ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 25e127c0-78ec-11dc-86ce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 36 celkem · entity: person 197, place 89, org 29, work 13
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. července 1905. Číslo 205
4 article
A nejen nadpisem, nýbrž i pozorností, kterou mu v románě věnuje. Jím se román začíná i koněi kolem něho se všecko otáči, všecho naž stále uka- zuje s obdivem a úžasem, pořád nám to hučí se všech stran: Výtečník! Vädce žádouct! Lev silný Voldan veliký! atd. A románové kapirofy se šfří jeho životě, minulosti, o jeho otci, vychování a plá nech, o jeho obydlí a živolě tak, jakoby se to paal pseudonymní životopis nějakého skutečného národ- níhe výtečníka. Vzpomínáme, vzpomínáme a marně. A vycházíme mu ochotně a srdečně vstříc, tomu Voldanoví v srdei Prahy a života českého a marně Duše naše ho obtáčí tykadiy, maká, hledá, kudy do něho, ale okénka nenalezá. Ten Voldan i a těmi po drobnostmi i s tím známým jménem je nám praciní. nepříslupný, odmítavý tak příliž dlouho. Po celou exposici, která trvá pět kapitol. Šestou kapitolou začíná drama, vlastně fragiko moedie Voldanova a tu zaěíná nás zajímati, nebei nad ním svítá jakohy iea. A heslo té ideje je před ně: Pražský život. Hrozný, fádní, nudný, vysilujíc a uspáva jící, otravný a záhubný. Vizte jiná města evropská ! volá román. To jsou pravá veleměsta, kde ruch a zimniční činnost člověka uchvaeuje, posilňuje podrážďuje a ocelové síly mu dodává. Člověk s v nich naučí vážit si času a pracovat a to rychl pracovat. Pošleme tam českého člověka. Musí míti ovšem prostředky a přičinu, fořiž cíl. P- šleme ho, aby se tam vzdůlal a nám pak doma vdechoval svěží evropský život. Podivno je, že doba studil v Paříži působila na Voldana neblaze. Přinesl si odtamtud domů nemoc apathičnosti a chabé roze- rvanosti. Ale slarý Voldan zemře, mladý Kvžen rok cestuje a hlal za ten rok báječně oživne a všecek se osvěží a změní.
Voldanův Hrozná Praha Paříž
5 article
Protr slovansko-orientální pohodlnosti české proti německé sousedské povalovačnosti přinesl Vo- dan do Prahy lék, americkou jakousi, či anglo fran- ekou energičnost (řekněme také shončivost). která žene lidi do práce, do práce a nedá ani oddechu. Čas jsou peníze! Co dřepíte, vy lidé pražšti, v ho- spodách a tloustněte jako Němci v Mnichově! Vol- dan měl přinésti do Prahy svěží, obrozující vzdueh ze světa anglorfrancouzského. Ale co se stalo? C vidíme? V první kapitole Voldan dopoledne ve vi- nárně, odpoledne v sladkém saloně, večer v dusné hospodě. To jest: pražský vzduch Voldana zase zkazil. A tak pražský vzduch kazí lidi talentovaněa dusí každou energii, podmaňuje každého malým ži- votem malých lidí. Ale Voldan se hodlá brániti. Zcela dobře. Jsme příjemně naladěni, neboť do směsice života jakoby vjel sjednocujicí proud zají- mavé myšlenky. Ať jen bejuje! Uvidime, jak. Voldan se vrhl na politiku. Dal se zvolit za po- slance a hedlá pracovati pro národ. Má brzo roz- sáhlou korrespondenci a obchází ho i jakési tušeni nepřálelské akce. Sledujeme tuto stránku života Vol- danova dychtivě a úžas střídá se s úžasem. Prrn veřiká řeč Voldanova: veliký úspěch zevní, ale pravdě jen jedna veliká lež života. Hlučná fráse. V srdei měl houři a vzpouru a na jazyk se mu do- stalo chvaločetení zpátečnického peřádku. Druhá řeč: sludenistvu o Havlíčkovi. Po přečtení románu teprve pochopíme autoravo žabadlo, které tu vězí. A raněr nepřítelem kapitalistou teprve dá ze sebe vyvřili hlasu vzpoury, ale to nikoli pro ideu, ale pro po- mstu, pro sobecíví a tedy zase všecko jen fráse.
Němec Voldan Voldanův Havlíček Praha Mnichov
6 article
Voldanovo výtečnictri? Fráse. Začínáme smysl ro- mánu zcela jinak chápali. Poznáváme, že autorův klíd jakoby bezzájmový je jen zdánlivý. Román na oko tak chladně před mělný, že se zdá, jakoby neměl ani plánu, ani z měru, jakoby chtěl býli jen panoramatem obsazů ze živuta pražského, vyvřel z cila a z přesvědčení, haje provázen i jakousi theorii a kritikou života. Už vidíme proč nám byl Voldan eizí. Voldan je figura, model od laný, nikotí historická podobizna individnální, nýbrž z fakt vypůjčených sestrojený typ. Talentovaný mladý muž, rodinnou tradicí poukázaný na velké cíle, ale pražským a vůbec českým ovzduším oloupený o vše dobré, co získal cizinou evropskou, zkažený lží ve- řejného života, miloslným flirtem intimního životaa vržený do prachu fráze. A román jest pojmenován jím proto, že pravda jeho vrcholí na temeně české bídy. A vidíme už. že román Bulířův. Randův abl. nemohl býti vypsán zvlášť, vždyť i oni jsou částí toho ovzduší, doplánjí se vespolek všichni na celek českého živola v rámei Prahy, na celek divoký, rvavý, na směsici názorů stran, zkrátka na chaos. A bylo-li by potřeba r- mánu jiného označení, hodito by se nejlépe jméno spolku v román význačně pojatěho, lolž »Chaos«.
