2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. července 1905. Číslo 205
4
article
A nejen nadpisem, nýbrž i pozorností, kterou
mu v románě věnuje. Jím se román začíná i koněi
kolem něho se všecko otáči, všecho naž stále uka-
zuje s obdivem a úžasem, pořád nám to hučí se
všech stran: Výtečník! Vädce žádouct! Lev silný
Voldan veliký! atd. A románové kapirofy se šfří
jeho životě, minulosti, o jeho otci, vychování a plá
nech, o jeho obydlí a živolě tak, jakoby se to paal
pseudonymní životopis nějakého skutečného národ-
níhe výtečníka. Vzpomínáme, vzpomínáme a marně.
A vycházíme mu ochotně a srdečně vstříc, tomu
Voldanoví v srdei Prahy a života českého a marně
Duše naše ho obtáčí tykadiy, maká, hledá, kudy do
něho, ale okénka nenalezá. Ten Voldan i a těmi po
drobnostmi i s tím známým jménem je nám praciní.
nepříslupný, odmítavý tak příliž dlouho. Po celou
exposici, která trvá pět kapitol.
Šestou kapitolou začíná drama, vlastně fragiko
moedie Voldanova a tu zaěíná nás zajímati, nebei
nad ním svítá jakohy iea. A heslo té ideje je před
ně: Pražský život. Hrozný, fádní, nudný, vysilujíc
a uspáva jící, otravný a záhubný. Vizte jiná města
evropská ! volá román. To jsou pravá veleměsta, kde
ruch a zimniční činnost člověka uchvaeuje, posilňuje
podrážďuje a ocelové síly mu dodává. Člověk s
v nich naučí vážit si času a pracovat a to rychl
pracovat. Pošleme tam českého člověka. Musí
míti ovšem prostředky a přičinu, fořiž cíl. P-
šleme ho, aby se tam vzdůlal a nám pak doma
vdechoval svěží evropský život. Podivno je, že doba
studil v Paříži působila na Voldana neblaze. Přinesl
si odtamtud domů nemoc apathičnosti a chabé roze-
rvanosti. Ale slarý Voldan zemře, mladý Kvžen rok
cestuje a hlal za ten rok báječně oživne a všecek se
osvěží a změní.
Voldanův
Hrozná
Praha
Paříž
5
article
Protr slovansko-orientální pohodlnosti české
proti německé sousedské povalovačnosti přinesl Vo-
dan do Prahy lék, americkou jakousi, či anglo fran-
ekou energičnost (řekněme také shončivost). která
žene lidi do práce, do práce a nedá ani oddechu.
Čas jsou peníze! Co dřepíte, vy lidé pražšti, v ho-
spodách a tloustněte jako Němci v Mnichově! Vol-
dan měl přinésti do Prahy svěží, obrozující vzdueh
ze světa anglorfrancouzského. Ale co se stalo? C
vidíme? V první kapitole Voldan dopoledne ve vi-
nárně, odpoledne v sladkém saloně, večer v dusné
hospodě. To jest: pražský vzduch Voldana zase
zkazil. A tak pražský vzduch kazí lidi talentovaněa
dusí každou energii, podmaňuje každého malým ži-
votem malých lidí. Ale Voldan se hodlá brániti.
Zcela dobře. Jsme příjemně naladěni, neboť do
směsice života jakoby vjel sjednocujicí proud zají-
mavé myšlenky. Ať jen bejuje! Uvidime, jak.
Voldan se vrhl na politiku. Dal se zvolit za po-
slance a hedlá pracovati pro národ. Má brzo roz-
sáhlou korrespondenci a obchází ho i jakési tušeni
nepřálelské akce. Sledujeme tuto stránku života Vol-
danova dychtivě a úžas střídá se s úžasem. Prrn
veřiká řeč Voldanova: veliký úspěch zevní, ale
pravdě jen jedna veliká lež života. Hlučná fráse.
V srdei měl houři a vzpouru a na jazyk se mu do-
stalo chvaločetení zpátečnického peřádku. Druhá řeč:
sludenistvu o Havlíčkovi. Po přečtení románu teprve
pochopíme autoravo žabadlo, které tu vězí. A raněr
nepřítelem kapitalistou teprve dá ze sebe vyvřili
hlasu vzpoury, ale to nikoli pro ideu, ale pro po-
mstu, pro sobecíví a tedy zase všecko jen fráse.
Němec
Voldan
Voldanův
Havlíček
Praha
Mnichov
6
article
Voldanovo výtečnictri? Fráse. Začínáme smysl ro-
mánu zcela jinak chápali.
Poznáváme, že autorův klíd jakoby bezzájmový
je jen zdánlivý. Román na oko tak chladně před
mělný, že se zdá, jakoby neměl ani plánu, ani z
měru, jakoby chtěl býli jen panoramatem obsazů ze
živuta pražského, vyvřel z cila a z přesvědčení, haje
provázen i jakousi theorii a kritikou života. Už vidíme
proč nám byl Voldan eizí. Voldan je figura, model od
laný, nikotí historická podobizna individnální, nýbrž
z fakt vypůjčených sestrojený typ. Talentovaný mladý
muž, rodinnou tradicí poukázaný na velké cíle, ale
pražským a vůbec českým ovzduším oloupený o vše
dobré, co získal cizinou evropskou, zkažený lží ve-
řejného života, miloslným flirtem intimního životaa
vržený do prachu fráze.
A román jest pojmenován jím proto, že pravda
jeho vrcholí na temeně české bídy. A vidíme už. že
román Bulířův. Randův abl. nemohl býti vypsán
zvlášť, vždyť i oni jsou částí toho ovzduší, doplánjí
se vespolek všichni na celek českého živola v rámei
Prahy, na celek divoký, rvavý, na směsici názorů
stran, zkrátka na chaos. A bylo-li by potřeba r-
mánu jiného označení, hodito by se nejlépe jméno
spolku v román význačně pojatěho, lolž »Chaos«.
Voldanův
Voldan
Bulířův
Randův
Praha
7
article
Nešlo o samotného Voldána, fen jest jen vig tetou,
ale o len chnos českého života. Proč je děj tak prudce
po kapitolách střídavý a pestrý ? Chaos živela lo tat
chce. Žijte den v Praze a uvidíke: ráno u příťele l-
teráta, dopoledne ve vínárně, odpoledne v saloně, v
schůzi na Žofině, ve sněmovně, večer v hospodě,
v noci v bordelu, k ránu na Hradčanech s elegickou
kocovinou v hlavě, v srdci a ve svědomí. O, ty Hrad
čany tak podivně nad sněmovnou hrozí!
A všechen tento život nu pohled tak důležilý.
polilický, sociální atd. všecsk proniknut a prožrán
erotismem a feminismem. Feminismem a slkoholi-
smem. Co dělá Voldan? Pořád prý pracuje, pracuje
kdež pak, celý román myslí jen na ženy. Paní Bi
kovou to začne, Minou vrcholí a tanečnicí končí.
Děsné pravdy mrazení.
