2
masthead
V Praze, v sobotu dne 29. dubna 1905.
Praha
3
masthead
Číslo II7.
II 7
4
article
Ka ranní a odpol. listy
předplácí see
v Práze v administrani
ss nřsle
na dvri leta . . . . 6 K —h
s dvojí čonáškou
ma něsie
n divit leta . . . . 7 K 50h
ve mlislácht
ma měsdo . . . . . . 2 K 30h
Peštout
Peštout
5
article
. . . . . . Ke0k
. . . . . . Ke0k
za čturt leta
s dvají zásilkou
ra míe
nvrt lta . . . . 11 K con
Ze Šanchaje. 28. dubna. (C.-B.) Dle
zpráv lodi, připluvší sem z Mezampo
jest u ostrova Cušímy sou-
středěn veliký počet japon-
ských lodí válečných. Soud
se, že jest to většina loďstva
Togova.
Ze Saigonu, 28. dubna. (C.-B.) »Agenee
Havas« sděluje: Ruské loďstvo a do-
pravní lodi ve středu veče
opustily za neznámým cílem
Kamran. Čtyry německé uhelné
parníky, jež do zátoky příliš pozdě
připluly, daly se směrem odpluvšího
loďstva. Rusové měli na lodích svých
zásoby potravin na 6 měsíců. Jak se
soudí, jest Vladivostok cílem
ruského loďstva, kam se chce odebrati
Tichým oceanem. Připlntí Ně-
bogatova do indo-čínských vod oče-
kávalo se pro věerejšek, nalezne
tam, jak se myslí, pokyny, aby se
spojil s loďstvem Božestvenského.
Toto loďstvo sestává z 25 válečných
lodí, remarqueuru pro bitevní lodi,
z lodi s dílnami a z lodi nádržkové,
jež veze sladkou vodu, dříve slouží-
vala loď tato k dopravě petroleje.
Agenee Havas
Kamran
Rus
Saigon
Vladivostok
6
article
Manévry, prováděné 52 loďmi eskadry
v zátoce kamranské, kam lodi bez
nejmenší příhody neustále vyjížděly
1odjížděly, budily uvšech, k do
je sledovali, obdiv. Admirál
Rožestvenský projevil podiv svůj nad
tím, že ze zátoky kamranské nebyl
učiněn francouzský Honkon.
Z Paříže, 28. dubna. »Matinu« sdě-
lnje se z Petrohradu, že tam vzhle-
dem na nepokoje, jimiž se hrozí dne
1. května, jest soustředěno
nyní 100.000 mužů vojska. Velké
nádvoří soukromého domu, do kte-
rého se vejde 600 osob, bylo najato
vládou, aby se tam umístili mrtví a
zranění?? (Dlužno připomenouti, že »Matine
slouží angliekým vlivům ve Francii. Pozn. red-)
Guvernér Trepov nenalezl prý ni
jediného vozky, který by jej vezl dne
1. května, poněvadž všichni voz-
kové se bojí před pumový
atentátem. Vláda jest odhodlána
užíti krajních prostředků. Myslí se
však, žejich nebude třeba, po-
něvadž lid dobře zná veliká opa-
tření, která byla provedena.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
viz na straně 4.
Rožestvenský
Matin
Trepov
Paříž
Petrohrad
Francie
7
article
Schůze benátská.
Schůze benátská.
Poměr Rakousko-Uherska a Italie v troj-
spolku byl od počátku rázu dosti choulostivého.
ale v posledních letech, zvláště od té doby, co
se přiostřily zmatky na Balkáně, a různicí se
zájmy obou trojspolkových mocností určitěji se
projevovaly, nezmizela otázka napjetí mezi
oběma rubrik novinářských. Vždyť jest ještě
v dobré paměti veliký úvěr italský k sesílení
opevnění naproti jižním hranicim rakousko-uher-
ského scustátí, studijní cesty našeho generálního
štábu v týchž končinách, sesílení posádek našich
tamtéž, ba dokonce se v posledních dnech roz-
nesla i zpráva, že byla válečná loď italská při-
stižena při výzvědách v okolí pevnosti Puljea
že po ní vystřeleno, zkrátka, stále se různým
zjevy sesiloval dojem, že v případném důraz-
nějším zakročení Rakousko-Uherska na Balkáně
nutno se přichystati i proti záměrům italským.
Do této podivné nálady mezi Rakousko-
Uherskem a Italií vpadá náhle zpráva, že sto-
jíme bezprostředně před schůzí ministra zahra-
ničných záležitostí Goluchowského s ministrem
zahraničných záležitosti italských, Tittonem
že schůze ta se bude konati na italské půdě
v Benátkách.
