4
masthead
26. června 1900. Cislo 174.
5
article
Ale již neprijcl, bezpochyby proto, že ná-
vštěvy jeho nezůstaly tajnosti. Nepsal jsem víe
ani já jemu, ani on mně. Až 25. července přišei
ke mné vyslanecký tajemník Ivkovič a žádal
ode mne týž »papír«, co Petar Uzelae. Já m-
řekl, že mi ani ve snu nenapadlo, něco takovéh
napsati a že mi šlo jem o to, abych od Petra
Uzelce měl o tom jednání nějaké písemné d
kazv.
Dne 28. července přijel za mnou d
Durděva sám srbský vyslanec
Bukureštu, Mika Dorděvič, a na
bízel mi 15.000 franků, vrátímali mu
Uzelcův telegram a dopis. Řěkl jsem,
že jsem obé zničil: Načež vyslanec: » Vím, c
máte v úmyslu. Chcetemého pána a jeho otee
listy Uzelčovýmí kompromitovati v Rusku, al
já se postarám, aby vám u sklaplo !e.
Hadži Kočo, aby se zachránil, rychle i
rodinou utekl do Ruska.
m j
ihido
Ivkovič
Petar Uzelae
Petro
Mika Dorděvič
Uzelčovýmí
Hadži Koča
Rusko
6
article
Portugalsko
Portugalsko
Ministerská krise v Portugalsku jest ji
skončena, neboť Hintze-Ribe i rov i poda
řilo se již sestaviti svůj kabinet, jenž byl krá-
lem schválen. V novém ministerstvu převzal
Hintze Ribeiro předsednictví z a minister
stvo vnitra. Joarroayo ministerstvo z
hraničních záležitostí, Anselmo A nd r a d
ministerstvo financí, Campos M ar qiu e
ministerstvo spravedlnosti, P imenite l Pi n to
ministerstvo vojenství, T eixeir a: S ou s
ministerstvo námořnictví a Feirar a Sani tio
konečně ministerstvo praci veřejných
ažl
čkbal
Hintze Ribeiro
Portugalsko
Anselmo A nd r a d ministerstvo finance
Campos M ar qio e ministerstvo spravedlnost
8
article
Sara eco v i podařilo se konečně získat
Sara eco v i podařilo se konečně získat
pro portefeuille ministerstva zahraničních záleži-
tostí Visconta-Venostu, klerý měl je
již za ministerstva Rudinova i Pellouxova
podrží je i dále. Snad jest na něm nezbytným
pro dobrou vůli druhých dvou spojenců Italie.
Saracco získav jej, předložil králi listinu
svých ministrů, kterou uveřejnili, jsme již
čísle nedělním.
Kabinet Saraccův, ve kterém z-
stoupeny jsou všechny konstituční strany, jest
výrázem a hlasatelem politického smíru v Italil.
Zasodající v něm Saracco a Morin byli
již v ministerštvu Crispově a bývalý státní
podsekretář tolioto Gallo zaujal v novém
kabinetu křeslo ministerstva vyučování. Br a n e
byl členem minísterstva Rudínova a zasedal
ministerstvu společně s Nicoterou. Ministr vo-
jenství Ponza di San Martino a ministr
zahraničních záležitostí Visconti Veno-
sta převzati z odstoupivšího právě kabinetu
Pellouxova, ktoráž okolnost nasvědčuje, že nová
vláda opírati se bude i o dosavadní většinu.
Sar
Rudinův
Pellouxův
Morin
Crispův
Galla
Nicotera
Visconti
Ponza di San Martina
ViscontVenost
9
article
Předseda ministerstva a ministr vnitra Sa-
raceo pocházi z Piemontska, kde byl váže-
ným vůdcem tamější konservativní strany-
Býval nejvěrnějším spolupracovníkem Crispa,
v jehož ministerstvéch zastával z pravidl
funkci ministra veřejných prací. Od roku 1 89e
nezasedal v žádném ministorstvu, ač Rudini
Pellonx se namáhali, by vstoupil do jejich k-
bineto.
Před rokem jmenován byl Sarac e
presidentem senátu, v němž fankci vicepresi
denta zastával již po delší dobu
Nový předseda italského ministerstva naro-
dil se v Aqui r. 1821 a jest tudíž stár již
79 let. Přes to však jest duševně čilý a při
malé své a útlé postavě jest tělesně zdatný
Řečnického nadání mnoho nemá, za to vyzna-
menávají se jeho řečí věcným obsahem.
Dlužno též zaznumenati, že jest Saraceo
ve svém jednání přilis úzkoprsý, což mělo za
následek již několik nemilých následků. Tak
na př. jeho vliv zavínil, že neučiněna včasná
opatření v Africe, jež by byla vítězný postup
konečné vítězství krále Menolika bezpochyby
zmařila.
Nová italská vláda chce prý míti předse
dou sněmovny posl. Villu, který byl jímji
za ministerstva Giolittova.
Crisp
Rudin Pellonx
Villa
Piemontsko
Afrika
10
title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
11
article
Orlentální divadla.