A závěr všeha? Ohromný český cháos se roz-
padne, novináž nešťastný a zoufnlý Kružiš se oddi
opilství, umělec myslik zblhne láskou, básník refor-
mátor otráven Voldanovou lží uteče k dělnikům, od-
tad vypuzen vrací se do své redakce, ale je vyhozen
nevzdělaným parvenn redaktorem, připojí se k sni-
vému, nesmiřitelnému anarchistovi a punsou jejich
vylcií do povětří arcisohec kapitalista i s arcisohe-
ckou umělkyní a výtečník fráse Voldan spadna ze
zoufalství nad lím do náruče luzné tanečnice. Skonči
komikou. Děsný resuštát!
Formální umění vyníká hlavně výborností líče-
ných fysiognomií, nervově rušného života a erotických
flirtů. Dojem výsladní je překvapující: nad chaosem
sliceným vyvstane smutná hožká shepse, bolestná
duma česká, v jejíž smutném světle se objeví na ho-
nec i lajemný plán románu.
Vbk.
Te slovanských Histů.
Voldan
Bi
Voldanův
Hradčany
žít den v Praga
8
article
* Překizdy ze slovanských literatur. Ze slovan-
ských literatur se dost u nás dnes překládá a dost už
se přeložilo, číselně jsou tedy v naší překladové pro-
dukci čestné zastoupeny. Minula doba, kdy se u nás
dávala přednost literaturám výhradně západním, ač
nám slovanské už tehdy v mnohé příčině byly blizší.
Směrem, temperamentem, dějovými obsuhy i nazírá-
ním. Ledačemu mohli jsme se odtud pso sebe i pro
vlastní literaturu naučit a také jsme se naučili, jakmile
jsme tuto nevyčerputelnou studnici přestali ignorovat
Máme dnes několik programově slovanských „kniho-
ven (Ottovu ruskou, Benufertovu polskou), jež ceskem
dobže plní svůj úkol a i jinde, roztroušeně se dost
překladů ze současných slovanských písemnictví vy-
vlastní, ale bylo by třeba přísnějšího výběru z přede-
vším jistého základního systemu. Takhle jsou to pouhé
trosky a rozstřiklé úlomky, časte i dost bezvýznamné
Ottův
Benufertův
9
article
Naše kritické listy nebo v jejich dnešním nedostatku
aspoň revues, jež mají stálé kritické rubriky, měly
by překladatelům dávat jaksi direktivu, postupně re
ferovat, třeba jen stručně i přehledně, o nových vý-
značných zjevech v současných slovanských litera-
turách a upozorňovat je na práce skutečně cenne
i hodné dnes překladu. A překládat by také měli jen
lidé, kteří po dnešní i minulé slovanské tvorbě maj
široký rozhled (ne kdo se naučili pouze číst orl ginály
a rozuměl jejich větám), znají vývoj, historii, směrý
i representativné individuality tvůrčí, aby při volb
praci mohli náležitě třídit i rozlišovat výrazné o
podfadného. Mimo to bylo by třeba souborných
anthologií s kritickými portrety, jež by náin
v přesném výběru podaly přehledný obraz i karakte-
ristihu dnešních slovanských tvoreb literárních. Te-
mito anthologiemi by byla umožněna správná infon-
mace nejen kruhů překlaďatelsky literárních, ale
šíře čtenářských. A dále: bylo by záhodno překládat
dnes nejen belletrii, nýbrž i Iiterární histo-
riky a kritíky slovanské. Současné literafury
zemena polská i ruská, mají dost dobrých pracovníků
v tomto oboru, kteří tvoří stejně seriosně a mají své
přesně vypracované methody i moderní názory jako
kdekoli na západě. Podceňují-li se u nás dosud vůči
zapadcevropským kollegům, jest to jen zastaralý před-
sudek nebo neznalost. Ať jen o polské produkci se
zatím tako o konkretním příkladě zminím... V kritico
utilitárně společenské i racionalistické pracují tam
10
article
Stanisl. Tarnowski, Wlodzimierz Spasowicz a Piotr
Chmielowski, o kritiku realistickou se zdarem se po-
kouší Stanislav Witkiewicz a Antoni Sygietyňski, kri-
fika metafysická jest oborem Sl. Przybyszewského
i Miriama, moralistcké kritické methody se drží Ma-
ryan Zdiechowski, subjektivním impressionistou v kri-
tice jest Ignacy Matuszewski a jako kritikové histori-
cko-filologičtí světové jméno dnes mají prof. Bruckner,
Josef Kallenback i Edv. Porebowicz. Překladové ukáz-
ky z kteréhokoli mezi cilovanými kritiky byly by pre
nás stejným myšlenkovým i idcovým obohacením
jako přeložíme-li si Taina, Saint-Beuva, Anatola
France nebo Bourgota i Jiřího Brandesa.
A ještě jednu poznámku k thematu bych měl.
Pro hteraturu menšího národa bylo by, myslím, cen-
nější i významnější ne překládat určitého, časově zdvi-
ženého a oblíbeného autora kompletně (cizina si
to při svých velikých Eteraturách smí dovolit), nýbr
přejožit vždy jen dílo opravdu význačně a svého
autora víe než jiná karakterisující, ale za to pojat čo
překladového programu bohatší serii literátů, ovšem
vesměs jen dobrých i typických. Měli bychom tak
ve své literatuře správnější přehled a ncelenější za-
stoupení dnešních slovanských písemnictví. Hleslem
by nám pak musilo být: překládat jen významné
autory a z každého zas jen to nejlepší. Sienkiewicz,
Čechov i Gorkij jsou jistě velcí duchové, ale snad
všecko by se nemusilo z nich hned přeložit, když
pro ně musí se pomíjet spousta dobrých auterů jiných.
Tarnowski
Wlodzimierz Spasowicz
Chmielowski
Witkiewicz
Antoň Sygietyňski
Przybyszewský
Miriam
Ignacy Matuszewský
profesor
Bruckner
Kallenback
Edv
Tain
Jiří Brandesa
Sienkiewicz
Čechov
Gorkij
Ma
SaintBeuv
Anatol Franca
11
article
Z toho vzniká pak ve čloucím obecenstvu mylný ná-
zor. jakoby současné slovanské literatury měly jen
ty dva nebo tři velké autory a ostatní jakoby nic ne-
znamenali. Zas uvedu příklad z polské literatury ...
Z jednotlivých tvůrčích fásí máme přeloženého Mickie-
wicze, Slowackého i Krasiňského, Asnyka, Konop-
nickou i Gomulického, Kraszewského, Ježa i Grusze-
ckého, Reymonta, Tetmajera. Przybyszewskéhoi
Weyssenhoffa, Sienkiewicze, Prusa i Orzeszkowou,
ale ani jedinou ukázkou nemáme zastoupeno Sewer
(Nafta, Ponaď sily, U pragu sztuki), Feldmanna (Nowi
ludzie). Exlernsa (Po zdrowie, Cato, Dobrane pary),
Žeromského (Popioly, Ludzie Vezdomni), Daniolow-
ského (Z miniovych dní). Sieroszewského (Itisztan,
Na kresach lasów), Bereuta (Pröchno) atd. Tedy: z více
autorů jen nejlypičtější ukázky si přeložme a budeme
mít správnější i plnější obraz. K tomu nám základnu
položlež anthologie a překlady dobrých literárních
historiků.