Voldanův Voldan Bulířův Randův Praha
7 article
Nešlo o samotného Voldána, fen jest jen vig tetou, ale o len chnos českého života. Proč je děj tak prudce po kapitolách střídavý a pestrý ? Chaos živela lo tat chce. Žijte den v Praze a uvidíke: ráno u příťele l- teráta, dopoledne ve vínárně, odpoledne v saloně, v schůzi na Žofině, ve sněmovně, večer v hospodě, v noci v bordelu, k ránu na Hradčanech s elegickou kocovinou v hlavě, v srdci a ve svědomí. O, ty Hrad čany tak podivně nad sněmovnou hrozí! A všechen tento život nu pohled tak důležilý. polilický, sociální atd. všecsk proniknut a prožrán erotismem a feminismem. Feminismem a slkoholi- smem. Co dělá Voldan? Pořád prý pracuje, pracuje kdež pak, celý román myslí jen na ženy. Paní Bi kovou to začne, Minou vrcholí a tanečnicí končí. Děsné pravdy mrazení. A závěr všeha? Ohromný český cháos se roz- padne, novináž nešťastný a zoufnlý Kružiš se oddi opilství, umělec myslik zblhne láskou, básník refor- mátor otráven Voldanovou lží uteče k dělnikům, od- tad vypuzen vrací se do své redakce, ale je vyhozen nevzdělaným parvenn redaktorem, připojí se k sni- vému, nesmiřitelnému anarchistovi a punsou jejich vylcií do povětří arcisohec kapitalista i s arcisohe- ckou umělkyní a výtečník fráse Voldan spadna ze zoufalství nad lím do náruče luzné tanečnice. Skonči komikou. Děsný resuštát! Formální umění vyníká hlavně výborností líče- ných fysiognomií, nervově rušného života a erotických flirtů. Dojem výsladní je překvapující: nad chaosem sliceným vyvstane smutná hožká shepse, bolestná duma česká, v jejíž smutném světle se objeví na ho- nec i lajemný plán románu. Vbk. Te slovanských Histů.
Voldan Bi Voldanův Hradčany žít den v Praga
8 article
* Překizdy ze slovanských literatur. Ze slovan- ských literatur se dost u nás dnes překládá a dost už se přeložilo, číselně jsou tedy v naší překladové pro- dukci čestné zastoupeny. Minula doba, kdy se u nás dávala přednost literaturám výhradně západním, ač nám slovanské už tehdy v mnohé příčině byly blizší. Směrem, temperamentem, dějovými obsuhy i nazírá- ním. Ledačemu mohli jsme se odtud pso sebe i pro vlastní literaturu naučit a také jsme se naučili, jakmile jsme tuto nevyčerputelnou studnici přestali ignorovat Máme dnes několik programově slovanských „kniho- ven (Ottovu ruskou, Benufertovu polskou), jež ceskem dobže plní svůj úkol a i jinde, roztroušeně se dost překladů ze současných slovanských písemnictví vy- vlastní, ale bylo by třeba přísnějšího výběru z přede- vším jistého základního systemu. Takhle jsou to pouhé trosky a rozstřiklé úlomky, časte i dost bezvýznamné
Ottův Benufertův
9 article
Naše kritické listy nebo v jejich dnešním nedostatku aspoň revues, jež mají stálé kritické rubriky, měly by překladatelům dávat jaksi direktivu, postupně re ferovat, třeba jen stručně i přehledně, o nových vý- značných zjevech v současných slovanských litera- turách a upozorňovat je na práce skutečně cenne i hodné dnes překladu. A překládat by také měli jen lidé, kteří po dnešní i minulé slovanské tvorbě maj široký rozhled (ne kdo se naučili pouze číst orl ginály a rozuměl jejich větám), znají vývoj, historii, směrý i representativné individuality tvůrčí, aby při volb praci mohli náležitě třídit i rozlišovat výrazné o podfadného. Mimo to bylo by třeba souborných anthologií s kritickými portrety, jež by náin v přesném výběru podaly přehledný obraz i karakte- ristihu dnešních slovanských tvoreb literárních. Te- mito anthologiemi by byla umožněna správná infon- mace nejen kruhů překlaďatelsky literárních, ale šíře čtenářských. A dále: bylo by záhodno překládat dnes nejen belletrii, nýbrž i Iiterární histo- riky a kritíky slovanské. Současné literafury zemena polská i ruská, mají dost dobrých pracovníků v tomto oboru, kteří tvoří stejně seriosně a mají své přesně vypracované methody i moderní názory jako kdekoli na západě. Podceňují-li se u nás dosud vůči zapadcevropským kollegům, jest to jen zastaralý před- sudek nebo neznalost. Ať jen o polské produkci se zatím tako o konkretním příkladě zminím... V kritico utilitárně společenské i racionalistické pracují tam
10 article
Stanisl. Tarnowski, Wlodzimierz Spasowicz a Piotr Chmielowski, o kritiku realistickou se zdarem se po- kouší Stanislav Witkiewicz a Antoni Sygietyňski, kri- fika metafysická jest oborem Sl. Przybyszewského i Miriama, moralistcké kritické methody se drží Ma- ryan Zdiechowski, subjektivním impressionistou v kri- tice jest Ignacy Matuszewski a jako kritikové histori- cko-filologičtí světové jméno dnes mají prof. Bruckner, Josef Kallenback i Edv. Porebowicz. Překladové ukáz- ky z kteréhokoli mezi cilovanými kritiky byly by pre nás stejným myšlenkovým i idcovým obohacením jako přeložíme-li si Taina, Saint-Beuva, Anatola France nebo Bourgota i Jiřího Brandesa. A ještě jednu poznámku k thematu bych měl. Pro hteraturu menšího národa bylo by, myslím, cen- nější i významnější ne překládat určitého, časově zdvi- ženého a oblíbeného autora kompletně (cizina si to při svých velikých Eteraturách smí dovolit), nýbr přejožit vždy jen dílo opravdu význačně a svého autora víe než jiná karakterisující, ale za to pojat čo překladového programu bohatší serii literátů, ovšem vesměs jen dobrých i typických. Měli bychom tak ve své literatuře správnější přehled a ncelenější za- stoupení dnešních slovanských písemnictví. Hleslem by nám pak musilo být: překládat jen významné autory a z každého zas jen to nejlepší. Sienkiewicz, Čechov i Gorkij jsou jistě velcí duchové, ale snad všecko by se nemusilo z nich hned přeložit, když pro ně musí se pomíjet spousta dobrých auterů jiných.
Tarnowski Wlodzimierz Spasowicz Chmielowski Witkiewicz Antoň Sygietyňski Przybyszewský Miriam Ignacy Matuszewský profesor Bruckner Kallenback Edv Tain Jiří Brandesa Sienkiewicz Čechov Gorkij Ma SaintBeuv Anatol Franca
11 article
Z toho vzniká pak ve čloucím obecenstvu mylný ná- zor. jakoby současné slovanské literatury měly jen ty dva nebo tři velké autory a ostatní jakoby nic ne- znamenali. Zas uvedu příklad z polské literatury ... Z jednotlivých tvůrčích fásí máme přeloženého Mickie- wicze, Slowackého i Krasiňského, Asnyka, Konop- nickou i Gomulického, Kraszewského, Ježa i Grusze- ckého, Reymonta, Tetmajera. Przybyszewskéhoi Weyssenhoffa, Sienkiewicze, Prusa i Orzeszkowou, ale ani jedinou ukázkou nemáme zastoupeno Sewer (Nafta, Ponaď sily, U pragu sztuki), Feldmanna (Nowi ludzie). Exlernsa (Po zdrowie, Cato, Dobrane pary), Žeromského (Popioly, Ludzie Vezdomni), Daniolow- ského (Z miniovych dní). Sieroszewského (Itisztan, Na kresach lasów), Bereuta (Pröchno) atd. Tedy: z více autorů jen nejlypičtější ukázky si přeložme a budeme mít správnější i plnější obraz. K tomu nám základnu položlež anthologie a překlady dobrých literárních historiků. V. D. Ruský tisk uclívá 50letou památku úmrtí ne- šťastného hásníka Batjuškova, přítele a vrstev- nika Žukovského, důstojníka v taženích proti Napo- leonovi, potomního ředitele petrohradské »Publičné Bibliotéky«. Jsa dědičně zatížen, sešílel nadaný bás- ník r. 1822 a živořil ještě plných 33 let! Kriřika staví básnickou jeho čianost na roveň s výtvory Žu- kovského. * Známý i u nás mallř J. E. Rěpin pracuje na velkém obraze »Gorkij. Andrejev a Stasov v Kuck- kale«. Malíř zachytil moment, kdy Andrejev, žák Gorkého a stařičký umělecký kritik Stasov navštívili Maxima Gorkého ve finské obci Kuokkale, kde pou- věznění v Rize se Gorkij usídll.
