ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 25b8eeb0-66b6-11dc-b3f9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 66 celkem · entity: person 71, place 73, work 10, org 7
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NARODNÍ LIY
3 masthead
66. června 1900.
4 masthead
Číslo 174.
5 article
cti na svého kolegu od »Žižkovských novin« p. An- tonína Waltra, že v čísle 9. ze dne 4. března t. ve stati nadepsané »Jiskry« uveřejnil slova: »Nej- lepším pak lumpem byl Chmatal«. Žalobce dokládal že tato zmínka týká se jeho osoby a předložil ně- kolik čísel »Žižkovských novin«, v nichž se podobně jmeno jeho překrucovalo a v posměch uvádělo. Po- něvadž pak tato »jiskra« byla nadávkou, žalovalu okresního soudu. Žalovaný, jenž hlavním povoláním jest hokynář a dle svého doznání vystudoval pouze dvě třídy obecné školy, vymlouval se, že má tolik různých povinnosti a úřadů, že nedostává se mu ani času, aby všechny rukopisy, do listu zaslané, přečell. A tak zejmena nečeti onu »Jiskru« a popíral, že ji zám psal. Mimo to uvedl, že »Jiskra« netýkala se kollegy Chvátala, nýbrž výsledku »Plesu fiamendrů a lumpů«, dne 3. března v Bezovce pořádaného, kde nejlepším flamendrům a lumpům byly uděleny ceny. A mezi těmi že byl Chmatal, nikoli Chvátal. A po- něvadž žalovaný »redaktor« tvrdil, že »Jiskru« ani nepsal ani nečetl, a opak toho prokázán nebyl sprostil jej soudce tajemník p. Schaner obžaloby. Stíhání jeho pro přestupek opomenutí povinné pěče že zprávu v listě otištěnou před vylištěním nečet nemůže býti zahájeno, poněvadž delikt jest již pro mičený
Ana Waltr Jiskra Chvátal Schaner Bezovka
6 article Nepokoje v Čině.
Nepokoje v Čině. V Praze, 25. června.
Praha
7 article
Děje, které se nyní odehrávají v Číně, za městnávají a v napjetí udržují celý snad vzdě- laný svět. Mluvíme-li o nynějších válečných udá- lostech v Čině, nemůžeme než míti na mysli pouze jméno obrovského státu asijského, nikoli bližší místní jich označení. Jestiť vlastním je- vištěm vzpoury boxerů, a všeho, co se zní dosud vyvinulo politicky důležitého, jen nepa- trný díl říše čínské, pouze provineie Pesči-li, jejíž jižní část znázorňuje naše dnešní mapka. Provincie Pe-či-li obsahuje 300.000 čtve- rečných kilometrů a živí 19,350.000 obyvatel Je to území po většině rovinaté, zvláště pr moři; hlavní město Peking rozkládá se ve výši jen 37 m. nad hladinou mořskou. Pokud tam pohoří se vyskytuje, náleží útvaru silurskému Z četných řek zajímá naši pozornost nyní jen Pej-ho (t. j. severní řeka), při níž leží u sa- mého moře Taku, o jehož tvrze sveden byl krvavý boj, dále Tjenrcin, konečně hlavní město Peking. Do Pejha ústí právě u Tjencinu velký čili císařský průplav, největší z četných čínských průplavů, stavba velikého rozsahu a dosahu. V 7. století byl započat, ale teprve v první po- lovici 14. století byl skončen. Je průměrně až 10 m. hluboký, 80—300 m. široký, délky má celý 1100 km. Tato znamenitá vodní cesta je nyní zanedbána. Bylo již připomenuto, že cizineckým voj skům asi nezvyklé podnebí působí potíze. V ny nější době trpěti budou zajisté horkem; Peking má průměrnou roční teplotu 26 stupňů, ale v nejparnějším létě, v červenci, dosahuje te plota v provincii Pe-či-lí až i 40 stupňů.
