ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 25ad55f0-66b6-11dc-a33e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 112, place 43, work 3, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
00e
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
26. června 1900. Cislo 174.
5 article
Ale již neprijcl, bezpochyby proto, že ná- vštěvy jeho nezůstaly tajnosti. Nepsal jsem víe ani já jemu, ani on mně. Až 25. července přišei ke mné vyslanecký tajemník Ivkovič a žádal ode mne týž »papír«, co Petar Uzelae. Já m- řekl, že mi ani ve snu nenapadlo, něco takovéh napsati a že mi šlo jem o to, abych od Petra Uzelce měl o tom jednání nějaké písemné d kazv. Dne 28. července přijel za mnou d Durděva sám srbský vyslanec Bukureštu, Mika Dorděvič, a na bízel mi 15.000 franků, vrátímali mu Uzelcův telegram a dopis. Řěkl jsem, že jsem obé zničil: Načež vyslanec: » Vím, c máte v úmyslu. Chcetemého pána a jeho otee listy Uzelčovýmí kompromitovati v Rusku, al já se postarám, aby vám u sklaplo !e. Hadži Kočo, aby se zachránil, rychle i rodinou utekl do Ruska. m j ihido
Ivkovič Petar Uzelae Petro Mika Dorděvič Uzelčovýmí Hadži Koča Rusko
6 article Portugalsko
Portugalsko Ministerská krise v Portugalsku jest ji skončena, neboť Hintze-Ribe i rov i poda řilo se již sestaviti svůj kabinet, jenž byl krá- lem schválen. V novém ministerstvu převzal Hintze Ribeiro předsednictví z a minister stvo vnitra. Joarroayo ministerstvo z hraničních záležitostí, Anselmo A nd r a d ministerstvo financí, Campos M ar qiu e ministerstvo spravedlnosti, P imenite l Pi n to ministerstvo vojenství, T eixeir a: S ou s ministerstvo námořnictví a Feirar a Sani tio konečně ministerstvo praci veřejných ažl čkbal
Hintze Ribeiro Portugalsko Anselmo A nd r a d ministerstvo finance Campos M ar qio e ministerstvo spravedlnost
7 title
Ttalfe.
8 article Sara eco v i podařilo se konečně získat
Sara eco v i podařilo se konečně získat pro portefeuille ministerstva zahraničních záleži- tostí Visconta-Venostu, klerý měl je již za ministerstva Rudinova i Pellouxova podrží je i dále. Snad jest na něm nezbytným pro dobrou vůli druhých dvou spojenců Italie. Saracco získav jej, předložil králi listinu svých ministrů, kterou uveřejnili, jsme již čísle nedělním. Kabinet Saraccův, ve kterém z- stoupeny jsou všechny konstituční strany, jest výrázem a hlasatelem politického smíru v Italil. Zasodající v něm Saracco a Morin byli již v ministerštvu Crispově a bývalý státní podsekretář tolioto Gallo zaujal v novém kabinetu křeslo ministerstva vyučování. Br a n e byl členem minísterstva Rudínova a zasedal ministerstvu společně s Nicoterou. Ministr vo- jenství Ponza di San Martino a ministr zahraničních záležitostí Visconti Veno- sta převzati z odstoupivšího právě kabinetu Pellouxova, ktoráž okolnost nasvědčuje, že nová vláda opírati se bude i o dosavadní většinu.
Sar Rudinův Pellouxův Morin Crispův Galla Nicotera Visconti Ponza di San Martina ViscontVenost
9 article
Předseda ministerstva a ministr vnitra Sa- raceo pocházi z Piemontska, kde byl váže- ným vůdcem tamější konservativní strany- Býval nejvěrnějším spolupracovníkem Crispa, v jehož ministerstvéch zastával z pravidl funkci ministra veřejných prací. Od roku 1 89e nezasedal v žádném ministorstvu, ač Rudini Pellonx se namáhali, by vstoupil do jejich k- bineto. Před rokem jmenován byl Sarac e presidentem senátu, v němž fankci vicepresi denta zastával již po delší dobu Nový předseda italského ministerstva naro- dil se v Aqui r. 1821 a jest tudíž stár již 79 let. Přes to však jest duševně čilý a při malé své a útlé postavě jest tělesně zdatný Řečnického nadání mnoho nemá, za to vyzna- menávají se jeho řečí věcným obsahem. Dlužno též zaznumenati, že jest Saraceo ve svém jednání přilis úzkoprsý, což mělo za následek již několik nemilých následků. Tak na př. jeho vliv zavínil, že neučiněna včasná opatření v Africe, jež by byla vítězný postup konečné vítězství krále Menolika bezpochyby zmařila. Nová italská vláda chce prý míti předse dou sněmovny posl. Villu, který byl jímji za ministerstva Giolittova.
