Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

27. června 1900.

Číslo 175.

spolupracovníků ma jlei pana Uspenského, se- staviti slovanský archaeologický spolek, jenž by zabíral celé Bulharsko, bez ohledu na jeho nynějs hranice politické, a soustředil veškeré odborné síly slovanské, pracující v tomto směru, a je plná naděje, že spolek tento brzy bude uvoden ve skutek. Od doby té pracuji pro „HIastcria Pcr aper TTyra Bs Ko CraToort“. Ještě za svého vychování v Čechách o- kojen jsem byl myšlenkou slovanskou; ona mne živila i v novém působišti mém na půdě slo- vanské. A když jsem dosáhl i svého ideálu státi se spolupracovníkem ve vědeekém sdru- žení slovanském, nemohla se ve mně připraviti půda pro zlobu, způsobití konkurenci ruskému vědeckému podniku v Makedonii, o němž jsem se vlastně teprve davěděl z Vašeho časopisu, a to tím méně, že, jak »Caanavcriil Bhrrne dokládá, jde o nebezpeči ztráty rakou- ského vlivu v Makedonii, tedy o věc čistě politickou. Každý i psychologický jev musl míti svou příčinu: možno-li se domýšleti, aby člověk, jejž rakouské poměry vyhnaly za hranici vlasti do náruče slovanské, jenž od Ra- kouska ničeho očekávati nemůže a neočekává, jenž čte každý den v novinách o utrpeních, která officiálné Rakousko připravuje jeho vlasti a rodnému jazyku, propůjčil se témuž Rakousku za denuncianta věci slovanské? Ostatně by byl podobný krok ode mne i jalovým; pokud znám zdejší poměry, mohu říci, že žádná rakouská neslovanská expedice do slovanských zemí bal- kánských nemůže konkurovati s expedici ruskou, tím méně, vyskytujíli se v ní jmena Miljukov, Kondakov a Lavrov, z nichž prvý, kterého jsem osobně poznal, se již dřive dodělal v Makedoni velkých vědeckých úspěchů.

Jsem proto nucen veřejně označiti onen »nejspolehlivější pramen«, z něhož čerpal »Ca. BĚr«, jako bídného lháře a in- trikanta, jemuž čest bližního jest věcí ni cotnou. Má snad býti tento podlý výpad proti mně pomstou z Vidně, že jsem byl přl- činou, že prvý ruský podnik v Bulharsku se dodělal mnohem věršího úspěchu, než obě drahé expedice vídeňské? Intrika tato, ač na- plnila mne hořkostí, přejde brzy v místa, kam náleží, aniž doufám bude s to zničiti pro mne cenné i přátelské svazky s některými ruskými učenci, kteři mne znají dobře, než aby se i jen domýšleti mohli do mne podobné podlosti, na- strojené proti společnému našemu interessu. Slovanský duch i ve vědě bleskurychle si klest nové dráhy, na něž dosud zvláště Němcisi myslili míti privilej, a žádná intrika nedovede již zastaviti jej v jeho běhu i na cestě ku vzá- jemnému se sporozumění národů slovanských na poli vědeckém. Odhazuje tímto veškerý hnus a podlost n mne vrženou zpět onomu »nejspolehlivějšímu pramenu«, zůstávám v hluboké úctě Vám oddaný K. V. Škorpil. Varn a, 7./20. června 1900. Douška. Podobnou odpověď prostřed- nictvím p. Uspenského, ředitele arch. ruského institutu v Cařihradě, zasílám redakci »Caanancrií Birk«.

Selské bouře v Bulharsku. Sofjský dopisovatel »Poccin« oznamuje Po krvavé srážce trstenické mezi sedlákya vojskem byl uvalen stav obležení na celý ruščucký kraj a čtyři kraje sousední a zatčení sedláci dodáni vojenskému soudu. Avšak soudním vyšetřením se ukázalo, že v zpouru trste- nickou nezavinili tak sedláci, jako policie. Vyjasnilo se také, že policie a vojsko samy nejdřív začaly strileti do sedláků, kteři stříleli jen k vůli sebeobraně. Následkem tako- vého obratu věci ruščucký divisionář navrhl ministru vojenství Paprikovu, aby vy šetro- vání bylo zastaveno a tím za- maskována blamáž politické správy bulharské. Dopisovatel píše dále, že o zrušení desátkn prozatím nemůže býti řeči, protože by vláda neměla žádného pramene důchodů. Naděje n úrodu jsou dobré a bude-li dobrá úroda, pomine finančni tíseň knižectvi.

