Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

26. července 1905. Číslo 203.

4 article

máka, Štígla, Sedláčka, Maudra, Jankovského, Do- náta, Pichlíka, Hackra, Kejhara, Klejny a Jungmanna přijat byl návrh p. Voskale na konec debaty, načež po dosti pohnutých scénách, při nichž padla mnohá trpká slova o dnešních poměrech, přijat návrh referentův a další jednání příkázáno ústřední jednotě českých hostinských „Hostimilu“ Valná hromada »Obranné jednoty živnostník truhlářských, stavebních a příbuzných oborů se sídlem v Praze« konati se bude dnes 26. o 7. hodině večerní v besedě »u Štupurtů«. * První vzáj. se podpor. spolek stavebních dílo- vedoucích (poli.ů) pro Prahu a okolí má v neděl dne 30. července o 10. hod. dopol. pololetní valnou hromadu v místnosti spolkové. távkv. * Z Bělehradu, 25. července. (C.-B.) Dělnictve hlavní elektrárny začalo stávkovati včera o- poledne, žádajíc větší mzdu za noční hodiny. Jízda na elektrické dráze je zastavena. Včera večer byl celý Bělehrad ve tmách, což bylo tím trapnějším, protože zuřila prudká bouře. Dělníci upozorňoval obyvatelstvo, aby se opatřilo domácím světlem. Do- poledne začala centrála pracovat, ale za nedlouho zarazila zase pro nedostatek dělnictva. Z Bělehradu, 25. července. (C.-B.) Ač stávkáři obsadili vchody do hlavní elekťrárny, podařilos ředitelstvu obnoviti práci potud, že jízda mohlas z části provozovati. Stävkáři chovají se pokojně. Včera srazili se stávkující s pracujícími sazeč jedné soukromé tiskárny. Policie zatkla několik osob, ale propustila je, když hlučící stávkáři objevil se před prefekturou. Z Bělehradu se telegrafuje: Na ulicích je násled- kem stávky čirá tma. Jenom osvětlené hostince ozařují matně ulice. Stávkující dělníci utábořili se před elektrickou centrálou a obsadili vchody hlíd- kami. Policie hledí udržeti klid, jenž ostatně je všude. Jenom stávkující zpivají.

Štígl Sedláček Maudr Jankovský Pichlík Hacker Kejhar Klejna Jungmann Praha Bělehrad Hostimil

5 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Ze seudu sborového. Co vzešlo e hádky o střeleného srnce. Jaké ná- sledky může míti rozpor o zvěř, přeběhlou z jednoho revaru do druhého, vysvitá z analogické historie, pro- jednávané včera trostním senátem za předsednictv rady z. s. p. Devoreckého. Odehrála se asi takto- Rolník p. Jan Čížek, jemuž náleží honební právo v Kamenných Žchrovicích, vyčíhal před nedávnem s několika rolníky srnce, který napořád byl přebíhal na sousední pozemky z clam-martinického revíru

Devorecký Čížek

6 article

Aby jim chlapík neušel, schovali se selští střelci z žitem, v tom však padla z hraběcího revíru rána, srnec se skácel a nežli se sedláci nadáli, vlekl již zastře- leného srnce hraběcí hajný Antonín Jupa zpět na pan- ský revír. Poněvadž Jupa na srnce, padlého v cizím revíru, po platném zákoně práva neměl, volali na něj sedláci, by srnce nechal ležet, a když hajný k tomu nejevil ochoty, pustil se jeden z nich, p. V. Křeček, za ním, ale se špatnou se potázal. Jupa srnce po- ložil a namířiv na rolníka ručnici, volal: „Chla pe s cesty, nebo tě střelím!“ Z obavy před hro zícím násilím upustili sedláci od stíhání hajného, ale udali jej úřadům a neurvalý hajný ocitl se včera před senátem jako obžalovaný jednak pro zločin veřejného násilí dle § 98b) tr. z., jednak pro přestupek proti bezpečnosti cizího majetku dle § 460. Jupa při vý- slechu uváděl, že zastřelil srnce už v revíru hraběcím a že vlekl jej z cizího reviru tak rychle proto, že se oběval, aby nebyl pronásledovateli ztýrán, popíraje vůbec, že by byl pohrozil výstřelem nebo namířil n odpůrce ručnici, soud však na základě výpovědí svě- deckých neuznal záhodným, zabývati se meritem věci ve smyslu obžaloby, nýbrž prohlásil se nepřísluš- ným, ježto v činu hajného spočívá skul- ková povaha zločinu loupeže, o něm rozhodovati spadá do právomoci po- roty. Žalobu vedl nám. st. z. p. vrch. r. Morstadi obžalovaného hájil p. dr. Zitek.

