ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 256a2300-78ec-11dc-8587-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 60, place 67, org 7, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODN LITY
3 masthead
25. července 1905.
4 masthead
Číslo 202
5 article
litu bere již do svých počtů, že jest si vědoma, že s nynějším parlamentem déle vládnouti ne- může a proto sněmovnu buď na podzim nebo hned na počátku zimy rozpustí a vyřízení všech velikých nynějších politických otázek po nechá sněmovně příští.« »Slov. Narod« končí svou úvahu vyzváním, aby poslanci slovinšt nezaháleli a připravovali se už nyní na nov volbv. V Praze, 24. července. (Slovanske hlasy o české politice.) Záhřebský »Obzor« přináší úvahu o politice české delegace na říšské radě a hájí ji proti kritikům realisti- ekým a radikálním. Národohospodářské poměry a zájmy české produkce nutí prý mladočeský klub, aby se držel té politiky, kterou prováděl za poslední kampaně. Obstrukcí by za nyněj- ších poměrů nedosáhl ničeho, poněvadž by měl proti sobě ohromnou většinu poslanců, zejmen Poláky. Zbývá tedy stanovisko reservované. Okolnosti, mocnější než vůle jednotlivcova ideály budouenosti nuti Mladočechy k politice pozvolných zisků. Kdyby poměry v Uhrách byly urovnány, bylo by možno přidržeti se jiné poli- tiky; za nynějších poměrů i Čechové musejí vyčkati, jak se okolnosti vyvinou. I na tomt vyčkávavém stanovisku Čechové dosáhli už ně- čeho; založení druhé české university vstoupilo do stadia akutního. Odpůrci Mladočechů mají postavení pohodlnější, poněvadž nemluví za celý národ; situace českého klubu vyžeduje však nyní jednání velice chladnokrevného. Etapní politika jest snad méně populárná, ale jest dnes požadavkem doby.
Polák Čecho Praha Uhry
6 article
Jinak vysvětlují si změnu v taktice česk delegace »Petrohradské Vědomosti«. Mluvíce o svízelích, s nimiž jest stále zápasiti českým menšinám v uzavíraném území, praví: »V po- slední době položení Čechů stalo se zvlášť ob tížným. Jak pak se má s úspěchem brániti ně jaká česká sokolská jednota v uzavíraném území, když mladočeský parlamentní klub kapituluje před kabinetem bar. Gautsche, jehož drží na úzdě Němci. Poslední úspěchy Německa v mezi- národní politice hrozně podňaly německé národnl vědomí v Rakousku. Ruské hoře nutí nyní Čechy, že spouštějí ruce a vystříhají se silněj- ších způsobů samoobrany.« V Praze, 24. července. (Nové vyjed- návání s Uhry?) »Mag. Orszag« obdržel z Vídně se strany dobře prý zpravené sdělení, že počátkem srpna stane se nový pokus o de- finitivní rozřešení uherské krise. Koruna jest prý syta pokusů, trvajících už dlouhou dobu přece nikam nevedoucích, a nabyla přesvědčení, že v Uhrách není možno obnoviti pořádek pro- visorními opatřeními a neparlamentní vládou. Na půdu násilí a absolutismu panovník prý se zatlačiti nedá. Koruna přeje si smírného roz- řešení a proto možno míti za to, že bije už poslední hodinka systému Tisza-Fejérváry. O ta- kovém obratu zvěděl hr. Tisza v ministerském presidiu za poslední své vídeňské návštěvy.
Čecho Gautsch Němec Mag Orszag Německo Rakousko Čechy Praha Uhry Vídeň Tisza Fejérvára
7 article
Jakmile se hr. Goluchowski vrátí z Francie, ujme se ihned smiřovací akce. Jde mu o to, aby na smír došlo co nejdřive. Na podzim bude nezbytno svolati delegace, poněvadž diploma- tická situace jest taková, že jest třeba, aby veškera síla monarch ie byla pohotově. Rusko-japonský mír, jenž se s jistotou očekává v srpnu (?), dá ruské po- litice nový směr. Vytlačeno z východní Asie, Rusko obrátí veškeru svou činnost na Balkán, kde se během dvou století domohlo tak znač- ných úspěchů. Říše, čílající skoro 150 millionů obyvatelů, bude nyní hledati příležitost, aby nějakým způsobem povznesla opět svou otřese- nou vážnost a věčně choré Turecko bude k tomu nejvhodnějším předmětem. Východní otázka může se státi velmi lehko akutní a proto rakousko-uherská říše musí býti připravena na všechen případ.
Goluchowský Francie Asie Rusko Balkán Turecko
8 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. července. Kongres Burů. V Bloemfonteinu zahájen byl dne 19. čer- vence kongres Burů za předsednictví velitele Hertzoga. Býv. president Steijn, jenž se pro churavost nedostavil, připomenul v dopise, že smlouvou vereeniginskou slíbena oběma zabra- ným osadám, Transvaalu i Oranžsku, taková konstituce, jakou má Kapská osada a dodal: »Že osada oranžská jest vůči Transvaalu od- strčena, se slibem tímto se nesrovnává, avšak jsme rádi, že neobdrželi jsme stejné konstituce.« Steijn konečně žádá kongres, by o ústupky ne- prosil, nýbrž žádal jen, co Oranžsku po právu příslušl. — Kongresu předložena byla nejprve odpověď ústřední vlády na resoluci, přijatou na předešlém sjezdu Burů v Brandfortu, ve které vláda co nejrozhodněji popírá, že svým zá- vazkům nedostála a zdráhá se ustanoviti sjezdem žádanou komisi, jež by vyšetřila správu fondu pro odškodnění a nové osídlení Burů, podotýkajíe. že podrobnosti o správě a rozdělení tohoto fondu budou ještě uveřejněny. V odpovědi vlády se dále praví, že angličina musí sice býti oficišlní řečí osady, že však užívání holandštiny u úřadů se dovoluje. S kompromisem učiněným o vyučo- vací řeči jest vláda spokojena, ale neshledává žádného důvodu ke změně ve zřízení policejním. Po přečtení této odpovědi prohlásil předsed Hertzog, že dle jeho náhledu appell na krále byl bezvýsledným a že by tudíž bylo zbytečno, obraceti se na ústřední vládu angliekou ještě jednou. Zatýkání anarchistů ve Švýcarsku. Na rozkaz státního návladnictví v Bernu v Curychu zatčení anarchisté jsou většinou Němci. Někteří ze 13 zatčených pocházejí také z Rakouska, Ruska i ze Švýearska. Tři z cizo- zemska, kteří neměli žádných průkazních pa- pírů, byli již posláni do svých domovů, kdežto 5 ponecháno ve vazbě a vypovi je spolková rada.