Obsazení oasy tuatské. V rozpočtové komisi francouzské sněmovny poslanců odůvodňovali včera předseda minister- stva Waldeck-Rousseau, ministr vo- jenství generál André a ministr financí Caillaux požadavek dodatečného úvěru na obsazení oasy tuatské, při kteréž příležitosti vylíčili průběh celé otázky této, z níž povstala pak i otázka marocká. Waldeck- Rous- seau pravil, že nárok Francie na obsazen Tuatu spočívá na právu, proti němuž nečinily státy námitky a poukazoval zároveň na důle žitost oasy této pro spojení se západo-africkým osadami Francie. Vojenské zakročení v Jurharu jež zavinilo znepokojení v Maroku a dovoláván se pomoci evropských států, vojenské operace nutně vyžadovaly. Waldeck- Roussenu podotk při tom, že marocká vláda ukázala se býti roz- umnou a že dne 23. června došla telegrafická zpráva, že veškeré nebezpečí aklnálních zá- pletek s Marokem již minulo a že obsazení tuatské oasy jest zabezpečeno. Ztráty lidských životů při výpravě jsou skrovné, za to však hmotné výlohy značné. Urychliti se musí ze- jmena předběžné práce pro stavbu dráhy, která stavěti se bude z Biskry do Uargly; dále ne- povede, neboť by se nevyplácela. Nová dráh spojí Tuat s Alžírskem. Příště nebude, nepočt- taje v to dráhu, vyžadovati nově okupované území přes 2 milliony franků ročně.

V Madridě rozhodla se vláda postupora proti opposici způsobem nejbezoh lednějším Prvním jejím činem ve směru tom bylo námi již oznámené prohlášení výminečného stavu v celé provineii madridské, kterýž krok odůvod ňuje »Úřadní liste tím, že vláda použila všech prostředků, by nemusila sáhnouti k nejkrajněj ším opatřením. Avšak stejnou měrou, jak zvy šovala se rozvaha její, přibývalo i smělosti ji- stých živlů, které vykládaly úcfu, již měla vláda před konstitučními svobodami, jako důkaz slabosti. Odůvodnění končí pak ujištěním, že vláda s ohledem na nynější sociální rozhára- nost neopomene prověsti své povinnosti, ježjí ukládají dnešní mimořádné poměrv. Jak známo, provádějí vládě tuhou obstrukci zejmena madridští obchodnici, kteří domáhají se četných reform a odepřeli platiti daně s pro- hlášením, že zavrou všichni své obchody, bu- dou-li se daně na nich vymáhati exekucí. Ob- chodníci vyslali, jak jsme sdělili, v záležitosti své také doputaci ku královně vladařce a žá- dali ji, by reformy, když nelze jich provésti s vládou nynější, provedía vláda jiná. Vláda odpověděla na přání deputace ob- chodníků tím, že rozpustila spolek obchodník »Union Mereantil« a jeho místnosti zapečetil a že stíhá soudně tři obehodníky. Mahona, Zu- ritu a Maliranu, kteří obviněni jsou, že jako členové deputace při podávání pamětního spisu královně-vladařce dopustili se urážky Veličen- stva. Všichni tři byli zatčeni, ale po výslechu opět prupuštěni na svobodu.

Ministerstvo chystá prý se rozpustiti ještě druhý spolek madridských obehodníků »Cireulo Industriale, proto že prý poskytl pohostinství členům rozpuštěné »Union Mercantile. Jelikož vládní orgány placení daně vymá- hají důrazně cestou exeknění, jsou krámy madridských obchodníků většinou zavřeny. Exe- kutoři vnikají však přes to do nich za asistence policie a zabavují v nich zboží. Sutuace jes následkem toho v Madridě velice vážná. Zdá se, že dosavadní vláda zakročí bez ohlednů taká proti tisku a nepohodlné jí listy potlačí. Vyhlédnuty prý má časopisy »Liberal- a »Pais«. Censura provádí se velice přísně a potla čením hrozí se všem listům, jež nejsou vlád příznivy. Telegrafní úřad všechny depeše, ktere rozepisují se o dnešních poměrech v Madridě. nemilosrdně potlačuje. Veškerá opatření tato způsobila v hlavním městě Španělska mocné vzrušení, jež jevilose zejmána v mocných proudech, jež procházely demonstrativně ulicemi města. Že by však byla s to, aby zažehnala zmatky a krisi v Madridě. dlužno právem pochýbovali, naopak zdá se, že spočtené beztoho již dny dosavadního mini- sterstva ještě zkrátl. Turecko. Z Cařihradu se oznamuje, “ že ústřední ko mitět turecké liberální strany zaslal vyslancůn cizích vlád cirkulář, ve kterém vyličují se po měry v říši turecké nesnesitelnými. Komitét žádá v něm, by provedly se reformy, jejiehz nutnost i Evropa uznala. Jestliže Evropa vy zvání tohoto si nevšimne, praví se ve spře liberálního komifétu, sáhnou liberálové k svě pomoc

