Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNI LISTY

3

26. července 1905. Číslo 203

4 article

jmena z toho, že i biskupové v Lutyehu, Gentu Brügge, Namuru a Tournai i kardinálové i biskup belgický v pastýřských listech, vydaných k oslavé 75lelého výročí nabytí národní samoslatnosti belgické, vyzvali klerikální poslance, by vládě načinili žádných obtíží a vojenské úvěry jí po- volili. Jelikož biskupové tito vždy stáli v po- předí všeho protivojenského hnutí v Belgii všechny výdaje na vojsko dosud zásadně od- mítali, jejich nynější appell na klerikální po- slance v zemi velice překvapil. Že se k němu odhodlali, vysvětluje se ohledem na mezinárodn situaci, která také vládu pohnula k předložení vojenských úvěrů parlamentu. Větší však ještě nežli appell biskupů způsobila sensaci řeč krále Leopolda při národní slavnosti na náměsti »Poelaert«. Belgický král před shromážděnými zástupei národa slavnostně prohlásil zdokonalen obrany země za naprostou nutno st které se Belgie vyhnouti nemůže, nemá-lisi vážně ohroziti samostatnost, kterou nyní tak pkázale oslavuje. Že Belgie nyní s velkým úsilím stará se o zabezpečení jistoty země proti nepříteli, vy- světluje časopis »Petit Bleu« tím, že, jak bez- pečně ujišťuje, za marocké krise, Anglie Francie belgickému králi doporučili, aby pro možnost války s Německem zdoko- nalil systém belgických opevnění, by Belgi mohla si zachovati svou neutralitu.

Brügge Leopold Petit Bleu Namur Belgie Anglie Francie Německo

5 article

Osud předlohy o vojenských úvěrech zá- visl ovšem na liberálních poslancích, jaks k ní zachovají. Přední orgány liberální strany polovládní »Independance Belge« a »Etolle Belge« přimlouvají se vřele za její schválení, protože jedná se při ní o čistě vlasteneckou akci, při které pouhé ohledy strannické a tak- tický postup nemají rozhodovati. Jiné liberáln časopisy jsou však jiného náhledu a považují okamžik nynější za vhodný ke svrhnuti kleri- kální vlády, k čemuž, jak se podobá, zamitnu- tím vojenské předlohy takě dojde.

Belge Etolle Belge

6 article Rozhodnutí mistodržitelství

Rozhodnutí mistodržitelství o námitkách proti projektu na zá- sobování Prahy a předměstí vodou pitnou a užitkovou. V těchto dnech bylo interesentům doručeno roz- hodnutí místodržitelství v ňadepsané záležitosti. Po něvadž záležitost tato zajímá i nejšírší veřejnos a zejména obyvatelstvo zúčastněných obcí, uvadím z rozhodnutí místodržitelského některé podrobnosti Výměrem okresního hejtmanství v Kariíné ze dn 27. prosince 1904 schválen byl předchozí projekt n zásobování král. hl. města Prahy a obcí Karlína. Smichova, Král. Vinohradů a Žižkova vodou spodní z území poděl Labe na jeho pravém břehu u Staré Boleslavi a podél dolního toku Jizery, od ústí jejího až za Kochánky, a bylo rozhodnuto o některých po- žadavcích zájemníků. Proti tomuto výměru hejímanství podali odvolání. I. Obce Předměřice, Tuřice se Sobětuchy a Skor- kov, dále majitelé pozemků v těchto obcích: Josel Uzlík a soudruhové; II. Obce Kárané a Nový Vestec, dále majitelé pozemků v těchto obcích: Fr. Jelínek a soudr. III. Obce Sojovice, Ostradovice a Podbrahy, dále majilelé pozemků Flor. Me a soudr.; IV. Obec Kochánky a maj. pozemků : Al. Černý a soudr. V. Obec Toušeň a maj. poz. Václav Zahradní a soudr.

Smichův Král Žižkův Kochánek Jelínek Václav zahradní Praha Labe Stará Boleslav dolní tok Jizera Předměřice Sobětuchy Skor Nová Vestec Francie Sojovice Ostradovice Podbraha Toušeň obec Karlín Flore

7 article

VI. Jan Králík, majitel lázní v Toušeni VII. Jan Koštiř, maj. mlýna v Kačově VIII. JUC. Frant. Zvěřina, maj. velkostatku Ivina spolu s Maní Ulrichovou, chotí c. k. setníka, a Váel Zvěřinon IX. Max Passer a Ludv. Passerová ve Mstěticích X Správní rada vodárny Prahy a předměstí. O těchto odvoláních rozhoduje místodržitelstv vyslechnuvši zemskou zdravotní radu, jakož i radu zemědělskou takto: K číslu I. Ke společnému odvolání, pod tímt čislem uvedených zájemníků mění se v odpor vzaté rozhoůnuti karlinského hejimanství, pokud jím byl vysloveno, že ponechává sobě úřad vodoprávní právo. uložiti správní radě vodárny, aby v případě, kdyby nastal nedostatek nezbytně nutné vody v té které obcí následkem zřízení a používání projektovaného vodovodu, opatřila buď dodáváním vody z projektova- ného vodovodu neb jiným případným způsobem t které obci nn náklad vodárenského podníku nezbytně potřebné množství vody a dotyčný odstavec bude znít takto „Kdyby mimo nadání dokázáno bylo, že násled- kem zřízení a použivání projektovaného vodovodu nastala v té které obci skutečně nouze o vodu k účelům hospodářství obyvatelstva neb k hašení po žárů, bude správní rada vodárenská povinna, aby po dobu nouze o vodu opatřila nedostávající se množstv vody způsobem předepsaným v nálezu, který vydá úřad vodoprávní po vyšetření věci. Dle úsudků znalců úřadních nelze s sice obávali, že jímání a odvádění vody spodn z vrstev diluviálních vzhledem ke stanovené v pro- jektu vzdálenosti 250 metrů, do které od jednotlivýc obct voda vůbec jímati se nemá, bude míti škodlivý seny jsou i výsledky geologických bádání a popi fauny ostrovní.