Slowacký Krasiňský Asnyk Konop Gomulicki Kraszewský Ježo Grusz Reymont Tetmajer Weyssenhoff Sienkiewicz Prus Orzeszkowá Feldmann Žeromský Popiola Sieroszewski Itisztan Ted Batjuškův Žukovský Rěpin Gorkij Andrejev Stasov Kuck Gorký usídll Cata Napa Ludzie Vezdomni Daniolowský Bereut Kuokkale
12 article
* Obrazy po malíři V. V. Vereščaginu, jež týkají se jeho poslední cesty po Japonsku, zakoupilo Museum Cara Alexandra II. za 100.000 rublů.v museu zřízen pro ně zvláštní »sál Vereščaginský«. * Lev Nik. Tolstoj napsal dvě studie,z nichž jedna nazvána »Pravý prostředek« a druhá »Veliký hřích«. Obě sludie věnovány agrární otázce ruské, vojně a reiormám selského stavu na Rusi. *Slavnost Prešernova v Lublan vyzněla ve velkolepý národní svátek a nejen to byla manifestací shody jihoslovanské, když na ni přijeli i čelní representanti národa chorvatského srbského. Na 50 Srbů — vyšších úladníků, proles sorů a obchodníků — přijelo z Bělebradu za vedení plukovníka Vukasovide. 1 Chorvaty i Srby uvitala otevřená náruě slovinských patriotů * V Sarajevu začala vycházeli měsíční revu »Dan«, věnovaná všem potřebám srbského obyva- telstva okkupovaného území. * »Slavenska Beseda« v Sofii zvolila (při slavnosti svého 25letého Irvání) čestným členem též polského romanopisce Henryka Sienkiewicze. * Jiný důkaz slovanské vzájemnosti podala »Matica Slovenska«, zvolivši na valné hro madě čestným členem chorvatského spisovatele Šan- dora Gjalského. * V Novem Mestu zemřel slovinský spisovate Janez Terdina, v 76. roee svého věku. Zvěčnělý byl mimo jiné autorem populárních »Bajke in pove t c Gorjancich«. * Polský tisk uclívá stolelou památku narozenir Augusta Wilkoňského, salirika a humoristu polského. Do 35. roku věnoval se polnímu hospedář- stvi, teprve pak začal psáti své „Školní vzpomínky a své nedostižné „Ramoty i plotki“. Roku 1851 musi opustiti Varšavu a rok na to, v 47, roce věku svého zemřel. Jeho spisy některé jsou přeloženy i do češtiny Jeho choť Pavlina z Lanczóu, byla svého času oblibe- nou povídkářkou.
V V Vereščagin Nik Tolstoj Prešernov Lublan Srba Chorvat Sienkiewicz Šan Gjalský Janez Terdin Augusta Wilkoňský Pavlin Japonsko Rus Sarajevo Sofie Slovensko Varšava Slavensko beseda Novo Mesta
13 article
Román Václ. Gasiorowského „Pan Walewská“ — jenž vychází právě v českém pře kladu — byl tyto dny vydán současně ve francouz ském i v anglickém překladu. Revue „Tho Autor velice chválí práci polského autora, jenž obral si Na poleona I. za předmět svých stadií. Polské divadlo. J. Myszkowski obdrže lyto dny dovolení hráti polsky v Mliňsku. Zatím do- voleny jen frašky, vaudevilly, operety a opery. Dra- mata vážná budou povolena, až dojde z Petrohradu zvláštní svolení. Jiný úspěch polského umění: „Halka“ Mo- niuszkova získala si velkou oblibu v Petrohradě. kde hrána po 14 dní téměř denně. V petrohradské „Zoologické zahradě“ vypravena „Potopa“ Sien- kiewiczova ve formě feerie s nesmírným úspě- Nejlepší fragédka polská Siemaszková která intrikami vypuzena ze Lvova i z Varžavy, se- slavila si společnost. s níž nastoupí lournéc po říši ruské. První stanicí bude Petrohrad. Nikdo dema prorokem! * V Poznaňsku dojďe v brzku k nesmírně důle- žité organisaci, jejíž potřeba byla už dávno uzná vána. Bude totiž zaležen Spolek polských novi- nářů a spisovatelů v kníž poznaňském Inspiratorem je čilý poslanec Josef Košcielski * Polákům přibude v brzku nové, nádherné mu- seum historické a to v Poznani, kde do paláce hrabat Dzialyňských (rodiny právě vymřelé) přene- seny budou všechny historické památky hr. Dziatyň- ských, Potockých, Czartoryjských a Zamoyských. Sbírky roztroušeny teď po palácích těchto rodin Giv Paříži) a centralisací jich vzníkne velké. vysoce cen- né museumr historické. Jeden z velkých sálu paláce přeměněn na auditorium, kde budou konány lile- rární a vědecké přednášky pro poznaňské Poláky. Slowianin. chemí
Václ Walewská J Myszkowski Košcielski Polák Dzialyňský Potocká Czartoryjský Zamoyský Petrohrad Siena Lvov Varžava Poznaňsko Poznaň Giv Paříž
14 article Z oizích revuí.