Sňatek rakouského následníka trünu. Jak jsme již včera byli oznámili, stanoven sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d'Este s hraběnkou Chotkovou na neděli dne 1. čer- venco. Zpráva tato dnes úřadně se potvrzuje. Oddavkám, jež konány budou zmíněného dne ráno v kapli zámku zákupského, bude př- tomen jen nejužší kruh příbuzných arcivévodo- vých. Císař při nich nebude. Před svaibou bude hraběnka Chotkova povýšena do stavu knížeciho. Dle »N. Wr. Tagblattu« oddá snoubenee arcibiskup pražský bar. Skrbenský. Svědkem ženichovým bude jeho dvorní hofmistr, svědkem nevěstiným bratr její hr. Wolfzang Chotek. Do Zákup odjela včera z Vídně matka arei- vévodova, arcivévodkyně Marie Terezie se svými dvěma dcerami. Text přísežného prohlášení Františka Fe dinanda je německý a maďarský a stejný pro obě poloviny ríše. Uznává se v něm výslovně rovnocenné a rovnoprávné postavení jejich Sňatek bude bezpochyby úřadně oznámen též v přištím zasedání říšské rady. Průběh ceremonie, která konati se bud na dvorním hradě vídeňském zejtra, bude tento Cisař vyzve shromážděné arcivévody, kar- dinála-arcibiskupa dra. Grusehu, ministry a tajně rady, by byli svědky přísahy. Na to přečte před trůnem ministr zahraničných záležitostí hr. Golu chowski listiny, které podá jemu státní notář. Arcivěvoda pak odebere se po tom pře krucifix, položí dva prsty na evangelium, kter v rukou držeti bude kardinál Gruscha a přečt hlasitě přísežní formuli, podepíše ji i dotyčné prohlášení, načež státní sekretář otiskne na listiny pečeť arcivévodovu.

Zámek v Zákupech, v jehož kapli m se slaviti sňatek arciknížete Františka Ferdi nanda s hr. Žofií Chotkovou, leží nedaleko České Lipy. Zákupy náležely roďu Lobkoviců, posled- ním potomkům vévodského rodu sasko-lanen bur- ského, choti hr. Jana Gastona z Medici, pal falekraběti z Neubuchu, jednomu vévodovi bavor- skému, vévodovi Karlu II. z Pfalz- Zweibrücku princi z Waldeku, králi Maxmilianu Josefu ba- vorskému, velkovévodovi Ferdinandu III. toskán- skému, a od r. 1824 byly majetkem rakouskýeh vladatů. Syn císaře Napoleona I. zván byl ve vodou zákupským, ač nikdy nevkročil do sin zámku tohoto. Veliký zámek zákupský obsahuje 200 komna a obklopen jest krásným stinným parkem. Ve zvýšeném přízemku přebývá nyní areivévodkyně Marie Terezie. Z vyšších pater otevírá se roz- košný pohled na město a okolní pohoří. Histo- ricky důležitou jest bývalá kulečniková komnata krále Ferdinanda, v niž dne 8. července 1876 konala se schůzka cara Alexandra II. s cisafem Františkem Josefem. Sál audienění, jehož ná- řadí je asi 300 let staré, vyzdoben jest cen- nými malbami nástěnnými a nástropními. Zámek konopíštský, kde nejčastěji prodlévá arcikníže František Ferdinand, leží ve středu Čech u Benešova. Arcikniže František Ferdinand koupil Konopiště od prince Františka z Lobkovic. Starodávné, nepodajné sídlo pánů z Rožm- berka, bylo později sídlem Albrechta z Vald- stýna, po té přešlo v držení vymřelého ny rodu hrabat z Vrtby, a posléze stalo se ma- jotkem knížat Lobkovickýeh. V komnatách zá- meckých nalezají se drahocenné sbírky přírodo- pisné, zejmena z oboru loveckého a bohat zbrojnice. Uvádíme došlé ještě telegramy Z Vídně, 26. června. Když před rokem arcivévoda František Ferdinand d'Este sděli císaři svůj úmysl, pojati Žofi hr. Chotkovu z

