ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2560fb40-78ec-11dc-8435-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 44 celkem · entity: place 56, person 37, work 4, org 3
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 25. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 202.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předplání ne v Praze v admn inislraei sa měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donéšken za mlet Ba čtvit leta “ . . va slialkách aKoh na měsíe Teštont za čtvst lela . . . . 9 K 60h s dvojí zásílkos na měst na čtvrt leta . . . . n k e k
Praha
5 article Nenadálé setkání se cara ru ského s císařem německým.
Nenadálé setkání se cara ru ského s císařem německým. Zatím co japonské loďstvo válečné na dál- ném Východě krouží kolem Vladivostoku, krouží podnikavý německý císař Vílém II. na výletn mořské cestě se svým parníkem »Hohenzollerne v moři baltickém blíž západoevropských břehů Ruska. A náhle překvapen jest širý svět sensační zvěstí, že car Mikuláš II. opustiv svůj Petěrhof, vyjel na parníku »Polární hvězda«, aby na širém moři setkal se s vládcem sousední šede- sátimillionové řiše německé. Za jiných dob, za poměrů normálních ne- přikládalo by se takovému setkání obou panov- níkův tak zvláštního významu. Účel schůze po- zastřel by se přikazem sousedské zdvořilosti, starého »jak věž vysokého přátelství« mezi oběma panovničími rody těmi a jak se již mnohdy právě nejdůležitější monarchické schůze dle potřeby závojem nevinnosti pokrývají. Ale tentokrát, ač nevzal ani Vilém II. ani car Mikuláš II. ke schůzce té žádného z vyni- kajících svých státníků a rádců ssebou — cara Mikuláše doprovází toliko mladší bratr jeho, arcikníže Micha! Alexandrovič — rázem všechen svět přisuzuje monarchickému tomu dostaveníčku význam události histo- rické a v Berlíně, v Londýně i v Pa- říži lámou si hlavy, k vůli čemu uspořádána ve vší tajnosti tato překvapujíel schůze, kdo koho k ní vybídnul a o čem asi oba vládci nejmocnějších sousedních říší evropských chvile té se umlouvají, neb již dohodli?
Mikuláš Vilém Mikuláš II Micha Alexandrovič Vladivostok Rusko Berlín Londýn
6 article
Přirozeně nikdo není zasvěcen v taje toho mocnářského téte a téte, nikdo nemůže tedy ničeho positivního vědět a sdělit, nýbrž všechny ty rozklady a úvahy tisku berlínského jako pa- řižského a londýnského jsou pouhým domyslem a hádáním planým. — Však nieméně dosti za- jímavým. Neboť obráží se v něm bezděčně jako v zreadle vzájemné obavy, vzájemná podezření a přání všech těch velmocných evropských přá- tel a sousedův, jichž vespolnou nedůvěru kdysi Bismark trefně přirovnal k náladě pocestných jdoucích pospolu v noci temnou velkou dou- bravou. Baví se cestou zcela přátelsky jako nejlepší kamarádi, ale při tom každý drží tajně v ruce revolver s napjatou spouští. — Rozumí se samo, že německý tisk je touto schůzi velice uspokojen. Pokud je Rusku žlučovitě »žlutě« nepřátelským, pošklebuje se, že prý car Mikuláš ve svrchované své tisni umká se k »geniálnímu« eísaři německémuo radu a pomoc — o radu vzhiledem ke vnitřním revolučním zmatkům v říši své a o pomoc diplomatickou Německa při nastávajícím vy- jednávání Ruska s Japonskem. —
Mikuláš Rusko Německo Japonsko
7 article
