ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 24515cd0-78e8-11dc-980e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 75, org 7, work 3, person 53
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 29. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo II7.
II 7
4 article
Ka ranní a odpol. listy předplácí see v Práze v administrani ss nřsle na dvri leta . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou ma něsie n divit leta . . . . 7 K 50h ve mlislácht ma měsdo . . . . . . 2 K 30h Peštout
Peštout
5 article . . . . . . Ke0k
. . . . . . Ke0k za čturt leta s dvají zásilkou ra míe nvrt lta . . . . 11 K con Ze Šanchaje. 28. dubna. (C.-B.) Dle zpráv lodi, připluvší sem z Mezampo jest u ostrova Cušímy sou- středěn veliký počet japon- ských lodí válečných. Soud se, že jest to většina loďstva Togova. Ze Saigonu, 28. dubna. (C.-B.) »Agenee Havas« sděluje: Ruské loďstvo a do- pravní lodi ve středu veče opustily za neznámým cílem Kamran. Čtyry německé uhelné parníky, jež do zátoky příliš pozdě připluly, daly se směrem odpluvšího loďstva. Rusové měli na lodích svých zásoby potravin na 6 měsíců. Jak se soudí, jest Vladivostok cílem ruského loďstva, kam se chce odebrati Tichým oceanem. Připlntí Ně- bogatova do indo-čínských vod oče- kávalo se pro věerejšek, nalezne tam, jak se myslí, pokyny, aby se spojil s loďstvem Božestvenského. Toto loďstvo sestává z 25 válečných lodí, remarqueuru pro bitevní lodi, z lodi s dílnami a z lodi nádržkové, jež veze sladkou vodu, dříve slouží- vala loď tato k dopravě petroleje.
Agenee Havas Kamran Rus Saigon Vladivostok
6 article
Manévry, prováděné 52 loďmi eskadry v zátoce kamranské, kam lodi bez nejmenší příhody neustále vyjížděly 1odjížděly, budily uvšech, k do je sledovali, obdiv. Admirál Rožestvenský projevil podiv svůj nad tím, že ze zátoky kamranské nebyl učiněn francouzský Honkon. Z Paříže, 28. dubna. »Matinu« sdě- lnje se z Petrohradu, že tam vzhle- dem na nepokoje, jimiž se hrozí dne 1. května, jest soustředěno nyní 100.000 mužů vojska. Velké nádvoří soukromého domu, do kte- rého se vejde 600 osob, bylo najato vládou, aby se tam umístili mrtví a zranění?? (Dlužno připomenouti, že »Matine slouží angliekým vlivům ve Francii. Pozn. red-) Guvernér Trepov nenalezl prý ni jediného vozky, který by jej vezl dne 1. května, poněvadž všichni voz- kové se bojí před pumový atentátem. Vláda jest odhodlána užíti krajních prostředků. Myslí se však, žejich nebude třeba, po- něvadž lid dobře zná veliká opa- tření, která byla provedena. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4.
Rožestvenský Matin Trepov Paříž Petrohrad Francie
7 article Schůze benátská.
Schůze benátská. Poměr Rakousko-Uherska a Italie v troj- spolku byl od počátku rázu dosti choulostivého. ale v posledních letech, zvláště od té doby, co se přiostřily zmatky na Balkáně, a různicí se zájmy obou trojspolkových mocností určitěji se projevovaly, nezmizela otázka napjetí mezi oběma rubrik novinářských. Vždyť jest ještě v dobré paměti veliký úvěr italský k sesílení opevnění naproti jižním hranicim rakousko-uher- ského scustátí, studijní cesty našeho generálního štábu v týchž končinách, sesílení posádek našich tamtéž, ba dokonce se v posledních dnech roz- nesla i zpráva, že byla válečná loď italská při- stižena při výzvědách v okolí pevnosti Puljea že po ní vystřeleno, zkrátka, stále se různým zjevy sesiloval dojem, že v případném důraz- nějším zakročení Rakousko-Uherska na Balkáně nutno se přichystati i proti záměrům italským. Do této podivné nálady mezi Rakousko- Uherskem a Italií vpadá náhle zpráva, že sto- jíme bezprostředně před schůzí ministra zahra- ničných záležitostí Goluchowského s ministrem zahraničných záležitosti italských, Tittonem že schůze ta se bude konati na italské půdě v Benátkách. Z volby tohoto místa ke schůzi obou stát níků dá se především odvozovati, že podnět k ná vyšel se strany rakousko-uherské, kteroužto do- nněnku potvrzuje i netajená radost tisku vídeň- ského, že se schůze tato bude konati a podrobné a jásavé zaznamenávání každého, jen poněkud příznivého italského hlasu o ní. Rovněž sem ná- leží zpráva, že nebudou se letos konati císařské manévry v jižním Tyrolsku, čímž jaksi předem již se projevuje uznalost království italskému za to, že přistoupilo na myšlenku télo schůze.
