
státním financím, přece prý vždy uznávala,
že hospodářství jednotlivých království a
zemi je důležitým činitelem v rámci veřej-
ného hospodářství a správy a že celek může
uspokojovati jen, jsou-li jednotlivé veledůle-
žité části zdrávy a možny. Proto nerozpa-
koval se a užil programu svého předchůdce,
aby zavedením všeobecné stejné zemské při-
rážky k státní kořaleční dani otevřel se do-
sud vyhražený důležitý pramen příjmů také
zemským financím. Základní myšlenka tohoto
programu byla přijata na loňské konferenci
se zásadním souhlasem, ale s některými vý-
hradami. Dle projevených tehdy přání mi-
nistr hned, jak nastoupil svůj úřad, dal vy-
pracovati příslušnou vládní předlohu pro
sněmy a rozeslal ji zemským výborům, aby
o ní podaly svá dobrozdání. Pro spletitost
věci a také zájmů akce na první ráz se ne-
povedla.
Některé zemské výbory chovaly se od-
mítavě, jiné pronesly různé obavy a přání.
Lobkovic
doktor
Herold
Urban
Vetter
Larisch
Böh
Vídeň
Čechy
Morava
Fux
25
article
Ministr snažil se obavy odstraniti slohovými.
změnami předlohy, nebo vyrovnati skutečné
difference. Kde se křižovaly zájmy jedno-
tlivých království a zemí, tam arci nemohl
věc změniti, ani písemně ji vyřizovati.
Stane-li se pokus, aby se důležitá ona věc
v době co možná krátké provedla, bude
třeba, aby se chefové autonomních správ
zemských ještě jednou sami sešli. Podnět
ten došel povšimnutí a proto troufá, že i tato
konference skončí v úplné svornosti, podaří
se vzájemnou ochotou difference po dobrém
odstranit a zjedná se operát, jenž bude
schválen všemi sněmy ku prospěchu všech
království a zemí.
S jedné strany vysloveno přání, by akce
ta podnikla se cestou říšského zákonodárství.
Mohlo by se tak státi, ale kdo si přeje
rychlého a bezprostředního výsledku, uzná,
že bude lépe, vyřídí-li věc zemské sněmy.
Ministerský místotajemník Joas podal
potom zprávu o příslušné vládní předloze a
vytkl postavení jednotlivých zemských vý-
borů. Podstatným předmětem neshod byl
klíč k rozdělení čistého výnosu, rozpočtěného
na 19.3 mill. K z přirážky 20 h z 1 litru
lihu. Základem rozvrhu byla spotřeba, avšak
Štyrsko, Korutany a Krajina bývaly by měly
u porovnání s tamní dosavadní zemskou
přirážkou škodu, úhrnem asi 860.000 K.
Tyto země opřely se teda rozvrhu, ale zá-
roveň navrhly, jakým způsobem by se měla
věc zařídit, aby také tyto země mohly za-
mýšlenou akci schváliti.
Zemský výbor korutanský soudí, ze
zemím, jež vybírají samostatně zemské při-
rážky kořaleční, mohl by se výnos ten hned
přikázati a zbytek rozděliti dle klíče na
všecky země. Žemský výbor štvrský a kra-
jinský jsou pro vyvazení dosavadní zemské
přirážky zvýšením přirážkové výměry o 4 kr.
Krajina
Korutany
Joas
mill
26
article
Avšak ministerstvo financí prohlásilo jiz-
výslovně, že ze státně finančních příčin nelze
svoliti k větší přirážce, než jest obsažena
ve vládní předloze. V druhé řadě předložilv.
oba jmenované zemské výbory prostřednický
návrh, aby zemím, jež by z rozdělení měly
škodu, jejich podíly zvýšily se o sumu vy-
plývající škody a podíly ostatních zemí zten-
čily se o toto praecipuum.
Referent rozbíral potom dle přehledných
tabulek, vypracovaných ministerstvem financí,
jednotlivé návrhy.
V následující vícehodinné debatě uznána
zamýšlená vládní akce za vhodný krok
k nutné nápravě zemských financí. Zástupci
Štyrska, Korutan a Krajiny nechtěli upustiti
od náhrady škody a s druhé strany činěny
různé námitky proti podaným návrhům. Po-
ukazováno k tomu, že jednotlivé země dle
zemského zřízení sotva by byly oprávněny
povoliti praecipuum pro jiné země z výnosu
přirážky, o níž se mají usnésti. Některé sněmy
by k tomu nijak nesvolily.
Krajina
Štyrsko
Korutany
27
article
Zemský hejtman bukovinský Lupul
myslí, že by tak poměrně malá suma mohla
se dáti ze státních prostředků.
S jedné strany pravilo se, že praktický
následek zavedení praecipua byl by ten, že
jmenované tři země dostaly by privilegované
postavení před druhými, neboť konsumenti
v oněch zemích platili by méně než teď, ale
země dostávala by tolik jako dosud. Vše-
obecně projeveno přaní, by se pro poměrnou
maličkost 860.000 K nemařila akce, jíž se
má dostati hospodářství království a zemí
úhrnem 19 mill. K a proto vláda požádána,
by na každý způsob předložila sněmům ve
příštím zasedání svou předlohu.
Čeští zástupci kn. Lobkovic a dr.
Urban navrhli umožniti zákon tím způso-
bem, aby zemím, jež vybírají přirážku z pro-
deje kořalky, ponechala se tato přirážka
v skrovnější míře i s podílem ze státní při-
Haličský maršálek hr. Badeni s tím
souhlasil, vyslovil však přání, by země, jež
neutrpí škody, na každý způsob sřekly se
dosavadní své kořaleční přirážky.
rážkv
Lobkovic
doktor
Urban
Baden