Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV

2

V Praze, v pátek dne 28. července 1905.

Praha

3

Číslo 205

4 article

Na ranní a odpol. IIsty předptání see v Praze v adminisirael na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donážken na měsl na čtnit leta na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou? na čtrrt lets . . . . s k oo s drojí zlsilior na měsíe na čtvrt lets . . . . 11 K c0h

Praha

5 article Nový ton v balkánské politice rakouské.

Nový ton v balkánské politice rakouské. Porážky Ruska na dálném Východě a jeho domácí boje jakoby byly podnětem Rakousku k novému, intensivnějšímu postupu na Balkáně. Ztráta panství v italských zemích obrátila větší měrou pozornost Rakouska k zemím balkán- ským. Z Berlína rádi zřeli tento převrat, protože plně vyhovoval jich přáním s potřebám. Berlía- ské politika umožnila Andrássyovi hlavní jeho úspěch, okkupaci Bosny a Hercegoviny, tichou odměnu za uznání primátu Německa ve siřední Evropě a spolek německo-rakouský, ve kterém Vídeň tak ochotně přijala místo druhého. O té chvíle stává se rakouská politika na Bal- káně tím expansivnější. Její snahy rostou, její síle se šíří. Nepracuje se moderními prostředky, kterým Rakousko se učí vždy pozdě, nýbrž sahá se ke starým tradicím, korrupci, rozvratu a vzbuzování domácích sporů a rozbrojů. Srbsko ubijí se přímo touto politikou, zatím co Rumun- sko mělo dosti síly, aby se z n' vymaniloa opřelo se pomocí své dynastie o Berlín, který se stal bankéřem románského království. Po- ukaz na moc rakouskou a pohotové bataillony byla vždy posledním argumentem rakouské poli- tiky balkánské.

Rumun Rusko Rakousko Balkán Berlín Bosna a Hercegovina Německo Evropa Vídeň Bala Srbsko

6 article

Nikomu nebyl více vhod tento postup než Německu a Anglii. Německo prošlo dobrou a zdravou školou. Hohenzollerové uvykli káznía obětování se myšlence národní svého království a Prusko bylo vždy na prvém místě tam, kde šlo o utužování vědomi jednotnosti, národa ně- meckého. Co nešlo zbraní, prcvedeno hospodář- skými činiteli. Odstranění celních šraňků mezi jednotlivými státy německými a spojení severu s jihem železnicemi, bylo prvým krokem. Ho- spodářské zájmy národa v hranicích bývalé říše německé se slévaly, spínaly a na tomto zá- kladě oživovala touha nového, spojeného Ně- mecka. Králové Hradec a Sedan byly jen krva- vou lázní, která zpočetila vývoj dosavadní. Dílo bylo připraveno, bylo je nutno jen zkouti. Po- stup nové říše z tradic spojení se novyzul. Ně- mecko počalo vším úsilím budovati na svém po- stavení hospodářském, stává se prvým ve středu Evropy a počíná býti vážným soutěžníkem Anglii. Bismark nechtěl ovšem za Balkán oběto- vati ani hnátů jediného pomořanského granát- níka; mohl směle pronésti tento výrok, protož rostoucí kapitálová moc Německa v zemích bal- kánských pracovala stejně jistě na upevnění moci říše jako armády. Německo vytiskuje Ra- kousko z trhů rumunských, nabývá vlivného slova v Cařihradě, provádi roorganisaci tureck armády a od vděčného sultána přijimá koncesse na stavbu drab malonsijských. Sem, kde je hojně dobré půdy, svádí proud svých vystěho- valeů, aby po stranách nové dráhy na Bagdad mělo dobrou oporu ve svých lidech. Tak zvolna připravuje si zde Německo novou svou kolonii Rakousko mu v tom nebrání a jeho vlády při blížejí lhostejně k tomu, kdy bývalá terstská

