3
masthead
25. července 1905.
5
article
litu bere již do svých počtů, že jest si vědoma,
že s nynějším parlamentem déle vládnouti ne-
může a proto sněmovnu buď na podzim nebo
hned na počátku zimy rozpustí a vyřízení
všech velikých nynějších politických otázek po
nechá sněmovně příští.« »Slov. Narod« končí
svou úvahu vyzváním, aby poslanci slovinšt
nezaháleli a připravovali se už nyní na nov
volbv.
V Praze, 24. července. (Slovanske
hlasy o české politice.) Záhřebský
»Obzor« přináší úvahu o politice české delegace
na říšské radě a hájí ji proti kritikům realisti-
ekým a radikálním. Národohospodářské poměry
a zájmy české produkce nutí prý mladočeský
klub, aby se držel té politiky, kterou prováděl
za poslední kampaně. Obstrukcí by za nyněj-
ších poměrů nedosáhl ničeho, poněvadž by měl
proti sobě ohromnou většinu poslanců, zejmen
Poláky. Zbývá tedy stanovisko reservované.
Okolnosti, mocnější než vůle jednotlivcova
ideály budouenosti nuti Mladočechy k politice
pozvolných zisků. Kdyby poměry v Uhrách byly
urovnány, bylo by možno přidržeti se jiné poli-
tiky; za nynějších poměrů i Čechové musejí
vyčkati, jak se okolnosti vyvinou. I na tomt
vyčkávavém stanovisku Čechové dosáhli už ně-
čeho; založení druhé české university vstoupilo
do stadia akutního. Odpůrci Mladočechů mají
postavení pohodlnější, poněvadž nemluví za celý
národ; situace českého klubu vyžeduje však
nyní jednání velice chladnokrevného. Etapní
politika jest snad méně populárná, ale jest dnes
požadavkem doby.
Polák
Čecho
Praha
Uhry
6
article
Jinak vysvětlují si změnu v taktice česk
delegace »Petrohradské Vědomosti«. Mluvíce
o svízelích, s nimiž jest stále zápasiti českým
menšinám v uzavíraném území, praví: »V po-
slední době položení Čechů stalo se zvlášť ob
tížným. Jak pak se má s úspěchem brániti ně
jaká česká sokolská jednota v uzavíraném území,
když mladočeský parlamentní klub kapituluje
před kabinetem bar. Gautsche, jehož drží na
úzdě Němci. Poslední úspěchy Německa v mezi-
národní politice hrozně podňaly německé národnl
vědomí v Rakousku. Ruské hoře nutí nyní
Čechy, že spouštějí ruce a vystříhají se silněj-
ších způsobů samoobrany.«
V Praze, 24. července. (Nové vyjed-
návání s Uhry?) »Mag. Orszag« obdržel
z Vídně se strany dobře prý zpravené sdělení,
že počátkem srpna stane se nový pokus o de-
finitivní rozřešení uherské krise. Koruna jest
prý syta pokusů, trvajících už dlouhou dobu
přece nikam nevedoucích, a nabyla přesvědčení,
že v Uhrách není možno obnoviti pořádek pro-
visorními opatřeními a neparlamentní vládou.
Na půdu násilí a absolutismu panovník prý se
zatlačiti nedá. Koruna přeje si smírného roz-
řešení a proto možno míti za to, že bije už
poslední hodinka systému Tisza-Fejérváry. O ta-
kovém obratu zvěděl hr. Tisza v ministerském
presidiu za poslední své vídeňské návštěvy.
Čecho
Gautsch
Němec
Mag
Orszag
Německo
Rakousko
Čechy
Praha
Uhry
Vídeň
Tisza
Fejérvára
7
article
Jakmile se hr. Goluchowski vrátí z Francie,
ujme se ihned smiřovací akce. Jde mu o to,
aby na smír došlo co nejdřive. Na podzim bude
nezbytno svolati delegace, poněvadž diploma-
tická situace jest taková, že jest
třeba, aby veškera síla monarch ie
byla pohotově. Rusko-japonský mír, jenž
se s jistotou očekává v srpnu (?), dá ruské po-
litice nový směr. Vytlačeno z východní Asie,
Rusko obrátí veškeru svou činnost na Balkán,
kde se během dvou století domohlo tak znač-
ných úspěchů. Říše, čílající skoro 150 millionů
obyvatelů, bude nyní hledati příležitost, aby
nějakým způsobem povznesla opět svou otřese-
nou vážnost a věčně choré Turecko bude
k tomu nejvhodnějším předmětem. Východní
otázka může se státi velmi lehko akutní a proto
rakousko-uherská říše musí býti připravena na
všechen případ.
Goluchowský
Francie
Asie
Rusko
Balkán
Turecko
8
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. července.
Kongres Burů.
V Bloemfonteinu zahájen byl dne 19. čer-
vence kongres Burů za předsednictví velitele
Hertzoga. Býv. president Steijn, jenž se pro
churavost nedostavil, připomenul v dopise, že
smlouvou vereeniginskou slíbena oběma zabra-
ným osadám, Transvaalu i Oranžsku, taková
konstituce, jakou má Kapská osada a dodal:
»Že osada oranžská jest vůči Transvaalu od-
strčena, se slibem tímto se nesrovnává, avšak
jsme rádi, že neobdrželi jsme stejné konstituce.«
Steijn konečně žádá kongres, by o ústupky ne-
prosil, nýbrž žádal jen, co Oranžsku po právu
příslušl. — Kongresu předložena byla nejprve
odpověď ústřední vlády na resoluci, přijatou na
předešlém sjezdu Burů v Brandfortu, ve které
vláda co nejrozhodněji popírá, že svým zá-
vazkům nedostála a zdráhá se ustanoviti sjezdem
žádanou komisi, jež by vyšetřila správu fondu
pro odškodnění a nové osídlení Burů, podotýkajíe.
že podrobnosti o správě a rozdělení tohoto fondu
budou ještě uveřejněny. V odpovědi vlády se
dále praví, že angličina musí sice býti oficišlní
řečí osady, že však užívání holandštiny u úřadů
se dovoluje. S kompromisem učiněným o vyučo-
vací řeči jest vláda spokojena, ale neshledává
žádného důvodu ke změně ve zřízení policejním.
