1
masthead
25. července 1905. Císlo 202.
4
article
Rtalií, mezi Belgií a Ruskem, stojíme tu mezi zeměmi,
v nichž se vedou rovněž revoluční boje za politickou
Bemokracii. Revoluce letí kolem nás a přes nás. Dva-
cátě století mluví a pozdravuje a líbá emancipaci pro-
lelariátu. Dvacátě století požehnává tento společný
náš boj a otvírá brány osvobození lidstva. Dokažme.
že i my zde v našich Čechách dovedeme vznítita
rozpoutat boj takový, aby celý mezinárodní svět, cel
Evropa mohla býti na nás hrda, tak jako je hrda na
soudruhy italské, belgické a švédské, jako je hrda na
ruské revolucionáře! (Bouřlivý potlesk.) Končím
jedno ještě říkám, jedno ještě volám z oken této bu-
dovy: Volejme po celých Čechách, volejme ke Krko
nošům a na Šumavu, volejme k hranicím Moravy, vo-
lejm k horám Krušným, volejme k millionům vydě-
těných) volejme všechny k jednomu úkolu, volejme
je do zbraně, volejme je ku práci. (Bouřlivý pollesk.)
My se rozcházíme ve vědomí, že pracovali jsme ve
znamení toho, co nás spojuje a slučuje a rozcházejíce
se voláme: Hlavy vzhůru! At žije všeobecné, rovné
přímé a tajné právo hlasovací!
Sálem burácí bouře spontanního, neutuclia jícího
pollesku.
noš
Belgie
Rusko
Čechy
Evropa
Šumava
Morava
Ata
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslně měl včera za předsednictví pana prof.
dra. Blažka schůzi, do které se dostavil také
pan posl. vrehní rada Hrubý. Jednáno bylo
českém paedagogiu ve Slezsku. Výkonný výbor
národní strany svobodomyslné vzal na vědomi
zprávu posl. Hrubého o nynějším stavu věci
jakož i svorné usnesení českých a polských
poslanců v příčině paedagogia v Opavě a usnesl
se na dalších krocích ve smyslu tohoto usnesení
— Leží Tanvald ještě v království če-
ském? táže se v bolestném úžasu přítel našeho
listu po svých prázdninových zkušenostech v Tan-
valdě učiněných i pokračuje v dopise nám za-
slaněm takto: »Na tanvaldském nádraží jsou
všecky nápisy pouze německé a když jsme —
musíce tu přes hodinu čekati — přišli do ná-
dražní restaurace a tázali se starého sklepník
zdvořile, co lze dostati jíst, odvětil zcela ne-
libě: Ich frštéh nichtl a šel po svém
Honem vyšli jsme z nádraží v pravo, kde
zeela blízko ukázána nám česká restau-
race i hotel, dobře jsme se tam najedli —
ale o to se nejedná. Nám totiž nejdou z hlavy
otázky: Je-li Tanvald v království českém
Je-li tam nádražní resfaurace jenom pro lidi.
kteři mluví německy ? Je-li na tom nádraží pan
přednosta, který to všecko vidí, a platí-li vůbec
také v Tanvaldě známé zákony a nařízení
Víme najisto, že v okolí Tanvaldu je Čechů
množství, že na zdejším nádraží vstupuje a vy-
stupuje Čechů mnoho. Tenkráte, když jsme
my jeli, byla Čechů většina. A proč se ještě
pláme: Nám se totiž zdá, že naše české volání
po rovnoprávnosti má za následek, že nám něm-
činu v českém kraji strkají, kam to jen jde,
jakoby řikali: Tak, tady máte rovnoprávnost
— ale kraj s německou většinou že
má pro Čechy jenom: Ich fršté
nichtle
profesor
doktor
Blažek
Hrubá
Hrubý
Čecho
Slezsko
Opava
Tanvald
Tana
Čechy
národní strana svoboda
národní strana svobodomyslný
6
article
— C. k. státní dráhy vydávají pro své
dělnictvo a vůbec zřizence i jich členy rodiny.
od nich vydržované a ve společné domácnosti
žijící, volné listky na svých tratích. K žádostem
takovým vydávají se tištěné formuláře výhradně
německé, jimž není český dělník povinen
rozuměti a také v největší části na tratích v Če-
chách jim nerozumí. Přes to je nucen vyplňo-
vati je po německu, a není-li takový jeho vý-
robek na slabiku jazykově správným, vrací se
mu koncept »Retour, zur ordentlichen Aus-
füllung«. Zpět k řádnému vyplnění. — Máme
před sebou takový vrácený formulář, témě
úplně bez chyby i pravopisně bezvadný až na
to, že žadatel, ucházeje se o volný lístek pro
svou manželku, místo pro poznámku vyplnil
naivními slovy: »Ich lebe mit dem Weib zu-
sammen.« Německý byrokrat, ačkoli smysl takto
vyplněné rubriky úplně hoví požadavku, při-
činil k tomu otazník s vykřičníkem a poznámku
»Die Gattin lebt mit mir im gemeinsamen
Haushalte und wírd von mir erhallen.« (»Man
želka žije se mnou ve společné domácnosti
jest mnou vydržována.«) Tím dosvědčila pří-
slušná instance, že sice velmi dobře rozumí
ale že jest dosti malichernou, aby dělného če-
ského člověka potýrala. Nehledě ani k zákon-
nému rovnému právu své mateřštiny, má český
železniční dělník — k tomu všemu na dráze
Františka Josefa — nárok na všechny výhody.
jichž požívá jeho soudruh německého jazyka.