Králík Koštiř František Zvěřina Ivin Ulrichův Passer Ludv Passerová Toušeň Kačov Mstětice Praha Váel Zvěřinon NN náklad

8 article

„Obyvatelem ostrova je sob“ — podolýká Tell. — „Stádo o 30 hlavách žije na pastvin- ných úskalich. Živili jsme se masem sobů a šil z jejích koží a srsti obuv i oděv, nutný pro zpá- teční cestu. Téhož dne, kdy dopis Tollův byl napsán, nastoupen zpáteční pochod na jih. Zpráva ne ohroženého cestovatele zakončena je douškou- „Naše zásoby stačí na 14—20 dní. Vše zdrávo Přistav Paul Koppenův (Ostrov Benettův, 26 října 1902), 76° 38 severní šířky, a 149° 4° vý- ehodní délky. Baron E. Tol. Dle nepatrného množství zásob možno sou díti na zánik výpravy. Sobové ustoupili dříve k jihu, než se Toll odhodlal k návratu, cesto vatelé nemohli se už zásobiti čerstvým masem Nedostatek psů (poslední čtyři usmreeni z plavby po članech), zdržoval zpáteční pochod Účastníci sami musili táhnouti saně s nákladem Náhled, že výprava skončila asi hladem, soudí sama carská akademie věd. Mohlo se i státi, že se za slabého denního světla výprava sřítila do nějaké rozsedliny, kde zahynula, aneb byla zahnána do širého moře n ledové kře. Něco podobného stalo se i „Framu“. Nan sen proto soudí a carské akademii věd navrhuje. aby podniknuta byla prohlidka nejenom pobřež poloostrova Tajmyrského, ale i pobřeží Noré Země, Špicberk, Země Františka Josefa a Gron- ska, kdež se mají stopy expedice Tollovy hle- Carská akademie vypsala 5000 rublů od- měny statečnému podnikavci, jenž by nalei členy nešťastné expedice, anebo 2500 rublo tomu, kdo aspoň stopy k dalšímu vyhledávání zjist. Kolčak, nemaje času dále pátrati, nastoup dne 20. srpna zpáteční cestu. Po několika dnech přistál u ostrovů Novosibiřských. Zasťal zde Brusněva, jenž tam po celé léto 1903 bydlel. dati.

Tell Tollův Koppenův Benettův Soba Toll Fram Nana František Josef Gron Kolčak Brusněv 26 říjen carský akademie věda

9 article

vliv na množství vody ve studních v obcích podél jí- macích řadů. Rovněž mění místodržitelství v odpor vzalé roz- hodnutí v dalším bodu, kterým zamítnuty byly ná- mitky a požadavky jednotlivých zájemníků ve příčin obávaného vlivu zřízení a používáni vodovodu n vlhkost a úrodnost hospodářských pozemků, ležících podél jimacích řadů, takto: „Bude-ki proká zá- n o, že následkem zřízení a používání vodovodu úrod- nosť pozemků podél jímacích řadů ležících skutečno újmy utrpěla, bude správní rada vodárenská povinno dle nálezu, který úřad vodoprávní po vyšetření věei vynese — ovšem nestalo-li by se smírné rozhodnutí — škodu takto povstalou přiměřeně nahraditi. Olázka, zdali jímání a odvádění spodních vod projektovaným způsobem a v zamýšleném rozsahu bude míti škodlivý vliv na úrodnost hospodářských pozemků, ležících podél jímacích řadů, nebyla úřad- ními znalci určitým způsobem zodpověděna a nedá se také předem určitě zodpověděti. Jest proto třeba počílati s možností takového vlivu a pro případ jeho dostavení se učinit náležitá opatření. Jednáť se úrodnost rozsáhlého území pozemkového v několika obcích, tedy o otázku zemědělskou veřejnou, k ní z moci úřadní sluší přihlížeti.

10 article

Ostatní námitky odvolání místodržžitelství za- mítá z těchto důvodů: Naproti námitce, že v Hízení vodoprávním neby prý od úřadu učiněn pokus smíru, jak to žádá § B4 zák. vod., dlužno vytknouti, že pokus smíru běhen řízení opětovně byl učiněn, ale nesetkal se s přízni- vým výsledkem. K pochůzce znalců úřadních a ke kladení olázel jim nebyli zájemníci pozváni, poněvadž znalci tite byli přibráni pouze k posouzení jakosti vody a vlivu jímání a odvádění vody na úrodnost dotyčného ho- spodářského území, otázek to tedy zájmu veřejného Rešení otázek zvláštních znalecká pochůzka neměla za účel. V okolnosti, že nebylo vyhověno žádosti inter essentů, aby o vlivu na vlhkosť a úrodnosť pozemků bylo vyžádáno dobrozdání zemědělské rady, nelze spa- třit vadnost provedeného řízení, ježto úřadu vodopráv- nímu přisluší přibrali si znalce dle volného svého uvážení, Ostatně vyžádali si interessenti sami dobré zdán zemědělské rady o zmíněné otázce a dobré zdání ke bylo připojeno k protokolu. Zemědělská rada vystu- povala, jak úřadu vodoprávnímu bylo známo, hned z počátku jako zástupkyně hospodářských kruhů, na projektu interessovaných. V této okolnosti spočívá také důvod, že od úřadu vodoprávního jako znale úřadní nebyla pozvána. Správní radě vodárenské musilo břt přiznáno právo vyvlastňovací dle předpisu § 49. zák. vod., po- něvadž naprostý nedostatek zdravé vod pro Prahu a obce sousední všeobecně jest znám od mnoha let a poněvadž tedy provedení projektu v zamyšleném rozsahu jeví se být nepopíra- telně nutným, zejmena z veřejnýct ohledů zdravotních. Není tedy nikterak za- potřebi zjišťovati, zda spotřeba vody v Praze a okol hražena jest čili nic a to lím měně, poněvadž takové zjištění místodržitelství již v dřívějších létech samo vykonalo.