Španělsko. choť, dostalo se mu v odpověď, že nebude se činiti splněni toho přání žádných překážek, jak- mile bude vyhověno právním předpisům. Ob- tíže ukázaly se větší, než se myslilo a jejich odklízení trvalo celý rok. Vzati na potaz znal- cové obou polovin říše. Prohlásili, že prot ženitbě následníka trůnu není zákonných závad a že jeho nároky na trůn každým církevně provedeným sňatkem manželským budou ne- dotčeny. O to jednalo se v řadé první. Teprv v řadě druhé budou práva jeho manželky dětí. Dle pragmatické sankce, která je pragma tickým státním zákonem v této věcí, není žádné mesalliance, žádného sňatku s osobou nerovno- cennou a žádné instituce sňatku morganatického Talo magna charta nebyla kamenem úrazu nýbrž rodinný řád habsburský. Lze předpokládati, že od arcivévody žádal se více než pouhé šetření tohoto statutu: závazný slib, že nastupuje trůn, nezmění ho ze svě právomoci na prospěch svých potomků. Vyřizení záležitosti po této stránce usnadněno podstatným prohlášením arcivévody, že pojimaje za chot hraběnku Chotkovu, chce sobě založiti toliko tichý rodinný krb a že jeho nevěsta je prosla všech ambicí a nechee býti, leč ženou svého muže. Následkem toho že mu není těžkou přs saha, že nikdy rodinný řád nezmění. Připomináme, že záruky, které arcivévod dává, dává dobrovolně, v zájmu pokojného spol- žití se svým nejbližším příbuzenstvem. Resignace, ke které se odhodlal, bude respektována v obou polovinách říše, ač legální nezbytnosti pro ni ne- stává. Renunciaeí, jakou z pravidla skládaji arcivévodkyně, nelze ji nazvati a také analogie s ni je velmi daleka.

Potíže, jež bylo překonati, nelze však hle- dali ani ve vyřízení nesporných práv arcivévodo- vých vůbec, ani v úpravě postavení manželky a dětí, nýbrž hlavně v požadaveích, kleré činěny byly se strany uherské a to beze vší podstaty. Je-li pravda, eo Maďaři sami doznávají, že ne- může býti pochybnosti o tom, že kdo je opráv- něným dědicem v Cislajtanii, oje zároveň též králem uherským, je-li pravda, že každá legi- timní choť dědice trůnu cislajtánského, t. j. clr- kevně oddaná, je královnou uherskou a je-l konečně pravda, že vzdává-li se arcivévoda o vlastní újmě práva změniti rodinný řád, mohou Maďaři zřeknutí to přijati jako fait aceompli, pak věru není příčiny, proč vtěluje se do uherských zákonů přísaha, kterou následník ve čtvrtek na dvorním hradé složí. Neboť má-li inarticulace tato vůbec vážný důvod a meritorní smysl a nehoví-li se tu pouze hrabětem Goluchowskim, ministrem císařského domu, specifickému stanovisku, nikoli uherskému, ale maďarskému, na které se přistupuje také um, že přísaha bude složena pouze německy a maďar- sky, pak bylo by přirozeno, by zákonný akt ten st se v Uhrách před ženitbou a nikoli po ní, poně- vadž dokonce nejsou vylončeny svízele a roz- pakyex post. Posl. František K ošut byl dů- slednějším a logičtějším než ministr- president Koloman Szel! dovozuje-li, že se uherského stanoviska nebylo třeba inartieulace, poněvad v uherské ústavě nižádné resignace dědice trůnu jmenem jeho choti a jeho dědiců se nežádá.