Bur Steijn Němec Praha Bloemfontein Transvaal Oranžsko Brandfort Švýcarsko Bern Curych Rakousko Rusko
9 article
Attentát na tureckého sultána. Zprávy o způsobu, jakým byl pátečn attentát při slavnosti selamliku v Yildizském paláci cařihradském proveden a kdo jej spáchal, rodí se jako houby po dešti, ale šíři seze sídelního města tureckého sultána snad jen za tím účelem, aby pozornost odvrátila se od pravých jeho původců. Tak na př. ke sděleným již versím v této věci oznamovalo se dnes ráno, že attentát provedli dva elegantně odění páni, kteři ne náměsti před mešitou Hamidie přijeli v najatém povoze, že zapálili v tomto ukrytý dynamit a oba že při výbuchu zahynuli a že attentát proveden byl mezinárodním sdru- žením anarchistů; druhá verse pravila, že přijel na náměstí neznámý muž a vystoupiv z povozu. že zanechal v něm pekelný stroj, který pak vy- buchl; také tento útočník náležel prý ke sdru- žení mezinárodních anarchistů. Dnes večer dochází konečně verse zcel nová, sdělující, že turecké úřady jsou již pa- chateli attentátu na stopě. Praví se, že jeden z těžce při něm raněných prohlásil, že pře výbuchem postavil neznámý muž na jeden z kočárů koš a vzdálil se. Po několika mi- nutách v koší tomto nastal výbuch. Divno jen, že si za ostražitosti, jaká jest pr selamliku, nikdo z bezpečnostních orgánů tohoto koše po několik minut nepo- všimnul.
Hamidie Yildizský palác
10 article
Ke všem těmto odporujícím si zprávám dlužno podotknouti, co k nim dodává i oficiální rakouská korrespondenční kancelář vůči pode- zření, že attentát provedl Bulhar. »Turecké udání — praví — že útočník jest asi Bulharem, třeba prozatím bráti s reservou, neboť jak různé podobné události z dřívější doby dokazuji bývá na turecké straně zvykem, pravého pachatele zatajovati a k vůli státní raisoně činiti klamn udánl.« Není také vyloučeno, že jedná se o my- stifikaci, jak připomíná zmíněná kancelář, provedenou výhrůžnými dopisy, které v sobotu, tudíž den po attentátu, obdrželi vy- slanci a jež podepsány byly arménským revolučním komitétem. Hrozi se jim v nich pro netečnost Evropy k poměrům v Turecku násil nostmi. Soudí se, že dopisy těmito má se pode- zření z pátečního attentátu s Arménů sejmouti. nebo snad právě na ně uvaliti, anebo že snad mají i jiný, dosud neznámý účel. Podobná praktika provádí se totiž v Cařihradě častěji.
Bulhar Armén Evropa Turecko Cařihrad
11 article
Ve vyšetřování attentátu se dále ve dne v noci pokračuje a zatčeno bylo mnoho Bal- harů, Arménů, i příslušníků jiných národů, ze- jmena také mohamedánů. Také prováději se chemické analyse různých částek z výbuchu zbylých. Výbuch způsoben byl pekelným strojem mezi povozy a vzňalo se asi 15 kilogramů dynamitu, k němuž přidány byly kule a kousky železa. Výbuch byl hrozný a sly- šeti bylo jej na 10 kilometrů daleko. Poče zabitých osob udávají dnešní cařihradské časopisy dle úřadních zpráv na 24 a zraně- ných na 58, což souhlasí celkem i se zprá- vami soukromými. Mezi mrtvými jest také eunuch, mezi zraněnými jsou tři eizinci, také italská a německá dáma. Četní koně byli zabili a 30 povozů roztříštěno a rozmetáno, všechna okna pavillonů vyslanců a gardy vyražena. Věž mešity »Hamidie« jest značně poškozena a ho- diny na ní zničeny. Jak očití svědkové vypra- vují, lítaly části lidských těl a kusy zabitých koní ve vzduchu.
Armén Bala
12 article
Po výbuchu, který podobal se výbuchu sopky. nastal takový zmatek, že i někteří dvofenínové posekáni byli policisty, kteří do všeho zuřivě šavlemi mlátili. Na to díval se sultán Abdu Hamid, který pak rakouskému vyslanci bar- Calicemu prohodil: »Neztratil jsem ani na oka- mžik svého klidu. Moje okolí bylo by však lépe učinilo, kdyby místo aby mně blahopřálo, bylo zahájilo raději pronásledování zločinců.« Po výbuchu na náměstí před mešitou »Ha- midií« ozvaly se v pátek také tři výstřely z ruč- nice, což zavdalo podnět k nejrůznějším pově- stem. Výstřely tyto vysvětlují se nyní s úřadn strany tím, že je vypálil z ručnice albánský vojín; neučinil prý tak ve zlém úmyslu, nýbrž aby dal u Albánců obvyklé znamení svého roz- čilení a by ukázal, že jest ocholen k obraně sultána. — Věř, kdo chceš. Syrští vojíní Albáne také nevěřili a vrhli se na něj. Jen ráznému zakročení několika důstojníků zabráněno krve- proliti, jež mohlo míti snad větší náslodky, nežl attentát pekelným strojem. Zprávy dopisovatelů zahraničních listů byly v pátek tureckým úřadem zadrženy a odeslány ovšem velice seškrtané, teprve po 24 hodinách Kréta. V poměrech na Krétě nejeví se dosu žádná známka, jež by nasvědčovala, že by po- vstalci byli ochotní vyhověti vyzvání, by složil zbraně, čímž oddáleny jsou také reformy, které zúčastněné státy v krétské správě již dávno slibují, ale neprovádějí. Zda to cesta správna a povede-li k úspěchu, dlužno ovšem pochybo- vati. Některé státy sesilují na Krétě též své posádky, na př. Italie poslala tam dalšich 120 vojínů.