Praha

11 article

Nesprávnou jest námiíka, že státní technik kona nějaké pokusy v územi, odkud voda jímati se má že těchto pokusů strany se nezůčastnily. Takové po kusy státní technik vůbec nekonnl- Odvolatelé namílají dále, že projekt jest neúpln a nedoslatečný a že proto neměl být vydán konsena vodoprávní. Ale místodržitelství upozorňuje, že pro jekt není podrobný, nýbrž jen předběžný. Jednán vodoprávní o tomto projektu mělo proto více ráz in formační. Rozhodnutí o všech olázkách dalších, jedno tlivých zájemníků, zvláště případného odškodnění je jich za postoupení pozemků, pokud se týče za zřízen služebností na nich se dotýkajících, ponechal si úřa první stolice na dobu, až předloženy budou projektu podrobné. Tím se právům jednotlivých účastníků žád ná újma nestala K číslu II. Poněvadž vývody odvolání inter essentů pod čís. II. jsou tytéž jako v čís. I., pla o nich totéž rozhodnutí. K číslu III. Proti výtce, že znalec úřadní pro Friedrich vzal z části za podklad svého dobrozdání vý vody znalce správní rady vodárny prof. dra. Stoklas nutno poznamenati, že jest lo věcí znalce, jejž úřn vodoprávní nemůže obmezovati. Na vývody zájemníků, pod čís. IV. uvedených jest odpověď pod čís.I.

Friedrich profesor doktor Stoklas

12 article

Ve příčině námilek obce toušeňské rozhodlo mí stodržitelství v ten smysl, že bude věcí správní rady vodárenské, aby pokud možno dohodla se s obcí tou šeňskou ve příčině použití obecních cest ke kladen vodovodu a že teprve tehdy rozhodne úřad vodoprávn o zřízení případných služebností, nebude-li ve věe docileno smíru mezi stranami. Žádosti obce toušeňské aby výtlačné potrubí vedeno bylo mimo schválený plán polohy, nelze vyhověti z toho důvodu, poněvad by uložením takové povinnosti účelné provedení pro jektu mohlo být ohroženo. K číslu VI. V odvolání p. Jana Králíka, majitel lázní v Toušeni, se namitá, že úřad vodoprávní m povinnost chrániti lázně toušeňské, ježto zachoyání jich vyžaduje zájem veřejný. K námitce télo místo držitelství, přihlížejíc k uznané léčivosti, pokudse týče veřejnosti lázní toušeňských, ukládá správní radř vodárny, aby čerpání artézských vod, kterých ostatne jen v čase nedoslatku vody diluviální použiti se má zařídila způsobem takovým, aby lázeňský pramen zvláště v době lázeňské pokud možná nejméně by dolčen. V odvolání p. Jana Koštíře se namítá, že nebyl zjištěno, do jaké míry nastane zmenšení síly vodní na Jizeře. Požadované zjištění spolehlivéh podkladu pro posouzení velikosti vodní síly odvola telovy nelze však uložit správní radě vodárensk důkaz ten měl odvolatel podali sám. Jestiť jeho povin ností legitimovati se nejen formálně, ale i věcně, pro kázáním práva svého a jeho rozsahu. Ostatně n spodní vodu Jizery odvolatel dle zákona vodního nemá nijakého právního nároku.

Králík Koštíř Toušeň Jizera

13 article

Námitký interessentů pod čís. VIII. byly zamí nuty, poněvadž jejich pozemky povede pouze svo né potrubí, které vodu jímati nebude. Podobně vyřízeny námilky interessentů pod č. Ix s podotknutím, že trativody na pozemcích nebudou poškozeny, neboť po položení svodného potrubí pod nik vodárny trativody uvede v předešlý slav. K odvolání správní rady společné vodárny zru šilo místodržitelství rozhodnutí karlínského hejt manství, jímž správní rada uznána povinnou plati útraty právního zastoupení stran v obnosu 1555 Dle ustanovení zákona sluší nahradit pouze útraiy kleré intervencí úřadu, jeho orgánů a znalců při š třeních a jednáních vzrostou. Ostatně útraty má plati ten, kdo podlehl a správní rada přece nepodlehla když vyhověno bylo jejt žádosti za schválení pro- jektu společné vodárny. Z těchže důvodů nebyly všen zájemníkům přiknuty úlraty odvolání. Proti rozhodnutí místodržitelství je odvolání na ministerstvo orby

Ix

14 article Slet turnérstva v České Lípě.

