2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. dubna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se;
v Praze v adniniskraei
na mřsíc . . . . .
ärrt leta . . ..
s dvojí donáškou
nílta . . .
u nbk . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
u etrs leis“ . . . .
s dvojí zísilkeu
pb
ntlka. . . .kek
luešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 26. dubna. V 8 hod.
54 min. (Původní telegram zvláštního dopiso-
vatele »Nár. Listů«.) Admiralita ujišťuje
dosti rozhodně, že Rožestvenský dal
se směrem na jih, aby setkal se
s loďstvem Něbogatova. Viz dále
i obdobný telegram »Korresp, kance-
láře«. Pozn. red.)
Dnes posláno bylo do Mandžurska
40.000 nábojů a horská batteri
Kruppova-
Generální štáb vyvrací pověsti
o odstoupení Kuropatkinově.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
viz na straně 4.
S takovou volební „opravou
se máme spřátelit?
Konečně tedy má býti hnuto tím neslýcha-
ným volebním řádem Schmerlingovým, jehož
křivdy brutální přes čtyřicet let již olupují ná-
rod náš o spravedlivou většinu na sněmu krá-
bvství českého. Vláda Gautschova hodlá prý
tcela určitě již letošnímu květnovému sněmu
našemu podati předlohu nového volebního řádu,
jejíž vůdčích zásad i podrobných
tysův dopátral se náš vídeňský zpravodaj
z pramene zajisté dobrého; neboť ačkoliv již
ninuly tři dni od obšírné zprávy jeho, posud
žádný vládní list netroufá si udaje jeho za ne-
správné vyhlašovat. Můžeme tedy bez dalšího
otálení již odhalenou tu volební reformu
Gautschovu považovati za tak hotovou
zralou, abychom ji podrobili veřejnému rozboru
a posudku.
Korresp
Kruppův
Schmerlingův
Gautschův
Petrohrad
Rožestvenský
6
article
Nuže první otázka: stojíme před oprav-
dovou, dobrou opravou, která odklízi
dosavadní neuvěřitelné, přímo monstrosní křivdy
a nesrovnalosti Schmerlingova volebního řádu a
zjednává našemu národu konečně spraved-
livé zastoupení na sněmu vlasti jeho,či
nás chtějí odbýti opět jen nějakou chatrnou
splátkou, a stojíme opět jen před pouhým dílem
polovičatým, před pouhým látáním a záplatová-
ním starého kabátu, jak to již v Rakousku
vykem
Aby nás stlačil a odsoudil do věčně men-
šiy na sněmu král. českého, oktroy o va
Némec ryt. Ant. Schmerling vlasti naší pa-
tentem ze dne 26. února 1861 volební řád, za-
kžený na tak zv. zastoupeni zájmův
uznávaje pouze tyto oprávněné zájmy: zájem
katolické hierarchie (jíž vyhradil čtyři
místa pro její biskupy), zájem university
(vyhradil 1 místo rektoru německé university),
dále zájem velkostatkářů, jimž vyhradil
70 mandátů (16 fideikomisních a 54 allodních)
pak zájem měst a průmyslových míst, jimž při
Fknul 72 maodátů, zájem obchodu a velko-
průmyslu, jemuž vyhradil 15 mandátů ob-
chodních komor, a konečně zájem obcí venkov-
ských, na něž zbylo 79 mandátů.
Za tohoto famosního třídního zastoupení zá-
jmového nemohl národ český nikdy dosíci na
sněmu českém nadpoloviční většiny; i při veške-
rém napjetí sil mohl dobyti toliko: na venkově
49, ve městech 40, a v obchodních komorách8
mandátů, což znamenalo s virilním hlasem rek-
tora české university všeho všudy pouhých 98
hlasův mezi 242, čili pouhých 40%, kdežto
nás Čechův i dle úřadního sčítání sídlí a zije
Schmerlingův
Čechův
Rakousko
7
article
v zemi české 63%. Byli jsme tedy hanebně
zkrácení o 23% r odsouzeni ke stálé menšině,
neboť do nadpoloviční většiny (122 hl.) schá-
zely nám vždy 34 hlasy, o kteréž bylo se nám
dežadovati konservativních, národně vlažnýcha
obojetných velkostatkářův. Jaké to postavení pro
český národ?