RakouskoUhersko Balkán Benátky Tyrolsko
8 article
Takové diplomatické návštěvy bývají z pra- vidla výsledkem programu již předem vytčeného a známkou doeílené dohody, kteráž schůzí sa- mou se dává širší veřejnosti na vědomí. Veřejn minění zůstává však i přes tyto zevnější známky odkázáno na domněnky o vlastním obsahu po- debných schůzí, pokud diplomaté neuznají za vhodné, sami poodhaliti roušku z předmětua elle porad. I tentokráte jest veřejné mínění prozatím odkázáno na vlastní dohad o tom, jaký asi pro- gram na své schůzi chtějí formálně vyříditi Golu- chowski s Tittonem, a tu vyskytují se především následujíci dvě záležitosti První jest záležitost rázu etiketního, jež vleče se již od let osmdesátých; od neopětované návštěvy, již tehdy vykonal král Humbert ve Vídni. Tato odvetná návštěva nedala se totiž dosud vykonati, pro nesnáze, jež vznikaly z na- pjatého poměru mezi předešlým papožem a dvo- rem italským, a protože vídeňská diplomacie ne- mohla nalézti způsob, jak obejíti úskalí toto, aniž by se dotkla citlivosti Vatikánu a zároveř vyhověla stanovisku dvora italského — zůstala tato otázka až podnes zející ranou mezi Itali a Rakousko-Uherskem,
Vídeň Vatikán RakouskoUhersko Humberto
9 article
Poměry Vatikánu k Italii se za nynějšího papeže valně změnily, a mimo to, jak jsme ne- dávno ve stati „Nesnáze ve Vatikánu“ ukázali. jest napjetí mezi papežstvím a Francií Římu tak nebozpečné, že jest nucen, hledati opory v jiném směru. Rovněž jsou známy zásluhy Rakousko- Uherska, tlumočené kardinálem Puzynou, o zvo- lení nynějšího papeže proti nejvážnějšímu jeho soupeři, kardinálu Rampollovi, a to jest další okolnost, jež přispívá k odstranění nesnází, jež dosud překážely odvětné návštěvě za návštěvu krále Humberta ve Vídni. Proto záleží nyní jak papeži, tak Vídni a dvoru talskému na tom, aby tato otázka konečně zmizela z veřejnosti, a zdá se býti dle všeho patrno, že přání toto jest ve Vídni mnohem živějším, než v Římě. V Italii sice způsobovala věc tato rozmrzelost z ohledu na mezinárodní etiketu, Rakousko-Uhersku všal stále tvořila i nesnáze povahy mezinárodní Vždyť musil svého času i hr. Kalnoky zastrčiti italskou narážku na „odvislost na kurii“. Dvůr italský zůstával neústupným v této záležitosti,a když nynější král Viktor Emanuel konal při svém nastoupení návštěvu v Berlíně a ubíral se cestou na Inšpruk, nedošlo k navrženému setkání pa- novníkův našeho a talského v tomto městě přes obapolnou srdečnou snahu.