Slet turnérstva v České Lípě. (Původní zpráva »Národních Listd«.) Poprvé v novém složení odloučeni od semítů sje se turnéři 15. kraje ke svému 9. sjezdu, jenž projek tován byl na 4 dny, do České Lípy. Již v Praze zna telny byly účinky sjezdu toho, zejmena na nádraž císaře Frant. Josefa rozléhalo se samě „heil“ a ná- draží hořelo ve znamení velkoněmeckých trikolor jež měli sjíždějící se turnéři na kabátech. Ovšemže celou cestu nezapomínali na důkladné posilnění, zvlá- ště pivem. Na některém nádraží nestačil restauračn a staniční personál k obsluze žíznivých turnérů. Slav- nost začsla již v sobotu 22. t. m. přivítšním hostí n nádraží a společným průvodem městem, který ubíral se do ubytovacích místnosu, které se nalézaly v ná- dherných kolních budovách. V městě, okrášleném jen velkoněmeckými prapory, postaveny 3 jednoducho slavobrány s nápisy: „Gut Hleil“ a „Willkommen Večer pak v osvětlení města vynikly lampiony osvě- tlené hostince a radnice se světelným nápisem „Heil“ Za zmínku stojí, že židé zdrželi se veškerého uvítání a okrášlení prapory a to jednak v důsledku odlou- čení a pak ostentativního prohlášení, že „Židům a Čechům“ jest k slavnosti přístup zakázán. Druhý den, v neděli, již v 6 hodin počaly závody na cvičišti, v městském parku, rozděleném na 4 pole. Jedno pro cvičení společná, druhé pro závody na nářadí, Uřeti pro zkoušky a hry, poslední pak pro hostince, vinárny atd. Nářadí bylo vesměs nově propůjčeno výrobcem tělocvičného nářadí z Úst Závod sestaven byl v šestiboj a sice: na hrazdě, bra

František Josef Žid Čecho Český lípa Praha národní Listd Český Lípa Gut Hleil

15 article

dlech, koni na šíř, ve skoku vysokém, ve skoku n koni na dél (roznožka), ve vrhu 15 kg krychlí a běhu na 150 m. Každému závodníku provésti byjo dvě se- stavy (tahovou i švihovou), pak jednu volnou, kter musila však obsnhovati aspoň jeden obrat. Průběh zá- vodů byl dobrý, však počet 150 většinou mladších závodníků zdál se nám býti přece jen skrovným O 1/411. hod. bylo pak slavnostní odhalení pomníku Bedřicha Ludvíka Jahna, zakladatele německého spol- kového tělocviku a koncert v městském parku. Odpůldne od 1/41. hod. bylo řadění k průvodu. Míěl vyjíti o 1/42., ale vyšel ve 2 hodiny. Dopadl po turnérsku. O nějakém vzhlbdném uspořádání, pořádku, disciplině a kázni nemožno vůbec psáti. Pro kytičku, hozenou s ckna i praporočník zašel si s praporem na chodník k oknu a pak svou čelu dobíhal. V průvodu zúčastněno bylo na 4500 tumnérů s 180 prapory a šesti hudbami. V přodu ubírali se zá- vodníci, za nimí bubnovalo 35 Skolních dětí, nače následovaly župy dle vzdálenosti. Že ovšem se průvo bez hulákání a různých nepřistojností neobešel, jes samozřejmo. Zvláště vynikali v tom naši „milí přátelé“ duchcovští, ostravští, budějovičtí, ta- pličti atd. Zde vynořili se nám na paměť naše velkolepé sokolské průvody, při nichž ukázněnost, vy- cvičená v našich tělocvičnách jest hlavní podmínkou a pak jednotný ladný kroj... Zde měli býti přítomni, kdož vyčítají Sokolstvu fángličkářství a parádní vy- stupování v kroji, snad by obrátili, vidouce ubíraii se v průvodu potácející se turnéry s deštníky, kufry a taškami na zádech.

Jahn kg

16 article

Ve 3 hod. došel průvod na cvičiště a o 1/4 4. hod počalo veřejné cvičení. První bod, cvičení společn se železnými tyčemi, vypadal jako naše obyčejná hodina společných cvičení. Po obvyklém nástupu vzat rozstup úkroky z osmi- stupových proudů a procvičen nejprvé každý oddí na jednoduché počítání, pak na počítání čtyřdobé na konec s hudbou, v níž zaslechli jsme i několik melodií hudby ze IV. sletu všesokolského. Po tomto následovala řeč předsedy 15. kraje, MUDra. Alíréda Schmardy z Vídně, který po- ukázal na důležitou posici České Lipy, která statečně odráží veškeren český nátlak (!). Jedině lurnéři mají zásluhu o udržení a rozšířování všeněmectví v Če- chách. Po této duchaplné, čteně řeči následovalo roz- dávání věnců z ranních závodů. První cenu získ Al. Krátzmer z Lublaně 89.69%, druhou M. Richten z Lince 69.25% a třetí Vil. Můller z Liberce 67.75 0. Z 75 možných bodů obdrzelo celkem 60 závod- níků věnce s velkoněmeckými trikolorami. V 5 hodin začaly pak závody zup ve cvičení společných a závody jednot na nářadí. V bodu tomto, ač čekali jsme s dy- chtivostí, nezřeli jsme nic nového, překvapujícího sestavením nebo provědením. Z celého průběhu sietu zřejmo bylo, že turněři, kde mohou kopíruji francouzské gymnasty a lo nejen se stavami na nářadi, ale i příchodem a do- skokem; než ani to jim nepostačí, neboť zřeli jsme celou župu s 256 cvičenci oblečenou v cvičebiní kroh gymnastů. Jejich oblek cvičební je vůbec ubohý Každý cvičenec oblečen jest dle své libovůle a pohodl Tak při závodech cvičili pouze v ponožkách aneb v vestě. I zde zřejmě vystupuje na jevo ladný cvičební kroj sokolský, na jehož pečlivou úpravu se v jednotách sokolských tak mnoho dbá.