Proto již před 42 léty náš nezapomenutelný
dr. Karel Sladkovský ve své znamenité
řeči ze dne 10. března 1863 při rokování o pro-
slulém reformním návrhu Palackého trefně
rázně udeřil na obmyslný ten princip tříd-
ního zastoupení libovolně vládou occ-
ňevaných a favorisovaných zájmů, a ze-
jmena na tu neslýchanou, ničím neodůvodněnou
výsadu, udělenou velkostatká-
řům, dle které 563 pánům, platícím všeho
všudy 3 milliony daní reálných, uštědřena plná
skoro třetina hlasů ve sněmu českém. — O
těch dob platilo pro český národ jediné správné
heslo: „Pryč se zastoupením dle zájmů a rovné
právo všem!“ Odtud zápasil a usiloval o to, aby
oktrojírka Schmerlingova jakožto nezá-
konná (neboť v diplomu z 20. října 1860
zřekl se panovník všech oktrojírek) byla zrušena
aneb aby a spoň praskla ona tyrans ká
závora § 38. zemského zřízení a
§ 54, volebního řádu, dle níž nemožno
měnít tento volební řád jinak, než za příto m-
nosti tří čtvrtin všech poslanců
a s přivolením dvou třetin přítomných. —
Nuže, co nám tedy přináší Gautschov
oprava? Pobořuje snad konečně onu libovolnou
zásadu zastoupeni zájmového? Či aspoň láme
posléz ona neslýchaná pouta zmíněných
dvou paragrafů oktrojírek Schmerlingo
vých?
doktor
Sladkovský
Palacký
Schmerlingův
8
article
Nepodniká ani jednoho, ani druhého, nýbrž
— návrh Gautschovy volební re-
formy „zachovati chce posavadn
zájmové zastoupení, přihlížeje k tomu,
aby nabytá práva (1!) nebyla zkrácena! Proto
bude počet poslanců kurie velkostat-
kářské v posavadní výši 70 mandátů
jakož i obchodních komor (15 mandátů)
nezměněn a zachován. —
Druhé zásadní stanovisko vládní předlohy
jest, aby ustanovení § 38. zemského zří-
zení a 8 54. volebního řádu i nadále
zůstalo v účinné platnosti, pročež ne-
má býti počet zvolených lidových po-
slancův zvýšen na víc jak na 280.
aby kurie velkostatkářská i nadále
podržela ve sněmu českém plnou čtvrtinu
všech sněmovníkův, a mohla tak sama za-
brániti každékoliv změně zřízení
zemského, nebo řádu volebníhb, byť se
o ní i oba národové, Češi a Němci svorně
dohodli! —
Již tím víme vlastně vše! Jakmile slyšíme.
že 70hlasovým privilejem velkostatku nemá být
hnuto, víme tím samým již také, že po s pra-
vedlivém zastoupení našeho lidu
na sněmu českém jest veta. Mohou
nám rozhojnit počet poslancův za města i za
venkov, mohou přibudovat i tu všeobecnou
pátou kurii pro 800.000 našich spoluobčanů,
z práva volebního dosud vyloučených, vše to je
velmi pěkné a záslužné, ale při všem tom
stará, bolestná křivda pohněte ná-
rod náš dále: nedosáhne na sněmu
českém ani prosté nadpoloviční
většiny, kdežto má ve vlasti české většinu
bezmála dvoutřetinovou —: skoro 4 millionův,
proti dvěma millionům Němcův.
Podrobná čísla navrženě reformy Gaut-
schovy plně to dotvrzují. Až do Körbra mě
český sněm tolo složení: autonomistu
172 (a sice: 4 biskupy, 1 rektora university
české, 70 velkostatkářů, českých lidových
poslanců: městských 40, venkovských 49
Gautschův
Čech
Němec
Němcův
univerzita český
9
article
a 8 za obchodní komory.) Němců 70 (a sice
32 za města, 30 za venkov, 7 za obchodní ko-
mory a 1 virilista.) Za vlády Körbrovy však
uzdálo se »naší šlechtě« uštědřit na ten čas ně-
meckým velkostatkářům volebním kompromisem
present 21 mandátů, čímž opadla síla autono-
mistů na 151, kdežto Němců vzrostlo na 91.—
Nuže, tento poměr má býti nynějš
opravou Gautschovou utrvalen.
Velkostatkářská kurie má býti rozparcello-
vána na volební skupiny terriforiální tak, aby
Němcům centralistům zůstalo zajištěno na
vždy těch darovaných 21 hlasů velkostatkář-
ských. Zastoupení obchodních komor má zů-
stat neztenčeno: my 8, Němci 7 poslanců.