V. D.
Ruský tisk uclívá 50letou památku úmrtí ne-
šťastného hásníka Batjuškova, přítele a vrstev-
nika Žukovského, důstojníka v taženích proti Napo-
leonovi, potomního ředitele petrohradské »Publičné
Bibliotéky«. Jsa dědičně zatížen, sešílel nadaný bás-
ník r. 1822 a živořil ještě plných 33 let! Kriřika
staví básnickou jeho čianost na roveň s výtvory Žu-
kovského.
* Známý i u nás mallř J. E. Rěpin pracuje
na velkém obraze »Gorkij. Andrejev a Stasov v Kuck-
kale«. Malíř zachytil moment, kdy Andrejev, žák
Gorkého a stařičký umělecký kritik Stasov navštívili
Maxima Gorkého ve finské obci Kuokkale, kde pou-
věznění v Rize se Gorkij usídll.
Slowacký
Krasiňský
Asnyk
Konop
Gomulicki
Kraszewský
Ježo
Grusz
Reymont
Tetmajer
Weyssenhoff
Sienkiewicz
Prus
Orzeszkowá
Feldmann
Žeromský
Popiola
Sieroszewski
Itisztan
Ted
Batjuškův
Žukovský
Rěpin
Gorkij
Andrejev
Stasov
Kuck
Gorký
usídll
Cata
Napa
Ludzie Vezdomni
Daniolowský
Bereut
Kuokkale
12
article
* Obrazy po malíři V. V. Vereščaginu, jež
týkají se jeho poslední cesty po Japonsku, zakoupilo
Museum Cara Alexandra II. za 100.000 rublů.v
museu zřízen pro ně zvláštní »sál Vereščaginský«.
* Lev Nik. Tolstoj napsal dvě studie,z
nichž jedna nazvána »Pravý prostředek« a druhá
»Veliký hřích«. Obě sludie věnovány agrární otázce
ruské, vojně a reiormám selského stavu na Rusi.
*Slavnost Prešernova v Lublan
vyzněla ve velkolepý národní svátek a nejen to
byla manifestací shody jihoslovanské, když na ni
přijeli i čelní representanti národa chorvatského
srbského. Na 50 Srbů — vyšších úladníků, proles
sorů a obchodníků — přijelo z Bělebradu za vedení
plukovníka Vukasovide. 1 Chorvaty i Srby uvitala
otevřená náruě slovinských patriotů
* V Sarajevu začala vycházeli měsíční revu
»Dan«, věnovaná všem potřebám srbského obyva-
telstva okkupovaného území.
* »Slavenska Beseda« v Sofii zvolila
(při slavnosti svého 25letého Irvání) čestným členem
též polského romanopisce Henryka Sienkiewicze.
* Jiný důkaz slovanské vzájemnosti podala
»Matica Slovenska«, zvolivši na valné hro
madě čestným členem chorvatského spisovatele Šan-
dora Gjalského.
* V Novem Mestu zemřel slovinský spisovate
Janez Terdina, v 76. roee svého věku. Zvěčnělý
byl mimo jiné autorem populárních »Bajke in pove t
c Gorjancich«.
* Polský tisk uclívá stolelou památku narozenir
Augusta Wilkoňského, salirika a humoristu
polského. Do 35. roku věnoval se polnímu hospedář-
stvi, teprve pak začal psáti své „Školní vzpomínky
a své nedostižné „Ramoty i plotki“. Roku 1851 musi
opustiti Varšavu a rok na to, v 47, roce věku svého
zemřel. Jeho spisy některé jsou přeloženy i do češtiny
Jeho choť Pavlina z Lanczóu, byla svého času oblibe-
nou povídkářkou.
V V Vereščagin
Nik
Tolstoj
Prešernov
Lublan
Srba
Chorvat
Sienkiewicz
Šan
Gjalský
Janez Terdin
Augusta Wilkoňský
Pavlin
Japonsko
Rus
Sarajevo
Sofie
Slovensko
Varšava
Slavensko beseda
Novo Mesta
13
article
Román Václ. Gasiorowského „Pan
Walewská“ — jenž vychází právě v českém pře
kladu — byl tyto dny vydán současně ve francouz
ském i v anglickém překladu. Revue „Tho Autor
velice chválí práci polského autora, jenž obral si Na
poleona I. za předmět svých stadií.
Polské divadlo. J. Myszkowski obdrže
lyto dny dovolení hráti polsky v Mliňsku. Zatím do-
voleny jen frašky, vaudevilly, operety a opery. Dra-
mata vážná budou povolena, až dojde z Petrohradu
zvláštní svolení.
Jiný úspěch polského umění: „Halka“ Mo-
niuszkova získala si velkou oblibu v Petrohradě.
kde hrána po 14 dní téměř denně. V petrohradské
„Zoologické zahradě“ vypravena „Potopa“ Sien-
kiewiczova ve formě feerie s nesmírným úspě-
Nejlepší fragédka polská Siemaszková
která intrikami vypuzena ze Lvova i z Varžavy, se-
slavila si společnost. s níž nastoupí lournéc po říši
ruské. První stanicí bude Petrohrad. Nikdo dema
prorokem!
* V Poznaňsku dojďe v brzku k nesmírně důle-
žité organisaci, jejíž potřeba byla už dávno uzná vána.
Bude totiž zaležen Spolek polských novi-
nářů a spisovatelů v kníž poznaňském
Inspiratorem je čilý poslanec Josef Košcielski
* Polákům přibude v brzku nové, nádherné mu-
seum historické a to v Poznani, kde do paláce
hrabat Dzialyňských (rodiny právě vymřelé) přene-
seny budou všechny historické památky hr. Dziatyň-
ských, Potockých, Czartoryjských a Zamoyských.
Sbírky roztroušeny teď po palácích těchto rodin Giv
Paříži) a centralisací jich vzníkne velké. vysoce cen-
né museumr historické. Jeden z velkých sálu paláce
přeměněn na auditorium, kde budou konány lile-
rární a vědecké přednášky pro poznaňské Poláky.
Slowianin.
chemí
Václ
Walewská
J Myszkowski
Košcielski
Polák
Dzialyňský
Potocká
Czartoryjský
Zamoyský
Petrohrad
Siena
Lvov
Varžava
Poznaňsko
Poznaň
Giv Paříž
14
article
Z oizích revuí.
Z oizích revuí.
Pařížská akademie polilických věd přisoudhila
francouzskému učenci Valéry-Radotovi za životo-
pis Pasteurův premi 250 franků doživotní renty.
* Pruská vláda vydala roku 1904 na 11 unl-
versit pruských obnos 3,876.878 marek; na rok 190
poukázala obnos 4,079.205 marek. Nejvíce vydáno n
universitu berlinskou: 1,100.150 marek.