Jupa V Křeček doktor Zitek

7 article

Ze soudů cisích. Z moderího potravinářství: Hřebík v párku. Švadlena Anna Borniková ve Vídni koupila po návratu ze slavnosti Božiho těla své dcerušce párel uzenek, aby maličkou polěšila a jaksi odměnila za dobré cho- vání při slavnostním průvodu. Ditě s radostí a chutí zarylo zoubky do vonného párku, pojednou však po čalo se dusíti a křečovilě svijeti, a nemohlo ani po- padnouti dechu. Paní Borníková přiskočila ihned ku pomoci a několika ranami do zad vyrazila z úst jedi- náčkových velký, starý a zrezavělý — hře- bík, který byl v párku zadělán. Věc tato oznámena úřadům a včera konalo se před vídeňským přestup- kovým soudem trestní líčení proti uzenáři Františku Princovi a jeho pomocníku Frant. Plaunzeltnerovi pro přestupek zákona o falšování potravin. Bylo zji- štěno, že hřebík pochází ze staré řeznické sto- lice, na níž ve „vzorné“ dřlně páně Prin- cově uzenářské zboží se zpracovávalo. Proti všemu očekávám dopadlo to však s obviněnými velmi mírně. Byliť odsouzeni toliko k peněžní pokutě 10 K, ježto tržní komisař Weinlich ve svém odbur- ném dobrozdání označil dílnu Princovu „čistě a řádně vedenou““ a.

Hřebík Borniková Princ František Prin Weinlich Princův Vídeň

8 article

Zloděj-specialisla, bezpočtukráte policií i soudem trestaný, objevil se v lěchto dnech opět před berlin- ským soudním tribunálem. Jest odborníkem v okrá- dání a olupování spáčů, kteří ve veřejných sadech. v hostincích nebo jinde usedají a vyhledávají v krát- kém zdřímnutí úlevy a odpočinku, a vyzná se ve sv živností do té míry, že stal se v poslední době po- strachem všech znavených a ospalých Berliňáků. Př řemesle svém užívá výtečník také hotových přístrojů v podobě dlouhých nůžek a ostrého kuchyňského nože, jimiž ustříhává neb odřezává spáčům řetízky a jiné skvosty, ba celé kapsy, šosy a spodky u vese se vším jejich obsahem a to s takovou dovedností. že nevzbudí nejmenší pozornosti ani u spicího občana. ani u kolemidoucích nebo vedle sedících. Nedávno, před několika týdny, stala se mu však nehoda. V ji- stěm výčepu uřízl jakémusi obchodníku, který siu stolu podřimoval, ostrým nožem celou spodní část vesty i s hodinkami a několika dvacetimarky, a když se chtěl z místnosti vzdáliti, byl dopaden a policii odevzdán. Předevčírem byl pak soudem odsouzen na 2 roky do káznice a ke ztrátě cti na dobu 3 let. Bud tedy míti dosti času, aby přemýšlel o nové methodě na zužilkování spavosti lidského plemene a upolřebení jeji v praktickém životě. Ruční stroje, jako jsou nůžky a nože, k tomu již nestačí, jak vidět ...

9 article

Učeň — loupežným vrahem. Oznámili jsme včera již podslatu porotního procesu, jenž včera dopoledne zahájen byl před vídeňskou porotou a jehož „hrdinou byl 17letý, do Borohrádku příslušný truhlářský učef Fr. Hejný, zavraždivší letos 9. března večer svoj mistrovou, Leopoldinu Reiterovou, těžkým kladi- vem Po pachateli zločinu tohoto pátrala policie ví- deňská, přes to, že vypsala na dopadení jeho 1000 odměny, čirnáct dní bezvýsledně a teprve údaje ka- maráda Hejného, učně Josefa Balvina, uvedly ji na pravou slopu. Hejný přiznal se pak na policii k děs- nému zločinu a uvedl také jeho pohnutky. Zahléd prý kritického večera, jak mistr odevzdává žen v dílně stržené peníze a v lom okamžiku prý pojal úmysl, zmocniti se jich po případě i násilím, aby mohl nakoupiti si šatstva, jednak knih,z nichž mínil prý nabýti vědomostí z ná- rodohospodářského a zahradnického oboru. Kladivo a tobolku s penězi uschoval po vra- ždě do truhlíku na smetí a po zábavě se spoluučni zcel klidně ulehl a spal až do rána, aniž by byl sobě v nej- menším povšiml nářku mistrova, jenž byl zatím se domů vrátil a nalezl ubohou choť svoli v tratolišti krve... Zvrhlý učeň šel dokonce také na pohřeb své oběti a kráčel za rakví stváří tak zarmou- cenou, že nikomu ani nenapadlo, hle- dati v něm zlosyna. Z uloupených peněz ukryí

Reiterová Hejný Balvin Kladiva Borohrádek Francie Hejná

10 article

Hejný 260 K ve staré botě a zastrčil ji do kouta mez haraburdí, 60 K zastrčil do podšívky slarého pláště za 37 K 20 h objednal si v Praze knih a za 6 K po- řídil si skřínku se sazečskými literami. Vražedný ná- stroj objevila policie na půdě pod dřevěným pažením Hejný, jak soudním řízením se zjistilo, seslavil si pře vraždou celý seznam věcí, jež mínil si poříditi z ulou- pených peněz. Poněvadž soudní psychiatři prohlásil obžalovaného duševně zcela normálním — přes lo, že uznali náchylnost jeho ke zločinu — předloženy porolcům pouze otázky ve smyslu žaloby. Soudcové s lidu uznali pak Hejného jed nohlasně vinným zločinem vraždy loupežné, načež vyměřen uční trest osmiletého těžkého žalá ře

Hejný Hejná Praha

11 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Schůze.