jemuž dodává se formulář v jazyce mu srozu
mitelném, mateřském. Od prostého českého že-
lezničního dělníka očekává se lepší kvalifikace
jazyková, než jakou vykázati může úřadník jej
šikanujíci, žádáť se na něm znalost druhého
zemského jazyka, úřadníku stačí znáti jedinýl
Záležitost je zajisté vhodna, aby byla přivedena
na přetřes v železniční radě a malichernému
germanisačnímu justamentu učiněna byla přítrž
Haushalte
František Josef
Aus
7
article
Ukládati i dělníkům na trati kopajícím vnitřn
německou řeč úřadní, jest vrchol všeho
— Z 52 celních praktikantů v obvodu
c. k. zemského finančního ředitelství v Prare
jest podle úřadnického statusu právě vydaného —
9 Čechů vedle 41 Němeů. Že to není
náhodou, nýbrž přičiněním nynějšího celního
referenta vrchního finančního rady Lauermanna,
jest zjevno každému, kdo zná německo-nacionální
zaujatost, protičeskou nenávist a jedním slovem
čechožroutství tohoto pána. Až do jeho nastou-
pení býval poměr národnostní ve stavu prakti-
kantů ve stejné síle zachováván, jak vidno
z ostatních dietních tříd. Jest důležito zvěděti,
zdali tato germanisační činnost pana vrchního
finančního rady jest podnikem na jeho vlastní
pěsť, anebo dokonce systémem, směřujícím
k úplnému poněmčení celního úřadnictva, schva-
lovaným od vicepresidenta Tersche. Nebezpečí
takového nadržování německým kverulantům jest
zjevno a je také nutno, aby se mu čelil
celou vahou české delegace a zjednán byl
pořádek.
— Poprask s nezdařeným kvarleltem o
gymnasialním »Tedenm« v Klatovech není ještě
vyřizen! Vyšetřování — k němuž vyslán byl
tempo zemský školní inspektor p. Kastner,
jenž nucen byl přerušiti předsednietvi při matu-
ritních zkouškách a odjeti ihned do Klatov —
smrštilo se sice na čtyři studující, nad nimiž
snad ještě vznáší se papírový Damoklův meč
»Pilsner Tagblattu«, ukutý německo-židovským
učitelem v Klatovech Berkou. Tyto zbývajíeí
studenty vyšetřují prý na sílu hlasivek, schop-
nost zpívati z not a t. p. Velice správnou apo-
strofou obrátil se klatovský list na intelektualní (l?)
původce velezrádné aféry mezi mladšími silami
sboru professorského, v jichž hlavě vznikla
inkvisiční myšlenka vyšetřování, proč sam
Čecho
Tersch
Kastner
Damoklův
Berka
Klatovy
Lauermann
Něme
Pilsner Tagblatt
8
article
svými vyspělými, zvučnými hlasy nezachránili
slabě zpívanou rakouskou hymnu při student-
ském Tedeum. Ukvapený a překvapující čin
hyperloyality těchto nerozvážných pánů, kteří
uvrhli na ústav, na němž působí, zbytečně stin
tak říkajíe »rakouského vlastenectví«, nebude
mit patrně pro jinochy, vyšetřováním a zadrže-
ním vysvědčení postižené, lépe řečeno pro jich
ustarané rodiče — žádných dalších následk
i vyšetřování skončí nepochybně ve prospěch
— zdravého rozumu negativně. Kdyby měli
skutečně tito čtyři studenti pro nedostatek hu-
debního sluchu anebo pro falešný zpěv jinak
býti trestáni než příslušnou známkou ze zpěvu,
bylo by to přece do nebe volající a celá česká
veřejnost by nucena byla odpověděti na takové
unáhlení školní justice přiměřeným způsobem.
Kdo tu jedině trestu hoden, to jest prononco-
vaný dopisovatel plzeňského štváčského listu,
německý žid Berka a jediná správná cesta
která měla v afféře nastoupena býti, jest do-
máhati se na »Pils. Tagblattu« zadostučinění
za pošpinění klatovského gymnasia všemi oprav-
nými prostředky. Věru by jen ještě scházelo,
kdyby Schreinerův plátek a jeho klatovský do-
pisovatel byli za svůj mírně řečeno špiclovský
čin odměněni požitkem škodolibosti ze zni-
čených anebo nějak porouchaných existencí če-
ských studentů.
— K objasnění z gymnasia Minervina.
Odehodem letošní třídy VIII. uprázdnila se pro
školní rok 1905—6, jímž má býti zakončen
přechod z bývalě pouze soukromé
střední školy v normální gymna-
sium dívči s právem veřejnosti.
malá místnost školní, které se hodlalo užiti
k uvolnění — aspoň pro ten rok — stísněným
sbírkám učebním, když již dle dobře roz-
váženého plánu pro dal8í rozvoj otázky
ženské v roce tom do primy nemá se přijímati.
Berek
Schreinerův
Minervina
9
article
Leč místnost ta, mohoue stěží pojmouti přea
20 malých žaček, — dosud tam bylo 14 až
18 dospělejších — pro zvláštní primu ja-
kožto základ tříd dalších nedostačí naprosto,
může posloužiti — aby se poněkud aspoň vy
hovělo přání od loňska již ke zkoušee do Il.
třídy se připravujících — leda jen za slabou
pobočku nastávající třídy II. A k tomu za na-
stalých poměrů také se již odhodlala správa
spolku Minervy, nemůže však opustiti pracně
za 15 let upravenou dráhu ke zdaru bohdá
žen českých, pokud se jí nedostane spo-
lehlivější záruky dalšího rozvoje ústavu se zřete-
lem na nutné zachovávání předpisů, na nichž
založeno jest právo veřejnosti, jež pro existenei
dívčího gymnasia je nejdůležitější.
— Rodinné zprávy. Dne 23. t. m. slaví sňatek
svůj p. Josef Těšínský, učitel v Praze, se slečnou
Emilkou Bohuslavovou z Kobylis v chrámě
Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze. — Pan J a
Žák, mlynář a majitel domu a slečna Božen
Stachov a slavili v těchto dnech svůj sňatek man-
želský.
— Osobní. Dne 1. srpna slaví v Kolfně n.L
jubileum 25leté služby pan Alois Šírek, inkasi-
sta filiálky Pražské úvěrní banky, jsa činným nepře-
tržitě ve službách zmíněného ústavu téměř od jeho
založení.
— Úmrtí. Dne 23. t. m. zemřel náhle v Lanově
při měřických pracích pro regulaci Labe ve stáří 2
let inženýr pan Antonín Vácha, staveb. adjunk
zemské komise pro regulaci řek v království českém
Zesnulý byl před rokem assistentem geodnesie n
české vysoké škole technické v Praze a nedávno by
jmenován professorem sochařské a kamennické školy
v Hořicích. Neůprosná smrt přetrhla nit života vý-
tečnému inženýru a milému kollegovi. Ušlechtilá
milá povaha zemřelého zajišťuje mu trvalou vzpo
mínku všech jeho přátel.