Z volby tohoto místa ke schůzi obou stát
níků dá se především odvozovati, že podnět k ná
vyšel se strany rakousko-uherské, kteroužto do-
nněnku potvrzuje i netajená radost tisku vídeň-
ského, že se schůze tato bude konati a podrobné
a jásavé zaznamenávání každého, jen poněkud
příznivého italského hlasu o ní. Rovněž sem ná-
leží zpráva, že nebudou se letos konati císařské
manévry v jižním Tyrolsku, čímž jaksi předem
již se projevuje uznalost království italskému za
to, že přistoupilo na myšlenku télo schůze.
RakouskoUhersko
Balkán
Benátky
Tyrolsko
8
article
Takové diplomatické návštěvy bývají z pra-
vidla výsledkem programu již předem vytčeného
a známkou doeílené dohody, kteráž schůzí sa-
mou se dává širší veřejnosti na vědomí. Veřejn
minění zůstává však i přes tyto zevnější známky
odkázáno na domněnky o vlastním obsahu po-
debných schůzí, pokud diplomaté neuznají za
vhodné, sami poodhaliti roušku z předmětua
elle porad.
I tentokráte jest veřejné mínění prozatím
odkázáno na vlastní dohad o tom, jaký asi pro-
gram na své schůzi chtějí formálně vyříditi Golu-
chowski s Tittonem, a tu vyskytují se především
následujíci dvě záležitosti
První jest záležitost rázu etiketního, jež
vleče se již od let osmdesátých; od neopětované
návštěvy, již tehdy vykonal král Humbert ve
Vídni. Tato odvetná návštěva nedala se totiž
dosud vykonati, pro nesnáze, jež vznikaly z na-
pjatého poměru mezi předešlým papožem a dvo-
rem italským, a protože vídeňská diplomacie ne-
mohla nalézti způsob, jak obejíti úskalí toto,
aniž by se dotkla citlivosti Vatikánu a zároveř
vyhověla stanovisku dvora italského — zůstala
tato otázka až podnes zející ranou mezi Itali
a Rakousko-Uherskem,
Vídeň
Vatikán
RakouskoUhersko
Humberto
9
article
Poměry Vatikánu k Italii se za nynějšího
papeže valně změnily, a mimo to, jak jsme ne-
dávno ve stati „Nesnáze ve Vatikánu“ ukázali.
jest napjetí mezi papežstvím a Francií Římu tak
nebozpečné, že jest nucen, hledati opory v jiném
směru. Rovněž jsou známy zásluhy Rakousko-
Uherska, tlumočené kardinálem Puzynou, o zvo-
lení nynějšího papeže proti nejvážnějšímu jeho
soupeři, kardinálu Rampollovi, a to jest další
okolnost, jež přispívá k odstranění nesnází, jež
dosud překážely odvětné návštěvě za návštěvu
krále Humberta ve Vídni. Proto záleží nyní jak
papeži, tak Vídni a dvoru talskému na tom, aby
tato otázka konečně zmizela z veřejnosti, a zdá
se býti dle všeho patrno, že přání toto jest ve
Vídni mnohem živějším, než v Římě. V Italii
sice způsobovala věc tato rozmrzelost z ohledu
na mezinárodní etiketu, Rakousko-Uhersku všal
stále tvořila i nesnáze povahy mezinárodní
Vždyť musil svého času i hr. Kalnoky zastrčiti
italskou narážku na „odvislost na kurii“. Dvůr
italský zůstával neústupným v této záležitosti,a
když nynější král Viktor Emanuel konal při svém
nastoupení návštěvu v Berlíně a ubíral se cestou
na Inšpruk, nedošlo k navrženému setkání pa-
novníkův našeho a talského v tomto městě přes
obapolnou srdečnou snahu.
Rampoll
Viktor Emanuel
Vatikán
Francie
Řím
RakouskoUhersko
Vídeň
Berlín
Puzyný
Humberto
10
article
Goluchowski a Tittoni odklidí asi v Benát-
kách tuto záležitost, a ježto jest známo, že
panovník náš pro vysoký svůj věk zahraniční vy-
jíždky již nekoná, bude se asi otázka tato řešiti
ve směru, kdo by za souhlasu italského dvoraa
v zastoupení panovníkově měl vykonati návštěvu
v Římě královském. Úkol tento by ovšem připadl
především následníku trůnu, ale bude prý vlo-
žen na arciknížete Bedřicha. Tím by se, ovšem
za souhlasu italského dvora, obešla s ohledem
na následníka trůnu nesnáz, že návštěva nebude
vykonána současně i ve Vatikánu; a předpo-
kládá se, že papež Pius X. za změněných ny-
nějších poměrů s takovýmto řešením se uspo-
kojil.