Orlentální divadla.
Pařížané rádi si smlsnou na všelija kých
exotických podívaných. Kejkle, divadla, tance
a zpěvy plné bizzarní divokosti a pestrosti tě-
šily se vždy velikému úspěchu v Paříží. Roku
1889 o předešlé světově výslavě jednou z nej-
větších atrakcí byla ulice kahýrská, jejíž bujny
a malebný život dosud nevyšel z paměti ná-
vštěvníků předešlé výstavy. Na Poli Martově
byla poslavena řada pitvorných a křiklavých
budov orientálního vzhledu, byla znázorněna
ulice kahýrská. Byla to směsice krámků, domko
přízemních i jednopatrových, kde se prodávalo
vše, co se prodává v orientálních bazarech asij-
ských i afriekých. Pařížané před 11 lefy byl
polěšeni veselým mumrajem nejbarevnějsleh
kostýmů východních.
A hlavní atrakcí ulice kahýrské byl pro-
slulý tanec břišní, který od té doby dospěl k
velké populárnosti i mimo Paříž. R. 1889
byla to opravdová novinka. Dosud o tom se
čílo jen v cestopisech. Tehdy konečně se mohli
Pařížané pokochati smyslnou mimikou a dráž-
divými tanci dalekého Orientu. Podnikatelé
tanců orientálních shrábli asi velké peníze.
Pařížan
Martův
Paříž
Orlentální divadlo
12
article
Letošní výstava v mnohém ohledu je pouze
opakováním předešlé a vytasila se s málo
brusu novými atrakcemi. To platí též o orien-
tálních zábavách a divadlech výstavních. T ,
co se nám podává v této formě, nepřekvapuje
zrovna novotou.
Pěkných teras Trokadéra bylo použilo
letošní výstavě k umísténí exotických pavillonů.
A zde vedle oficiálníchu pavillonů a koloniálníeh
zříme realisticky napodobenou ulici alžírskou,
nějaké zákoutí tunisské a bazar egyptský. Mnoho
barev, hluku, vůně, opravdové vůně východních
olejů, arabských parfumů. Prodávají se tu
pestroharevné koberce, vyšívané látky mihotající
se jasem zlata, pamlsky a lahůdky východní,
šperky a oděvy i hračky
Prodavači jsou hodně promichaní: něktetí
jsou bílí, jiní hnědí, žlutí, černí — ano někteří
i jaksi nearčité barvy, strakatí. A ty podivné
hatmatilky, ta zkomolená frančina, ty zvláštní
zvuky vás ohlušujíci zároveň s řevem a jekem
13
article
orientální hudby a zpěvu, lvycházejícího z hlubin
těch blučících a zmatených zákoute.
Vejdete-li do vnitř, obětujete-li frank vstu
ného, můžote poznati všechny radosti bývale
kahýrské ulice. Především ten famosní tanee
brišní, který se podává v různých variacích
a provozuje různými tanečnicemi a tanečníky.
egvptskými, negerskými i arabskými. Jen ten
hudební průvod je všude stejný — monotonní
a brutálně táhlý, divoce žalný. Poněvadž však tyto
rozkoše a požitky orientálního umění již b
nestačily nynějšímu blaseovaněmu obecenstvu.
vymyslili si podnikatelé, impresariové a Ba
numové Orientu nové pochontky pro oko i sluch
Nejzajímavější je Velké divadlo v egypt-
ském pavillonu: Místnost je rozsáhlá na rozdi
jiných podobných seen exotických. Na jevišie
se vejde až 230 osob. Sloh divadla je stavěn
ve vážném slohu staroegvptském.
Před divadlem řádí několik muzikanta
kteří provádějí na orientální nástroje velmi bat
barskou hudbu.
Uvnitr provozuje se hra o třechi ohrazíeh
znázorňující výjevy ze života Antara, slavného
hrdiny arabského. Ten kus orientální drama-
turgio stojí za podivanou.
Prvni obraz představuje slavnost na dvoř
perském za starých časů, které i v Orientul byly
prý lepší a krásnější. Slyšíte zpěvy, provázen
stále toutéz prostou a drsnou hudbou, v ni
nejvíce hluku páše se na bubny, do níchiž hu-
debníci mlátí rukama. Vidite tanec čerhošek
— sghanzi«, kurtisán mávajících pochodněmi.
odalisek a všelijakých cizokrajných krásotinek.
14
article
Slavnost je v nejlepším, když tu z čista
jasna vpadnou mezi rozvéselené zástupy poslové.
přinášející zvěst o vpádu Arabů pod vedením
hrdinného Antara. Panika a hrůza. Je konec
tanců a zpěvů. Král svolal svůj generální štáb.
Všechno se chystá do boje a zaznívají zpěvy
válečné.