Těšínský
Bohuslavová
Božena Stachov
Šírek
Vácha
Praha
Kobylisy
Hořice
spolek Minerva
Kolfn můj
úvěrní banka
český vysoký škola technický v Praga
svatý trojice
10
article
— Dary. Spolku »Svatobor« věnoval pan dr
Vratislav Černý na blahou paměť Vojtěcha Náprstk
20 korun.
— Veřejná schůze poštovních pomocných úřad-
níků z kraje mladoboleslavského konala se včera v
Ml. Boleslavi. O poměrech této kategorie úřadniciva
poštovního, která vzdor tomu, že stejné služby koná
jako poštovní úřadníci slátní, přece tak bídně je pla-
cena, že většina jich v opravdové bídě se nalézá, re-
feroval p. A. Nekola z Prahy. Vylíčil všecky kroky
a akce, které spolek pošt. pomocných úřadníků v král
českém za účelem zlepšení poměrů těchto podnikl
Leč všecky potkaly se dosud s nezdarem, narazily
na odmítavé stanovisko ministerstva obchodu a fi
nancí. Ke konci schůze usneseno zaslati ministerstv
obchodu telegram, v němž protestuje se proti zamý
šlenému zařadění manipulantek ve status pomocných
pošt. úřadníků, čímž mizerný jich postup nynější ještě
zdlouhavějším by se stal a žádáno naopak konečné
brzké zlepšení a úprava nynějších neudržitelných
poměrů.
— 31leté jubileum práce slavil dne 23. t. m.
dělník František Zounek ze Smíchova, zaměstnaný
u firmy S. Bloch, velkoobchod s uhlím v Praze
Obchodní a živnostenská komora vyznamenala jubi-
lára svou bronzovou medailli, která odevzdána mu
byla s darem chefa firmy pana Josefa Blocha. Jmé-
nem úřadnictva ústřední kanceláře pražské blahopřá
veteránu práce pan Kraus, jménem zřízenců a děl
níků smíchovského a nuselského skladu pan Lurje
— Rozumy všeněmeckého poslance. Ze Stříbra
se nám sděluje: Včera konála se v městě Boru vše
německá, hojně navštivena schůze, ve které vládní
komisař několikráte přerušil řečníka poslance dra
doktor
Černá
Náprstk
A Nekola
Zounek
S Bloch
Bloch
Kraus
Lurje
Rozum
Boleslav
Praha
Smíchov
Stříbro
Bor
spolek » Svatobor
11
article
Schalka v jeho vývodech o Uhrách a o poměrr
rakouského občanstva k vojenským požadavkům ma-
ďarským. Poslanec Schalk dovozoval, že prý boj Ra-
kouska nečelí jen proti samostatné armádě uherské
nýbrž že třeba osvoboditi Rakousko od placení na
uherskou armádu, na kterou Rakousko ročně přispívá
155 mili. K. Řečník obracel se proti vojenské správě
a ukazoval na domnělé poslovanšťování(!) rakouské
části armády. Zejmena poukazoval na přípis praž-
ského místodržitelství ke sborovým velitelstvím v Če
chách, ve kterém se vojenské úřady vyzývají, by dbal
toho, by důstojníci s mužstvem jednali v české řeči
jelikož prý poslanec Klofáč prostřednictvím svých
vojenských důvěrníků kontroluje užívání české řeč-
také se strany německých důstojníků. Němeům ne
přátelský duch (l) jeví prý se také v té okolnosti, ž
němečtí důstojníci nejsou povyšování (I), neovládají l
češtinu. Tyto poměry musí prý vésti k úplné pohromě
spořádané kázně vojenské. Správa armády zdá se prý
jako by byla zapoměla na rok 1866. V podobnén
smyslu přijata byla na konec schůze resoluce, ve které
také německé straně a grární vyslovuje se nelibos
a svrchovaná nedůvěra.
Schalk
Zejmen
Klofáč
Uhry
Rakousko
12
article
— Na vzdělání českých dítek Ústřední Malie
školské dne 20. a 21. července 1905 přispěli: Staro
stenský úřad v Bechyni K 4.—, od večerních host
v hostinci p. Šátavy v Čimelicích K 1.—, V. J. Joná
za společnost v „Kufru“ v Hranicích na diplom
200.—, odhor Ú. M. Š. v Hruběicích K 32.—, odbo
v Borové u Přibyslavi K 25.—, odbor ve Věrovanec
K 15.—, odbor v Příbrami K 1700.—, odbor v Chru
dimi K 880.—, odbor v Písku K 900.—, odbor v Ho-
ražďovicích K 130.—, při vycházce pěveckého kroužku
„Zvon“ v Lomu k bratrskému odboru do Břežánel
K 2.22, odbor Ú. M. Š. ve Slaném K 1850.—, odbor
ve Volyni K 320.—, odbor v Přelouči K 300.—, Ob-
čanská beseda ve Skutči K 200.—, okresní výbor
Hradci Králové K 300.—, z pokl. č. 267 v Brdě k
6.—, výtěžek jubilejní slavnosti odboru Ú. M. Š. (dam.
v Chrudími K 1201.45, Spolkový rolnický cukrov
ve Vinoři jubilejní dar K 500—, při vycházce školnícl
dílek probluzských na Chlumu K 13.07, mládenciv
Horní Kalně z výletu K 5.—, při koncertě pp. tam-
burášů z Loun ve Smolnici K 6.30, při hasičském
večírku v Hoře Kutné K 5.—, odbor v Křižanově k
108.—, dam. odbor Ú. M. Š. v Kostelci n. O. K 167.—.
odbor v Polné K 234.81, odbor v Roudnici K 800.—
odbor v Chocní K 41.60, mužský odbor v Úpici k
150.—, odbor v Lounech K 500.—, odbor v Zubří
6.—, odbor v Tršicích K 52.19, podvysocký odbor Ú
M. Š. v Malešově K 22.80, dam. odbor v Polici n. Met
K 700.—, dam, odbor v Uh. Hradišti K 250.—
— Sludijni výprava Českoslovanské obchodnické
besedy do jižních zemí: V Postojné, 22. čeraence.