Po přečtení této odpovědi prohlásil předsed
Hertzog, že dle jeho náhledu appell na krále
byl bezvýsledným a že by tudíž bylo zbytečno,
obraceti se na ústřední vládu angliekou ještě
jednou.
Zatýkání anarchistů ve Švýcarsku.
Na rozkaz státního návladnictví v Bernu
v Curychu zatčení anarchisté jsou většinou
Němci. Někteří ze 13 zatčených pocházejí také
z Rakouska, Ruska i ze Švýearska. Tři z cizo-
zemska, kteří neměli žádných průkazních pa-
pírů, byli již posláni do svých domovů, kdežto
5 ponecháno ve vazbě a vypovi je spolková
rada.
Bur
Steijn
Němec
Praha
Bloemfontein
Transvaal
Oranžsko
Brandfort
Švýcarsko
Bern
Curych
Rakousko
Rusko
9
article
Attentát na tureckého sultána.
Zprávy o způsobu, jakým byl pátečn
attentát při slavnosti selamliku v Yildizském
paláci cařihradském proveden a kdo jej spáchal,
rodí se jako houby po dešti, ale šíři seze
sídelního města tureckého sultána snad jen za
tím účelem, aby pozornost odvrátila se od
pravých jeho původců. Tak na př. ke sděleným
již versím v této věci oznamovalo se dnes
ráno, že attentát provedli dva elegantně odění
páni, kteři ne náměsti před mešitou Hamidie
přijeli v najatém povoze, že zapálili v tomto
ukrytý dynamit a oba že při výbuchu zahynuli
a že attentát proveden byl mezinárodním sdru-
žením anarchistů; druhá verse pravila, že přijel
na náměstí neznámý muž a vystoupiv z povozu.
že zanechal v něm pekelný stroj, který pak vy-
buchl; také tento útočník náležel prý ke sdru-
žení mezinárodních anarchistů.
Dnes večer dochází konečně verse zcel
nová, sdělující, že turecké úřady jsou již pa-
chateli attentátu na stopě. Praví se, že jeden
z těžce při něm raněných prohlásil, že pře
výbuchem postavil neznámý muž na jeden
z kočárů koš a vzdálil se. Po několika mi-
nutách v koší tomto nastal výbuch.
Divno jen, že si za ostražitosti, jaká jest pr
selamliku, nikdo z bezpečnostních orgánů
tohoto koše po několik minut nepo-
všimnul.
Hamidie
Yildizský palác
10
article
Ke všem těmto odporujícím si zprávám
dlužno podotknouti, co k nim dodává i oficiální
rakouská korrespondenční kancelář vůči pode-
zření, že attentát provedl Bulhar. »Turecké
udání — praví — že útočník jest asi Bulharem,
třeba prozatím bráti s reservou, neboť jak
různé podobné události z dřívější doby dokazuji
bývá na turecké straně zvykem, pravého
pachatele zatajovati a k vůli
státní raisoně činiti klamn
udánl.«
Není také vyloučeno, že jedná se o my-
stifikaci, jak připomíná zmíněná kancelář,
provedenou výhrůžnými dopisy, které
v sobotu, tudíž den po attentátu, obdrželi vy-
slanci a jež podepsány byly arménským
revolučním komitétem. Hrozi se jim v nich pro
netečnost Evropy k poměrům v Turecku násil
nostmi. Soudí se, že dopisy těmito má se pode-
zření z pátečního attentátu s Arménů sejmouti.
nebo snad právě na ně uvaliti, anebo že snad
mají i jiný, dosud neznámý účel. Podobná
praktika provádí se totiž v Cařihradě častěji.
Bulhar
Armén
Evropa
Turecko
Cařihrad
11
article
Ve vyšetřování attentátu se dále ve dne
v noci pokračuje a zatčeno bylo mnoho Bal-
harů, Arménů, i příslušníků jiných národů, ze-
jmena také mohamedánů. Také prováději se
chemické analyse různých částek z výbuchu
zbylých.
Výbuch způsoben byl pekelným strojem
mezi povozy a vzňalo se asi 15 kilogramů
dynamitu, k němuž přidány byly kule a
kousky železa. Výbuch byl hrozný a sly-
šeti bylo jej na 10 kilometrů daleko. Poče
zabitých osob udávají dnešní cařihradské
časopisy dle úřadních zpráv na 24 a zraně-
ných na 58, což souhlasí celkem i se zprá-
vami soukromými. Mezi mrtvými jest také
eunuch, mezi zraněnými jsou tři eizinci, také
italská a německá dáma. Četní koně byli zabili
a 30 povozů roztříštěno a rozmetáno, všechna
okna pavillonů vyslanců a gardy vyražena. Věž
mešity »Hamidie« jest značně poškozena a ho-
diny na ní zničeny. Jak očití svědkové vypra-
vují, lítaly části lidských těl a
kusy zabitých koní ve vzduchu.
Armén
Bala
12
article
Po výbuchu, který podobal se výbuchu sopky.
nastal takový zmatek, že i někteří dvofenínové
posekáni byli policisty, kteří do všeho zuřivě
šavlemi mlátili. Na to díval se sultán Abdu
Hamid, který pak rakouskému vyslanci bar-
Calicemu prohodil: »Neztratil jsem ani na oka-
mžik svého klidu. Moje okolí bylo by však lépe
učinilo, kdyby místo aby mně blahopřálo, bylo
zahájilo raději pronásledování zločinců.«
Po výbuchu na náměstí před mešitou »Ha-
midií« ozvaly se v pátek také tři výstřely z ruč-
nice, což zavdalo podnět k nejrůznějším pově-
stem. Výstřely tyto vysvětlují se nyní s úřadn
strany tím, že je vypálil z ručnice albánský
vojín; neučinil prý tak ve zlém úmyslu, nýbrž
aby dal u Albánců obvyklé znamení svého roz-
čilení a by ukázal, že jest ocholen k obraně
sultána. — Věř, kdo chceš. Syrští vojíní Albáne
také nevěřili a vrhli se na něj. Jen ráznému
zakročení několika důstojníků zabráněno krve-
proliti, jež mohlo míti snad větší náslodky, nežl
attentát pekelným strojem.