12 article

Dne 3. srpna: Spolek c. k. poštov ních úřadníků v král českém. Výborová schůze koná se o 8. hod. večerní ve spolkové míst nosti, Václavské náměstí, čís. 51. Ochotnická divadla. Ústřední Matice divadelního ochot- nictva českoslovanského pořádati bude 22. do 27. srpna režisérský kurs pro jednoty v Matici sdružené. Výber zřídil pět míst volných pro jednoty neorganisované, výhradně z uzavíraného území, o něž se možno přihlásiti dopisem v kanceláři Matice (Ječná ulice č. 10) do 10. srpna. Vyučování a ubytování je bezplatně. Spolek divadelních ochotníků v Slaném uspořádá v drvadle Občanské záložnyv sobotu dne 29. července slavnostní představení na paměť 40letého trvání tělocvičné jednoty Sokol v Slaném. Živý obraz. Proslov přednese a obraz uspo- řádá br. Karel Mašingr. »Paní minemistrová« od Lad Stroupežnického. Začatek o 8. hod. več.

Mašingr Stroupežnický Václavský náměstí Slaný spolek c ochotnický divadlo Matica Sokol

14 article

»Sokol smíchovský« pořádá v neděli dne 6. srpna zabradní zábavu na »Klamovce«. Koncert dvou hudebních kapci, biograf, nádherná a cenná tombola, na kuželnících koulení o ceny, kroužení hořícími kužely, v sále tanec, hry atd. Vstupné do zahrady 20 hal. — Zábava se pořádá za každého počasí. Vycházky a výlety. Ke zvláštnímu vlaku do Karlových Varů vydávají lístky jízdní pp.: J. J. Hladík, ma- jilel ruského skladiště na Václavském náměstí vedle »Zlaté husy«, J. Janoch, hostinský »U Primasů«a Fr. Sirolek, majitel řeznického závodu v městské tržnici. Jízdné obnáší tam i zpět s 30denní plalnost lístků v 2. třídě 13 K a ve 3. třídě 7 K 60 h. Poku dítek se týče, ředitelství dráhy povolilo jízdu dvou dítek ve stáří do 10 let na jeden lístek. Zpáte ní jízdu, kterou možno i přerušiti, dlužno nastoupiti kterýmkoli osobním vlakem. Stravování, jakož i uby tování v přiměřených cenách obstará výbor Sto- vanské besedy v Karlových Varech, ač nutno se při- hlásiti při kupování lístků. Vlak zastaví pouzev Brusce a na Kladně. Z Prahy vyjede 6. srpna o 5 hod. 30 min. a přijede do Karlových Varů v 9 hod ráno.

Hladík J Janoch Primas Sirolek Karlová Vary Václavský náměstí Francie Kladno Praha Sokol Klamovka

15 article Z úřadních zpráv.

Z úřadních zpráv. Místa berních exokutorů obsadí se na smlouvu v polit. okresech v Horšově Týně, Kamenici nad Li pou, Kaplici, Krumlově a Prachaticích. V místech s obyvatelstvem do 10.000 obnáší měsíční paušál 70 K, v ostatních 75 K a stoupá léty až na měsíčních 115, příp. 120 K. Mimo to dostane berní exekutor čtvrtletní odměnu 10—65 K a oblek, dále má nárok na nocležné a opatření starobní. Žádostem přiloží se doklady o státním příslušenství, o věku, škol. vzdělání znalosti obou jazyků, dosavadním působení, tělesné způsobilosti, zachovalosli a zadají se do 4 nedělu příslušného okresního hejtmanství. Zapsané fizmy. U soudu obchodního v P ra ze- „Joseí Černý“ na Smíchově 38, povoznictví. „Sucho- mel č Bělský“ v Praze II., 928, obchod dle § 38., odst. 1. živn. řádu, bez prodeje zápalek a minerálních vod (veřejnými společníky od 1. t. m. Karel Suchomel Bedřich Bělský, oba v Praze, zastupující a podepisu- jící každý samostatně. — U krajského soudu v Če- ských Budějovicích: „Obchod s moukoua plodinami. Hynek Kott“ v Českých Budějovicích. — U soudu v Brně: „Bedřich Krejčí“ v Julianově obchod se smíšeným zbožím

Černá Bělský Suchomel Kott Krejčí Julianův Horšův Kaplice Krumlov Prachatice Smíchov Praha ský Budějovice Český Budějovice U soud v Brno

16 article Balkán.