* V kruzích berlínských prolessor
vznikl projekt sebrati fond, z něhož by chudým stu-
dentům byly zaopatřovány školní knihy, jichž po-
třebují k doplnění přednášek
Pařížská revue „La Vie heureuse“ zeptalas
soudobých Hiterátů, jak si představují ideál ženy
XX. sloletí. Bratří Pavel e Viktor Marguerittové
vidí v ideálu tom ženu-matku; Capus soudí, že sláva
a moc soudobé ženy tkví právě v její nedokonalosti:
Gavault vrací se k Periklově zásadě: první povinnosti
ženy je býti krásnou a druhou povinností je nevěděi
o tom: Marcel Právost žádá od ideální ženy rovno-
váhu mezi stránkou fysickou a mravní, rovnováhu
mozku, nervů, žaludku, svalů, rovnováhu povahy, ro
umu a zvyků.
Mr. Penn.
Valéry
Radot
Pasteurův
Hiterát
Pavel
Marguerittová
Periklův
Marcel Právost
Le via
16
article
* Časopis Musešlnej slovenskej spoločnosti. Re
diguje A. Sokolik, tajemník. Roč. VIII. č. 3. Turčanský
sv. Martin.
Sborník Museálnej slovenskéj společnosti. He
diguje A. Sokolík, Roč. X. sv. 1. Turčanský sv. Martin
* Sv. Jan pod Skalou sv. Ivan) a jeho okolí. Na-
psal říd. učitel Jan Ev. Korcis. K fisku upravil, do-
plnil a illustracemi opatřil Pavel Körber. S plánkem
polohopisným. 53 stránky, za 40 h. Vyšlo jako druhý
sešit „Körbrova illust ovaného průvodce po památ-
ných a zajímavých místech království českého“ (sešit
1. obsahuje „Karlštejn“, sešit 3. „Klivoktá!“). Úhledno
tyto průvodní příručky dobře se osvědčují.
*„Neděle“, známý belletristický čtrnáctidenník
brněnský, v posledním čísle zahajuje serii našich mla-
dých literárních poriretů a první stat věnuje Adolíu
Brabcovi, jednomu z nemnoha seriosnějších če-
ských spisovatelů vídeňských. Vynočítává všecky jeho
dosavadní knižně vydané průce, jichž jest 18, podává
stručný rozbor některých z nich a skizzuje celkovou
karakteristiku autorovu. Myšlenka takových portrét
jest jistě dobrá a výběr autorů byl Adolfem Brabcem
šťastně zahájen
A Sokolik
svatý . Martin
svazek
Jan
Skala
Eva
Pavel Körber
Brabec
Karlštejn
Klivoktý
svatý . Ivan
17
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Lidové divadlo »Urania- v Praze —v
Dnes hraje se »Hanzi Vejvara«. Zdařilou tuto ve-
selohru, která prošla jeviště celého svěla a pro svů
jemný humor a řadu komických situací dodělala s
všude velikého úspěchu, napsali ronomovaní auto
Mlumenihal a Kadelburg. Titulní úlohu hraje pan
Kovář, ostatní hlavní úlohy hrají dámy: Košnerová
Spurná, Světlá a pp. Hlavatý, Lachman, Spurný
Režisér Boh. Kovář. Začátek o 7. hod. večerní. —
Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. —
Zejtra jest představení Vzáj. se podporujícího spolku
»Viastimil« v Praze-VII. Opakuje se »Bujná krev
Vaudeville o 7 obrazech. Napsali L. Krenn a K
Lindau. Začátek o 3/4 na 8. hod. večerní. Ceny mís
poloviční. — Ve čtvrtek jest benefiční večer vynika-
jícího člena, oblíbeně subrelty pí. Marie Hesové
Guthové, jež těší se zvláštním sympathiím obecenstva
Umělkyně zvohila si lidovou hru se zpěvy: »Hra-
běnka z Podskalí« od Anonyma. Listky lze již
dnes v divadle obdržeti.
Hanzi Vejvar
Kadelburg
Košnerová Spurná
Lachman
Spurná
Boh
Kovář
L Krenn
Marie
Hes
Guth
Anonymus
Praha
Lindau
lidový divadlo
Podskalí
18
article
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnen
hraje se po deváté Felix-Qurdueauův vaudeville »Ne
viděli jste Boboše?e, při kterém až dosud bylo i
vadlo úplně vyprodáno. Hlavní úlohu »Blanche-
zpívá pí. Zieglerová, »Bobeše« hraje p. Kubík ml
Režisér Josef Kubík. — Zejtra jest premiéva novinky
»Svatební noc« (Nuit de Noces), fraška o 3 odděi
Napsal A. Barre, přeložil a scěnoval režisér Kare
Lier. Ve frašce této vystoupí po třetí nově engažo-
vaní členové paní Hana Jelinková-Vojtová a pan
A. Vojta, od Národního divadla v Brně.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech
Dnes opět vystoupí prostulý mistr proměn A. Ber-
nardi. Sebraje: Hloupý kousek pana Jeroma, Man
želova pomsťa, Slavní komponisté imitovaní Ber-
nardim jako dirigenti orchestru. Bernardiho po
hostinské hry těší se až dosud skvělému úspěchu
Bernardi sehraje jednu komedii při průsvitné oponě
Večer zahájen bude Archlebovou veselohrou o l
jednání »Boža« a končí veselohrou »Krasojezdkyně«
Zejíra vystoupí Bernardi opětně. V neděli konči jeho
pohostinské hry neodvolatelně.
Felix
Blanche
Zieglerová
Bobeš
Kubík
A Barr
Kare Lier
Jelinková
Vojtová
A Vojta
Král
A ber
Jerome
Bernardi
Brno
Vinohrady
smíchovský divadlo
národní divadlo
Pištěkův lidový divadlo
Qurdueauův vaudeville
svatební noc
Nuit jít Noces
19
article
Hudba.
Hudba.
Péveeký spolek »Smetanae
(bývalý odbor pařížský)
vítězem při pdveckých zápasech ve Verviersu
v Belgii.
Ze Spaa, 25. července.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Skvělý výsledek zápasu pěveckého spolku „Sme-
tana“ oznámen byl již našim telegramem, který do-
plňujeme těmito podrobnostmi. Zápasy konány byly
v divadle vervierském, e němž jsme se již zmínik
v prvé zprávě, zaslané z Verviersu v neděli. Zápasv.
jichž zůčastnilo se několik spolků belzických a z ji-
ných zemí, počaly » 3. hodině odpolední. Jura složen
byla z nejpřednějších hudebních i zpěvních znalců
z různých zemí a slátů a čítala šedesát členů, kteři
byli velice svědomilými, ale také velice přísnými
soudci, naprosto spravedlivými. Důkazem toho bylo.