Zprávy dopisovatelů zahraničních listů byly
v pátek tureckým úřadem zadrženy a odeslány
ovšem velice seškrtané, teprve po 24 hodinách
Kréta.
V poměrech na Krétě nejeví se dosu
žádná známka, jež by nasvědčovala, že by po-
vstalci byli ochotní vyhověti vyzvání, by složil
zbraně, čímž oddáleny jsou také reformy, které
zúčastněné státy v krétské správě již dávno
slibují, ale neprovádějí. Zda to cesta správna
a povede-li k úspěchu, dlužno ovšem pochybo-
vati. Některé státy sesilují na Krétě též své
posádky, na př. Italie poslala tam dalšich 120
vojínů.
Abd Hamid
Albánec
Kréta
Italia
13
article
Slet sokolské župy Žižkovy
a otevření sokolské tělocvičny ve
Veseli nad Lužnicí.
Slet sokolské župy Žižkovy
a otevření sokolské tělocvičny ve
Veseli nad Lužnicí.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Slavnostní dny prožila dvě bratrská města n
českém jihu: Veselí nad Lužnicí a Mezimostí
Sobota dne 22. a neděle dne 23. července dlouho zú-
stanou v milé upomínce tamních občanů a hostí, kteří
v hojném počtu na sletu a významné slavnosti ote-
vření tělocvičny do měst těchto zavítali. „Sokol“ tamní
stanul u vytouženého cíle, otevíral svůj vlastní stánek.
zasvěcený otužení těla i zušlechťování ducha a spolu
slavil 20letí svého trvání. Již při vzniku jednoly
sokolské ve Veselí, jako dárek do vínku, ujala se slib-
ná myšlenka vybudovati vlastní tělocvičnu. Průběhem
doby plání toto nabývalo rysů určitějších tím, jak
pokračovaly sbírky na stavbu Sokolovny. Loni ko-
nečně slavha započala. A nyní, jdeme-li z náměstí
veselského Budějovickou ulicí, po boku golického ko
stela uzříme moderní, eleganiní budovu, nad níž
vznáší se sokol, označující, komu stavba tato slouží
Vnitřek tělocvičny, vybudované br. Karlem Vorlem
stavitelem, jest prostorný a účelný. Dvorana, galeri
opatřená, zřízena jest nejen na tělocvik, ale i pro
divadelní představení, která na vkusném, stálém je-
višti lze pořádati. Šalny a okolní místnosti případně
přiléhají.
Do budovy této v sobotu dne 22. července na
večer zavítalo množství obecenstva z obou měst
okolí. Počínaly slavnosti určené k otevření tělocvičny.
Sobota
Vorel
Žižkov
veselý nad Lužnice
Veselí nad Lužnice
Mezimostí
budějovický ulice
Sokol
14
article
Slavnostní večírek měl průběh animovaný a velice
zdařilý. Proslov: „Co chceme“, věnovaný jednotě po-
otavským slavíkem Ad. Hejdukem přijat nadšeně
Aktovka „Meleor“ sehrána znamenitě. Další čás
večera vyplnila nádražní hudba koncertem. Jen ne-
rado rozcházelo se obecenstvo ze slavnostního ve-
čírku. Naslával však zejtřek, čekali se hosté a vy-
vrcholení slavnosti.
Zdálo se, že Jupiter pluvius tentokráte na bodre
Sokolíky zanevřel. V neděli ráno slunéčko sice vesele
procítlo, ale za nedlouho přihnaly se od jihozápadu
těžké mraky, zaduněl hrom a snesla se bouře.
Mnohé jednoty sokolské ža lijáku a hřímání okolo
7. hodiny ranní dlely už na nádraží veselsko-mezi-
mosteckém. Obě města oděla se rouchem slavnostním.
Jasné praporce barev národních vlády vzduchem, věn-
coví zdobilo domy, pokryté povzbuzujícími heslya
sotva že se vyjasnilo, ulice naplnily se svátečním
davy. Na nádraží uvítal shromážděné jednoty starosta
Sokola veselského br. Filípek. Na to župní ná-
čelník br. dr. Tlamka z Tábora uspořádal průvod
a za zvuků nádražní hudby nastoupen pochod Mezi-
mostím a Veselím na cvičistě. Zde provedena cvičen
na zkoušku a seřadil se průvod k slavnostnímu ote-
vření tělocvičny.
Hejduk
Jupiter
Sokolík
Sokol
Filípek
Tábor
Veselí
Ada
15
article
Veškeré jednoty v župě Žižkově sdruženě i okoln
sešly se, aby zúčastnily se řídké a významné slav-
nosti bratří veselských. Zvláště hojně byly zastou-
peny jednoty: jindřichohradecká, táborská, mlado-
vožicků, česko-budějovická, bechyňská, Úřeboňská,
pelhřimovská, řečická, kumžácká, žírovnická, počá-
tecká, pacovská, milevská, ledenická a m, jiné. Zvlášt-
ního lesku slavnostnímu průvodu dodaly; jízdní odbor
Sekola česko-budějovického, ženské odbory Sokol
jindřicho-hradeckého a táborského, sbor dobrovol-
ných hasičů, železniční zřízenci a vojenští vyslou-
žilci ve Veselí. O 1/211. hodině za zvučné hudby vy-
razil průvod ze cvičiště na náměstí a ubíral se k rad-
nici, kdež Sokolové vzdali hold městu. Účastníky
oslovil starosta města Veselí pan R. Baštecký.
jemuž odpověděl storosta župy Žižkovy br. dr. Lan
z Tábora. Když hudba zahrála národní hymnu „Kde
domov můj“, odebrala se čestná četa na radnici, kde
dámy veselské podaly kylice starostům a náčelníkům
a ověnčily lípovím sedm praporů sokolských. Potom
ubíral se průvod k Sokolovně. Před budovou pro-
mluvil případně předseda stavebního družstva br. dr.
Fürst, odevzdávaje tělocvičnu Sokolu. Za jednotu
odpověděl slarosta br. Filípek. Br. dr. Fürst pěkně
vylíčil, čím Sokolu jest tělocvična a jaký má význam.