Z oizích revuí. Pařížská akademie polilických věd přisoudhila francouzskému učenci Valéry-Radotovi za životo- pis Pasteurův premi 250 franků doživotní renty. * Pruská vláda vydala roku 1904 na 11 unl- versit pruských obnos 3,876.878 marek; na rok 190 poukázala obnos 4,079.205 marek. Nejvíce vydáno n universitu berlinskou: 1,100.150 marek. * V kruzích berlínských prolessor vznikl projekt sebrati fond, z něhož by chudým stu- dentům byly zaopatřovány školní knihy, jichž po- třebují k doplnění přednášek Pařížská revue „La Vie heureuse“ zeptalas soudobých Hiterátů, jak si představují ideál ženy XX. sloletí. Bratří Pavel e Viktor Marguerittové vidí v ideálu tom ženu-matku; Capus soudí, že sláva a moc soudobé ženy tkví právě v její nedokonalosti: Gavault vrací se k Periklově zásadě: první povinnosti ženy je býti krásnou a druhou povinností je nevěděi o tom: Marcel Právost žádá od ideální ženy rovno- váhu mezi stránkou fysickou a mravní, rovnováhu mozku, nervů, žaludku, svalů, rovnováhu povahy, ro umu a zvyků. Mr. Penn.
Valéry Radot Pasteurův Hiterát Pavel Marguerittová Periklův Marcel Právost Le via
16 article
* Časopis Musešlnej slovenskej spoločnosti. Re diguje A. Sokolik, tajemník. Roč. VIII. č. 3. Turčanský sv. Martin. Sborník Museálnej slovenskéj společnosti. He diguje A. Sokolík, Roč. X. sv. 1. Turčanský sv. Martin * Sv. Jan pod Skalou sv. Ivan) a jeho okolí. Na- psal říd. učitel Jan Ev. Korcis. K fisku upravil, do- plnil a illustracemi opatřil Pavel Körber. S plánkem polohopisným. 53 stránky, za 40 h. Vyšlo jako druhý sešit „Körbrova illust ovaného průvodce po památ- ných a zajímavých místech království českého“ (sešit 1. obsahuje „Karlštejn“, sešit 3. „Klivoktá!“). Úhledno tyto průvodní příručky dobře se osvědčují. *„Neděle“, známý belletristický čtrnáctidenník brněnský, v posledním čísle zahajuje serii našich mla- dých literárních poriretů a první stat věnuje Adolíu Brabcovi, jednomu z nemnoha seriosnějších če- ských spisovatelů vídeňských. Vynočítává všecky jeho dosavadní knižně vydané průce, jichž jest 18, podává stručný rozbor některých z nich a skizzuje celkovou karakteristiku autorovu. Myšlenka takových portrét jest jistě dobrá a výběr autorů byl Adolfem Brabcem šťastně zahájen
A Sokolik svatý . Martin svazek Jan Skala Eva Pavel Körber Brabec Karlštejn Klivoktý svatý . Ivan
17 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Lidové divadlo »Urania- v Praze —v Dnes hraje se »Hanzi Vejvara«. Zdařilou tuto ve- selohru, která prošla jeviště celého svěla a pro svů jemný humor a řadu komických situací dodělala s všude velikého úspěchu, napsali ronomovaní auto Mlumenihal a Kadelburg. Titulní úlohu hraje pan Kovář, ostatní hlavní úlohy hrají dámy: Košnerová Spurná, Světlá a pp. Hlavatý, Lachman, Spurný Režisér Boh. Kovář. Začátek o 7. hod. večerní. — Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. — Zejtra jest představení Vzáj. se podporujícího spolku »Viastimil« v Praze-VII. Opakuje se »Bujná krev Vaudeville o 7 obrazech. Napsali L. Krenn a K Lindau. Začátek o 3/4 na 8. hod. večerní. Ceny mís poloviční. — Ve čtvrtek jest benefiční večer vynika- jícího člena, oblíbeně subrelty pí. Marie Hesové Guthové, jež těší se zvláštním sympathiím obecenstva Umělkyně zvohila si lidovou hru se zpěvy: »Hra- běnka z Podskalí« od Anonyma. Listky lze již dnes v divadle obdržeti.
Hanzi Vejvar Kadelburg Košnerová Spurná Lachman Spurná Boh Kovář L Krenn Marie Hes Guth Anonymus Praha Lindau lidový divadlo Podskalí
18 article
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnen hraje se po deváté Felix-Qurdueauův vaudeville »Ne viděli jste Boboše?e, při kterém až dosud bylo i vadlo úplně vyprodáno. Hlavní úlohu »Blanche- zpívá pí. Zieglerová, »Bobeše« hraje p. Kubík ml Režisér Josef Kubík. — Zejtra jest premiéva novinky »Svatební noc« (Nuit de Noces), fraška o 3 odděi Napsal A. Barre, přeložil a scěnoval režisér Kare Lier. Ve frašce této vystoupí po třetí nově engažo- vaní členové paní Hana Jelinková-Vojtová a pan A. Vojta, od Národního divadla v Brně. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes opět vystoupí prostulý mistr proměn A. Ber- nardi. Sebraje: Hloupý kousek pana Jeroma, Man želova pomsťa, Slavní komponisté imitovaní Ber- nardim jako dirigenti orchestru. Bernardiho po hostinské hry těší se až dosud skvělému úspěchu Bernardi sehraje jednu komedii při průsvitné oponě Večer zahájen bude Archlebovou veselohrou o l jednání »Boža« a končí veselohrou »Krasojezdkyně« Zejíra vystoupí Bernardi opětně. V neděli konči jeho pohostinské hry neodvolatelně.
Felix Blanche Zieglerová Bobeš Kubík A Barr Kare Lier Jelinková Vojtová A Vojta Král A ber Jerome Bernardi Brno Vinohrady smíchovský divadlo národní divadlo Pištěkův lidový divadlo Qurdueauův vaudeville svatební noc Nuit jít Noces
19 article Hudba.