Německo Anglie Prusko Hradec Sedan Evropa Balkán Ra Cařihrad Bagdád Rakousko

7 article

Austro-americana mění se ve společnost ná mořní dopravy, řízenou severo-německým Lloy dem a hamburskou dopravní společností. Ra- kousko naučilo se ve své historii pokořovati ná- rody ničeníc jich hospodářské potence, Ně- mecko získává si jich připoutáváním jich rozvoje k seě. V tom směru není mezi vládou a veli- kými peněžními ústavy německé říše naprosto rozuílu. Závislost Vídně na Berlínu není pouze výsledkem veliké vojenské moci němocké, ale i důsledkom pevného postavení německo-říš- ského kapitálu ve Vídni. Dnes, kdy Rumunsk pro Německo pevně ziskáno, obrací se postup Německa do Bulharska. Nebylo tam nikdy valně lásky k Rakousku a zraky vlád obracely se zády k Anglii. Nyni chystá se německý kapitál ku postupu sem. Diskontní společnost berlín- ská zřizuje společně s bankovním závodem Bleichrödorovým v Sofiji novou banku, která počne podzimem působiti. Vývoz Německa do Bulharska se v posledních létech téměř zčtyř- násobil a Bulharsko uvyklo se svými potřebam finančními počílati již také s Berlínem. V male ovšem míře — německá banka sofijská má na- vázané styky utužiti. V tom jakoby se ve Vídni hnulo svědomí Obrat jest zatím ovšem jen náběhem a staré tradice zůstávají v plné platnosti. Ale náběh se projevuje a nutno mu věnovati pozornost.

Rumunsk Vídeň Berlín Německo Bulharsko Rakousko Anglie nova banka

8 article

Úvěrní ústav vídeňský zřizuje východní obchod- ní společnost, jejímž posláním bude prohlubo- vati obchodní styky vídeňské s Levantou. Sou- časně ale dává vláda předlitavská podnět ku poradám se zástupci bank, které jsou jakkol interessovány na obchodech s balkánskými ze- měmi. Jsou to v prvé řadě rakousko-anglická banka, vídeňská bankovní jednota, úvěrní ústav. banka pro země rakouské a vídeňská banka Union. Jsou to, jak patrno, vesměs ústavy vl- deňské, které kladou ostentativní důraz na svě němectví. V poradách těchto má býti uvedeným ústavům položeno na srdce, aby své obchody s Balkánem ještě více prohloubilya hleděly pre sebe získati pevné posice v peněž- ních ústavech balkánských zemí. Banka pro země rakouské chce prý zříditi v Sofiji vlastn ústav, zatím co vídeňská bankovní jednota po- mýšlí vybudovati své filiálky v Soluni, Sofiji Cařihradě. Mimo to dožádány vídeňské banky aby podaly návrhy, jak zvětšiti obchodní styky se zeměmi balkánskými.

Balkán Soluň úvěrní ústav anglický banka Union Sofiji Cařihrad

9 article

Vídeňským vládám tane tedy ce do B l kánu na mysli stejný postup, jaký provádí Ně mecko v zemích českých a všude tam, kde usi- luje zpevniti své postavení a svoji váhu. Terst- ská a dalmatská politika zůstává ovšem při sta- rém, jako vždy sahalo Rakousko ku prostředkům polovičatým. Při tom ale padá ještě jiný momen na váhu. Rakouská okkupace v Bosně a Herce- govině provázena úsilím germanisačním. Sara- jevo nese jeho zřejmé důsledky a posilován hospodářského vlivu rakouského na Balkáně ma nésti rovněž jeho pečeť. Vídeňské ústavy, kter ped aegidou vídeňské vlády mají posíliti svůj vliv v zemích balkánských a tím usnadňovati ra- kouský postup mocenský, zůstanou věrny svým dosavadním tradicím, které nebudou jiné v Sofij nežli v Praze. K dosavadní politice intrik při- bude vyssávací a germanisační politika vídeň- ských ústavů — to je resumé s nejnovějších chystaných kroků vídeňské vlády, které jsme my oprávněni tím spíše proněsti, protože jsme dobrodíní této politiky po léta pociťovali na sobě.