Neméně vhodně promluvil slavnostní řečník, starosta
jednoty táborské br. dr. Bláha, který připomenul.
že táborská jednota v život uvedla jednotu veselskou
a proto nemálo jest hrdá na její počínám a úspěchy
její dvojnásob radostně vílá. Když hudba zahrála
„llej Slované“, slavnostní akt skončen. Hodnostové
zapsali se do slavnostního památníku, načež se účast-
níci rozešli.
R Baštecký
Žižkův
Lana
doktor
Fürst
Sokol
Filípek
Britain
Bláha
Slovan
Žižkov
Tábor
Úřeboňský
Sokol jindřicho
16
article
Nebe dotud jasně počalo se po poledni opět chmu-
řiti. Nicméně o 1/23. hodině odpolední seřadil se před
Sokolovnou průvod, čítající asi 300 hlav, a ubíral se
na cvičiště, kde bratrské jednoty ukázati chtěly do-
vednost a hbitost svoji. Hudba vesele koncertovala.
obecenstvo naplnilo cvičiště, kde rozvířil se ruch ná-
rodní slavnosti. Těžký, černý mrak, vyvstávající na
jihozápadě a křižující se blesky valně tísnily náladu.
Cvičení ještě nepočalo, když opatrnější už se vytráceli.
Obava jejich nebyla marná. Právě nastupoval jin-
dřicho-hradecký Sokol, když nad hlavami našimi za-
burácel hrom a v zápělí spustil se prudký liják. Na-
stal shon a hledání přístřeší, jehož nebylo právě na-
zbyt. Těměř hodinu pršelo, ale pak přece rozesmálo
se jasné slunéčko a zároveň vyjasnily se tváře So-
kolstva i hostí. Cvičeno přece. Ženské odbory vedly
si při kroužení kužely znamenitě. Vkusný oblek cvi-
čební, ladné pohyby a vyškolenost sester vesměs s
zamlcuvaly a byly hojným polleskem odměněny.
Ostntní jednoty cvičily ovšem s obvyklou vyspělostí.
pranic nedbajíce nepříjemností, které působilo zvihie
cvičiště. Cvičeno s největším zdarem
Večer poskyll pak další zábavu. Dva věnečky
uspořádány, aby pěkným a veselým zakončením slav-
nost otevření veselské Sokolovny navždy vryla sev
paměť účastníků. Ke zdaru slavnosti lze Sokolu ve-
selskému i župě Žižkově blahopřáti. Sokolovna, na
niž veselský Sokol právem bude hrdým, stála 14.540 K,
které až na 4310 K splaceny. Zdar dosavadní vzpruží
síly a dovrší čeho třeba. Sokol veselský s obnovenou
svěžestí ujme se nyní hesla: Tužme sel
Sokol
Žižkův
17
article
Delegáti českých i německých so-
ciálních demokratů z král. českého
Delegáti českých i německých so-
ciálních demokratů z král. českého
shromáždili se minulou nedeli v sále plodinové bursy,
aby porokovali o chystané reformě zemského voleb-
ního řádu, a aby se poradili, co podniknout „prc
rozplamenění nového boje za všeobec-
nť a rovné hlasovací právodo zemského
sněmu“. Přítomno bylo 304 českých a 237 něme-
ckých delegátů. V předsednictvu byli soudruzi Soukup
(Praha), Aust (Kladno), Schäffer (Liberec) a Beutl
(Ústí). O průběhu debaty podáváme dle orgánu sociál-
ně demokratického k informaci politického čtenářstva
podstatný obsah pronesených názorů řečníků sociálně
demokratických.
Soudruh Houser praví, že zástupci dělného
lidu se sešli, aby ukázali světu, že cítí zahanbující
postavení, do kterého dnešní byrokratické a feudálně
klerikální Rakousko stále a stále ho odkazuje. Dnešn
konference má probudit odpor, který mezi bezprávným
lidem dříme, má ho sesílit v hotový orkán, který od-
nese vše, co se mu postaví v cestu. Protest náš musí
být tak mohutný, aby se ozval po venkově, po ulicích
měst, musí ukázat, že žije i v nás ten revoluční duch.
který mají naši soudruzi na východě, že jsme odhod-
láni pro svobodu proletariátu dělat vše, nač síly naše
stačí, že tam, kde jde o svobodu proletariátu, stojíme
jako jeden muž v bojovné frontě bez rozdílu národ-
nosti.
Soukup
Aust
Schäffer
Beutl
Houser
Praha
Kladno
Liberec
Ústí
Rakousko
18
article
Soudr. Adler (z Vídně): Gautsch politicky nen
ani o vlas lepší než byl Badeni. V lé chvíli, kdy Ra-
kousko praská a řítí se v záhubu, vládnoucí kruhy
nemají nic jiného na mysli, než chránit zájmy mal
kliky mocných, hájit veto velkostatkářských příživ-
níků. To je neštěstí, to je zločin rakouských státníků
bez rozdílu národnosti — neboť i hloupost v Rakousku
je mezinárodní. Boj za volební právo má význam da-
leko přes hranice české země. Kdyby se vám podařilo
tyto jedovaté kurie opravdu odstranit, tento drzý útok
na čest českého dělnictva s příslušnou rázností odrazil
pak jste pracovali pro celé dělnictvo rakouské. My
zde na konferenci promluvíme a pak budeme pracovat
Vláda nám rozumí, měšťáci též, a když ne, pak bu-
deme mít příležitost promluvit s nimi tak, aby nám
rozuměli.
Posl. Seilz: Nejen v Čechách, v celém Rakou-
sku nenajde se ani jediný třídně uvědomělý dělník
který by nebyl odhodlán s vámi rázně bojovati z
odražení těto provokace (Gautschova projektu voleb-
ního. Red.) Nesahali jsme (soc. dem. poslanci) k ob
strukci jenom k vůli demagogii, ale odváží-li se vláda
v Čechách spáchat tento zločin na dělném lidu, který
svým významem a svou neslýchaností sahal by daleko
za české hranice, pak nechť si jest jista naším kraj
ním odporem
Soudr. Němec jako hlavní řečník: V Rakousku
jsou to jediní dělníci, kteří mají aspoň částečně stejné
zájmy s touto říší, proto říkají vládnoucí kruhy, ž
my nesmíme mít vliv na vývoj politických událostí.