Mudra Alíréda Schmarda M Richten Vídeň Lublaň Liberec Český Lipo

17 article

Tak vyzněl hlavní den sletu, který končil večer- ním představením v divadelní budově. Než i ještě jiné představení ukázali turnéři na náměsti a v ulicích. a to takové, že obyvatelé českolipští si libovali, žee ještě nikdy tolik hluku a rámusu neslyšeli a tak vý- lečně se nevyspali. V pondělí konal se ještě tříboj a sice: v tro- skoku, ve vrhu kulí a vrhu míče do dálky a pak zápas jako samostatný hod závodů, odpoledne pak hry slavnost na cvičišti. Úterý pak věnováno výletůmdo okol Celkově a nepředpojatě souzeno, byla očasť pra- nepatrná, uváží-li se, že kraj tento čítá 550 spolko se 64.000 členy, nebo 1200 cvičenců a 4500 účastníko v průvodu jest pranepatrné procento. Na konec uznávám za povinnost zmíniti se o zi- votě Čechů v České Lípě. Je skutečně krušným. V j- stopadu m. r. byl tam založen „Sokol““ a jednot přidělena ČOS. v ochranu jednoly vinohradské, kter se o nejnutnější nářadí postarala. Češi scházejí v „České besedě“, která se svojí chaloupkou čeká- čeká, čeká, až ji dojde „ze zlaté matičky Prahy“ po- volení ke slavbě. Kdy ovšem se dočká, o to se nikdo Jindra Žabka. nestará ..

Čecho Čech Žabka Český lípa Praha Sokol ČOS Český beseda

18 title

Denní zprávy.

19 article — Karel Javůrek, malíž český, bude stán

— Karel Javůrek, malíž český, bude stán 90 let v neděli dne 30. července. Zdá se, ž by slačila jediná řádka prostého sdělení takového k vzbuzení nejširší pozornosti v české veřejnosti. aby oslavence zahrnula důkazy úcty, obdivu a lásky. Devadesátiletý kmet, kdyby nebylo nie jiného, než té devadesátky v poctivosti dožité. má neodmluvný nárok na všeobecnou úctu bud jako osudem zjevně vyznamenaný miláček bohů. byla-li většina těch desítek let šťastnou, anebo jako rek, jejž nedovedlo sklátit ani let devadesát i když jich uplynula většina pod mrakem. Jestl že však leží za tak vzácným věkem (v 5.8 mil obyvatelstva u nás jest 441 devadesátiletých starců) i opravdu vzácný život práce v oboru nejvzácnější činnosti lidské, umění, potom ne- může už býti jinak, leč že tvář celého národa obrací se s pocity nejhlubší úcty k tomuto svému jedinému a také mu ji projeví způsobem nej- šetrnějším, ale co nejvšeobecnějším a nejupřím- nějším. Karlu Javůrkovi náleží uznání všeho lidu českého nejen k vůli této imponující metě do- sažených let, neboť za něho mluví jeho imponu- jíeí práce, obrovská pile, stonásobný užitek jeho břivny, jeho talentu. Kterak s ní hospodařil o tom mluví drobným písmem tištěný sloupe s názvy pouze nejlepších jeho děl, vy braných z přehojného úhrnného čísla v životo pisu v »Naučném Slovníku«: Řiká se, že i nej- delší lidský věk nebyl leč strastí a prací, o J- vůrkovi možno říci, že věk jeho práce (prvn jeho obraz datován r. 1839) byl nezměrným pro něho štěstím, neboť zřídka kdy bylo smrtelnik popřáno, tak dlouho navoliti se nejdražším,c člověku dáno, vlastním dílem tvůrčího umění. A v tom ohledu půjde devadesátka dílnou Karla Javůrka, aniž by zkrátila jeho denní dobu pra- covní, v jeho rukou po 67 let paleta nezaschla.

Javůrek bůh

20 article

Řekne-li se o devadesátiletém stále ještě plodném malíři, na jehož dílo díval se nepřehledný poče generací, že má květ svého umění za sebou kdyžtě kvetl už v první polovíci minulého století nemůže to býti za kritický posudek jeho práce ani považováno, dosti na tom, že ani Javůrkov nescházelo za jeho života slávy a uznání měrou nejhojnější, srdce, která se kochala výtvory jeho malířského historišmu nejdokonalejším uměleckým požitkem, ovšem už ztrouchnivěla dávno, stačí že Javůrkova práce jeho dobou náležela k nej- lepšímu v českém umění, jako předchůdce doby Karla Svobody, Manesů a Čermáka, a že jako umělec v nejvlastnějším slova smyslu národní dožil se vědomi, že mu jeho slavné místo v dějinách domácího umění nikdo už nevezme. Javůrek posvětil své umění minulé slávě svého národa; s nepatrnými úchylkami od svého česky historického směru nemaloval leč látky z českých dějin z doby královské a z doby úpadku samo- statnosti české a v tom tkví také jeho veliký kulturní význam jako buditele národa dílem názorným a zásluha, klerá tady jeho štětci při padá, je prostě nezměrná. Nikdo nemůže dne odhadnouti, jaké tisíce duší českých procitly k českému vědomí přičiněním jeho umění, jak tisíce srdcí vlastenecky zaháralo z jeho obrázků uveřejňovaných v nesčetných výtiseích našich

Javůrkův Svoboda Manes Javůrek

21 article

obrázkových časopisů až do konce minulého století, ale za to, co přičinil k národní výchově svým uměním, za to budiž jeho ruka požehnána třebas že dnešní směry výtvarné i v národé s jeho cítěním a přesvědčením jako maliřes dávno rozešly. Význam Karla Javůrka je ta- kový, že kdyby byl synem šťastnějšího národa, nacházejícího se v plném majetku svých práv a sebeurčení, dnes by veřejnost hlučela přípra- vami k oslavě devadesátého výročí jeho narozenin V předvečer tohoto slavného dne ulice jeho bytu byla by plna světel nesených mládeží jeho umě- leckého cechu, hlaholila by slavnostní kantátou, jeho atelier, a měl by nesrovnatelně krásnější. než má, v neděli by byl pln květin a podarů. nikoli výhradně poetických, střídaly by se v něm návštěvy velice vysokých a také urozených pánů. k četným již řádům na prsou zasloužilého veterána umění (Javůrek ovšem nemá žádných !) přiby by největší, jaký umělci je na rozdání a sta- řičký náš mistr byl by zvěděl už dávno a dávno před tím, že pense svatého Lukáše nemusí byti zrovna téměř jediným zřídlem vezdejšího blaho- bytu devadesátiletého umělce . . . Tak byto snad vypadalo jinde, u jiného národa, který všestranně zabezpečen, nemusí svou holou exi- stenci udržovati neřku přebytky, ale přímo obět svého kulturního blahobytu. Ke kultur- nímu blahobytu náleží zajisté možnost, uetjti náležitě zásluhy vynikajících mužů národa. Leč můžeme devadesátiletému Javůrkovi ukázat pře to vše, že to není právě neštěstím pro zaslouži- lého, vynikajícího muže, dočká-li se třeba i v českém národě devadesáti let. To lze osvědčit činem lásky a úety proti ustálenému názoru o poměru českého národa k jeho znamjenitým synům ještě za života našeho oslavence jemuž z duše přejeme, abychom jej za dese let stejně vřele mohli na tomto místě zase po zdravitil