Střízlivější německý tisk neškodí sobě sice takovým banálním klábosením, alébrž vykládá věc tak, že oba panovníci mají vážně příčiny a pohnutky dorozuměti se srdečněo další politické dráze své: car Mikuláš prý do- spěl k poznání, že má v Německu vděčného a věrného souseda, který nezapomněl slov umi- rajícího císaře Viléma I., děda to nynějšího Vi- léma II., jež pronesl na smrtelném loži k po- tomkům svým: »Hleďte vždy s Ruskem dobře zacházet!« Cisař Vilém II. opěe prý nezapomíná, že Rusko navzdor svému ny- nějšímu neštěsti, navzdor svě ztrátě lodstva nie- méně zůstává pořád silným a moe- ným činitelem na pevnině evrop ské, kterého dlužno si zavděčit a zachovat v přízni pro budoucnost, v níž může Německo potkati leckteré nebezpečí z blizka i z dáli:se strany francouzské, jako se stiany a nglické. Na všechen způsob lze prý doufati, že schůze ohou clsařů v Borgo prospěje věci světového míru. — Naproti tomu v Anglii vzbudila schůze Vilémova s carem Mikulášem nemalou podrá- žděnost. »Morningpost« obává se, že jdeo trojspolek Německa, Ruska a Francie prot Anglii. A jestliže Rusko uzavře mír a spolek s Japonskem, tož prý možno i o trojspolek rusko-japonsko-německý v Asii, který by opět na druhé polokouli světa čelil proti asijským zájmům Velké Britanie. »Ba více ještě!« podzlrá »Morningpost«: » Německo si asi hledí zajistit dnes přízeň Ruska pro řadu otázek, na jichž řešení časem dojde. Takovými otšzkami prý jsou: nejiská bu do u e n oe
Mikuláš Německo Rusko Borgo Anglie Vilémov Francie Japonsko Asie Velká Británie Cisař Vilém II
8 article
3 8ogoslor
9 article
Po vítězné námořní bitvě cušimské ulehčilo s Japoncům, stali se pány ve východoasijských vodách a mohli se připravili k nové práci, k obsazení Sa- chalinu a obléhání Vladivostoku. Do obvodů těch nyní dopravují vojska z Japonska. Japonci mohou téměř bez překážky vyloditi se- verně od Vladivostoku (zátoka sv. Olgy) vojska svá aby odtud postupovala na jib, k Vladivostoku, kdežto jiná armáda japonská z jihu k severu za týmz účelem, aby byl od moře a rovněž na pevníně Vladi- vostuk odříznut od pozadí ruského. Vladivostok jest mobutnou baštou Ruska na dálném Východě, jemuž má vévoditi. Zde končí s- biřská dráha, jsou zde vzdělávací ústavy školní v čele s východním ústavemi, divadla, museum
Vlad Vladivostok Japonsko Rusko dálný východ zátoka svatý . Olga
10 article
Rakousko-Uherska, rozluka Norska o Švédska, záležitost Němci stavěně dráhy do Bagdadu a marocká konference. »Jestiť tradiční politikou Německa býti nápomocno Rusku v jeho vnitřních nesnázích, aby si tím vyziskalo jeho podporu v záležitostech mezinárodních.« — Dosti klidně pohlíží se na případ v Paříži což sluší děkovati tomu, že tam právě meška- jící plnomoeník carův Witte v rozmluvě
Němec Witt Rakousko Uhersko Norsko Švédsko Bagdád Německo Rusko Paříž
11 title
Vladivostok a okolí-
Vladivostok
12 article VLADIVOSTOk
VLADIVOSTOk Tvrz Sko Lavrionovsk vys Stonek Niys po
Niys Vladivostok
15 article
eni Kozakéviče Engeln O. Tsvrova
O Tsvrův
16 article
. Neumrov
17 article
Vys lika nder
18 title
S0. KIy kov
19 title
Osir. Škol
20 article Reinek
Reinek O. hikoraa
21 article
kě l oaelo
22 title
. Karamzina
Karamzin
23 article
chrámy různých vyznání. Obyvatelstva jest zde 42.00 mimo vojsko. Město založeno r. 1860, od r. 1869 opevňováno. Jest na 10.000 km od Petrohradu vzdá leno. Do přístavu r. 1896 přistálo přes 250 lodí. N pomníku admirála Něvelského, jenž rozšířil zde ruské panství, jsou památná slova cara Mikuláše I. »Kde jedenkrát vztýčen ruský prapor, odtud nesmí býti již sňat.« Již od počátku války zdokonalována zde o pev nění, takže povstala zcela nová, moderní pevnost Zásoby veškery stačí prý na 2 léta. Ve Vladivostoku jest křižák »Bogatýr«, »Gromo boj« a »Rossija«, asi 20 torpédovek a přes 10 pod mořských lodí; po námořní bitvě cušimské přiby sem křižák »Almaz« a několik torpédovék. Velitelen