že v Rakousku nesmí se dělat polilika rozumu. Stá-
níci naši se vyznamenávají odedávna neobyčejnou
hloupostí a celá řada našich soudruhů byla za to ci-
telně stíhána, že rozumu rakouských stálníků nevěřila.
Adler
Gautsch
Baden
Posl
Gautschův
Němec
Vídeň
Rakousko
Čechy
19
article
Ale ještě hloupější než naši státníci jsou naše mě-
šťácké strany. Slouží jen černě reakci, klerikálnímu
režimu, který celý život náš otravuje.
Vláda ani měšťácké kruhy nechápou, co vlastně
dělají. Samy jsou neschopny a brání těm, kdož mají
schopnost z této nešťastné země udělat moderní, ži-
vota schopný útvar. Jedině dělnictvo by to mohlo do-
vést, a právě proto, že by to mohlo dovést, jest vy-
loučeno ze všech sborů zastupitelských. Chtějí na
nemocném těle Rakouska experimentovat tak dlouho
až zahyne.
My nemáme žádného zájmu na tom, udržova
toto staré, života neschopné Rakousko, my také nejsme
zodpovědní za to, co se děje, poněvadž jsme vylou-
čeni ze vší spoluúčasti při rozhodování na řízení státu
Jsme však odsouzeni v této nešťastné zemi žít a proto
musíme se starat, když tato stará ruina se bude roz-
padávat, aby nám nebyly roztlučeny při tom naše
hlavy. Proto máme zájem na nápravě poměrů, prolo
máme zájem na tom, aby stát stal se života schopným
(Potlesk.)
Měštáci, když zuby nehty se brání proti demo
kratisaci zemského sněmu, myslí, že hájí zájmy své
ve skutečnosti však hájí zájmy šlechty a maršálk
jehož stal se sněm rodinným fideikomisem. Moustros-
nost zemského řádu stává se však přímo horendní
když povážíme, že zamýšlená pálá kurie má mí
1,309.000 voličů, takže by v ní dle úmyslu vlády při-
padal na 72.000 voličů jeden poslanee.
Rečník poukazuje na lichost námitky, že volebn
právo jest odvislo od poplatnosti. Všechny daně plat
lid, který pracuje a prací svou rozmnožuje společen-
ské bohatství a nezáleží na tom, že daně přímé nost
na berní úřad ti, kdož je nejprve z dělníků vyždimají
Měšták
Rakousko
20
article
A což možno jest upírati práv poplatníka dělníku
A což možno jest upírati práv poplatníka dělníku
v zemi, kde zavedeny jsou tak hrozné daně nepřímé
jako u nás, kde na př. z jednoho kilogramu cukru
platí se daň spotřební v neslýchané výši 28 kr.
Poněvadž veřejné dávky stále se rozšiřují a po-
něvadž hrozí nebezpečí, že do krajnosti napjatá tetiva
trpělivosti lidu přece by jednou praskla, má býti pro-
vedena změna volebního řádu. Zemský sněm má být
rozšířen na tři kurie národnostní, národnost českou,
německou a třetí nárcdnost velkostatkářskou. Velko-
statkáři totiž, jak sami doznávají, nejsou ani Češí
ani Němci, nýbrž příživníci, vyssavači lidu délného,
neprátelé každého pokroku a svobody. V zájmu těchto
velkostatkářů má být volební „oprava“ provedena
a aby ji měšťáci nezmařili, má býti také jim poskyt-
nuto nějakých výhod. Pro dělný lid má býti dána
pátá kurie — s 18 mandáty. (Volání: Hanba, nedáme
si libit takovou provokaci!) 18 mandáty chce nás od-
kopnout vláda po svých čachrech s měšťáckými stra-
nami, 18 mandáty chce nás podvěsti za souhlasu, jal
prozradil bezděky výkřikem ve sněmovně posl. Wol
Mladočechů, kteří spokojí se pro V. kurii s počtem
mandátů ještě o polovici menším, než byl požadavel
německých měšťáckých stran.
Němec
21
article
Kdyby nám dali lu kurii a kdybychom dostali
všech 18 poslanců do zemského sněmu, lak sešněro-
vaného maršálskou libovůli, co by tam mohli naš
soudruzi dělat? Měšťácké strany, které dnes prohla-
šují, že pátá kurie jest pokrokem, lhou. Je to reakce,
je to krok zpět, poněvadž pátá kurie poskytuje nám
jen zdánlivě právo, které oni nám poskytují jen proto
aby tím déle udrželi své privileje.
22
article
Jak máme se proti tomuto útoku brániti? Nemáme
prý žádných prostředků proti násilí, když je páchá
stát nebo vládnoucí třídy. Jest pravda, vláda se až
dosud žádné zbraně nelekala, až dosud však bylo je-
jím argumentem násilí proti dělnictvu, podvod proli
měšťáctvu. Ale jestli se tak bude díti pořád, jeslli
nám neustále budou říkat, že nemáme žádné moci
proto, poněvadž nemáme žádné soudy, kriminály čet-
níky, pak také nesmí se divit, když i my přijdeme na
jiné myšlenky. Na venek jest sice vláda silnou, jest
silnou policií, četníky, vojáky, ale čím silnější jest na
venek, tím slabší jest uvnitř. Vždyť odkázána jest na
naše peníze (Bouřlivé, demonstrativní projevy po-
Ulesku) a když my odepřeme jí tylo prostředky dávat,
uepeme pramen, z něhož prýští její síla. Ať jenom
třeba jeden týden nedostanou vojáci komisárek a úřad-
níci služné, zda budou ještě odvolávat se naši státníci
na svou moc a na své násilí? (Bouřlivý potlesk.) Ná-
silí jest velmi nebezpečná věc, to můžeme právě nyní
velice dohře vidět v Rtusku. GBouřlivý potlesk. Výbor-
něl) Tam to bylo také tak, tam také nesměl nikdo ani
hlesnout, na venek se zdálo, že všude jest samá spo-
kojenost a všude neustálý klid, poněvadž nikdo ne-
směl si stěžovat, mluvit, psát, scházet se. A najednou
lid, který nesměl s carem mluvit, poslal mu dělovou
kouli, jako projev své nespokojenosti. (Bouřlivý po-
tlesk.) Tam, kde jsou probuzeny živoucí zájmy lidu,
žádná moc neudrží je v jejich vývoji, když to nepůjde
po té, půjde to po jiné cestě, ale jít to musí. Chtějí-
li nám pání u vlády dokazovat, lu toto
23
article
Rakousko jest přirozeným nepřítelem
dělnictva, donutí nás sami k tomu, že
násilím budeme rozbíjet rámec, v němž
jsme spjati a který nás hrozí zardousit
Bouřlivý pollesk. Výborně!)