Crisp Rudin Pellonx Villa Piemontsko Afrika
10 title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
11 article Orlentální divadla.
Orlentální divadla. Pařížané rádi si smlsnou na všelija kých exotických podívaných. Kejkle, divadla, tance a zpěvy plné bizzarní divokosti a pestrosti tě- šily se vždy velikému úspěchu v Paříží. Roku 1889 o předešlé světově výslavě jednou z nej- větších atrakcí byla ulice kahýrská, jejíž bujny a malebný život dosud nevyšel z paměti ná- vštěvníků předešlé výstavy. Na Poli Martově byla poslavena řada pitvorných a křiklavých budov orientálního vzhledu, byla znázorněna ulice kahýrská. Byla to směsice krámků, domko přízemních i jednopatrových, kde se prodávalo vše, co se prodává v orientálních bazarech asij- ských i afriekých. Pařížané před 11 lefy byl polěšeni veselým mumrajem nejbarevnějsleh kostýmů východních. A hlavní atrakcí ulice kahýrské byl pro- slulý tanec břišní, který od té doby dospěl k velké populárnosti i mimo Paříž. R. 1889 byla to opravdová novinka. Dosud o tom se čílo jen v cestopisech. Tehdy konečně se mohli Pařížané pokochati smyslnou mimikou a dráž- divými tanci dalekého Orientu. Podnikatelé tanců orientálních shrábli asi velké peníze.
Pařížan Martův Paříž Orlentální divadlo
12 article
Letošní výstava v mnohém ohledu je pouze opakováním předešlé a vytasila se s málo brusu novými atrakcemi. To platí též o orien- tálních zábavách a divadlech výstavních. T , co se nám podává v této formě, nepřekvapuje zrovna novotou. Pěkných teras Trokadéra bylo použilo letošní výstavě k umísténí exotických pavillonů. A zde vedle oficiálníchu pavillonů a koloniálníeh zříme realisticky napodobenou ulici alžírskou, nějaké zákoutí tunisské a bazar egyptský. Mnoho barev, hluku, vůně, opravdové vůně východních olejů, arabských parfumů. Prodávají se tu pestroharevné koberce, vyšívané látky mihotající se jasem zlata, pamlsky a lahůdky východní, šperky a oděvy i hračky Prodavači jsou hodně promichaní: něktetí jsou bílí, jiní hnědí, žlutí, černí — ano někteří i jaksi nearčité barvy, strakatí. A ty podivné hatmatilky, ta zkomolená frančina, ty zvláštní zvuky vás ohlušujíci zároveň s řevem a jekem
13 article
orientální hudby a zpěvu, lvycházejícího z hlubin těch blučících a zmatených zákoute. Vejdete-li do vnitř, obětujete-li frank vstu ného, můžote poznati všechny radosti bývale kahýrské ulice. Především ten famosní tanee brišní, který se podává v různých variacích a provozuje různými tanečnicemi a tanečníky. egvptskými, negerskými i arabskými. Jen ten hudební průvod je všude stejný — monotonní a brutálně táhlý, divoce žalný. Poněvadž však tyto rozkoše a požitky orientálního umění již b nestačily nynějšímu blaseovaněmu obecenstvu. vymyslili si podnikatelé, impresariové a Ba numové Orientu nové pochontky pro oko i sluch Nejzajímavější je Velké divadlo v egypt- ském pavillonu: Místnost je rozsáhlá na rozdi jiných podobných seen exotických. Na jevišie se vejde až 230 osob. Sloh divadla je stavěn ve vážném slohu staroegvptském. Před divadlem řádí několik muzikanta kteří provádějí na orientální nástroje velmi bat barskou hudbu. Uvnitr provozuje se hra o třechi ohrazíeh znázorňující výjevy ze života Antara, slavného hrdiny arabského. Ten kus orientální drama- turgio stojí za podivanou. Prvni obraz představuje slavnost na dvoř perském za starých časů, které i v Orientul byly prý lepší a krásnější. Slyšíte zpěvy, provázen stále toutéz prostou a drsnou hudbou, v ni nejvíce hluku páše se na bubny, do níchiž hu- debníci mlátí rukama. Vidite tanec čerhošek — sghanzi«, kurtisán mávajících pochodněmi. odalisek a všelijakých cizokrajných krásotinek.