Abd Hamid Albánec Kréta Italia
13 article Slet sokolské župy Žižkovy a otevření sokolské tělocvičny ve Veseli nad Lužnicí.
Slet sokolské župy Žižkovy a otevření sokolské tělocvičny ve Veseli nad Lužnicí. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Slavnostní dny prožila dvě bratrská města n českém jihu: Veselí nad Lužnicí a Mezimostí Sobota dne 22. a neděle dne 23. července dlouho zú- stanou v milé upomínce tamních občanů a hostí, kteří v hojném počtu na sletu a významné slavnosti ote- vření tělocvičny do měst těchto zavítali. „Sokol“ tamní stanul u vytouženého cíle, otevíral svůj vlastní stánek. zasvěcený otužení těla i zušlechťování ducha a spolu slavil 20letí svého trvání. Již při vzniku jednoly sokolské ve Veselí, jako dárek do vínku, ujala se slib- ná myšlenka vybudovati vlastní tělocvičnu. Průběhem doby plání toto nabývalo rysů určitějších tím, jak pokračovaly sbírky na stavbu Sokolovny. Loni ko- nečně slavha započala. A nyní, jdeme-li z náměstí veselského Budějovickou ulicí, po boku golického ko stela uzříme moderní, eleganiní budovu, nad níž vznáší se sokol, označující, komu stavba tato slouží Vnitřek tělocvičny, vybudované br. Karlem Vorlem stavitelem, jest prostorný a účelný. Dvorana, galeri opatřená, zřízena jest nejen na tělocvik, ale i pro divadelní představení, která na vkusném, stálém je- višti lze pořádati. Šalny a okolní místnosti případně přiléhají. Do budovy této v sobotu dne 22. července na večer zavítalo množství obecenstva z obou měst okolí. Počínaly slavnosti určené k otevření tělocvičny.
Sobota Vorel Žižkov veselý nad Lužnice Veselí nad Lužnice Mezimostí budějovický ulice Sokol
14 article
Slavnostní večírek měl průběh animovaný a velice zdařilý. Proslov: „Co chceme“, věnovaný jednotě po- otavským slavíkem Ad. Hejdukem přijat nadšeně Aktovka „Meleor“ sehrána znamenitě. Další čás večera vyplnila nádražní hudba koncertem. Jen ne- rado rozcházelo se obecenstvo ze slavnostního ve- čírku. Naslával však zejtřek, čekali se hosté a vy- vrcholení slavnosti. Zdálo se, že Jupiter pluvius tentokráte na bodre Sokolíky zanevřel. V neděli ráno slunéčko sice vesele procítlo, ale za nedlouho přihnaly se od jihozápadu těžké mraky, zaduněl hrom a snesla se bouře. Mnohé jednoty sokolské ža lijáku a hřímání okolo 7. hodiny ranní dlely už na nádraží veselsko-mezi- mosteckém. Obě města oděla se rouchem slavnostním. Jasné praporce barev národních vlády vzduchem, věn- coví zdobilo domy, pokryté povzbuzujícími heslya sotva že se vyjasnilo, ulice naplnily se svátečním davy. Na nádraží uvítal shromážděné jednoty starosta Sokola veselského br. Filípek. Na to župní ná- čelník br. dr. Tlamka z Tábora uspořádal průvod a za zvuků nádražní hudby nastoupen pochod Mezi- mostím a Veselím na cvičistě. Zde provedena cvičen na zkoušku a seřadil se průvod k slavnostnímu ote- vření tělocvičny.
Hejduk Jupiter Sokolík Sokol Filípek Tábor Veselí Ada
15 article
Veškeré jednoty v župě Žižkově sdruženě i okoln sešly se, aby zúčastnily se řídké a významné slav- nosti bratří veselských. Zvláště hojně byly zastou- peny jednoty: jindřichohradecká, táborská, mlado- vožicků, česko-budějovická, bechyňská, Úřeboňská, pelhřimovská, řečická, kumžácká, žírovnická, počá- tecká, pacovská, milevská, ledenická a m, jiné. Zvlášt- ního lesku slavnostnímu průvodu dodaly; jízdní odbor Sekola česko-budějovického, ženské odbory Sokol jindřicho-hradeckého a táborského, sbor dobrovol- ných hasičů, železniční zřízenci a vojenští vyslou- žilci ve Veselí. O 1/211. hodině za zvučné hudby vy- razil průvod ze cvičiště na náměstí a ubíral se k rad- nici, kdež Sokolové vzdali hold městu. Účastníky oslovil starosta města Veselí pan R. Baštecký. jemuž odpověděl storosta župy Žižkovy br. dr. Lan z Tábora. Když hudba zahrála národní hymnu „Kde domov můj“, odebrala se čestná četa na radnici, kde dámy veselské podaly kylice starostům a náčelníkům a ověnčily lípovím sedm praporů sokolských. Potom ubíral se průvod k Sokolovně. Před budovou pro- mluvil případně předseda stavebního družstva br. dr. Fürst, odevzdávaje tělocvičnu Sokolu. Za jednotu odpověděl slarosta br. Filípek. Br. dr. Fürst pěkně vylíčil, čím Sokolu jest tělocvična a jaký má význam. Neméně vhodně promluvil slavnostní řečník, starosta jednoty táborské br. dr. Bláha, který připomenul. že táborská jednota v život uvedla jednotu veselskou a proto nemálo jest hrdá na její počínám a úspěchy její dvojnásob radostně vílá. Když hudba zahrála „llej Slované“, slavnostní akt skončen. Hodnostové zapsali se do slavnostního památníku, načež se účast- níci rozešli.