Terst Rakousko Boseň Sara Balkán Praha

10 article

Proto nemůžeme s nadšením sledovati nej- novější postup vídeňské vlády, jako jsme s ne důvěrou pozorovali snahy vídeňského východ ního spolku, který jer proto hleděl získati pro svou práci české podnikatele a obchodníky, aby měl o argument pro své politické cíle více. Měl býti dokládáno, jak byl silným rozvoj našeho národa v rámci Rakouska. Ten příklad měl bt lákadlem. Tim, že vídeňská vláda přizvala k na stávajícímu jednání jen německé a to vídeňské ústavy, podala nejlepší důkaz, jaké jsou její cíle. Fikce německého Rakouska má býti nadále z chována. Tato politika ovšem v nás důvěry nebudí Sympatií národů balkánských nezíská a bude se jen opakovati to, co se stalo již tolikráte:za pomoci vlády budou vídeňské ústavy a to usi- lovati, aby jich finanční zisky byly co největší, Ke korrupci, kterou šíří politika rakouská n Balkáně, přidruží se vyssávání. Tato cesln k úspěchu nevede. Ale snad konečně probud plné a všestranné poznání v balkánských stá- tech, že úsilí o hospodářské osamostatnění a speciálně osamostatnění od Vídně musí býti jich úkolem prvým. Naším osvobozováním v tomto směru dostalo se našim snahám o zachování ná- rodní mocné opory — výsledky nemohou být na Balkáně jiné. Teprve až Vídeň pozná tyto důsledky své nejnovější politiky, pochopí i, ja- kou má býti její hospodářská politika na Bal- káně. Ale potom nebude myšleno jen a jen na Vídeň a její prospěehy.

Rakousko Balkán Vídeň Bala

11 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 27. července. (Proti slovan ským pobočkám ve Slezsku.) Z ví- deňských německých listů mluvívá nejupřímněji „W. D. Tagbl.“. Činí tak i nyní v otázce slo- vanských učitelských ústavů ve Slezsku. Kdežto jiné listy brojí „prozatím“ proti ponechání slo- vanských poboček v Opavě a v Těšíně, „W Deut. Tagblatt“ píše upřímněji: „Vláda se mýlí domnívá-li se, že uspokojila slezské Němce, když odstranila zemského presidenta hr. Josefa Thuna a když snad nyní i české pobočky pře- loží z Opavy do jiného místa. Pryč s pobočkami, t. j. žádné pobočky a žádné samo- statné slovanské učitelské ústr- vy; takové jest nyní heslo, jež se ozývá, jak da- leko ve Slezsku zní německá řač, a toto hoslo nezmizí, dokud nebude zcela a úplně vyhověno tomuto dobře oprávněnému (!!) požadavku, oo něhož slezšti Němci nikdy neupustí. Jest dávno dekázáno, že slovanské učitelské ústavy jsou zcela zbytečny (!) ve Slozsku, jež si svou po- třebu slovanských učitelů může snadno opatřiti z Čech, Moravy a z Haliče (!), a že tento do- mnělý „kulturní požadavek“ není nie jiného. než požadavek nového bojovného prostředku. jímž zůstane přes všechny české resplucea tábory. Víme už dávno, která jest vlastní příčina německého odporu proti slovanským pobočkám víme, že všechny německé strany přijaly už dávno za svůj všeněmecký názor, že školství Rakousku jest německá država a každá nová slovanská škola že jest poškozením této domnělě německé državy. Ale jest dobře, když se tentc názor, tak důstojný velikého kulturníh národe německého, vytiskne také přímo a ote- vřeně.

Tagbl Němec Thun Praha Slezsko Opava Těšín Čechy Morava Halič Rakousko W Deuty Tagblatt

12 article

Ostatně „W. D. Tagbl.“ jde ve své upřím- nosti ještě dále. Vytýká zemské školní radě slezské, v níž Němci mají rozhodnor většinu jak mohla se zapomenouti nad svým ně meckým posláním a učiniti usnesení že české pobočky se mají časem přetvořiti samostatný český učitelský ústav. Nad svým ně meckým posláním zapomněla se dle krajně radi kálního německého listu vídeňského „korpo- race, jejiž nejvyšším a nejvznešenějším úkolem musí býti hájiti a brániti německé zájmy“. Tedy nejvznešenějším úkolem školní rady má býti udržovati nevědomost a nevzděla nost slovanského lidu, aby německá kultura tím více mohla zářili ve Slezsku. Pro koho ta kul- tura má zářiti, dodává vídeňský list poznámkou. že opavšti Němci ukážou dne 18. srpna (v den narozenin panovníkových), jak umějí hájiti svých práv a brániti svou národnost. Jsme opravdu zvědavi. V Praze, 27. července. (Z rozmluv s ministrem Lukacsem.) Redakto „Egyetértéše“ měl rozmluvu s novým uherským ministrem osvěty, Lukacslem, jenž učini některé pozoruhodné výroky o nynější situae v Uhrách. Ministr Lukaes potvrdil, že finančn stav země určí zákonitou hranici, až po kterou se může udržeti nynější kabinet. Ministerstv Fejérvárovo má prý jediný účel, rozřešiti krisi. Kabinet ustoupí okamžitě, jakmile tento účel bude dosažen aneb jakmila se přesvědčí,že na úkol takový nestačí. Na otázku, co by se stalo, kdyby nynější kabinet odstoupil, nedn- sáhnuv níčeho, Lukaes prý odvětil: Mohou na- stati tři případy. Prvý by byl, že by se přijaly všechny podmínky, diktované koalicí; takové rozřešení těšilo by prý i Lukacse. Druhý případ by byl, že by panovník odstoupil a třetí, že by panovník vstoupil na půdu absolutismu.