14 article
Slavnost je v nejlepším, když tu z čista jasna vpadnou mezi rozvéselené zástupy poslové. přinášející zvěst o vpádu Arabů pod vedením hrdinného Antara. Panika a hrůza. Je konec tanců a zpěvů. Král svolal svůj generální štáb. Všechno se chystá do boje a zaznívají zpěvy válečné. Druhý obraz představuje tábor Arabů. Bo jovníci a jejich ženy očekávají Peršany a zatín si krátí dlouhou chvíli pohlížením na válečné hrv dětí, které sermují a se potýkají. Pak' žon gléři ukazují své zručné kousky, načež ženy se uchopí mečů a zápasí. Konečně přijdou Per- šané. Vyzvou Araby všelijakými ukrutnými klet bami a nadávkami, v jimž na štěstí nerozumíme ani my ani censura, jinak by jich polovičku aspoň škrda, jak tvrdil v hledisti jistý pán ktorý se vydával. za znalco východních jazvko amožná že si ze svěho evropsky lehkověrného okolí tropil šašky. Peršané a Arabové se sepe rou se strašnou bojechtivostí. Scéna je velmi pohnutá, méně effektně snad »aranžovaná« nežl scény mass u Meiningenských, ale jistě reali- stičtějsí. Arabové ovšem zvitězí, neboť jejich generál Antar je brdina. Třetí jednání začíná milostivě a idyllieky Veliký rek Antar slaví sňatek s liboznou Ablou Pak zase začne divoký, ohlušujíci rej na je- višti. Svatební veseli. Ženy, děti, muži jako posedlí křepčí a hulákají a dávaji na jevo svou ukrutnou radost. Konečně je svatební průvo Obecenstvo se dobre baví v tom divadle. Al zdá se, že přes všechnu originálnost dramatick dílo orientální má pouze sčestný úspěch. Kdo to jednou viděl, nelituje sice svých peněz, al nevráti se tam podruhé.
Antar Bo Peršan Arab Meiningenský Al
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německá státní řeč. Němci nepre stávají co nejusilovněji domáhati se státní němčiny a snad na jejich radu hnána Chlu meckým a Szellem vláda učiní, k čemu ji sváděl tak luznými slovy pan Grabmavr, uzákoní něm- činu na základě § 14. jako řeč státní. Co jest to řeč s tát n 1? Představme si její podstatu a kam sahati bude její vliv. U zá- koniti státní něměinu znamená: a) vyloučiti zákonem z jednán všech ústředních úřadů, tedy z mi- nisterstev, z nejvyšších soudů, ze všech částí armády, z vojenských škol, z nejvyšší účtárny. z kontrolní komise pro státní dluhy atd., z říšské- rady, z instituci touto dosazených, ze svolanýeh anket atd, všechny ostatní j a z y kv mimo němčinu. b) Vyloučit z korrespondence všech po- rízených úřadů s těmito instancemi ústředními všechny jazyky neněmecké. c) V ylou- čiti z korrespondenee všech úřadů jedné země se všemi ú řady země druhé veškeré neněmeck i azy k y. d) Vyloučiti z vnitřního úřadován všech úřadů vůbec všechny jazyky neněmecké e) připustiti, aby v celé říši. vyjma Halič a kraje vlaské, mohly býti podá vány, bez ohledu na národnostní povahu země. kde se to děje, podání něme c ká. rovněž pak připustiti v celé říši, až na vyjmuté země, bez výjimky jednání jazykem německým. — Aby tak se díti mohlo, musí býti nezbytně pro- hlášena němčina za obligátní předmě vyučovací na všech školách v Cislajtanii, mimo Halič a kraje vlaské; neboť nemožno si mysliti ve státě s takovými ustanoveními jen poněku pokročilejšího a svých zájmů dbalejšího člověka, který by se nechtěl naučiti německy. Se státem dotýkáte se, jakmile ráno se probudíte, a máte s ním co činíti až do večera — a styk tento bude vesměs německý. Německým bude vůbec rám veškerého veřejného i soukromého život — jen výplň mohla by zůstati z milosti naše.
Němec Grabmavr Halič
16 article
Aby nebyl nikdo v pochybnostech o tom, jak si Němci státní něměinu a její uplatnění před- stavují, připomínáme pouze vyzvání »Leip. Ztg.«. aby ministr financí nařídil svým trati- kantům, poněvadž prodávají prý erární tabák, by se zákazníky jina nemluvili, než německy. Nesmějmež se drzosti té. Stala by se v nedlouhé době při- rozeným důsledkem zavedení státní němčiny. Ta stala by se řečí vyvýšenou, řečí pánů v k- bátech se zlatými límci, řečí oficírů a co mizenů. lidí chabých chytlo by se na »lepší jazyk«, třeba že by byl cizácký! Dle vnitřního rázu úřadů, řídil by se též jejich ráz zevnější. Nápisy na nich byly by německé, tiskopisy rovněž všechny ně- mecké. Němčina stala by se potom vůbe obcovací řečí také všech úřadníkův a ostat- ních čsob, otcův rodin i jiných. — Povznesení němčiny na piedestal nějaké řeči privilegované v tomto soustáti neznamenalo by nic jiného, než velký, rozhodný krok ku po- němčení této říše. Nám je totiž Cislajtánie, aby se jistí páni nemátli, také »rišr«. To je státní,. To, čeho se neodvážila ani Marie Terezie a Josef II., když učiniti chtěli jako vládnoucí moc v ně- meckoříšském imperiu z Rakouska německou říši, čeho neodvážil se Metternich, jenž netrpěí na rozích české pozvánky k českému plesu, nac neměla kuráže ani renkce, která vždy byla bude v tomto státě německá, co neprovedl nej- úhlavnější nepřítel nás, Schmerling, k čemu s neosmělili ani tvůrcové nynější ústavy Herbst. Giskra, Plener, Hasner atd., to chce provést pan — dr. Körber. Uvidí, jak pochodí.