V kurii měst má nám býti přidáno 15 mandátů,
Němcům 5, v kurii venkovských obcí: nám 4,
Němcům 1 mandát. Kromě toho má být zave-
dena pátá všeobecná kurie volební, v niž při-
padne nám 11, Němcům 7 mandátů. O ba-
polný zisk jeří se tedy takto: Nám při-
bude 30 mandátů, Němcům však
34 (5 městských, 1 venkovský, 7 v páté kurii
a 21 v německém velkostatku), tak že bu-
deme miti na příště ve snému, čitajícím
285 členů, mny Čechové 128, Nlě me
83 + 21 = 104 poslance,
Němec
Gautschův
Čecho
Němec
I 83 + 21
10
article
Nebudeme tedy, jakkoli činíme v zemi
většinu 63. zastoupeni na sn ě m
svém ani 45 procenty, a bude nám
scházeti do pouhé nadpoloviční vělšiny
(t. j. do 143) vždy ještě 15 hlasů v. —
To jest pro nás efektivní výsledek Gautschovy
té reformy. Další podružení ve vlastním sněmu,
další odkázání národa našeho na pomoc a mi-
lost velkostatkářův, nehlásících se k národnosti
naší, a postavivších se nejednou (za punktac.
za koaliční vlády Windischgrätz-Plenerovy, ba
i za Körbra) proti nám. —
Za Hohenwarta usnesl se sněm český, a by
vel kostatkáři, chtějící voliti do sněmu če-
ského, měli český inkolát, kromě toho
aby rozlíšen byl velkostatkářský sbor na tři sku-
piny dle výše daní, dnes nic podobného
nenalezáme v návrhu Gautschově. Tehda, před
34 lety, rozhojníl sněm český zastou-
pení obcí venkovských spravedlivě na
115 poslancův, dnešní volební oprava Gautschova
odbývá rolnictvo naše 84 mandáty, tak jako na-
blzí 806.452 voličům v paté kurii pouhých 18
mandátů. A s takovou »opravou« měl by se
spřáteli t národ náš pro další budou-
enost?
Nikoliv: Pryč se zastoupením dle
zájmův; zádáme spreaodlivě zestoupení n
základě všeobecné rovností v právu
volebním í
Gautschův
Plenerův
Körbr
Hohenwart
Windischgrätz
11
article
Poslanec Hodža
Poslanec Hodža
o nynějších poměrech v Uhrách.
Když po přestávce několika desítiletí cho-
pily se nemaďarské národy v Uhrách politické
aktivity, vývojem okolností byly postaveny do tak
změněné politické situace, že byly nuceny pro-
vésti řádnou revisi svých programů, chtěly-li po-
stupovati způsobem, době přiměřeným. Jak se
tato situace vzhledem k veřejným poměrům
Uhrách a zvláště vzhledem k Nemaďarům utvá-
řela, zajímavě objasňují vývody, sdělené našemu
pešťskému dopisovateli panem Hodžou, re-
daktorem „Slov. Týždenníka“ a dnes jediným
národním poslancem slovenským na uherském
sněmě.
„Náramně těžko jest informovati českou
veřejnost o uherských politických a národnost-
ních poměrech — vyslovil se p. Hlodža — ato
Hodža
Hlodža
Uhry
12
article
prostě proto, že česká veřejnost není v dosta-
tečné míře poučena o základních zjevech naší
politiky, jež každý musí znáti, chce-li správně
posuzovati naší situaci. Tak překvapila mne ne-
dávno otázka jednoho, jinak velmi intelligent-
ního českého politika, jak se mohlo státi,
že my Slováci, Rumuni, Srbové a ostatní
němaďarské národy, podporovali jsme při
posledních volbách Tiszu. A když zpozo-
roval výraz mého údivu, pravil, že přece
Tiszova strana rekrutuje většinu poslanců z
okresů národnostních.“
„Čím vysvětlujeto tento zjev?“
„Tento fakt si lehko vysvětli ten, kdo zná
podmínky volebního práva u nás. Základem vo-
lebního práva je census, ten však je neobyčejně
měnlivý a kolísavý, dle vládní potřeby.
Tak v některých okresích nedosahuje census an
výše jedné koruny, jinde vystupuje až na 50 K.
Ani v jednotlivých okresích není census jed-
notný. Na př. v Turci jsou německé obce —
Vreecko — vždy volící s vládou, a tam je census
1.60 K, kdežto hned v sousední obci slovenské
je census vyzdvižen na 14—16 K. Jinde, jako
v Báčce, v kulpinském okrese, kde jsem byl
zvolen, volební census obnáší 23—18 korun.