Tagbl Němec Lukaes Slezsko Praha Uhry

13 article

Ale téhož dne, kdy „Egyetértéš“ otisk tate domnělá slova ministra Lukacse, veřejnila již úřadní „Budap. Korresp.“ opravu, v níž praví, že „Egyet.“ vyložil slova ministrova po svém způsobu, kdežto dr. Lukacs prý neřekl nic jiného, než že ve veřejnosti se mluví o možnosti takových tří eventualit. Sám prý do- dal, že by všechny ony eventuality byly Uhrán stejně škodlivy. V Praze, 27. července. (Trpný odpo v Uhrách.) Hr. Štěp. Károlyi a soudruhové podali podžupanu satmárské s tcli ce návrh, aby se v mimořádné schůzi stoličního za- stupitelstva přijaly známé zásady trpného od poru a zřídil se 60členný výbor, jenž bys staral o zaopatření a právní ochranu stoličníeh úřadníků pro případ, že by byli vládou stíháni. Municipální výbor města Sombor usnesl se přes oběžník Fejérvárův daní nevybí- rati, neodváděti a nepomáhati při odvodu branců. Vrchní župan Latinovic s prohlási při té příležitosti, že je sice členem liberáln strany, ale zůstane věren zákonům a ústavě; kdyby se na něm žádalo, aby jednal proli- ústavně nebo nezákonně, že raději se vzdá úřadu. Z Pešti, 26. července. (Nové vále č ne školy.) Dle časopisu „A Polgai“ v minister- stvě vojenství vypracován již plán nových dvou válečných škol, z nichž jedna má býti zřízen

Egyetértéš Lukacs doktor Štěp Károlyi Fejérvárův Latinův Praha Uhry Hradec Sombor Pešť

14 article

ve Vídni pro rakouskou zeměbranu, druhá Pešti pro honvédy. Každá škola má míti 44 chovance. Z Dubrovníka, 22. července. (Hl ah ol ská bohoslužba zakásána.) Až do sud konaly se ve všech větších městech dalmat- ských na den sv. apoštolů slovanských Cyrilla Methoda v katolických chrámech bohoslužby jazyku staroslovanském. Tak bylo dosud i v Ko toru, kdež biskup Uccellini, známý obhájce hlaholské bohoslužby, nikdy nečinil námitel proti slovanské službě boží. Ale letos, po zná- mých biskupských konferencích v Římě stalo se opět poprvé, že v Kotoru na den Cyrilla a Me- thoda nebylo slovanské bohoslužby. Jest pa- trno, že i biskup Uccellini se musil podrobii rozkazu papežovu, aby se všemožně bránilo roz šíření hlaholské bohoslužby.

Uccellini Vídeň Pešť Dubrovník Řím Kotor den Cyrilla

15 article

Z Turč. sv. Martina, 25. července. (Vo jenský program slovenský.) Vojenská otázka představuje se nyní na Slovensku v ji ném světle, než byla dříve. Má se uskutečnit- maďarský požadavek, aby se uherské části spo lečného vojska velelo maďarsky a nikoliv ně mecky. Slovenským politikům protivilo se vždy maďarské velení, ba mnozí z nich byli toh domnění, že by toto velení pomaďarčovalo náro ještě nebezpečněji, než maďarská škola. A na konec z úcty k panovníkovi přáli si raději něm- činy. Ale právě z této strany hrozí Slovensku nebezpečí, jemuž třeba zabránit. Nynější vláda uherská nabízí totiž koalici maďarčinu jako plu kovní jazyk ve všech plucích, i v těch kde slouží Slováci, Srbové a Rumuni. Tak prý se snáze tito bratří slovanští pomaďarčí ! Slováe jsou zajisté národ trpělivý. Není dost na tom že odvádějí každoročně vojsku daň z krve, n vojsko plati největší částkou daní, ale mají nyní i svou mateřštinu obětovati, nejen tedy tělo, ale i duši svou zaprodati a složiti na oltář milita- rismu. Slováci vždy byli tiší a všechna proti- venství povždy trpělivě snášeli. Proto se as domnívají ve Vídni, že budou pokojni i nadále.