Tjenrcin Čína Peking Pej km
8 article
Jako colá říše činská, také provincie Pe-či-l má nepatrné želoznictví. Z Pekingu vede želez nice kolom Tjencinu do Taku, odtud obracejíc se na sever a pak na východ, směřuje k uhel ným dolům. Její čásť z Tjencinu do Taku byl dopravě odevzdána teprve před 12 lety. Z dráhy druhé, vedené od Pekingu směrem nejprve jiho- západním, dále pak jižním, hotova je sotva desetina. Telegrafní spojení v provincii Pe-čí-li existuje pouze podél železniční trati. Poněvadž erárn pošta čínská dopravuje pouze zásílky úřadní n úřadnické), zřízeny jsou v Číně pošty soukromé v Pekingu na př. je soukromá pošta ruská. Že boxeři, kde mohli, telegrafické spojení přerušili je známo. Zbývá dodati, mnoho-li v Číně — nikol pouze v provincii Pe-či-li — dlí cizinců: dohro mady něco málo přes 8000. Z nich je Rakušanů pouze 65, Rusů 130, Francouzů 590, Němců 650, Angličanů 3317, Američanů 1150; ostatn jsou Portugalci, Španělé, Švédové, Dánové, It lové, Holanďané, Belgičané, Japonci a Brazilci Tolik počítalo se v roku 1890. V roku 1898 odhadovalo se ve východn Asii a to ve smluvných přístavech 165 Rusů 5148 Angličanů, 920 Francouzů, 1043 Němců 2056 Američanů, 1694 Japonců, 1082 Portu- galcu a 1313 jiných cizozemců, celkem 13.421 cizinců.
Rakušan Francouz Angličan Američan Portugalec Španěl Švéda Dán Holanďan Belgičan Japonec Brazilec Rus Němec Peking Tjencin Čína Němec Itálie Asie
9 article
Nebezpečí, obavy, nebezpečí pro cizinee v Pekingu a v Tjencinu — toť hlavní povšechné slovo, které charakterisuje situaci na východě čínské říše. Byla-li pochybnost, zda jest co či- niti se skutečnou válkou nebo jen s obranou se zbraní v ruce, rozkaz císařovny činské, by cizinci byli vyhlazeni a krok prince Tusna, který, sesadiv velitele severní čínské armády převzal sám velení, konečně rozkaz, daný místo- králi v provincii Šantung, aby táhl s vojskem svým k Pekingu, dokazují, že zuří pravidelná válka mezi silami dosud nerovnými. Přesilaje ovšem přirozeně na straně čínské; než spojená vojska cizinecká dostanou z domovů většinou nesmírně vzdálených posily — kdo ví, co vše se stane.
Tusna Peking
10 article
Telegram y. Ze Šanchaje, 25. června. (»Times«. Mlimo Pečili jsou poměry jinde bez změny. Japonský konsul v Čifu oznamuje. že tam je velké znepokojení a čínšte obchodníci z okoli stěhují se následkem pohybů čínského vojska. Z Čunkinu Mimpe žádali tamní přistěhovalci za ochranu dělovými lodmi britskými, avšak není po ruce ani jediné. Troufá se, že vláda pro možné zá pletky pošle silné lodstvo do Modré řeky (Janče) Honkonský místokrál vyzývá krajinské úřady proklamací, aby rázně potlačily všeliký pokus o rušení pokoje. (II.) Nankinský mistokrál sděli hlavnímu konsulu britskému, že v Šanchaji je nyní čínské loďstve, jež společně s ním má s starat o ochranu hrdel a statkův obyvatelstv v přístavech na Modré řece. Z Londýna, 25. června. (C.-B.) »Daily Express« oznamuje z Čifu: Rychlý pose činský, jenž přibyl 21. t. m. z Tjencina, ozna- muje, že oddělení evropského vojsk bojovalo několik dní s valným voj skem činským asi 40 angl. mil zá padně od Tjencina. Soudí se, že to byl vojsko pod admirálem Seymourem. Zpravodaj »Daily Mail« v Čifu oznamova včera: Dovídám se, že šantunský guverner generát Fanšikaj, jenž má cel ke 11.000 m. po evropsku vycvičenéh vojska, rovnajícího se svou slatečností evrop skému a ozbrojeného Mauserovými opakovačkami