Slovák
Rumun
Srba
Tiszův
Turek
Vreecko
Tisza
13
article
Ovšem, ani v téže obci noudilí se volební právo
všem spravedlivě. V Turzovce, městečku v tren-
čanské stolici, čítajícím asi 8000 obyvatelů, je
na 20 voličů židů a úřadníků, ovšem že vládních
veličů, a sedlákům dostalo se pouze 3 hlasů.
O demokratické povaze naší ústavnosti svědčí
i ta okolnost, že dnes v 20millionovém státě má
práva hlasovací pouze 1 million 57 tisíc občanů,
ačkoliv před 48. rokem za stavovského zřízení
bylo u nás 1 mill. 300 tisíc voličů. Za těchto
okolností je tedy trpkou ironií otázka, proč jsmo
podporovali Tiszu, proč skončily volby pro nás
fiaskem. Či může býti jiný výsledek za toho
úžasného chikanování občanů úřady, falšování
při volbách, odhánění voličů korteši, četníkya
vojskem? Sám sněm patrně dobře vidí celou tu
mizerii volební a proto snad si dovolil tu jizli-
vost, že odevzdal dozor nad správnosti voleh
kuriálnímu soudnictvu, tedy témuž, které roz-
heduje nad kriminálními přečiny.
Tisza
Turzovka
14
article
„Ale snad přece bylo by možno získati př
řádné organisaci větších úspěchů. Či nebyly poli-
tické boje i jinde vedeny se vší bezohledností?“
„Máte do jisté míry pravdu. Naše poměry
veřejné jsou sice výjimečné, přece však bylo by
snad možno zvítěziti aspoň v těch okresích, kde
by možno bylo míti více vlivu na průběh voleb.
jen kdyby nebyla celková naše organisace ná-
rodní dosud tak slabá, že na mnohých místech
kandidáti jen svou liknavostí a netečností zka-
zili si úspěch. Je přece jen svědectvím malé
energie, jestliže v těch 160 okresich národnosti
slovenské, rumunské a srbské, nečítajíc ruských
a německých okresův, zvoleno bylo pouze 10
poslanců s programem národnostním. Tím aspon
částečně máte vysvětleny příčiny našich ne-
„A co soudíte o dnešním vítězství oppo-
„Pokud mohu posouditi situaci, domnívám
se, že vítězství strany košutovské je v Čechách
značně přeceřováno. Chcete-li pochopiti poli-
tickou situaci v Uhrách, vždy vám třeba více
hleděti do zákulisi než na jeviště veřejného ži-
veta. Nesmíme při těchto volbách pustiti se
zřetele, že je planou frásí, tyrditi, že těmito vol-
bemi snad národ odpověděl na nějakou určitou
otázku. Nikoliv! Tato volba byla pouze jednou
fásí boje starých konservativních magnátů proti
parvenue hraběti Št. Tiszovi. Všechny příznaky
ukazují na to, že aristokracie, která je jinak
loyální, až aulická, o které ani nelze říci, že by
stála na základě r. 1848, spojila se jen
proto s košutovci, že hesla strany neodvislých
mají dnes největší úspěch v maďarských okre-
sích. Košutovská strana bývala před tím radi-
zdarů.
sice?
št
Čechy
Uhry
15
article
Pešť, 25. dubna.
Pešť
16
article
V drobném prodejl:
ranní číslo o sobě . . . za Bh
. . za zk
odpoladní
Ve filialkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední
. . . . . . . 3b
Inserat
platí se hotově rapřel
Předplacení a inserty přijímá adminl-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nach ázejí se též redakee.
tiskárna a ezpedice „Národních Liská“.
Rukopisy se navraceji.