Druhý obraz představuje tábor Arabů. Bo
jovníci a jejich ženy očekávají Peršany a zatín
si krátí dlouhou chvíli pohlížením na válečné
hrv dětí, které sermují a se potýkají. Pak' žon
gléři ukazují své zručné kousky, načež ženy
se uchopí mečů a zápasí. Konečně přijdou Per-
šané. Vyzvou Araby všelijakými ukrutnými klet
bami a nadávkami, v jimž na štěstí nerozumíme
ani my ani censura, jinak by jich polovičku
aspoň škrda, jak tvrdil v hledisti jistý pán
ktorý se vydával. za znalco východních jazvko
amožná že si ze svěho evropsky lehkověrného
okolí tropil šašky. Peršané a Arabové se sepe
rou se strašnou bojechtivostí. Scéna je velmi
pohnutá, méně effektně snad »aranžovaná« nežl
scény mass u Meiningenských, ale jistě reali-
stičtějsí. Arabové ovšem zvitězí, neboť jejich
generál Antar je brdina.
Třetí jednání začíná milostivě a idyllieky
Veliký rek Antar slaví sňatek s liboznou Ablou
Pak zase začne divoký, ohlušujíci rej na je-
višti. Svatební veseli. Ženy, děti, muži jako
posedlí křepčí a hulákají a dávaji na jevo svou
ukrutnou radost. Konečně je svatební průvo
Obecenstvo se dobre baví v tom divadle. Al
zdá se, že přes všechnu originálnost dramatick
dílo orientální má pouze sčestný úspěch. Kdo
to jednou viděl, nelituje sice svých peněz, al
nevráti se tam podruhé.
Antar
Bo
Peršan
Arab
Meiningenský
Al
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá státní řeč. Němci nepre
stávají co nejusilovněji domáhati se státní
němčiny a snad na jejich radu hnána Chlu
meckým a Szellem vláda učiní, k čemu ji sváděl
tak luznými slovy pan Grabmavr, uzákoní něm-
činu na základě § 14. jako řeč státní. Co
jest to řeč s tát n 1? Představme si její
podstatu a kam sahati bude její vliv. U zá-
koniti státní něměinu znamená:
a) vyloučiti zákonem z jednán
všech ústředních úřadů, tedy z mi-
nisterstev, z nejvyšších soudů, ze všech částí
armády, z vojenských škol, z nejvyšší účtárny.
z kontrolní komise pro státní dluhy atd., z říšské-
rady, z instituci touto dosazených, ze svolanýeh
anket atd, všechny ostatní j a z y kv
mimo němčinu. b) Vyloučit
z korrespondence všech po-
rízených úřadů s těmito instancemi
ústředními všechny jazyky neněmecké. c) V ylou-
čiti z korrespondenee všech
úřadů jedné země se všemi ú řady
země druhé veškeré neněmeck
i azy k y. d) Vyloučiti z vnitřního úřadován
všech úřadů vůbec všechny jazyky neněmecké
e) připustiti, aby v celé říši.
vyjma Halič a kraje vlaské, mohly býti podá
vány, bez ohledu na národnostní povahu země.
kde se to děje, podání něme c ká.
rovněž pak připustiti v celé říši, až na vyjmuté
země, bez výjimky jednání jazykem německým. —
Aby tak se díti mohlo, musí býti nezbytně pro-
hlášena němčina za obligátní předmě
vyučovací na všech školách v Cislajtanii, mimo
Halič a kraje vlaské; neboť nemožno si mysliti
ve státě s takovými ustanoveními jen poněku
pokročilejšího a svých zájmů dbalejšího člověka,
který by se nechtěl naučiti německy. Se státem
dotýkáte se, jakmile ráno se probudíte, a máte
s ním co činíti až do večera — a styk tento
bude vesměs německý. Německým bude vůbec
rám veškerého veřejného i soukromého život
— jen výplň mohla by zůstati z milosti naše.
Němec
Grabmavr
Halič
16
article
Aby nebyl nikdo v pochybnostech o tom, jak
si Němci státní něměinu a její uplatnění před-
stavují, připomínáme pouze vyzvání »Leip. Ztg.«.
aby ministr financí nařídil svým trati-
kantům, poněvadž prodávají prý
erární tabák, by se zákazníky jina
nemluvili, než německy. Nesmějmež
se drzosti té. Stala by se v nedlouhé době při-
rozeným důsledkem zavedení státní němčiny.
Ta stala by se řečí vyvýšenou, řečí pánů v k-
bátech se zlatými límci, řečí oficírů a co mizenů.
lidí chabých chytlo by se na »lepší jazyk«, třeba
že by byl cizácký! Dle vnitřního rázu úřadů, řídil
by se též jejich ráz zevnější. Nápisy na nich
byly by německé, tiskopisy rovněž všechny ně-
mecké. Němčina stala by se potom vůbe
obcovací řečí také všech úřadníkův a ostat-
ních čsob, otcův rodin i jiných. —
Povznesení němčiny na piedestal nějaké řeči
privilegované v tomto soustáti neznamenalo by
nic jiného, než velký, rozhodný krok ku po-
němčení této říše. Nám je totiž Cislajtánie, aby
se jistí páni nemátli, také »rišr«. To je státní,. To,
čeho se neodvážila ani Marie Terezie a Josef
II., když učiniti chtěli jako vládnoucí moc v ně-
meckoříšském imperiu z Rakouska německou
říši, čeho neodvážil se Metternich, jenž netrpěí
na rozích české pozvánky k českému plesu, nac
neměla kuráže ani renkce, která vždy byla
bude v tomto státě německá, co neprovedl nej-
úhlavnější nepřítel nás, Schmerling, k čemu s
neosmělili ani tvůrcové nynější ústavy Herbst.