Šátava
Jonat
Ú M Š
Bechyně
Čimelice
Kufra
Hranice
Hruběice K 32
Borová
Přibyslav
Příbram
Písek
Lom
Volyň
Přelouč
Ob
Skuteč
Hradec Králové
Vinoř
Louny
Kutná K
Křižanov
Kostelec můj
Polná
Roudnice
Choceň
Úpice
Zubří
Tršice
Malešov
Met
Uh . Hradiště
Chr dim K 880
slavnost odbor Ú . M . Š
Ú M . Š
13
article
V pálek, 21. t. m. vyjeli jsme ráno z Vídně přes
Baden, Semering. Štyrský Hradec do Lublaně, kde
byli jsme vřele přivítáni výborem slovinského ob-
chodnického spolku »Merkur« a p. C. Mísem, pro-
fessorem lublaňské umělecko-průmyslové školy. Pan
professor, jenž jest naším krajanem, byl nám po
celou dobu pobytu v Lublaní neunavným ochotným
průvodcem a vše nám opatřil a připravil. Za jeho
vedení informovali jsme se ještě týž den o Lublani
po stránce obchodní, průmyslové, školské atd., nače
odebrali jsme se do Národního domu k přátelskému
večeru, připravenému spolkem »Merkur« a p. prol
Misem. Výpravu uvital velmi srdečně president
obchodní komory pan Jos. Lenarčiž a neměně
srdečnou zdravici českému národu pronesl lublaňský
průmyslník pan D. Hribar. Za výpravu odpověděli
pan red. Šimůnek a tajemník Českoslovanské obchod-
nické besedy pan Koch. Večer ten byl v pravdě
krásný. Všechna lublaňská intciligence se k němu
dostavila, takže prostorná zahrada Národního domu
byla naplněna do posledního místa. Koncert městské
kapely obsahoval vesměs české národní skladby
Mohutný pěvecký odbor »Merkuru« zapěl krásné
slovanské sbory. Ráno prohlédli jsme Jublaňský
Grad, od posledního zemětřesení uvnitř pobořený.
zemské museum, největší zdejší, přímo ideálně za-
řízený velkoobchod firmy Felixe Úrbance, radnici, kde
uvítal nás česky starosta dr. Hribar a závody pana
Drag. Hribara. — Dne 19. t. m. přešlo obchodní
gremium v Lublani v ruce Slovinců; dosud mělije
Mís
profesor
Jos
D Hribar
Šimůnek
Koch
Felix Úrbance
doktor
Hribar
Drag
Vídeň
Baden
Štyrský Hradec
Lublaň
uměleckýprůmyslový škola
národní dom
14
article
Němci. — Lublaň jest vskutku krásná, pobyt nás
zde byl nad obyčej milý. Děkujeme zaň spolku
»Merkuru«, p. prof. Mísovi, České obci lublaňské, p. Bal-
carovi, prokur. fil. Živnostenské banky, jenž rovněž by
obětavým naším průvodcem, pp. Hribarovi, Urban-
covi a všem milým bratřím Slovincům. Dne 22. t. m.
odjeli jsme 1. hod. odpol. do Postojné, kam jsme
přibyli o 3. hod. Prohlédli jsme světoznámé postojen-
ské jeskyně, jichž úchvatnou krásu nelze vůbec po-
psati! Dlouhé jsou 13 kilometrů. Ráno odjíždíme do
Miramare a Terstu
— Umělecké výrobky vesnického kováře. N
letošní hospodářské výstavě v Král. Oboře ve zvláštní
kovářské výstavě budily pozornost návštěvníků
kované a jemně propilované předměty ozdobné, zho-
tovené kovářským mistrem panem Václavem Jeřáh-
kem v Nížebohách u Roudnice. Byly to dvě
figurky kováře u kovadliny (s kalamářem a držátkem
útržkového kalendáře) a čáp se žábami (těžítko na
dopisy). Tyto předměty, zhotovené vesnickým ková-
řem z tak nepoddajného materiálu, budily svým jem-
ným propracováním všeobecný obdiv a zalibily s
panu ministru orby hr. Buquoyovi, zavítavšímu
na výstavu, tou měrou, že si jeden z nich a sice
čápa, pro sebe vyžádal. Obě figurky kovářů získalo
společenstvo pražských kovářů (jednu
věnoval pan Jeřábak pro zřizované právě museum
kovářské). Ministr hr. Buquoy zaslal nyní panu Je
řábkovi s velice lichotivým přípisem svoji podobiznu
s podpisem na památku.
Němec
profesor
Mís
p . Balacar
Hribar
Urban
Král
Jeřáh
Buquoy
Jeřábak
Lublaň
Postojný
Miramar
Terst
Nížebohy
Roudnice
živnostenský banka
15
article
— Změny držebnosti. Strojník Národního diva
dla p. František Růžek koupil od statkářky pí. Te-
rezie Chobodydesové dům čp. 846—VII. v Heřmanově
ul. v Holešovicích—Bubnech za 65.000 K. Hostinský
»U zeleného křížku« na Malé straně p. Václav Hře-
bík koupil s chotí svou Marií od paní Anny Gauner-
nákové dům čp. 185 s hostincem »Na růžku« na ná-
roží Havlíčkovy třídy a Soběslavovy ulice v Nuslích
za 70.000 K. Pan Bhumil Pitra koupil dům čp.
