3
masthead
27. dubna 1905. Číslo 115
4
article
Předs.: A z čista jasna vynořila se pověsť, že
otcem je zavražděný Sikora
Obžal,: Ten či jiný. (Veselost.)
Předs.: Tedy Madar?
Obžal.: Ten to taky není
Předs.: Odvoláváte tedy původní svoji výpověd
Nuže, byl t. Sikora — budiž. Říkala jste svému man
želi něco o Maďarovi?
Obžal.: Jenom to, že se ženil před dvěmn
Předs.: Když vás slihla nedoslýchavost, vzdala
jste se učitelského povolání. Měla jste z té doby ně-
jaké úspory?
Obžal.: 6000 korun.
Předs.: Byla prý jste spořivou, ba až lakot-
nou. A přece dopouštěla jste se v několika případech
přestupků poměrně tak nepatrných, že toho nelze po
chopiti vzhledem k výši domnělých vašich úspor
V Prešpurku jste inserovala, že byste se ráda se
známila s mužským světem. Jak pak zněly ony in
serty?
Obžal.: „Mladá vdova s 30.000 zl. věnaz
účelem sňatku hledá známost s charakterním, starším
pánem. Nabídka pod značkou „Polka“ poste restante.“
Předseda, dav odvésti Kleina ze sálu, vyslýchá
obžalovanou o tom, jak se seznámila se zavražlěným
majitelem domu Sikorou.
Obžal.: lnserovala jsem z Prešpurku v jednom
vídeňském listě takto: „Mladá vdova s 20.000 zl. věna
hledá známost s charakterním pánem za účelen
sňatku. Nab. pod značkou: Aranka, poste restante.“
Nabídek obdržela jsem 52, kromě jiných také o
Kleina, s nímž jsem ujednala také dostaveníčko. Lí-
bil se mi velice. Také jistý pan Schmollingen pozva
mne k sobě na návštěvu, když pak jsem k němu při-
šla, poznala jsem v něm pána, který před šesti léty
trze nepěkně ke mně se zachoval. Ale nezmínila jsen
se mu o tom ani slůvkem.
Sikora
Madar
Klein
Schmollingen
Předs
Prešpurk
5
article
Předseda (k porotcům): Název „Schmollinger
používal při mílostných svých pletkách zavražděný
Jan Sikora.
Obžal: On mně také pověděl pravé své jméno
ale já toho valně nedbala, ježto moje známost byli
ještě do té doby pouze povrchní.
Předs: Poznal vás Schmollinger?
Obžal.: Jak pak mne mohl poznati po tolika
známostech, jež byl prožil za šest let? Já také ne
dala Sikorovi ani slůvkem na jevo, že ho poznávám,
byla jsem už chytřejší a myslila jsem si, že ho molu
šiditi právě tak, jako mne šidil kdysi on. Pozorovala
jsem hned, že se Sikorovi líbím; ukázal mně svů
byt, vedl mne k pokladně a dovolil, bych si prohlédl
jeho cenné papíry.
Předs.: Také svědci potvrdi nám, že Sikor
měl tento neblahý zvyk.
Obžal.: Jednou na výletě dostihla mne ne-
známá žena a varovala mne před Sikorou. Proto také
jsem s ním styk přerušila. Později seznámila jsen
se se svým mužem, jenž tvrdil, že má obchod zcela
nezadlužený. Já mu při tom sdělila, že mám 20.000
zlatých věna.
Předs.: Kdy zvěděla jste o peněžních nehodách
svého manžela
Obžal.: Po svatbě.
Předs: Sama viděla jste později, že ztraceny
jsou také peníze, jež jste Kleinovi dala do obchodu
Co bylo potom?
Obžal.: Prostřednictvím jednoho ústavu hledal
jsem známost novou a dala jsem také do novin
inserák.
Předs.: Věděl váš muž o tom?
Obžal.: Šel se mnou do ústavu s inseráten
Předs.: On to popírá. On však také nalezl vál
dopis, jímž zvete jistého pána na návštěvu a neřek
vám za to nic, než: „Tohle mně příště nedělej!“ Tak
domovnici žádal, aby nepouštěla k vám nikoho.
Sikora
Sikor
Klein
Schmollinger
Předs
zlatý věno
6
article
Obžal.: Ano, ale řekl to, když už onen pán
byl nahole v mém bytě.
Předs.: Věděl o tom také v době, kdy mu byí
znám váš úmysl, zapřísti známost se Sikorou?
Obžalovaná připouští posléze i tuto okol-
nost, a vypráví pak, že slíbila finančníku Baurovi 15
října splatiti 15.000 K, jež byl Kleinovi zapůjčil. Jej
muž prý sám ji nulil, aby nechovala se k Baurovi
odmílavě, předstíraje jí, že Bauer se pak zřekne sv
pohledávky. Bauer prý — řikal jí Klein — už v ji-
ném případě podobném tak již učinil. „Můj muž““ —
praví obžalovaná — sosnoval také plán, dle něhož
měla jsem k sobě přilákati Baura a uvésti ha v chou-
lostivou situaci, pak že by on (Klein) s Pietschem
z vedlejšího pokoje přikvačili a přinutili ho, aby se
zřekl své pohledávky.
Předs.: Pietsch (obchodní společník Kleinův
Pozn. red.) však prohlásil: „Takového darebáctví ne
strpím!
Obžal.: I, prosím, Pietsch by dal sobě říci
při jiných darebáctvích.
Předs.: Jak pak jste se v září zase seznámila
se Sikorou?
Obžal.: Řekla jsem Kleinovi: „Nemáme peněz
musíme tedy jit zase na starého domácího pána.
Předs.: Souhlasil s tím váš muž?
Obžel.: Ve všem všudy. Prosila jsem tehd
Sikoru o zápůjčku, a na jeho dotaz, kolik potřebu-
jeme, řekla jsem mu, že 6000 korun, načež on po-
dotkl: „To už nějak uděláme.“
Předs.: Dle svědeckých výpovědí prý jste se
dala učiti, jak se otvírají pokladny?
Sikora
Baur
Klein
Bauer
Pietsch
Kleinův
Předs
Obžel
7
article
Obžal.: To není pravda. Já žádala jednou
Pietsche, by předo mnou otevřel svoji pokladnu
ukázal mně obsah její, ale pokladna Pietschova měla
zcela jinou konstrukci, nežli Sikorova.