Druhá záležitost, pro niž se ubírá hr. Golu-
chowski do Italie, jsou bezpochyby poměry bal-
kánské. Ani náš ministr zahraniční není častým
hostem v Italii, bylť tam poprvé v r. 1897, a ny-
nější jeho vyjížďka jest tedy teprve druhá. Již
to nasvědčuje, že jde o dohodu dalekosáhlou,
taková se v nynějším okamžiku nemůže týkati
palčivější otázky zahraničné, než jest rychle se
přiostřujíeí situace na Balkáně. Tato otázka za-
tlačuje do pozadí všecky ostatní, pokud mezi
oběma trojspolkovými mocnostmi se vyskytují.
zvláště přihlížíme-li k tomu, že okružní cesty
bulharského knižete Ferdinanda a správce ostro-
va Kréty prince Jiřiho, jakož prohlášení sněmu
krétského o sloučení s Reckem, a nově krvavé
řeže v Makedonii a Albanii, jakož i končicí se
lhůta dohody mürzstegské a konečně i nezdar
programu oprav v Makedonii, svěřený Rusku
Rakousko-Uhersku, jakož i vystoupení Anglie
s novými opravními návrhy pro Makedonii —
zmatky na Balkáně dovedly až na samý práh
zakročení prostředky důraznějšími.
Goluchowský
Tittoni
Bedřich
Pius
Gola
Ferdinand
Jiři
Benát
Řím
Vatikán
Balkán
Kréta
Makedonie
Albánie
Rusko
RakouskoUhersko
Anglie
Italia
11
article
Italie zastává stanovisko, aby se nadále ne
ponechal mandát evropský na urovnání záleži-
tostí tureckých pouze Rusku a Rakousko-Uhe
sku, ale aby zůstal v rukou všech interessova-
ných velmocí, a ovšem i Italie, dále, aby se
rozšířila péče velmocí na celé evropské Tu-
recko, a pokud se Italie samé týče, aby jí při-
dělena byla péče o provincie janinskou a ska-
derskou čili o Albanii.
Goluchowski a Tittoni mají tedy patrně do
hodnouti se o hranice vlivu, jenž by na Balkáne
připadl Rakousko-Uhersku a Italii tak, aby s
zájmy jejich při případné akci nesrazily, ale šly
spolu souběžně.
Vyložili jsme již nedávno na tomto místě,
proč pochybujeme o tom, že se prodlouží n
Balkáně shoda Rakouska s Ruskem, pokud se
týče mírného postupu na Balkáně, kdež Ra-
kousko-Uhersko, hlavně pak kruhy vojenské
skupiny, za něž mluví dr. Lueger a prine
Liechtenstein nalehají na provedení dávno chy-
stané a předpovídané akce k zabezpečení zájmů
rakouských, protože Rusko jest upoutáno n
dálný Východ, a tudíž zmizel předpoklad účin-
ného působení na Turecko ve smyslu můrzsteg-
ských úmluv.
Jest pozoruhodno, že schůze nynější s
koná v době, kdy ve Vídni se činí všemožné
úsilí, přiměti Maďary ke zmírnění jejich poža-
davků, a zjednati na radě říšské součinnost, jež
by vedla dle toho, jak my pochopujeme poslání
výboru k návrhu dra. Derschatty zvoleného.
k novému kompromissu mezi touto a druhou
polovinou říše. Podaří-li se úkol tento uvnitř,a
docílí-li i hr. Goluchowski dohodnutí s Tittonem
o sféry vlivu na Balkáně, bude podle míněn
Vídně vše připraveno, aby se mohlo přikročiti
k zamýšlené akci k uhájení zájmů Rakousko-
Uhorska na Balkáně, tak, jak se jim rozumí
kruzích, po akci té toužících.
Goluchowský
Tittoni
Lueger
Liechtenstein
Maďar
Rusko
Rakousko
Albánie
Balkán
RakouskoUhersko
Uhersko
dálný východ
Turecko
Vídeň
Italia
12
article
Uherská krise.
Uherská krise.
(Úvaha státoprávní a politická od dra. L adisl a v
Dvořá ka.)