53)—VIII. v Karlově třídě v Libní za 100.000k
Inženýr pan Jaroslav Vohanka koupil stavební poze
mek č. kat. 5995 v Libni za 8000 K. Paní Marie
Suchá koupila od stavilele p. Ant. Lupíška stavební
pozemek č. kat. 4509 v Žižkově za 7100 K
— Nedělní bouře u přívaly rádily v Čechách p
celý den. Dopoledne na západu a odpoledne na severu
Čech. Ze všech končin, kde boure se snesla, ozna-
mují se truchlivé zprávy. Zejmena ovocné stromoví.
tak vydatnou sklízeň slibující, bylo těžkou pohromou
stíženo. Hrom burácel včera po celý den a obloha
byla ozařována blesky. V Hostomicích pod Brdy
včera odpoledne sjel blesk a usmrtil 13letou divku,
která se vracela z lesa, kde sbírala brouky. Den před
tím sjel blesk u téže obce do obilního „panáka“ na
poli a zapálil jej
— K volbě za pátou kurii na Znojemsku. Z Brna,
24. července. (Tlgrm. „N. L.) Německo- nacionálni
spolek pro Rakousko svolal důvěrníky do Mikulova
aby se uradil o všeněmecké kandidatuře pro pátou
kuri znojemskou. Za kandidáta byl uznán a pro
hlášen Benedikt Beigl, rolník a starosla v Dol. Visto-
nicích. Není pochyby, že všeněmeckému kandidátu
ustoupí všecky německé strany
Růžek
Václav
Bhumil
Pitr
Vohanka
Suchá
Hrom
Brda
Mikulův
Beigl
Heřmanův ulice
Holešovice
Bubno
Havlíčkův
Soběslavův ulice
Nusle
Karlov třída
Libeň
Žižkov
Čechy
západ
Hostomice
Znojemsko
Brno
Rakousko
Dolo
Chobodydesová dům
Anna gauner
16
article
— Ve Vitavě nalezl uklidnění. Slévač František
Hnilička, 23 roky starý a u svých rodičů v Radli-
cích č. 30 bydlící, nešťastně miloval. Láska ho trá
pila tak, že nikde nenalezal uklidnění. Jen sebevražda
mohla jej upokojit. Sirky působí příliš zvolna, na re-
volver neměl peněz a provaz nezdál se mu dos
hrdinným prostředkem. Šel tedy na smíchovské po-
břeží, najal si tam loďku a od 7 hodin ráno do
hodin dopoledne vesloval na Vltavě naproti Vyše-
hradu. A když na věžních hodinách tloukla hodina
deválá, odložil nešťastný milovník vesla, vzpřímil se
v loďce a skočil do Vltavy. Opušlěná lodice unášena
byla po hladině řeky. Lidé na pobřeží způsobili po
plach, plavci hledali utonulého, ale marně. Tak ve
Vltavě dokončil Hnilička svůj milostný románek.
— Vzrušující výjev na železníci. Učastník jízdy
osobním vlakem z kolína do Prahy nám sděluje
Jakmile osobní vlak v pondělí po 8 h. dopoledn
opustil stanici Kolínskou, nastal v zadním vagonu
velký poplach, pasažeři tahali za lano k píšťale loko-
motivy a za chvíli vlak zastavil. Všichni pasažeř
vyblíželi z oken vagonů aby poznali příčinu mimo
řádné té události a spatřili, že za trati leží ditk
a opodál žena. Jak se později vyšetřilo, seděla v zadním
vagonu starého systému s pobočnými dvířkami žena
holiče z Hlinska se čtyřletým svým dílkem a jela do
Prahy. Po odjezdu z nádraží kollnského při trhnu
vakonů otevřela se dvířka a dítko vypadlo na trat
Matka jeho bez dlouhého rozmýšlení vyskočila z va
gonu ale utrpěla těžké poranění. Poněvadž také dítk
bylo vážně zraněno, byla matka s dítkem odnesen
nazpět du kolínské nemocnice.
Hnilička
Kolínská
Radnout
Vltava
Vyšhrad
Praha
Hlinsko
17
article
— Ohně na venkově. V sobotu ráno vznikl ohei
ve stodole rolníka p. Kubra v Butovicích a zničil zá-
sobu slámy, mlátičku, 2 vozy a mlýnek na čištěn
obilí. Škoda páčí se na 2300 korun. V příčině vypuk-
nulí požáru zavedeno trestní vyšetřování.
— Opětná krádež telefonického drálu. V noci n
neděli strhali neznámí pachatelé drát telefonického
vedení mezi Horoměřicemi a Generálkou v délsea
1200 metrů.
— Velký požár továrny v Brě. Z Brna se nám
sděluje: V sobolu v noci po 11. hodině vypukl ve
Zvonové ulici ve Vaňkově dílně I. brněnské stro-
jírny velký požár, jenž za krátko zachvátil dvě
jednopatrové budovy ve dvoře, montovnu, soustružnu.
způsobiv asi za tři milliony korun škody
Po tříhodinné vytrvalé práci podařilo se oheň ome-
ziti na hořící již budovy a uchrániti ostatní. Škoda
jest kryta pojištěním. Ohněm zničeny a poškozeny
byly mnohé stroje, mezi jinými právě dohotovená
parní turbina o 10.000 koňských silách, určená pro
vídeňské elektrárny, která už dnes měla býti ode-
slána. Velkým požárem tím bylo náhle připraveno na
600 dělníků ve zničených budovách zaměstnaných
chléb, ale centrální ředitelství závodu rozhodlo v
včera konané schůzi, že dělníci nebudou propuštěni
nýbrž že budou zaměstnáni a sice zatím v noci
v dílnách parní b něnské strojírny olomoucké.
— Zvlážtní příhoda při zranění bleskem. Z Brna
se nám sděluje: V sobotu odpoledne zuřila jižně
od Brna prudká bouře, při níž zasažen byl bleskem
železniční dělník Jos. Krejza, jenž se na poli u Ko-
márova skryl před deštěm pod strom. Bleskem by
z části ochromen a popálen na zádech a nohou
Při tom byl mu bleskem vypálen na
zádech lehce obraz stromu. Lidé dopravil
nebohého domů do bytu v Komárově, kam přivolán
dva lékaři, kteří mu poskytli první pomoci
Kubr
Krejza
Blesk
Butovice
Horoměřice
Brno
ko
Komárov
18
article
— Smrť podivinky. Ž Rýmařova se nám sděluje
Těchto dnů nalezena byla svobodná soukromnice
Augusta Romfeldova v Rýmařově ve svém bytě
mrtva; jak se zjistilo, nastala smrt už před pěti
dny, aniž by byl kdo co tušil. Romfeldova byla
samotářkou, která stále dlela doma a jen pro opa-
třování potravin na krátko vycházela. Jaká byla
příčina její smrti, není posud známo.