Z tohoto sněmu proletariátu nemůže vyjíti žádný
jiný povel, než k urputnému boji za všeobecné rovné
právo hlasovací. (Bouřlivý potlesk.) Na národnostní
problem zmírá Rakousko. Švýcary ukazují, jak může
být národnostní problem ve státě řešen, ovšem jen na
podkladě svobody, demokracie. K demokracii, svobodě
musíme i u nás za každou cenu dojít a když to ne-
půjde jinak, pak nebudeme se lekat ani nejostřejších
prostředků, ani argumentů z ulice, které tolikrát už
v Rakousku rozhodovaly. Neboť vše jest dovoleno, vše
musíme podniknout při nynějším boji, jenž jest bojem
za naši existenci a svobodu, za existenci a svobodu
celého národa, celého pokolení lidského.
Švýcar
Rakousko
24
article
Soudr. Seliger (Teplice): Zemský sněm český
je sněmem privilegovaným, založeným na myšlence.
že kdo odvádí větší daně, má v něm míti také větší
právo. Ale ani této zásadě neodpovídá. Ze 33 millionů
reálních a 37 millionů osobních daní, odváděných
státu, platí velkostatkáři, kteří 70 mandátů mají, když
odpočítají se osoby nefysické, pouze dvanáctinu
připadalo by jim tedy místo 70 poslanců pouze dva-
nácí dle zásady jimi samotnými hlásané. Že samotné
měšťácké strany tento poměr, kterými ony samy jsou
okrádány, dají si líbiti, svědčí o největší jejich stu-
pidnosti a hanebné zbabělosti.
Jedná se tu zvláště o německé měšťáctvo, ktere
má v rukou svých největší čásť průmyslu, možno
říci 70 porcent, které se odvažuje v politickém život
rakouském hráti prvou roli a které v poslední době
tak radikálně se tváří a tvrdí, že je nositelem nejen
průmyslu, ale také pokroku v Rakousku.
Zatím však nedovede než daně platit a kušovat
a pánu bohu děkovat v neděli za to v kostele katoli-
ckém nebo protestaniském, že po celý lýden mohlo
vydírali své dělnictvo. (Potlesk) My vlastně odvádíme
dnes velkou většinu všech daní přímých i nepřímých.
Samotná daň z kořalky vynáší as 23,800.000 K. Tři-
kráte více než odvádí celá kurie velkostatkářská. Tedy
i nejchudší z chudých, kteři ve své bídě kořalkou
dráždějí vysílené své nervy, platí třikráte tolik, jsou
pro zem třikráte důležitější, nežli všichni velkostat-
káři, kteří platí jen 6 millionů daní.
Seliger
bůh
Teplice
Rakousko
25
article
Dle státního průměru připadá na hlavu každého
obyvatele v Rakousku 25.42 K daní nepřímých, takže
pětičlenná rodina dělnická ze skromných svých příjmů
neméně než 125 K daní ročně platí. Z práce dělnictva
je v tomto státě živo všechno, ono umožňuje trvání
státních institucí a všechnu kulturu ve státě a vzdor
tomu odkopává a uráží se způsobem tak brutálním.
Na lo je pro dělnictvo odpověď pouze jedna: Boj do
krajnosti. Nechť ví dr. Gautsch, že dělnictvo v Če-
chách ani okamžik nebude odpočívati, že nebude jer
manifestovati na schůzích, protestovati ve článcích no
vinářských, ale že sestoupí také na ulice, aby tam
projevilo svou vůli. (Bouřlivý potlesk.) S dobromysl-
ností českého dělnictva je to již odbyto. My zavedeme
jiný tón, my povedeme boj, že z něho soudruzi v ostat
ních zemích Rakouska budou mít radost. GBouřlivý
potlesk.)
Soudr. Steiner: Já mám ten názor, že boj náš
musí býti stupňován, že musíme znovu začít schů-
zemi, znovu nutkat každého, na koho máme vliv
aby pracoval a spolupůsobil k nápravě volebního řádu
v našem smyslu. My musíme nutkal též naše obecn
zastupitelstva, pokud máme vliv, a i pokud vlivu ne-
máme. Musíme předstupovat i před taková obecn
zastupitelstva, která na př. nejsou ochotna podepsa
petice za všeobecné hlasovací právo, i před takovým
musíme užít naší síly a moci. (Potelsk.) My nyní
musíme zahájit skutečnou válku. Musíme ukázat
že titul, který si přikládáme, totiž titu
revoluční strany, nám také náleží. (Po-
tlesk.)
A kdo By nám mohl zazlívat, když vidíme, jal
se snižují státní zákony, když vidíme, že zákonem
se pášou zločiny GBouřlivý, demonstrativní pollesk)
kdo by nám mohl zazlívat, kdybychom i my přešli
na tu cestu a řekli: Jak vy nám, tak my i vám. (Sou-
hlas a potlesk.)
doktor
Gautsch
Steiner
Rakousko
26
article
Demonstrace naše musí se stupňovat. My musíme
ukázat, že nejsme vymyškovaní, musíme ukázat, že
ještě něco v nás je. (Potlesk.) Teď půjdeme domůa
znovu začneme tu práci, kterou jsme dělali dříve, bez
ohledu, zda četnické piklhaubny a dobrovolní udavač
nám budou činiti překážky, bez ohledu na to, budou-li
nám hrozit žaláři, ba budou-li třeba ohrožovat naše
živoly. (Potlesk.) My musíme začíl a boj svůj musíme
vyvrcholit a přivést tak daleko, aby ta společnost, která
má o nás tak podivné pojmy, která o nás soudí jako
o těch nejbídnějších tvorech a která nám předkládá
volební opravu, která člověka tupí, uráží a uvádí přímo
do zoufalství, aby ta společnost konečně nabylao
nás jiného ponětí.