Vážní a prozíraví politikové zdejší zde nejsou prosti obavy, že veřejná diskusse o sňatku arci- vévodově nebude docela zastavena, nýbrž že tento dostane se ještě na přestres, který by každém případě sám sehou byl nemilým a trapný m. Zdejší německé kruhy jsou ochotny přísu- zovati politický dosah ve smyslu Čechům při- znivém faktu, že dcera hr. Bohuslava Chotk stane se osobou dědici trůnu nejbližší. Jakkoli nezapomínáme, že kdyby nebylo ani mimořád- ného postavení, které bude čtvrteční přísahou budoucího jejího chotě hraběnce Žofii Chotkově vyhraženo, rakouské panovnice nezasahují do aktivních záležitostí, přece na druhé straně jsme přesvědčeni, že hr. Žofie Chotkova, nechat jako kněžna, nechať jako družka následníka na trůnu českém, vnitrorakouském a uherském zachová si z tradie svého nezapomenutelného otee, který sám navzájem rád se dovolával opět svého otce, nejvyššího purkrabí v království českém, lásku k zemi, jejížto lesk a vážnost obnoviti a ve které rovné právo obou národů zákonem domácím upraviti bylo jeho — žel — tak záhy a nejnemilosrdněji zklamanou nadějí Jsou tomu dva roky, co byla císařem při- jata deputace městské rady královské Prahy se starostou drem. Podlipným v čele. Přišl žádat, aby člen císařského rodu se ubytoval na slavném hradě pražském. V odpovědi česky pro- nesené bylo slíbeno, že tato prosba bude splněna. Nyní naskytuje se k tomu příležitost. Kdyby dr. Körber měl resolutnost. hr.

Taaffa, vstoupil by před panovníka s návrhem, aby arcivěvoda František Ferdi- nand d'Este dlel po svém sňatku pravidelně v Praze a tak upevnily se styky národa českého s dynastií. Rozumí-li nynější chef vlády zájmům dynastie a svým vlastním úkolům, mezi nimiz upokojení českého národa je předním, musí být na místech nejvyšších přímluvčím, aby právě teď přípověď daná zástupeům královského hlav- ního města Prahy stala se skutkem a zároven znamením počinu jiné politiky, než byla, kterou zatlačen byl národ český do nynější posice. Z Vídně, 26. června. Policejní korr- spondence oznamuje, že sňatek arcivévodův konati se bude 4. neb 5. července. Bezpochyby je se zprávou tou spojen úmysl, pozornost o sňatku odvrátiti. Domnfváme se důvodně, z tento bude určitě v neděli časn Z Vídně, 26. června. (C.-B.) Ku složení přísahy arcivévody Františka Ferdinanda dosta vili se již dnes odpoledne: arcivévoda Ferdi- nand, velkovévoda toskánský, arcivévoda Pet Ferdinand a arcivévoda Joset. Z Vídně, 26. června. Titul, kterého n bude hr. Žofie Chotkov a, se na příslušnýeh místech co nejpečlivěji tají. Dodává se však že ho nabýti může teprve po vykonaném sňatk. Dnes tvrdí se, že jejím predikátem bude: » Ch arciknížete Ferdinanda d'Este po levé ruce Navrženy prý byly predikáty tři: »Kněžna Z kupská«, »kněžna Konopištská«, »kněžna H henburgská«, a to pro ni a její potomky. O úmyslu uděliti jí knížectví konopišťské bylo prý upuštěno, ježto se na určitých místech setka s odporem.

Denní zprávy. — Česká a německá humanita. »Prager Tagblatt« dnes velice se durdí nad nehumánním prý jednáním správy mladoboleslavské nemoe- nice, která prý přípis zaslaný jí v záložitosti trpící rodiny a ve věci velmi nalehavé, vrátila nevyřízený jedině proto, že opatřen byl něme- ekou adresou. Je prý smutné, že národní chau- vinism přenáší se i na takové věci a je prý nejvyšší čas, aby se nešvaru tomu učinila přitrž. — Jest známo, na jakém stanovisku stála pů- vodně celá česká společnost a kdo toho byl při- činou, že stanovisko to musila opustit. Hájili jeme vždy zásadu, že docela ve smyslu rov- ného práva obou národů mají Čech i Němee právo dopisovat po celé zemi bez výjimky ve- svém jazyku a Čech i Němee naproti tomu má povinnost přípisy v druhém jazrku přijímati.