14
article
Zákonodárství uherské již od roku 1715 vyka-
zuje náběhy k organisaci „uherského vojska“; za
Marie Terezie (r. 1764) nazvána čásť vojska „militia
Hungarica“, zák. čl. I. z r. 1802 mluví o „exercilua
hungaricus“, mluvi se opětně o „plucích uherských“
na př. čl. II. z r. 1840 zakazuje, že rekruli povolení
pod žádnou záminkou nesmějí býti vřaděni do pluk
neuherských, čl. II. z r. 1808 zakázal, aby uhersk
zeměbrany užilo se k doplnění vojska. Tato dvě po-
slední ustanovení osvědčila skutečně i po r. 1867 p
organisaci honvědstva svou účinnost. Roku 1848 dě
kuje konečně vznik i předpis zřízení zvláštního m
Marie Terezia
15
article
nistra zemské obrany pro Uhry. K požadavku sněmů
různých dob po velicí řeči maďarské a vřadění rodi-
lých uherských důstojníků do uherských pluků bylo
však korunou vždy vyhýbavě odpověděno.
Deák tomuto patrnému separatislickému pud
Uher položil mez § 11. Jím ustupoval síle poměrů
tlaku koruny, jež chtěla přístoupiti na vyrovnání, jer
bude-li garantována jedno ta věci vojenských, z
hraničních a jich financování.
Přislušné články vyrovnací nesou patrné stopy
vzájemného kompromissu. Deák, který dříve odmít
jakéhokoli společenství se zeměmi předlitavskými
trvaje na přísných důsledcích principu personáln
unie dle zákonů z r. 1848 a horle pro udržen
právní kontinuity nového vyrovnání s těmito zákony
z r. 1848, uznal jednotu správy vojenské i zahra
niční, uznal také právo delegací povoliti roz-
počet společných záležitosti a vykonati kontrolu sp-
lečné správy, ale za to veškery funkce zákono
dárné přesahující obor resorvátních práv § 11. (po-
volení ročního kontingentu branců, úprava branné
soustavy, občanských poměrů vojska a i) nepřikázal
delegacím, nýbrž parlamentům obou polovicí říše.
Deák
Uher
Uhry
16
article
Chtěl tak obnoviti práve říšského sněmu uherského
zvláště co do povolení berní a ročního braneckéhe
kontingentu, jež říjnový diplom i únorovka vindiko-
valy pro ústřední parlament a dokumentovati, že
Uhry jako stát úplně samostatný neuznávají žádného
společného parlamentu § 28. čl. XII. praví: „Uhry
nepovažují za účelnou ani celkovou říšskou radu
ani společný neb ústřední parlamen
jakéhokoli názvu a nic takového nepřijímají“ —a
dále: „na země koruny uherské s jedné a ostatní země
J. V. s druhé strany dlužno pohlížeti jako na dvě od-
dělené, separátní a úplně stejně oprávněné strany“
I sám § 11. čl. XII. zadržel jen na čas pohyb poměrů
v Uhrách, ženoucích se ke zřízení samostatné armády
uberské; není pochyby, že zřízení honvédstv
se samostatným ministrem a respektování cit. zákonů
z roku 1808 a 1840 zadrželo na jistou dobu separa-
tistické proudy a pomáhalo k tomu, že za to v in-
stituci společněho řádného vojska pravomoc
králova dle § 11. rozvinula se v plnou omnipolenci v
věcech vojenského velení a vnitřní organisace. § 11
s veškerou touto všemocností koruny v těchlo věcech
vojenských platí právně sice dosud, ale jak dlouho
bude moci koruna odolati nárazům příboje veřejného
mínění maďarského, projevům všech maďanských
stran bez rozdílu i návrhům svých zodpovědných
uherských ministrů lak, aby buď sama z vlastníh
rozhodnutí splnila požadavky maďarské, zachrání
tím aspoň formální platnost § 11. i pro další dobu
anebo aby byl vyvolán ústavní boj parlamentu prot
těmlo reservátním právům koruny na prospěe
úpravy zákonodárné, zahájené sněmem uherskýmt
Leč to jsou okolnosti, jež zpadají na pole oppor
tunity politické.
Uher
Uhry
17
article
Lze i na to upozornifi, že jistý důvod požadavky
maďarské podporující najde se v povaze a intenci
pragmatické sankce a v možnosti jine
úpravy ve správě vojenských záležitostí, než jest
dnešní čiře absolutistická jejich praxe
Pragmalickou sankci prohlašuje zák. čl. XII. z
právní základ jak státoprávní samostatnost
Uher tak i společných záležitostí a považuje i pod-
statu její: vládu rodu Habsburského se sukcessí
v ženské větvi jako nedílnou a ve všech zemích spo-
lečnou a jejich obranu za vzájemnou povinnost.
kterou jednostranně ani Uhry ani ostatní země změ
nili nemohou. Je-li tato společná obrana dlo
pravdy nutným požadavkem pragmatické sankce, pal
není pojmově její nutným důsledkem společná a rmá
da, neboť závazku společné obrany mohly by Uhry
dostáti i součinností uherské branné síly s v j
skem rakouským a na tulo možnost kooperace uka
zuje právě strana Košutova.