Na to vykládá obžalovaná podrobnosti, jež sou-
visely s vražedným činem. Den před vraždou byla se
Sikorou na výletě, když přišli domů, visel prý klič
od bytu na obvyklém místě a opodál byl připevněn
lístek jejího muže, který oznamoval jí, že šel do
schůze ciselérů a že se vrátí o 1/211. hod. v noci. Po-
lem líčí obžalovaná průběh „milostného“ vyjednávání
se Sikorou, na němž prý žádala, by podpisem před-
loženého lístku se zavázal, že jí za daných okolnosti
žádaných 6000 korun zapůjčí. Sikora prý lístek onen
tebdá zdráhal se podepsati.
Předs.: Ku podivu. Jako cbchodník mohl přece
tušiti, že podobná „smlouva“ je bezcennou. (Veselost.)
Na to vypráví obžalovaná, jak jeji muž se vrátil,
když po několika pokusech u Sikory nepořídila, před
svým mužem v kuchyni napsala na lístek slova:
„Byla bych s to, abych toho člověka zavraždila“a
že pak její muž na týž lístek připsal: „Toho přece
neuděláš?“ Kleinová prohlašuje při tom, že slova
ona nemínila do opravdy, nýbrž že užila jich jako
fráse, asi prý jako ten, kdo řekne: „Tomu člověku
bych měl dáti facku!“ Obžalovaná pak pokračuje
„Neměla jsem v úmyslu Sikoru zavražditi, vždyť jinak
bych byla musila napřed míli jistotu, že má klíče
od pokladny u sebe. Kdybych byla měla vražedný
úmysl, byla bych provedla jej nikoli v našem, nýbrž
v Slkorově bytě. Sla jsem do pokoje a dívala jsem se
má-li klíče. Teprve když mi Sikora peníze nedal, na-
padlo mně, bych ho zavraždíla
Pietsch
Pietschův
Sikorův
Sikora
Kleinová
Předs
8
article
Vzchopila jsem se a šla jsem ke svému muži,
který mi řekl, bych šla pro peníze
znovu. Na to mně teprve připadla myšlenka
„Teď ho uškrtim!“ Když jsem vešla do pokoje.
třásla jsem se na celém těle a zase jsem
odkvapila ke svému muži, jehož jsem objala kolem
krku a prosila jej: „Pomoz mně, já peníze opatřiti
nemohu.“ On však mne odstrčil a křičel: „Nemá š-l
peníze, ven, ven!“ Sedla jsem si na kufr, vo-
ložila hlavu na stůl a plakala jsem, načež přemonla
mne dřímota, jež trvala asi hodinu. Když pak jsen
potom znovu vešla do pokoje, zpozorovala jsem, že
s pohovky svezl se poněkud povlak, na koberci pak
jsem shledala mokrou skvrnu a záhyb jakoby bylo
na něm před tím cosi těžkého spočívalo. Nevidloue
Sikoru, měla jsem za to, že šel ven, leč nezastibla
jsem ho nikde. Když pak jsem se znovu vrátila do
pokoje, shlédla jsem, jak za pohovkou čouhá nohaa
na druhé straně jiný ještě předmět. Odstrčivši po-
hovku, zřela jsem zsinalý obličej Sikory. Spěchalo
jsem rovnou k manželi a klekla před ním na kolena.
„Nedělej okolků!“ — řekl ke mně Klein — , stalo se
klíče máš, hled, abys přinesla peníze!“ Když ráno
Klein odešel do obchodu, oblékla jsem se a šla jsem
ku pradleně s potřísněným prádlem, načež jsem za-
mířila k bytu Sikorově, kde zkoušela jsem tři různé
klíče, leč žádným z nich jsem neotevřela, poněvadz
jiný klíč vězel uvnilř.
Kleinová líčí potom průběh korrespondence, ji
vedla v pařížské věznici se svým mužem. Klein pr
naváděl ji, by všecko vzala na sebe a prohlásil prý
„Přiznáš-li se, propusti mne ihned na svobodu, ože
ním se s jinou a budu moci obchod svůj věsti dále.“
Na její dotaz, co s ní se stane, odvětil prý Klein
„Vlset nebudeš! Ženu netrostají tak píisně jako
Nevidloue Sikora
Sikora
Klein
Sikorův
Kleinová
Sedlo
9
article
lély
sám
muže.“ Na to prý na vyzvání svého muže zavázala
se mu přísahou, že přání jeho vyhoví.
Předseda vytahuje z baliku prostředně velký
šátek a praří, že podobá se šátku, kterým Klei-
nová Sikoru znškrtila. Kleinová tvrdila však, žes
tento šátek koupila v Paříži. Kam se poděl druhý
šátek, neví. Na to předseda vyzval žalovanou, aby
ukázala, jak nosila šátek ten doma. Kleinová skládí
jej, obepiná kol hlavy a spojuje pak oba konce.
Z protokolu předseda vytýká obžal. Kleinové
Vy jste se rozhodla utíti mrtvole nohy, aby se vešl
do pytle. Prosila jste svého muže, by vám opatřil
sekeru anebo ostrý kuchyňský nůž. 4. října vám
přinesl domů sekeru. Řekla jste do slovau: »B. října
jsem se rozhodla Sikoru zavražditi a myslila jsem
si, dů-li mi peníze, že ho nezavraždím.«
Obžal. Kleinová: Vzala jsem všechno na
sebe.
Předseda: Opakovala jste své doznání, které
jste učinila před vyšetřujícím soudcem, na jeho přání
před dvěma svědky soudními a prohlásila jste dobro-
volně a dle pravdy, že jste Sikoru zavraždila a
oloupila vy
Obhájce obžalované dr. Morgensternu: Pro-
sím, aby se konstatovalo, že Kleinová prohlásila
téhož dne před soudcem vyšetřujícím: »Kdyby mi
byl můj muž napráskal, nebylo by se to stalo. Avšak
on mi vždy povolil a to bylo moje neštěstí.«
Předseda čte příslušné místo z protokolu
konstatuje, že Kleinová v listě svém napsala, že muž
její půjde nyní na svobodu a bude se moci oženiti.
Klei
Sikora
Kleinová
Klein
doktor
Morgenstern
Paříž
10
article
Obžal. Kleinová: Ano, myslela jsem, že při-
znám-li se ke všemu, bude můj muž osvobozen a
bude se moci oženiti. Tenkráte jsem svého muže
měla ještě ráda a milovala. Nyní však mi spadlo
bělmo s očí, poněvadž uvali! na mue takové břímě
a všecko svádí na mne.
Potom líčení přerušuje se na 1/24. hod. odpol.
Po přestávce ujal se slova veřejný žalobee
dr. Pollak, jenž tázal se Kleinové: Jak mohl váš
muž Sikoru zavraždíti, nevěda, že Sikora žije o sa-
motě a že nemá služebniciva?