Vracím se k tomu, co jsem řekl na sjezdu v Pro
stějově. Musíme mluvit o takových nulných prostřed-
cích. Připravujme se, aby Praha viděla, co dosud ne
viděla. (Potlesk.) Nechť vláda, měšťáci a všichni naš
odpůrci se přesvědčí, že se nemusí jezdit do Prahy
jen na zábavy a výstavy, ale že se sem může přijíl také
za tím účelem, aby se zde bojovalo. (Výborně! Po-
tlesk.) Sjezd musí vznésti appeli na veškeré dělnictvo
pražské, na veškeré dělnictvo v průmyslových obvo-
dech Prahy a ve středních Čechách a vůbec na všechno
vědomé dělnictvo, aby v tomto smyslu pracovalo.
Kdyby šlo po mém a kdyby bylo v mé moci, vedl bych
vyhlazovací boj proti celé té nepřátelské společnosti
tak jako ona ho vede proti nám. Nechal bych velko-
statkářům zastavit při kampani cukrovary, necha
bych jim zamrznout řepu na poli, zastavil bych jim
Praha
Čechy
27
article
uhelné šachty. Všech tčchlo prostředků užil Bych jaf
prostředků sebeobrany
Nám se to ovšem souslavně nedá dělat, ale není
vyloučeno, že se to nedá aspoň někdy a někde dělat. My
v určitém čase, v určitém vhodném okamžiku se mů-
žeme všichni dostavit z Prahy, okolí i vzdálenějších
končin ke společné demonstraci. Nelekejme se té my-
šlenky. Je možná. Bývala, může být a musí opětně
býti! (Bouřlivý pollesk.) Já bych se k vám nerozpa-
koval laké říci: Připněte vozy a stroje a přijeďie do
Prahy zadarmo! (Výborně!) Já bych v tomto zoufa-
lém boji nijak nedoporučoval krotit a ulišovat úd,
když má chuť se biti! (Souhlas.) Musíme udělat
všechno, co nejlépe udělat se dá, a čím toho více
uděláme, tím bude lépe pro naši věc. Musime využit
všech prostředků, jaké máme po ruce. Bylo zde mlu-
veno již o revoluci. Nemluvíme ovšem o revoluci jako
je ruská, nýbrž o lakové, jaká je u nás v Rakousku
možna. V takových chvílích zoufaléhe zápasu oslälu,
vysoké ideje a podněcují k činům a krokům, která
snad nejsou vždycky podle rozumového normálu,
ale v dějinách jsou velikými. Já bych si přál, aby-
chom jako až dosud zachovali si svou odvahu a aby-
chom ji projevili, kde se projevit dá!
Na konec své řeči navrhuje soudr. Steina
resoluci, v níž po kritice Gaulschovy volební osnovy
se pravi:
„Všeobecná třída voličská, tato peleš politických
i hospodářských kompromisů a pařeniště zásadové
nečistoty, mohla by se stát zákonem jen zneužitím
moci vlády a sněmovních stran a mohla by býti zave-
dena jen proti vůli statisíců občanů svých práv a po-
vinností si vědomých.
Uzákonění všeobecné kurie s ponecháním ostat-
ních kuril výsadních stalo by se trvalou provokací,
dráždící lid zákonem ponížený a potupený, a vedlo
by k nekonečným a nedozírným bojům.
Stein
Praha
Rakousko
28
article
Zemská konference sociálních demokratů obou
národností v Čechách appelluje na organisované děl-
nictvo a na všechen lid, aby se vzepřel zamýšlenému
zavedení všeobecné kurie s pitvorným počtem man-
dátů do zemského sněmu v Čechách, a žádá lid dbalý
cli a politické čistoty, aby svůj dosavadní boj za vše-
obecné a rovné právo volební stupňoval s největším
důrazem, neohlížeje se na žádné svízele a oběti.
Ve všech obcích, ve všech odborech buďiež znovu
pořádány schůze a demonstrace.
Sbory samoprávné buďtež vyzývány k podávání
pelic za zavedení všeobecného a rovného práva voleb-
ního.
Dělníci, připravujte se na hromadný příchod do
Prahy, jakmile k tomu vydá zemský výkonný výbor
svůj pokyn.
Nasaďme všechny svě síly na odvrácení potupyí
Vzhůru v boj za spravedlivé zastoupení lidu do
zemského sněmu v Čechách!
Čechy
Praha
29
article
Vážení soudruzi! Resoluci tuto vám navrhuji ku
přijetí a mímo to stanovím ještě následující návrh:
Veškeré dělnictvo vyzývá se ke sbírkám n
ochranný fond vězeňský a stávkový, k umírnění hoře,
které ochránci výsad a držitelé moci mu v boji za nej-
šlechetnější ideje a osvobození lidu způsobí.
Doporučuji i tento návrh ku přijetí a appelluji na
sjezd, aby projevené bylo provedeno tak daleko, jak
jen to provésti bude lze. My nemáme žádného dů-
vodu, abychom tomu Rakousku, které je zmítáno
smrtelnými křečmi, když v Uhrách hrozí nepokoje,
abychom mu dělali nějaké ústupky. My dnes v této
rakouské krisi a za jasu revoluce ruské můžemesi
dovoliti něco přirozeného — krajní obranu našich
přírozených práv! (Bouřlivý, dlouhotrvající pollesk.)
Soudruh Schäfer (Liberec): Budeme nu-
ceni — a máme k tomu také moc — přístou-
pit k demonstracím, které jsou argumenty
z ulice. A jestli vládě v Rakousku ty argumenty
z ulice »neimponují«, pak jest jen otázka, jak moc-
né a jak vytrvalé tyto argumenty budou.
Schäfer
Rakousko
Uhry
Liberec
30
article
Řečník uvádí, jak často už bylo nuceno v rakouské
politice k argumentům z ulice sáhnout a kolikrát už
tyto rozhodovaly. Tolik revolučního hnutí
potlačováno, pak může hnutí nabýt takových rozměrů,
takové revoluční síly, že i nejpevnější bašty reakce
budou se chvěl a Hílit.