Javůrek Lukáš

22 article

— Klatovská afféra studeniská v zemské školní radě. Dne 15. července t. r. uveřejněna byla v plzeňském i pražském »Tagblattu« sen sační zpráva o »velezrádně vzpouře«, která prý se udála při závěrečných bohoslužbách v gymna- sijním chrámu v Klatovech. Studenti za tou příčinou prý dohodnuti, odepřeli zpívati císat skou hymnu, zpěvníky z rukou si trhali, třaska viny a pobuřující plakáty rozhazovali. Jen ráz nému zakročení okresního hejtmana a professo ského sboru c. k. realního a vyššího gymna sia v Klatovech prý se podařilo zabrániti hrozi- vým výtržnostem. A zpráva tato jako bleskem šířena byla německými časopisy v Čechách i z hranicemi, zejmena když končila připomenutím že 140 žákům zadržena byla vysvědčení. Soudilo se nie jinak, než že v Klatovech objeveno bylo tajné revoluční hnutí, jehož strůjei jsou žáe tamější střední školy. Mistopředseda zemské školn rady pan Frant. Zabuseh přerušil hned dovole- nou, přijel do Prahy a nařídil nejpřísnější vy šetřování, jež svěřeno bylo zemskému školnímu inspektoru panu dru. Ed. Kastnerovi, který pře- rušiv svou funkci jako komisař při maturitníe zkouškech, ihned vypravil se do Klatov. Také okresní hejtmanství, starosta města posl. dr. Mašel i professorský sbor účastni byli všemožného vy hledávání, aby po pravdě a právu přišlo na jevo. v čem spočíval hrozný zločin, jehož dle něme- ckých žurnálů čeští gymnasisté se byli dopustili.

František Kastner doktor Majít Klatovy Čechy Praha Tagblatt

23 article

A výsledek? Včera obírala se klatovskou sen sační záležitostí schůze českého odboru c. k. zemské školní rady, v níž o výsledku zavede- ného vyšetřování obšírně a důkladně referova zemský školní inspektor pan dr. Kastner. p zevrubném zjištění všech okolností referentem- sborem professorským i okr, hejtmanstvím do- spělo se k jednomyslnému přesvědčení, že o ně- jaké antidynastické demonstraci, o afféře veli- kého dosahu ani řeči býti nemůže Pravda jest, že někteří studenti nižších tříd hoši 12- a 13letí při sborovém zpěvu na kůru nechovali se, jak přiměřeno, že při závěrečných bohoslužbách chlapeckým způsobem, slabým zpěvem a pošťoucháváním osvědčovali nelibos vůči učiteli zpěvu, muži 70letému, který ned- vede udržeti disciplinu a také z jiných důvodů nepožívá obliby studentstva. Nesprávné a ne- pravdivé jest tvrzení, že studenti usneslis v tajné schůzi, že uspořádají nějakou demon- straci a tendenčně nastrojeno jést tvrzení, že rozhazovali nebezpečné třaskaviny, leda by někdo mohl shledati nebezpečí v tom, že některý pri- mánek na chodbě gymnasia utrousil z dérave kapsy několik kapslíků, jež vůbec nejsou nemohou býti nebozpečny. Tedy všechno, eo v německých novinách na zostuzení českýeh

doktor Kastner Ted

24 article

Klatov, studenstva i professorského sboru roz hlásilo se o revoltě, komplotech, třaskavinách demonstracích jest ve všem všudy vymyšleno Jen tolik se zjistilo, že strůjcem sensačních zpráv a tedy původcem všeho zbytečného roz rušení jest učitel náboženské školy židovské v Klatovech jménem Berka, který doslechnu že studentům byla zadržena vysvědčení, čerpa informace na ulici od lidí nezasvěcenýeh a hned za tepla telefonoval takto sehnané ne pravdy »Tagblattům« do Plzně i do Prahy.A tyto počestné časopisy ještě si je křiklavé »upra- vily« a nyní, když vyšla pravda na jevo, jsou tak počestné, že zdráhají se uveřejniti opravu. Berkou jim zaslanou. Náboženská obec židov- ská v Klatovech pohnala Berku k zodpovědnost a hodlá prý zakročiti proti němu s plnou přís nosti a bezohlednosti. C. k. zemská školní rada vyslechnuvši referát o událostech klatovských. přijala jej s uspokojením na vědomí a schválila návrhy sboru professorského, aby totiž sed žáků e. k. real. gymnasia v Klatovech pro ne- příslušné chování při zpěvu — nikoliv tedy pro neloyální nebo antidynastické demonstrace — potrestáno bylo karcerem od 4 do 16 hodin.

