3
masthead
66. června 1900.
5
article
cti na svého kolegu od »Žižkovských novin« p. An-
tonína Waltra, že v čísle 9. ze dne 4. března t.
ve stati nadepsané »Jiskry« uveřejnil slova: »Nej-
lepším pak lumpem byl Chmatal«. Žalobce dokládal
že tato zmínka týká se jeho osoby a předložil ně-
kolik čísel »Žižkovských novin«, v nichž se podobně
jmeno jeho překrucovalo a v posměch uvádělo. Po-
něvadž pak tato »jiskra« byla nadávkou, žalovalu
okresního soudu. Žalovaný, jenž hlavním povoláním
jest hokynář a dle svého doznání vystudoval pouze
dvě třídy obecné školy, vymlouval se, že má tolik
různých povinnosti a úřadů, že nedostává se mu ani
času, aby všechny rukopisy, do listu zaslané, přečell.
A tak zejmena nečeti onu »Jiskru« a popíral, že ji
zám psal. Mimo to uvedl, že »Jiskra« netýkala se
kollegy Chvátala, nýbrž výsledku »Plesu fiamendrů
a lumpů«, dne 3. března v Bezovce pořádaného, kde
nejlepším flamendrům a lumpům byly uděleny ceny.
A mezi těmi že byl Chmatal, nikoli Chvátal. A po-
něvadž žalovaný »redaktor« tvrdil, že »Jiskru« ani
nepsal ani nečetl, a opak toho prokázán nebyl
sprostil jej soudce tajemník p. Schaner obžaloby.
Stíhání jeho pro přestupek opomenutí povinné pěče
že zprávu v listě otištěnou před vylištěním nečet
nemůže býti zahájeno, poněvadž delikt jest již pro
mičený
Ana
Waltr
Jiskra
Chvátal
Schaner
Bezovka
6
article
Nepokoje v Čině.
Nepokoje v Čině.
V Praze, 25. června.
Praha
7
article
Děje, které se nyní odehrávají v Číně, za
městnávají a v napjetí udržují celý snad vzdě-
laný svět. Mluvíme-li o nynějších válečných udá-
lostech v Čině, nemůžeme než míti na mysli
pouze jméno obrovského státu asijského, nikoli
bližší místní jich označení. Jestiť vlastním je-
vištěm vzpoury boxerů, a všeho, co se zní
dosud vyvinulo politicky důležitého, jen nepa-
trný díl říše čínské, pouze provineie Pesči-li,
jejíž jižní část znázorňuje naše dnešní mapka.
Provincie Pe-či-li obsahuje 300.000 čtve-
rečných kilometrů a živí 19,350.000 obyvatel
Je to území po většině rovinaté, zvláště pr
moři; hlavní město Peking rozkládá se ve výši
jen 37 m. nad hladinou mořskou. Pokud tam
pohoří se vyskytuje, náleží útvaru silurskému
Z četných řek zajímá naši pozornost nyní jen
Pej-ho (t. j. severní řeka), při níž leží u sa-
mého moře Taku, o jehož tvrze sveden byl
krvavý boj, dále Tjenrcin, konečně hlavní město
Peking. Do Pejha ústí právě u Tjencinu velký
čili císařský průplav, největší z četných čínských
průplavů, stavba velikého rozsahu a dosahu.
V 7. století byl započat, ale teprve v první po-
lovici 14. století byl skončen. Je průměrně
až 10 m. hluboký, 80—300 m. široký, délky
má celý 1100 km. Tato znamenitá vodní cesta
je nyní zanedbána.
Bylo již připomenuto, že cizineckým voj
skům asi nezvyklé podnebí působí potíze. V ny
nější době trpěti budou zajisté horkem; Peking
má průměrnou roční teplotu 26 stupňů, ale
v nejparnějším létě, v červenci, dosahuje te
plota v provincii Pe-či-lí až i 40 stupňů.
Tjenrcin
Čína
Peking
Pej
km
8
article
Jako colá říše činská, také provincie Pe-či-l
má nepatrné želoznictví. Z Pekingu vede želez
nice kolom Tjencinu do Taku, odtud obracejíc
se na sever a pak na východ, směřuje k uhel
ným dolům. Její čásť z Tjencinu do Taku byl
dopravě odevzdána teprve před 12 lety. Z dráhy
druhé, vedené od Pekingu směrem nejprve jiho-
západním, dále pak jižním, hotova je sotva
desetina.