Giskra, Plener, Hasner atd., to chce provést
pan — dr. Körber. Uvidí, jak pochodí.
Němec
Marie Terezia
Josef II
Metternich
Schmerling
Herbst
Gisker
Plener
Hasner
doktor
Körber
Rakousko
17
article
—Spravedliví Němci. Byly doby, kv
Němci z alpských zemí, netknutí dosud my-
šlenkou nacionatismu a oddaní slepě svému
kleru, byli mocnou hrází proti liberalismu, kter
proto v Rakousku naprosto minul se se svým po-
sláním a na konec tak děsné učinil fiasko, po
něvadž stal se zde hned na počátku pouhýn
nástrojem v rukou germanisace a námezdným
pohunkem snahy nejbrutálnější. — oloupiti ne-
německý lid o jeho národnost. V dobách těe
byli alpšti Němci skrz na skrz ultramontány.
ale při tom federalisty aneb aspoň an tonomist.
A tim se nám blížíli. Družili se ale k nám te
proto, poněvadž vychováni v římském interna.
cionalismu, nevnucovali jazyk svůj a národno
jiným. Jinak bylř našemu národu vychovanému,
aspoň pokud se týče jeho lepší části, ve trai-
eích docela opačných, cizejší, než liberálově.
Němec
Rakousko
18
article
Mluvime ovšem pouze o části národa, jež hlá-
vila se k národní straně svobodomyslně a kter
právě v této věci lišila se od politické stranv.
jež až do roku 1891 měla v rukou politick
vedení našeho národa. Strana drubá co nejhor-
livěji zasazovala se za bezpodmínečnou alliani
s klerikály a to byl vlastně nejdůleži-
tější bod sporný mezi oběma Jádory
Kdyby byl dnes čas k rekriminacím, mohli
bvchom dnes škodolibě těšiti se z toho, že
stalo se, co jsme predpovídali: že až přijd.
do tuhého i alpští Němci připomenou si svěh
původu a že přesdvšechno dlouholeté přátelství,
přes sliby a přísahy, v okamžiku nejkritičtějším
nás opustí a vřhinou se jako ztracení, ale opět
v oteovský dům navrátivší se synově v náruo
Němcům ostatním. Předvidali jsme mohutnosta
sílu myšlenky národnostní, která přemahá všeckv
ostatní zásady a jež zejmena u Němců jeví se
ve formě zvlášť brutální a proto jsme se vs
silou vzplrali obětovati všechny vlastní naše
statky, naše snahy osvětové, nuše tradice.
dobrou světovou pověst atdl . . . . tomuto spo-
jehstyi. Dnes ukázala se cena této alliance.
Němec
19
article
Dnes klidíme vděk zato, že jsme po čty-
řicet let zapírali lepšíeity v sob
as vou minulost, ze k vali krásným
očim sčerných Čechů« vytrvali jsme ve spolku
s těmi, k nimž naprosto se nehodímo. Vůdce
klerikálů pan dr. Ebenhoch svou brožurou,
z niž přinesli jsme obštrný obsah předvčírem
v části telefonické, process, který ostatně již
několik let podporoval, dovršil. Strana kle-
rikálni totiž od nás odflankovala
úplně. Vůdce její nejspolehlivějs
části a sice zemský hejtimlan
dolnora kouský dr. Ebenhoch to
prohlásil zároveň s požadavkem,
jejž podporovati budou kleri-
kálové ze všech sil, aby němčin
uzákoněna byla v této říši jako
řeč dorozumívací a aby se to
stalo na základě 8 14. ústavv.
K vůli čemu uchýlil se první od strany kleri-
kální dr. Lienbacher, zač v pověstné řeči při-
mlouval se dřívějsí fanatik federalismu a plně
rovnoprávnosti kníže A. Liechtenstein, k vůl
čemu opustila klub veliká většina poslanců ty-
rolských, k tomu přistupuje dnes pan Ebenhoeh
se svými věrnými Horno- Rakušany a až na pět
věrných nám poslanců z pravého centra jest
dnes všcchno Němectvo v parlamentě vídeňském
v otázce jazykové a sice proti nám za
jedno. Heslem všeho Němectva je dnes § 14
a »německá Staatssprache«. Pan Eben-
hoch činí o tom výklady ve své brožuře, al
činí to způsobem tak povrchním, že zůstavilo
to v nás dojem, jako bychom nestáli ani za to.