Obžalovaná: Když jsem mu řekla, že Si-
koru zavraždí a potom vyloupí pokladnu, věděl, že
má k tomu prostředky.
Veřejný žalobce: Přísahala jste svému
muží, že vezmete všechnu vinu na sebe. Proč jste
přísaze své nedostála také ve Vídni?
Obžalovaná Kleinová: Protože jsam také
chtěla vinu svalití na sebe. Vždyť mám bez toho
velkou čásť vinyi
Veřejný žalobee: To tedy příznáváte.
Obžalovaná Kleinová: Ano, já přece měla
myšlenku Sikoru zavražditi, ale můj muž měl mne
od toho odvrátiti. Proto byl přece mužem ! Sama
bych byla Sikoru také zavraždila, kdybych byle
mohla.
Veřejný žalobce: Tvrdíte, že muže svého
milujeta. Vysvětlete mně, jak se mohlo potom stáli.
když jste byla nevěstou, že pěstila jste známosti také
s jinými muži?
Obžalovaná Kleinová: Nestýkala jsemse
s nikým. To není pravda.
Obhájce Kleinův dr. Ellenbogen: Tvr-
díte, že máte ještě druhé dítě, dceru. Jak se
jmenuje?
Kleinová
doktor
Pollak
Klein
Sikora
Kleinův
Ellenbogen
Tvr
Vídeň
11
article
Obžalovaná Kleinová: Illonka. Jest ji 6 le
Dr. Ellenbogen: Po tomto ditěti bylo pá-
tráno, nebylo však nalezeno. Myslím, že vůbec ne
existuje.
Obžalovaná Kleinová: Pohříchu, existuje.
Dr. Ellenbogen: Za vyšetřování psala jste
ditěti tomu list, který však nemohl býti doručen.
Obžal. Kleinová: Nevěděla jsem, co se
stane se mnou, vždyť jinak byla by mne ranil
mrtvice! Můj obhájce udá adresu.
Dr. Ellenbogen: Smluvila jste se svým mu-
žem v Paříží způsob hůjení. Byla jste přece rozumnou
ženou a věděla jste, že nikdo nebude vašemu románu
věříti.
Obžal Kleinová: Tehda nebyla jsem roz-
umnou, nýbrž bláznivou, zamilovanou ženou, již muž
úplně ovládal a měl ve své moci. Kdyby byl mů;
muž nevinen, byl by mne nechal na holičkách a ne-
byl by prchl s vražednicí.
Předseda konslatuje potom, když přečetl liat
zaslaný Kleinovou jejímu dítěti, že uprostřed měsíce
května nastal v chování se obžalované obrat, o kte
rém referoval její zpovědník P. Fuchs, na kterého se
Kleinová obrátila, chtějíc přistoupiti na víru katolickou.
Obhájce dr. Morgenstern: Tehda psala také
mně, že se mi chce vyzpovídati z toho, co za vy-
šetřování neuvedla.
Kleinová
Illonka
doktor
Ellenbogen
Kleinův
P Fuchs
Morgenstern
Paříž
12
article
Předseda: Toť pravda. Její družka v cel
řekla, že Kleinová k ní pravila: »Lidé myslí, že
jsem zavraždila Sikoru já, já to také řekla, ale není
to pravda, však já již při líčení povím vše.«
»P. Fuchs (pokračuje předseda) udal, že mez
15. a 21. lednem Kleinovou navštívil, poněvadž zvě-
děl, že pokusila se o sebevraždu. Učinila mu sdělení
mimo zpověď a řekla: »Vím, že ze zpovědi nesmíte
ničeho prozraditi, ale co vám řeknu, můžete sděliti
vyšetřujícímu soudci. Slibuji vám, že nespáchám
sebevraždu, ale musíte mně pomoci.« Potom odvo-
lala své doznání a obvinila svého muže. »Nikoliv
já« — řekla — »jsem zavraždila Sikoru, vrahem jesl
můj muž.« Na dotaz vyšetřujícího soudce, je-li to
pravda, co řekla P. Fuchsovi, odpověděla Kleinová
»Neobelhu přece svého zpovědníka. Nemám též pří-
činy, bych ve svých výpovědech u vyšetřujícíh
soudce něčeho měnila. Můj muž měl myšlenku, sva-
liti podezření na nájemce, já však s tím nesouhla-
sila, načež ou řekl: »Kdo pak bude hned malo-
myslnět!« »Obžalovaná« — pokračuje předseda —
»sdělila dále při výslechu vyšetřujícímu soudci, že
ji muž nejen zradil, nýbrž že také udal domnělý její
výrok, že Sikoru zapraždila ona sama. Ona prý vy-
povídala dle pravdy, nechť nyní mluví také pravdu
její muž! Konečně řekla vyšetřujícímu soudci, že
jest samozřejmo, že její muž zavraždil Sikoru. Ne-
chce-li to však na sebe vzíti, musi to vzíli na sebe
ona. Její muž byl prý se Sikorou ve světnici, ona
prý byla v kuchyni. Chtěla prý mu vymluviti vra-
žedný jeho úmysl, ale marně. Když vyšel její muž
ze světnice, umýt si ruce, věděla, že vražda jes
provedena.
Kleinová
Sikora
P Fuchs
Kleinův
Neobelha
13
article
Obž. Klein při svém výslechu prohlásil, ž
jest úplně nevinen. Hájí se chladným, odměřeným
obchodnickým tonem. Vyličuje, jak založil si vlastn
obchod a upadal stále více do dluhů, až konečně
přišel na myšlenku pomoci si sňatkem. Za tím úče-
lem přerušil dosavadní známost a seznámil se se
svou nynější ženou, která mu udala, že má 40.000
korun věna.
Předseda: To nesvědčí o krásném cha
rakteru.
Obž. Klein: To přiznávám. Vypravuje dále
jak se pozvolna dovědůl o bývalých milencích sv
ženy, o jejím dítěti, praví, že však přese všechno t
mět ji rád. Pak promiouvá o svém manželatví, o pe
něžních nesnázích a praví, že o plánu se známostm
Kleinové, jakož i o známých insertech v novinác
ničeho nevěděl. Když se o nich dověděl, rozhodno
si to zakázal.
Kleinová prohlašuje na dolaz, že vešker
tyto výpovědí jsou nesprávny
Obž. Klein udává dále, že nevěděl, že 3. říjne
má přijíti do jejich bytu Sikora. Celý den neby
doma a když se večer vrátil z hostince, nalezl v před
sfni lístek, ve kterém mu jeho žena sdětuje,že
Szechy jest u ní a že má zůstati v kuchyni. Klein
mrzute prý odešel.