Balkán. sp. Z Bělehradu, 25. července. (Pův. ulgr »Nár. Listů«.) Úplně věrohodné zprávy z Ture- cka ujišťují, že 18. t. m. byla na hoře Mikis mezi Prilepem a Velešem krvavá sráž ka srbské čety Gligory Sokoloviče s dvěma četam bulharských terroristů, kteří ubijeli Srby. V ní zabito 20 Bulharů s náčelnikem Dokem, ze Srbů nepadl nikdo.

Veleš Gligor Sokolovič Srba Bulhar Balkán Bělehrad Prilep

17 article Události ruské.

Události ruské. K carově schůzce s něme- ckým panovníkem. Veškery politické události i válka, i nastá- vající mírové porady jsou zatlačeny nenadálou schůzí cara a císaře německého v Börkö. Přišl tak náhle a neočekávaně, že celý politický svět překvapila a vyvolává nesmírný rozruch v kru- zích diplomatických a politických. Právě proto, že schůzka přišla tak náhle a že děje se s vyloučením veřejnosti — na moři, ještě více pracuje fantasie politiků a stát- níků, rojí se nejrozmanitější domněnky o pů vodci, příčině a dosahu schůzky, jíž se pojednou přičitá ohromný význam. Jest jisto, že válkou rusko-japonskou po vatává nové období v dějinách světových a po- litice mezinárodní, kdy nejen že čilé Japonsko vstupuje jako mozný činitel na světové kolbiště, ale rodí se zároveň nová konstellace politická jež jest dosud jako Saidský obraz zastřena. Car překvapil veškeren svět jako svým ná- vrhem na zmírnění zbrojení. Takřka tajuplné bylo zetkání a noční rozmluva obou panovníků. Co přinese dobrého Rusku a světu ostatnímu? Kdož to může již dnes říci. Zajisté velice vážné otázky projednány př sekůzce té, nejen o dálném Východě, kde jde nyní takřka o bytí a nebytí Ruska, pokud při- hlížíme k okupaci Sachalinu a nedalekému oblehání Vladivostoku, jehož pád znamenal by tu odříznutí Ruska od moře a hotovou abdi- kaci, ale jde neméně o utváření nové e vr op ské situace. Ve směru tom již dnes pozoruhodný jest ohlas schůzky té zvláště ve francouzských anglických kruzích rozhodujících, kde vyvolal neobyčejné překvapení. Schůzka carova s německým eísařem jeso neobyčejnou, netušenou předehrou k mírovým poradám, jež nabývají pozadím tím nové tvá- nosti. M.— Z Kolína nad Rýnem, 24. července.

Japonsko Rusko Sachalin Vladivostok Kolín nad Rýn

18 article

(Původní zpráva »N. L.«) Ke schůzce carově s německým panovníkem dovídá se »Frankí Ztg.«, že si přál car pohovořit o politické si- tuaci své říše. Jest prý nesporno na základ hodnověrných dokladů, že císař německý, jako již před časem byl učinil v dopisech k caru tak i nyní dal výraz při schůzce svému pře- svědčení, že jsou pro Rusko nezbytně prospěeny nynější mírové porady, pokud jen dají se srov- nati s existenčními jeho podmínkami. Naprosto jest prý mylný názor, že císai posilní cara v nějakém odporu proti zaveden konstitučních oprav v Rusku. Znepokojená Anglie. Z Londýna, 25. července. V officiálních kruzích panuji největší obavy o schůzce císaře Viléma s earem. »Deily Mail« věnuje schůzce úvodník, ve kterém prohlášuje, že nelze nic lep šího učiniti, nežli poukázati na to, že v téže době, kdy Anglie následkem parlamentní porážky vlády nalézá se v politické krisi, došlo k udá- losti, kterou národ jest varován, aby veškeru svou pozornost neobracel jen na vnitřní události říše. Dále píše: Jak hluboké jest znepokojen ve Francii nad schůzkou německého a ruského panovníka, možno vyčísti z komentářů francouz- ského tisku, který téměř jednomyslně pronášís ve varovném a poplašném smyslu. Není to také nepochopitelno, pomysli-li se, že Francie nen s to, bez pomoci jiné velké vojenské mocnost vystoupiti naproti Německu. Pocit bezpečnosti který měla Francie v posledních letech, spočíva ve vědomí, že jí po boku stojí ruský spojenee Tento pocit nyní zmizel a tak se vysvětluje r stoucí nepokoj. Faktum jest, že císař Vilém kamkoliv přijde, seje nepokoj. Vnitřní dějiny ně mecké diplomacie v předvečer rusko-japonské války nejsou ještě napsány, ale tolik jest jisto. že již dnes známe, že Německo při expan- sivních snahách Ruska v Maudžursku hrálo vedoucí úlohu.