Řečník nanejvýš ostře útočí na německě měští-
cké poslance. Německé dělnictvo musí proti nim vy-
stoupit s největší rozhodností, stejně rozhodně, jako
vystupuje české dělnictvo proti českým měštákům.
Všechny ohledy musí býti odloženy, každý z měšťá-
ckých poslanců musí být za své jednání činěn osobně
zodpovědným. Zrádcům lidu musí lid strhnout škra-
bošku s tváře. Soudruzi, neříkám nijak, že povedeme
svůj boj nějak nóbl, že budeme zápasit v rukavičkách.
Když německé měšťáctvo žádných ohledů nedbá, pak
také nejsme žádnými ohledy vázáni. Řečník předčítá
pak německy navrženou resoluci a doporučuje ji k při-
jetí. (Potlesk.)
Odpoledne Bylo v Konferenci pokračováno.
Soudr. Merta pravil: Osobní boj proti měštá-
ckým poslancům musíme zahájit ihned a vésti jej bez
přerušení. Když venkovští soudruzi vyprovodí poslan
ce svých míst až na nádraží a v Praze je hned zase
pražští soudruzí na nádraží uvítají, pak budemne vidět.
jak se zachovají. Ta okolnost, že dělníci brněnští za-
stavili práci k vůli demonstracím za volební opravu,
dokazuje, že i u nás můžeme po případě v tomto boji
pomýšlet na politickou stávku.
Merta
Praha
31
article
K závěrečnému slovu přihlásil se soudruh Ně-
mec: My jsme již dlouhá léta pracovali na svých
organisacích a musíme nyní ukázati, co také naše
organisace zmohou. My nepotřebujeme, než navázal
na tu dobu, kdy naši předkové za rovnost, volnost
a bratrství vykrváceli na plání lipanské. (Bouřlivý
potlesk.) Toť naše dědictví, které nám sluší povznésti
a obnoviti. Naši předkové padli. Padli, poněvadž byti
příliš pokročilými, poněvadž žádali to, co ještě v ostat-
ním světě nikdo takovým způsobem nežádal. My však
již dnes nemusíme míti strachu, neboť nestojíme zde
sami. Vedle nás stojí naši bratři němečtí, polští, fran-
couzští a angličtí. (Bouřlivý pollesk.)) Vedle nás stojí
demokracie celého světa.
A přátelé, právě proto, když konáme dnes svůj
úkol, když konáme svou povinnost, tak si musíme
býti toho vědomi, že mezinárodní a revoluční demo-
kracie celého světa na nás pohlíží. Musíme si také
býti vědomi, že nepracujeme jen pro sebe, nýbrž pro
pokrok a kulturu veškerého proletariátu. A když z to-
hoto sjezdu v tomto vědomí půjdeme domů a když
zahájíme novou práci tak, jak jsme ji zvyklí, a když
budeme pokračovati v našem boji neústupně, ne-
ochvějně a nechroženě, mějme to přesvědčení, že se
nám vlastně již nic nemůže státi. Nemáme co ztratit,
my můžeme jen získat. A když v tomto vědomí svou
práci budeme konat, pak, přátelé, buďme jisti, že až
se sejdeme podruhé, budou stát věci jinak, než jak
stojí dnes, a že žádná vláda Gautschova, žádná šlechta
a nikdo se neodváží přes nás přecházel k dennímu
pořádku.
Gautschův
32
article
Po přijetí resoluce a projevu sympalhií s revo-
lučním proletariátem v Rusku, předseda sjezdu sou-
druh dr. Soukup praví: Přijali jsme resoluci, která
byla včera komisí pečlivě propracována. Přijali jsme
resoluci s těžkými důsledky, která nám nyní uklá-
čá povinnost, abychom se přičinili o její uskutečnění
O tom není mezi námi sporu, že nám nadchá zejí
doby svízelné a otevírá se nám perspektiva daleko-
sáhlá. V Čechách vznikají a rostou bouře a nepokoje
Vy, soudruzí venkovští, děti proletariátu, synové re-
voluce, kteří nyní odjíždíte do svých obci, jděte a
zvěstujte těm, kteří vás čekají, že jsme
dnes v těto síni v Praze rozpálili pocho-
deň bojů, vřavy a nepokojů. (Bouřlivý po-
desk.) A volejíe, aby každý soudruh a soudružka byli
v daném velikém okamžiku na svém místě. My jsme
již vedli nejen v Čechách, nýbrž i v celém Rakousku
veliké boje za všeobecné právo hlasovací. Boj ten je
již zpečetěn krví proletariátu! My v éře persekucí
pokračujeme, my kráčíme novým bouřlivým zápasům
vstříc, odhodlání jsouce třeba i krví a životy zpoče-
liti, potvrditi a posvětiti boj za všeobecné hlasovací
právo, za veliké vítězství a emancipaci proletariátu.
Soukup
Rusko
Čechy
Praha
33
article
(Bouřiivý poliesk.) Povinností naší je, když nyní od-
cl ázíme odlud, abychom rozvinuli po celých Čechách
neutuchající, horečnou činnost. Vyčkejte pak, až zem-
ská exekutiva česká i německá vás povolá, abyste —
jak řekl ráno soudruh Steiner — zahájili pochod na
Prahu. Přijďte do Prahy — (Bouřlivé volání: Přijdeme
všichni!) — přijďte sem v tom vědomí, že Praha v
svých revolučních tradicích nikdy nezklamala. My vás
tu, soudruzí čeští i němečtí, přijmeme s náručí ole-
vřenou, nikoli však u uzavřeném sále, nýbrž my vás
uvítáme pod rozvinutým rudým praporem na ulicích
a náměstích. (Bouřlivý, neutuchající pollesk.) Na jedno
ještě poukazuji. Slojíme zde v Čechách, v této veliké
žhavé průmyslové kotlině, takřka v ardci Evropy. Sto-
jíme tu na přechodu mezi severem i jihem, mezi zá-
padem a východem Stojíme tu mezi Svědskema
Steiner
Čechy
Praha
a náměstí
Evropa