že v odpoledním zápase nikomu nedostalo se prve
Jura
Belgie
Spaa
Péveeký spolek » Smetanae
Sme
20
article
Večer počaly zápasy znovu o 8. hodině večerní
kdy divadlo naplnilo vybrané obecenstvo i posluchač-
stvo nejen z Belgie, ale i z Francie a odpnud. Na
spolek „Smetana“ došlo až po 9. hodině. Bylo pozo-
rovati, že obecenstvo s netrpělivostí čeká na jeho vý-
kony. Než objevili se naši pěvci na jevišti, ač byla
pausa obvyklá před započetím tohc kterého pěveckéh
sdružení, nikdo z divadla neočcházel. Když pak ob-
jevil se spolek „Smetana“, uvítán byl potleskem. Po
zapění „Blaníku“ od Jos. Kličky ihned rozlehl
se potlesk a volání za přesný, skvělý výkon našich
pěvců, který neměl konce. Již po tomic sboru každý
byl přesvědčen, že pěvců naším jistě dostane se prvé
ceny. Když po daném znameni z lože jury doslo
k „Českým tancům“ od Hynka Pally, po
každém odílu znovu bylo v hledišti aplaudováno,
lak že vždy dlouho musili pěvci naší čekati na ulišení
než bylo možno pokračovati další písni. Při ukončen
tenců bouře pollesku otřásala dívadlem a volání ne
mělo kence, tak že členové poroty znovu pobádal
naše pěvce, aby vešli na jeviště a nějakou písei
jásajícímu obecenstvu přídali, ač nebývá to zvyken
a nestalo se dosud, aby některý spolek zápasící po
řadatelstvem byl pobádán k přidání písně mimo pro
gram stanovený. Dlouho naší pěvci se zdráhali, ž
konečně potom, i když řed. Beneš za pěvce naše po-
děkovali se šel obecenstvu aplaudujícímu a volajícímu
poilesk nikterak neutichl, vystoupili pěvci naši a zapěl
národní hymnu belgickou, kterou vyslechli přítomní
stojíce. Jaké nadšení nastalo po zapění této hymny
nelze vypsati. Opětně byli naši pěvci volání. Znovu
příšlí a zapěli naši hymnu národní „Kde domov
můj?“ a i tato přijata byla s pochvalou a že pěvci
naší v cizí, ale hostinné zemi pěli s nadšením písei
tuto dojista uvěří všichni.
Klička
Hynk
Beneš
Belgie
Francie
Jos
spolek „ Smetan
Blaník
21
article
Když po dlouhé době nastalo utišení v hledíšti.
zvonek z lože soudcovské zazněl a předseda jury
která skládala se pro pěvce naše z jedenácti nejpřis
nějších členů — vzhledem k tomu, že spolek „Sme-
tana“ znám byl pořadatelstvu zápasů jako sbo
pěvců vyspělých a dvakráte již vílězících — pro
hlásil, že spolku „Smetana“ uděluje jura jedno
myslně akklamací prvou cenu, propukl
shromáždění znovu a volání slávy pěvcům naším ne-
mělo konce. Když pak odcházeli naši pěvci z divadla
očekávali je v ulicích účastníci zápasů a provolal
slávu Čechům a spolku „Smetana
Pěvci naši odebrali se se svými přáteli do míst-
ností de la Royale Emulation, kne dříve již sešlis
zástupci zúčastněných a zápasících spolků z různých
sekci zápasů. Zde bylo předsedou jury řediteli spolku
„Smetana“ vřele blahopřáno k výsledku dnešnímu
jakož i zdatnosti pěvockého tohoto našeho sdružení
Stále a stále přijímal p. ředitel blahopřání, ba před-
seda Sociétě de la Royale Emulation M. Prosper
Herla, který všem účastníkům zápasů děkoval, vy-
líčiv ve své řeči postup i význam vykonaných toh
dne zápasů, velice lichotivá slova pronesl o našich
pěvcích, kladl je za vzor pěvcům ostatním v jich n-
dšeném pěstění zpěvu, které musí pak něsti ovoce
jaké sklízeli a dnes sklízejí naši pěvci a projevil n
konec přání, aby čeští pěvci zůstali i na dále přátel
pěvců belgických, tak jako tito budou přáteli pěvců
českých.
Čecho
jít le royal
M Prosper Herl
spolek „ Sme
spolek „ Smetan
Sociéto jít le royal
22
article
Sndečná tato slova byla velice hlučně akkla-
mována. Přátelský, srdečný večer, na němž v povzdál
sice, na ulici, ale vytrvale účasť bralo četně shro-
mážděné obecenstvo, které nemohlo sa vejíti do pro
storných místností Société de la Emulation,
Že po návratu svém do holelu Prostova, naši
pěvci vesele se ještě bavili v přítomnosti některýcl
krajanů ve Verviersu se nalézajících a krajanů členo
České besedy „Barák“ z Kolína n. R., kteří za pěve
našimi k zápasům cestu do Verviersu podnikli, ne-
mohu opomenouti se zmíniti, jakož i toho, že vřele
bylo vzpomínáno naší nade vše drahé vlasti.
V pondělí vykonalo předsednictvo spolku „Sme-
lana“ návštěvy k ropresentantům komitétu pro po
řádání zápasů a v poledne odjeli všichni členové se
svými přáteli do Lutychu. I zde budili pozornost.
jsouce pozváni, neboť listy vervierské, lutyšskéa
brusselské přincsly nejen zprávy a vítězství našich
spolků, ano i laké velice příznivé, pochvalné kritiky
(Listy, které tylo posudky přinesly jsme vám zaslali
a neopomene i jiné zaslati, aby česká naše veřejnost
s nimi se seznámila.)
Dnes v úterý zavítali pěvci naši do lázeňského
města Spaa, aby zde uspořádali, jsouce k tomu vy-
zvání městskou a lázeňskou správou, v nádherných
místnoslech Résidence D'ěté de S. A. R. la
Princesse Clementine koncerL. Ve velké síni
kencertní, v tak zvaném kříšťálovém paláci, který
pojme několik set lidí, shromáždilo se o 9. hodině ve-
černí přečetné vybrané posluchačstvo, které nejen že
s největší pozorností sledovalo výkony pěvců našich,
ale tské hlučným potleskem odměňovale a stále je
Prostův
Barák
Kolín
Lutych
Spaa
Český beseda
spolek „ Sme
Société jít le Emulation
ěta jít S . A . R . le Princesse Clementine koncerL
24
article
na podium volalo, tak že opakovalo se, co stalos
25
article
v neděli, že pěvci naši musili k výslovné žádosti obě
hymny přidati
Úspěch za úspěchem stíbal naše pěvce. Tal
skončila výprava jejich za vavříny do dálné ciziny
a znovu přinesla jménu českému, vyspělosti pěvecké
české písni naší, nejen pochopení, uznání zasloužené
ale i slávu, kterou šíriti jest povinností nás všec
v oborech jakýchkoliv. Čím více nás neznající cizin
pozná, čím více získáme si úcty její, ať již na pol
kterémkoli, lím více prospějeme sobě i budoucnosti
našeho národa. Spolku „Smelana“ dojista všichn
k poslednímu úspěchu z plných srdcí blahopřejeme
+ Z Bachyně: Minulého týdne uspořádali členov
opery městského divadla v Plzní pp. Mansfeld, J. Jenik
V. Brejcha, H. Kypta a R. Lanhaus v Libušiných
Lázních v Bechyni dva koncerty za spolnůčinkování
sl. J. Ledenovy z Bechyně a p. J. Vílka, čiena orche-
stru městského divadla v Plzni. Programy obou
koncertů byly velmi pečlivě sestaveny; zastoupeni
byli zejména: Smetana, Dvořák, Paukner, Tovačovský
Mansfeld
J Jenik
V Brejcha
H Kypta
R Lanhaus
J Ledenův
Smetan
Dvořák
Paukner
Tovačovský
Tal
Bechyně
městský divadlo v Plzeň
Libušin lázeň
26
article
Křížkovský, Wagner. Brahms a j. Koncerty měly
znamenitý ůspěch. Prostranná lázeňská dvorana byla
do postedního místa naplněna obecenstvem domácím
a lázeňským. Výkony účinkujících byly po zásiuze
oceněny a hlučnou pochvalou odměněny. V kvartetu
a kvintetu vystihli pěvci velmi dokonalý souzpěv.