Ztg Vilém Rusko Anglie Londýn Francie Německo Deit Maila

19 article

Ohlas v Německu. Z Kolína n R., 24. července. (Pův. zprávn »N. L.«) »Kölnisehe Zeitung« píše ke schůz carské: Lze na jisto očekávati, že Německos nebude nijak míchati do běžných politickýeh události. Jest hloupé, tvrdí-li se v jednotlivých listech, že Německo, po připadě císař vynaloží veškeren svůj vliv, aby podněcoval Rusko k další válce, anebo povzbudil k zpálečnické politice vnitřní. O tom musí car sám rozhod- nouti. My bychom jen s uspokojením uvítali, kdyby japonské podmínky byly takové, aby do- volovaly Rusku čestně uzavřiti mír, neméne bychom se téšili, kdyby se moudré reformn straně v Rusku podařilo překonati vnitřní kri a říši na zdravé koleje přivésli. Ohromné překvapení ve francouz- ských politických kruzích. Z Paříže, 24. července. (Původní telegram »N. L.«) Schůze carova s německým elsařem přímo omráčila ve fran- eouzských politických a ofíiclál- ních kruzíeh. Tajuplné zprávy z Petrohradu ujišťují, že car nesouhlasí s francouzskou poli- likou v poslední době a že Francie se do- čká velkých překvapení. Nejbližší okol carovo nevědělo nie o záměru jeho. Jest však jisto, že schůzka stala se na podně carův, jenž podporován byl přáním dánského krále, aby car mohl vyměniti si s císařem ně- meckým náhledy o všech běžných denníeh událostech. Z Paříže, 24. července. (Pův.) »Patrie« v článku nadepsaném »Osamocení Franeie« praví, že kostky jsou vrženy — Francie ztráeí svého spojence, toť dílo Deleasséovo, jenž chtě isolovat Německo. Křehké a vrtkavé jest přá- telství s Anglil, jež půjde vždy tam, kd jsou její zájmy ekonomické. Schůzka zna- menati bude takto konec dvoj- spolku našeho. Francie bud úplně osamocena.

Německos Deleasséův Německo Kolín můj R Rusko Paříž Petrohrad Francie Patria Kölnisehe Zeitung

20 article

K nynějším poměrům. Suvorin v „Novém Vremeni“ jest pro státní dumu jako nezbytnou, ač radikáln kruhy jsou proti ní. Ať zástupei a život ji zdoko- nalí. Bylo by to dobrodiním, začátkem nového života a výchovy všeobecné na Rusi při zvolen 400—500 osob od obyvatelstva. Některé listy sdělují: Prošlo již 2 1/4 měsíce od vyhlášení reskriptu o nevyhnutelném zavedení zemstva v Sibiři, ale ve směru tom, bohužel, nic neučiněno. Ministerstvo financí sebralo bohatý mate- riál o selském a soukromém vlastni- ctví půdy ve všech guberniích a oblastoch jak evropské, tak asijské Rusi, rovněž látku různých daních a poplatcích. Vše to jest zákla- dem pro práce o stanovení censu k volbám do lidového zastupitelstva. V ministerstvech pracuje se nyní na stá ním rozpočtu pro rok 1906. Vydán mají býti co nejvíce zmenšena. Pro vypracování programu o zlepšen školního zdravotního dozoru v Pe- trahradě, kde jest dozor ten neuspokojivý, orga- nisuje se nyní komise; počet lékařů jest malý nad to mají malou právomoc při najímání mist ností a provádění zdravotních opatření. Pro- jekty komise předloženy budou obecní samo- správě.

Rus Nový Vremit Sibiř

21 article

Dle posledních zpráv ministerstva národn osvěty počet elementárních škol na Rusi ve správě jeho činí 47.000 s 33/4 učicím se vedle 45 tisíc škol církevně-farních a jiných s 2 milliony žáky. Celkový počet národ- ních škol na Rusi jest 92.000 s více než 5 milliony školní mladeže. Pri- hlíží-li se ku počtu obyvatelstva — 140 mi- lionů, možno vypočílati, že 1 škola připadá vice než na 11/2 tisice lidí nebo že na každých tisíc lidí připadá 36 učících se. Zvláště nízké jest procento v guberniích, kde ještě nejsou zave- deny zemstevní instituce (samosprávná zastupi- telstva), kromě příbaltických provincií, kde po vinná školní návštěva jest již skoro 300 let. kdežto v ostatním Rusku teprve má býti zave- dena. Ministerstvo pracuje nyní o osnově za roz šíření počtu škol obecných, při čemž jako nej- příhodnější druh uznány tak zvané „národní a „prichodské“ (farní) školy se zvláštními př nich třídami pro ruční práce a ženskými od- děleními. Pobědonoscev vypracoval projekt re- formy pro církevní správu. Za redakce opraváře-kněze pravoslavného G. Petrova vycházeti bude v Petrohradě kněžský povšechně-politický denník. Skupina českých kapitalistů zři zuje v Tlušči pod Varšavou sklárnu. Nový attentát. Z Tiflisu, 25. července. (C.-B.) Zdejší po- licejní přednosta Kovalev byl dne těžce raněn pumou, která byla po něm hozena. Byla zatčena dvě individua, která se zúčastnila přepadnut.