národní Liský
17
article
kálně-demokratická a po dlouhá desítiletí v ní
zasedal jediný hrabě, hrabě pouze po titulu, bez
odpovídajícího tomu majetkového neb společen-
ského postavení. Dnes je v košutovské straně
asi 30 magnátů, tak že dostávají převahu ve
vlivu na politiku strany. Hrabě Apponyi byl před-
ním heroldem tohoto obratu, když vstupoval před
volbami do strany neodvislých. Mezitím stale se
to, co snad ani magnáti sami neočekávali a čím
byli na výsost překvapeni, že košutovci přišli do
relativní většiny. Z této situace musili ovšem
i magnáti vyvoditi důsledky, ač zajisté dnes to
spojení stává se jim nepohodlným a mají asi po-
dobný pocit, jako ten hrdina z turecké vojny,
když si musil doznati: Chytil jsem Turka, ale
mne nese.“
„Jaké tedy myslíte, že zaujme stanovisko
klub národnostních poslanců vůči těmto okol-
ne stem?“
Apponyi
Chytil
Turek
18
article
„Stanovisko národnostních poslanců vůci
tomuto stavu věcí je přirozeně dáno samými
okolnostmi. Tradicionální politika národnostní
je přísně dynastická, lépe řečeno, vídeňská,
avšak celá řada úderů a odkopnutí, jichž se nám
dostalo z vděčnosti od vídeňské politiky od doby
vyrovnání až podnes, už dávno pohnula mnoho-
našich lidí, aby konečně zkoumali, zda vskutk
je ta tradice tak cennou, aby se jí přidrželi za
cenu mnohonásobného ponížení. Zesnulý Miloš
Štefanovič už dávno hlásal tu ideu, že proti in-
vasi živlu germánského byla by vlastně přiro-
zenou koalice Slovanstva s Maďary.“
„A jak se zachovala maďarská veřejnost
vůči této myšlence?“
„Jeho idea nenašla úrodné půdy v maďar-
ské politice a to proto, že maďarští politikové,
všichni, bez rozdílu stran, mnohem více nená-
vidí Slovany, než aby hledali s nimi přirozeného
spojení. Jediný Ugron svého času obíral se touto
myšlenkou, avšak z příčin čistě negativních. O
jako katolický Maďar nenáviděl protestantské Ně-
mecko a pracoval proti trojspolku. Ovšem jehe
snahy nemohly nalézti živějšího ohlasu v ma-
ďarské politice, poněvadž tato stojí pod úžasným
vlivem toho kapitálu, který udomácnil se v
Štefanovič
Maďar
19
article
Uhrách za Kolomana Tiszy v sedmdesátých lé-
tech. Tisza, potřebuje podpory toho kapitálu za
účelem konsolidování rozháraných finančních
poměrů uherských, postavil se úplně v služby
tohoto kapitálu, jehož tendence jsou silně ger-
manofilské. Maďaři jen tehdy by se stali ná-
klonnějšími ke spojení se Slovany, kdyby na
slovanské straně viděli takovou politickou sílu,
že by ji nesměli ignorovati. My však nemáme
dosti té síly a naopak, nemáme ani dosti sebo-
zapření, abychom byli císařštější nežli císař. My
tedy půjdeme jen svojí cestou.
„Chcete snad říci, že budete pracovati z
odluku?“
„Proč bychom tak předbíhali událostem?
Za dnešních okolností, při ohromné neujasně-
nosti politických cilů koalice, kde nejvíce strana
aristokratických dissidentů rozdmychává ne-
svornost, naprosto nelze očekávati brzkou odluku
politickou a hospodářskou. S tím by měli zvláště
Češi počítati a nebyli by potom tak nepříjemně
překvapeni jako jejich agrárníci, když seznali
stanovisko koaliční opposice, vyjádřené v pro-
jektované adrese, kterou vlastně rázné rozřešení
je odloženo.
„Jaké tedy chováte naděje vůč
budoucrosti za vlády dnešní oppo-
sice?“-
„Co se mého osobního mínění týká, my-
slím, že dnešní situace může míti jediné zdravé
východisko, regeneraci politickou i hospodář-
skou. Ta strana, která byla nejspolehlivější opo-
rou každé politické reakce, vycházející o
dvora, strana libc.ální je patrně definitivně po-
ražena. Strana liberální děkovala svoji existenci
pouze tomu, že se uzavřela každému politickému
pokroku, a proto, jakmile jednou ona je odstra-
Koloman Tisza
Tisza
Maďar
Čech
Uhry
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Prapa m vstica.
Novinami se mihla zprávačka o sbírce ruko
pisů a knih, jež prý Museum království českéh
koupilo od rytíře Neuberka.
Málo kdo si povšimnul drobné zprávičky, a
je hodna vši pozornosti. Z přednášky bibliothe-
láře dra. Čeňka Zíbrta vysvitl význam koupě.
Veřejné čítárně získány tak památky důležité.
unikáty, jež jsou pravou chloubou rozsáhlé
bbliotheky musejní.