Rampoll Viktor Emanuel Vatikán Francie Řím RakouskoUhersko Vídeň Berlín Puzyný Humberto
10 article
Goluchowski a Tittoni odklidí asi v Benát- kách tuto záležitost, a ježto jest známo, že panovník náš pro vysoký svůj věk zahraniční vy- jíždky již nekoná, bude se asi otázka tato řešiti ve směru, kdo by za souhlasu italského dvoraa v zastoupení panovníkově měl vykonati návštěvu v Římě královském. Úkol tento by ovšem připadl především následníku trůnu, ale bude prý vlo- žen na arciknížete Bedřicha. Tím by se, ovšem za souhlasu italského dvora, obešla s ohledem na následníka trůnu nesnáz, že návštěva nebude vykonána současně i ve Vatikánu; a předpo- kládá se, že papež Pius X. za změněných ny- nějších poměrů s takovýmto řešením se uspo- kojil. Druhá záležitost, pro niž se ubírá hr. Golu- chowski do Italie, jsou bezpochyby poměry bal- kánské. Ani náš ministr zahraniční není častým hostem v Italii, bylť tam poprvé v r. 1897, a ny- nější jeho vyjížďka jest tedy teprve druhá. Již to nasvědčuje, že jde o dohodu dalekosáhlou, taková se v nynějším okamžiku nemůže týkati palčivější otázky zahraničné, než jest rychle se přiostřujíeí situace na Balkáně. Tato otázka za- tlačuje do pozadí všecky ostatní, pokud mezi oběma trojspolkovými mocnostmi se vyskytují. zvláště přihlížíme-li k tomu, že okružní cesty bulharského knižete Ferdinanda a správce ostro- va Kréty prince Jiřiho, jakož prohlášení sněmu krétského o sloučení s Reckem, a nově krvavé řeže v Makedonii a Albanii, jakož i končicí se lhůta dohody mürzstegské a konečně i nezdar programu oprav v Makedonii, svěřený Rusku Rakousko-Uhersku, jakož i vystoupení Anglie s novými opravními návrhy pro Makedonii — zmatky na Balkáně dovedly až na samý práh zakročení prostředky důraznějšími.
Goluchowský Tittoni Bedřich Pius Gola Ferdinand Jiři Benát Řím Vatikán Balkán Kréta Makedonie Albánie Rusko RakouskoUhersko Anglie Italia
11 article
Italie zastává stanovisko, aby se nadále ne ponechal mandát evropský na urovnání záleži- tostí tureckých pouze Rusku a Rakousko-Uhe sku, ale aby zůstal v rukou všech interessova- ných velmocí, a ovšem i Italie, dále, aby se rozšířila péče velmocí na celé evropské Tu- recko, a pokud se Italie samé týče, aby jí při- dělena byla péče o provincie janinskou a ska- derskou čili o Albanii. Goluchowski a Tittoni mají tedy patrně do hodnouti se o hranice vlivu, jenž by na Balkáne připadl Rakousko-Uhersku a Italii tak, aby s zájmy jejich při případné akci nesrazily, ale šly spolu souběžně. Vyložili jsme již nedávno na tomto místě, proč pochybujeme o tom, že se prodlouží n Balkáně shoda Rakouska s Ruskem, pokud se týče mírného postupu na Balkáně, kdež Ra- kousko-Uhersko, hlavně pak kruhy vojenské skupiny, za něž mluví dr. Lueger a prine Liechtenstein nalehají na provedení dávno chy- stané a předpovídané akce k zabezpečení zájmů rakouských, protože Rusko jest upoutáno n dálný Východ, a tudíž zmizel předpoklad účin- ného působení na Turecko ve smyslu můrzsteg- ských úmluv. Jest pozoruhodno, že schůze nynější s koná v době, kdy ve Vídni se činí všemožné úsilí, přiměti Maďary ke zmírnění jejich poža- davků, a zjednati na radě říšské součinnost, jež by vedla dle toho, jak my pochopujeme poslání výboru k návrhu dra. Derschatty zvoleného. k novému kompromissu mezi touto a druhou polovinou říše. Podaří-li se úkol tento uvnitř,a docílí-li i hr. Goluchowski dohodnutí s Tittonem o sféry vlivu na Balkáně, bude podle míněn Vídně vše připraveno, aby se mohlo přikročiti k zamýšlené akci k uhájení zájmů Rakousko- Uhorska na Balkáně, tak, jak se jim rozumí kruzích, po akci té toužících.
Goluchowský Tittoni Lueger Liechtenstein Maďar Rusko Rakousko Albánie Balkán RakouskoUhersko Uhersko dálný východ Turecko Vídeň Italia
12 article Uherská krise.
Uherská krise. (Úvaha státoprávní a politická od dra. L adisl a v Dvořá ka.)