Čecho
doktor
Ebenhoch
Lienbacher
A Liechtenstein
Ebenhoeh
Rakušan
Eben
Horno
20
article
s námi se namáhati. Sebral z liberál
ních listův argumenty nejv šed-
nější. Titéž lidé, ať již liberálové, či konser
vativci, či klerikálové, všichni dokazují, ž e ne-
činl požadavek, aby němčina se
stala v této říši jazykem státním
v zájmu vlastním, nýbrž v zájmu
státním, a nestydí se jedním de-
chem vylučovati Halič, Bukovinnu
a části vlaské z říše a v zemích
těch požadavku státní něměiny
se zříkati. Jde všechněm jenom
o země české a slovinské. Je to přímo
urážka, cpáti zkušenějšímu politiku perfidní tvrzení.
že mají lidé ti jen na zřeteli stát. Ten stát, o němž
v cízině hlásají, že jest jim »vuřt« a jehož
rány neumějí ničím jiným léčiti, než náplastí —
německé řeči státní. Pan Ebenhoch, jako každý
zrádce, cití hned po skutku tíhu svého činu
a následkem toho snaží se ve mravní depressi
vyvrátiti a omluviti, čeho se byl dopustil, nebo
vinu aspoň nějak oslabiti. Vykláda totiž, že při
německé státní řeči musí býti zavedena nejpři-
snější rovnoprávnost, že Čechům v nejplnější
míře všeho dostati se má, čeho zapotřebí maji
ku svému národnímu vývoji. Děkujem pěkně.
nepřijímáme milosti, nýbrž žádáme právo. Nám
a každému myslícímu politiku je
zákonná proklamace jazyka něme-
ckého za řeč státni nebo pro-
středkovací, dovršením snah ger-
manisačních v Rakousku. Nám to
do nebevolajíeím bezprávím vypo-
vězením války a prohlášením, že
tento stát je naším nepřítelem
Národu našemu nezbude nic jiného, než se dle
toho zaříditi a vrhnouti se v zápas, j aký do-
vede bojovati jen národ počtem
tak malý, ale silný, houževnatý.
který hnán pudem sebezách rany,
neustane, dokud poslední v něm
bude dech a poslední krůpěj krve.
Ebenhoch
Čecho
Halič
Rakousko
21
article
Zhynemeli my, zhyne Rakouske
s námi. Vitězství nad námi se svými germani
sačními snahami nedobude.
— Z Brna, 25. června. (Pův. zpráva »Nár.
Listů.«) Na včerejšek svolána byla poslancem
drem. Adolfem Stránským veřejná schůze
voličů do Bystřice n. P., která vyzněla v okázalou
manifestaci pro politiku českého klubu na říšské
radě. Poslanec dr. Stránský v delší řeči, sou-
hlasem posluchačstva často přerušené, vylíči
nynější politickou situaci a prohlásil, že pokládá
za nutné, aby idea znovuzřízení pravice stala
se nejbližším cílem české politiky. Ovšem by tato
pravice musila svůj program a svůj úkol opravdo
věji pojímat, než jak se děle až dosud. Kdy
došlo k boji, ukázalo se, že »Staatsnothwendis-
keiten«, ba i rozpočet státní jsou pp. Jaworskému
a Ebenhochovi bližšími než program pravice.
Stránský
doktor
Jaworský
Brno
Bystřice
22
article
Prohlásí-li kluby bývalé pravice, že poctivě
opravdově chtějí autonomii a rovnoprávnos
hájit tak jak my, pak možno ji obnovit. Z
důkaz této opravdovosti sloužil by nejlépe hned
při zahájení říšské rady nutný návrh, by před-
lozila vláda zomským sněmům zemí koruny
české osnovu jazykového zákona na zásadách
úplné rovnoprávnosti zbudovanou. Akce ve všech
třech sněmech, v Praze, v Brně i v Opavě, mu-
sjla by se díti sončasně. V žádné změně jedna-
eiho řádu, v žádné oktrojírce jázykového zá-
kona, nýbrž jen v přenešení jazykové otázky
do zemskýeh sněmů spočívá východiště z oka-
mzitých zmatků a nesnází. (Živý souhilas.)
Jestliže by Poláci a konservativní Němci
pro takovýto postup nehlasovali, pak je důkaz
proveden, že jejich antonomism a smysl
pro rovnoprávnost nemá žádného obsahu.
K návrhu městského tajemníka p. Š midka
sehválena resoluce, ve které vyslovuje se če-
skému poselstvu šrdečný dík za jeho neohro-
žené hájení zájmů českého národa na říšské
radě, jmenovite puk v památné schůzi posla-
necké sněmovny dne 8. června t. r. konané, a
úplná důvěra, že poslanci i nadále stejně ne-
ohroženě i opatrně sobě počínati budou. Zároven
přenechává se jim rozhodnutí o tom, jakými
prostredky snahy našich odpůrců proti našim
národnostním zájmům na říšské radě mnají býti
potírány. Schůze vyslovuje naději, že se podaři
obnoviti pravici, bude-li míti ona oprav do-
vou vůli obhajovati zásady autonomie
a rovnoprávnosti. Proti jazykovým osno-
vám vlády protestujeme co nejrozhodnějí z dů-
vodů uvedených v pamětním spise parlamentní
komise. Poslanci dru. Stránskému vyslovena
důvéra, zejmena za jeho mužnou odhodlanost
věrnost v delegucích i před tronem.