Předseda: A ve hněvu jste jí napsal: »Mila
ženuško, přijdu, až bude dům zavřen. Neměj strachu.«
Nemyslíte. že tím značně podporujete výpověd
své ženy?
Obžalovaný mlčí. Dále pak vypravuje, že
když ráno vešel do světnice, aby se us rojil, nezpo
zoroval ničeho, protože všechno bylo v nejlepším
pořádku.
Předseda: Spoleháte příliš na naši lehko
věrnost.
Obžalovaný vypravuje o objednávce beden
o kterých jeho žena udala, že jich potřebuje na
mouku a brambory.
Předseda sděluje pak Kleinovi to, co jeho
žena dnes při výslechu vypovídala o kritické noci
Obžalovaný několikráte energicky prohlašuje, že není
ani slova na tom pravdy.
Klein
Kleinová
Sikora
14
article
Přikročuje se potom ke konfrontac
Klcina s jeho ženou. Kleinová hled
svěmu muži klidně do tváře a opakuje
všechno, co o kritické noci szudu již
udala. Také Klein po celou dobu kon-
frontace jest klidný. Prohlašuje za ne-
stydatou lež vše, cokoliv jeho žena tvrdí
a diví se, že kromě strašného zločinu.
který spáchala, chce ještě svého ne-
vinného muže strknouli ve zkázu.
Scéna tato způsobila v sále mocné pohnutía
byla napjatů přitomnými sledována. Po celou dobu
výslechu stojí předseda vzpřímen a bedlivě přihlíž
k tomu, aby pořádek nebyl porušen. Dochází tak
několikráte k hlučným projevům se strany publika
předseda marně snaží se zjednati klid
Když obžal. Klein prohlásil, že tvrzení ženy jeho
jest prostou smyšlenou a nestydatou lží, odpovídí
Kleinová vzrušeně: K vůli tobě stojím dnes
před soudem. Kdybys byl pevným cha
rakterem, byl bys mně nabil a Sikoru
vyhodil.
Dr. Ellenbogon: Máte výborně svoji roli na-
studovánu
Obhájce dr. Morgenstern (k dru. Ellenboge-
novi): Tento tón nemohu si zde dáti libiti.
Po skončené konfrontaci pokračuje se pak v
výslochu Kleina, který vypravuje, jak konečně žena
se mu přiznala, že Sikoru zavraždila a jak jej prosila
aby jí odpustil. Klein prý ztratil hlavu a přistoupil
na její plán.
Na cestě do Paříže vyptával se své ženy několi-
kráte na podrobnosti vraždy, ale vždy prý mu odpo-
vídala, aby ji odpustil, že nyní započnou nový život
Kdyby prý neměl ženu rád, nebyl by to učinil.
Předseda: Každý muž, který má jen jiskru cl
v těle, byl by takovou ženu prostě odevzdal nejblie-
šímu strážníkovi se slovy: To jest vražednice, t
patří před soud.
Potom bylo ličení přerušeno.
Kleinová
Klein
Sikora
doktor
Ellenbogon
Morgenstern
Paříž
15
article
Ze soudu civilního.
Spory sv.-václavské záložny. Včera jednalo s
u zemského soudu před senátem za předsednictví p
rady Švásty o žalobě sv.-václavské záložny (České
záložny) na p. Frant. Rusa, majitele závodu klem-
pířského na Malé straně, na zaplacení repartice za
19 podílů v obnosu 5700 korun. Z jednání byly ně-
které podrobnosti zajímavé. Pan Řus býval po dlouhá
léta čienem sboru obecních starších i rady městské
a prohlásil u soudu, že s čistým štitem z radnie
odešel. Dříve závodu jeho dobře se vedlo, ale od té
doby, co se dostalo na veřejnosť, že je členem zá-
ložny, upadá tak, že dostal právo chudých k veden
tohoto sporu. »Za to děkují jen sv.-václavské zá-
ložně!« prohlásil truchlivě. V dalším jednání po-
píral, že byl členem záložny a popíral, že se zapsal
do rejstříku členů. Předseda senátu pan rada Švásta
upozornil jej však, že podpis v rejstříku je nápadně
stejný s jeho doznaným podpisem. Pan Rus o svých
stycích se záložnou sv.-václavskou vysvětloval, že
byl dobře znám s ředitelem záložny Kohoutem.
Dokud by! Rus členem sboru obecních starších a byl
mu svěřen inspektorát nad sady, žádal jej Kohout
častěji, aby opatřil místo některému jeho známému
ve službách obecních, což se také stalo. A navzůjem
zase Kohout vypomohl p. Rusovi hotovostí, když
peněz potřeboval. — Líčení skončilo smírem, když
se žalovaný p. Rus zavázal zaplatit 1000 K v ma-
lých lhůtách.
Švásta
František
Rus
rada
svatý
Kohout
Rus
senát
václavský záložna
Český záložna
16
article
Odsouzený vojín. Jak jsme před časem sdělili.
pohádal se ve vojenské nemocnici v Čes. Budějovi-
cích vojín 28. pěš. pluku Jos. Held s vojínem stráž
konajícím a vrazil mu bodák do břicha, takže
smrtelně raněný vojín za krátko skonal. Held, jenž
hrozný čin spáchal v částečném opilství (utekl
z ošetřování v nemocnici a do rána potloukal se po
hostincích), odsouzen byl v těchto dnech vojenským
soudem na šest let do žal á ře.
Čes
Jos
Held
17
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola »Tyrš« na Smíchově. Ženský odbou
jednoty započal již opětně svoji činnost. Cvičení žen
a dívek koná se každé úterý a čtvrtek od 7. do
hod. večerní za vedení zkušených evičitelek ve školní
tělocvičně v Resslově ulici. T'ezhlášky přijímají se
v hodinách cvičebních v tělocvičně — mimo hodiny
cvičební -- u sestry Marie Týblové, choti obchodníka
na Smíchově, proti »Andělu«. Též přihlášky ke cvi-
čení žakyň tamtéž se přijímají. Členkyní ženského
odboru může býti každá řádná žena neb dívka od
14 let: žákyní od 8—14 let.
Vzdělávací odbor tělocvičné jadnoty Sokol v Mostě
pořádá v neděli 30. dubna přednášku br. V. Kukaně
v Prahy »Naše poslání v národě a naše povinnosti“,
Přednáška, po níž následovati bude rozhovor o so-
kolské činnosti ve zněmčeném území, bude se ko
nati v sokolovně o 3. hod. odpolední.