Neuberkovu knihovnu založíl Jan František
nt. z Neuberka, jehož zásluhy vroucně a srdečně
po jeho smrti r. 1784 ocenil Josef Dobrovský
vědecký rádce Neuberkův, asi těmito slovy: Byl
uuž, jenž mně a všem milovníkům české filo-
lgie a slovanské literatury vůbec, vždy zůstane
tezapomenutelným. Nikdo nemůže to tak cítiti
o ztratila česká literatura a vše, co s ní spo-
zno, jako právě a zvláště já, který ztrávil u jeho
lika příjemně a užitečně tolik hodin, jehož ryt.
Čeněk Zíbrt
Neuberkův
Jan
František
nt
Dobrovská
21
article
Meuberk tak často povzbuzoval, pobádal, jemuž
ak nohotně a radostně, jako také mnohým ji-
nin, vycházel vstříc s podporami. Neblahá pa-
koslnie upoutala ho po několik roků na lůžko.
Moňl děkovati zaměstnáním svého čilého ducha,
jež ho tolik těštla, za teskných těchto poměrů
te vesele mluvil, v dobré náladě i žertoval. Jeho
ple, když se ujal nějaké práce, byla nepřeko-
natelná. Veliký český slovník z pozůstalosti
Posovy opisoval, nedbaje bolestí prstů, zkřive-
ních, zchromlých od pakostnice, zřetelněa
krásně. Vedle jiného působilo mu radost, když si
okresloval titulní listy, kde nebyly nebo byly po-
trhány, když si celé strany knih doplňoval, po-
zději také malou domácí knihtiskárnou. Se
značným nákladem kupoval starožitnostia
zvláště knihy české. V rodině Neuberkově byla
potom tato bibliotheka doplňována, zvláště od
Jana Norberta ryt. Neuberka. V útulné pracovně
pánů Neuběrků scházeli se všichni vynikající
spisovatelé a vlastenci, v knihovně studovalia
památek, v ni chovanýchi, dovolávali se přední
Posův
Jan Norbert
Neuběrk
22
article
naši historikové. Vidíme tu kroužek J. Dobrov-
ského, Ungara, Prochásky, Pelela, Tomšu, Ze-
berera, Krameria atd. a později Šafařika, Pala-
ckého a zvláště Jungmanna. Představíme si již.
jak radou a zkušenostmi i vědomostmi těchto
mužů, zúčastněných při ušlechtilé činnosti sbě-
ratelské v rodině Neuberkově, vzrůstala biblio-
theka, rozmnožována byla o kusy vzácné, uni-
káty, zakupované neskrblivým nákladem mece-
nášů Neuberků. Výběr odtud všech rukopisů
knih nejvzácnějších uložen jest nyní v biblio-
thece musejní.
Mezi rukopisy a tisky obsahu historickéh
upoutají pozornost zvláště dva rukopisy kroniky
Pulkavovy, vlastní životopis Karla IV., kronika
Martimiani ve dvou rukopisech, důležitý sborník
česko-bratrský z XII. století, Mandevillova cesta
po světě, Jana Bakovského (mylně Rakovského)
Pamětní knižka historie české ze sklonku XVí.
století, Jiříka Bydžovského Kezelia český a la-
tinský text Kroniky Mladoboleslavské, texty apo-
logií a konfessí, původní exemplář Pamětí šle-
chetného „posledního Tábority“, Jana Jeník
rytíře z Bratřic, jehož osobnost tak znamenitě
zobrazil Al. Jirásek ve Věku. Zvláštního upozor-
nění zasluhuje materiál pro porozumění zná-
mému jednání stavů českých na konci věku
XVIII. a r. 1848 o základních otázkách, o po-
měrech českých stavů. Z právnických památek
jsou důležité dva rukopisy z XV. století. Prakti-
ckou důležitost má abecední přehled všech pan-
ství a statků, zapsaných v doskách zemských,
s přesnou citací, s udáním polohy, majitele, ceny
atd. Pěstitelé české filologie a literární historie
s povděkem uvítali, že v Museu jsou nyní ulo-
ženy Neuberkovy vzácné památky, jako: Čtenie
zimního času, evengeliář ze XIV. století, Hodiny
J Dobrov ský
Ungar
Procháska
Pelel
Tomša
Kramerius
Šafařik
Jungmann
Pulkavův
Karel Iva
Mandevillův
Bakovský
Jiřík Bydžovský
Jan Jeník
Jirásek
Věk
Neuberkův
Palo
Bratřice
Martimiaň
23
article
Matky Boží z XV. stol., sborník XV. stol., ob-
sahující kromě jiných rozmarných, milostných
skladeb staročeských Májový Sen od syna Jiřího
Poděbradského Hynka, jakož i výběr proslulých
novel z Boccacciova Dekameronu, dále ruko-
pisy s Katonovými mravoučnými distichy, Qur-
rica de Augustis „Světlo apatékářů“, příruční
kniha středověkého lékárníka v české úpravě
od Matěje z Mýta, návody astrologicko-lékařské,
morní traktáty, Bohuňka kněze Knihy o rozlič-
ném stromóv štěpování, o neduzích a nemocích
stromových v úpravě Jana Pitrkafa z Hradiště
atd. Vedle rukopisů dostala se do biblotheky
musejní také řada prvotisků, často pouze uni
kátů, odjinud vůbec neznámých.