— Zemřel při tanci. V hostinci Tylečkově ve
Velkých Kunčicích ve Slezsku uspořádána byla
v těchto dnech svatební zábava s tancem, za kte-
rého jeden z tančících, jménem Špale, náhle se
v kole svalil a okamžitě skonal. Dva jiní muži, kleří
seděli u stolu, zachváceni byli mdlobou a byli te
prve přivolaným léknřem přivedeni k vědomí. O zá-
hadném tomto případu zahájeno vyšetřování.
— Z Chotětova. (Volby.) Dne 23. července ko-
nala se zde volba obecního zastupitelstva na období
1905—08. Ve třetím sboru ze 72 oprávněných voličo
zastoupeno bylo-39. Pp. Jan Proft, velkoprůmyslník
obdržel 38 hlasů; Václav Cerha, statkář, 31 a Václav
Beneš, kapelník, 25 hlasů. Ve druhém sboru z 10
oprávněných voličů zastoupeno bylo 6. Pp. Jan Stu-
decký, statkář, obdržel 5 hlasů; Hégr Václav, statkář
5 hlasů; Socha Frant, statkář, 5 hlasů. V prv ním
sboru z 10 oprávněných voličů zastoupeno bylo8
Zvoleni jsou pp.: Čečelský Ant. statkář, 7 hlasy; Hou-
štěcký Fr., statkář, 7 hlasy; Řiha Václav, statkář
6 hlasy. Volba vykonána ve vzorněm pořádku a s úpl-
ným klidem.
Augusta Romfeldův
Tylečkův
Špale
Jan Proft
Cerha
Beneš
Jan
Hégr
Václav
František
Rýmařov
Chotětov
Zvolen
Ž Rýmařov
Čečelský Ant
19
title
Zřízení údolních přehrad nade Dvoren
Král. a u Slatiny nad Úpou.
Dvoren Královský
Slatina nad Úpa
20
article
(Původní dopis.)
21
article
Po dobrých zkušenostech, které v obor
vodního inženýrství získány v sousedním Ně-
mecku a to z největší části v Porýnsku, Vest
fálsku, Sasku a Slezsku,*) má býti k pejracionál-
nějšímu upravování horských vod přikročenov
naší vlasti ke stavbám umělých údolních pře
hrad. Dle zemského zákona ze dne 13. února
1903 měly se při regulaci řek zříditi údolní pře-
pážky za účelem nadržení velké vody na Lab
nad Králové Dvorom v lese „Království“ a druhá
na Úpě u Slatiny.
Průmyslníci v údolí Úpy kolem Trutnova
již před schválerím zemského zákone
o úpravě českých řek dali si vypracovati projekty
na stavbu údolní přehrady nad Marešovem za
tím účelem, aby voda v nádržce, za přehradou
zachycená, sloužila jednak k získání síly moto-
rické, jednak prospěti měla k odstra-
něni závad v četných továrnách textlních
papárnách zvětšením množství vody, k výrobě po-
třebné a zvýšiti i výkonnost strojů vodních, v zá-
vodech všech, pod přehradou ležících. Sotva že
však na veřejnost vešle, že dle programu říčních
úprav má se též zříditi umělá nádržka nad Dvo-
rem Králové v lese „Království“ a na Úpě
u Slatiny, kteréž nádržky nalézaly by se již pod
Trutnovem blíže rozhraní národnostního, prote-
stovali továrníci na Labi Hořejším nad Králové
Dvoren a na Úpě nad Trutnovem ve schůzích
a žádostech na c. k. ministerstvo vnitra proti
zřízení těchto nádrží umělých a získali ku pro
testům nejen okresní výbory a zastupitelstva
měst v okresích nad projektovanými nádržkami
ale i osobnosti, jejichž vlivu po
ceňovati nelze.
Vesta
Porýnsko
Sasko
Slezsko
Laba
Úpa
Trutnov
Labe hořejší nad Králové Dvoren
Dvor Král
22
article
Ve schůzi zemské komise pro úpravu řek
v království českém dne 10. listopadu 1904
usneseno pak, aby zřízení vodní nádrže u Sla-
tiny nad Úpou se odložilo, jelikož prý jeden
z hlavních zájemníků, vodní druž-
stvo v České Skalici, rozhodn
proti projektu se staví. Předsedou
tohoto družstva jest J. J. prine ze Schaum-
burg-Lippe. Pátrajíce po příčinách u jedno-
tlivých členů družstva, proč toto tak příkře se
staví proti takovému důležitému podniku, pro
celé střední Čechy, zvěděli jsme, že téměř ni-
kdo zčlenů vodního družstva o tom
neví, neboť žádného usnesení v tom
směru není, nýbrž že prine ze Schaum-
burg-Lippé vyžádal si r. 1904 o valné hromadi
od shromážděných členů plnou moc, aby mohl
jménem vodního družstva jednati, což bylo
mlčky tehdá schváleno. Výsledek toho byl, že
stavba této důležité nádrže odložena byla ad ca-
lendas graecas. Projekt, vypracovaný c. k. inže-
nýry, ruši se tim libovůlí umíně-
ného jednotlivce jen z toho důvodu, že
nechce Jeho Jasnost poskytnout
k tomu potřebné pozemky, ač zapo-
míná, že vlastně celá regulace Úpy a vlastní
vední družstvo v České Skalici uvedeno bylo
v život jen proto, aby zregulovány a meliorovány
byly ze zemských a státních peněz princovy po-
zemky, rekonstruovány jemu chatrné jezy a pro-
střednictvím refundací vráceny jemu peníze.
dříve již na meliorační práce vynaložené. Jedno-
tlivcům, kteři jsou majiteli pozemků poblíž Úpy.
dobrodiním zákona vodního uloženo za to bře-
meno, jež prý trvati bude 50 let.