G Petrův Kovalev Rus Rusko Petrohrad Varšava Tiflis

22 article

Poprava sběhů. Z Krakova, 25. července. »Nová Reforma- oznamuje z Varšavy: Při popravě 5 sběhů, kteří byli válečným soudem odsouzeni k zastř lení, sešilel velící důstojník následkem rozčilení které při exekuci vytrpěl. Proti volebnímu právu Židů. h—. Z Petrohradu, 24. července. V růz- ných městech sbírá učitelstvo podpisy na petici aby Židé nedostali volební právo do lidového zastupitelstva. Také v poslední schůzi zdejšího »Ruského sobráni« podpisovali adressu redakce »Ruského děla«, jež má býti redaktorem S. Šarapovem caru podána v téže věci.

Žid S Šarapov Krakov Varšava Petrohrad

23 article

Hlavní nepřátelé Ruska. Syromjatnikov píše ve své úvaze o nynějších poměrech ruských v petrohradském »Slově«: Nyní jest naším největším nepřítelem nevzdělanost, která hájíc své historické podpory snaží se obrániti je nehodnou zbraní censury a policejních zákazů. Tak věřící zacpá- vají si uši a utíkají, když se v jich přítomnosti počne uvažovati o dogmatech jich víry. Ale slábi a nehodni jsou ti, kdo se bojí kritiky námitek. My Rusové bychom byli nicotným ná- rodem, kdybychom se báli o svou myšlenkovou a mravní existenci po staletých bojích, po- rážkách i vítězstvích. Vnější formy našeho života mění se a musejí se měniti. Vnitřní obsah zůstává, různě se od vnitřního obsahu jiných národů. To, co my máme pověděti lidstvu, ne- bylo dosud povědéno; vyslovena jen prvá slova, jež mluvili Dostojevský, Tolstoj, Solovjev, Lo- bačevský (mathematik), Mendelejev. Ale už z těchto prvých slov slyšno, že ruský národ promiuví velikou řeč ke svým západním i vý- chodním bratrům . . . Útočíce na chyby, ne- rozum a nevzdělanost činovnictva, odhalujíce vady našeho národa, vždy musíme míti na mysli, že zárukou spásy zůstano nám vždy nase národnost se svými mohutnými kořeny, zapuště- nými do minulosti. Dovolime-li kosmopolitům zničiti tyto kořeny, ruský národ stane se opět otrokem, ale ne už otrokem vítězů, nýbrž otrokem svých podmaněných. V nynějším boji o reformy nutno hájiti historických principů ruského národa, jež musejí zůstati hlavním pilířem naší státní správy, ať už absolutní nebo ústavní. Kozáci nechtějí konati policejní službu.

Syromjatnikov Rus Dostojevský Tolstoj Solovjev Lo Mendelejev Kozák Rusko

24 article

Z Potrohradu, 25. července. Z Novočer keska se oznamuje: V 6 donských kozáckýeh plucích, jejichž mobílisace byla právě skončena panuje velké povstání. Kozáci odepřeli vykoná- vati ve vniterní zemi policejní službu a prohlá- sili, že tato služba jest potupou každého vojska. Před několika dny jeden z těchto pluků poslal telegram atamanu kozáckému, ve kterém se pro- hlašuje, že důstojníci i mužstvo odpírá vykoná- vati službu ve vniterní říši, naproti tomu však prohlašuje, že jsou ochotni položiti svůj život ve válce na dálném Východě. Telegram byl ihned zaslán ministru války, který dal neprodleně roz- kaz, aby v pluku byla okamžitě zjednána kázeň.

Kozák Potrohrad dálný východ

25 article

Zatýkání v Oděsse. Z Londýna, 25. července. „Standard“ ozna- muje z Oděssy, že v posledních dnech zatýkání intelligentů v Oděsse nabylo hrozivých rozměrů. Přes 400 lékařů, advokátů, žurnalistů a kupců bylo v posledních týdnech zatčeno a odvedeno do pevnosti. Obyvatelstvo jest jednáním tímto nejvýš rozechvěno a očekává se vypuknutí no- vých nepokojů. Černomořské loďstvo. Ze Sevastopolu sděluje »Naša Žizň«, že se již pracuje o novém plánu vnitřní organisace černomořského loďstva a plán ten částečně se již provádí. Na lodích i v kasárnách všude plno života. Posádky se znova rozdělují; dů- stojníkům dán rozkaz, že se nesměji vzdalovati od místa jim vykázaného, vyjma případy krajní potřeby. Zejmena nesmějí navštěvovati zábav Poměr mezi důstojníky a mužstvem znovu s upravuje; učiněna opatření, aby se zlepšilo živo bytí námořníků, mezi nimiž zavládl opět doko nalý klid. Boykot středních, škol v Polsku. V neděli čell se ve všech katolických chrá- mech v království polském pastýřský list arci biskupa Vine. Popiela, jímž se odsuzuje boyko středníeh škol a rodičové se vyzývají, aby po- čátkem přištího školního roku posllali své syny opět do státních škol, třebas jich organisace nevyhovovala přáním Poláků, neboť »žádná škola jest horší, než škola ne zcela vyhovující.«

Popiel Polák Londýn Sevastopol Polsko Našo Žizň

26 title

Válka rusko-japonská.