14 article
Zákonodárství uherské již od roku 1715 vyka- zuje náběhy k organisaci „uherského vojska“; za Marie Terezie (r. 1764) nazvána čásť vojska „militia Hungarica“, zák. čl. I. z r. 1802 mluví o „exercilua hungaricus“, mluvi se opětně o „plucích uherských“ na př. čl. II. z r. 1840 zakazuje, že rekruli povolení pod žádnou záminkou nesmějí býti vřaděni do pluk neuherských, čl. II. z r. 1808 zakázal, aby uhersk zeměbrany užilo se k doplnění vojska. Tato dvě po- slední ustanovení osvědčila skutečně i po r. 1867 p organisaci honvědstva svou účinnost. Roku 1848 dě kuje konečně vznik i předpis zřízení zvláštního m
Marie Terezia
15 article
nistra zemské obrany pro Uhry. K požadavku sněmů různých dob po velicí řeči maďarské a vřadění rodi- lých uherských důstojníků do uherských pluků bylo však korunou vždy vyhýbavě odpověděno. Deák tomuto patrnému separatislickému pud Uher položil mez § 11. Jím ustupoval síle poměrů tlaku koruny, jež chtěla přístoupiti na vyrovnání, jer bude-li garantována jedno ta věci vojenských, z hraničních a jich financování. Přislušné články vyrovnací nesou patrné stopy vzájemného kompromissu. Deák, který dříve odmít jakéhokoli společenství se zeměmi předlitavskými trvaje na přísných důsledcích principu personáln unie dle zákonů z r. 1848 a horle pro udržen právní kontinuity nového vyrovnání s těmito zákony z r. 1848, uznal jednotu správy vojenské i zahra niční, uznal také právo delegací povoliti roz- počet společných záležitosti a vykonati kontrolu sp- lečné správy, ale za to veškery funkce zákono dárné přesahující obor resorvátních práv § 11. (po- volení ročního kontingentu branců, úprava branné soustavy, občanských poměrů vojska a i) nepřikázal delegacím, nýbrž parlamentům obou polovicí říše.
Deák Uher Uhry
16 article
Chtěl tak obnoviti práve říšského sněmu uherského zvláště co do povolení berní a ročního braneckéhe kontingentu, jež říjnový diplom i únorovka vindiko- valy pro ústřední parlament a dokumentovati, že Uhry jako stát úplně samostatný neuznávají žádného společného parlamentu § 28. čl. XII. praví: „Uhry nepovažují za účelnou ani celkovou říšskou radu ani společný neb ústřední parlamen jakéhokoli názvu a nic takového nepřijímají“ —a dále: „na země koruny uherské s jedné a ostatní země J. V. s druhé strany dlužno pohlížeti jako na dvě od- dělené, separátní a úplně stejně oprávněné strany“ I sám § 11. čl. XII. zadržel jen na čas pohyb poměrů v Uhrách, ženoucích se ke zřízení samostatné armády uberské; není pochyby, že zřízení honvédstv se samostatným ministrem a respektování cit. zákonů z roku 1808 a 1840 zadrželo na jistou dobu separa- tistické proudy a pomáhalo k tomu, že za to v in- stituci společněho řádného vojska pravomoc králova dle § 11. rozvinula se v plnou omnipolenci v věcech vojenského velení a vnitřní organisace. § 11 s veškerou touto všemocností koruny v těchlo věcech vojenských platí právně sice dosud, ale jak dlouho bude moci koruna odolati nárazům příboje veřejného mínění maďarského, projevům všech maďanských stran bez rozdílu i návrhům svých zodpovědných uherských ministrů lak, aby buď sama z vlastníh rozhodnutí splnila požadavky maďarské, zachrání tím aspoň formální platnost § 11. i pro další dobu anebo aby byl vyvolán ústavní boj parlamentu prot těmlo reservátním právům koruny na prospěe úpravy zákonodárné, zahájené sněmem uherskýmt Leč to jsou okolnosti, jež zpadají na pole oppor tunity politické.
Uher Uhry
17 article
Lze i na to upozornifi, že jistý důvod požadavky maďarské podporující najde se v povaze a intenci pragmatické sankce a v možnosti jine úpravy ve správě vojenských záležitostí, než jest dnešní čiře absolutistická jejich praxe Pragmalickou sankci prohlašuje zák. čl. XII. z právní základ jak státoprávní samostatnost Uher tak i společných záležitostí a považuje i pod- statu její: vládu rodu Habsburského se sukcessí v ženské větvi jako nedílnou a ve všech zemích spo- lečnou a jejich obranu za vzájemnou povinnost. kterou jednostranně ani Uhry ani ostatní země změ nili nemohou. Je-li tato společná obrana dlo pravdy nutným požadavkem pragmatické sankce, pal není pojmově její nutným důsledkem společná a rmá da, neboť závazku společné obrany mohly by Uhry dostáti i součinností uherské branné síly s v j skem rakouským a na tulo možnost kooperace uka zuje právě strana Košutova.