takže iskladby pro velké sbory psané jako Smetanovo
»Věno«, Zajcovo »Uboj« a Jeremiášovo »Hej Slovaněe
vyzněly s málo hlasy mohutně. Písně kvartetov
jako »Hubička«, »Dívčino pozdravení«, »Kázaníčko«
a j. byly předneseny s náležitou jemností a přesnou
intonaci. Oduševnělý přednes »Uionulé vyvolal na-
dšený pollesk. — Zpěvy solové provedeny byly s nále-
žitou vervou. P. Mansfeld, přednesl k všeobecné
pochvale arii z Prodané nevěsty »Jak možno věřit-
a Vlikovo »První políbení«. Pan R. Lanhaus, zavděcií
se posluchačům mimo jiné zejména přednesem
»Bechyňských písní«. — Doprovod na piano dozna
u obecenstva vděčného uznání. —
Křížkovský
Wagner
Brahms
Smetanův
Zajcův
Uboj
Jeremiášův
Slovaně
Hubička
Uionulý
P Mansfeld
R Lanhaus
27
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Na soukromé škole malíře K. Relsnera počne
dne 1. srpna prázdninový přípravný běh kresliřský
pro ty žáky, kteří připravují se ku podzimní zkoušce
na akademii a uměleckou průmyslovou školu. Kur
trvá dva měsíce a přihlášky dlužno nejdéle do 3t
t. m. učiniti v alelierech školy na Král. Vinohradech
Jungmannova tř. č. 1233.
Rakovnická Budeč pořádá v Rakovníku od7
srpna v následujících dnech šest přednášek učitele
měšť. školy v Polici n. M. p. J. Sovy, jednajících
volném kreslení ve škole obecné. S předná
škami spojeny jsou melhodické výklady a praktick
pokusy ve vzorné škole, jež k tomu účelu zřízen
bude. Dle osnovy budou dopoledne tyto přednašky
1. O kresbě listův a květův lisovaných a dle pří
rody. 2. O kresbé štětcem. 3. O kresbě dle vycpanin.
4. O kreslení perspektivním. 6. O ornamentu ve škol
obecné. 6. O kreslení z paměti a kreslení volných
tahův. Odpoledne jsou praktická cvičení. Po dobu
přednášek otevřena bude výstava nejen prací žákov-
ských, ale i spisův českých, anglických, francouz
ských a německých, o moderním kreslení jednajících.
O levné stravování a byly bude postaráno. Slano
vený poplatek za všecky přednášky jsou 4 K. Při
hlášky účsstníkův přednášek přijímá Václav Trejbal
učitel měšť. školy v Rakovníku
Maturitní zkoušky na českém státním gymnasie
v Kroměřiži konané za předsednictví zemského škol
ního inspektora pana Josefa Lošťáka, od 18. do 25 čer
vence měly tento výsledek: Z 52 abiturientů uznáne
11 za dospělé s vyznamenáním, 35 za dospělé, pět
povolena oprava po prázdninách a jeden reprobován
na rok.
K Relsner
Král
Jungmannův
J Sova
Trejbal
Lošťák
Budeč
Rakovník
28
article
Ústav hraběta Pöttinga v Olomouci, český pen-
sionát a školy pro vzdělání dívek, zakončil tetos desátý
rok svého trvání. Za dobu tu přešlo více než dva
tisíce dívek jeho různými školami. V prvém roce číta
158, v desálém 451 chovanek. Z těch bylo 331 z Mo-
ravy, 96 z Čech, 24 z jiných zemí. V pensionáte
bydlelo 143, mimo ústav 308 chovanek. Ústav ob
sahuje sedm různých škol a rovně tolik kursů a mě
v prvém roce 12, v posledním roce 35 učitelských sil
Slatistický přehled za první desetitetí vykazuje, že
z chovanek bylo dcer úřadníků, lékařů, advokáte
a učitelů 31 procent, obchodníků a živnostníků 23 pro-
cení, rolníků 20 procent, zřízenců železničních, prů
myslových neb obchodních 9 procent, řemeslníků
8 procent, soukromníků 7 procent. Ústav požíval
v minulém roce 15.400 K různých subvencí. Kdos
přeješ pedrobnějších zpráv o ústavu, dopiš ředilelství.
Z výroční zprávy vyšší dívčí žkoly spolk
„Vesny“ v Brně. Vyšší dívčí škola obsahuje školu mě-
šťanskou a roční kurs pokračovaci s praktickými od-
bory: obchodním, jazykovým, hudebním a hospodyň-
ským. Úkolem jejím je zvýšiti úroveň dívčího vzdě-
láni a poskytnouti též vědomostí praktických, které
by připravovaly pro různá povolání. Prvé tři třídy
jsou škola měštanská a mají právo veřejnosli
(vysvědčení mají futéž platnost jako ze škol veřej-
ných). Čívrtá třída je organisována jako roční kur
pokračovaci pro žákyně, které školu měšťanskou
vybyly. Vyučuje se v něm dopoledne povinným před-
mětům všeobecně vzdělávacím, odpoledne pak možno
věnovati se některému z praktických odborů, jež
k vyšší divčí škole jsou připojeny: buď obchod-
nimu nebo jazykovému, hudebnímu nebo
Pötting
Olomouc
Čechy
Brno
vysoký dívčit škola
29
article
hospodyňskému. Spojí-li žákyně ročník pokra-
čovací s odborem obchodním, nabude takového vzdě
lání obchodního, že může získati místo v kanceiářích
a obchodech. V odboru jazykovém vyučuje se něm
čině a frančině, mimořádně může býti vyučováno i ru-
štině a anplčině. V odboru pěstuje se »vláště kenver
sace, aby se žákyně naučily mluvit. Odbor hudební
poskytuje vzdělání jako samostatná škola hudební
a vyučuje se v něm hře na piano, hře na housle,
sólovému zpěvu a lheorii hudební. Odbor je výhodný
pro žákyně, jež chtějí buď získat v hudbě pramen
nejušlechtilejši zábavy, nebo pramen praktické pomoei
na zajištění existence. V odboru hospodyňském vy-
učuje se šilí prádla, šití šatů, vaření, praní a žehlení;
podává se praktický návod ku pracím v domácnosti
potřebným a zejmena pěstí se smysi pro pořádek a
vkus. — Do vyšší divčí školy chodilo lelos celkem
221 žákyň a to: do školy měšťanské 142, do ročníku
pokračovacího 79. V odborech bylo žákyň úhrnem
381: v odboru obchodním 36, v odboru jazykovém
166, v hudebním 179. Sbor učitelský čítal 13 členů,
v odborech vyučovalo mimo to 12 učitelek a pčitelů.