Telegrafní spojení v provincii Pe-čí-li existuje
pouze podél železniční trati. Poněvadž erárn
pošta čínská dopravuje pouze zásílky úřadní n
úřadnické), zřízeny jsou v Číně pošty soukromé
v Pekingu na př. je soukromá pošta ruská. Že
boxeři, kde mohli, telegrafické spojení přerušili
je známo.
Zbývá dodati, mnoho-li v Číně — nikol
pouze v provincii Pe-či-li — dlí cizinců: dohro
mady něco málo přes 8000. Z nich je Rakušanů
pouze 65, Rusů 130, Francouzů 590, Němců
650, Angličanů 3317, Američanů 1150; ostatn
jsou Portugalci, Španělé, Švédové, Dánové, It
lové, Holanďané, Belgičané, Japonci a Brazilci
Tolik počítalo se v roku 1890.
V roku 1898 odhadovalo se ve východn
Asii a to ve smluvných přístavech 165 Rusů
5148 Angličanů, 920 Francouzů, 1043 Němců
2056 Američanů, 1694 Japonců, 1082 Portu-
galcu a 1313 jiných cizozemců, celkem 13.421
cizinců.
Rakušan
Francouz
Angličan
Američan
Portugalec
Španěl
Švéda
Dán
Holanďan
Belgičan
Japonec
Brazilec
Rus
Němec
Peking
Tjencin
Čína
Němec
Itálie
Asie
9
article
Nebezpečí, obavy, nebezpečí pro cizinee
v Pekingu a v Tjencinu — toť hlavní povšechné
slovo, které charakterisuje situaci na východě
čínské říše. Byla-li pochybnost, zda jest co či-
niti se skutečnou válkou nebo jen s obranou
se zbraní v ruce, rozkaz císařovny činské, by
cizinci byli vyhlazeni a krok prince Tusna,
který, sesadiv velitele severní čínské armády
převzal sám velení, konečně rozkaz, daný místo-
králi v provincii Šantung, aby táhl s vojskem
svým k Pekingu, dokazují, že zuří pravidelná
válka mezi silami dosud nerovnými. Přesilaje
ovšem přirozeně na straně čínské; než spojená
vojska cizinecká dostanou z domovů většinou
nesmírně vzdálených posily — kdo ví, co vše
se stane.
Tusna
Peking
10
article
Telegram y.
Ze Šanchaje, 25. června. (»Times«.
Mlimo Pečili jsou poměry jinde bez
změny. Japonský konsul v Čifu oznamuje.
že tam je velké znepokojení a čínšte
obchodníci z okoli stěhují se následkem pohybů
čínského vojska. Z Čunkinu
Mimpe žádali tamní přistěhovalci za ochranu
dělovými lodmi britskými, avšak není po ruce
ani jediné. Troufá se, že vláda pro možné zá
pletky pošle silné lodstvo do Modré řeky (Janče)
Honkonský místokrál vyzývá krajinské
úřady proklamací, aby rázně potlačily všeliký
pokus o rušení pokoje.
(II.) Nankinský mistokrál sděli
hlavnímu konsulu britskému, že v Šanchaji je
nyní čínské loďstve, jež společně s ním má s
starat o ochranu hrdel a statkův obyvatelstv
v přístavech na Modré řece.
Z Londýna, 25. června. (C.-B.) »Daily
Express« oznamuje z Čifu: Rychlý pose
činský, jenž přibyl 21. t. m. z Tjencina, ozna-
muje, že oddělení evropského vojsk
bojovalo několik dní s valným voj
skem činským asi 40 angl. mil zá
padně od Tjencina. Soudí se, že to byl
vojsko pod admirálem Seymourem.
Zpravodaj »Daily Mail« v Čifu oznamova
včera: Dovídám se, že šantunský guverner
generát Fanšikaj, jenž má cel ke
11.000 m. po evropsku vycvičenéh
vojska, rovnajícího se svou slatečností evrop
skému a ozbrojeného Mauserovými opakovačkami
Seymour
Fanšikaj
Mauserův
Šanchaj
Londýn
Tjencina
Šanchaj
Daily Maila
Daily Express
22
article
Maximovými a polními děly, dne 15. t. m
dostal rozkaz k pochodu do Pekingu. I
strukce jsou obsaženy v císařském ediktu.