R Baštecký Žižkův Lana doktor Fürst Sokol Filípek Britain Bláha Slovan Žižkov Tábor Úřeboňský Sokol jindřicho
16 article
Nebe dotud jasně počalo se po poledni opět chmu- řiti. Nicméně o 1/23. hodině odpolední seřadil se před Sokolovnou průvod, čítající asi 300 hlav, a ubíral se na cvičiště, kde bratrské jednoty ukázati chtěly do- vednost a hbitost svoji. Hudba vesele koncertovala. obecenstvo naplnilo cvičiště, kde rozvířil se ruch ná- rodní slavnosti. Těžký, černý mrak, vyvstávající na jihozápadě a křižující se blesky valně tísnily náladu. Cvičení ještě nepočalo, když opatrnější už se vytráceli. Obava jejich nebyla marná. Právě nastupoval jin- dřicho-hradecký Sokol, když nad hlavami našimi za- burácel hrom a v zápělí spustil se prudký liják. Na- stal shon a hledání přístřeší, jehož nebylo právě na- zbyt. Těměř hodinu pršelo, ale pak přece rozesmálo se jasné slunéčko a zároveň vyjasnily se tváře So- kolstva i hostí. Cvičeno přece. Ženské odbory vedly si při kroužení kužely znamenitě. Vkusný oblek cvi- čební, ladné pohyby a vyškolenost sester vesměs s zamlcuvaly a byly hojným polleskem odměněny. Ostntní jednoty cvičily ovšem s obvyklou vyspělostí. pranic nedbajíce nepříjemností, které působilo zvihie cvičiště. Cvičeno s největším zdarem Večer poskyll pak další zábavu. Dva věnečky uspořádány, aby pěkným a veselým zakončením slav- nost otevření veselské Sokolovny navždy vryla sev paměť účastníků. Ke zdaru slavnosti lze Sokolu ve- selskému i župě Žižkově blahopřáti. Sokolovna, na niž veselský Sokol právem bude hrdým, stála 14.540 K, které až na 4310 K splaceny. Zdar dosavadní vzpruží síly a dovrší čeho třeba. Sokol veselský s obnovenou svěžestí ujme se nyní hesla: Tužme sel
Sokol Žižkův
17 article Delegáti českých i německých so- ciálních demokratů z král. českého
Delegáti českých i německých so- ciálních demokratů z král. českého shromáždili se minulou nedeli v sále plodinové bursy, aby porokovali o chystané reformě zemského voleb- ního řádu, a aby se poradili, co podniknout „prc rozplamenění nového boje za všeobec- nť a rovné hlasovací právodo zemského sněmu“. Přítomno bylo 304 českých a 237 něme- ckých delegátů. V předsednictvu byli soudruzi Soukup (Praha), Aust (Kladno), Schäffer (Liberec) a Beutl (Ústí). O průběhu debaty podáváme dle orgánu sociál- ně demokratického k informaci politického čtenářstva podstatný obsah pronesených názorů řečníků sociálně demokratických. Soudruh Houser praví, že zástupci dělného lidu se sešli, aby ukázali světu, že cítí zahanbující postavení, do kterého dnešní byrokratické a feudálně klerikální Rakousko stále a stále ho odkazuje. Dnešn konference má probudit odpor, který mezi bezprávným lidem dříme, má ho sesílit v hotový orkán, který od- nese vše, co se mu postaví v cestu. Protest náš musí být tak mohutný, aby se ozval po venkově, po ulicích měst, musí ukázat, že žije i v nás ten revoluční duch. který mají naši soudruzi na východě, že jsme odhod- láni pro svobodu proletariátu dělat vše, nač síly naše stačí, že tam, kde jde o svobodu proletariátu, stojíme jako jeden muž v bojovné frontě bez rozdílu národ- nosti.
Soukup Aust Schäffer Beutl Houser Praha Kladno Liberec Ústí Rakousko
18 article
Soudr. Adler (z Vídně): Gautsch politicky nen ani o vlas lepší než byl Badeni. V lé chvíli, kdy Ra- kousko praská a řítí se v záhubu, vládnoucí kruhy nemají nic jiného na mysli, než chránit zájmy mal kliky mocných, hájit veto velkostatkářských příživ- níků. To je neštěstí, to je zločin rakouských státníků bez rozdílu národnosti — neboť i hloupost v Rakousku je mezinárodní. Boj za volební právo má význam da- leko přes hranice české země. Kdyby se vám podařilo tyto jedovaté kurie opravdu odstranit, tento drzý útok na čest českého dělnictva s příslušnou rázností odrazil pak jste pracovali pro celé dělnictvo rakouské. My zde na konferenci promluvíme a pak budeme pracovat Vláda nám rozumí, měšťáci též, a když ne, pak bu- deme mít příležitost promluvit s nimi tak, aby nám rozuměli. Posl. Seilz: Nejen v Čechách, v celém Rakou- sku nenajde se ani jediný třídně uvědomělý dělník který by nebyl odhodlán s vámi rázně bojovati z odražení těto provokace (Gautschova projektu voleb- ního. Red.) Nesahali jsme (soc. dem. poslanci) k ob strukci jenom k vůli demagogii, ale odváží-li se vláda v Čechách spáchat tento zločin na dělném lidu, který svým významem a svou neslýchaností sahal by daleko za české hranice, pak nechť si jest jista naším kraj ním odporem Soudr. Němec jako hlavní řečník: V Rakousku jsou to jediní dělníci, kteří mají aspoň částečně stejné zájmy s touto říší, proto říkají vládnoucí kruhy, ž my nesmíme mít vliv na vývoj politických událostí. že v Rakousku nesmí se dělat polilika rozumu. Stá- níci naši se vyznamenávají odedávna neobyčejnou hloupostí a celá řada našich soudruhů byla za to ci- telně stíhána, že rozumu rakouských stálníků nevěřila.