Seymour Fanšikaj Mauserův Šanchaj Londýn Tjencina Šanchaj Daily Maila Daily Express
22 article
Maximovými a polními děly, dne 15. t. m dostal rozkaz k pochodu do Pekingu. I strukce jsou obsaženy v císařském ediktu. Z Londýna, 25. června. (C. -B.) Dle šan chajské depeše »Timesů« železniční ředite Šen dostal včera zprávu, že 20. t. m. vši ch n cizozemci v Pekingu byli zdráv avšak všecka vyslanectva — krome belgického, japonského a rakouského — j s o vypálena. Týž list oznamuje z Jokohamy ze včerejška že zdá se, jako by Japonsko chtélo, se chovati v čínské krisi zdrželivě a udržovat jen koncert mocnosti a rovnováhu při jejicl postupu, bylo však patrně ochotno užiti vší sré moci v rázném spolupůsobení každé možnosti. jež má s ním stejné zájmy a provozuje odho- dlanou politiku, za obnovením míru a odvrácením převahy některé mornosti. Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Hlavní konsui francouzský v Šanchaji oznamuje ve včerejším telegramu ministru zahraničných věcí, že dle tvrzení ředitele železnic a telegrafu Šena ciz vyslanei v Pekingu a tamější E- ropané byli 19. t. m. bez pohro m a se svolením čínské vlády chy stají se k odjez du. Dle depeše junanského konsula Fran- 9oisa, došlé přes Indočínu, troufá tento hod- nosta, že 24. t. m. bude moci opustit Junan. Včerejší depeše francouzského konsul v Čifu konstatuje, že v městě panuje velký strach, avšak pokoj a po řádek nebyl porušen. Z Petrohradu, 25. června. (C. -B.) Carský rozka z zní: Shledavše, že je třeba uvésti vojsko ve vojenském okruhu amurském na válečnou miru, naři zujeme ministrovi vojenství, aby učinil po- třebná opatření. Zároveň nařizujeme povolat do činné služby potřebný poče záložníkův z krajův a okresů ve jenských okruhů sibiřského amurského.
Maximův Šena Fran Peking Londýn Jokohama Japonsko Paříž Indočína Petrohrad Timesy
23 article
Dle pařížského »Figara« velkokníže Alexej vstoupil v Touloné na vojenskou lo ruskou a mysli se, že odpluje do Čínv. Ze Simly, 25. června. (Reuter.) Branná moc, jež vypraví se do Ciny, rozmnozí se na dvě brigády, každá o 4 praporech pě- choty s divisním vojskem, plukem jízdy, 3 set- ninami sapérův a 1 polní batterií. Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Lo »Zenta« oznamuje, že dobytí tackých tvrzí zúčastnili se statečně také námořští důstojníci rakouští, zejmena praporečník řadové lodí Stenner a námořský kadet Petri. Ra- kouská vlajka vlaje vedle německé na jižn tvrzi v Taku. Dle dosavadních zpráv poslány ze »Zenty« na pevninu dosud tyto oddily: V Pekingu je 30 mužů, u sdruženého vojska Seymourov 25 mužů, v Tjencině 48 mužů. Oddělení, jež zúčastnilo se útoku na tvrze v Taku — 20 m. — vrátilo se zase na lod. Smluvní přístav v Čifu, odkud ozna movalo se ještě včera, že tam jest klid, dle dnešní depeše prý jest ohrožen. »Zenta« byla předevčírem v Čifu pro uhl a zůstavila tam k ochraně konsulátů 15 muže a dnes nastoupila s dopešemi a poštou konsu látů spěšně zpáteční cestu. Dopravu mezi lackou rejdou a Čifu obst rávají pravidelně vojenské nebo jiné parníky depeše pro »Zentu« mohou se posílati prostře nictvím anglického konsulátu v Čífu Ze Sajgonu, 25. června. (Havas.) Křizál »Vauban« a dopravní loď »Carava ne s 500 muži námořské pěchoty a jednou batterií děl odpluly do Taku. Tam vypravila se tak zvěstná loď »Bengalls. x. Z Londýna, 25. června. Vůči zprávě že z budov vyslaneckých ušetřeny jsou jen bu dovy vyslanectví rakouského, anglického a bel gického, kdežto ostatní že byly vypáleny, ozna