Sokol
Tyrš
Týbl
Anděl
V Kukaň
Smíchov
Resslův ulice
Most
Praha
Sokol
18
article
Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický
Hlučná sehůze
důvěrníků stavebního dělnictva-
Starosta společenstva stavitelů pražských p. O
Bělský svolal na včerejší odpoledne do sálu kon-
viktského schůzi důvěrníků stavebního dělnictva k to-
mu cíli, aby vykonali volbu delegátů dělnictva do
komise dohodovací. Účastenství bylo značné a průběh
schůze velmi poučný k charakleristice nynějších po-
měrů. Organisnce byla dotčena, dělnictvo volalo po
chlebě a tiskový mluvčí organisace „Právo Lidu“ bylc
na celé čáře sesměšněno jako neinformovaný orgán
Poněvadž sekretář organisace orgán ten desavouoval
bude z toho jistě palácová revoluce, k níž dlužno po-
sloužit slovným uvedením řečí.
Bělský
organizace „ práv Lido
19
article
Jak povědomo, organisace prohlásila, že cna si
provede volby delegátů sama a provedla je opravdu
minulé sobcty. Komise má za účel zjednat dohodu
mezi staviteli a dělnicivem. Na včerejší schůzi přišlo
asi 300 důvěrníků. Za společenstva stavitelů a mistro
zednických dostavili se do schůze pp. Bělský, Blecha,
Bureš, Šafránek, Safařovic, Mayer, Káše a Hora
Schůzi zahájil arch. p. Q. Bělský a žádal za klidné
a věcné jednáni. Předsedou zvolen obč. Trnka, který
začal bez obalu, jak pravil. Dělnicivo si zvolilo své
delegály již v sobotu a jestli stavitelé chtěli vidět, jal
se volby konaly, bylo jich povinností, aby se tam
příšli podívat. Stavitelé nebudou souhlasit se žádnou
volbou tak dlouho, dokud dělníci nebudou volit ze
delegáty polízy kteři by pracovali na prospěch za-
möstnavatelů. Ze zaměstnaných nemůže nikdo funke
delegáta přijati, poněvadž nemají jistoty, že nebudou
od stavitelů pronásledování a hned v sobotu vyhozen
z práce. To se jistě stane těm, kteří dnes budou zvo
leni. Doufám, že budete všichni souhlasiti s volbou
sobotní a když to stavitelé nechtějí uznati, ať dělají
co umí. My jsme jim také neporoučeli, koho si maj
voliti a kdy. My jsme si zvolili ty, kteří nás nesměi
prodati a na těch trváme! (Souhlas.)
Při hlasování byli všemi hlasy proti třem přijat
delegáti v sobotu zvolení. Hlasy: „Vyhoďte je!“ (Totiž
ty, kteří hlasovali proti.) Předseda konstatuje, že byli
zvoleni: Martin Šváb, Ant. Hovorka, Jan Beneš a
Alois Pospíšil. Všichní jsou v práci a nevím, co sta-
vitelé proti nim mají
Bělský
Blech
Bureš
Šafránek
Safařovic
Mayer
Káš
Q Bělský
Trnka
Martin Šváb
Antonín
Hovorka
Beneš
Pospíšil
20
article
Delegát Novotný sděluje, že jej za důvěrníka
zvolený Beneš pověřil úkolem, aby oznámil jeho
resignaci pro chorobu. — Předseda joviálně vy-
kládá: Pořád nemocen nebude! On prohlásil, že to
přijímá a my počkáme, až se vystůně! Žádám sta-
vitele za sdělení, co proti zvoleným namítají! —
Z nevysvětlitelné příčiny povstal hluk, z něhož vy-
nikají hlasy: „To je to hlavní, co ti poví!“
Na podium vystoupil arch. p. O. Bělský a
pravil: Ano, to je to hlavní a já to povím olevřeně
Jest nesprávné tvrzení, že my stavitelé nebudeme
souhlasiti se žádným, koho si zvolíte a že ho budeme
pronásledovati! Jestli zvolenec skutečně je zaměst-
nán a bude-li hájiti vaše zájmy s klidem a vážně, my
s ním rádi budeme jednati. Bude-li však někdo svého
poslání znoužívali, dělati rozruch a agitaci na stav-
bách proti nám, pak se nesmíte divit, když je z práce
propuštěn. Předseda se tázal, co máme proti zvole-
ným. Já prohlašují: Nicl Což myslíte opravdu, jak
se vám namlouvá, že chceme, abyste volili políry?
Kdo vám to praví, ten vás uvádí v omyl. Políři nejsou
k tomu, aby zastupovali dělnictvo, ti jsou k tomu.
aby dohlíželi na stavbách! (Všeobecný úžas jeví se
při tčchto slovech, neboť dělníci klamnými zprávami
byli opravdu šáleni.) Proč vlastně je ta nespokojenost
a len rozruch? Když ty sobotní zvolili jste dnes opět.
pak nikdo proti tomu ničeho nenamítá. Dnešní volbu
žádáme proto, že není záruky, že v sobotu volili sku-
tečně oprávnění voliči. Jest nesprávné, když se jen
tak mezi vás házejí fráse beze vší podstaty. Mezi námi
nemusí být nepřátelství, ale musí se jednati správně
Novotná
Beneš
Bělský
21
article
a poctivě. Co jsme učinili, to se stalo ve váš prospěcl
a kdo vás učí, že činíme nátlak, ten vás klame! Jsou-l
ti, které jste zvolili, mužové rozvážm, a nebudou-
provozovat jen agitaci, pak se dohodneme brzy — p
prospěch váš i náš! (Potlesk a souhlas.)
Sekretář oržanisace soudr. Šváb praví, že zá-
leží jim na tom, aby se dohoda stala. Propast mez
dělníky a staviteli lze překlenout, jen když stavitelé
budou míti dobrou vůli a prohlásí, že se zvolenými
souhlasí.
Delezát Fojt stěžuje sí, že „Právo Lidu“ na-
psalo, že dnes budou volit kreatury zaměstnavatelů.
Rečník proti tomu s rozhodností protestuje. „Práv
Lidu“, list, který se vydává za orgán dělnictva, měl
by ve prospěch dělného lidu psát opatrněji a nikoli
tónem, jakoby se dělníci dali někým komandovati
My jsme voliči svobodní, my volíme úplně volněa
bez nátlaku. Žádáme jen, aby naši zvolenci pracovali
k dohodě a nikoli, aby štvali — o to nestojíme! ne
smíru podáme ruku ochotně, ale provokaci zbytečnou
nestrpíme! (Hlučný souhlas a potlesk.