Polák
Němec
Stránský
Praha
Brno
Opava
23
article
Tabor lidu na Řipu. Politicko-hospod.
sdružení na Mělnice požádalo okresní výbory
okresů podřipských, aby svolaly neprodleně
společnou poradu členů okres. výborů a zá-
stupců korporací samosprávných a spolkových
všech stran, stojících na programu státoprávním
za příčinou u spořádání väboru na
Řp u. První porada bude v pátek o 10. hod.
v Jenšovicích, v hostinci p. Šubrta.
— Z Kouřimi. Ve schůzi okresního z-
stupitelstva kouřimského dno 15. června t..
Vysloven byl plný souhlas s počmnáním poselstva
českého na říšské radě dne 8. června 1900 n
záchranu cti našeho národa podniknutého. —
Okresní starosta : Ant. Šál.
— Z Tejěku. Shromáždění na sehůzí dn
22. června občané obce Tejčku, schvalujeme
úplně obstrukci, kterou poslanci národa českého
vůči vládě dra. Körbra dne 8. června t. r. na-
stoupili. Spolu žádáme poslance naše, aby.v
obstrukci této tak dlouho vytrvali, dokud křivda
národu českému zrušením jazykových nařízení
dne 17. tíjna 1899 učiněná úplně odčiněná
nebude. Protestujeme co nejrozhodněji proti
osnově nýnější vlády, dle které v království če-
ském řečí německé uděluje se nadvláda nad
naším domácím jazykem českým a vyzýváme
poslance své, by všemi prostředky k tomu pra-
covali, by osnova tato zákonem se nestala
české řeči úplné rovnoprávnosti s německým
jazykem se dostalo. Zároveň přislibujeme po-
slancům našim, že v opposici proti této osnově
je co nejdůrazněji podporovati budeme. Josek
Kovanda, starosta. Josef Kovanda, člen okr.a
obec. výboru. Jan Boubín, radní. Jan Srp,
radní. Jan Kraffer. Jan Mudra.
Šubrt
Josek Kovanda
Kovanda
Jan Boubín
Srp
Kraffer
Mudra
Tabora
Kouřim
Tejček
Řp u
24
article
— Ze Železného Brodu. Okresní výbor
v Železném Brodě, přihlížeje k politickým udá-
lostem poslední doby, vyslovil ve schůzi dne
23. května 1900 úplný souhlas s taktickým
postupem českých poslanců na radě říšské v pří
čině hájení ohrožených zájmů českého národa,
pokládaje zejmena návrhy tak zvaných jazy
kových zákonů dra. Körbra pro Čechy a M-
ravu rovněž za nespravedlivé jako pokořující
tudíž pro český národ nepřijatelné. V Železném
Brodě, dno 23. června 1900. J. Bartoš, okresní
starosta.
— Nové násilí moravské severní
dráhy. Jak jsme minulý týden oznámili, zvílě-
zila česká strana vzdor všemu terrorismu, při
obecních volbách ve slezské české obci Malých
Kunčicích. V obci této ze 4000 obyvatel není
ani 50 Němců. Ovšem měli Němci za sebou
velkokupitál: vitkovické železárny, severní dráhu
moravskou a hraběte Vilezka z Polské Ostravy.
doktor
J Bartoš
Němec
Vilezek
Železný Brod
Čechy
Malá Kunčice
Ostrava
25
article
Když nicméně zvítězila většina českých kandi-
dátů, tu přichází severní dráha, kierá má v Ma-
lých Kunčicích důl »Alexandr« a dopouští s
nového, přímo provokačního násili. Báňský rada
Mayer, chef horního inspektorátu severní dráhy
v Moravské Ostravě, všemožným nátlakem pů-
sobí na nově zvolené členy obecního výboru.
pokud odvislí jsou od severní dráhy, aby z
starostu obce zvolili Němce Teltschika, který
právě příčiněním této dráhy zvolen byl do vý-
boru v I. sboru. Rada Maver považuje těch
resp. 8 členů nového výboru v Malých Kunči-
cích za tak zotročilé lidi, žo neostýchá se na-
kazovati jim, aby podrobili se renegatské men-
šině. Toto neuvěřitelné jednání rady Mayer
vzbuzuje na Ostravsku neobyčejné rozhořčení.
jmenovitě uvědoměli horníci kunčičtí jsou po-
hněváni ba uraženi. A s těmito nejen rada
Maver, leč i severní dráha počítati musí. Male
příčiny mají velmi často velké i nepříjemné ná-
sledky.