Kdo ale to byl, jenž první počal české přípisy vraceti a to namnoze s hrubými, urážlivými po- známkami? Kdo to byl, jenž na poštách trpěti nechtěl českých tiskopisů a který podnes zdráhá se přijati zemský zákon o užívání jazyků ve službě autonomní jedině proto, že v něm ně- meckým samosprávným úřadům uložena povin- nost, přijímati a vyřizovati české připisy, zrovna tak, jako českým úřadům autonomním, přijímti a vyřizovati přípisy německé ? Kdo stojí, na stanovisku drzosti a zpupnosti, že v této zemi u všech úřadů, u českých i u německých, musejí býti přijímány přípísy německé, české ale jen v krajích českých a smíšených. ? Kdo vůbec povrhuje žásadou rovného jazykového práva v celé zemi a kdo tedy sám buduje čín- skou zeď mezi oběma národnostmi a oběma jazyky v zemi? Co jiného zbylo za takových okolností nám, než stejnou opláceti Němcům? Aneb rozumí »Prager Tagblatt« rovnoprávností v ten smysl, že nemocnice německé mají sice právo české přípisy vracet, českých však že po- vinností humanity, je přijímat a vyřizovat? Němci v Čechách, a v první řadě jejich žurna- listika, měli by si tvář zahalit ve smutek při slově lidskost. To, co tropí s českými menši- nami tam, kde mají moc v rukou, je pravý paskvil na humanitu. Smí bez trestu dovolávati se humanity, kdo kácel na birobech kříže jedině proto, že opatřeny byly českými nápisy ? Lidé toho druhu pozbyli práva mluviti o lidskosti jakkoli litujeme případu, o němž zmiňuje se »Prager Tagblatt«, nemůžeme za nynějších po- měrů i na příště jednati jinak, nechceme-li utržnti ku škodě ještě posměchu našich nepřátel. — Vyhlazovací boj nám Čechům.

Především eitme povinnost poděkovati oněm listům v říši vycházejíeím, jež nemají potřeby tajiti se svými cíli a bez obalu mohou řící, kam čelí jejíeh snahy. Potom budiž dík vzdán ték oném německým listům domácím, jež necití po- třeby zakrývati dále svou pruskou nahotu, nýbež jsou dosti smělými, netajiti se tím, čím překy- puje srdce jejich. S odpůrci takovými mnohem snadnější je boj, než s těmi, kteří dožebrávajíce se němčiny jako řeči státní, nemají odvahy do- znati, co vlastně chtějí, nýbrž zbaběle předstírajl interessy státu, klerý jim v pravdě není ničím jejž za jiný zaměniti, je předmětem nejsladš jich touhy. S lidmi, kteří bez obalu doznají, že nechtějí a nemohou býti našimi přátely, již proto, že jim už naše existence je překážkou a kteří prohlašují, že v zájmu vlastního národa o to musejí se zasazovati, abychom nebyli, je boj poměrně snadný, poněvadž provázen je na obou stranách vědomím, že je to boj na život a na smrt. Jinak ale zápasí se s perfidií, která sle- duje sice tytéž cíle, ale z důvodů, jež na zře- teli musí míti každý, kdo nespravedlivý boj bojuje, předstírá věci docela jiné. Dva hlasy ozvaly se včera, jeden domáci, druhý z Německa, jež ale.

oba shodují se v tom, že úkolem Němců musí býti, nás Čechy stůj co stůj vyhladiti. »Reichs- deutsehe Corresp.« hlásá, že se tak státi musí, poněvadž Němectvu překážíme a pan Pfersche, pověstný muž s perořízkem, hlásal ve Štýru vyhlazovací válku nám Čechům, ba dokazoval, že povinností vlády je, postaviti se této válce proti nám v čelo. Slova, jež Némci dnes pronášejí zjevně a bez osfychu, jsou věru více než určitá a jasná, a z těch ze všech, pokud mluví z nich upřímnost a pravda, jde na jevo, že nejedná se o nie jiného, než o naši existenci národní. Vyloupneme-li z frasí, jimiž odpůrci naši obalují, co skutečně chtějí, vlastní jádro, co nalezneme? Ne pouze pro nás, ale pro tento stát velice důležité poučení. O zdravý vývoj království a zemí na říšské radě zastoupených nepřátelům našim věru nejde, jim je Rakousko, jak jeden z dosti vážených listů berlínských nedávno v jargoně tamějšího všedního človéka byl napsal: »schnuppe«. Jim jde o veliké, sjednocené Německo, k jehož zaokrouhlení ne- zbytně je zapotřebí zemí koruny české a násl

Proto jak snadné bylo by řešení otázky té, kdybychom byli Němci, však plánům všeněme- ckým stojí tu v cestě šest millionů silného národně mohutného lidu slovanského a tím vy- světluje se nenávist a zášť, s kterou nás pro- následují. Proto ta zimničná snaha nás poněm- čiti, proto křižácká válka proti nám má býti předehrou veliké tragédie, při níž by nešlo pouz o nás, nýbrž také o veliký stát. Jest snadno tomu porozuměti, leč na místech, kde by každý krůček k našemu národnímu sesílení měl být uvítán s jásotem, i dneslještě nerozumějí hádance, která je tak jednoduchá, že ji řeší s lehkosti již i ti, kteří na tisíce mil jsou od nás vzdá- leni a jimž je lhostejno, co z nás a co z této říše se stane. Není tomu totiž dávno, co » New- York Herald« přinesl článek o otázce české, v němž stručně a s americkou úsečností s praví, že Rakousko, chce-li se ubrániti hrabi- vosti německé, opříti se musí opět o království, z nichž vzniklo: o království uherské a české.