Něvelský Petrohrad Vladivostok Gromo boj Rossija km
24 article
s presidentem i zahraničným mini strem republiky franeouzské ubezpeči Franeii pevným a věrným setrváním Ruska při allianci s Francii. Tak vřele tlumočil plnomoeník earův přátel- skou upřimnost Ruska k Francii, že v Paříži ne panuje žádný nepokoj a žádné podezření pro schůzku ve finském přístavu Borgo, nýbrž hádá se: pak-li vůbec proti někomu čelí, že jest te
Rusko Francie Paříž Borgo
25 article
4lys VIblo
27 article
t. Niochodk
28 article
z Forropovlors Výs Basargin
29 article
s Vjonrin
32 article
loďstva jest admirál Jessen. Úkol loďstva toh v přístavě jinak velice výhodném pro jeho vjezdy z nastávající srážky nebude valný, vadí nepatrnos jeho. Šnad by se mohly ponejprv osvědčiti pod mořské lodi ruské, ač-li mužstvo na nich jest vycvičeno Velitelem pevnosti jest gen. K azbek velitelem vladivostockého okrůhu vojenského generá Andrejev. Ceikem jest zde prý 40.000 pěšáko 4000 jezdců a 8 polních baterií. Proti Sachalinu a Vladivostoku — jak soudí Ru sové — operují asi 4 divise japonské, jsouce na po břeží chráněny korejským vojskem, na podnět Ja ponců nyní doplněným, takže čitá 26.000 mužů. Ve litelem jeho jest gen. Chase gav a, velice nadaný generál japouský
Jessen Andrejev Sachalin Vladivostok
33 article
v drobném prodeji rnní číslo o sokě . . . za F h 9polední . . . . . . . za 2h Ve gllalkích na venkovš, ranní číele. . . . . .. sepolední . . . . . . . . 5b Inserát pleti te hotově sspře Pžsšplseení a inserty přijintá ačmísl- strace v Marianské ulici č.z. Tam nachiázejí se též rodlakee tiskárna a ezpedice „ Národnich L.istá“. Rukopisy ss novraceji
34 article
pouze se strany Německa demonstrace proti Bal- fourově Anglii. Názor ten vyslovuje nejsměleji potrobradský dopisovatel »Matinu«, jenž tvrdí zcela jistě, že podnět k setkání zavdal císal Vilém II., když se byl dozvěděl, že Vitte jes mimo jiné též k tomu zmocněn, uzavřít s Japon- skem netoliko mír, nýbrž i allianci rusko-japon- Tu prý se císař německý strachuje, aby možným dohodnutím se Ruska s Japonskem na východě a spolkem Anglie s Francií na západě neoctlo se Německo na holičkách, nemajíe p hoku svém než Rakousko. Proto prý asi císa Vilém II. ehtěl v osobní rozmlavě dodati caru Mikuláši mysli, aby neuz- víral tak snadně míru s Japanem. Posilněn a povzbuzen vrátí pr se nepochy bně z tělo sch ů ze do m a vyhlidky na brzký mir pobled- nou . . « předpovídá zpravodaj »Matinu«. Však lze pochybovati, že by tvrzení jeho spo- čívalo na určilých informacích. Spíše toliko dů- myslně se dohaduje a domýšli pravdy na zá- kladě historiekých dokumentů o věčné úklad- nosti a falši diplomacie berlínské vůči Rusku, jejiž snaha bezpečně vždy k tomu se nesla, aby Rusko vnadila záludnými velikými cíli na dálném Východě, co zatím Prusko by mohlo se stále zvětšovat v srdci Evropy na úkor Dánska, Ra- kouska, Francie, aby Němectvo mohlo napořád mocněji pronikat hospodářský slovanský jih a vý- chod — ba i do Ruska sama. Proto maji v Berlíně Rusa tak rádi a proto si přál asi Vilém I. obejmout opět přitele ruského v hodině jeho nejtěžší... Však doufejme, že Rusko si brzy opět samo ze svých tísní pomůže a zmoudří p škodě tak dráhné jako téžké.