Berek Berka Klatovy Praha

25 article

Aby hned počátkem školního roku vyučováno bylo řádným způsobem zpěvu, učiněno bude v čas příslušné opatření. Tak skončila klatov- ská aféra hanbou a ostudou svých původců. — Svůj souhlas s prohlášením českých professorů, uveřejněným dne 18. t. m. proti klerikálnímu dívěímu gymnasiu na Král. Vino hradech, projevili dodatečně pp. : dr. Arne Novák, professor na reálce v Karlíně. D Josef Sedláček, prof. na gymnasiu v Tre- biči. Jindřich Filippi, c. k. prof. gymnasia v Chrudimi. Jaroslav Červenka, c.k gymnas. professor v Praze v Truhlářské ulici Lad. Ernýgr, prof. na Kladně. Josef. Svě dinek, c. k. professor stát. vyššího gymnasi v Čáslavi. — Jmenování berního úřadnictva ze dn 23. července 1905 jest první charakteristickou známkou nové vlády bar. Gautsche, jakož i nový důkaz klamných slibů o brzké úpravě bídných postupových poměrů berního úřadnictva, ze- jmena berních praktikantů v král. českém Vzdor odůvodněným interpellacím všech poslane na říšské radě, i na sněmu král. českéhoo rychlou úpravu postupu berního úřadnictva Čechách povolilo finanční ministerstvo ve sroz- umění se zemským finančním ředitelstvímv Praze pro 630 praktikantů, na vypsaný konkurs v r. 1905, pouze 9 míst adjunktských a z těch byla 3 místa dána certifikatistům; pouze6 praktikantů bylo jmenováno adjunkty. Přes 350 praktikantů, kteří byli v r. 1899 k berním úřa- dům přijati, slouží již sedmý rok a nemohous dočkati míst úřadnických, avšak zastávají je jako úplně bezplatné neb málo placené síly.

Král doktor Novák Sedláček profesor Filippi Červenka Josef Sv Gautsch Karlín Tre Chrudim Praha truhlářský ulice Kladno Čáslav Čechy lada

26 article

Jsou to poměry smutné, které jenom úřadnictv českému na posměch ostatních zemí od Vídně jsou údělem. Upozorňujeme všechny poslance na toto jednání finančního ministra Kosla, který přece slibil rychlé upravení postupu berních praktikantů, a sice ještě během r. 1905. V král. českém — jež tolik millionů korun odvádí eráru, má se úřadnictvo české nejhůře. Český lid, který na daních takové sumy platí, nedočká s na svých synech, kteří vstoupili do státnív služby, aby po dlouhých letech praxe posťoupili na místa úřadnická se slušnějším platem. Stesků na bídné postupové poměry jest ze všech odvětví státního úřadnictva dosti a proto nejvyšší čas, aby veškeré české úřadnictvo se spojilo a spo- lečně domáhalo se svých požadavků. — Ze Žatce, 25. července. (Doklad něme- cké nadkultury.) Dnes v noci vytlouklo několik německých zuřivců okna v domě české chme- lařské firmy »Bratři Holých«. Pachatelé jsou prý neznámi. Na tento útok připravovaly zdejšl německé listy své žoldněře dlouhým štvaním.

Koslo Vídeň Žatec

27 article

Je to odveta za uvědomělé vystupování majitel üirmy ve věcech národnostních. — Osební. Pan MUDr. Jar. Lenz, přimá nem. Alžbětinek a policejní lékař, vrátiv se z ces ordinuje opět od 2—3 hod. odpoledne na Újezdě III. č. 595. — Úmrtí. Dne 23. t. m. zesnul po krátkém ochu- ravění ochrnutím srdce v Gollingu u Solnohradu ředitel strojírny firmy F. Ringhoďfer, pan inžený Ferdinand Schelb ve věku 66 let. Pohřeb z- snulého koná se ve čtvrtek, dne 27. t. m. odpoled z basiliky sv. Václava na Smíchově. — V Libičiu Čes. Dubu zemřel dne 25. t. m. statkář pan Jan Brož, starosta okresní hospodářské záložny v Čes- Dubě, k jejímuž rozkvětu od založení její s úspěchem pracoval Žesnulý byl též delegátem rady zemědělsk a činným členem všech národních spolků v Českém Dubě. Pohřeb konati se bude ve čtvriek 27. t. m. o 10. hod. dopol. na hřbitov letařovický — Z české vyzoké školy technické. Dr. Frant Bubák, řádný professor botaniky a chorob rostlin- ných na král. české hospodářské akademii v Táboře vzdal se docentury pro choroby rostlinné na svrchu jmenované vysoké škole.

MUDr Lenz F Ringhoďfer Schelb svatý . Václav Dub Brož doktor František bubák Újezd Smíchov Libičio Čes Čes Tábor

28 article

— Z obcí předměstských. Městské zastupitelstv ve Vysočanech má schůzi ve čtvrtek dne 27 t. m. o 4. hod. odpol. ve II. třídě měšťanské školy chlapecké. — Proti zřízení české universily na Moravi Z Olomouce, 25. července. (»Zvl. tel. Nár. Le Obecní rada olomoucká usnesla se na dnešní schůz opětně na protestu proti zřízení české university v Brně. Olomouci nebo v jiném městě německém n Moravě a přijala v tom smyslu resoluci. — Dary. Jubilejní dar Ústřední Matici školské zaslala rada král. města Pelhřimova prostřednictvím muž. odboru Ú. M. Š. v obnosu 200 korun. — Místo věnce na rakev zesnulého inženýra p. Ant. Váchy. adjunkta zemské regul. komisse, darovali jeho kol- legové z úřadu 20 K 40 h. ve prospěch Ústřední Matice školské. — Na vzdělání českých dílek Ústřední Matie školské dne 22. a 24. července 1905 přispěli : Z pokl. č. 988 21.—, z pokl. č. 43 6.20, z pokl. č. 965 24.50 z pokl. č. 131 9.40, z pokl. 676 30.—, při svatbě p Horiny s Mařenkou Mrázkovou v Libošovicích 27.70 obecní zastupitelstvo v Lužanech 6.—, hospod. čten beseda tamže 10.—, sbor hasičů tamže 5.—, sbírk při svatbě p. Červeného tamže 6.68, sbírka všeobecn 12.32, při svatbě slč. M. Drobkové z Č. Hrádku sp. Řendovským ze Zásmuk 4.—, sbírka v hostinci pane Laudy ve Všetatech-Přívorech 8.—, okresní výbo v Lomnici n. L. jub. dar 20.—, sbírka dělnictv dílen sev.-záp. dráhy v Nymburce z výletu do Nové Paky jako jub. dar 26.—, odbor Ú. M. S. v Českém Brodě 50.—, odbor ve Zlíně 50.—, odbor v Domazli- cích 13.10, odbor v Poříčanech 210.—, odbor ve Vys.