Němec Marie Terezia Josef II Metternich Schmerling Herbst Gisker Plener Hasner doktor Körber Rakousko
17 article
—Spravedliví Němci. Byly doby, kv Němci z alpských zemí, netknutí dosud my- šlenkou nacionatismu a oddaní slepě svému kleru, byli mocnou hrází proti liberalismu, kter proto v Rakousku naprosto minul se se svým po- sláním a na konec tak děsné učinil fiasko, po něvadž stal se zde hned na počátku pouhýn nástrojem v rukou germanisace a námezdným pohunkem snahy nejbrutálnější. — oloupiti ne- německý lid o jeho národnost. V dobách těe byli alpšti Němci skrz na skrz ultramontány. ale při tom federalisty aneb aspoň an tonomist. A tim se nám blížíli. Družili se ale k nám te proto, poněvadž vychováni v římském interna. cionalismu, nevnucovali jazyk svůj a národno jiným. Jinak bylř našemu národu vychovanému, aspoň pokud se týče jeho lepší části, ve trai- eích docela opačných, cizejší, než liberálově.
Němec Rakousko
18 article
Mluvime ovšem pouze o části národa, jež hlá- vila se k národní straně svobodomyslně a kter právě v této věci lišila se od politické stranv. jež až do roku 1891 měla v rukou politick vedení našeho národa. Strana drubá co nejhor- livěji zasazovala se za bezpodmínečnou alliani s klerikály a to byl vlastně nejdůleži- tější bod sporný mezi oběma Jádory Kdyby byl dnes čas k rekriminacím, mohli bvchom dnes škodolibě těšiti se z toho, že stalo se, co jsme predpovídali: že až přijd. do tuhého i alpští Němci připomenou si svěh původu a že přesdvšechno dlouholeté přátelství, přes sliby a přísahy, v okamžiku nejkritičtějším nás opustí a vřhinou se jako ztracení, ale opět v oteovský dům navrátivší se synově v náruo Němcům ostatním. Předvidali jsme mohutnosta sílu myšlenky národnostní, která přemahá všeckv ostatní zásady a jež zejmena u Němců jeví se ve formě zvlášť brutální a proto jsme se vs silou vzplrali obětovati všechny vlastní naše statky, naše snahy osvětové, nuše tradice. dobrou světovou pověst atdl . . . . tomuto spo- jehstyi. Dnes ukázala se cena této alliance.
Němec
19 article
Dnes klidíme vděk zato, že jsme po čty- řicet let zapírali lepšíeity v sob as vou minulost, ze k vali krásným očim sčerných Čechů« vytrvali jsme ve spolku s těmi, k nimž naprosto se nehodímo. Vůdce klerikálů pan dr. Ebenhoch svou brožurou, z niž přinesli jsme obštrný obsah předvčírem v části telefonické, process, který ostatně již několik let podporoval, dovršil. Strana kle- rikálni totiž od nás odflankovala úplně. Vůdce její nejspolehlivějs části a sice zemský hejtimlan dolnora kouský dr. Ebenhoch to prohlásil zároveň s požadavkem, jejž podporovati budou kleri- kálové ze všech sil, aby němčin uzákoněna byla v této říši jako řeč dorozumívací a aby se to stalo na základě 8 14. ústavv. K vůli čemu uchýlil se první od strany kleri- kální dr. Lienbacher, zač v pověstné řeči při- mlouval se dřívějsí fanatik federalismu a plně rovnoprávnosti kníže A. Liechtenstein, k vůl čemu opustila klub veliká většina poslanců ty- rolských, k tomu přistupuje dnes pan Ebenhoeh se svými věrnými Horno- Rakušany a až na pět věrných nám poslanců z pravého centra jest dnes všcchno Němectvo v parlamentě vídeňském v otázce jazykové a sice proti nám za jedno. Heslem všeho Němectva je dnes § 14 a »německá Staatssprache«. Pan Eben- hoch činí o tom výklady ve své brožuře, al činí to způsobem tak povrchním, že zůstavilo to v nás dojem, jako bychom nestáli ani za to.