Matin Vilém II Vitte Mikuláš Němectvo Rus Německo Bala Anglie Japon Rusko Japonsko východ Francie Rakousko Prusko Evropa Dánsko Ra Berlín
36 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. července. (Rozpuštěni poslanecké sněmovny?) Pražský dopi- sovatel »Pester Lloydu« upozorňuje za velkou řadu důležitých otázek, jichž rozřešení baron Gautsch má a namnoze musí připraviti do pod- zima, má-li říšská rada i v podzimní kampani pracovati klidně a vyříditi ty vážné úkoly, bez jichž parlamentního vyřízení ani bar. Gautech by nemohl dále vládnouti »parlamentně«. Jsou to známé požadavky české, otázka sestátnění soukromých drah, slezské pobočky, otázk vlašské právnické fakulty v Roveredě atd. Pri všech těchto otázkách Němci stojí, jak známo, na stanovisku naprosto odmitavém a nikde ne- viděti příznsků, že by bar. Gautsch činil po- kusy, aby Němce přiměl ke změně názorů těchto otázkách. »Celkem tedy« — píše »P. L — žádná z otázek, jež se pro dra. Körbra staly krilickými, není rozřešena, ani není posunut k rozřešení. Ale za podzimního zasedání všechny tyto otázky musejí se dostati na jednací pořad.
Lloyd Gautsch Němec Praha Körbro
37 article
Ježto však na podzim započne již poslední rk platnosti dosavadních poslaneckých mandátů, jest přirozeno, že všechny strany už vzhledem k nastávajícím novým volbám budou se před- stihovati v neňstupnosti: Za takých poměrů těžko si mysliti, že by se podařilo přiměti strany k nějaké dohodě. Jeví se tedy oprávněným názor, rozšiřený v poslaneckých kruzích, že na podzim naslane buď krise kabinetní, aneb krise parlamentní a že krise se rozřeší tím, že poslanecká snémovna bude předěasně rozpuštěn a« Ku podobnému závěru docbází orgán libe- rálních Slovinců, »Slov. Narod«. I on vypočí- tává, co všechno nasliboval bar. Gautsch z jarní a letní kampaně řišské rady a také vyslo- vuje pochybnost, že bude možno všechny sliby uskutečniti v čas, poněvadž se sotva dá zmoci odpor Němců proti dávným a oprávněným po- třebám národů neněmeckých. Vláda musila by miti v parlamentě zabezpečenu silnou většinu. Nezmůže li se na ni, všechny její snahy se roz- bijou o neústupnost Němeů. »Zdá se«, — praví Slov Narod« dále — »že vláda tuto eventua- min
Gautsch Němec
38 article
Silníc — Sibiřská železnice — erst
39 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Okolo Makdenu. Ze zápisníku válečného zpravodaje.*) Zvláštní oddíl, k němuž náleželi štábní set- ník Natěv, štábní rytmistr Subotin a jiní dů- stojníci s náležitou družinou, pověření úkolem zhotoviti mapky, potřebné k orientaci. Impan bylo východiskem. Po vesnicích, kudy jedeme, připravují nám Číňané přátelské uvítání. U vcho- du do vesnic čekává všecko, od malých kluků počinaje až do slurboných starců, oblečených ve světlemodrý, valovaný šat s písmeny na zádech. „Sibko znakom“ (šťastný návrat) z pola rusky. z pola čínsky, přijali za pozdrav na rozlou- čenou. Generál Tolmačov vzkázal setníku Natě- vovi, že chunchuzové jsou na blizku. Budou nás ohrožovat. Ráno viděno jich asi 70 v okolí, Tolmačov sám s kozáky vydal se na prosledy. Al chunchuzové nevyčkávají, nepostaví se zřejmě na odpor. Jejich oblíbená taktika je, pře padnouti, a co nejrychleji zmizeti. Generál mu- sil se navrátiti, aniž jich dostihl. Úkol výpravy nebyl snadný. V měřítku 1 versta = 1 palci, bylo vyhotoviti náčrtek, aby pojmul vše, co pro armádu je důležito, jména vsí, rozsáhlost, počet obyvatolstva, označení hájebnosti míst vhodných, vzdálenost ode vsi ke vsi, cesty a jich způsobilost, povšechný ráz krajiny. Čas byl krátký, úloha veliká. Krokiro- vací stolek, který měl dragoun u sebe na sedle a magnetická střelka Natěvova byly hlavním ná- * Viz feuilleton »Nár. Listů« ze dne 22. čr vence t. r. řadím.