Hudba. Péveeký spolek »Smetanae (bývalý odbor pařížský) vítězem při pdveckých zápasech ve Verviersu v Belgii. Ze Spaa, 25. července. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Skvělý výsledek zápasu pěveckého spolku „Sme- tana“ oznámen byl již našim telegramem, který do- plňujeme těmito podrobnostmi. Zápasy konány byly v divadle vervierském, e němž jsme se již zmínik v prvé zprávě, zaslané z Verviersu v neděli. Zápasv. jichž zůčastnilo se několik spolků belzických a z ji- ných zemí, počaly » 3. hodině odpolední. Jura složen byla z nejpřednějších hudebních i zpěvních znalců z různých zemí a slátů a čítala šedesát členů, kteři byli velice svědomilými, ale také velice přísnými soudci, naprosto spravedlivými. Důkazem toho bylo. že v odpoledním zápase nikomu nedostalo se prve
Jura Belgie Spaa Péveeký spolek » Smetanae Sme
20 article
Večer počaly zápasy znovu o 8. hodině večerní kdy divadlo naplnilo vybrané obecenstvo i posluchač- stvo nejen z Belgie, ale i z Francie a odpnud. Na spolek „Smetana“ došlo až po 9. hodině. Bylo pozo- rovati, že obecenstvo s netrpělivostí čeká na jeho vý- kony. Než objevili se naši pěvci na jevišti, ač byla pausa obvyklá před započetím tohc kterého pěveckéh sdružení, nikdo z divadla neočcházel. Když pak ob- jevil se spolek „Smetana“, uvítán byl potleskem. Po zapění „Blaníku“ od Jos. Kličky ihned rozlehl se potlesk a volání za přesný, skvělý výkon našich pěvců, který neměl konce. Již po tomic sboru každý byl přesvědčen, že pěvců naším jistě dostane se prvé ceny. Když po daném znameni z lože jury doslo k „Českým tancům“ od Hynka Pally, po každém odílu znovu bylo v hledišti aplaudováno, lak že vždy dlouho musili pěvci naší čekati na ulišení než bylo možno pokračovati další písni. Při ukončen tenců bouře pollesku otřásala dívadlem a volání ne mělo kence, tak že členové poroty znovu pobádal naše pěvce, aby vešli na jeviště a nějakou písei jásajícímu obecenstvu přídali, ač nebývá to zvyken a nestalo se dosud, aby některý spolek zápasící po řadatelstvem byl pobádán k přidání písně mimo pro gram stanovený. Dlouho naší pěvci se zdráhali, ž konečně potom, i když řed. Beneš za pěvce naše po- děkovali se šel obecenstvu aplaudujícímu a volajícímu poilesk nikterak neutichl, vystoupili pěvci naši a zapěl národní hymnu belgickou, kterou vyslechli přítomní stojíce. Jaké nadšení nastalo po zapění této hymny nelze vypsati. Opětně byli naši pěvci volání. Znovu příšlí a zapěli naši hymnu národní „Kde domov můj?“ a i tato přijata byla s pochvalou a že pěvci naší v cizí, ale hostinné zemi pěli s nadšením písei tuto dojista uvěří všichni.
Klička Hynk Beneš Belgie Francie Jos spolek „ Smetan Blaník
21 article
Když po dlouhé době nastalo utišení v hledíšti. zvonek z lože soudcovské zazněl a předseda jury která skládala se pro pěvce naše z jedenácti nejpřis nějších členů — vzhledem k tomu, že spolek „Sme- tana“ znám byl pořadatelstvu zápasů jako sbo pěvců vyspělých a dvakráte již vílězících — pro hlásil, že spolku „Smetana“ uděluje jura jedno myslně akklamací prvou cenu, propukl shromáždění znovu a volání slávy pěvcům naším ne- mělo konce. Když pak odcházeli naši pěvci z divadla očekávali je v ulicích účastníci zápasů a provolal slávu Čechům a spolku „Smetana Pěvci naši odebrali se se svými přáteli do míst- ností de la Royale Emulation, kne dříve již sešlis zástupci zúčastněných a zápasících spolků z různých sekci zápasů. Zde bylo předsedou jury řediteli spolku „Smetana“ vřele blahopřáno k výsledku dnešnímu jakož i zdatnosti pěvockého tohoto našeho sdružení Stále a stále přijímal p. ředitel blahopřání, ba před- seda Sociétě de la Royale Emulation M. Prosper Herla, který všem účastníkům zápasů děkoval, vy- líčiv ve své řeči postup i význam vykonaných toh dne zápasů, velice lichotivá slova pronesl o našich pěvcích, kladl je za vzor pěvcům ostatním v jich n- dšeném pěstění zpěvu, které musí pak něsti ovoce jaké sklízeli a dnes sklízejí naši pěvci a projevil n konec přání, aby čeští pěvci zůstali i na dále přátel pěvců belgických, tak jako tito budou přáteli pěvců českých.
Čecho jít le royal M Prosper Herl spolek „ Sme spolek „ Smetan Sociéto jít le royal
22 article
Sndečná tato slova byla velice hlučně akkla- mována. Přátelský, srdečný večer, na němž v povzdál sice, na ulici, ale vytrvale účasť bralo četně shro- mážděné obecenstvo, které nemohlo sa vejíti do pro storných místností Société de la Emulation, Že po návratu svém do holelu Prostova, naši pěvci vesele se ještě bavili v přítomnosti některýcl krajanů ve Verviersu se nalézajících a krajanů členo České besedy „Barák“ z Kolína n. R., kteří za pěve našimi k zápasům cestu do Verviersu podnikli, ne- mohu opomenouti se zmíniti, jakož i toho, že vřele bylo vzpomínáno naší nade vše drahé vlasti. V pondělí vykonalo předsednictvo spolku „Sme- lana“ návštěvy k ropresentantům komitétu pro po řádání zápasů a v poledne odjeli všichni členové se svými přáteli do Lutychu. I zde budili pozornost. jsouce pozváni, neboť listy vervierské, lutyšskéa brusselské přincsly nejen zprávy a vítězství našich spolků, ano i laké velice příznivé, pochvalné kritiky (Listy, které tylo posudky přinesly jsme vám zaslali a neopomene i jiné zaslati, aby česká naše veřejnost s nimi se seznámila.) Dnes v úterý zavítali pěvci naši do lázeňského města Spaa, aby zde uspořádali, jsouce k tomu vy- zvání městskou a lázeňskou správou, v nádherných místnoslech Résidence D'ěté de S. A. R. la Princesse Clementine koncerL. Ve velké síni kencertní, v tak zvaném kříšťálovém paláci, který pojme několik set lidí, shromáždilo se o 9. hodině ve- černí přečetné vybrané posluchačstvo, které nejen že s největší pozorností sledovalo výkony pěvců našich, ale tské hlučným potleskem odměňovale a stále je
Prostův Barák Kolín Lutych Spaa Český beseda spolek „ Sme Société jít le Emulation ěta jít S . A . R . le Princesse Clementine koncerL
24 article
na podium volalo, tak že opakovalo se, co stalos
25 article
v neděli, že pěvci naši musili k výslovné žádosti obě hymny přidati Úspěch za úspěchem stíbal naše pěvce. Tal skončila výprava jejich za vavříny do dálné ciziny a znovu přinesla jménu českému, vyspělosti pěvecké české písni naší, nejen pochopení, uznání zasloužené ale i slávu, kterou šíriti jest povinností nás všec v oborech jakýchkoliv. Čím více nás neznající cizin pozná, čím více získáme si úcty její, ať již na pol kterémkoli, lím více prospějeme sobě i budoucnosti našeho národa. Spolku „Smelana“ dojista všichn k poslednímu úspěchu z plných srdcí blahopřejeme + Z Bachyně: Minulého týdne uspořádali členov opery městského divadla v Plzní pp. Mansfeld, J. Jenik V. Brejcha, H. Kypta a R. Lanhaus v Libušiných Lázních v Bechyni dva koncerty za spolnůčinkování sl. J. Ledenovy z Bechyně a p. J. Vílka, čiena orche- stru městského divadla v Plzni. Programy obou koncertů byly velmi pečlivě sestaveny; zastoupeni byli zejména: Smetana, Dvořák, Paukner, Tovačovský