Žákyním nemajetným bylo jako jiná léta sníženo škol-
né (celkem 7210 K), mimo to dostalo se jim podpon
z fondu podporovacího jednak na penězích, jednak
na šatstvu, obuvi, stravě (celkem vydáno na tyto pod-
pory 868 K 40 h). — Zápis do vyšší dívčí školy
koná se dne 15. a 16. září od 8—12 hod. dopol., a lo
dne 15. září zapisují se žákyně loňské, dne 16. září
žákyně nové. Do odborů zapisují se žákyně ročníku
pokračovacího současně při zápise do ročníku, žákyně
mimořádné 16. září dopoledne.
30
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Sokolský den. Pracovní odbor Č. O. S. má dne
v pátek 28. července o 8. hod. več. v »Sokole« praž
ském závěr. schůzí. Bratři zást. jednot dostavtež s
všichni.
Zábavní výbor »Sokota« pražského koná schůz
dnes v pátek 28. července o 8. hod. več. v zaseda
síni »Sokola« pražského.
Ze »Sokola« v Praze na Starém městě. Jednot
podnikne tuto neděli dne 30. července celoden
výlet drahou do Českého Brodu, pochoden
údolím »Dolánky« na Kostelec nad Černým
lesy, kde oběd; odpoledne přes Jevany, Habr d
Mnichovic, Stránčic a vlakem zpět. Jízdné celkem
K 10 h: pochodu 6 hodin. Účast budiž nejhojnější
Schůze v neděli ráno o půl 8. hod. na nádraží státní
dráhy.
»Sokol« smichovský koná v neděli 30. července
celodenní výlet v kroji s pořadem: Schůz
v 5 hod. ráno v tělocvičně, pochod na nádraží Král
Vinohrady, odjezd v 6 hod. 20 min. do Říčan, po
chod k vychovatelně Olivově (prohlídka), dále krás
nými lesy přes Mukařov (pohov), Hradešín (skvostní
vyblidka) do Ouval (oběd). Odpoledne opět lesem do
stanice Jirny (návrat). Pochod velice mírný krásným.
lesy, jízdné 1 K 20 h.
Pěvecký kroužek Sokola pražského má dnes dů
ležitou zkoušku za příčinou účinkování o nočním
výletu, pořádaném zábavním výborem naším v so-
botu dne 5. srpna do Chuchle
Ze Sokola »Tyrše na Smíchově. Bratři, kteříse
zúčaslní župního výletu nočnilio a denního v neděl
dne 30. t. m. na Hrubou skálu, sejdou se v kroji
sokolském zejtra přesně o 8. hod. večerní na nádraže
cisaře Franliška Josefa.
Sokol
Tyrš
Josef
Č . O . S
Sokoto
Praha
Český Brod
Dolánky
Kostelec nad Černá les
Jevany
Stránčice
Říčany
Mukařov
Hradešín
Jirny
Chuchle
Smíchov
Sokol
Habr d Mnichovice
Královský Vinohrady
31
article
Ze Sokolské župy středočeské. Župa podnikne
ve dnech 5. a 6. srpna t. r. noční a celodenní výlet
na Sázavu směrem následujícím. Br. jednoty v župě
sdružené sejdou se v sobotu 5. srpna o 9. hodině
večerní v kroji na nádraží Nusle-Vršovice, odkud s
odjede v 9 hodin 25 minut do Čerčan-Pyšel. Zde
nocleh. Ráno kolem mokřanského potoka přes
Mokřany, Ladry na Vlkovou, odlud přes Čakovice,
Zbořený Kostelec na Týnici nad Sázavou, kde bude
oběd. Dále přes Krusičany, Ouročnici do Vydlakov-
ského údoli přes Poříč do Čerčan-Pyšel na dráhu.
Celkové jizdné obnáší 2 K 80 h. — Krajina velice
krásná a lesnatá. Pohov patřičný ke koupání v Sa-
zavě. Pochodu celkem as 26 km. Návrat do Prahy o
9 h. 4 m. večer. Prapor vezme s sebou br. jednota
vyšehradská. Přihlášky na obědy zaslány buďtež
nejdéle do 1. srpna br. R. Bllkovi, žup. náčelníku
v Praze, č. p. 1343-II. Účasť všech br. jednot budiž
co nejčetnější.
Sokolská župa šumavská, v níž sdruženy jsou
br. jednety v Horách Stríbrných, v Janovicích nad
Úhlavou, Kdýni Nové, Klatovech, Plánici, Strážově.
Sušici a Švihově pořádá ve dnech 12. a 13. srpna
v Plánici sokolský slet a veřejné cvičení. Pořadi
V sobotu dne 12. srpna o 8. hodině večerní v míst-
nostech sokolovny slavnostní divadelní představení
»Oblaka«, od Jaroslava Kvapila. V neděli dne. 13. srpna
dopoledne zkouška o 11. hodině v lese »Šejtroku«.
Společný oběd (cena 1 k). Odpoledne o 2. hodině ná-
stup Sokolstva ke průvodu. Pochod do náměstí k rad-
nici, kde starosta města pan František Kučera jménem
města Sokoly uvítá. Slavnostní řeč br. PbČ. Pavla
Nebeského, redaktora z Plzně. Pochod na cvičiště do
lesa »Šejtroku«. O půl 4. hod ně veřejné cvičení.
Večer o půl 9. hodině věneček v sokolovně.
Nusl
Vlkův
R Bllk
Kvapil
Kučera
Sokol
Pavel Nebeský
Vršovice
Čerčany
Pyšely
Mokřany
Ladra
Čakovice
Kostelec
Týnice nad Sázava
Krusičany
Ouročnice
Vydlakov
Poříč
Praha
Janovice nad Úhlava
Kdýně
Klatovy
Plánice
Strážov
Sušice
Švihov
Plzeň
sokolský župa středočeský
km
32
article
Věstnik živnostenský a dělnický.
Věstnik živnostenský a dělnický.