— Oslava Henryka Sienkiewiczea
čeští poslanci. Letošního roku pořádají polst
spisovatelé oslavu svého druha Henrvka Sien-
kiewicze, který zasluhuje, aby byl uctěn za
svou vynikající činnost v zájmu myšlenky slo-
vanské a slávy jmena slovanského. Mlimo jiné
rozhodli se pořadatelé, že vyžádají si gratulační
podpisy od redakcí žurnálů i vynikajících osob
v politice a literatuře. Podpisy sestaveny budou
v album a předloženy oslavenci. Také členové
klubu poslanců českých na fíšské radě vyhověli
vyzvání na ně vznesenému a připojili se k holdu
velkému spisovateli. Poslanec G. Maštálka zaslal
adresu publicistovi S. S. Bendzikiewiezovi v Kra-
kově s následujícím přípisem: »Velmi vážený pane
Požádán, abych opatril odpisy českých poslaneo
Kunčik
Mayer
Němec
Teltschik
Maver
Sienkiewicze
G Maštálek
S S Bendzikiewiez
Ma
Ostrava
Malá Kuneč
Ostravsko
obecní výbor
Henrvka Siena
26
article
pro album Vašeho geniálního Henryka Sienkie-
wicze, s radostí vyhověl jsem úkolu- na mne
vznesenému. Naleznete na přiložených listelch
jmena celého poselstva českého na radě řišské,
které se s nadšením připojilo k holdu Vašemu
velikému spisovatoli. Račte z toho nad jiné do-
kazy jasněji seznati, že v této pro český národ
tak těžké a kritické době, v níž byli jsme, po-
kořený a oklamaný národ, opuštěni také politiky
Vašimi, kterým zájmy strannické jdou nad pojmy
bratrství národů, srdce lidu českého a jeho zá-
stupců vřele bijou při každém úspěchu věci
jmena polského. Neboť úspěchy polské poklá-
dáme za úspěchy vlastní, Vás žal jest naším
zármutkem a oslava Vašich mužů jest naším
národním svátkem. Jak jsem poznamenal, moji
páni soudruzi se zápalem vyhověli vyzvání za
poskytnutí podpisů. Ony byly dány v den, kdy
byli jsme přinuceni brániti se tam-tamy, trub-
kami a píšťalami proti sevřenému proti nám
Němectvu, a kdy v jedné památné noci roz-
razili jsme tvořicí se nové konfigurace politické,
proti nám namířené. Kéž svazky literární př-
spějí k nezdolnému utužení přátelského poměru
obou slovanských národů a nechť obě větve
kmene slovanského ne proti sobě, leč ruk
v ruce kráčejíce odolávají vítězicímu proudu
zpupného a proti všemu Slovanstvu fanaticky
zuříeího Germánstva. Račte přijati výraz mě
úcty.« — Gratulační listinu podepsali všichsi
lidoví čeští poslanci. Někteří připojili k auto-
grsfům svým nadšené projevy upřimného př-
telství k polskému národu.
Henryk Sienkie
27
article
— Moravané v Chrudimi a v Parduli-
cích. V neděli dne 8. července t. r. meškat
budou v Pardubicích vzácní hosté, bratří Mora-
vané, kteří hromadným výletem přijedou ji
v aobotu 7. července o 1410. hod. do-
polední do Chrudimi. Zde uvítání na nádražl,
prohlídka sladovny, prohlídka cukrovaru a liha-
varu, společný oběd. Odpoledne prohlídka měst,
střední školy hospodářské a hospodyňské, někte-
rých větších selských statků, pak volná zábava
a koncert ana sklepích«. V neděli dne 8.
července: Odjezd povozy o 6. hod. ráno
do Pardubic. Na cestě shlédnutí statku a po-
kusné stanice p. B. Kabrhela v Dražkovicích.
Príjezd do Pardubic o 9. hod. U pomníku bra-
tranců Veverkových, kde rolnictvo moravské po-
loží skvostný věnec, první uvítání zástupci h-
spodářských spolků, okresů a všech vlastene-
ckých spolků. Slavnostní průvod městem k rad-
nici, zde přijetí milých hostí purkmistrem města
Pardubic, pak rozchod k malému občerstvení de
různých hostinců. O 11. hod. dopol. mani-
festační sjezd rolnictva česko-
moravského v sále »na Veselces.