Mansfeld J Jenik V Brejcha H Kypta R Lanhaus J Ledenův Smetan Dvořák Paukner Tovačovský Tal Bechyně městský divadlo v Plzeň Libušin lázeň
26 article
Křížkovský, Wagner. Brahms a j. Koncerty měly znamenitý ůspěch. Prostranná lázeňská dvorana byla do postedního místa naplněna obecenstvem domácím a lázeňským. Výkony účinkujících byly po zásiuze oceněny a hlučnou pochvalou odměněny. V kvartetu a kvintetu vystihli pěvci velmi dokonalý souzpěv. takže iskladby pro velké sbory psané jako Smetanovo »Věno«, Zajcovo »Uboj« a Jeremiášovo »Hej Slovaněe vyzněly s málo hlasy mohutně. Písně kvartetov jako »Hubička«, »Dívčino pozdravení«, »Kázaníčko« a j. byly předneseny s náležitou jemností a přesnou intonaci. Oduševnělý přednes »Uionulé vyvolal na- dšený pollesk. — Zpěvy solové provedeny byly s nále- žitou vervou. P. Mansfeld, přednesl k všeobecné pochvale arii z Prodané nevěsty »Jak možno věřit- a Vlikovo »První políbení«. Pan R. Lanhaus, zavděcií se posluchačům mimo jiné zejména přednesem »Bechyňských písní«. — Doprovod na piano dozna u obecenstva vděčného uznání. —
Křížkovský Wagner Brahms Smetanův Zajcův Uboj Jeremiášův Slovaně Hubička Uionulý P Mansfeld R Lanhaus
27 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Na soukromé škole malíře K. Relsnera počne dne 1. srpna prázdninový přípravný běh kresliřský pro ty žáky, kteří připravují se ku podzimní zkoušce na akademii a uměleckou průmyslovou školu. Kur trvá dva měsíce a přihlášky dlužno nejdéle do 3t t. m. učiniti v alelierech školy na Král. Vinohradech Jungmannova tř. č. 1233. Rakovnická Budeč pořádá v Rakovníku od7 srpna v následujících dnech šest přednášek učitele měšť. školy v Polici n. M. p. J. Sovy, jednajících volném kreslení ve škole obecné. S předná škami spojeny jsou melhodické výklady a praktick pokusy ve vzorné škole, jež k tomu účelu zřízen bude. Dle osnovy budou dopoledne tyto přednašky 1. O kresbě listův a květův lisovaných a dle pří rody. 2. O kresbé štětcem. 3. O kresbě dle vycpanin. 4. O kreslení perspektivním. 6. O ornamentu ve škol obecné. 6. O kreslení z paměti a kreslení volných tahův. Odpoledne jsou praktická cvičení. Po dobu přednášek otevřena bude výstava nejen prací žákov- ských, ale i spisův českých, anglických, francouz ských a německých, o moderním kreslení jednajících. O levné stravování a byly bude postaráno. Slano vený poplatek za všecky přednášky jsou 4 K. Při hlášky účsstníkův přednášek přijímá Václav Trejbal učitel měšť. školy v Rakovníku Maturitní zkoušky na českém státním gymnasie v Kroměřiži konané za předsednictví zemského škol ního inspektora pana Josefa Lošťáka, od 18. do 25 čer vence měly tento výsledek: Z 52 abiturientů uznáne 11 za dospělé s vyznamenáním, 35 za dospělé, pět povolena oprava po prázdninách a jeden reprobován na rok.
K Relsner Král Jungmannův J Sova Trejbal Lošťák Budeč Rakovník
28 article
Ústav hraběta Pöttinga v Olomouci, český pen- sionát a školy pro vzdělání dívek, zakončil tetos desátý rok svého trvání. Za dobu tu přešlo více než dva tisíce dívek jeho různými školami. V prvém roce číta 158, v desálém 451 chovanek. Z těch bylo 331 z Mo- ravy, 96 z Čech, 24 z jiných zemí. V pensionáte bydlelo 143, mimo ústav 308 chovanek. Ústav ob sahuje sedm různých škol a rovně tolik kursů a mě v prvém roce 12, v posledním roce 35 učitelských sil Slatistický přehled za první desetitetí vykazuje, že z chovanek bylo dcer úřadníků, lékařů, advokáte a učitelů 31 procent, obchodníků a živnostníků 23 pro- cení, rolníků 20 procent, zřízenců železničních, prů myslových neb obchodních 9 procent, řemeslníků 8 procent, soukromníků 7 procent. Ústav požíval v minulém roce 15.400 K různých subvencí. Kdos přeješ pedrobnějších zpráv o ústavu, dopiš ředilelství. Z výroční zprávy vyšší dívčí žkoly spolk „Vesny“ v Brně. Vyšší dívčí škola obsahuje školu mě- šťanskou a roční kurs pokračovaci s praktickými od- bory: obchodním, jazykovým, hudebním a hospodyň- ským. Úkolem jejím je zvýšiti úroveň dívčího vzdě- láni a poskytnouti též vědomostí praktických, které by připravovaly pro různá povolání. Prvé tři třídy jsou škola měštanská a mají právo veřejnosli (vysvědčení mají futéž platnost jako ze škol veřej- ných). Čívrtá třída je organisována jako roční kur pokračovaci pro žákyně, které školu měšťanskou vybyly. Vyučuje se v něm dopoledne povinným před- mětům všeobecně vzdělávacím, odpoledne pak možno věnovati se některému z praktických odborů, jež k vyšší divčí škole jsou připojeny: buď obchod- nimu nebo jazykovému, hudebnímu nebo
Pötting Olomouc Čechy Brno vysoký dívčit škola
29 article
hospodyňskému. Spojí-li žákyně ročník pokra- čovací s odborem obchodním, nabude takového vzdě lání obchodního, že může získati místo v kanceiářích a obchodech. V odboru jazykovém vyučuje se něm čině a frančině, mimořádně může býti vyučováno i ru- štině a anplčině. V odboru pěstuje se »vláště kenver sace, aby se žákyně naučily mluvit. Odbor hudební poskytuje vzdělání jako samostatná škola hudební a vyučuje se v něm hře na piano, hře na housle, sólovému zpěvu a lheorii hudební. Odbor je výhodný pro žákyně, jež chtějí buď získat v hudbě pramen nejušlechtilejši zábavy, nebo pramen praktické pomoei na zajištění existence. V odboru hospodyňském vy- učuje se šilí prádla, šití šatů, vaření, praní a žehlení; podává se praktický návod ku pracím v domácnosti potřebným a zejmena pěstí se smysi pro pořádek a vkus. — Do vyšší divčí školy chodilo lelos celkem 221 žákyň a to: do školy měšťanské 142, do ročníku pokračovacího 79. V odborech bylo žákyň úhrnem 381: v odboru obchodním 36, v odboru jazykovém 166, v hudebním 179. Sbor učitelský čítal 13 členů, v odborech vyučovalo mimo to 12 učitelek a pčitelů. Žákyním nemajetným bylo jako jiná léta sníženo škol- né (celkem 7210 K), mimo to dostalo se jim podpon z fondu podporovacího jednak na penězích, jednak na šatstvu, obuvi, stravě (celkem vydáno na tyto pod- pory 868 K 40 h). — Zápis do vyšší dívčí školy koná se dne 15. a 16. září od 8—12 hod. dopol., a lo dne 15. září zapisují se žákyně loňské, dne 16. září žákyně nové. Do odborů zapisují se žákyně ročníku pokračovacího současně při zápise do ročníku, žákyně mimořádné 16. září dopoledne.