Z Londýna, 25. června. (C. -B.) Dle šan
chajské depeše »Timesů« železniční ředite
Šen dostal včera zprávu, že 20. t. m. vši ch n
cizozemci v Pekingu byli zdráv
avšak všecka vyslanectva — krome
belgického, japonského a rakouského — j s o
vypálena.
Týž list oznamuje z Jokohamy ze včerejška
že zdá se, jako by Japonsko chtélo, se
chovati v čínské krisi zdrželivě a udržovat
jen koncert mocnosti a rovnováhu při jejicl
postupu, bylo však patrně ochotno užiti vší sré
moci v rázném spolupůsobení každé možnosti.
jež má s ním stejné zájmy a provozuje odho-
dlanou politiku, za obnovením míru a odvrácením
převahy některé mornosti.
Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Hlavní konsui
francouzský v Šanchaji oznamuje ve včerejším
telegramu ministru zahraničných věcí, že dle
tvrzení ředitele železnic a telegrafu Šena ciz
vyslanei v Pekingu a tamější E-
ropané byli 19. t. m. bez pohro m
a se svolením čínské vlády chy
stají se k odjez du.
Dle depeše junanského konsula Fran-
9oisa, došlé přes Indočínu, troufá tento hod-
nosta, že 24. t. m. bude moci opustit Junan.
Včerejší depeše francouzského konsul
v Čifu konstatuje, že v městě panuje
velký strach, avšak pokoj a po
řádek nebyl porušen.
Z Petrohradu, 25. června. (C. -B.)
Carský rozka z zní: Shledavše, že je třeba
uvésti vojsko ve vojenském okruhu
amurském na válečnou miru, naři
zujeme ministrovi vojenství, aby učinil po-
třebná opatření. Zároveň nařizujeme povolat
do činné služby potřebný poče
záložníkův z krajův a okresů ve
jenských okruhů sibiřského
amurského.
Maximův
Šena
Fran
Peking
Londýn
Jokohama
Japonsko
Paříž
Indočína
Petrohrad
Timesy
23
article
Dle pařížského »Figara« velkokníže
Alexej vstoupil v Touloné na vojenskou lo
ruskou a mysli se, že odpluje do Čínv.
Ze Simly, 25. června. (Reuter.) Branná
moc, jež vypraví se do Ciny, rozmnozí se
na dvě brigády, každá o 4 praporech pě-
choty s divisním vojskem, plukem jízdy, 3 set-
ninami sapérův a 1 polní batterií.
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Lo
»Zenta« oznamuje, že dobytí tackých
tvrzí zúčastnili se statečně také námořští
důstojníci rakouští, zejmena praporečník řadové
lodí Stenner a námořský kadet Petri. Ra-
kouská vlajka vlaje vedle německé na jižn
tvrzi v Taku.
Dle dosavadních zpráv poslány ze »Zenty«
na pevninu dosud tyto oddily: V Pekingu
je 30 mužů, u sdruženého vojska Seymourov
25 mužů, v Tjencině 48 mužů. Oddělení, jež
zúčastnilo se útoku na tvrze v Taku — 20 m.
— vrátilo se zase na lod.
Smluvní přístav v Čifu, odkud ozna
movalo se ještě včera, že tam jest klid, dle
dnešní depeše prý jest ohrožen.
»Zenta« byla předevčírem v Čifu pro uhl
a zůstavila tam k ochraně konsulátů 15 muže
a dnes nastoupila s dopešemi a poštou konsu
látů spěšně zpáteční cestu.
Dopravu mezi lackou rejdou a Čifu obst
rávají pravidelně vojenské nebo jiné parníky
depeše pro »Zentu« mohou se posílati prostře
nictvím anglického konsulátu v Čífu
Ze Sajgonu, 25. června. (Havas.) Křizál
»Vauban« a dopravní loď »Carava ne
s 500 muži námořské pěchoty a jednou batterií
děl odpluly do Taku. Tam vypravila se tak
zvěstná loď »Bengalls.