Adler Gautsch Baden Posl Gautschův Němec Vídeň Rakousko Čechy
19 article
Ale ještě hloupější než naši státníci jsou naše mě- šťácké strany. Slouží jen černě reakci, klerikálnímu režimu, který celý život náš otravuje. Vláda ani měšťácké kruhy nechápou, co vlastně dělají. Samy jsou neschopny a brání těm, kdož mají schopnost z této nešťastné země udělat moderní, ži- vota schopný útvar. Jedině dělnictvo by to mohlo do- vést, a právě proto, že by to mohlo dovést, jest vy- loučeno ze všech sborů zastupitelských. Chtějí na nemocném těle Rakouska experimentovat tak dlouho až zahyne. My nemáme žádného zájmu na tom, udržova toto staré, života neschopné Rakousko, my také nejsme zodpovědní za to, co se děje, poněvadž jsme vylou- čeni ze vší spoluúčasti při rozhodování na řízení státu Jsme však odsouzeni v této nešťastné zemi žít a proto musíme se starat, když tato stará ruina se bude roz- padávat, aby nám nebyly roztlučeny při tom naše hlavy. Proto máme zájem na nápravě poměrů, prolo máme zájem na tom, aby stát stal se života schopným (Potlesk.) Měštáci, když zuby nehty se brání proti demo kratisaci zemského sněmu, myslí, že hájí zájmy své ve skutečnosti však hájí zájmy šlechty a maršálk jehož stal se sněm rodinným fideikomisem. Moustros- nost zemského řádu stává se však přímo horendní když povážíme, že zamýšlená pálá kurie má mí 1,309.000 voličů, takže by v ní dle úmyslu vlády při- padal na 72.000 voličů jeden poslanee. Rečník poukazuje na lichost námitky, že volebn právo jest odvislo od poplatnosti. Všechny daně plat lid, který pracuje a prací svou rozmnožuje společen- ské bohatství a nezáleží na tom, že daně přímé nost na berní úřad ti, kdož je nejprve z dělníků vyždimají
Měšták Rakousko
20 article A což možno jest upírati práv poplatníka dělníku
A což možno jest upírati práv poplatníka dělníku v zemi, kde zavedeny jsou tak hrozné daně nepřímé jako u nás, kde na př. z jednoho kilogramu cukru platí se daň spotřební v neslýchané výši 28 kr. Poněvadž veřejné dávky stále se rozšiřují a po- něvadž hrozí nebezpečí, že do krajnosti napjatá tetiva trpělivosti lidu přece by jednou praskla, má býti pro- vedena změna volebního řádu. Zemský sněm má být rozšířen na tři kurie národnostní, národnost českou, německou a třetí nárcdnost velkostatkářskou. Velko- statkáři totiž, jak sami doznávají, nejsou ani Češí ani Němci, nýbrž příživníci, vyssavači lidu délného, neprátelé každého pokroku a svobody. V zájmu těchto velkostatkářů má být volební „oprava“ provedena a aby ji měšťáci nezmařili, má býti také jim poskyt- nuto nějakých výhod. Pro dělný lid má býti dána pátá kurie — s 18 mandáty. (Volání: Hanba, nedáme si libit takovou provokaci!) 18 mandáty chce nás od- kopnout vláda po svých čachrech s měšťáckými stra- nami, 18 mandáty chce nás podvěsti za souhlasu, jal prozradil bezděky výkřikem ve sněmovně posl. Wol Mladočechů, kteří spokojí se pro V. kurii s počtem mandátů ještě o polovici menším, než byl požadavel německých měšťáckých stran.
Němec
21 article
Kdyby nám dali lu kurii a kdybychom dostali všech 18 poslanců do zemského sněmu, lak sešněro- vaného maršálskou libovůli, co by tam mohli naš soudruzi dělat? Měšťácké strany, které dnes prohla- šují, že pátá kurie jest pokrokem, lhou. Je to reakce, je to krok zpět, poněvadž pátá kurie poskytuje nám jen zdánlivě právo, které oni nám poskytují jen proto aby tím déle udrželi své privileje.
22 article
Jak máme se proti tomuto útoku brániti? Nemáme prý žádných prostředků proti násilí, když je páchá stát nebo vládnoucí třídy. Jest pravda, vláda se až dosud žádné zbraně nelekala, až dosud však bylo je- jím argumentem násilí proti dělnictvu, podvod proli měšťáctvu. Ale jestli se tak bude díti pořád, jeslli nám neustále budou říkat, že nemáme žádné moci proto, poněvadž nemáme žádné soudy, kriminály čet- níky, pak také nesmí se divit, když i my přijdeme na jiné myšlenky. Na venek jest sice vláda silnou, jest silnou policií, četníky, vojáky, ale čím silnější jest na venek, tím slabší jest uvnitř. Vždyť odkázána jest na naše peníze (Bouřlivé, demonstrativní projevy po- Ulesku) a když my odepřeme jí tylo prostředky dávat, uepeme pramen, z něhož prýští její síla. Ať jenom třeba jeden týden nedostanou vojáci komisárek a úřad- níci služné, zda budou ještě odvolávat se naši státníci na svou moc a na své násilí? (Bouřlivý potlesk.) Ná- silí jest velmi nebezpečná věc, to můžeme právě nyní velice dohře vidět v Rtusku. GBouřlivý potlesk. Výbor- něl) Tam to bylo také tak, tam také nesměl nikdo ani hlesnout, na venek se zdálo, že všude jest samá spo- kojenost a všude neustálý klid, poněvadž nikdo ne- směl si stěžovat, mluvit, psát, scházet se. A najednou lid, který nesměl s carem mluvit, poslal mu dělovou kouli, jako projev své nespokojenosti. (Bouřlivý po- tlesk.) Tam, kde jsou probuzeny živoucí zájmy lidu, žádná moc neudrží je v jejich vývoji, když to nepůjde po té, půjde to po jiné cestě, ale jít to musí. Chtějí- li nám pání u vlády dokazovat, lu toto
23 article
Rakousko jest přirozeným nepřítelem dělnictva, donutí nás sami k tomu, že násilím budeme rozbíjet rámec, v němž jsme spjati a který nás hrozí zardousit Bouřlivý pollesk. Výborně!) Z tohoto sněmu proletariátu nemůže vyjíti žádný jiný povel, než k urputnému boji za všeobecné rovné právo hlasovací. (Bouřlivý potlesk.) Na národnostní problem zmírá Rakousko. Švýcary ukazují, jak může být národnostní problem ve státě řešen, ovšem jen na podkladě svobody, demokracie. K demokracii, svobodě musíme i u nás za každou cenu dojít a když to ne- půjde jinak, pak nebudeme se lekat ani nejostřejších prostředků, ani argumentů z ulice, které tolikrát už v Rakousku rozhodovaly. Neboť vše jest dovoleno, vše musíme podniknout při nynějším boji, jenž jest bojem za naši existenci a svobodu, za existenci a svobodu celého národa, celého pokolení lidského.