30 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Sokolský den. Pracovní odbor Č. O. S. má dne v pátek 28. července o 8. hod. več. v »Sokole« praž ském závěr. schůzí. Bratři zást. jednot dostavtež s všichni. Zábavní výbor »Sokota« pražského koná schůz dnes v pátek 28. července o 8. hod. več. v zaseda síni »Sokola« pražského. Ze »Sokola« v Praze na Starém městě. Jednot podnikne tuto neděli dne 30. července celoden výlet drahou do Českého Brodu, pochoden údolím »Dolánky« na Kostelec nad Černým lesy, kde oběd; odpoledne přes Jevany, Habr d Mnichovic, Stránčic a vlakem zpět. Jízdné celkem K 10 h: pochodu 6 hodin. Účast budiž nejhojnější Schůze v neděli ráno o půl 8. hod. na nádraží státní dráhy. »Sokol« smichovský koná v neděli 30. července celodenní výlet v kroji s pořadem: Schůz v 5 hod. ráno v tělocvičně, pochod na nádraží Král Vinohrady, odjezd v 6 hod. 20 min. do Říčan, po chod k vychovatelně Olivově (prohlídka), dále krás nými lesy přes Mukařov (pohov), Hradešín (skvostní vyblidka) do Ouval (oběd). Odpoledne opět lesem do stanice Jirny (návrat). Pochod velice mírný krásným. lesy, jízdné 1 K 20 h. Pěvecký kroužek Sokola pražského má dnes dů ležitou zkoušku za příčinou účinkování o nočním výletu, pořádaném zábavním výborem naším v so- botu dne 5. srpna do Chuchle Ze Sokola »Tyrše na Smíchově. Bratři, kteříse zúčaslní župního výletu nočnilio a denního v neděl dne 30. t. m. na Hrubou skálu, sejdou se v kroji sokolském zejtra přesně o 8. hod. večerní na nádraže cisaře Franliška Josefa.
Sokol Tyrš Josef Č . O . S Sokoto Praha Český Brod Dolánky Kostelec nad Černá les Jevany Stránčice Říčany Mukařov Hradešín Jirny Chuchle Smíchov Sokol Habr d Mnichovice Královský Vinohrady
31 article
Ze Sokolské župy středočeské. Župa podnikne ve dnech 5. a 6. srpna t. r. noční a celodenní výlet na Sázavu směrem následujícím. Br. jednoty v župě sdružené sejdou se v sobotu 5. srpna o 9. hodině večerní v kroji na nádraží Nusle-Vršovice, odkud s odjede v 9 hodin 25 minut do Čerčan-Pyšel. Zde nocleh. Ráno kolem mokřanského potoka přes Mokřany, Ladry na Vlkovou, odlud přes Čakovice, Zbořený Kostelec na Týnici nad Sázavou, kde bude oběd. Dále přes Krusičany, Ouročnici do Vydlakov- ského údoli přes Poříč do Čerčan-Pyšel na dráhu. Celkové jizdné obnáší 2 K 80 h. — Krajina velice krásná a lesnatá. Pohov patřičný ke koupání v Sa- zavě. Pochodu celkem as 26 km. Návrat do Prahy o 9 h. 4 m. večer. Prapor vezme s sebou br. jednota vyšehradská. Přihlášky na obědy zaslány buďtež nejdéle do 1. srpna br. R. Bllkovi, žup. náčelníku v Praze, č. p. 1343-II. Účasť všech br. jednot budiž co nejčetnější. Sokolská župa šumavská, v níž sdruženy jsou br. jednety v Horách Stríbrných, v Janovicích nad Úhlavou, Kdýni Nové, Klatovech, Plánici, Strážově. Sušici a Švihově pořádá ve dnech 12. a 13. srpna v Plánici sokolský slet a veřejné cvičení. Pořadi V sobotu dne 12. srpna o 8. hodině večerní v míst- nostech sokolovny slavnostní divadelní představení »Oblaka«, od Jaroslava Kvapila. V neděli dne. 13. srpna dopoledne zkouška o 11. hodině v lese »Šejtroku«. Společný oběd (cena 1 k). Odpoledne o 2. hodině ná- stup Sokolstva ke průvodu. Pochod do náměstí k rad- nici, kde starosta města pan František Kučera jménem města Sokoly uvítá. Slavnostní řeč br. PbČ. Pavla Nebeského, redaktora z Plzně. Pochod na cvičiště do lesa »Šejtroku«. O půl 4. hod ně veřejné cvičení. Večer o půl 9. hodině věneček v sokolovně.
Nusl Vlkův R Bllk Kvapil Kučera Sokol Pavel Nebeský Vršovice Čerčany Pyšely Mokřany Ladra Čakovice Kostelec Týnice nad Sázava Krusičany Ouročnice Vydlakov Poříč Praha Janovice nad Úhlava Kdýně Klatovy Plánice Strážov Sušice Švihov Plzeň sokolský župa středočeský km
32 article Věstnik živnostenský a dělnický.