Figar Alexej Lo Petri Havas Vauban Simla Cin Vídeň Zenta Peking Čif Londýn Reuter Stenner
32 article
muje se ze Šanchaje z pramene prý spolehlivého že Čiňsné vyslanectva prý jenom obkličili až chtějí osoby v nich se nalezající v yhla d věti. Prine Ši byl prý od boxerů zavražděn Dle zmíněné zprávy byla severní a západní část v Pekingu i s osadou cizinecko v plamenech. Zprávám těmto se všal nevěří. w. Z Londýna, 25. června. Vyslovuje se možnost, že činské vojsko z Pejntan a Lutaje postupuje k Taku a chce vydo- byti tamějších pobřežních tvrzí Rusové se obávají, že v PortArtur u vy pukne revolu ce. v. Z Londýna, 25. června. Sitnace na severu značně sc zhoršila Činským vojskem vyzbrojeným moderními zbra němi podporované hnutí proti cizincům šířís na sever k Njučvanu. Také v Šan chaji dostavuje se již znepokojen Šanchajský prefekt poslati chtěl na sever velké množství střeliva, v čemž z- bráněno mu jen včasným zakročením celnich úřadů. Čínští úřadníci těší Evropany, ve skutečnosti však jednají tajně v inte- cich boxerů. Pět velkých čínských křižáků s více nežli 100 moder- ními děly obklíčilo válečné lod cizich států, jež byly by následkem toho kdyby došlo k vážným okamžikům, veli c ohroženy. Jsou to anglické lodi »Undaunted se 37 děly a »Daphne« s 20 děly, japonská dělová loď »Akagi« s 10 děly a americká dě- lová loď »Castine« se 16 děly. Z Washingtonu, 25. června. (C. -B.
Rus Šan Evropan Daphne Peking Londýn Washington
33 article
Rozkaz k výpravě vojenské lodi »Monad- nock« do Taku byl odvolán. Dosa vadní opatření vojenského úřadu jsou velm rozsáhlá a mají na zřeteli všemožně událost v Číně. w. Z Petrohradu, 25. června. »Nov Vremja« sděluje z Vladivostoku: Situ a ce v Číně se přiostřuje. Povstání na bylo velkých rozměrů a šíří se n jih. V Šanchaji stávkují dělníci. Lodě nemohou vyplouti, ježto není nakladačů. Je obava, že také v Šanchaji dojd k povstání. Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Admirá Bruce, jenž je v Taku, zaslal 24. t. m. z Čifu depeši, v níž praví se: Společné vojsko pod Seymourem, jež vytrhlo na Peking čitá asi 2000 m. a sestává z posádek cizíeh lodl. Dosud nebylo možná nic podniknouti, aby se přispělo Seymourovi na pomoc, neboť zvě- dělo se pouze, že je zaskočen protože Tjencin jest obklíčen a od té doby bojuje na život a na smrt. Na zprávu, že čínské vojsko objednává vlaky, aby podniklo útok na Tjencin a zpu- stošili Tonku, sesílili Taku a položili miny do řeky Pejha, bylo usnešeno zmocniti se Taku Od té doby staly se pokusy o vyprostění Tjencinu.
Bruce Seymour Tonka Čína Petrohrad Vladivostok Londýn Peking Vremja
34 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Londýna, 25. června. (C.- B.) Lor Roberts sděluje z Pretorie, že gen. Bulle nalezl v Standertonu značnou část voziva. Hol lanďané opustili krajinu. Generál Jan Hamilto obsadil včera Heidelberg; když se blížil, ne přítel prchl a byl jízdními četami pronásledovár 6—7 mil. Jízda rozptýlila nepřítele. Dne 22 t. m. došlo k potyčee. Burové napadli anglick postavení u Heringspruitu a zničili ohněmt železniční přechody. Z Londýna, 24. června. (C.-B.) »Reute rova kancelář« oznamuje ze Standertonu: Bur héři skládají dále přísahu neutrality a vydávají zbraně. Vojska, jimiž vládne president Krüger odhadují se na 15.000—20.000 mužů. Jeh jedinou myšlenkou prý je, vésti válku až do volby amerického presidenta. Doufá prý,ž potom dojde k americkému zakročení.