27 article K jeďnání o mír.

K jeďnání o mír. Již počátkem srpna mají se sejíti v ameri ckém Portsmouthu zmocněnci Ruska a Japonska aby se domluvili o podmínkách míru. Nebude tedy od místa, připomeneme-li, kdo bude na konferencích zastupovati obě válčící mocnosti. Vrchním zmocněncem cara ruského jest, jak známo, předseda ministerské rady S. J. Vitte Jemu jsou přiděleni N. D. Pokotilov, ruský vyslanec v Pekině, který jede do Ameriky přes Japonsko. Pokotilov byl dříve ředitelem rusko- čínské banky v Pekině, dlí na dálném Východě již šest let a zná důkladně tamní poměry. V ná- zurech na nynější vojnu shoduje se prý s Vit- tem, t. j. byl od počátku odpůrcem nynější války. Jako znalec mezinárodního práva jede do Ameriky professor petrohradské universily právnického Iycea F. F. Martens, jenž byl už nejednou rozhodčím v různých mezinárod- ních sporech. Třetím soudruhem Viftovým bude bývalý ruský vyslanec v Japonsku, bar. Rozen, o jehož diplomatických schopnostech mínění s ovšem rozehází. V některých kruzích se mu po- čítá za vinu, že špatně informoval ruskou vládu o poměrech a síle Japonska; v jiných se tvrdí, že referoval správně, ale v zahranič- ném ministerstvé petrohradském nedbalo se jeho pokynů a výstrah. Jako vojenský znalec při- dělen Vittovi nynější ruský vojenský agent v Londýně, gen. major Jermolov a jako znalec námořnictva lodní poručik Rusi n.

Pokotilov F F Martens Viftův Rozen Jermolov Rus Rusko Japonsko Amerika Londýn ministerský rada S . J

28 article

Se strany japonské přibyl již do Ame- riky jako hlavní zmocněnec mikadův předseda ministerstva bar. Komura. Jemu jsou přidě- lení: plukovník Tachibana, jenž nedávno byl jmenován vojenským adlatem ve Washing- toně; Adachi, jenž býval vyslaneckým sekre tářem v Římě; Sato, úřadník vnějšího mini- sterstva japonského, jenž meškal v Americe již loni; Jamaza, přednosta oddělení v mini- sterstvě a 2 tajemníci. K nim se v Portsmouthu připojí japohský vyslanec Takahira, námořní příručí jeho Takešita a vyslanocký sekretá Hanihara. V »Ruském Sobrání« vyslovil se člen rady státní kontroly A. V. Vasiljev, státní radu, takto o míru: Připojujeme se k prosbě, ne

Tachiban Adachi Jamaza V Vasiljev ame Řím Sata Amerika Portsmouth Takahiro státní kontrola A

29 article

uzavřít nečestný mír, stůj co stůj. Ale to ne znamená, že nechceme mír. Mír a mír jest různý. Přejeme si míru, ale ne míru ponižu- jíeího, ne krátkodobého, ale trvanlivého, dobrého, pevného, přátelského Z Nového Yorku, 25. července. (C.-B.) Bar Komura s komonstvem přibyl v poledne do Jersey City a provázen deputací japon- ských obehodníků do Nového Yorku. Nálada v ruském táboře mandžur- ském. „Všechny zprávy, přicházející nyní z ru- ského tábora v Mandžursku, líčí položení ru- ského vojska skvělými barvami. Dle svědectví osob, zasluhujících důvěry, vojsko sprostilo se posledních stop porážky mukdenské, přizpůso- bilo se kraji a podnebi, a hlavně zavládl v něm vojenský duch. Vojáci věří ve svého vrchního vůdce a ve svou sílu. Tvrdilo se to sice i dříve, ale nyní jsou poměry jiné. Dříve panovalo bez- starostnost a vychloubačství, nyní soustředěnáv sebe upřená důvěra, vyrostlá ze strádání a studu.

Nový York Komur Jersey Cita

30 article

Po neuvěřitelných a v ruské historii nebývalý ch pohromách, jež zavdaly podnět k nesčetným vý- tkám naší vojenské správě a vzbudily hanbící nás soustrast v cizině, ruské vojsko u Gundžu- lina srostlo konečně v jedno bojovné těleso, ja- kým se jevila armáda japonská od prvního kroku na bojišti, a toto těleso počíná jeviti všechny příznaky harmonického života. Bije něm hrdé, ponížení se bránící srdce, praeuje- orli myšlenka a všechny funkce velice složitého apparátu se doplňují a navzájem se podporujr. Tak vypadá nyní ruská armáda, jež nedávno ještě byla rozrůzněna, zdemoralisována a na částky rozbita. Procitl konečně ruský medvěd, protáhl nohy, vysunul drápy a stanuv na zadni nohy, hotoví se přivítati nepřítele . .. Tak líčí nynější stav ruské mandžurské ar- mády zpravodaj „Razsvěta“. Přáli bychom, aby jeho líčení aspoň tentokráž nezklamalo. K čtvrté ruské eskadře. V kronšťatském přístavu projektuje se kří- žení nové loděnice pro stavbu minonosek balti- ckého loďsiva. K potřebě téhož loďstva mají býti přizpůsobeny dopravní lodi »Oranienbaum«, »Lachta«, »Sestrorček« a »Strélka«, určené do- provázet 4. eskadru na dálný Východ.