Věstnik živnostenský a dělnický. * z nermanentního výboru poslanecké sněmovny. Dle referátu Foergova jednánoo společenstvech živnostenských a v úterním sezení provedena debata, na níž podil brali posl. Kratochvil, Kulp, Stojan, Kitschell, Pa- cher, Hueber a j., od českých poslanců pouka- zováno na tužby českého živnostnictva, aby spo- lečenstvům byla dána práva, aby zřizována byl odborná společenstva a zavedeny byly okresní a zemské jednoty. Proti říšskému svazu, prot němuž i poslanec Kitschell se vyslovii, zaujali poslanci čeští odmílavé stanovisko. Při ustano- vení, kdo pojat býti má do společenstva, ne- malá obtíž se naskytla. Jsou důvody proto, aby i továrnici pojali se do společenstev, aby měli práva, ale i povinnosti maloživnostníků aby tak mnohá věc urovnala se mezi, továrníky a malými živnostníky, jako jest otázka učedni- cká, pokračovacích škol atd. Proti tomuto se zase ale uvádi, že továrníci snadno by úplnou
Kratochvil Kulpa Stojan Kitschell poslanecký sněmovna
33 article
moc ve společenstvech na sebe strhli ku škodě malých živnostníků. Ještě větší potíže činí usta- novení, co jest továrnická výroba. Všeobecně nebude asi možná pojmu tohoto ustanoviti; snad případ od připadu musí se posuzovati a dle řemesel, neboť co jest známkou továrnické výroby při jednom řemesle, neosvědčuje se zase při jiném řemesle. Usnesení o tom, kdo pojat býti má do společenstev, odročil prozatím výhor živnostenský. Přikročeno k ustanovením o zři- zování odborných společenstev, o vylučování a přikazování společenstev, při čemž přijata zásada, že vyslechnuta má býti zemská jednota, kde zavedena a kde není zemské jednoty, ob- chodní komora. Je to zásadné usnesení, jemuž vláda nepřeje, dokláďajíc, že tím se sesazují komory obchodní. Přijaty paragrafy 110., 111., 111. a) a 112. vládní předlohy * Z Vídně, 27. července. (C. B) Stálý ži vno- stenský výbor vyřídil dnes několik článků o společenstvech. — Příští schůze bude 1. srpna.
Vídeň
34 article
* Společenstvo řemeslných živností v Břevnově pořádá za protektorátu obecního zastupitelstva vý- stavu a tržnici svých výrobků v restauraci p. Josefa Tellingra v Břevnově. Výstava zahájena bude dne 6. srpna t. r. o 9. hod. dopol. * Ze společenstva zámečníků, zařizovatelů plyno- a vodovodů, strojířů atd. v Praze se nám pršea V době několika posledních let upadají živnosti oboru našeho v míře tak značné, že cela řada kvetoucích závodů zanikla a že po většině závody ve středu kral. hl. města Prahy práce nemají. V rodinách živ- nostníků malých objevuje se i nouze následkem ne- doslatku práce v tak značné míře, že představenstvo každé schůze vyřizuje žádosti členů za podporu. Naproti tomu však živnosti oboru našeho na před- městích pražských po většině kvetou. Příčinou úkazu tohoto jest, že práce oboru našeho v Praze zadávány jsou z větší časti živnostníkům na předměstích neb i cizincům, kdežto my, místní poplatníci, práce po strádáme, neboť této nejen v místě, ale ani na před- městích nedostaneme. Na předměstích aspoň korpo- race veřejné z místního patriolismu zachraňují práce místní pro své domácí řemesiníky, byť i jejich ofetly proti ofe entům cizím dražšími byly, kdežto u nás není ani poluchy o této vlastnosti a k žádostem na- ším, v té příčině podaným, nebere se náležitý zřetel.
Tellingr Břevnov Praha
35 article
Jsme odstrkováni a jest nejvyšší čas, bychom s jednou vzchopili a na místech příslušných skrze veřejnost působili, bychom zajistili práci svému člen- stvu, neboť ve smyslu 8 114 živn, řádu jest naší povinností vedle jiného pečovati o hmotné zájmy členů svých. Za tím účelem svolává představenstvo v každé části Prahy schůze poradní všech čienů, by veškeré čienstvo pro myšlenku tuto uadšeno, pod- niklo společně s námi přiměřené kroky na záchranu vlastní. Prvá schůze toho druhu konala se v pátek dne 12. června t. r. v Řemeslnicko-živnostenské be- sedě v Praze, kdež sešli se kollegové ze Staréhoa Nového města pražského, o otázce této věcně poho- vořili a své spolupůsobení k uskutečnění snah před- stavenstva přisllbili. Na sehůzi této usneseno v době nejkratší konati schůzi kotlegů malostranskýcha hradčanských. Veškeré č'eny našeho společenstva na snahu tutu upozorňujeme a žádáme je v zájmu vlast- ním, by již předem mezi kollegy působili. by práce naše byla celková a také úspěšná. — Ve středu dne 23. srpna o půl 8. hod. večerní uspořádá zábavní odbor společenstva divadelní předslavení v lidovém divadle »Uranii« v Holešovicích ve pro- spěch fondu sehudlých, práce neschopných mistrů neb jich vdov. Lístky jsou v závodě pana předsedy Ludv. Skružného v Praze v č. p. 105—II. neb pana jednatele Viktora Plichty v Praze v č. p. 214—1., jakož i v kanceláři společenské v hodinách úřadních za obvyklé ceny * Společenstvo bednářů král. hlav. města Prahy a okoli při své řadné výroční valné hromadě, une 18. t. m. konaně, zvolilo za svého starostu opětně p. Františka M-jstříka, mistra bednářského v Praze, I., Jakubská ul. a za jeho náměstka p. Jana Čer- máka, mistra bednářského v Karlíně. Při doplňova- cích volbách byli zvolení do představenstva pp.
Skružný Plichta M jstřík Čer Praha řemeslnickýživnostenský be Holešovice jakubský ulice Karlín lidový divadlo Uranie
36 article
Fábera Jos., Cievárek Jos. a Pohořal. Václav; do rozhodčího výboru pp. Šlambora, Fr. Pobořala Chyba Ant.; po nemoc. pokladny pp. Hrbek Čeněk a Žima Ant.; do dozorčího výboru pp. Forman Ant. a Müller Fr.; revisoři účtů pp. Pokora V. a Šlam- bora. Za zástupce společenstva do schůzí dělnictva zvoleni pp. Beneš Anl, a Šlambora Fr. a do dělnické záložny zvolení pp. Charvát Jan, Hrbek Č. a Rálek Jan. Ve valné hromadě bylo si trpce stěžováno na množící se případy necprávněného provozování ř- mesla bednářského a zejmena na to, že v mnoha závodech jsou tak zv. figurální mistři, kteří ve sku- tečnosti jsou v dotyčném závodě jako dělníci za- městnáni, oproti úřadům figurují ale jako mistřía tím provozování živnosti různým závodům kryjí. Společenstvo podnikne veškeré zákonné kroky k za- mezení této nepřistojnosti. * Pánům hostinským, kavárníkům a hotelierům doporučuje se koudiční odbor Jednoty českoslovan- ského číšnictva »Otakar« v Praze při příjímání sil hostinského pomocnictva. Kondiční odbor sprostřed-
Fáber Cievárek Pohořal Václav Šlambor Pobořal Hrbek Čeněk Žim Müller Beneš Anl Charvát Jan Rálek Otakar Francie Praha Forman Ant Šlambor