Roberts Hamilto Burová Krüger Londýn Heidelberg Reut Standerton Bura
55 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Císa přijal v dnešních všeobecných audiencíel také zemského maršálka království českéh kn. Lobkovice Uherský ministerský předseda Szell jenž sem odpoledne přijel, měl delší audiene u císaře, potom konferoval s ministrem h Goluchowským a večer vrátil se do Pešti Ve středu sem přijede zase. Dánský kral přibyl odpoledne n delší pobyt do Gmundenu. Ruský velkokníže Sergěj přib v poledne do Františkových Lázní na ně kolik neděl. Hr. Muravěv j. ov. Z Petrohradu, 25. června. Mrtvola hr. Muravěva přivezena do kláštera Tro jického včera. Po bohoslužbách nesena rakev všemi ministry. Celý diplomatický sbor byl přítomen. Na katafalk položeny četné věnce Ruština ve Finsku. Z Petrohradu, 25. června. (C.-B. Carským manifestem daným v Peterhofě 20 t. m. potvrzují se usnešení konference o za vedení ruštiny ve Finsku: Státní tajem nictví velkoknížectví finského, finská výpravna průvodních listů v Petrohradě a kancelát hlavního guvernéra budou užívat od 1. října t. r. výhradně ruštiny jako jednací řeči. O té doby hospodářský odbor finského senátu musí spisovati rusky originály svých roz kladů carovi, jakož i originály listin, jež za sýlají se hlavnímu guverněrovi. Od 1. ledna 1903 bude ruština jednací řečí senátu v úst- ním i písemném řízení mimo justiční odbor Od 1. října 1905 guvernéři, guberniální správy a hlavní správy podřízené senátu mají jednati jen rusky s hlavním guverné rem, senátem i j. nadřízenými úřady. Dále stanoví se, že všecky úřady maj přijímati soukromé žádosti, ať jsou sepsány rusky nebo v zemské řeči. Tyto úřady pod správou a dozorem hlavního guvernéra ma postarati se včas, aby personál podřízenýci úřadů byl do té doby sestaven tak, aby byly splněny podmínky zdárného zaveden ruštiny jako jednací a dopisné řeči do těchto úřadů.
Lobkovic Goluchowský Františkův Muravěv Vídeň Pešť Gmunden Hradec Petrohrad Tro Finsko
56 article Svízele Porty.
Svízele Porty. Z Cařihradu, 25. června. (C.-B. Správce amerického vyslanectva ode vzdal včera na Portě třetí notu v zále- žitosti známé náhrady za zničení americké misse a nalehá, aby dostal hned odpově na všecky tři noty. Francouzská sněmovna. Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Sně movna přijala předlohu, jež stanoví výši vývozních premií cukerních pr kampaň 1899/1900, a rokovala dále o tech nickém zdokonalení vojenských přístavů a operačních míst lodních. Dále schválen čl. I. předlohy, jíž vláda zplno- mocňuje se vydati 170 mill. fr. na práce ve vojenských přístavech a potom celá předloha prostým hlasováním. Konečně rokovalo se o rozmnožen loďstva. Rozpočtový výbor sněmovní vy slechl výklady předsedy ministerstva, ministra vojenství a financí o dodatečném úvěr na okkupaci Tuatu. Ministr-presiden Waldeck-Rousseau dovozoval, že ok- kupace je zabezpečena. Poslední opatření s stala zbytečnými, neboť marocká vláda uči- nila, čeho bylo třeba. Lidí ztraceno málo- ale výdaje jsou značny. Projekt železnice mezi Tuatem a Alžírskem studuje se.