Čecho doktor Ebenhoch Lienbacher A Liechtenstein Ebenhoeh Rakušan Eben Horno
20 article
s námi se namáhati. Sebral z liberál ních listův argumenty nejv šed- nější. Titéž lidé, ať již liberálové, či konser vativci, či klerikálové, všichni dokazují, ž e ne- činl požadavek, aby němčina se stala v této říši jazykem státním v zájmu vlastním, nýbrž v zájmu státním, a nestydí se jedním de- chem vylučovati Halič, Bukovinnu a části vlaské z říše a v zemích těch požadavku státní něměiny se zříkati. Jde všechněm jenom o země české a slovinské. Je to přímo urážka, cpáti zkušenějšímu politiku perfidní tvrzení. že mají lidé ti jen na zřeteli stát. Ten stát, o němž v cízině hlásají, že jest jim »vuřt« a jehož rány neumějí ničím jiným léčiti, než náplastí — německé řeči státní. Pan Ebenhoch, jako každý zrádce, cití hned po skutku tíhu svého činu a následkem toho snaží se ve mravní depressi vyvrátiti a omluviti, čeho se byl dopustil, nebo vinu aspoň nějak oslabiti. Vykláda totiž, že při německé státní řeči musí býti zavedena nejpři- snější rovnoprávnost, že Čechům v nejplnější míře všeho dostati se má, čeho zapotřebí maji ku svému národnímu vývoji. Děkujem pěkně. nepřijímáme milosti, nýbrž žádáme právo. Nám a každému myslícímu politiku je zákonná proklamace jazyka něme- ckého za řeč státni nebo pro- středkovací, dovršením snah ger- manisačních v Rakousku. Nám to do nebevolajíeím bezprávím vypo- vězením války a prohlášením, že tento stát je naším nepřítelem Národu našemu nezbude nic jiného, než se dle toho zaříditi a vrhnouti se v zápas, j aký do- vede bojovati jen národ počtem tak malý, ale silný, houževnatý. který hnán pudem sebezách rany, neustane, dokud poslední v něm bude dech a poslední krůpěj krve.
Ebenhoch Čecho Halič Rakousko
21 article
Zhynemeli my, zhyne Rakouske s námi. Vitězství nad námi se svými germani sačními snahami nedobude. — Z Brna, 25. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů.«) Na včerejšek svolána byla poslancem drem. Adolfem Stránským veřejná schůze voličů do Bystřice n. P., která vyzněla v okázalou manifestaci pro politiku českého klubu na říšské radě. Poslanec dr. Stránský v delší řeči, sou- hlasem posluchačstva často přerušené, vylíči nynější politickou situaci a prohlásil, že pokládá za nutné, aby idea znovuzřízení pravice stala se nejbližším cílem české politiky. Ovšem by tato pravice musila svůj program a svůj úkol opravdo věji pojímat, než jak se děle až dosud. Kdy došlo k boji, ukázalo se, že »Staatsnothwendis- keiten«, ba i rozpočet státní jsou pp. Jaworskému a Ebenhochovi bližšími než program pravice.
Stránský doktor Jaworský Brno Bystřice
22 article
Prohlásí-li kluby bývalé pravice, že poctivě opravdově chtějí autonomii a rovnoprávnos hájit tak jak my, pak možno ji obnovit. Z důkaz této opravdovosti sloužil by nejlépe hned při zahájení říšské rady nutný návrh, by před- lozila vláda zomským sněmům zemí koruny české osnovu jazykového zákona na zásadách úplné rovnoprávnosti zbudovanou. Akce ve všech třech sněmech, v Praze, v Brně i v Opavě, mu- sjla by se díti sončasně. V žádné změně jedna- eiho řádu, v žádné oktrojírce jázykového zá- kona, nýbrž jen v přenešení jazykové otázky do zemskýeh sněmů spočívá východiště z oka- mzitých zmatků a nesnází. (Živý souhilas.) Jestliže by Poláci a konservativní Němci pro takovýto postup nehlasovali, pak je důkaz proveden, že jejich antonomism a smysl pro rovnoprávnost nemá žádného obsahu. K návrhu městského tajemníka p. Š midka sehválena resoluce, ve které vyslovuje se če- skému poselstvu šrdečný dík za jeho neohro- žené hájení zájmů českého národa na říšské radě, jmenovite puk v památné schůzi posla- necké sněmovny dne 8. června t. r. konané, a úplná důvěra, že poslanci i nadále stejně ne- ohroženě i opatrně sobě počínati budou. Zároven přenechává se jim rozhodnutí o tom, jakými prostredky snahy našich odpůrců proti našim národnostním zájmům na říšské radě mnají býti potírány. Schůze vyslovuje naději, že se podaři obnoviti pravici, bude-li míti ona oprav do- vou vůli obhajovati zásady autonomie a rovnoprávnosti. Proti jazykovým osno- vám vlády protestujeme co nejrozhodnějí z dů- vodů uvedených v pamětním spise parlamentní komise. Poslanci dru. Stránskému vyslovena důvéra, zejmena za jeho mužnou odhodlanost věrnost v delegucích i před tronem.