x. Z Londýna, 25. června. Vůči zprávě
že z budov vyslaneckých ušetřeny jsou jen bu
dovy vyslanectví rakouského, anglického a bel
gického, kdežto ostatní že byly vypáleny, ozna
Figar
Alexej
Lo
Petri
Havas
Vauban
Simla
Cin
Vídeň
Zenta
Peking
Čif
Londýn
Reuter
Stenner
32
article
muje se ze Šanchaje z pramene prý spolehlivého
že Čiňsné vyslanectva prý jenom obkličili až
chtějí osoby v nich se nalezající v yhla d
věti. Prine Ši byl prý od boxerů zavražděn
Dle zmíněné zprávy byla severní a západní část
v Pekingu i s osadou cizinecko
v plamenech. Zprávám těmto se všal
nevěří.
w. Z Londýna, 25. června. Vyslovuje
se možnost, že činské vojsko z Pejntan
a Lutaje postupuje k Taku a chce vydo-
byti tamějších pobřežních tvrzí
Rusové se obávají, že v PortArtur u vy
pukne revolu ce.
v. Z Londýna, 25. června. Sitnace
na severu značně sc zhoršila
Činským vojskem vyzbrojeným moderními zbra
němi podporované hnutí proti cizincům šířís
na sever k Njučvanu. Také v Šan
chaji dostavuje se již znepokojen
Šanchajský prefekt poslati chtěl na sever
velké množství střeliva, v čemž z-
bráněno mu jen včasným zakročením celnich
úřadů. Čínští úřadníci těší Evropany,
ve skutečnosti však jednají tajně v inte-
cich boxerů. Pět velkých čínských
křižáků s více nežli 100 moder-
ními děly obklíčilo válečné lod
cizich států, jež byly by následkem toho
kdyby došlo k vážným okamžikům, veli c
ohroženy. Jsou to anglické lodi »Undaunted
se 37 děly a »Daphne« s 20 děly, japonská
dělová loď »Akagi« s 10 děly a americká dě-
lová loď »Castine« se 16 děly.
Z Washingtonu, 25. června. (C. -B.
Rus
Šan
Evropan
Daphne
Peking
Londýn
Washington
33
article
Rozkaz k výpravě vojenské lodi »Monad-
nock« do Taku byl odvolán. Dosa
vadní opatření vojenského úřadu jsou velm
rozsáhlá a mají na zřeteli všemožně událost
v Číně.
w. Z Petrohradu, 25. června. »Nov
Vremja« sděluje z Vladivostoku: Situ a ce
v Číně se přiostřuje. Povstání na
bylo velkých rozměrů a šíří se n
jih. V Šanchaji stávkují dělníci.
Lodě nemohou vyplouti, ježto není nakladačů.
Je obava, že také v Šanchaji dojd
k povstání.
Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Admirá
Bruce, jenž je v Taku, zaslal 24. t. m.
z Čifu depeši, v níž praví se: Společné vojsko
pod Seymourem, jež vytrhlo na Peking
čitá asi 2000 m. a sestává z posádek cizíeh
lodl. Dosud nebylo možná nic podniknouti, aby
se přispělo Seymourovi na pomoc, neboť zvě-
dělo se pouze, že je zaskočen protože
Tjencin jest obklíčen a od té doby
bojuje na život a na smrt.
Na zprávu, že čínské vojsko objednává
vlaky, aby podniklo útok na Tjencin a zpu-
stošili Tonku, sesílili Taku a položili miny do
řeky Pejha, bylo usnešeno zmocniti se Taku
Od té doby staly se pokusy o vyprostění
Tjencinu.
Bruce
Seymour
Tonka
Čína
Petrohrad
Vladivostok
Londýn
Peking
Vremja
34
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 25. června. (C.- B.) Lor
Roberts sděluje z Pretorie, že gen. Bulle
nalezl v Standertonu značnou část voziva. Hol
lanďané opustili krajinu. Generál Jan Hamilto
obsadil včera Heidelberg; když se blížil, ne
přítel prchl a byl jízdními četami pronásledovár
6—7 mil. Jízda rozptýlila nepřítele. Dne 22
t. m. došlo k potyčee. Burové napadli anglick
postavení u Heringspruitu a zničili ohněmt
železniční přechody.
Z Londýna, 24. června. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje ze Standertonu: Bur
héři skládají dále přísahu neutrality a vydávají
zbraně. Vojska, jimiž vládne president Krüger
odhadují se na 15.000—20.000 mužů. Jeh
jedinou myšlenkou prý je, vésti válku až do
volby amerického presidenta. Doufá prý,ž
potom dojde k americkému zakročení.