Lippe
tin nad Úpa
Český Skalica
Schaum
Čechy
Úpa
23
article
Leč o to by nešlo. Pracemi regulačními vy
dělal by si náš lid tisíce a proto každý z ohledu
na celkový prospěch oželí nějaký ten náklad
beztak zbytečně hned utracený. A stavbou ná
drže u Slatiny nad Úpou, jejíž náklad rozzpočter
asi přes 1 million korun, zaměstnal a zaopatři
by se opět náš drobný lid, kdyby nebylo pře
kážky se strany prince ze Schaumburg Lippe
Vymlouváť se tento pán, že by nádrž u Slatiny
zadržovala veškerý hnojivý, úrodný okal, který
v zátopě v nížinách se ukládá a zejmena pre
zavodňování luk velkou má důležitost, čímž by
prý melioraci nevzešel žádný užitek. Jsme toh
náhledu, že zeměpanští inženýři věděli již dříve
že bývá v Úpě občas kalná voda a že by tímu
způsobem celá nádrž během let zanesla se oka-
lem, kdyby v hrázi na dně zdi nebyly zřízeny
kanály, odtokové propůstky, jimiž by proudem
vody usazený kal byl opět do toku řeky strho
ván. Ostatně by prý J. J. nebyla proti zřízen
vední nádrže, kdyby se tato zřídila asi o hodinu
cesty výše proti toku vody. O té chytrosti, tam
by se již ten „pověstný“ kal neusazoval! Řek
něme raději otevřeně: tam se končí po-
zemky J. J. prince ze Schaumburg-Lippe, tak
že zadržená voda v přehradě zaplavila by o bee
Havlovice a její pozemky. A o to tu jdel
Bobužel, členové vodního družstva v České
Skalici činí těmto názorům smutnou stafáž!
Lippe
Slatina nad Úpa
Schaumburg
Úpa
Havlovice
Český Skalica
24
article
Středolabský komitět vypracoval roku 1904
pamětní spis ve příčině nezbytné nut-
nosti výše jmenovaných vodních
nádrží, jež jsou životní otázko
celých středních Čech. Vždyť vypo-
čteno hydrotechnicky, že regulované Labe a Me
tuje nyní mnohem rychleji svádějí své vody do
středu Čecn než odtud odtékati stačí a že tudíž
při povodních zaplaveny budou celé středn
Čechy kolem Labe mnohem více než nyní. A sku-
tečně potvrdila se na podzim a z jara roku le-
*) V Remscheidu ve Vestfálsku, u Gemůndu p
Fifelu v Porýnsku, přehrada v údolí řeky Enepe, pře
hrada potoka Henne a mnoho jiných
tošního pravda těchto výpočtů, že totiž kolem
Králové Hradce nalézaly se pod vodou pozemky
i takové, které ani v r. 1897 při hrozné po-
vodni zaplaveny nebyly. A to nebyla dosud žádná
povodeň, nýbrž jen obvyklá voda. Nastane-li po-
dobná katastrofa jako v r. 1897, pak běda
obcím ve středních Čechách, na
Čechy
Remscheid
Vestfálsko
Gemůnd p Fifel
Porýnsko
Hradec
Henne
25
article
Labi, v inundačním okrska leží-
cim! Na toto hrozivé nebezpečí měly by obce
ty zavčas pamatovati, neboť k regulaci střed-
ního Labe pro nedostatek poněz tak hned ne-
dejde a peníze na stavbu jmenovaných vodních
nádrží jsou vládou přece povoleny. A jenom ne-
ůstupností a předpojatostí jedno-
tlivce má se celý tento ochranvý
a předůležitý projekt rozbiti! Pro
trochu okalu, toho ve schůzích vodního družstva
v České Skalici již tak „pověstného“ okalu
Odpovídá přece zásadám hydrotechnickým, aby
dle zemského zákona ze dne 13. února 1903
zřídily se nutně v prvé periodě staveb-
ni roku 1904—1912 zároveň s úpravami
Labe Hořejšího i Úpy umělé nádržky stavbou
údolních přepažek nad Králové Dvorem
a u Slatiny nad Úpou, jimiž škodlivý vli-
úprav těchto toků byl by zamezen.
Vyzýváme a žádáme tudiž co nejdůtklivěji
pp. poslance, aby s největší energií,
těto věci hodnou, zakročili zavčas
na pravém místě ve prospěch stavby
cbou těchto prjektovaných ná-
držek, neboť pošinutím zamýšlených úprav
staveb v zájmu soukromém do pozadía
opuštěním zásad hydrotechnických, přinesly by
zákony, toužebně očekávané, místo záchrany na-
šemu lidu nedozírnou škodu.
Labe hořejší
Labe
Český Skalica
Slatina nad Úpa
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Selkání hraběnky Montignose s dětmi dov-
leno? Z Drážďan se sděluje: Královská rodina
saská dlí v jižním Tyrolsku. Jak se proslýchá, bude
hraběnce Montignosové v lázních Reichenhallu do
voleno sejíti se s dětmi u přítomnosti rumunské krá-
lovny Caroly
= Madarský maliř Kunfy jmenován rylířem řádu
čestné legie.
= Román v rodině finančního ministra sultána
marockého. V Londýně před soudem pro rozvody
projednává se právě trapná, značný rozruch zejmena
v »lepším světě« budíci historie. Kajd sir Harry
Maclean, finanční ministr sultána marockého,
žádá o rozvod se svou ženou madame Kathleen
Macleanovou, rozenou Coc, pro hrubé porušení
manželské věrnosti, jehož se paní tato měla dopu-
stiti s poručíkem Spencerem Levisem M o
timerem v Gibrallaru. Žaloba, kterou klaman
manžel podal, líčí celou historii manželství Maclea-
nova, rozhodně zajímavou. Sir Maclean, rodem
Skot, přišel r. 1869 jako důstojník 69. pluku do Gi-
braltaru, kde seznámil se ve stáří 26 let s krásnou
černookou a černovlasou Španělkou, jež čítala ne-
celých 16 let. Sličná Španělka zalíbila se Macleanovi
tak, že po šestileté známosti pojal ji za ženu.