Polák Němec Stránský Praha Brno Opava
23 article
Tabor lidu na Řipu. Politicko-hospod. sdružení na Mělnice požádalo okresní výbory okresů podřipských, aby svolaly neprodleně společnou poradu členů okres. výborů a zá- stupců korporací samosprávných a spolkových všech stran, stojících na programu státoprávním za příčinou u spořádání väboru na Řp u. První porada bude v pátek o 10. hod. v Jenšovicích, v hostinci p. Šubrta. — Z Kouřimi. Ve schůzi okresního z- stupitelstva kouřimského dno 15. června t.. Vysloven byl plný souhlas s počmnáním poselstva českého na říšské radě dne 8. června 1900 n záchranu cti našeho národa podniknutého. — Okresní starosta : Ant. Šál. — Z Tejěku. Shromáždění na sehůzí dn 22. června občané obce Tejčku, schvalujeme úplně obstrukci, kterou poslanci národa českého vůči vládě dra. Körbra dne 8. června t. r. na- stoupili. Spolu žádáme poslance naše, aby.v obstrukci této tak dlouho vytrvali, dokud křivda národu českému zrušením jazykových nařízení dne 17. tíjna 1899 učiněná úplně odčiněná nebude. Protestujeme co nejrozhodněji proti osnově nýnější vlády, dle které v království če- ském řečí německé uděluje se nadvláda nad naším domácím jazykem českým a vyzýváme poslance své, by všemi prostředky k tomu pra- covali, by osnova tato zákonem se nestala české řeči úplné rovnoprávnosti s německým jazykem se dostalo. Zároveň přislibujeme po- slancům našim, že v opposici proti této osnově je co nejdůrazněji podporovati budeme. Josek Kovanda, starosta. Josef Kovanda, člen okr.a obec. výboru. Jan Boubín, radní. Jan Srp, radní. Jan Kraffer. Jan Mudra.
Šubrt Josek Kovanda Kovanda Jan Boubín Srp Kraffer Mudra Tabora Kouřim Tejček Řp u
24 article
— Ze Železného Brodu. Okresní výbor v Železném Brodě, přihlížeje k politickým udá- lostem poslední doby, vyslovil ve schůzi dne 23. května 1900 úplný souhlas s taktickým postupem českých poslanců na radě říšské v pří čině hájení ohrožených zájmů českého národa, pokládaje zejmena návrhy tak zvaných jazy kových zákonů dra. Körbra pro Čechy a M- ravu rovněž za nespravedlivé jako pokořující tudíž pro český národ nepřijatelné. V Železném Brodě, dno 23. června 1900. J. Bartoš, okresní starosta. — Nové násilí moravské severní dráhy. Jak jsme minulý týden oznámili, zvílě- zila česká strana vzdor všemu terrorismu, při obecních volbách ve slezské české obci Malých Kunčicích. V obci této ze 4000 obyvatel není ani 50 Němců. Ovšem měli Němci za sebou velkokupitál: vitkovické železárny, severní dráhu moravskou a hraběte Vilezka z Polské Ostravy.