Uher
Košutův
Uhry
18
article
Ještě méně jest nezbytným důsledkem společn
obrany fakticky absolutistická správa vojen
ských záležitostí; vždyť i v říši německé, kde jedno-
tlivé státy rovněž jsou zavázány ke společné obraně
a spojeny jsou spolu tužším ještě svazkem s po l ko
vého státu, než je poulo reální unie r
kousko-uherské, jest jednotným jen vojenské
velení, nikoli také správa vojenská, jež vy
hrazena jest kromě toho zákonodárné moci
níkoli panovníku.
I to vše jsou ovšem jen důvody čistě theorefick
a i to jen potud, pokud se pragmatická sankce po
važuje za skutečný základ dualismu. Pro právo platn
rozhoduje jen fakt, že čl. XII. z r. 1867 uznal jed-
nolnou armádu (třeba mluvil i o „uherském vojsku“
ale jen jako „doplňující části“ celé armády) za insti
luci společnou, že vložil jednotnou správu a vnitřní
orzanisaci její do rukou králových a že prohlási
správu společných zahraničních záležitostí a společ-
né vojsko — spolu s finančním nákladem těchto oborů
za důsledky, plynoucí z pragmatické sankce, tedy
za záležitosti pragmaticky společné.
19
article
Moderní život ústavní přivádí rovněž nový důvo
proti absolutistické nynější praxi v záležitostech vo-
jenských. Říšský ministr vojenství je dle
uherské i rakouské ústavy odpověden delegacím. Tato
zodpovědnost společných ministrů nemá sice valného
praktického významu, ježto vyžadovala by souhlas-
ného usnesení delegace rakouské i uherské, resp. vět-
šiny ve společné schůzi obou delegací. Ale ani tato
problematická zodpovědnost ohledně ministra války
neplatí: on kryl by se, zvláště co do aktů, jichž ne-
podepsal, nezodpovědností koruny ve věcech vojensk
správy! Táž faktická nedotknutelnost a nezodpověd-
nost přísluší dále chěfovi generálního štábu, vojensk
kanceláři panovníkově, různým přednostům vojen
ských úřadů, kteří v praxi i do veřejného života i do
poměrů občanských zasahují.
Tyto momenty tlačí tody na jinou úpravu vojen
ských záležitostí, a to v duchu ústavnějším.
Speciálně s národního hlediska mají vojen
ské požadavky maďarské pro národ náš dvojí stránku
líc i rub — dle cílů maďarských.
Pokud jest účelem jejich podlomiti germanisaciv
vojště, ducha reakce, jenž nejméně rozumí národnímu
citu vojákovu, jsou sympatie naše na straně reformy
o niž usilují.
Maďarům však jde o národnostní cíl ve směru
zcela jiném: o maďarisaci uherské části armády
Úlisků shora dotčených nemusí se dnes již báli. Ale
hrozí se jako příšery početné převahy národů ne
Maďar
20
article
maďarských. Odtud jejich pud maďarlsovati ve škole.
veřejném životě, v armádě i — jak dále uvedu —
v obchodu a průmyslu.
Velicí a služební řeč maďarská dokončila by
plucích uherských nemaďarských, co nedokázal
škola a denní život. Jsou to tedy, mírně řečeno, velm
smíšené pocity, jež vzbuzuje v nás národnostn
stránka uherských vojenských požadavků.
Není pochyby, že kdyby Vídeň byla v čas po
znala, že budoucnost celé říše spočívá jen ve svobod-
ném rozvoji všech národů, kdyby nebyla povýšila n
privilegované národy tu Němce, tam Maďary, ne-
musila by se dnes chvěli před maďarisováním valn
části armády či spíše před jejími cíli a úkoly, dne
ovšem ještě tlumenými: protitlak uvědomělých a sil
ných ostatních národů uherských byl by zvážil press
maďarskou!