Ú M Š Vácha Mrázkův Červený M Drobek Řendovský Lauda Olomouc německý můj Morava Pelhřimov Libošovice Č . Hrádek Zásmuky Všetaty Lomnice Nymburk Nová Paka Český Brod Zlín Domaznout Poříčany český univerzita v Brno Přívory 8

29 article

Veselí 39.70, odbor v Březolupech 20.—, muž. odbon v Kostelci n. O. 32.—, odbor v Rokycanech 1132.36. odbor v Hostomicích 213.60, odbor v Rychnově na Kn. 100.—, Dom. Židek, strojník ve Frýdku 5.— Pavel Osina, horník ve Skalici 13.—, Jan Pešat v Frýdku 20.—, V. Kolman, učitel v Chotusicích 5.— obec. Velisy 2.—, stolní společnost »u Kozákue v Chocenicích 15.—, sbírka sv. V. studujících král. čes. zem. střední školy v Chrudimi za rok 190 259 65, odbor Ú M. Š. v Uhlířských Janovicíe 300.—, odbor v Kamenici n. L. 62.—, odbor v Písku 200.—, odbor v Strakonicích 400.—, odbor v Blán- sku 10.—, odbor v Kostelci u Prostějova 66.04, dobrý vodič elektřiny z Loděnice u Berouna 2.60, dr Fr. Dostál, obchodní lékař v Dol. Újezdě u Litomyšle zasílá p. Kárským z Poříče složenou pokutu 24.— 4.— výhru z kuželek, V. T. A. 20.—, za sextu v Litomyšli 37.30, A. Procházková, vdova po učiteli v Drhovli 8.—, »Jihočeské Rozhledy« v Týně n. Vit 1.—, rozprodejem fotegrafií zhotovených panem Kučkou, strojvedoucím ve Velkém Meziříci 10.— — Výplata peněz vkladatelům sv.-václavské nš- ložny. Konečně poněkud světlý okamžik nastano vkla- datelům neblahého peněžního ústavu v Řetězové ulic na Starém městě pražském. Po tříletém skoro čekání dostanou jistou čásť ze svých vkladů. Kuratorium pr sanování sv.václavské záložny v Praze oznamuje že s výplatou pohledávek, přihlášených ve smyslu vyhlášky ze měsíce května letošňího roku, započn prostřednictvím záložny „Důvěry“ v čís. 1012—I.,

Veselý Židek Pavel Pešat V Kolman Dostál Kárský A Procházková Kučka Březolupy Kostelec můj Rokycany Hostomice Rychnov na Kněžná Dom Frýdek Skalica Chotusice Chrudim Písek Strakonice Blán Kostelec u Prostějov Loděnice Beroun Francie Dolo Újezd Litomyšl Praha u Kozákue Ú M . Š Janovicí 300

30 article

Laženského paláci, dnem 27. července. Vkladní knížky sv.-václavské záložny musí býti pro kuratorium zá- ložně „Důvěře“ odevzdány. Ti věřitelé, kteří své po hledávky soudně vymáhali, musí předložiti také po stupní listinu a příslušné spisy. Kuratorium dále s luje, že přijímá i další přihlášky pohledávek vkla- datelů sv. václavské záložny, pokud v nejbližšíci dnech budou učiněny — Jaké nebezpečí hrozi samosprávě. O tomto thematu promluvil pan JUDr. Boh. Klika, tajemní okresního výboru v Hočovicích, pozoruhodnou řeč na sjezdu samosprávných úřadníků z bývalého kraje jičínského, dne 23. t. m. v Jilemnici konaném. Po- ukázal k důsledkům, jaké by vyplynuly pro přípud kdyby uskutečněna byla tak zvaná Körbrova reforma vnitřní správy v Čislajtanii a líčil je barvami mar kantními, slovy tak přesvědčivými, že posluchačstvo z kruhů úřadnictva a representantů samosprávných jasně chápalo nebezpečí, jež občanské samosprávéje připravováno. »Před dvaceti ještě léty by se vláda vídeňská nebyla odvážila na naší samosprávu sahati, byl by tehdy všechen národ se proti tomu ozval co nejrozhodněji, ale dnes široké kruhy veřejnosti naší nemají zájmu pro samosprávu tuto — institucit přo národní bytí naše nejdůležitější — dnes jest všechno možno.« — Tak trpce stěžoval si řečník na naše poměry! Předseda schůze pan tajemník Lišk z Jičína poděkovav řečníkovi, vybízel samosprávné korporace, aby po příkladu Národní rady české pro- testovaly proti zamýšleným opravám naší vnitřní správy, což mu přítomným starostou města Jilemnic panem Fr. Jeriem bylo přislíbeno. Činnost našeh samosprávného úřadnictva jest chvály hodna a z sluhuje, aby příslušné kruhy věnovaly jí svou po- zornost a aby nejen zemská, ale i krajské organisac

svatý JUDr Boh Körbrův Lišk František Jerie Jilemnice Jičín Laženský palác