* z nermanentního výboru poslanecké
sněmovny. Dle referátu Foergova jednánoo
společenstvech živnostenských a v úterním
sezení provedena debata, na níž podil brali
posl. Kratochvil, Kulp, Stojan, Kitschell, Pa-
cher, Hueber a j., od českých poslanců pouka-
zováno na tužby českého živnostnictva, aby spo-
lečenstvům byla dána práva, aby zřizována byl
odborná společenstva a zavedeny byly okresní
a zemské jednoty. Proti říšskému svazu, prot
němuž i poslanec Kitschell se vyslovii, zaujali
poslanci čeští odmílavé stanovisko. Při ustano-
vení, kdo pojat býti má do společenstva, ne-
malá obtíž se naskytla. Jsou důvody proto,
aby i továrnici pojali se do společenstev, aby
měli práva, ale i povinnosti maloživnostníků
aby tak mnohá věc urovnala se mezi, továrníky
a malými živnostníky, jako jest otázka učedni-
cká, pokračovacích škol atd. Proti tomuto se
zase ale uvádi, že továrníci snadno by úplnou
Kratochvil
Kulpa
Stojan
Kitschell
poslanecký sněmovna
33
article
moc ve společenstvech na sebe strhli ku škodě
malých živnostníků. Ještě větší potíže činí usta-
novení, co jest továrnická výroba. Všeobecně
nebude asi možná pojmu tohoto ustanoviti;
snad případ od připadu musí se posuzovati a
dle řemesel, neboť co jest známkou továrnické
výroby při jednom řemesle, neosvědčuje se zase
při jiném řemesle. Usnesení o tom, kdo pojat
býti má do společenstev, odročil prozatím výhor
živnostenský. Přikročeno k ustanovením o zři-
zování odborných společenstev, o vylučování
a přikazování společenstev, při čemž přijata
zásada, že vyslechnuta má býti zemská jednota,
kde zavedena a kde není zemské jednoty, ob-
chodní komora. Je to zásadné usnesení, jemuž
vláda nepřeje, dokláďajíc, že tím se sesazují
komory obchodní. Přijaty paragrafy 110., 111.,
111. a) a 112. vládní předlohy
* Z Vídně, 27. července. (C. B) Stálý ži vno-
stenský výbor vyřídil dnes několik článků
o společenstvech. — Příští schůze bude 1. srpna.
Vídeň
34
article
* Společenstvo řemeslných živností v Břevnově
pořádá za protektorátu obecního zastupitelstva vý-
stavu a tržnici svých výrobků v restauraci p.
Josefa Tellingra v Břevnově. Výstava zahájena bude
dne 6. srpna t. r. o 9. hod. dopol.
* Ze společenstva zámečníků, zařizovatelů plyno-
a vodovodů, strojířů atd. v Praze se nám pršea
V době několika posledních let upadají živnosti oboru
našeho v míře tak značné, že cela řada kvetoucích
závodů zanikla a že po většině závody ve středu
kral. hl. města Prahy práce nemají. V rodinách živ-
nostníků malých objevuje se i nouze následkem ne-
doslatku práce v tak značné míře, že představenstvo
každé schůze vyřizuje žádosti členů za podporu.
Naproti tomu však živnosti oboru našeho na před-
městích pražských po většině kvetou. Příčinou úkazu
tohoto jest, že práce oboru našeho v Praze zadávány
jsou z větší časti živnostníkům na předměstích neb
i cizincům, kdežto my, místní poplatníci, práce po
strádáme, neboť této nejen v místě, ale ani na před-
městích nedostaneme. Na předměstích aspoň korpo-
race veřejné z místního patriolismu zachraňují práce
místní pro své domácí řemesiníky, byť i jejich ofetly
proti ofe entům cizím dražšími byly, kdežto u nás
není ani poluchy o této vlastnosti a k žádostem na-
ším, v té příčině podaným, nebere se náležitý zřetel.
Tellingr
Břevnov
Praha
35
article
Jsme odstrkováni a jest nejvyšší čas, bychom s
jednou vzchopili a na místech příslušných skrze
veřejnost působili, bychom zajistili práci svému člen-
stvu, neboť ve smyslu 8 114 živn, řádu jest naší
povinností vedle jiného pečovati o hmotné zájmy
členů svých. Za tím účelem svolává představenstvo
v každé části Prahy schůze poradní všech čienů, by
veškeré čienstvo pro myšlenku tuto uadšeno, pod-
niklo společně s námi přiměřené kroky na záchranu
vlastní. Prvá schůze toho druhu konala se v pátek
dne 12. června t. r. v Řemeslnicko-živnostenské be-
sedě v Praze, kdež sešli se kollegové ze Staréhoa
Nového města pražského, o otázce této věcně poho-
vořili a své spolupůsobení k uskutečnění snah před-
stavenstva přisllbili. Na sehůzi této usneseno v době
nejkratší konati schůzi kotlegů malostranskýcha
hradčanských. Veškeré č'eny našeho společenstva na
snahu tutu upozorňujeme a žádáme je v zájmu vlast-
ním, by již předem mezi kollegy působili. by práce
naše byla celková a také úspěšná. — Ve
středu dne 23. srpna o půl 8. hod. večerní uspořádá
zábavní odbor společenstva divadelní předslavení
v lidovém divadle »Uranii« v Holešovicích ve pro-
spěch fondu sehudlých, práce neschopných mistrů
neb jich vdov. Lístky jsou v závodě pana předsedy
Ludv. Skružného v Praze v č. p. 105—II. neb pana
jednatele Viktora Plichty v Praze v č. p. 214—1.,
jakož i v kanceláři společenské v hodinách úřadních
za obvyklé ceny
* Společenstvo bednářů král. hlav. města Prahy
a okoli při své řadné výroční valné hromadě, une
18. t. m. konaně, zvolilo za svého starostu opětně
p. Františka M-jstříka, mistra bednářského v Praze,
I., Jakubská ul. a za jeho náměstka p. Jana Čer-
máka, mistra bednářského v Karlíně. Při doplňova-
cích volbách byli zvolení do představenstva pp.
Skružný
Plichta
M jstřík
Čer
Praha
řemeslnickýživnostenský be
Holešovice
jakubský ulice
Karlín
lidový divadlo
Uranie
36
article
Fábera Jos., Cievárek Jos. a Pohořal. Václav; do
rozhodčího výboru pp. Šlambora, Fr. Pobořala
Chyba Ant.; po nemoc. pokladny pp. Hrbek Čeněk
a Žima Ant.; do dozorčího výboru pp. Forman Ant.
a Müller Fr.; revisoři účtů pp. Pokora V. a Šlam-
bora. Za zástupce společenstva do schůzí dělnictva
zvoleni pp. Beneš Anl, a Šlambora Fr. a do dělnické
záložny zvolení pp. Charvát Jan, Hrbek Č. a Rálek
Jan. Ve valné hromadě bylo si trpce stěžováno na
množící se případy necprávněného provozování ř-
mesla bednářského a zejmena na to, že v mnoha
závodech jsou tak zv. figurální mistři, kteří ve sku-
tečnosti jsou v dotyčném závodě jako dělníci za-
městnáni, oproti úřadům figurují ale jako mistřía
tím provozování živnosti různým závodům kryjí.
Společenstvo podnikne veškeré zákonné kroky k za-
mezení této nepřistojnosti.
* Pánům hostinským, kavárníkům a hotelierům
doporučuje se koudiční odbor Jednoty českoslovan-
ského číšnictva »Otakar« v Praze při příjímání sil
hostinského pomocnictva. Kondiční odbor sprostřed-
Fáber
Cievárek
Pohořal
Václav
Šlambor
Pobořal
Hrbek
Čeněk
Žim
Müller
Beneš Anl
Charvát
Jan
Rálek
Otakar
Francie
Praha
Forman Ant
Šlambor