Rousseau Cařihrad Paříž Waldeck Alžírsko
57 article
Z Německa. Z Kielu, 25. června. (C.-B.) V Holte navě odhalen dnes pomník císař Viléma u přítomnosti císaře, prince Jindřicha pruského s chotí, monackého kní- žete, japonského prince Kotochota, státních tajemníků hr. Bülowa, hr. Posadowského Tirpitze. Mezi důstojnictvem byli velitel kotvících zde lodí tureckých, nizozemských a japonských. Po odhalení položil nizozem- ský kapitán lodi »Severní Brabant« věne u pomníku. Po slavnosti vrátil se císař n loď »Hohenzollern«. Z Lipska, 25. června. (C.-B.) Pře sdruženým 2. a 3. trestním senátem říšskébo soudu počal dnes proces pro vele- zrádu s ostrovským redaktorem Leit gebrem, dortmundským krejčím Hol- dou a tamějším tiskařem Melorow- czem, jiz jsou obviněni, že podporoval sbírky pro »národní poklad polský«, jenž jest uložen ve Švýcařích v národním museu rapperswillském a má opatřiti prostředky na obnovení Polsky. Je předvoláno 24 svědkův a znalcův. Red. Leitgeber popírá, že by znal velezrádný účel »pokladu«.
Vilém Jindřich pruský Kotochota Bülow Posadowský Tirpitz Hohenzollern Německo Kiel severní Brabant Lipsko Polsko Reda
59 article
Chtějí annektovati. Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Novo- Zélandský premier Seddon — dle »Ti- mesů« — vypracoval projekt, aby různá okolní souostroví byla přivtělena osadě a tak zachráněna před osudem Samoe t. j. opanováním cizí mocí. Z Vídně, 25. června. (C.-B.) »Wiene Abendpost.« sděluje k provedeným již opa- třením k zvýšení příjmů státní ch železnic, zvláště některým změnám ve ve- dlejších poplateích zejmena vážném poplatku zvýšení petrolejního tarifu, že od 15. srpna t.r. budou vyhlášeny další přípravné změny k úpravě tarifu státních železnic. Opatření týká se zr- šení některých méně důležitých deklasifikaci naproti všeobecné části tarifu ku př. pro pivo a víno v láhvích jako kusové zboží, pro nov sudy jako kusové zboží, polovičné vozové ná- klady a uzávěrné zboží a dosavádnímu vými- nečnému tarifu pro dopravu cukru. O těcht výminečných tarifech sluší poznamenati, že ná- kladní sazby pro vývoz zůstanou beze vš změny také po 15. srpnu a že zachová se ten- dence podporovati vývoz cukru všemožně ještě dalšími tarifními výhodami. Co se týká domáeí dopravy, zachovají se také po 15. srpnu ješt podstatné dopravní slevy u porovnání s normál- ním tarifováním.
Londýn Vídeň Wien Abendpost
60 article
Naproti bludným zprávám sluší upozorniti, že uhelné sazby pro vnitrozemskou dopravu v lokální dopravě státních železnie rakouských ve spojení se soukromými dráhami zvýšeny ne- budou. Změny omezí se na vývoz a záleží v tom, že nebude snížován poloviční manipu- lační poplatek, což poskytovalo se k tvořenl tarifu v zahraničném obchodu. Zvýšení vývoz- ního tarifu bude hověti nynější konjunktuře n uhelném trhu, jenž vyžaduje v národohospo- dářském zujmu, aby zásobování domácího prů- myslu uhlím neznesnadňovalo se zachováním dosavadních snížených sazeb vývozních. Pr uvedených tarifních opatřeních správy státních železnic měl se náležitý zřetel na příslušné ná- rodohospodářské úvahy. Ona opatření nezpůso- bily výhradně finanční ohledy.
64 article Národní hospodář.