O tomto nesmírném významu, jaký by měl
samostatná, národním chauvinismem prodchnutá ar-
máda uherská pro další směr politiky maďarské, ne-
třeba šířiti slov. Jest patrno, že koruna, v jejíž
rukou jest rozhodnutí, jest rovněž činitelem nejvíce
tu interessovaným, takže olázka splnění vojenských
postulátů není ani tak národnostní jako — dyna-
stickou. Leč tu vešli bychom již na pole, úvaze této
vzdálenější: práva sebeurčení národníhol
Němec
Maďar
Vídeň
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 28. dubna. (Rozprava o cel-
ním tarifu.) Sdělili jsme již před svátky, že
se pomýšlí celní tarií ve sněmovním plenu vy-
říditi jakýmsi „zkráceným řízením“. V čem tot
zkrácené řízení má záležeti, určí konference
předsedů klubovních, která se bude konati dne
3. května. „Vaterl.“ se dovídá, že v tétc kon-
ferenci bude učiněn návrh, aby se celní tarif pro-
jednával a vyřídil po skupinách. Při tom má se
projeviti přání, aby se i povšechná debata c
možno zkrátila a proto aby za každou skupinu
interessentů promluvil pouze jeden řečník
„Vaterl.“ dodává k tomu, že provedení těchto
plánů bude záviseli od dobré vůle poslanců
pro které nemohou býti závaznými úmluvy mezi
klubovními předsedy
„Vaterlandu“ jde tu patrně o poslance, kteř
nejsou člony velkých klubů a prc něž usnesení
předsednické konference nemůže býti závazným
Při tom podobně, jako jiné vídeňské listy
eskontuje již svolení českého klubu, aby se celni
tarif ve sněmovním plenu směl projednati a vy-
řiditi hned v prvé polovině května, ačkoliv tytéž
německé listy stojí i dnes na tom, že o dělnosti
sněmu království českého rozhodne teprve
schůze německých zemských poslanců před sa-
mým zahájením sněmu,—tedy až pe květnové
schůzi ríšské rady. V tom vzhledě vídeňské listy
předbíhají události. Dělnost sněmu královstr
českého musí býti zabezpečena nade všechnu
pochybnost dříve, než se sejde předsednická
konference, v níž zástupcové českého národa
kteří o věci promluví na své poradě dne 2.
května, oznámí, zdali debata o celním tarifu jest
vůbec přípustna. Opakujeme, že bez zabezpe-
čené dělnosti sněmu království českého nebude
dělného parlamentu ve Vídni!
Praha
Vídeň
22
article
Ze Záhřeba, 26. dubna. (Převáděn
důstojníků dle státní přísluš-
nosti.) Některým zdejším listům sc sděluje
že velitelství vojenských sborů a ústavů, roz
ložených v Chorvatsku, obdržela vyrozumění
dle něhož oni důstojníci, kteří jsou státními pří
slušníky rakouskými, mohou očekávati, že budou
převedeni ke sborům, jež se doplňují z Rakou-
ska. Jest to, jak známo, jeden z požadavků, ob-
sažených v programu devítičlenného výboru
uherské liberální strany z října r. 1903.
V Praze, 27. dubna. (Rozklad v uher
ské straně liberáln1?) Dnes minulo
čtvrt roku od uherských voleb, jež se staly osud-
nými pro bývalou panující stranu liberální. Hr.
Záhřeb
Chorvatsko
Praha
Hradec
23
article
Tisza podal demissi celého kabinetu, demisse
byla přijata, ale ministerská krise není rozřešena
podnes a kabinet Tiszův úřaduje dále, ač většina
parlamentu stojí proti němu. Stálé odklady v ře-
šení uherské krise vysvětlovaly se ve Vídni
i v liberálních kruzích pešťských nadějí, že oppo-
siční koalice uherská nebude míti dlouhého
trvání, že se rozpadne a nastane pak zase mož-
nost, zříditi ministerstvo liberální, ovšem trochu
zabarvené umírněnými živly z nynější opposice
Ale tato naděje zklamala úplně. Koalice nejev
nijakých známek rozkolu; za to však ve straně
liberální není nedostatek poslanců, kteří jen če-
kají na vhodnou příležitost, aby se mohli od-
děliti od staroliberálů Tiszovských a sloučiti se
se stranou neodvislosti. Na tuto různost smý-
šlení ve straně liberální upozorňuje dnešní
„Czas“, jenž píše, že neodvislejší členové libe-
rální strany jsou spokojeni s umírněným ná-
vrhem adresy spojené levice, a že adresní de-
bata ukáže, že mezi košutovci a liberály není
vlastně nijaké zásadní různosti, tak že, kdyby ne-
bylo Barabášova krajně radikálního křídla ve
straně neodvislosti, sloučení velké části liberál-
ních poslanců s košutovci nebylo by nemožností.