Uher Košutův Uhry
18 article
Ještě méně jest nezbytným důsledkem společn obrany fakticky absolutistická správa vojen ských záležitostí; vždyť i v říši německé, kde jedno- tlivé státy rovněž jsou zavázány ke společné obraně a spojeny jsou spolu tužším ještě svazkem s po l ko vého státu, než je poulo reální unie r kousko-uherské, jest jednotným jen vojenské velení, nikoli také správa vojenská, jež vy hrazena jest kromě toho zákonodárné moci níkoli panovníku. I to vše jsou ovšem jen důvody čistě theorefick a i to jen potud, pokud se pragmatická sankce po važuje za skutečný základ dualismu. Pro právo platn rozhoduje jen fakt, že čl. XII. z r. 1867 uznal jed- nolnou armádu (třeba mluvil i o „uherském vojsku“ ale jen jako „doplňující části“ celé armády) za insti luci společnou, že vložil jednotnou správu a vnitřní orzanisaci její do rukou králových a že prohlási správu společných zahraničních záležitostí a společ- né vojsko — spolu s finančním nákladem těchto oborů za důsledky, plynoucí z pragmatické sankce, tedy za záležitosti pragmaticky společné.
19 article
Moderní život ústavní přivádí rovněž nový důvo proti absolutistické nynější praxi v záležitostech vo- jenských. Říšský ministr vojenství je dle uherské i rakouské ústavy odpověden delegacím. Tato zodpovědnost společných ministrů nemá sice valného praktického významu, ježto vyžadovala by souhlas- ného usnesení delegace rakouské i uherské, resp. vět- šiny ve společné schůzi obou delegací. Ale ani tato problematická zodpovědnost ohledně ministra války neplatí: on kryl by se, zvláště co do aktů, jichž ne- podepsal, nezodpovědností koruny ve věcech vojensk správy! Táž faktická nedotknutelnost a nezodpověd- nost přísluší dále chěfovi generálního štábu, vojensk kanceláři panovníkově, různým přednostům vojen ských úřadů, kteří v praxi i do veřejného života i do poměrů občanských zasahují. Tyto momenty tlačí tody na jinou úpravu vojen ských záležitostí, a to v duchu ústavnějším. Speciálně s národního hlediska mají vojen ské požadavky maďarské pro národ náš dvojí stránku líc i rub — dle cílů maďarských. Pokud jest účelem jejich podlomiti germanisaciv vojště, ducha reakce, jenž nejméně rozumí národnímu citu vojákovu, jsou sympatie naše na straně reformy o niž usilují. Maďarům však jde o národnostní cíl ve směru zcela jiném: o maďarisaci uherské části armády Úlisků shora dotčených nemusí se dnes již báli. Ale hrozí se jako příšery početné převahy národů ne
Maďar
20 article
maďarských. Odtud jejich pud maďarlsovati ve škole. veřejném životě, v armádě i — jak dále uvedu — v obchodu a průmyslu. Velicí a služební řeč maďarská dokončila by plucích uherských nemaďarských, co nedokázal škola a denní život. Jsou to tedy, mírně řečeno, velm smíšené pocity, jež vzbuzuje v nás národnostn stránka uherských vojenských požadavků. Není pochyby, že kdyby Vídeň byla v čas po znala, že budoucnost celé říše spočívá jen ve svobod- ném rozvoji všech národů, kdyby nebyla povýšila n privilegované národy tu Němce, tam Maďary, ne- musila by se dnes chvěli před maďarisováním valn části armády či spíše před jejími cíli a úkoly, dne ovšem ještě tlumenými: protitlak uvědomělých a sil ných ostatních národů uherských byl by zvážil press maďarskou! O tomto nesmírném významu, jaký by měl samostatná, národním chauvinismem prodchnutá ar- máda uherská pro další směr politiky maďarské, ne- třeba šířiti slov. Jest patrno, že koruna, v jejíž rukou jest rozhodnutí, jest rovněž činitelem nejvíce tu interessovaným, takže olázka splnění vojenských postulátů není ani tak národnostní jako — dyna- stickou. Leč tu vešli bychom již na pole, úvaze této vzdálenější: práva sebeurčení národníhol