dálný východ

31 article

Witte v Paříži. Z Pařiže, 25. července. Witte odjede zejtra z Paříže. Dnes večer navštívil ješté minister- ského předsedu Rouviera. Ujisťuje se, že neměl v Paříži žádného vyjednávání politického neb razu finančního. Ve svých rozmluvách jevil naprostou zdrželivost, pokud se týče vyjednávání o mír. Pravil opělovně, že nic neví, co mu bude ve Wasbinglonu z japonské strany předloženo. Z Paříže, 25. července. (C.-B.) Vitte od- cestuje zejtra se zdejším agentem finančního ministerstva ruského Rafalovičem do Cherbourgu, odkud přeplaví se do Ameriky. »Tem p se konstatuje, že Vitte za svého zdejšího pobytu měl s politickými i finančními osobnostmi pouze soukromé rozmluvy.

Witt Paříž Pařiže Cherbourg Amerika Tema

32 article

Dementi o ruské objednávce lodí v Hamburku. —h. Z Petrohradu, 25. července. Zpráva »Hamburger Neueste Nachrichten«, že ministr dopravy kníže Chilkov objednal v Hamburku z 40 millionů rublů parolodí, nezakládá se na pravdě. Japonská škola pro ruské zajatce. Zminili jsme se již, že ruští zajatci pilně v Japonsku doháněji, co zanedbali doma ná- sledkem neutéšených poměrů v Rusku, kde dosud není všeobecná školní povinná návštěva. Zajímavou zprávu o zajateích ruských v Chimei sděluje londýnský list »The Sphere«. Učí se fu jako děti »gramotě« (číst a psát), japonské řeči atd. V cele školy jest japonský plukovník Ugai, dle něhož mezi 891 zajatci jest 144 ne- gramotných. Z prvního oddělení 75 zajatců již po čtyřměsíčním vyučování školním mohlo psál rusky. Rusy učíčísta psát rusky — japonský plukovník! Doma by se již asi sotva byli naučili. A tak nešťastná pro Rusko válka přinese více světla — osvěty do vesnie ruských po návratu zajatců. Oddíl japonských zajatců. Z Novonikolajevska se sděluje, že dne 19. července jel stanicí Ob na sibiřské dráze oddí zajatců japonských — 90 mužů a dva Číňaně nedávno zajati oddilem gen. Miščenka. Obyva- telstvo podávalo zajateům tabák, chleba atd. Téhož dne přijelo do Moskvy šest důstoj- níků a 114 mužů japonských, zajalých od ko- záků gen. Miščenka.

Ugai Rus Hamburk Petrohrad Rusko Novonikolajevsk Ob Obyv Moskva Neueste Nachrichten

33 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Výsledek voleb v Srbsku. sp. Z Bělehradu, 25 července (Zvláštní telgr. »Nár. Listů«.) Dle úřadních zprás zvo- leno 78 přívrženců vlády, 50 radikálů a 21 samostatných opposičních poslanců (14 naciona- listův a liberálů, 4 napredňáci, 2 socialisté a 1 agrárník). Opposice měla by tedy 71 hlasů. Dle mínění opposičních listů zvoleno 76 přívr- ženců vlády, 52 radikálů a 21 z ostatní oppo- sice. Dle tohoto počtu opposice měla by 73 a vládní většina 3 hlasy. Předpokládá se, že při 11 užších volbách vláda získá ještě 6, opposice 5 mandátů. Samostatný »Dnevni List« již dnes prohlašuje, že kompromis bude nevyhnutelným. Předpokládá se, že vláda ziská pevnou a solid- nou většinu nabídnutím generálu Grujičovi dů- ležitého křesla v kabinetě. Radikálové oetli s nyní v totožném stavu, ve kterém byli samo- statní demokraté dle počtu za předešlé skup- štiny. Vláda může kompromisem s různými frakcemi získati většinu, ale opposice bude do- statečně silná. Nová skupština bude zahájena dne7. srpna. sp. Z Bělehradu, 25. července. (Pův. tlgr. »N. L.«. Koluje pověsť, že mezi liberály a vládní stranou uzavřen kompromis pro u žš volby, po nichž bude nabídnuto vůdci libe- rálů dr. Velikoviči ministerstvo filnanci.

Grujič doktor Velikovič Srbsko Bělehrad

35 article

Z Paříže, 24. července. (Pův. tel. »N. L.e) Déroulěde vyslovil se v Barceloné před svým odjezdem k zpravodaji »Patrie«, že přál si ve- lice spatřiti opět svou drahou otčínu, ale ne-

Paříž Patria