Delezát Fojt
22
article
Nyní se ujal slova soudr. Šváb, sekretář orga-
nisace a povídal do slova: Na výtku Fojta odpovídám,
že „Právo Lidu“ není náš odborový list, to je list
politický. Z nás žádný to tam nedal. My víme, že se
může stát omyl. Vždyť o včerejší schůzi bylo v „Právu
Lidu“ referováno o tom, co se tam ani nestalo. Proto
se takový omyl nemůže brát vážně! (Všeobecné pře-
kvapení.) To snad bylo napsáno jen o 2—3 lidech
kteří solidaritu porušili. Co psáno bylo (o kreaturách)
žádného z našich lidí neurazilo. Nelze se divit,
že se list tak vysloví, když není nále-
žitě informováni (Hlas: A já mu pořád věřil!)
K dotazu na pp. stavitele, zda zvolence uznávaji
prohlásil p. arch. O. Bělský, že podmínkou bylo
aby delegáti byli zvoleni ze řad zaměstnaných. Jsou-i
zvolenci zaměstnáni, pak bude dohoda co nejdříve
Nejsou-li zaměstnáni, budou se c tom pp. stavitelé
radit. Za dvě schůze při dobré vůli vše může být
vyřízeno.
Důvěrník Fojt opakuje, že zvolený jeden delegái
byl šílený a vzdává se mandátu z obavy, aby při
rozčilení choroba se nevrátila. Je pro to, aby za fa-
cadníky byl zvolen jiný. — Předseda odpověděl: Ten
prohlásil, že volbu přijímá, tak je jeho povinností, aby
to řádně zastával. To by mohl říci každý, že je ne-
mocen! Volbu přijal, musí tedy setrvat! (Hluk a ne-
pokoj. Hlasy: Nebudeme čekat! Nám se jedná o chle-
ba! Máme rodiny a ty nemohou být živy z těch pod-
porl Pořád jen samá hospoda a samá schůze! My
chceme pracovat!) Hlas: Skončete to dnes, už nám
dochází trpělivost. Nejsme žádné kreatury! S námi
nesmí vláčet ani zaměstnavatel a také ne organisace
Hlas
Bělský
Fojt
23
article
Když se rozhořčení uklidnilo, sekretář organisace
soudr. Šváb pravil, že proti delegátu facadníků pro-
mluvili jen ti, co mají proti němu osobní zášť. — T
zavdalo podnět k novému hlučnému protestu. Del
Fojt rázně proti tomu protestuje a oznamuje,ž
byl členem organisace dříve než Šváb a ví dobře
co jest jeho povinnosti. Dělnictvo si nenechá ničeho
diktovat ve svobodné volbě ani od stavitelů, ani o
organisace. Je-li někdo komandován k volbě od orga-
nisace, al raději odejde, aby se stavitelé nevysmál
že dělnictvo do svobodné volby hnali agitátoři! (Sou-
hlas.)
Předseda: Ale to nejdel To všechno musí org
nisace! (Stálý hluk.)
Pan arch. Bělský uvedl, že navrhoval původně.
aby zvoleni byli také náhradníci, ale tomu se orga-
nisace vzepřela. Nyní je zřejmo, co z toho nastalo. —
Sekretář Šváb odpověděl, že se nesmí dopustit, aby
nastal bratrovražedný boj. (Hlučná veselost.
Delegát Fojt žádá zástupce organisace, aby se
mezi dělnictvo stavební nepletl, když tomu nerozumí.
Ať si jde mezi stranu a nehájí věci stavebních děl-
níků. (Hluk a stálý nepokoj. Přítomní tvoří dvě strany,
z nichž jedna tleská obč. Pojtovi, druhá Švábovi.)
Při stálém hluku předseda dává hlasovati, zda se
schvaluje volba del. Beneše a oznamuje: Většinou
přijato! — Všcobecný hluk a nepokoj. Hlasy: Zd
jsou přidávači, jakým právem volí facadníka?
Za ustavičného hluku končí předseda schůzi.
Účastníci se pozvolna rozcházejí. Venku byli očeká-
váni čelnými soudruhy.
Del Fojt
Bělský
Šváb
Fojt
Pojt
Beneš
Zdeněk
24
article
* Ankata českého obohodnictva z Moravya
Slezska Z Brna, 26. dubna. K anketě, kteráo
opravé živnostenského řádu včera byla zahájena.
zaslala Českoslovanská beseda v Praze dopis, v němi
prohlásila, že dokud nebude upravena otázka učňov
ská, neučiní požadovaný průkaz způsobilosti úkolem
prvním v řadě úkolů svých. Podrobná debata o r
ferátu p. Brumovského trvala 5 hodin. V ní
rozhodnuto bylo o třech nejdůležitějších bodech no-
vely: o čl. 14., čl. 38. a či. 20. b, totiž o průkazu
způsohilosti, o rozdělení živností, o braní mírya
o drobném prodeji s láhvovým pivem. Učiněno bylo
toto usnesení: »Průkazu způsobilosti k nastoupení
živnosti nabývá se: 1. nejméně šestiletou praktickou
učební a servientní dobou, nebo 2. nejméně šesti-
letou učební a servientní dobou v továrním nebo
(bez rozdílu odboru) obchodním podniku, nebo
list výučný nebo vysvědčení výučné může býti na-
hraženo vysvědčením, že žadatel s prospěchem ab-
solvoval odbornou školu obchodní nejméně 2třídní
v níž možno si osvojiti odborné vzdělání obchodní
K čl. 1. vládní osnovy usneseno na návrhp
Sládka, aby živnosti byly rozděleny na: 1. svobodné
ž. vnosti, 2. řemeslné živnosti, 3. po kupecku provo-
zviné ž vnosti, 4 koncessované živnosti. — Obšírná
debata rozvinula se o čl. 38. vládní osnovy, a to
braní míry. Usneseno bylo, aby odst. 5. čl. 38.