doktor J Bartoš Němec Vilezek Železný Brod Čechy Malá Kunčice Ostrava
25 article
Když nicméně zvítězila většina českých kandi- dátů, tu přichází severní dráha, kierá má v Ma- lých Kunčicích důl »Alexandr« a dopouští s nového, přímo provokačního násili. Báňský rada Mayer, chef horního inspektorátu severní dráhy v Moravské Ostravě, všemožným nátlakem pů- sobí na nově zvolené členy obecního výboru. pokud odvislí jsou od severní dráhy, aby z starostu obce zvolili Němce Teltschika, který právě příčiněním této dráhy zvolen byl do vý- boru v I. sboru. Rada Maver považuje těch resp. 8 členů nového výboru v Malých Kunči- cích za tak zotročilé lidi, žo neostýchá se na- kazovati jim, aby podrobili se renegatské men- šině. Toto neuvěřitelné jednání rady Mayer vzbuzuje na Ostravsku neobyčejné rozhořčení. jmenovitě uvědoměli horníci kunčičtí jsou po- hněváni ba uraženi. A s těmito nejen rada Maver, leč i severní dráha počítati musí. Male příčiny mají velmi často velké i nepříjemné ná- sledky. — Oslava Henryka Sienkiewiczea čeští poslanci. Letošního roku pořádají polst spisovatelé oslavu svého druha Henrvka Sien- kiewicze, který zasluhuje, aby byl uctěn za svou vynikající činnost v zájmu myšlenky slo- vanské a slávy jmena slovanského. Mlimo jiné rozhodli se pořadatelé, že vyžádají si gratulační podpisy od redakcí žurnálů i vynikajících osob v politice a literatuře. Podpisy sestaveny budou v album a předloženy oslavenci. Také členové klubu poslanců českých na fíšské radě vyhověli vyzvání na ně vznesenému a připojili se k holdu velkému spisovateli. Poslanec G. Maštálka zaslal adresu publicistovi S. S. Bendzikiewiezovi v Kra- kově s následujícím přípisem: »Velmi vážený pane Požádán, abych opatril odpisy českých poslaneo
Kunčik Mayer Němec Teltschik Maver Sienkiewicze G Maštálek S S Bendzikiewiez Ma Ostrava Malá Kuneč Ostravsko obecní výbor Henrvka Siena
26 article
pro album Vašeho geniálního Henryka Sienkie- wicze, s radostí vyhověl jsem úkolu- na mne vznesenému. Naleznete na přiložených listelch jmena celého poselstva českého na radě řišské, které se s nadšením připojilo k holdu Vašemu velikému spisovatoli. Račte z toho nad jiné do- kazy jasněji seznati, že v této pro český národ tak těžké a kritické době, v níž byli jsme, po- kořený a oklamaný národ, opuštěni také politiky Vašimi, kterým zájmy strannické jdou nad pojmy bratrství národů, srdce lidu českého a jeho zá- stupců vřele bijou při každém úspěchu věci jmena polského. Neboť úspěchy polské poklá- dáme za úspěchy vlastní, Vás žal jest naším zármutkem a oslava Vašich mužů jest naším národním svátkem. Jak jsem poznamenal, moji páni soudruzi se zápalem vyhověli vyzvání za poskytnutí podpisů. Ony byly dány v den, kdy byli jsme přinuceni brániti se tam-tamy, trub- kami a píšťalami proti sevřenému proti nám Němectvu, a kdy v jedné památné noci roz- razili jsme tvořicí se nové konfigurace politické, proti nám namířené. Kéž svazky literární př- spějí k nezdolnému utužení přátelského poměru obou slovanských národů a nechť obě větve kmene slovanského ne proti sobě, leč ruk v ruce kráčejíce odolávají vítězicímu proudu zpupného a proti všemu Slovanstvu fanaticky zuříeího Germánstva. Račte přijati výraz mě úcty.« — Gratulační listinu podepsali všichsi lidoví čeští poslanci. Někteří připojili k auto- grsfům svým nadšené projevy upřimného př- telství k polskému národu.
Henryk Sienkie
27 article
— Moravané v Chrudimi a v Parduli- cích. V neděli dne 8. července t. r. meškat budou v Pardubicích vzácní hosté, bratří Mora- vané, kteří hromadným výletem přijedou ji v aobotu 7. července o 1410. hod. do- polední do Chrudimi. Zde uvítání na nádražl, prohlídka sladovny, prohlídka cukrovaru a liha- varu, společný oběd. Odpoledne prohlídka měst, střední školy hospodářské a hospodyňské, někte- rých větších selských statků, pak volná zábava a koncert ana sklepích«. V neděli dne 8. července: Odjezd povozy o 6. hod. ráno do Pardubic. Na cestě shlédnutí statku a po- kusné stanice p. B. Kabrhela v Dražkovicích. Príjezd do Pardubic o 9. hod. U pomníku bra- tranců Veverkových, kde rolnictvo moravské po- loží skvostný věnec, první uvítání zástupci h- spodářských spolků, okresů a všech vlastene- ckých spolků. Slavnostní průvod městem k rad- nici, zde přijetí milých hostí purkmistrem města Pardubic, pak rozchod k malému občerstvení de různých hostinců. O 11. hod. dopol. mani- festační sjezd rolnictva česko- moravského v sále »na Veselces.