Místo nedovoluje obírati se zevrubným vý-
čtem všech pokladů knihovny. Zvláštní zmínky
zasluhuje rukopis „Praga mystica“ ve sborníku
Jana Bechyňky, faráře u sv. Apollináře v Praze,
horlivého stoupence strany podobojí. Jeho čin-
nest a dva rukopisy (jeden byl již dříve v Museu,
druhý nyní zakoupen z bibliotheky Neuberkovy)
popsal Jungmann v Rozboru literatury staro-
české, po něm psali o Bechyňkovi Jos. Jireček
a jiní. Bechyňka zachoval ve svých výkladech
mnoho zpráv pro seznání veřejného i soukro-
mého života u nás ze začátku věku XVI. Vlipná
jest jeho skladba o souvěké Praze, pod názvem
„Praga mystica“. Stručný obsah dobově mudro-
slovného díla, zvláštním zabarvením lokálně
dobovým zajímavého, jest asi následující:
Jaká prý jest Stará a Nová Praha, Malá
Strana, taková i víra. Jaký hrad, taková i naděje.
Kteraký Vyšehrad, taková v Pražanech láska.
Poděbradský
Hynk
Katonův
Augustis
Matěj
Bohuněk
Pitrkaf
Jan Bechyňka
Apollinář
Jungmann
Jireček
Pražan
Boccacciův Decameron
Mýto
Hradiště
Praha
Praga
Kteraký Vyšehrad
24
article
Jaké brány, taková střídmost. Jací kostelové a
klášterové, taková opatrnost. Kterací rathůzové
šibenice a pranéř, taková spravedlnost. Kteraká
zeď, taková síla, totiž trpělivost. Jakajž most,
taková Compaetata. Jaká řeka, takováž válk
protivenství protivníkův proti Praze. A ten po-
tok neb řeka teče od poledne, totiž od Říma,
o kterémž napsáno, že dům, postavený na skále,
váli sou větrové a tekly sou řeky a nepadl dům
ten. Takové tekutí vod nězarmucuje, ale obve-
seluje město Boží... Dobře tedy víra se k mě-
stu přirovnává, neb všech chrání od zahynutí.
kteří v ní stojíce, v Pána Buoha naději mají.
Praha také dobře od prahu slove, jenž první
základ jest v stavení, jakož o tom psáno v če-
ských kronikách, že by od prahu najprv vyko-
paného jméno vzala. Jakož pak tři města v svém
pořádku sů, tak víra Trojice svaté trvá v Pra-
žanech. Víra pod obojím způsobem a pod jednou
dělí se jako Malá Strana od Staro- a Novo-
měských řekou velikých kladeb pekelných, hlu-
bokých, tekúcích.
Hrad pak dobře jest na hůře i ozdobně za
ložen, v sobě maje chrám a v tom kapla sv.
Václava, hrob sv. Vojtěcha, Jiřího i všech sva-
tých, soudnou světnici, kanovníky, střídníky.
keroly, jeptišky, kněží, řemeslníky: ješto to vše
znamená, že naděje naše z těch a v takových
věcech stojí.
Buoha
svatý . Václav
svatý . Vojtěch
Jiří
Praha
Řím
Nova
25
article
V řece Vltavě topí se mnoho lidí, mnoho
lidí tone v hříších smrtelných. Protož naší před-
kové, bojíce se toho stonutí s obou stran, udě-
lali most kamenný pevných Compactat, jímž by
k sobě po nich přístup svorný a bezpečný měli.
totiž, aby se nehaněli, nezlořečili. A ten nost
kolik má sklepův, tolik mají Compactata arti-
kulův, pečetmi jako železy utvrzena. A tak
dobře Compactata kamenej most se zname-
nají... Že jest pak Malá Strana a věže jedna
shořala, to znamená, že protivníci horlivosti
proti pravdě Boží sami se páli a ne nás, neb víe
sobě škodí, nežli nám... Dvě věži mistry praž-
ské a biskupský sněm znamenají se dvů konci.
s jichžto povolením, obranů a pomocí sou Com-
pactata stvrzena a měla býti obhajována. Kte-
řížto nad jinými jako věže zlattomakovičné sů
vyskytnuty a vystaveny, ale jako most voda ru-
šila a ondy opravovaný zrušiti svým rozvodně-
ním chtěla i Prahu zatopiti, tak zlořečenství pa
pežovo vylévá se a rozvodňuje, vždy chce Com-
pactata i víru zatopiti a zkaziti.