vl. osnovy, že právo míru bráti nepřfsluší majitelům
obchodních živností, vzhledem k odévu a obuvi, byl
ponechán. Dále usneseno, aby se požadovalo, stejně
jako se usnesla živnostenská anketa brněnská, aby
tovární podnik určen byl napříště leprve počtem 50
zaměstnaných pracovních sil místo dosavadních 20
Ankata
Brumovský
Slezsko
Brno
Praha
25
article
Obchodům tak ublíženo nijak nebude a čemeslníkům
se prospěje. Posléze po debatě usneseno, aby článek
21 b) vládní osnovy, dle něhož drobný obcho
s lahvovým pivem má býti povolen pouze na
zvláštní koncessi, byl škrtnut. Tím jednání prv-
ního dne skončeno. Dnes projednán byl ostatek
vládní osnovy. V olázce doby pracovní bylo
usneseno, by slanovena byla na 12 hodin s promi-
nutím přestávky polední a ustanovením 8. hod. ve-
černí za dobu konečnou. V otázce rozšířen
právomoci společenstev přistoupeno n
stanovisko Jednoty obehodních gremil
Prajze, v otázce určení počtu učňů přijato, by
určení početního poměru učňů k pomocnictvu bylo
provedeno všeobecnou normou dle zásady,
že na příště může samostatný obchodník míti jed-
noho učně, i když nemá žádného pomocníka, a dálo
že může míti učně v poměru k pomocníkům dle 1 :1.
ale při jakémkoliv počtu pomocníků nesmí míti víc
než dtyři učně. Potravní spolky a obchodníci bez
průkazu ovšem učňů míti nesmějí. Dále projednáván
byl čl. 116., jednající o odvolacím právu spo-
čenstev, a učiněna i tu řada přiměřených usne-
sení ve smyslu známých již požadavků. Hlavní
sporné body tím byly dojednány a v zásadě přijato,
by v ostatních podřízenějších otázkách anketa při-
pojila se k pamětnímu spisu Jednoty obchodních
gremif v království českém. V otázce nedělníh
klidu vyslovila se anketa pro jednotnou, zá-
konnou jeho úpravu pro všechny odbory a všechny
země po celý rok mezi 6. hod. ranní a 10. hod. dopol.
Pak přijaty byly projevy pro vydání rámcového zákona
o pojištění obchodnictva a obcho dního
pomocnictva ve stáří a pro zřízení živ
nostenské rady pro markrabství mo
ravské. Tím anketa dnes odpoledne ukončena.
Prajz
26
article
Usnesení sepsána budou v pamětní spis.
*Přednášky v umělecko-průmyslovém museu
obchodní a živnostenské komory v Praze (v Sany-
trové ulici.) Dnes ve čtvrtek 27. dubna o 7. hodině
večer pokračuje přednosta lučeb. oddělení technologi
ckého musea p. Břetislav Šetlík ve své přednášce
»O barvách, prostředcích a různých technikách ma-
lířských se stanoviska chemického a fysického,« již
v sobotu dne 29. dubna ukončí. Zejtra v pátek dne
28. dubna přednáší adjunkt uměl.-průmysl. musea p.
dr. F. X. Jiřík: »O vývoji štuku«. Tato přednáška
počne taktéž o 7. hod. večerní a bude provázena a
50 skioptickými obrazy starých i maderních prae
štukových. Vstup k těmto přednáškám jest volný
* Společensivo mistrů tezařských v Praza a jej
pol. obvodu bude míti mimořádnou valnou hromadu
v neděli dne 30. dubna o 9. hod. dopol. v restau-
rantu Brejškova. Na programu jest: 1. Schválení ná
sledujících návrhů v příčině dohody s dělnictvem
a) zavedení minimální mzdy 34 h za 1 hodinu pra
covní pro tesaře do dvou let po vyučeni; b) zave-
dení minimální mzdy 40 h za 1 hodinu pracovní pre
ostatní tesaře; c) zkrácení doby pracovní o půl ho
diny buď ve formě dopolední a odpolední svačiny
neb prodloužení polední přestávky o půl hodiny a to
v měsících červnu, červenci a srpnu. 2. Poradae
pojištění dělnictva v dílnách pracujícího proti úra-
zům. 3. Vydávání listů výučných
* Z nemocenské pokladny při společenstvu knl-
hařů, ozdobníků atd. v Praze. V pondělí 1. května
nebude se v pokladně úřadovati.
* Obchodní gremium na Král. Vinohradech koná
druhou řádnou valnou hromadu v pátek 28. dubna
přesně o 3. hod. odpol. v zimní zahradě Národnlb
domu.
Šetlík
doktor
Jiřík
Brejškův
Král
San
trová ulice
Praha
Vinohrady
živnostenský komora v Praga
Národnlb dom
27
title
Věstník spolkový.
28
article
Slavnosti.
Slavnosti.
Praha českému severu. Jubilejní slav-
nost Národní jednoty severočeské nalézá vždy víc
více porozumění mezi obyvatelstvem pražským
předměstským. Důkazem toho jsou schůze spolků
v Nuslích a na Smíchově, které mají se uraditi, ja-
kým způsobem zůčastní se slavnostního průvoda.
Schůze nuselských spolků, svolávaná na popud
místního výberu N. J. S., koná se dnes ve čtvrtek
27. dubna, schůze smíchovských spolků v sobolu
dne 29. dobna o 8. hod. večer. Schůze nuselská je
v Národním domě, smíchovská v akciovém pivovaru.
Národní české spolky z Nustí a Smíchova, které
projevují vždy porozumění pro práci Nár. jednoty
severočeské, vyšlou jistě své delogáty.
Při akademii slavnosti »Majale sv,
která se bude konati ve velkém sále Žofinském dne
13. května, budou účinkovati: mrs. Eileenó Moore,
virtnoska na housle, nyní žákyně prof. O. Ševčika,
pí. M. Kurzová Čelakovská, koncertní pěvkyně, pan
Otto Pacovský, operní pěvec, sl. Irma Markusova,
elévka dram. školy Šmahovy, která přednese prof.
Jar. Vrchlickým slavnosti »Majales« věnovsný pro-
slov a sextetto dechových nástrojů z volného sdru-
žení orkestrálního v Praze. Vstupenky lze obdržeti:
v knihkupectví p. Fr. Urbánka ve Ferdinandově tř.
(vedle Narodního nivadla), v hudebním závodě p. Ml.
Urbánka v Jungmannově tř. (Hlávkův palác), v tra-
fice pí. M. Truhlářové na Václavském nám. (»Na
košíku«) a v místnostech Nár. jedn. severočeské,
Spálená ul. č. 26. Ceny míst: křeslo 4 K, sedadlo
I. poř. 3 K, sedadlo II. poř. 2 K, místo k stání 1 K
V pondělí 1. května o 5. hod. odpol, důležita schůze
damského odboru. Úrasť všech dam nutna.
Eileenó Moor
profesor
Ševčik
M Kurzová Čelakovská
Pacovský
Irma Markusův
Šmahův
Vrchlický
Majales
Urbánek
M Truhlář
Praha
Nusle
Smíchov
Nust a Smíchov
Ferdinandov třída
Jungmannův třída
Václavský já
národní dům
Majale svatý
Hlávkův palác
29
article
Schůze.