Švýcar Rakousko
24 article
Soudr. Seliger (Teplice): Zemský sněm český je sněmem privilegovaným, založeným na myšlence. že kdo odvádí větší daně, má v něm míti také větší právo. Ale ani této zásadě neodpovídá. Ze 33 millionů reálních a 37 millionů osobních daní, odváděných státu, platí velkostatkáři, kteří 70 mandátů mají, když odpočítají se osoby nefysické, pouze dvanáctinu připadalo by jim tedy místo 70 poslanců pouze dva- nácí dle zásady jimi samotnými hlásané. Že samotné měšťácké strany tento poměr, kterými ony samy jsou okrádány, dají si líbiti, svědčí o největší jejich stu- pidnosti a hanebné zbabělosti. Jedná se tu zvláště o německé měšťáctvo, ktere má v rukou svých největší čásť průmyslu, možno říci 70 porcent, které se odvažuje v politickém život rakouském hráti prvou roli a které v poslední době tak radikálně se tváří a tvrdí, že je nositelem nejen průmyslu, ale také pokroku v Rakousku. Zatím však nedovede než daně platit a kušovat a pánu bohu děkovat v neděli za to v kostele katoli- ckém nebo protestaniském, že po celý lýden mohlo vydírali své dělnictvo. (Potlesk) My vlastně odvádíme dnes velkou většinu všech daní přímých i nepřímých. Samotná daň z kořalky vynáší as 23,800.000 K. Tři- kráte více než odvádí celá kurie velkostatkářská. Tedy i nejchudší z chudých, kteři ve své bídě kořalkou dráždějí vysílené své nervy, platí třikráte tolik, jsou pro zem třikráte důležitější, nežli všichni velkostat- káři, kteří platí jen 6 millionů daní.
Seliger bůh Teplice Rakousko
25 article
Dle státního průměru připadá na hlavu každého obyvatele v Rakousku 25.42 K daní nepřímých, takže pětičlenná rodina dělnická ze skromných svých příjmů neméně než 125 K daní ročně platí. Z práce dělnictva je v tomto státě živo všechno, ono umožňuje trvání státních institucí a všechnu kulturu ve státě a vzdor tomu odkopává a uráží se způsobem tak brutálním. Na lo je pro dělnictvo odpověď pouze jedna: Boj do krajnosti. Nechť ví dr. Gautsch, že dělnictvo v Če- chách ani okamžik nebude odpočívati, že nebude jer manifestovati na schůzích, protestovati ve článcích no vinářských, ale že sestoupí také na ulice, aby tam projevilo svou vůli. (Bouřlivý potlesk.) S dobromysl- ností českého dělnictva je to již odbyto. My zavedeme jiný tón, my povedeme boj, že z něho soudruzi v ostat ních zemích Rakouska budou mít radost. GBouřlivý potlesk.) Soudr. Steiner: Já mám ten názor, že boj náš musí býti stupňován, že musíme znovu začít schů- zemi, znovu nutkat každého, na koho máme vliv aby pracoval a spolupůsobil k nápravě volebního řádu v našem smyslu. My musíme nutkal též naše obecn zastupitelstva, pokud máme vliv, a i pokud vlivu ne- máme. Musíme předstupovat i před taková obecn zastupitelstva, která na př. nejsou ochotna podepsa petice za všeobecné hlasovací právo, i před takovým musíme užít naší síly a moci. (Potelsk.) My nyní musíme zahájit skutečnou válku. Musíme ukázat že titul, který si přikládáme, totiž titu revoluční strany, nám také náleží. (Po- tlesk.) A kdo By nám mohl zazlívat, když vidíme, jal se snižují státní zákony, když vidíme, že zákonem se pášou zločiny GBouřlivý, demonstrativní pollesk) kdo by nám mohl zazlívat, kdybychom i my přešli na tu cestu a řekli: Jak vy nám, tak my i vám. (Sou- hlas a potlesk.)