Moravan
Kabrhel
Veverkův
Chrudim
Pardout
Pardubice
Dražkovice
28
article
Program: 1. Zahájení sjezdu předsedou hospo-
dářského spolku pro okresy pardubieký, přelouč-
ský a holieký a volba předsednictva. 2. Uvítání
účastníků purkmistrem města Pardubic panem
JUDrem. Ant. Formánkem. 3. Oslovení předs-
dou hospodářského spolku. 4. »Nynější stav
našeho česko-moravského zemědělství,« promluvt
říšský a zemský poslanec p. Jos. Slaroštík,
předseda Selské jednoty na Moravě. 5. »0 sdru-
žení se a organisaci rolnictva«, promluví říšský
a zemský poslanec p. Fr. Udržal. — Po sjezdu
společný oběd v různých hostincích (dlo počtu
pp. účastníků) při společném obědě v hiölelu
Střebského obmezený počet připitků. Přihlášky
ke společnému obědu pp. účastníků z Čech
musí se státi u městského úřadu v Pardubicích
nejdéle do 4. července večer se složením 2 K
40 h za oběd. Po obědě hudba na Zelenám
předměsti a pochod na »Olšinka« k národnl
slavnosti. Mezi tím v jednotlivých oddilech pro-
hlídka města, musen v zámku, c. k. průmyslová
školy, některých průmyslových závodů: akcio-
vého pivovaru, zde pro milé bratry Moravany
malé občerstvení, zejmena ochutnání světozná-
mého pardubického porteru, strojírny firmy Jos.
Prokopa vdova a synové, Hübnera a Opitze, F .
JUDr
Formánek
Udržal
Moravan
Hübner
Opitz
Pardubice
Čechy
spolek . 4
Olšinka
Jos
29
article
Dvořáka a j. Shlédnutí středních selských statků
p. Č. Červenky a pana Fr. Kudrnáde, české
zemské donucovaci pracovny a vodních staveb
z dob Perštýnských. O 4. hod. odpol. národni
slavnost na »Olšinkách«. Večer k 10.
hod. odjezd na Moravu. Všechny obce podá
trati od České Třebové k Moravanům žádá po-
řadatelský výbor, aby vlak s bratry Moravany
v sobotu slavnostně v dotyčných stanicích po-
zdravili a zejmena do Moravan k prvnímu s-
tkání se četně dostavili.-
— Sjezd soukromého úřadnictva
východních Čech koná se v neděli dne 1.
července t. r. dopoledne v Chrudimi »Na skle-
pích«. Sjezd tento pořádá místní odbor Zemské
jednoty soukromých úřadníků v král. českém,
kterýž ochotně podává informace bližší, jichž
také nabýti lze v ústřední kancelári Jednotyv
Praze. Program sjezdu jest tento; 1. Organi-
sace soukromého úřadnictva. Reř. p. Slonekz
Vys. Mýta. 2. Pensijní pojišťování. Ref. p. ta-
jemník Hašourek z Prahy. 3. Nedělní klid. Ret.
p. JUC. Chalupa z Chrudimi. Sjezd jest pří-
stupen každému soukromému úřadníku, i lze
očekávati, že účasť bude hojná. Na počest
účastníků připraven jest na odpoledne koncert
— Ředitel Národního divadla, p. P.
A. Šubert, byv naposledy přítomen v divadl
v neděli, rozloučil se se členstvem divadla l-
stem tohoto znění: »Sevřelo by mne, kdybych
se měl osobně loučiti se členstvem, s kterým
jsem více než sedmnácte let pracoval o rozkvě
Národního divadla. Proto těm, kteři mně byli
upřímní, dokud jsom byl ředitelem Národníhne
divadla, a budou mně upřímni, když jím nebudu,
tisknu v duchu ruku. Všem pak děkuju vřel
za jejich pomoc a společnou práci a všem jim
i jejich nejbližším přeju z celého srdce zdara
štěstí pro celý život jejich. V Praze 24. června
1900. F. A. Šubert.s
Dvořák
Červenka
Kudrnáde
Moravan
Organus
Slonekz Vys
Chalupa
Šubert
Francie
Morava
Český Třebová
Čechy
Chrudim
Praha
Olšinka
Jednotyv Praga
národní divadlo
Národníhnout divadlo
30
article
- Osobní. Pan Ant. Lad. Ry šáne k pozvá
byl ku sjezdu o prodeji obilí svolanému na dny 23.,
29. a 30. t. m. do Versaillu. — Pánové K roulík
František, Svítil Bedřich, Kurz Joseí,
Balek Jan a Dolejš Bohumil podrobili
se v posledních dnech před c. k. komisí zkoušce ze
státního účetnictví a všeobecné účtovědy, prvnější
s vyznamenáním, druzí s dobrým prospěchem.
— Rodinné zprávy. Pan MUDr. Jan Mašek,
c. a k. plukovní lékař pěšího pluku č. 91, a paní
Matilda Mašková roz. Šťastná, slavili
v těchto dnech svůj sňatek. — Dne 24. t. m. konal
se v chrámu zbirovském u Mýta sňatek obchod-
vedoucího pana Josefa Kukly a hostinské
slečny Annušky Krundlovy.
— Pohřeb pana JUC. Jana Doležal a, ředitel
kanceláře okresního zastupitelstva vinohradského,
konal se včera odpoledne z kostela sv. Ludmily za
velmi četného účastenství obecenstva. Katafalk, n
Antonín
Pánová
František
Svítil
Joseum
Balek
Jan
Dolejš
Bohumil
MUDr
Mašek
Mašková
Šťastná
Kukla
Krundlův
JUC
Doležal
svatý . Ludmila
Versaill
zbirovský u Mýto