Montignos
Montignosová
Carola
Harry Maclean
Macleanová
Coc
Spencer Levis
Maclean
Drážďany
Tyrolsko
lázeň Reichenhall
Londýn
Skotsko
27
article
Z manželství toho povstaly čtyři dítky, z nichž
nejstarší dnes 28letá Hebe, 25lelá Nora
Edita v processu o rozvod svědčily prot
matce .. . Sir Maclean na rekomandace an-
glické povolán byl na dvůr sultána marockého a tu
dal choti své 80.000 franků, aby si zakoupila dům
v Tangeru a sídlila zde s dětmi. Sám, nebyl-li slu-
žebně zaměstnán, sem dojížděl. Ode dne sňatku až
do roku 1903, tedy kdy již paní Macleanové bylo
přes 50 let, neměl prý pan Maclean žádné příčin
býti žárlivým. Slyšel sice ledacos o své choti vy-
právěti od Maurů, ale nepřikládal řečem těm pra-
žádné víry, neboť Maurové jsou prolhaní. A pak
choti své plně důvěřoval. Teprve před dvěma lety
dostal od své dcery zprávu o divném chování s
matčině v jeho nepřítomnosti. Tenkráte totiž me-
škala lady Macleanova se svými dětmi a vychovatel-
kou mis Smithovou v hotelu »Cecil« v Gibraltaru a tam
seznámila se s 30letým — tedy o 23 let mladším
důstojníkem Mortimerem, jenž stal se pak hrdinou
dalšího, rozvinuvšího se románu. Že Mortimer, velice
Hebe
Nora
Edita
Maclean
Macleanová
Maur
Maurová
Macleanův
Cecil
Mortimer
Tanger
Gibraltar
Smithův
28
article
hezký a statný muž, mohl zaplésti s pí. Macleanovou
milostné pietky, dalo se vysvětliti jedině tím, že
při pokročilém věku zachovala si kyprou, plnou
postavu, jiskrné, mladistvými vášněmi ještě hárající
oko a že nemá dosud — snad vlivem barviva, nebo
shovívavostí přírody — ani jediného šedivého vlasu
na hlavě. Anglické listy, jež o sensačním processu
široce se rozepisují, shledávají v ní dámu dosud
velice svůdnou. K historii o poměru madame Ma-
cleanové s poručíkem Mortimerem nejvíce
přispěly samy dcery, jež svědčí proti matce. Ale
také ostatní svědkové shodují se v tom, že pan po-
ručík byl u lady Macieanové jako doma, že trávil
zde denně celé hodiny, ba, že i několikráte v noci
zde meškal, že chodil s madame Macleanovou po
zahradě zavěšen, že oslovovali se na vzájem láska-
vými jmény jako milenci a že konečně Mortimer byl
dopaden v ložnici madame, kde rozvěšeny byly
i jeho fotografie... Odhalení, že poměr jejich není
platonickým, učinila dcera madame, miss
Macleanová
Mortimer
Macieanová
Ma
29
article
Hebe, jež také otci svému o hřišném poměru své
matky učinila obšírné sdělení. Proč právě tato dcera
to byla, to objasňuje jiná okolnost. Hebe byla
žárlivou na matku, neboť sama s poručíkem
Mortimerem měla poměr... Po plná dv
léta žila v domnění, že matka jej! hostí
poručíka v domě, aby lásku její podpo-
rovala, až pojednou spadlo ji běl m
s očí a poznala k strašlivému svém
úžasu, že Mortimer je milencem jejím
i její matky... Bylo to v posledních dnech
měsíce června tohoto roku, když miss Hebe chtěla
dáti o 11. hodině noční matce své »dobrou noc« . ..
Zaklepala na dvěře matčiny ložnice, jež byla za-
vřena, ale nedostalo se jí žádné odpovědi. I vrátila
se tedy do pokoje svého, kde spala s ní vychova-
telka slečna Smithova a sdělila jí, že nemůže k matce
se dostati. Vychovátelka, jež tušila, co se asi děje.
hleděla ji uklidniti slovy, že matinka asi tvrdě spí.
aby ji neburcovala ze spánku. Ale miss Hebe vy-
nořil se nejasný stín podezření v duši a nedopustil
jí spáti. Úlehla, ale když vychovatelka usnula
opětně vstala a šla zaklepati na dvéře ložnice. Př
tom zdálo se jí, jakoby zaslechla tiché zaklení. T-
valo déle, než matka tázala se, kdo je a pootevřevš
dvéře, plala se co chce. Když Hebe řekla, že jde
dáti matce dobrou noc, políbila ji na čelo a posílala
ji spát. Hebe ale u dveří trochu otálela a nahlížel
do vnitě a tu matka pravila: »Sem ke mně ne-
můžeš, je tady lma . . .« a zavřela opět dvéře
na klíč. Hebe odešla potom hlučným krokem ode
dveří, pak ale odložila střevíce a přikradla se bos
zpět. Strašlivé podezření, že matka u sebe někoho
má, bylo v ní jednáním matčiným jen sesileno.
Mortimer
Hebe
Smithův
Úlehla
30
article
Usedla u dveří a naslouchala. A tu prý, jak před
soudem vyprávěla, slyšela šepot, pak hlasitý roz-
hovor a konečně zcela zřetelně smích, dle něhož
poznala svého milence Mortimera. S hořkostí,
lítostí a mravním rozhořčením nad pokleskem matči-
ným seděla na zemi až do rána, nespouštějíc se
dveří ani oka. Když již počínalo svítati, otočil se
klíč v zámku, dvéře se poolevřely a poručik Mo
timer opatrně vystrčil z nich hlavu a rozhlížel se
chodbou. Jakmile ale spatřil Hebe, choulící se na
zemi, kvapně dvéře zavřel. Hra tato opakovala s
několikráte a také paní Macleanová se ve dveřích
objevila, ale opět ihned zmizela, jakmile dceru svoji
spatřila. Teprve když služebnictvo počalo již vstávati
odebrala se Hebe do svého pokoje a zde vysílena
nespáním a vnitřním bolem usnula. Chvíle této ai
použil Mortimer a zmizel z domu. Když Hebes
probudila, přišla k ní matka se slovy, co za hlou-
posti to v noci prováděla. Hebe jí odvětila, zdali ne-
stydí se sama před sebou a tu matka odpověděla
»Jsi nemocna, trpíš hallucinacemi, jsi hysterickou ...«
Ještě během téhož dne prosila Hebe matku, aby po
ručíkovi Mortimerovi přístup do domu zakázala, ale
malka zdráhala se tak učiniti a tu Hebe odjela
otci a všechno mu sdělila. Při výslechu přiznal
Hebe, hezké černovlasé děvče, že Mortimera vřele
milovala a že také lásku její opětoval, patrně s vě-
Mortimer
Macleanová
Hebes