Národní hospodář. O nových obchodních smluvách a našem zemědělství. Hospodářský spolek okresu smíchovského. Při valné hromadě dne 17. t m. v Noutonicích konané za předsednictví p. cís. rady Ferdinanda Hillera pojednal p. JUDr. Karel Viškovský, tajemník čes. odboru rady zemědělské, »o nových obchodních smiuvách a jich významu pro naše zemědělstv íe, Rozvrhl časový předmět takto: 1. o vývoji a vý- znamu cel, 2. o dnešním stavu obchodních smluv s státy sousedními, 3. o poměru dovozu a přívozu u nás a 4. o potřebě nápravy celní sazby při uzavírání nových smluv. Vysvětlil nejprve pojem cel a rozvoj celní soustavy. Teprv na počátku tohoto století po- čaly se porovnávati obchodní poměry jednoho státu se druhým, a tu setkáváme se s tak zv. prohi- biční soustavou, t. j. ukládáním cel omez- vati vývoz plodin a nerostů ze země do ciziny, aby prý se tím země neochuzovala. Proti télo soustavě vystoupil Angličan Smith, jenž hájil naprostou svobodu obchodu mezi jednotlivými státy, čímž prý vyvine se soutěž a snaha po novém rozvoji hospodářském. Smith pronesl zásady své u vědomí, že jest příslušníkem národa, jenž v obchodě přemůže všecek ostatní svět. Tato my- šlenka našla však částečné opravy, že volnosť ob- chodu a dovozu z ciziny má sice býti konečným
Hiller JUDr Viškovský Angličan Smith rada zemědělský
65 article
cílem národohospodářství, ale stát má prvé chrániti svá odvětví proti stejným odvětvím cizího státu, jež proti domácím jsou ve výhodě, zaváděním cel ochranných na tak dlouho, až domácí odvětví zmohutní (tak zv. cla výchovná). Anglie ustupovala zvolna od svých cel a po Anglii činily tak státy ostatní, stále cla snižujíce. Byla doba, kdy země- dělství evropské bylo prosto ochrany celní, ježto ne- bylo třeba ochrany proti státu cizímu, jenž by vrhal přebytky své na trh státu sousedního, Když však v létec padesátých vypukla u nás neúroda, počala Amerika za- plavovati spoustami svých obilních zásob trhy evropské (později se k ní připojila Australie) a Rakousko (hlavně Čechy) bylo všude tam tísněno, kam dřív posflalo své přebytky, ježto na trh dostalo se laci- nější zboží zámořské. Roku 1880 obnášelo u nás clo na obilí 50 kr. z 1 m. ctu. a bylo roku 188 zvýšeno na 1 zl. 50 kr. Vzájemné obchodní smlouvy Rakousko-Uherska datují se od roku 1891 a platí o r. 1893. Uzavřeny byly s Německem, Italií, Švýcary. Srbskem a j. a plátnost jich vyprší rokem 1903. Vzájemné, naprosté přerušení těchto poměrů smluv- ních mělo by za následek oboustranné těžké ztrály.
Švýcar Anglie Austrálie Rakousko Čechy RakouskoUhersko Německo Italia Srbsko
66 article
Dlužno tudíž snažiti se jedině o jich zlepšení na základě nabytých zkušeností. Při tom nám musí býti vodítkem bilance zahraníčného obchodu, jež udává poměr mezi přívozem zboží z ciziny a vý- vozem domácího zboží do ciziny. Pokud možno musíme hleděti k tomu, opatřovati si potřeby svě z domova a jen nejnutnější odebírati z ciziny. Stati- stika posledních let jasně dokazuje, že Rakousko není státem průmyslovým, nýbrž země- dělským, jehož vývoz do ciziny třeba udržeti. Z Rakouska, z Čech, vyváží se hlavně ječmen a slad, kdežto pěstování a tudíž také vývoz žita a pšenice se nevyplácí, poněvadž se k nám dováží obilí cizí, jež má nepříznivý vliv na ceny našich chlebovin. Heslo: nepěstovatí obilí — jest směšné vždyť jest v Čechách téměř pět šestin krajin, kde se nedá většinou nic jiného pěstovati nežli obilí. Přijde-li však cizí obilí na náš trh po- někud zdraženo vyšším clem přívozním, bude tím pomoženo našemu zemědělství. Jest to tím spra- vedlivějším požadavkem, ježto všecky sousední státy evropské mají vyšší cla na obilí, než jsou naše. Zvýšené clo mělo by obnášeti aspoň 3 zl. ve zlat z 1g a mohlo by jedině pro sousední státy smluvní sníženo býti as na 2 zl. ve zlatě z 1 g. Na to po- jednáno o jednotlivých druzích vyváženého obilía plodin zemědělských, poukázáno na poměry státa sousedních. Zemědělství našemu záleží hlavně n
Rakousko Čechy