Impan Číňan Tolmačov Al palec
40 article
Za Impanem minuli jsme poslední, v před posunutou jezdeckou hlídku. Ač stráže vyslány na všechny strany, hrozilo stále nebezpečí chun- chuzů. Než nehledě k nesnázím, komise chut dala se do práce. Natěv vkresloval cesty, osady a háje, Subotin podle míry, kolik jsme urazili, určoval vzdálenosti mezi misty, a třeti stano- vil nerovnosti půdy, ráz krajiny, rostlinstvo, hojnost dobytka aj. Rovina přechází ponenáhlu v pahorkatinu. Piskové výspy dosahují až 80 m. výše, obme- zujíce rozhled. Jen stepni tráva a křoviny dař se v rozvlněné půdě, přes vrcholky věje ostrý severák. Cesta přerývána je rozsedlinami, vý- hodnými pro úkryt celých oddílů. Čínští loupež- níci ode dávna zde kupce přepadávají. Pra- zvláštní jsou háje z topolů a vrb. Po šířce mai jen 4—5 stromů, ale do dálky táhnou se na kilometry. Jako zvláštnost našli jsme háj čtver- hranný, jehož jedna strana 850 m. obnášela Ve středu volný prostor, na němž stromoví počlivě vymýtěno. Zde stojí as 10 metrů vysoký nábrobek s modlitebnou, pestře pomalovanou. Byla jistě několik století stará. Zajisté zde po- chován nějaký mongolský kníže nebo vzácný lama!
41 article
Po poledni v trysku přikvačí zvěd. Hlást. před námi vidění — jezdci na čínských bělou- ších. Naši dragouní ihned sesedli, zaujali sta- noviště. Kukátky pozorujeme jezdce. Bezsta- rostně odpočívají pod stromy. Patrně chunchu- zové, ale mohlo býti též vojsko čínské. Až je- den po naší bočné hlídce střelil, byla zjevna pravda. Naše četa dala salvu a chunchuzové bleskurychle vsedali na koně, uhánějíce. Pro- následovali jsme je, ale brzy ztratili se nám s očí. Jeden kůň zůstal na bojišti. Krvavé skvrny ukazovaly, že více ran neminulo se cílem. Vzdělávaná pole mizí, na místo nich po- tkáváme hojná stáda dobytka. Každý selský dvorec má hojnost drůbeže, zejmena kachen hus. Ruské stříbrné ruble berou Číňané velm rádi, za to papírové zdráhají se přijímati. Ne- umějí čísti nápisy. Všeobecně jsou Čínané úsluž- ní. Na zavolání „Chodja, lajlaj!“ (pojď sem. přiteli), přiběhne třeba na 500 m. od polni práce. „Jak jmenuje se tam ta vesnice?“ pláme se. „Putunda“ (nerozumím). Teprve po dlouh námaze vytáhneš z něho jméno. Třeba, dát sije nčkolikrát opakovat, aby správně se zaneslo. Nebo se ptáme: „Tauljacho, toše li?“ (Jak da- leko Tauljaoho ?). Číňan plácne rukama, uka- zuje 10 prstů. Znamená 10 čínských verst, jež rovnají se 5 ruským,
Číňan Putunda
42 article
Dne 6. března jel jsem podél břehů Hunho na jihozápad. Cestou potkávám vozy s dělovými náboji. Na otázku, jak to stojí, odpovidají vojáci že od včerejška není žádných změn. Japonei ustavičně chrlí oheň z jícnů děl na ruská po- stavení. Dělostřelci puší salvami a jen tu a tam patrně jako signál neb smluvené znamení praskne šrapnel vysoko ve vzduchu. Na blízkém svahu kupy leží 50 dagestanských jezdců. Du stojník stojí nahoře, obhlížeje rozpoložení. Kav kazané leží nehybně v trávě, rovněž jich koně. natažené krky na zemi jako zabiti. Uzdu svého čtvernažce má každý jezdec omotánu kol pravé ruky. Zahnědlé obličeje vroubeny jsou do špičky černým vousem. Ostře zahnutý nos a černé, kle- nuté obočí platí za jejich výzračné znamení. Zejmena malebně vyniká u nich bílá čapka be- ránčí a ohnivě červený bažlík. Zvláštní doplněl výzbroje tvoří dýka na půl metru dlouhá a šavle zakřivená. Důstojník, také Kavkazan, mluvi s nimi po gruzinsku. Jeho ruština má zvláštn přízvuk. V okamžiku objevilo se u nás několik dů stojníků dělostřeleckých. Jedna batterie páli
Kavkazan
43 article