Roberts
Hamilto
Burová
Krüger
Londýn
Heidelberg
Reut
Standerton
Bura
55
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Císa
přijal v dnešních všeobecných audiencíel
také zemského maršálka království českéh
kn. Lobkovice
Uherský ministerský předseda Szell
jenž sem odpoledne přijel, měl delší audiene
u císaře, potom konferoval s ministrem h
Goluchowským a večer vrátil se do Pešti
Ve středu sem přijede zase.
Dánský kral přibyl odpoledne n
delší pobyt do Gmundenu.
Ruský velkokníže Sergěj přib
v poledne do Františkových Lázní na ně
kolik neděl.
Hr. Muravěv j.
ov. Z Petrohradu, 25. června. Mrtvola
hr. Muravěva přivezena do kláštera Tro
jického včera. Po bohoslužbách nesena rakev
všemi ministry. Celý diplomatický
sbor byl přítomen. Na katafalk položeny
četné věnce
Ruština ve Finsku.
Z Petrohradu, 25. června. (C.-B.
Carským manifestem daným v Peterhofě 20
t. m. potvrzují se usnešení konference o za
vedení ruštiny ve Finsku: Státní tajem
nictví velkoknížectví finského, finská výpravna
průvodních listů v Petrohradě a kancelát
hlavního guvernéra budou užívat od 1. října
t. r. výhradně ruštiny jako jednací řeči. O
té doby hospodářský odbor finského senátu
musí spisovati rusky originály svých roz
kladů carovi, jakož i originály listin, jež za
sýlají se hlavnímu guverněrovi. Od 1. ledna
1903 bude ruština jednací řečí senátu v úst-
ním i písemném řízení mimo justiční odbor
Od 1. října 1905 guvernéři, guberniální
správy a hlavní správy podřízené senátu
mají jednati jen rusky s hlavním guverné
rem, senátem i j. nadřízenými úřady.
Dále stanoví se, že všecky úřady maj
přijímati soukromé žádosti, ať jsou sepsány
rusky nebo v zemské řeči. Tyto úřady pod
správou a dozorem hlavního guvernéra ma
postarati se včas, aby personál podřízenýci
úřadů byl do té doby sestaven tak, aby
byly splněny podmínky zdárného zaveden
ruštiny jako jednací a dopisné řeči do těchto
úřadů.
Lobkovic
Goluchowský
Františkův
Muravěv
Vídeň
Pešť
Gmunden
Hradec
Petrohrad
Tro
Finsko
56
article
Svízele Porty.
Svízele Porty.
Z Cařihradu, 25. června. (C.-B.
Správce amerického vyslanectva ode
vzdal včera na Portě třetí notu v zále-
žitosti známé náhrady za zničení americké
misse a nalehá, aby dostal hned odpově
na všecky tři noty.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Sně
movna přijala předlohu, jež stanoví výši
vývozních premií cukerních pr
kampaň 1899/1900, a rokovala dále o tech
nickém zdokonalení vojenských
přístavů a operačních míst lodních. Dále
schválen čl. I. předlohy, jíž vláda zplno-
mocňuje se vydati 170 mill. fr. na práce
ve vojenských přístavech a potom
celá předloha prostým hlasováním.
Konečně rokovalo se o rozmnožen
loďstva.
Rozpočtový výbor sněmovní vy
slechl výklady předsedy ministerstva, ministra
vojenství a financí o dodatečném úvěr
na okkupaci Tuatu. Ministr-presiden
Waldeck-Rousseau dovozoval, že ok-
kupace je zabezpečena. Poslední opatření s
stala zbytečnými, neboť marocká vláda uči-
nila, čeho bylo třeba. Lidí ztraceno málo-
ale výdaje jsou značny. Projekt železnice
mezi Tuatem a Alžírskem studuje se.
Rousseau
Cařihrad
Paříž
Waldeck
Alžírsko
57
article
Z Německa.