Němec Maďar Vídeň
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 28. dubna. (Rozprava o cel- ním tarifu.) Sdělili jsme již před svátky, že se pomýšlí celní tarií ve sněmovním plenu vy- říditi jakýmsi „zkráceným řízením“. V čem tot zkrácené řízení má záležeti, určí konference předsedů klubovních, která se bude konati dne 3. května. „Vaterl.“ se dovídá, že v tétc kon- ferenci bude učiněn návrh, aby se celní tarif pro- jednával a vyřídil po skupinách. Při tom má se projeviti přání, aby se i povšechná debata c možno zkrátila a proto aby za každou skupinu interessentů promluvil pouze jeden řečník „Vaterl.“ dodává k tomu, že provedení těchto plánů bude záviseli od dobré vůle poslanců pro které nemohou býti závaznými úmluvy mezi klubovními předsedy „Vaterlandu“ jde tu patrně o poslance, kteř nejsou člony velkých klubů a prc něž usnesení předsednické konference nemůže býti závazným Při tom podobně, jako jiné vídeňské listy eskontuje již svolení českého klubu, aby se celni tarif ve sněmovním plenu směl projednati a vy- řiditi hned v prvé polovině května, ačkoliv tytéž německé listy stojí i dnes na tom, že o dělnosti sněmu království českého rozhodne teprve schůze německých zemských poslanců před sa- mým zahájením sněmu,—tedy až pe květnové schůzi ríšské rady. V tom vzhledě vídeňské listy předbíhají události. Dělnost sněmu královstr českého musí býti zabezpečena nade všechnu pochybnost dříve, než se sejde předsednická konference, v níž zástupcové českého národa kteří o věci promluví na své poradě dne 2. května, oznámí, zdali debata o celním tarifu jest vůbec přípustna. Opakujeme, že bez zabezpe- čené dělnosti sněmu království českého nebude dělného parlamentu ve Vídni!
Praha Vídeň
22 article
Ze Záhřeba, 26. dubna. (Převáděn důstojníků dle státní přísluš- nosti.) Některým zdejším listům sc sděluje že velitelství vojenských sborů a ústavů, roz ložených v Chorvatsku, obdržela vyrozumění dle něhož oni důstojníci, kteří jsou státními pří slušníky rakouskými, mohou očekávati, že budou převedeni ke sborům, jež se doplňují z Rakou- ska. Jest to, jak známo, jeden z požadavků, ob- sažených v programu devítičlenného výboru uherské liberální strany z října r. 1903. V Praze, 27. dubna. (Rozklad v uher ské straně liberáln1?) Dnes minulo čtvrt roku od uherských voleb, jež se staly osud- nými pro bývalou panující stranu liberální. Hr.
Záhřeb Chorvatsko Praha Hradec
23 article
Tisza podal demissi celého kabinetu, demisse byla přijata, ale ministerská krise není rozřešena podnes a kabinet Tiszův úřaduje dále, ač většina parlamentu stojí proti němu. Stálé odklady v ře- šení uherské krise vysvětlovaly se ve Vídni i v liberálních kruzích pešťských nadějí, že oppo- siční koalice uherská nebude míti dlouhého trvání, že se rozpadne a nastane pak zase mož- nost, zříditi ministerstvo liberální, ovšem trochu zabarvené umírněnými živly z nynější opposice Ale tato naděje zklamala úplně. Koalice nejev nijakých známek rozkolu; za to však ve straně liberální není nedostatek poslanců, kteří jen če- kají na vhodnou příležitost, aby se mohli od- děliti od staroliberálů Tiszovských a sloučiti se se stranou neodvislosti. Na tuto různost smý- šlení ve straně liberální upozorňuje dnešní „Czas“, jenž píše, že neodvislejší členové libe- rální strany jsou spokojeni s umírněným ná- vrhem adresy spojené levice, a že adresní de- bata ukáže, že mezi košutovci a liberály není vlastně nijaké zásadní různosti, tak že, kdyby ne- bylo Barabášova krajně radikálního křídla ve straně neodvislosti, sloučení velké části liberál- ních poslanců s košutovci nebylo by nemožností.