ostalní čekají na rozkaz, aby do boje zasáhly Důstojníci i vojáci jsou zemdleni. Třetí den jsou již v ohni téměř bez přestávky. Podivno. jak málo mají ztrát u porovnání s prvním ob dobím války. V nejprudším ohni ztrácejí batteri 5—10 mužů průměrně, zvláštní leda případy vyjímaje. Za prvních srážek bývaly celé batteri zničeny. Dělostřelci naučili se voliti postaven příznivé, co nejlépe kryté a stajené jest pře zraky nepřitele. V pravo za námi, v údoli řeky, dvě bri- gády pěchoty v husté formaci. Ochrana, zářezem údolí povstalá, je využitkována. Zásobní kolon střeliva přijíždí tryskem. Munice rozděluje se oddílům. Pop s pozdviženým křížem kráčí koh setnin, šarže i mužstvo sjímaji čapky, křižují se Na to tři pluky postupují údolem řeky, použí- vají hojného vrboví na březích, aby, poku možno, se kryly. Poslední pluk rozvinul sev údoli v bitevnou čáru a vystoupil na planinu. Střelci, roztaženi na vzdálenost asi 600 metrů. postoupili ku předu a ženou útokem. „Hurá!“ zaburácelo řadami. Aby nepřátelská děla byl umlčena, pustily do nich ruské batterie soustře- děnou rychlopalbu. Země salvami se otřást jako pod rachotem hromu. Jen na okamžiky, když děla oddychují, ozývá se rachot pušek je diným strašlivým drkotem. Ještě dvě hodiny díval jsem se na rekovný zápas. Ani Rusům ani Japoncům, znamenit ukrytým v příkopech, nepodařilo se získati půdy Jedu dále k Madjapu. Cestou potkávám se s ordonancí, panem ze Siversů od 52. pluku dragounského. Má rozkaz, aby si dal brigádní- kem vysvětliti postavení u Madjapu a podal zprávu velícímu generálu XVII. sboru. Sivers dotazuje se divisijního pobočníka, ten nemůže dáti určitých zpráv o místě, kde brigádní generál se nachází. Hejtman generálního štábu poslal Siversa do Madjapu, domnívaje se, že tam jej
Pop Rus Japonec Madjap
44 article
zastihne. Napomíná však posla důtklivě, aby za brodu řekou, jenž s oběma břehy je v dosahu ja- ponského ohně batterií, byl co nejopatrnější. Si- vers káže svým dragounům, aby ve vzdálenosti 200 kroků jeden od druhého jej následovali. Vy- razil na písčitou rovinu, 600 m. širokou. Sotva vyjel, buchla mu japonská šimoza po levé ruce. Zuhalila v dým jeho postavu. Důstojník, neohlí- žeje se na nebezpeči, nejprudším tryskem letí ku předu. Jeden šrapnel za druhým praská ko- lem něho. Za okamžik vidím jej šťastně na druhém břehu. Ostatní jezdei, zasypáni stejně střelami, dostali se také šťastně na druhý břeh. Mezitím přieválal k nám generál, pozoruje smělce. Uslyšev, koho Sivers hledá, zvolal udi- ven: „U čerta, to jsem já!“ Nejsmělejší kousek proveden tedy nadarmo. Sivers však nedal dlouho na sebe čekati. Po chvilce vidíme jej opět, jak letí nazpět k řece a průvod za ním v témže pořádku. Ale Japonci, hádali patrně, že jezdci se vráti, čekalí. Zahájili palbu pekelnou. Brzy zmizel nám chrabrý důstojník s očí, za- halen černým dýmem šimoz. Ostatní jezdci též. Šrapnely praskaly jím nad hlavami, kule, bijíce do země zvedaly husté kotouče prachu. A vše- obecný podiv! Jako šipka vylétl opět Sivers z mračen prachu a jeho lidé za ním. Pracují ru- kama i nohama, aby koně přinutilí ku poslední- mu napjetí sil. Rány z děl následují tak rychle za sebou, jako výstřely z ručnic v boji pěehoty. Měli jsme smělé jezdce za ztraceny, každa chvile jsme očekávali, že ten, onen, anebo všichni budou skoleni. Zázrakem zachránili se. Za krátko jsou u nás. Koně těžce oddychují, po- kryti bílou pěnou. Blahopřejeme důstojníku. Nemůže dechu popadnouti. Chvilku trvá, než se uklidní, aby mohl promluviti. Je velice rád, že konečně hledaného generála nalezl a může vy- plniti rozkaz.