Z Kielu, 25. června. (C.-B.) V Holte
navě odhalen dnes pomník císař
Viléma u přítomnosti císaře, prince
Jindřicha pruského s chotí, monackého kní-
žete, japonského prince Kotochota, státních
tajemníků hr. Bülowa, hr. Posadowského
Tirpitze. Mezi důstojnictvem byli velitel
kotvících zde lodí tureckých, nizozemských
a japonských. Po odhalení položil nizozem-
ský kapitán lodi »Severní Brabant« věne
u pomníku. Po slavnosti vrátil se císař n
loď »Hohenzollern«.
Z Lipska, 25. června. (C.-B.) Pře
sdruženým 2. a 3. trestním senátem říšskébo
soudu počal dnes proces pro vele-
zrádu s ostrovským redaktorem Leit
gebrem, dortmundským krejčím Hol-
dou a tamějším tiskařem Melorow-
czem, jiz jsou obviněni, že podporoval
sbírky pro »národní poklad polský«, jenž
jest uložen ve Švýcařích v národním museu
rapperswillském a má opatřiti prostředky na
obnovení Polsky.
Je předvoláno 24 svědkův a znalcův.
Red. Leitgeber popírá, že by znal
velezrádný účel »pokladu«.
Vilém
Jindřich pruský
Kotochota
Bülow
Posadowský Tirpitz
Hohenzollern
Německo
Kiel
severní Brabant
Lipsko
Polsko
Reda
59
article
Chtějí annektovati.
Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Novo-
Zélandský premier Seddon — dle »Ti-
mesů« — vypracoval projekt, aby různá
okolní souostroví byla přivtělena
osadě a tak zachráněna před osudem
Samoe t. j. opanováním cizí mocí.
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) »Wiene
Abendpost.« sděluje k provedeným již opa-
třením k zvýšení příjmů státní ch
železnic, zvláště některým změnám ve ve-
dlejších poplateích zejmena vážném poplatku
zvýšení petrolejního tarifu, že od 15. srpna t.r.
budou vyhlášeny další přípravné změny k úpravě
tarifu státních železnic. Opatření týká se zr-
šení některých méně důležitých deklasifikaci
naproti všeobecné části tarifu ku př. pro pivo
a víno v láhvích jako kusové zboží, pro nov
sudy jako kusové zboží, polovičné vozové ná-
klady a uzávěrné zboží a dosavádnímu vými-
nečnému tarifu pro dopravu cukru. O těcht
výminečných tarifech sluší poznamenati, že ná-
kladní sazby pro vývoz zůstanou beze vš
změny také po 15. srpnu a že zachová se ten-
dence podporovati vývoz cukru všemožně ještě
dalšími tarifními výhodami. Co se týká domáeí
dopravy, zachovají se také po 15. srpnu ješt
podstatné dopravní slevy u porovnání s normál-
ním tarifováním.
Londýn
Vídeň
Wien Abendpost
60
article
Naproti bludným zprávám sluší upozorniti,
že uhelné sazby pro vnitrozemskou dopravu
v lokální dopravě státních železnie rakouských
ve spojení se soukromými dráhami zvýšeny ne-
budou. Změny omezí se na vývoz a záleží
v tom, že nebude snížován poloviční manipu-
lační poplatek, což poskytovalo se k tvořenl
tarifu v zahraničném obchodu. Zvýšení vývoz-
ního tarifu bude hověti nynější konjunktuře n
uhelném trhu, jenž vyžaduje v národohospo-
dářském zujmu, aby zásobování domácího prů-
myslu uhlím neznesnadňovalo se zachováním
dosavadních snížených sazeb vývozních. Pr
uvedených tarifních opatřeních správy státních
železnic měl se náležitý zřetel na příslušné ná-
rodohospodářské úvahy. Ona opatření nezpůso-
bily výhradně finanční ohledy.