doktor Gautsch Steiner Rakousko
26 article
Demonstrace naše musí se stupňovat. My musíme ukázat, že nejsme vymyškovaní, musíme ukázat, že ještě něco v nás je. (Potlesk.) Teď půjdeme domůa znovu začneme tu práci, kterou jsme dělali dříve, bez ohledu, zda četnické piklhaubny a dobrovolní udavač nám budou činiti překážky, bez ohledu na to, budou-li nám hrozit žaláři, ba budou-li třeba ohrožovat naše živoly. (Potlesk.) My musíme začíl a boj svůj musíme vyvrcholit a přivést tak daleko, aby ta společnost, která má o nás tak podivné pojmy, která o nás soudí jako o těch nejbídnějších tvorech a která nám předkládá volební opravu, která člověka tupí, uráží a uvádí přímo do zoufalství, aby ta společnost konečně nabylao nás jiného ponětí. Vracím se k tomu, co jsem řekl na sjezdu v Pro stějově. Musíme mluvit o takových nulných prostřed- cích. Připravujme se, aby Praha viděla, co dosud ne viděla. (Potlesk.) Nechť vláda, měšťáci a všichni naš odpůrci se přesvědčí, že se nemusí jezdit do Prahy jen na zábavy a výstavy, ale že se sem může přijíl také za tím účelem, aby se zde bojovalo. (Výborně! Po- tlesk.) Sjezd musí vznésti appeli na veškeré dělnictvo pražské, na veškeré dělnictvo v průmyslových obvo- dech Prahy a ve středních Čechách a vůbec na všechno vědomé dělnictvo, aby v tomto smyslu pracovalo. Kdyby šlo po mém a kdyby bylo v mé moci, vedl bych vyhlazovací boj proti celé té nepřátelské společnosti tak jako ona ho vede proti nám. Nechal bych velko- statkářům zastavit při kampani cukrovary, necha bych jim zamrznout řepu na poli, zastavil bych jim
Praha Čechy
27 article
uhelné šachty. Všech tčchlo prostředků užil Bych jaf prostředků sebeobrany Nám se to ovšem souslavně nedá dělat, ale není vyloučeno, že se to nedá aspoň někdy a někde dělat. My v určitém čase, v určitém vhodném okamžiku se mů- žeme všichni dostavit z Prahy, okolí i vzdálenějších končin ke společné demonstraci. Nelekejme se té my- šlenky. Je možná. Bývala, může být a musí opětně býti! (Bouřlivý pollesk.) Já bych se k vám nerozpa- koval laké říci: Připněte vozy a stroje a přijeďie do Prahy zadarmo! (Výborně!) Já bych v tomto zoufa- lém boji nijak nedoporučoval krotit a ulišovat úd, když má chuť se biti! (Souhlas.) Musíme udělat všechno, co nejlépe udělat se dá, a čím toho více uděláme, tím bude lépe pro naši věc. Musime využit všech prostředků, jaké máme po ruce. Bylo zde mlu- veno již o revoluci. Nemluvíme ovšem o revoluci jako je ruská, nýbrž o lakové, jaká je u nás v Rakousku možna. V takových chvílích zoufaléhe zápasu oslälu, vysoké ideje a podněcují k činům a krokům, která snad nejsou vždycky podle rozumového normálu, ale v dějinách jsou velikými. Já bych si přál, aby- chom jako až dosud zachovali si svou odvahu a aby- chom ji projevili, kde se projevit dá! Na konec své řeči navrhuje soudr. Steina resoluci, v níž po kritice Gaulschovy volební osnovy se pravi: „Všeobecná třída voličská, tato peleš politických i hospodářských kompromisů a pařeniště zásadové nečistoty, mohla by se stát zákonem jen zneužitím moci vlády a sněmovních stran a mohla by býti zave- dena jen proti vůli statisíců občanů svých práv a po- vinností si vědomých. Uzákonění všeobecné kurie s ponecháním ostat- ních kuril výsadních stalo by se trvalou provokací, dráždící lid zákonem ponížený a potupený, a vedlo by k nekonečným a nedozírným bojům.
Stein Praha Rakousko
28 article
Zemská konference sociálních demokratů obou národností v Čechách appelluje na organisované děl- nictvo a na všechen lid, aby se vzepřel zamýšlenému zavedení všeobecné kurie s pitvorným počtem man- dátů do zemského sněmu v Čechách, a žádá lid dbalý cli a politické čistoty, aby svůj dosavadní boj za vše- obecné a rovné právo volební stupňoval s největším důrazem, neohlížeje se na žádné svízele a oběti. Ve všech obcích, ve všech odborech buďiež znovu pořádány schůze a demonstrace. Sbory samoprávné buďtež vyzývány k podávání pelic za zavedení všeobecného a rovného práva voleb- ního. Dělníci, připravujte se na hromadný příchod do Prahy, jakmile k tomu vydá zemský výkonný výbor svůj pokyn. Nasaďme všechny svě síly na odvrácení potupyí Vzhůru v boj za spravedlivé zastoupení lidu do zemského sněmu v Čechách!
Čechy Praha
29 article
Vážení soudruzi! Resoluci tuto vám navrhuji ku přijetí a mímo to stanovím ještě následující návrh: Veškeré dělnictvo vyzývá se ke sbírkám n ochranný fond vězeňský a stávkový, k umírnění hoře, které ochránci výsad a držitelé moci mu v boji za nej- šlechetnější ideje a osvobození lidu způsobí. Doporučuji i tento návrh ku přijetí a appelluji na sjezd, aby projevené bylo provedeno tak daleko, jak jen to provésti bude lze. My nemáme žádného dů- vodu, abychom tomu Rakousku, které je zmítáno smrtelnými křečmi, když v Uhrách hrozí nepokoje, abychom mu dělali nějaké ústupky. My dnes v této rakouské krisi a za jasu revoluce ruské můžemesi dovoliti něco přirozeného — krajní obranu našich přírozených práv! (Bouřlivý, dlouhotrvající pollesk.) Soudruh Schäfer (Liberec): Budeme nu- ceni — a máme k tomu také moc — přístou- pit k demonstracím, které jsou argumenty z ulice. A jestli vládě v Rakousku ty argumenty z ulice »neimponují«, pak jest jen otázka, jak moc- né a jak vytrvalé tyto argumenty budou.