Moravan Kabrhel Veverkův Chrudim Pardout Pardubice Dražkovice
28 article
Program: 1. Zahájení sjezdu předsedou hospo- dářského spolku pro okresy pardubieký, přelouč- ský a holieký a volba předsednictva. 2. Uvítání účastníků purkmistrem města Pardubic panem JUDrem. Ant. Formánkem. 3. Oslovení předs- dou hospodářského spolku. 4. »Nynější stav našeho česko-moravského zemědělství,« promluvt říšský a zemský poslanec p. Jos. Slaroštík, předseda Selské jednoty na Moravě. 5. »0 sdru- žení se a organisaci rolnictva«, promluví říšský a zemský poslanec p. Fr. Udržal. — Po sjezdu společný oběd v různých hostincích (dlo počtu pp. účastníků) při společném obědě v hiölelu Střebského obmezený počet připitků. Přihlášky ke společnému obědu pp. účastníků z Čech musí se státi u městského úřadu v Pardubicích nejdéle do 4. července večer se složením 2 K 40 h za oběd. Po obědě hudba na Zelenám předměsti a pochod na »Olšinka« k národnl slavnosti. Mezi tím v jednotlivých oddilech pro- hlídka města, musen v zámku, c. k. průmyslová školy, některých průmyslových závodů: akcio- vého pivovaru, zde pro milé bratry Moravany malé občerstvení, zejmena ochutnání světozná- mého pardubického porteru, strojírny firmy Jos. Prokopa vdova a synové, Hübnera a Opitze, F .
JUDr Formánek Udržal Moravan Hübner Opitz Pardubice Čechy spolek . 4 Olšinka Jos
29 article
Dvořáka a j. Shlédnutí středních selských statků p. Č. Červenky a pana Fr. Kudrnáde, české zemské donucovaci pracovny a vodních staveb z dob Perštýnských. O 4. hod. odpol. národni slavnost na »Olšinkách«. Večer k 10. hod. odjezd na Moravu. Všechny obce podá trati od České Třebové k Moravanům žádá po- řadatelský výbor, aby vlak s bratry Moravany v sobotu slavnostně v dotyčných stanicích po- zdravili a zejmena do Moravan k prvnímu s- tkání se četně dostavili.- — Sjezd soukromého úřadnictva východních Čech koná se v neděli dne 1. července t. r. dopoledne v Chrudimi »Na skle- pích«. Sjezd tento pořádá místní odbor Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém, kterýž ochotně podává informace bližší, jichž také nabýti lze v ústřední kancelári Jednotyv Praze. Program sjezdu jest tento; 1. Organi- sace soukromého úřadnictva. Reř. p. Slonekz Vys. Mýta. 2. Pensijní pojišťování. Ref. p. ta- jemník Hašourek z Prahy. 3. Nedělní klid. Ret. p. JUC. Chalupa z Chrudimi. Sjezd jest pří- stupen každému soukromému úřadníku, i lze očekávati, že účasť bude hojná. Na počest účastníků připraven jest na odpoledne koncert — Ředitel Národního divadla, p. P. A. Šubert, byv naposledy přítomen v divadl v neděli, rozloučil se se členstvem divadla l- stem tohoto znění: »Sevřelo by mne, kdybych se měl osobně loučiti se členstvem, s kterým jsem více než sedmnácte let pracoval o rozkvě Národního divadla. Proto těm, kteři mně byli upřímní, dokud jsom byl ředitelem Národníhne divadla, a budou mně upřímni, když jím nebudu, tisknu v duchu ruku. Všem pak děkuju vřel za jejich pomoc a společnou práci a všem jim i jejich nejbližším přeju z celého srdce zdara štěstí pro celý život jejich. V Praze 24. června 1900. F. A. Šubert.s
Dvořák Červenka Kudrnáde Moravan Organus Slonekz Vys Chalupa Šubert Francie Morava Český Třebová Čechy Chrudim Praha Olšinka Jednotyv Praga národní divadlo Národníhnout divadlo
30 article
- Osobní. Pan Ant. Lad. Ry šáne k pozvá byl ku sjezdu o prodeji obilí svolanému na dny 23., 29. a 30. t. m. do Versaillu. — Pánové K roulík František, Svítil Bedřich, Kurz Joseí, Balek Jan a Dolejš Bohumil podrobili se v posledních dnech před c. k. komisí zkoušce ze státního účetnictví a všeobecné účtovědy, prvnější s vyznamenáním, druzí s dobrým prospěchem. — Rodinné zprávy. Pan MUDr. Jan Mašek, c. a k. plukovní lékař pěšího pluku č. 91, a paní Matilda Mašková roz. Šťastná, slavili v těchto dnech svůj sňatek. — Dne 24. t. m. konal se v chrámu zbirovském u Mýta sňatek obchod- vedoucího pana Josefa Kukly a hostinské slečny Annušky Krundlovy. — Pohřeb pana JUC. Jana Doležal a, ředitel kanceláře okresního zastupitelstva vinohradského, konal se včera odpoledne z kostela sv. Ludmily za velmi četného účastenství obecenstva. Katafalk, n
Antonín Pánová František Svítil Joseum Balek Jan Dolejš Bohumil MUDr Mašek Mašková Šťastná Kukla Krundlův JUC Doležal svatý . Ludmila Versaill zbirovský u Mýto