64
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
O nových obchodních smluvách a našem
zemědělství. Hospodářský spolek okresu
smíchovského. Při valné hromadě dne 17. t
m. v Noutonicích konané za předsednictví p. cís. rady
Ferdinanda Hillera pojednal p. JUDr. Karel
Viškovský, tajemník čes. odboru rady zemědělské,
»o nových obchodních smiuvách a
jich významu pro naše zemědělstv íe,
Rozvrhl časový předmět takto: 1. o vývoji a vý-
znamu cel, 2. o dnešním stavu obchodních smluv s
státy sousedními, 3. o poměru dovozu a přívozu u nás
a 4. o potřebě nápravy celní sazby při uzavírání
nových smluv. Vysvětlil nejprve pojem cel a rozvoj
celní soustavy. Teprv na počátku tohoto století po-
čaly se porovnávati obchodní poměry jednoho státu
se druhým, a tu setkáváme se s tak zv. prohi-
biční soustavou, t. j. ukládáním cel omez-
vati vývoz plodin a nerostů ze země do ciziny,
aby prý se tím země neochuzovala. Proti télo
soustavě vystoupil Angličan Smith, jenž
hájil naprostou svobodu obchodu mezi jednotlivými
státy, čímž prý vyvine se soutěž a snaha po novém
rozvoji hospodářském. Smith pronesl zásady své
u vědomí, že jest příslušníkem národa, jenž
v obchodě přemůže všecek ostatní svět. Tato my-
šlenka našla však částečné opravy, že volnosť ob-
chodu a dovozu z ciziny má sice býti konečným
Hiller
JUDr
Viškovský
Angličan
Smith
rada zemědělský
65
article
cílem národohospodářství, ale stát má prvé chrániti
svá odvětví proti stejným odvětvím cizího státu, jež
proti domácím jsou ve výhodě, zaváděním cel
ochranných na tak dlouho, až domácí odvětví
zmohutní (tak zv. cla výchovná). Anglie ustupovala
zvolna od svých cel a po Anglii činily tak státy
ostatní, stále cla snižujíce. Byla doba, kdy země-
dělství evropské bylo prosto ochrany celní, ježto ne-
bylo třeba ochrany proti státu cizímu, jenž by vrhal
přebytky své na trh státu sousedního, Když však v létec
padesátých vypukla u nás neúroda, počala Amerika za-
plavovati spoustami svých obilních zásob trhy evropské
(později se k ní připojila Australie) a Rakousko
(hlavně Čechy) bylo všude tam tísněno, kam dřív
posflalo své přebytky, ježto na trh dostalo se laci-
nější zboží zámořské. Roku 1880 obnášelo u nás
clo na obilí 50 kr. z 1 m. ctu. a bylo roku 188
zvýšeno na 1 zl. 50 kr. Vzájemné obchodní smlouvy
Rakousko-Uherska datují se od roku 1891 a platí o
r. 1893. Uzavřeny byly s Německem, Italií, Švýcary.
Srbskem a j. a plátnost jich vyprší rokem 1903.
Vzájemné, naprosté přerušení těchto poměrů smluv-
ních mělo by za následek oboustranné těžké ztrály.
Švýcar
Anglie
Austrálie
Rakousko
Čechy
RakouskoUhersko
Německo
Italia
Srbsko
66
article
Dlužno tudíž snažiti se jedině o jich zlepšení na
základě nabytých zkušeností. Při tom nám musí býti
vodítkem bilance zahraníčného obchodu,
jež udává poměr mezi přívozem zboží z ciziny a vý-
vozem domácího zboží do ciziny. Pokud možno
musíme hleděti k tomu, opatřovati si potřeby svě
z domova a jen nejnutnější odebírati z ciziny. Stati-
stika posledních let jasně dokazuje, že Rakousko
není státem průmyslovým, nýbrž země-
dělským, jehož vývoz do ciziny třeba udržeti.
Z Rakouska, z Čech, vyváží se hlavně ječmen a
slad, kdežto pěstování a tudíž také vývoz žita a
pšenice se nevyplácí, poněvadž se k nám dováží
obilí cizí, jež má nepříznivý vliv na ceny našich
chlebovin. Heslo: nepěstovatí obilí — jest směšné
vždyť jest v Čechách téměř pět šestin krajin, kde
se nedá většinou nic jiného pěstovati nežli obilí.
Přijde-li však cizí obilí na náš trh po-
někud zdraženo vyšším clem přívozním, bude
tím pomoženo našemu zemědělství. Jest to tím spra-
vedlivějším požadavkem, ježto všecky sousední státy
evropské mají vyšší cla na obilí, než jsou naše.
Zvýšené clo mělo by obnášeti aspoň 3 zl. ve zlat
z 1g a mohlo by jedině pro sousední státy smluvní
sníženo býti as na 2 zl. ve zlatě z 1 g. Na to po-
jednáno o jednotlivých druzích vyváženého obilía
plodin zemědělských, poukázáno na poměry státa
sousedních. Zemědělství našemu záleží hlavně n
Rakousko
Čechy