I. skupina Spolku arehitektů a in-
ženýrů v král. českém koná dne 27. dubna
schůzi v restaurantu Šlechtově, v »Louvru«, ve Ferdi-
nandově třídě, o půl 8. hod. večerní. Na programu
je pokračování v rozhovoru ze schůze předešlé
nabídková řízení.
Z Besedy Měšťanské v Praze. Zábavní
výbor Besedy mešťanské v Praze zúčastní se kor-
porativně pohřbu zesnulé paní M. Pičmanové, choti
kapelnika, jehož zásluhy o zdar zábav besedních
jsou všeobecně uznávány. Správní výbor jakož i čle-
nové zábavního výboru položí věnec na rakev ze-
snulé dámy. Rodině projevena byla soustrast de-
putací.
Šlechtův
M Pičman
jítputace
Louvre
Ferdi
Praha
spolek arehitekt
30
article
Zábavy.
Družstvo pro zřízení tělocvičny
Sokola v Praze na Starém městě pořádá
v sobotu dne 29. t. m. v koncertním sála ostrova
Střeleckého zábavný večer s pestrým programem.
Mimo přední síly pražské účinkuje též tamburašský
sbor Sokola staroměstskébo. Vstupné za osobu 40 h,
rodinný listek 1 K. Listky v předprodeji dostati lze
u pp. Boh. Gsölihofera, obchod modní ve Vodičkově
ulici, Františka Smejce, hostinského v Rámové ulici,
Karla Moláčka »u Stupartů«, Karla Hauera, holiče
v Malé Karlově ulici a u restauratéra na Střeleckém
ostrově. Začátek o 8. hod. večerní. Čistý výnos při-
padne ve prospěch stavby vlastní tělocvičny.
Spolek »Akademikové vinohradšti« po-
řádá letošního roku své oblíbené jarní večírky ve
dvoranách Národního domu a sice 3. a 20. května a
3. června. Při prvém večírku laskavě spoluúčinkujie
slečny Hlaváčkovy, p. K. Müller a kollegové dram.
odboru. Na programu mimo jiné jest veselohra J.
Nerudy »Prodaná láska«. K večírkam přístup pouze
zvaným na průkaz pozvánkou. Rodinný lístek (pro
3 osoby) 4 K. Pánský lístek 1 K. Studující na le-
gitimaci vstup volný. Reklamace dam na adressu:
PAkademikové vinohradští«. — Malostrans ká
beseda pořádá dne 30. t. m. o 7. hod. večerní na
oslavu 25letého výročí Ústřední Matice školské di-
vadelní večer, při němž dram. odbor sehraje jedna-
aktovky »U otce Prokopa« a »Z české domácnostie
za laskavého spoluúčinkování sl. Zdeňky Rýdlovy.
V přestávkách bade damským odborem podávan čaj.
Lístky v předprodeji k dostání jsou u p. J. Švába na
Malé straně.
Ochotnická divadla.
Dramatický kroužek Šimanovský
pořádá dne 27. t. m. divadelní večer v Čížkově re-
slauraci v Ječné ulici, na kterém sehraje: »Co dělat
aby žárlil?« od D. M. Mansfeldova, »Bida« od v.
Markusa a »Poslední výstřel« od V. Hromádky. Za-
čátek o půl 8. hod. večerní.
Smejc
Moláček
Stupart
Hauer
Hlaváčkův
K Müller
J Neruda
Prokop
Rýdlův
Šimanovský
M Mansfeldův
V Hromádka
Praha
Vodičkův ulice
Ráma ulice
Karlov ulice
Ječná ulice
Bida
Sokol
Sokol staroměstskébo
národní dom
ochotnický divadlo
31
article
Události ruské.
Události ruské.
K otázce ruského národního
představitelství.
»Novoje Vremja« upírá některým zástup-
cům šlechty, samosprávy a advokátům právo
dávati straně, kterou zakládají, jméno »národní«.
Zakladatelé této strany (miněni tu kníže Peen
Trubecký a sp.) chtěji »národ přibližiti trůnu
ale jest jim nutno připamatovati, že hlavní část
ruského národa jsou sedláci a nikoli šlechta,
advokáti, bankéři a moskevští »nadkupei«. Prot
v příštím národním představitelství ruském mus
selskému stavu vyhraženo býti zastoupení, kter
mu přísluší. Proto se volby budou museli ko-
nati dle stavů i dle počtu příslušníků každého
stavu, a příslušníkům jiných stavů musí se za
brániti vměšovati se do jeho voleb, ani třeb
svou kandidaturou. Kterak pak by se ruský
národ přiblížil trůnu, kdyby jej představoval na
př. pan Herzenstein a j. ? »Národní se bude
moci v Rusku nazývati jen ta politická stran
která, uznávajíe nerozryvné spojení národníh
představitelství se samodržavím, vypracuje pod-
minky nezávislého představitelství selského stavu
jakožto hlavní části ruského národa; která učinl
svým heslem »země a škola; která šťastně ro-
řeší otázku selské pozemkové držby; kterás
postará o úplnou občanskou emancipaci ruského
sedláka a pracovati bude k všeobecnému povzne-
sení kulturné úrovně národních mass. Jen t
strana bude v Rusku národní.«
Peen Trubecký
Herzenstein
Rusko
Novoj Vremja
32
article
Tolstoj o Japoncich.
Toistoj odpověděl Izo Abéovi, redaklom
socialistického listu japonského na jeho dopis
psaním, v němž praví, že nikdy nepochybovalo
tom, že jsou v Japonsku intelligentní a moráln
osoby, jež jsou rozhodní odpůrci hrozného zl
činu války nynější mezi oklamanými a oslepe
nými národy; nicméně jest šťasten, že můž
tak konstatovat a že má v Japonsku spolupr
covníky a přátele, s nimiž udržuje přátealaki
spojení.
Tolstoj prohlašuje, že neschvaluje socinlis
mus a boli ho, že japonská čásť morálně vjše
stojíef přejala z Evropy falešné učení social-
stické, jež nemůže prostředky, jaké tomnle
tanou na mysli, docílit hmotného dobra lidstna
Pravé blaho — mravní a duševní — pe-
jímá též hmotné a nejvyšší cil ten může bju
dosažen jen náboženskou a mravní dokonalost
všech individní dle příkazu o lásce k bližnlnu
Tolstoj
Japoncich
Abé
Evropa
33
title
Vše ostatní jest zbytečná práce.