Tisza Barabášův Vídeň spojený levice
24 article
Kdyby skutečně nastalo sloučení rozhodnějších liberálů s umírněnými košutovci, pak by byla dle „Czasu“ upravena půda pro trvalé rozřešen nynější krise. Kabinet, složený z dissidentů, košutovců a liberálů, mohl by přijatí za svůj program, obsažený v navržené adrese a pro- váděje žádané vnitřní reformy, mohl by na čas. třebas jen mlčky, odročiti otázky vojenské. Tedy nikoli v rozkladě koalice, nýbrž v rozkladě strany liberální možno spatřovati podmínku trvalého rozřešení nynější uherské kriso. V Praze, 27. dubna. (Posl. Baraba o připojení Dalmacie.) Stati záhřeb- ského „Obzoru“, v nichž dr. Mazzura háji pro Chorvatsko týchž práv, jichž se Maďaři domáhají pro Uhry, a opětovné volání po sloučení Dal- macie se „samostatným“ Chorvatskem značně podráždily krajní frakci strany Košutovy. Posl. Barabaš podezírá ve svém orgánu dvorské kruhy vídeňské, že schválně vzbudily nyní dalma skou otázku, aby jí postrašily Maďary. Ba- rabaš má za to, že Dalmacie má býti sloučena V drobném prodeji raní čísle o sobě . . . Ba Sb od pollodní . . . . z2h Ve fiislkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h cépolodní . . . . . . . Inseráty plati se hetově napřed Přečplacení a inserty pěljímá zdmini- straoe v Marisnské ulici č. s. Tam nacházejí se též radakcs. Hiskárna a eapedico „ Náirodních Liistů“. Rukopiny se novracsjí.
Posl Mazzura Maďar Košutův Barabaš Praha Dalmacie Chorvatsko Uhry Marisnský ulice Náirodne Liistus
25 article
s Chorvatskem a Slavonií v jedne těleso, které se má pak přičleniti k Rakousku, anebo že dal- matští poslanci mají býti vysláni na sněm uher- ský, aby tam posílili poslance národnostní, jichž počet by stoupl asi na 80 a tím by se stal důle- žitou protiváhou nesmířitelných Maďarů. Ale nie takového prý se státi nesmí. Dalmacie náleží od 700 let ke koruně sv. Štěpána a právo Uher na Dalmacii potvrzeno též vyrovnáním z r. 1867. Ale slabá vláda uherská připustila, že se Dal- macie přes to r. 1868 sloučila s Rakouskem. „Nie podobného — píše Barabáš — se dnes opakovati nemůže. Běda, kdyby se Vídeň odvá- žila pokusu, chtit chorvatské země odtrhnouti od Uher. Chtějí-li nám Dalmacii vrátiti, jsme srozuměni; ale proti zřízení národnostního pan- ství v uherském říšském sněmu dovedeme se již ubrániti. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. dubna Jediný spasilel Evropy. Němci, zvláště od té doby, co se chytili myšlénky pangermanské, navykli si Rusy posí- lati do Asie, aby nepřekáželi jejich panství Evropě a dali jim prostranství, kde by sev budouenosti mohli šířiti a množiti. I u nás frakce, duševně závislé na německé kultuře, Rusy vystrkovaly z Evropy do Asie. Mezi Němce, kteři učeným způsobem uka- zovali Rusům cestu do Asie, do nedávna ná- ležel také dr. Albrecht Wirt, professor mni- chovské university, jenž ještě v říjnu 1904 berlínském »Tagu« dokazoval, že jediným sku- lečným nepřítelem Evropy bylo, jest i bude Rusko. V tomtéž časopise dne 12. dubna 1905 vyšel článek řečeného profe ssora »Pocit A siatů«, jenž svědčí, že mnichovský učenec bližším stu- diem poučil se o jiném a dospěl k vývodům právě opačným, t. j. že Rusko jest je- dinou nadějí a spasitelem Evrop od Asie. Čest mu, že neváhá k chybě své veřejně se přiznati.