Martino Slovák Srba Rumun Slovensko Vídeň

16 article

Vzhledem k takovým poměrům Slováci již zaujali stanovisko, jež zní asi takto: »Najhlavnejšou zárukou istoty štátu je obranná moc. Preto žiaducné je, aby armáda chránená od všetkých politických trenie alůžila spoločnej zbrannej ochrane oboch štátov říše. Zavedenie dvojročnej vojenskej služby žiada s cele obyvatelstvo krajiny. Pre lepšiu výučbu vojakov treba, aby sa tato výučba diala v materinskej reči mužstva a preto v plukoch má sa o mnoho väščia váha klást na materinský jazyk vojakov než dosial.« (»Slu- venský Týždenník« č. 29.) Slovákům jest na konci přece jenom jedno užívá-li se při velení maďarčíny nebo něměiny tím slovenčina jejich nijak neutrpí. Ale utrpěla by tam, kde až dosavade byla šetřena. I zde budou zajisté státi slovenšlí poslanci neohroženo na stráži řeči mateřské.

Slovák

17 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. července,

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. července, Attentát na tureckého sultána. V yldizském paláci cařihradském vydán příkaz, aby se s pátečním attentátem nadělal nejméně hluku a nařízeno to i všem třem vyšetřovacím komisím, by se nezdálo, že se mu přikládá nějaká důležitost. Zatajiti se však pře to nikterak nedá, že denně zatýkána jsou sta lidí, z nichž většina ovšem po 24 hodinách bývá propuštěna, aby učinila místo novým za- jatcům. Vyšetřování stěžováno jest nejrůznějším intrikami, za nichž sotva dospěje se k nějakému positivnímu výsledku. Zatčený norimberský učite Hanuš Heller, ač v jeho prospěch podniknuty nejráznější kroky, nebyl dosud z vazby propu- štěn a dragomanu německého vyslanectví ani nebylo dovoleno, by jej jen spatřil. Bylo zji- štěno, že Heller není mezi ostatními zajate v některé z četných věznic, nýbrž uzavřen přísně je střežen v soukromém sultánově domě poblíže yldizského paláce, kde prý, jak se uji- šťuje, nakládá se s ním jako s »hostem«. »Frankfurter Zeitung« poukazuje dnes na bezohlednost turecké telegrafní správy. Redakce tohoto listu obdržela dva telegramy svého caři- hradského dopisovatele, dané na telegrafní úřad

Heller Praha

18 article

V drobnéní prode ji cvanl šíelo o sebě . . . za 8h 3 pole-ní . . . za z h Ve flřalkách na venkovát Harsí čbele. . . . . . . . 10h vepolední . . . . . . . . Bh inserá t plati se hotové hupřri Pielplacení a insesty pšijiná sdmini- strace v Marianské ulici č.e. Tam nachizají se též redakce Mskázsa s enpedics , Nárednich Lista“ Rukopisy se nsvraceji

Nárednich List

19 article

v Cařihradě v pátek dne 21. t. m., teprve včera ráno dne 26. t. m.; telegrafní úřad cařihradský zadržel je tedy jenom — 5 dní. Stejně naložil ovšem i s telegramy ostatních dopisovatelů za- hraničních listo. Dosud všechno úsilí vyšetřujících komist čelilo k tomu, aby uvalováním podezření z atten- tátu buď na Bulhary, Armény nebo na mezi- národní anarchistický výbor odvrátila se pozornost od yldizského paláce, ale práce talo, jak se právě z Cařihradu sděluje, špatně se jim daří. Také zatčení byli četní arabští mulahové, z nichž jeden, při atlentátu zraněný, prý se podezřele choval. Arabští mulahové provedli pr attentát, aby odstranili tajemníka yldizského paláce Izzeta pašu. Všechnů toto podezřivání zatajiti má ovšem zákulisní pletky, které se dějí v nej- bližším sultánově okolí, z něhož attentát pátečni zosnován. Avšak zakrývání vlastních původců attentátu bude již marným, potvrdí-li se dnešní cařihradská zpráva londýnského »Daily Telegraphu«, že v Cař- hradě zatčen byl bratr sultánův a že zatčení toto souvisí s pátečním att en- táte m.