Náprava zemských financí. Z Vídně. 26. června. (Zvl. tel. zpráva »Národních Listů«.) V ministerstvu financí konala se kon fe re n ee zemských maršálků, zemských hejtmanů a zástupců zemských výborů ve příčině úpravy zemský ch financí známým prosiředkem, zavedením zvláštní zemské přirážky k dani z lihu. Království české zastoupeno bylo nej- vyšším maršálkem zemským kníž. Jiřím L ob- kovicem a přísedícím zemského výboru posl. drem. Heroldem. Největší použe působil faktum, že v Korutanech, Krajině a Štyrsku, již je zavedena zemská přirážka, která přesahuje miru vládou pro země navrženou. Stalo se za- Jsadní usnesení v ten rozum, aby se ve všech zemích stanovila 10procentní při- rážka ke státní dani z lihu, a dále, aby v oněch korunních zamích, kde je již tat přírážka, dovolilo se plu s. Země ty. . — jsou to uvedené uri — při tom dobře pochodl, ježto 10procentní přídavek bude vydatnějšl. — Z Volyně. Rada města Volyně pro- jevuje na základě usnesení svého poslancům českým na radě rišské za rázné, statečné a vy- trvalé hájení našeho národa zasloužené uznání a upřímný dík. Fr. Sladkovský, starosta. — Představenstvo obce Nečichy. Ant. Macek, starosta.

— Z Nového Města n. Met. Okresní výbor v Novém Městě n. M. usnesl se ve schůzi dne 16. června 1900 jednohlasně, projeviti na- prostý svůj souhlas s jednáním poselstva če- ského na radě říšské v pevném přesvědčení, že obstrukční politika toho rázu byla v dnešní sitlaci pro národ náš tak kritické jediným mož- ným, ale i čestným východiskem, i žádá po- slance svobodomyslné, aby v mužném odporu tomto vytrvali až do té doby, kdy dostane s českému národu úplného zadostučinění za dosa- vadní křivdy jazykové plným uznáním rovno- právnosti dvojjazyčné a jednotnosti králo vství českého, vynaložili všechny stly své, aby vládní předlohy jazykové, jakož i předloha o krajských vládách vůbec zákony se státi nemobly a za- mezili si osobování si kompetenco ve věcech jazykových se strany říšské rady. Pro jednáns odpadlého klubu polských poslanců máme jen výraz hlubokého politování. — V. Pozdílek, starosta.

— Z Opočna. Okresní výbor v Opočně dle svého usnesení z 25. června 1900 proje- vuje českým poslancům na radě žíšské svůj úplný souhlas za statečné a vytrvalé hájení ne- zadatelných práv národa českého s přáním, aby v tomto spravedlivém a těžkém boji i na dál setrvali, jsouce jisti souhlasem a podporou ce- lého národa. — Náměstek okresního starosty: J. Andrys. — Schůze voličů v Plánici. Občanstv plánické pořádá v neděli 1. července o 2. hod. odpolední v Plánici ve dvoraně hostince pana Altmanna veřejnou schůzi voličskou. Do schůze této zavítají poslancové ppí dr. Emanuel Dyka Josel Kovařík, z niehž prvnější promluví o po- litické situaci vůbec, poslednější pak o jednánl na sněmu král. českého. — Politické schůze, Veřejná s chůz- voličů v Žamberku pořádá se dne 29. června o 2. hodině odpol. v sále su modrá hvězdy«, na které se pan Františe k Kra to- chvíl z Prahy představí jako kandidát na. místo zemřelého zem. poslance p. JUDra. Prok. Podlipského za města Dohrušku, Kostelec n. Orl Rychnov n. K. a Žamberk, promluví o dnešní politieké sitnaci a přednese svůj pro- gram. Ku konci jsou volné dotazy a návrby. — Ze Semil, 26. června. (Zvl. tel. » Nár.