Tisza
Barabášův
Vídeň
spojený levice
24
article
Kdyby skutečně nastalo sloučení rozhodnějších
liberálů s umírněnými košutovci, pak by byla
dle „Czasu“ upravena půda pro trvalé rozřešen
nynější krise. Kabinet, složený z dissidentů,
košutovců a liberálů, mohl by přijatí za svůj
program, obsažený v navržené adrese a pro-
váděje žádané vnitřní reformy, mohl by na čas.
třebas jen mlčky, odročiti otázky vojenské. Tedy
nikoli v rozkladě koalice, nýbrž v rozkladě strany
liberální možno spatřovati podmínku trvalého
rozřešení nynější uherské kriso.
V Praze, 27. dubna. (Posl. Baraba
o připojení Dalmacie.) Stati záhřeb-
ského „Obzoru“, v nichž dr. Mazzura háji pro
Chorvatsko týchž práv, jichž se Maďaři domáhají
pro Uhry, a opětovné volání po sloučení Dal-
macie se „samostatným“ Chorvatskem značně
podráždily krajní frakci strany Košutovy. Posl.
Barabaš podezírá ve svém orgánu dvorské kruhy
vídeňské, že schválně vzbudily nyní dalma
skou otázku, aby jí postrašily Maďary. Ba-
rabaš má za to, že Dalmacie má býti sloučena
V drobném prodeji
raní čísle o sobě . . . Ba Sb
od pollodní
. . . . z2h
Ve fiislkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
cépolodní . . . . . . .
Inseráty
plati se hetově napřed
Přečplacení a inserty pěljímá zdmini-
straoe v Marisnské ulici č. s.
Tam nacházejí se též radakcs.
Hiskárna a eapedico „ Náirodních Liistů“.
Rukopiny se novracsjí.
Posl
Mazzura
Maďar
Košutův
Barabaš
Praha
Dalmacie
Chorvatsko
Uhry
Marisnský ulice
Náirodne Liistus
25
article
s Chorvatskem a Slavonií v jedne těleso, které
se má pak přičleniti k Rakousku, anebo že dal-
matští poslanci mají býti vysláni na sněm uher-
ský, aby tam posílili poslance národnostní, jichž
počet by stoupl asi na 80 a tím by se stal důle-
žitou protiváhou nesmířitelných Maďarů. Ale
nie takového prý se státi nesmí. Dalmacie náleží
od 700 let ke koruně sv. Štěpána a právo Uher
na Dalmacii potvrzeno též vyrovnáním z r. 1867.
Ale slabá vláda uherská připustila, že se Dal-
macie přes to r. 1868 sloučila s Rakouskem.
„Nie podobného — píše Barabáš — se dnes
opakovati nemůže. Běda, kdyby se Vídeň odvá-
žila pokusu, chtit chorvatské země odtrhnouti
od Uher. Chtějí-li nám Dalmacii vrátiti, jsme
srozuměni; ale proti zřízení národnostního pan-
ství v uherském říšském sněmu dovedeme se již
ubrániti.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. dubna
Jediný spasilel Evropy.
Němci, zvláště od té doby, co se chytili
myšlénky pangermanské, navykli si Rusy posí-
lati do Asie, aby nepřekáželi jejich panství
Evropě a dali jim prostranství, kde by sev
budouenosti mohli šířiti a množiti. I u nás
frakce, duševně závislé na německé kultuře,
Rusy vystrkovaly z Evropy do Asie.
Mezi Němce, kteři učeným způsobem uka-
zovali Rusům cestu do Asie, do nedávna ná-
ležel také dr. Albrecht Wirt, professor mni-
chovské university, jenž ještě v říjnu 1904
berlínském »Tagu« dokazoval, že jediným sku-
lečným nepřítelem Evropy bylo, jest i bude
Rusko.
V tomtéž časopise dne 12. dubna 1905
vyšel článek řečeného profe ssora »Pocit A siatů«,
jenž svědčí, že mnichovský učenec bližším stu-
diem poučil se o jiném a dospěl k vývodům
právě opačným, t. j. že Rusko jest je-
dinou nadějí a spasitelem Evrop
od Asie. Čest mu, že neváhá k chybě své
veřejně se přiznati.