Bulhar Armén Cařihrad Cař Daily Telegraph Izzet paša

20 article

Jiný telegram sděluje, že zatčeným tímto bratrem je Rešad paša, o němž jsme se hned po attentátu zmínili, že jest nejstarším z princů sultánské rodiny a tudíž dědi cem trůnu po nynějším sultánovi. Jsou mu nyní 62 roky. Rešad paša již po mnoho let uzavřen byl z rozkazu sultánova ve svém paláci, v němž byl přísně střežen a ne- směl z něho po celou tu dobu nohou vykročiti. Nyní dal jej bratr jeho sultán Abdul Hamid, jak se z Cařihradu sděluje, u z a vříti v témže paláci, ve kterém věz ně byl s trůnu sesazený sultán Murad, jenž v něm zemřel po 25letém věznění. Z Cařihradu se dále oznamuje, že také zbaven byl svého místa chef tajné poli- cie Tehim paša, jenž, jak známo, byl v pátek po attentátu při odjezdu sultána z me- šity Uímto prásknut bičem. Dlužno podolknouti. že v Cařihradě jsou tři druhy tajné policie. Prvé oddělení podléhá cařihradskému prefektu Redvanu pašovi a má ráz jen málo politický. Význačně politický ráz má druhé oddělení tajné policie, zřízené u sullánova dvora; činnost jej sahá až za hranice. Policie stále střeží bedlivě každého, kdo má sebe menší styky s cizinou pod přísným jejím dozorem jsou proto i ně- které veřejné úsťavy, na př. vojenská škol v Pašaldi, lékařská škola atd.

Rešad Hamid Murad Cařihrad Tehim paša

21 article

Strach sultánova dvoru před spiknutími zavdal podnět ke zřízení třeti skupiny tajné policie, jejímž výhradným úkolem jest, pečovati o osobní bezpečnost sultánovu. Chefem jejím byl pověstný Fehmi paša, který zjednals v Yidizském paláci takovou moc, že beztrestně depouštěl se největších násilností a odvážil s obtěžovati i členy diplomatického sboru, který proti němu svým zakročením ničeho nesvedl. Po pátečním attentátu bylo na první pohle zřejmo, že jest činem palácové revoluc a že nejednalo se tak o život sultána, jako spíše o odstranění některé osoby buď zákonného dědice trůnu Reša paše, nebo všemohoucího, směléh tyrana Fehmi paše. Plán tento se jeho původeům také podařil, neboť dle dnešních cařihradských zpráv byl, jak již uvedeno, ná- sledník trůnu Rešad paša uvržen do vězení, z něhož, tak jako sultán Murad. více nevyjde, a Fehmi paša poslán byl ve vyhnanství do Malé Asie. Jednalo-i se palácovým spíklencům o oba, nebo jen o jednoho z nich, není známo. Odstraněním Rešad paše má nyní na turecký trůn největší vyhlídky miláček dvorních kruhů princ Jusuí Izzedin effendi syn sultána Abdula Azize, který se ho také dl všech známek záhy dočká. Sultán Abdu Hamid, který tomuto princi přeje, má totiž velice již chatrné zdraví. Trpí srdeční chorobou. která způsobuje mu stále větší bolesti a upadává často do mdlob, jež se stávají poslupně delšími. Kromě toho dostavilo se u něho již takové vysilení, že vládce turecké říše vůčihledě chřadne