Listů«.) Pro vynikající zásluhy o naše město byli jmenováni čestnými měšťany pánové: zdejšl rodák baron dr. Rieger, poslanec dr. K. Kramář, purkmistr dr. Ant. Spidlen, městský radní a okresní starosta Rudolf Husák, městský radní a spisovatel dr. Ant. Zeman a ředitel ohecni dívěí školy a člen obeeního výboru Václav Kysela. — Městská rada. — Kluby občanské, Členská schůze Staroměstského občanského klubu v Praze koná se dnes ve středu 27. t. m. o 8. hod. večerní v restaurantu p. A. Sochůrka v »Kopmance«. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Rozhovor : »O upravení hranic mezi Starým městem a Josefovem.« 3. Volné návrhy. Hosté členy uvedení jsou vítáni. — Z klubu národní strany svobodo- myslné. Právě vydané číslo 10. »Politické knihovny«, obsahujíeí časový spis Hejretův: »K programu realistů«, zasláno bude všem členům z darma. — Nově přistou- pivší členové rovněž ohdrží spis ten, jakoži vydaná posud čísla klubovního »Věstníku« zdarma. — Osobní. Pant Emilře Matějů podrobil se dne 22. června s prospěchem na fakultě filoso- fické c. k. české university státní zkoušce z jazyka francouzského. — Reditel zemské finanční pokladny v Linci, Jan Duda, jmenován byl, jak se nám z Vídně sděluje, ředitelem zemské hlavní pokladny Rodinné zprávy. Slečna Emilie Q ui- sova, dcera zemského advokáta a spisovatele v Přelouči, slavila těchto dnů s panem Jo seřem Maglenem, úřadníkem Městské spořitelny praž- ské, sňatek manželský. — Pan Jo sef Sou ček, II. farář evang. ref. sboru u sv. Klimenta a katecheta evang. náboženství na středních školách pražských slaví dnes v evang. ref. chrámě v Brně manželský sňatek se slč. Marif Člupkovou z Prostějova.

— Úmrtí. Minulého pondělí doprovodil kruh přátel čea. slov. spolku »Friče v Praze svého milo- vaného přítele, jednatele a dopisovatela berlínské »Vlasti« pana Hlouška ku hrobu na hřbitov olšanský. Po krátké nemoci vyrvala nelítostná smrt z malého kroužku nejhorlivějšího pracovníka, vzor- ného národovce a vlastence. Bývalí členové zahra- ničních spolků česko-slovanských v Praze meškající vyzdobíli rakev zesnulého skvostným věncem se slovanskou trikolorou. Čest budiž památce tichého upřímného našincu! — V Brémách zemřel dne 11. května ve věku 73 let p. J. Fišer, zabládající člen česko-slovanského spolku v Bremách a dlouholetý jeho předseda. Zesnulý narodil se v Častoholicích u Znojma a byl pro svou lidumilnost u Čechů brémských všeobecně ctěn a vážen. —Rektorem českého vysokého udení Karlo- Ferdinandova v Praze zvolen byl včera pan JUDr. Josef Stupecký, řádný professor rakouského občanského a báňského práva. Nový rektor narodil se dne 11. listopadu 1848 v Praze; r. 1879 jmenován byl mimořádným a r. 1882 řádným professorem. V letech 1890 a 1899 byl děkanem právnické fakulty. —Z městské rady pražské, (Schůze v úřer dne 26. června.) Od ředitelství c. k. státní průmy- slové školy došlo pozvání kústním zkouškám dospě- losti, konaným dne 2. července t. r. a zvoleni k télo příležitosti za zástupce rady městské pp. Storch a Urbánek. — Redakce pražského adresáře předložila výtisk »Ukazatele domů«, jenž bude prodáván sama- statně jako separátně otištěný IV. díl adresáře. — Stavebnímu úřadu bylo uloženo, aby vypracoval plány a vypočetl náklad na budovu školní na Hrad-

v Praze.

čanech a to jak na fortifikačním pozemku v ulici Je- lení, tak na místě nynějšího sirotčince, ježto pozemek pro školu původně vyhlédnutý shledán byl nedosli způsobilým. — Členové deputace obcea, pražské na výstavu pařížskou pp. starosta dr. Srb, nám. Voilla měst. radové dr. Chudoba, Russ a Sokoř prohlásíh, že volbu za členy deputace pokládají si za velikou čest, odmítají však rozhodně výčitku, jakoby příleži- tosti té používali jen ku vlastní zábavě na útraty obce. Pan starosta vyslovil se po tomto prohlášení, že původně žádal, aby byl sproštěn řohoto úkolu, když však rada můstská nevyhověla jeho žádosti, svolil s výslovnou výhradou, že útraty pro svou osobu hraditi bude vlastním nákladem. Pan nám. de.