Maďar
Štěpán
Barabáš
Němec
Rus
doktor
Wirt
Chorvatsko
Slavonie
Rakousko
Dalmacie
Uhry
Vídeň
Praha
Evropa
Asie
Rusko
26
article
Píše: »Celý svět, zno i němečtí hrabata
generálové, chvějí se před žlutým nebezpečím,
jež dosud nikdo nevyjádřil číslicemi. Největší
nebezpečí vězí v Číně. Číňanů se počítá 330 ž
430 millionů. Poslední číslice může býti přijata
za pravdivou. V Čině se neprovádí sčítání lidu
jinak, než za účelem berním, a tu se mnoho
lidí ztrácí. Jestliže berní sčítání udává počet
Číňanů na 330 mill, může se zajisté páčiti na
430 mill. A všech Asiatů bude 917 millionů.
Rusové množí se také rychleji, než udávají ně-
mecké knihy. Ročně přibývá v evropském Rusku
obyvatelstva 1.73— procent. Ale od r. 1897
zvláště rychle se rozmnožuje ruské obyvatelstv
Sibiře. Stbiřského obyvatelstva je počátkem 20.
stol. 6,700.000, z toho 5,100 000 Rusů. Na
Kavkaze žije obyvatelstva 9,700.000, v tom
2,500.000 Rusů. Střední Asie má 8 mill. obyv.
z toho 900.000 Rusů. Bovná se tedy obyvatel-
sivo ruské říše nyní 140,000.000, z čehož
98,000.000 Rusů. V celé Asii naproli 917 mi-
lionům Asiatů bydlí Evropanů pouze 8 mill.,
což jest asi takový poměr, jako v Africe (1 : 100).
V Indii na 295,000.000 domorodého obyvatel-
stva jest Angličanů pouze 250.000. Je -li
tedy pro Evropany možno nějaká
zlepšení v Asii, může být očeká-
váno pouze od Rusů.e
Číňan
Rus
Asiat
Evropan
Angličan
Čína
Rusko
Sibiř
Kavkaz
Asie
Afrika
Indie
27
article
Politická nemravnost v Japonsku.
Den 12. března t. r. na vždy zůstane pa-
málným v dějinách japonského parlamentarismn.
V ten den komise, jejímž úkolem je kontrolo-
vati státní vydání, objevila, že státního jmění
za loňský rok defraudováno za několik millionů
jenů. Bylo pak pátráno záze a konstatováno,
že v letech 1901—1903 událo se neméně než
135 případů defraudací státních peněz. Komise
revisorů usnesla se oznámiti věc přímo miká-
dovi, protože bylo zjevno, že při rozchvácení
státních peněz jsou zúčastněni ministři a že ny-
nější ministři chtějí krýti bývalé, cltíce, že ne-
jsou lepší.
Japonsko
28
article
K francouzsko-německým sporům.
Úplně správnými osvědčily se naše pochyb-
nosti, když vyzývali jsme včera k chladné
mysli vůči poplachu, způsobenému výpadem
»Matinu« proti Německu. Ještě v noci — zcela
dle předpokladu našeho — popřela »Agence
Havas« všelikou Deleassčovu účasť na článku.
Ovšem maně vzpomínáme, že i Bismark užival
»Köln. Ztg.« k podobným výpadům v akcích
zahraničních, jež pak, když vykonaly úkol svůj,
před veřejnosti zapřel. Ale dementi »Agence
Havas« jest tentokráte pravděpodobné, protože
útok »Matinu« celým slohem a rázem svým
nikterak neodpovídal celé povaze a obezřelost
Deleasséovy politiky, ni jeho temperamentu.
Zaznamenaným včera udělením práva po-
břežní plavby při marockých březích, jehož se
vláda německá bez polazu v Pařiži u sultána
marockého domohla, potvrzena tedy oficiál ně
zpráva, kterouž již asi před 3 nedělemi vyňali
jsme z listů německých, dříve tudiž, nežli
ji »Patrie« zaznamenati mohla. Neklamný do-
klad toho, že Německo má z říše sultánovy ry-
chlejší a včasnější informace, než sami zúčast-
něné osadní kruhy francouzské. Není-liž to též
jedna ze slabin diplomacie francouzské?
»Patrie«, kteráž až posud byla stála
proti Delcasséovi, prohlížejíc zcela dobře nespo-
lehlivost přátelství anglického, píše nyní k od-
vrácené demissi jeho: »Oproti cizině (Německu)
a zvláště oproti nepřátelskému chování jejímu
musíme zůstati svorni, protož pochopujeme,
proč vládcové naši udrželi Deleasséa v křesle.
Nebyl nyní okamžik vhodný, nechati ho pad-
nouti a dokud ho němelcký tisk napadá,
musíme ho hájiti.«
Matin
Havas
Deleassčův
Köln
Deleasséův
Německo
Pařiž
Patria
Delcassé