Rešad Murad Fehmi Izzedin Aziz Abd Hamid

22 article FEUILLETON

FEUILLETON Okolo Mukdenu. Ze zápisníku válečného zpravodaje.*) Vesnici Dajanaldun bombardují Japonci Generál Glinský, velitel druhá brigády 35. di- vise, s hloučkem svých důstojníků stojí za zdí. kryje se proti střelám. Vypravují veselou hi- storku. Po obědě při čaji vlétla jim oknem ne- přátelská koule ze šrapnelu zrovna na stůl ... Nyní je kulí plné ovzduší... Bz... bz. . . hvi- zdají stále střepy železných pukavic. Střelba houstne, vesnice je doslovně deštěm střel za- sypána. Nepřitel dbá při tom zvláštní zásady. Střili na určitý, obmezený prostor, na příklad na dědinu, ale každou salvu na jiné místo. Padne-li jedna do středu, padne druhá ke vcho- du do vesnice, nasledující k východu a podobně. Až dosud šrapnely mnoho škody nenadělaly. Tu a tam pobořena zeď, díry do střech, zurážené rohy u stavení, toť počátečný účinek palby. No- sílka pro raněně stojí doposud neupotřebena u zdi. V tom vybuchl granát zeela vedle. Ohlédnu se, tři koně ze spřežení dělostřeleckého klesají k zemi. Čtvrtý se ještě drží okamžik na předních nohách, hlavu maje k zemi skleslou. Pak jako podtat, kácí se s postrojem, hlasitě za- sténav. Druhý válí se na hřbetě, křečovitě se škubaje a zoufale bije všemi čtyřmi, trhá vojí, * Viz ranní feuilleton »Nár. Listů« ze dne 22. 25. čorvence t. r.

Glinská Mukden

23 article

že s hlomoznou lítá v pravo, v levo jako hříčka. Smrtelný zápas tivá několik minut, zvíře se uklidňuje, natáhne všechny čtyři a leží tiše. jako druzí zastřelení. Stojíme celé odpoledne. bombardace neustává. Ruská děla, dobře oko- paná a skrytá, sesílená batterií polních hmo- ždířů, opětují hromové pozdravy. Na protějšt stěnu kule hojně dopadají, sypou se s vybou- raným zdivem na nás. Na dvoře vidíme naset úlomků střel. Generála Glinského unavilo dlouhé stání, přivalil si drvo a sedl. Ale ihned se zase postavil na dřívější místo, odražen kule praštila ho do kolena. Najednou střely mění směr. Pozorujeme střelbu, jde s jiné strany. Změna nastoupila, aby účinek byl vydatnější. Střely nyní zasahují před- měty, které dřive zůstávaly kryty, co zůstal ušetřeno prve, dodělává se teď. Již se vyskytuj zranění. Dva vojáci vyrazili z chalupy, co jin nohy stačí utíkají s nosítky k dělostřelcům Vracejí se s raněným, odnášejíce ho na obva- ziště. Až do večera bouřila japonská kanenáda Opustil jsem ves, kde dliti bylo velmi nebez pečno. Jedu směrem severním, kudy poslána zavazadla. Zvláštní podívanou skytá vojenský hřbitov nad osadou. Výše položen, zachyti všechny kule přestřeleně, půda jeho vypadá jako řešeto. Kříže náhrobní rozbity, rovy roz- váleny, rozhozeny neb srovnány se zemí — všude spousta a zkáza. Zvláštní náladou byl jsem jat, hledě na znetvořené sídlo padlých — jakoby ještě po smrti měli býti účastni vřavy Nevíc ani. co mne ponuklo, al. puzen nejhlub- ším soueitem, zdvihl jsem si na památku ku šrapnelu. Nervy napínány po celý den, způso- bily jakous únavu. Večerní větřík na vzbouřené nitro velmi konejšivě účinkoval.

Glinský Nerva

24 article

Opevnění na Hunho u Mukdenu byla ne obyčejně silná. Tisíce čínských dělníků praco- vala na nich v zimě po mnoho týdnů. Linie obranná složena z malých pevnůstek s příkop a náspy. Mimo dělostřelectvo vypočtena posádka na každou průměrně po jednom praporu pě choty. Valy byly zvlášť sesíleny, aby dlouh vzdorovaly dělostřelbě. Pro mužstvo založeny podzemní chýže k trvalejšímu pobytu a delším přebytu. V týle přes Hunho zřízeno více dře- věných mostů pro případ ústupu. Japonci v třetí den bitvy mukdenské, před vídajíce pohyby suských kolon, bombardoval nejen opovnění, ale házeli pumy až k mostům značně od nich vzdáleným. Ovšem většinou na zdařbůh. Vichr zahalil krajinu prachem, obme- zuje rozhled na málo kroků.