Vltava
Como
Praha
26
article
O zdravou, čistou vodu starali se již ten
kráte pečlivě — na zkažené vody touží Be-
chyňka, bacillů neznal, ale za to „housenky“ .
jež přiváděly na lidi nemoce: Také se voda po
městských oulicech vede skrze věže a kola
k tomu připravená. Dvě věži se zbořily, Novo-
městská a jedna skrze oheň. To znamená, že su
mezi námi protivníci jako vodáci, kteřížto svou
pýchou zle naše obmajšlejt... Nečistoty pak,
které se na ryncích a na ulicích nalezají, ty se
vozí do vody a nakažují vody i povětří a tak
z toho se nemoci lidem přiházejí a housenky se
rodí. Te znamená čtvrtý artikul Compactat, to-
tiž, že se nezastavují zjevní hříchové, ježto
z toho nakažení a pohoršení přichází.
Víra pod obojí způsobou, iako Staré s No-
vým Městem, spojena silnější a svorná jest, mezi
nimižto bezvodný příkop. tak žádná zlořečenstv
27
article
nedělí víry pod obojí způsobou, než toliko suchý
příkop a brány slabé rozdílného a nesmíšeného
přijímání«.. A jako Nové a Staré Město pro-
míšeno jest kláštery a mnichy pod jednou, tak
jest naše víra pod oběma v Čechách protivníky
promíšena a zaměsknána... A jako tento kout
Nového Města sú kláštery, tak sou mnohý díl
Čech aneb pravdy Boží aneb krve Páně přijí-
mání zaměstknali protivníci... A jako zamrzlá
řeka a ledem přikrytá víc škodí Praze, tak i li-
chotou zlořečenství přikryté a ošemetností škodí
víc a lepší přístup má. Ale že v Starém Městě
židovské jest město v koutě, samotně se zamy-
kajíc, tak u víře naší Pikhartové sou pokoutní,
samotně se ne bytem, ale oumyslem oddělujíc. ..
A jako židé minci kazí, groše ustřihují, ukra-
dují, lichvami vyžívají křesťany, tak Pikharti
újmu víře činí u vážnosti, v drahosti i rozumu
podle přísloví: „Přítel mitel a groš víra . ..
A jako židé za staré groše nové dávají, tak tito
nevou víru za starodávní dražší a potom ji spálé
a přepustí, obraz na ní zruší, že j“ žádný nepo-
zná... A jakož říkají: Nebudou-li židé vyple-
něni, že Prahu snědí, tak Pikharti na ducnov-
ním bohatství vyjedí Prahu, pomalu půjčujíc
svých artikulův z mědi falešné skovaných bez
rázu Božího.
Stará město
Čechy
Praha
Čo aneb pravda boží aneb krev Páně přija
28
article
Jako jest Vyšehrad chatrný, tak chatrná
láska, otrhána, nespojena spolu a sstydlá, zbo-
řená, tak že se řídko soused souseda drží, než
každý sám o sobě, každý totiž sobka hrá a co
se jemu, ne bližnímu hodí... Zdaliž ale „Sle-
pému žákovi nevěříme, jenž c té lásce svorné
zpívá: Když Praha v jednotě bude, živý člověk
jí nedobude... A jako na Vyšehrad žádného
nepouštějí bez majta (mýta), ktož má vnitř do
Prahy jeti, takováť jest láska naše, že žádnému
srdce neotvíráme, leč má co dáti a v čem by-
chom ho mohli užiti, tenť vchází vnitř srdce na-
šeho... Dosti se nám zdí lásky, když ještě
chudým podle sebe bydliti nebráníme a že na ně
hledíme jako na Vyšehradě chudým chalupní-
kům se stavěti.
Hrad pak krásný vystavený a vždy přista-
vený naději znamená, že i Praha tak je jadrné
i krásné vysoké naděje jako hrad pěkný, čer-
vený, veselý, strakatý, řezaný.
Praha
Vyšehrad