Maďar Štěpán Barabáš Němec Rus doktor Wirt Chorvatsko Slavonie Rakousko Dalmacie Uhry Vídeň Praha Evropa Asie Rusko
26 article
Píše: »Celý svět, zno i němečtí hrabata generálové, chvějí se před žlutým nebezpečím, jež dosud nikdo nevyjádřil číslicemi. Největší nebezpečí vězí v Číně. Číňanů se počítá 330 ž 430 millionů. Poslední číslice může býti přijata za pravdivou. V Čině se neprovádí sčítání lidu jinak, než za účelem berním, a tu se mnoho lidí ztrácí. Jestliže berní sčítání udává počet Číňanů na 330 mill, může se zajisté páčiti na 430 mill. A všech Asiatů bude 917 millionů. Rusové množí se také rychleji, než udávají ně- mecké knihy. Ročně přibývá v evropském Rusku obyvatelstva 1.73— procent. Ale od r. 1897 zvláště rychle se rozmnožuje ruské obyvatelstv Sibiře. Stbiřského obyvatelstva je počátkem 20. stol. 6,700.000, z toho 5,100 000 Rusů. Na Kavkaze žije obyvatelstva 9,700.000, v tom 2,500.000 Rusů. Střední Asie má 8 mill. obyv. z toho 900.000 Rusů. Bovná se tedy obyvatel- sivo ruské říše nyní 140,000.000, z čehož 98,000.000 Rusů. V celé Asii naproli 917 mi- lionům Asiatů bydlí Evropanů pouze 8 mill., což jest asi takový poměr, jako v Africe (1 : 100). V Indii na 295,000.000 domorodého obyvatel- stva jest Angličanů pouze 250.000. Je -li tedy pro Evropany možno nějaká zlepšení v Asii, může být očeká- váno pouze od Rusů.e
Číňan Rus Asiat Evropan Angličan Čína Rusko Sibiř Kavkaz Asie Afrika Indie
27 article
Politická nemravnost v Japonsku. Den 12. března t. r. na vždy zůstane pa- málným v dějinách japonského parlamentarismn. V ten den komise, jejímž úkolem je kontrolo- vati státní vydání, objevila, že státního jmění za loňský rok defraudováno za několik millionů jenů. Bylo pak pátráno záze a konstatováno, že v letech 1901—1903 událo se neméně než 135 případů defraudací státních peněz. Komise revisorů usnesla se oznámiti věc přímo miká- dovi, protože bylo zjevno, že při rozchvácení státních peněz jsou zúčastněni ministři a že ny- nější ministři chtějí krýti bývalé, cltíce, že ne- jsou lepší.
Japonsko
28 article
K francouzsko-německým sporům. Úplně správnými osvědčily se naše pochyb- nosti, když vyzývali jsme včera k chladné mysli vůči poplachu, způsobenému výpadem »Matinu« proti Německu. Ještě v noci — zcela dle předpokladu našeho — popřela »Agence Havas« všelikou Deleassčovu účasť na článku. Ovšem maně vzpomínáme, že i Bismark užival »Köln. Ztg.« k podobným výpadům v akcích zahraničních, jež pak, když vykonaly úkol svůj, před veřejnosti zapřel. Ale dementi »Agence Havas« jest tentokráte pravděpodobné, protože útok »Matinu« celým slohem a rázem svým nikterak neodpovídal celé povaze a obezřelost Deleasséovy politiky, ni jeho temperamentu. Zaznamenaným včera udělením práva po- břežní plavby při marockých březích, jehož se vláda německá bez polazu v Pařiži u sultána marockého domohla, potvrzena tedy oficiál ně zpráva, kterouž již asi před 3 nedělemi vyňali jsme z listů německých, dříve tudiž, nežli ji »Patrie« zaznamenati mohla. Neklamný do- klad toho, že Německo má z říše sultánovy ry- chlejší a včasnější informace, než sami zúčast- něné osadní kruhy francouzské. Není-liž to též jedna ze slabin diplomacie francouzské? »Patrie«, kteráž až posud byla stála proti Delcasséovi, prohlížejíc zcela dobře nespo- lehlivost přátelství anglického, píše nyní k od- vrácené demissi jeho: »Oproti cizině (Německu) a zvláště oproti nepřátelskému chování jejímu musíme zůstati svorni, protož pochopujeme, proč vládcové naši udrželi Deleasséa v křesle. Nebyl nyní okamžik vhodný, nechati ho pad- nouti a dokud ho němelcký tisk napadá, musíme ho hájiti.«
Matin Havas Deleassčův Köln Deleasséův Německo Pařiž Patria Delcassé