Schäfer Rakousko Uhry Liberec
30 article
Řečník uvádí, jak často už bylo nuceno v rakouské politice k argumentům z ulice sáhnout a kolikrát už tyto rozhodovaly. Tolik revolučního hnutí potlačováno, pak může hnutí nabýt takových rozměrů, takové revoluční síly, že i nejpevnější bašty reakce budou se chvěl a Hílit. Řečník nanejvýš ostře útočí na německě měští- cké poslance. Německé dělnictvo musí proti nim vy- stoupit s největší rozhodností, stejně rozhodně, jako vystupuje české dělnictvo proti českým měštákům. Všechny ohledy musí býti odloženy, každý z měšťá- ckých poslanců musí být za své jednání činěn osobně zodpovědným. Zrádcům lidu musí lid strhnout škra- bošku s tváře. Soudruzi, neříkám nijak, že povedeme svůj boj nějak nóbl, že budeme zápasit v rukavičkách. Když německé měšťáctvo žádných ohledů nedbá, pak také nejsme žádnými ohledy vázáni. Řečník předčítá pak německy navrženou resoluci a doporučuje ji k při- jetí. (Potlesk.) Odpoledne Bylo v Konferenci pokračováno. Soudr. Merta pravil: Osobní boj proti měštá- ckým poslancům musíme zahájit ihned a vésti jej bez přerušení. Když venkovští soudruzi vyprovodí poslan ce svých míst až na nádraží a v Praze je hned zase pražští soudruzí na nádraží uvítají, pak budemne vidět. jak se zachovají. Ta okolnost, že dělníci brněnští za- stavili práci k vůli demonstracím za volební opravu, dokazuje, že i u nás můžeme po případě v tomto boji pomýšlet na politickou stávku.
Merta Praha
31 article
K závěrečnému slovu přihlásil se soudruh Ně- mec: My jsme již dlouhá léta pracovali na svých organisacích a musíme nyní ukázati, co také naše organisace zmohou. My nepotřebujeme, než navázal na tu dobu, kdy naši předkové za rovnost, volnost a bratrství vykrváceli na plání lipanské. (Bouřlivý potlesk.) Toť naše dědictví, které nám sluší povznésti a obnoviti. Naši předkové padli. Padli, poněvadž byti příliš pokročilými, poněvadž žádali to, co ještě v ostat- ním světě nikdo takovým způsobem nežádal. My však již dnes nemusíme míti strachu, neboť nestojíme zde sami. Vedle nás stojí naši bratři němečtí, polští, fran- couzští a angličtí. (Bouřlivý pollesk.)) Vedle nás stojí demokracie celého světa. A přátelé, právě proto, když konáme dnes svůj úkol, když konáme svou povinnost, tak si musíme býti toho vědomi, že mezinárodní a revoluční demo- kracie celého světa na nás pohlíží. Musíme si také býti vědomi, že nepracujeme jen pro sebe, nýbrž pro pokrok a kulturu veškerého proletariátu. A když z to- hoto sjezdu v tomto vědomí půjdeme domů a když zahájíme novou práci tak, jak jsme ji zvyklí, a když budeme pokračovati v našem boji neústupně, ne- ochvějně a nechroženě, mějme to přesvědčení, že se nám vlastně již nic nemůže státi. Nemáme co ztratit, my můžeme jen získat. A když v tomto vědomí svou práci budeme konat, pak, přátelé, buďme jisti, že až se sejdeme podruhé, budou stát věci jinak, než jak stojí dnes, a že žádná vláda Gautschova, žádná šlechta a nikdo se neodváží přes nás přecházel k dennímu pořádku.
Gautschův
32 article
Po přijetí resoluce a projevu sympalhií s revo- lučním proletariátem v Rusku, předseda sjezdu sou- druh dr. Soukup praví: Přijali jsme resoluci, která byla včera komisí pečlivě propracována. Přijali jsme resoluci s těžkými důsledky, která nám nyní uklá- čá povinnost, abychom se přičinili o její uskutečnění O tom není mezi námi sporu, že nám nadchá zejí doby svízelné a otevírá se nám perspektiva daleko- sáhlá. V Čechách vznikají a rostou bouře a nepokoje Vy, soudruzí venkovští, děti proletariátu, synové re- voluce, kteří nyní odjíždíte do svých obci, jděte a zvěstujte těm, kteří vás čekají, že jsme dnes v těto síni v Praze rozpálili pocho- deň bojů, vřavy a nepokojů. (Bouřlivý po- desk.) A volejíe, aby každý soudruh a soudružka byli v daném velikém okamžiku na svém místě. My jsme již vedli nejen v Čechách, nýbrž i v celém Rakousku veliké boje za všeobecné právo hlasovací. Boj ten je již zpečetěn krví proletariátu! My v éře persekucí pokračujeme, my kráčíme novým bouřlivým zápasům vstříc, odhodlání jsouce třeba i krví a životy zpoče- liti, potvrditi a posvětiti boj za všeobecné hlasovací právo, za veliké vítězství a emancipaci proletariátu.
Soukup Rusko Čechy Praha
33 article
(Bouřiivý poliesk.) Povinností naší je, když nyní od- cl ázíme odlud, abychom rozvinuli po celých Čechách neutuchající, horečnou činnost. Vyčkejte pak, až zem- ská exekutiva česká i německá vás povolá, abyste — jak řekl ráno soudruh Steiner — zahájili pochod na Prahu. Přijďte do Prahy — (Bouřlivé volání: Přijdeme všichni!) — přijďte sem v tom vědomí, že Praha v svých revolučních tradicích nikdy nezklamala. My vás tu, soudruzí čeští i němečtí, přijmeme s náručí ole- vřenou, nikoli však u uzavřeném sále, nýbrž my vás uvítáme pod rozvinutým rudým praporem na ulicích a náměstích. (Bouřlivý, neutuchající pollesk.) Na jedno ještě poukazuji. Slojíme zde v Čechách, v této veliké žhavé průmyslové kotlině, takřka v ardci Evropy. Sto- jíme tu na přechodu mezi severem i jihem, mezi zá- padem a východem Stojíme tu mezi Svědskema
Steiner Čechy Praha a náměstí Evropa