Vala Japonec Vichr

25 article

Kde jaký jícen, vše uvedeno v činnost, aby chrlilo oheň na ruská postavení, Mimo těžká děla od Port Arturu, pracovaly zejmena hmo- ždíře těžkého dělostřelectva. Střelba byla tak úžasná, že za 5/2 hodin vybuchlo v jediné pev- nůstce ruské vhozených tam dvaatřicet 28em. granátů! Po nesmírně těžkých bojích a velikýeh ztrátách s obou stran ustupovaly ruské oddíly od Šančepu k těmte pevným posicím na Hunho. Hrdinným zápasem zřídly jejich řady nesmírně. Čtvrtý prapor 9. pluku zanechal důstojníky do

Port Artur

26 article

jednoho na bojišti a z 1000 mužů ustupovalo pouze — 28. Udatná třetí divise ztratila 100 důstojníků a 5500 mužů, pětařicátá divise 96 důstojníků a 1500 vojáků. Veškeré mužstro bylo do krajnosti vyčerpáno a nálada velice stís- něná. Vědomí, že tolik kamarádů padlo, aniž by vykoupeno bylo vítězství, bylo všem hrozně. Ale ani na Hunho nemohli Rusové náležitě využitkovati silných opevnění. V noci, právě když přiváželi ještě zásoby ručních granátů do pevnůstek, přišel překvapující a ohromující roz kaz, aby opevnění na Hunho byla vyklizena. dřevěné přechody za vojskem spáleny a želez- niční most vyhozen do povětří. Rozkazu nikdo se nenadál. Působil hůře než úspěch japonský. Přes Mukden vykonán ústup. Nepřitel ovšem stále Rusům v patách Ale rovněž na zpátečním tažení zadní voj určený k ochraně ruské armády, vyznamenával se hrdinstvím a sebeobětováním do hrajnosti. Sotva se rozednilo, zahájena nepřítelem silná palba. Oddíly, ustanovené k ochraně ústu- pu, měly co dělat, aby Japonce zadržely. Devátý pluk zaujal postavení severně od Mukdenu, če- lem k jihu. Na levém křídle postavila se batferie neunavného podplukovníka Poltarazkého, jenž má pověst nejlepšího dělostřelce v divisi. Svému věhlasu děkuje, že všude připadá mu — úkol nejobtižnější. Za svá hrdinství má již skorc všechny řády, navržen pro veliké vyznamenání zlatou šavlí K 9. hodině generál Orlov obsazuje dalš čáru, aby ústup nejbližšich oddělení byl umož- něn. Tak bojováno postupně a houževnatě v týle

Udatná Rus Japonec Poltarazký Mukden Orlov

27 article

po celý den. K 6. hodině večer přestaly konečně útoky Japonců. Ústup armády nadobro zabez- pečen. V ohromném zápasu o Mukden vyzname návala se ruská vojska udatnosti příkladnou. Ni koli v ruském vojínu dlužn hledati přičinu ne- zdaru. On všude své dobré vlastnosti stále znovu osvědčoval. Bezpočet hrdinství odehrálo se n polích mukdenských. Jen nepatrně episodky vlastním zrakem zachycené, mohl jsem zazna- menati. Zvláštníno uznání dostalo se mužstvu 15. setniny 137. pěšího pluku. Pevnůstky v po- stavení na Hlunno byly vyzbrojeny děly z muk- denského arsenálu bez spřežení. Bylo rozká- záno, při ústupu je zničiti. Avšak to vojáci ne- připustili, sami zapřáhli se do děl a táhli, a byla děla v bezpečí. Za statečnost u Julimpu vyznamenán té poddůstojník Brenker, který velel třem setm- nám 137. pluku. Hrdinnost v bitvě u Šache při- nesla mu řád sv. Jiří čtvrté třídy. Generál Soli- vanov propůjčil mu ještě na bojišti 10. března řád sv. Jiří třetí, druhé a prvé třídy. A ježto muž opětně prokázal svoji rozvahu, chladno- krevnost a způsobilost, povýšil jej generál n místě na důstojníka. Tak jeden den přinesl muži 4 vyznamenání. Však nejen u podřizených, také u velitelů shledává zpravodaj příklady statečnosti, nad obyčejnou míru povznesené. Oba generálové- velitelé 3. a 35. divise za boje stáli v nejpřed- nější linii střelců, aby boj osobně řídili a vlastní statečností předeházeli mužstvu dobrým při- kladem. J. K.

Japonec Julimpa Brenker Jiří čtvrtý svatý Jiří třetí Mukden