ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2402a090-78e8-11dc-98f1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 29, person 81, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 115.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se; v Praze v adniniskraei na mřsíc . . . . . ärrt leta . . .. s dvojí donáškou nílta . . . u nbk . . . . . . 2 K 30h Poštou: u etrs leis“ . . . . s dvojí zísilkeu pb ntlka. . . .kek luešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 26. dubna. V 8 hod. 54 min. (Původní telegram zvláštního dopiso- vatele »Nár. Listů«.) Admiralita ujišťuje dosti rozhodně, že Rožestvenský dal se směrem na jih, aby setkal se s loďstvem Něbogatova. Viz dále i obdobný telegram »Korresp, kance- láře«. Pozn. red.) Dnes posláno bylo do Mandžurska 40.000 nábojů a horská batteri Kruppova- Generální štáb vyvrací pověsti o odstoupení Kuropatkinově. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4. S takovou volební „opravou se máme spřátelit? Konečně tedy má býti hnuto tím neslýcha- ným volebním řádem Schmerlingovým, jehož křivdy brutální přes čtyřicet let již olupují ná- rod náš o spravedlivou většinu na sněmu krá- bvství českého. Vláda Gautschova hodlá prý tcela určitě již letošnímu květnovému sněmu našemu podati předlohu nového volebního řádu, jejíž vůdčích zásad i podrobných tysův dopátral se náš vídeňský zpravodaj z pramene zajisté dobrého; neboť ačkoliv již ninuly tři dni od obšírné zprávy jeho, posud žádný vládní list netroufá si udaje jeho za ne- správné vyhlašovat. Můžeme tedy bez dalšího otálení již odhalenou tu volební reformu Gautschovu považovati za tak hotovou zralou, abychom ji podrobili veřejnému rozboru a posudku.
Korresp Kruppův Schmerlingův Gautschův Petrohrad Rožestvenský
6 article
Nuže první otázka: stojíme před oprav- dovou, dobrou opravou, která odklízi dosavadní neuvěřitelné, přímo monstrosní křivdy a nesrovnalosti Schmerlingova volebního řádu a zjednává našemu národu konečně spraved- livé zastoupení na sněmu vlasti jeho,či nás chtějí odbýti opět jen nějakou chatrnou splátkou, a stojíme opět jen před pouhým dílem polovičatým, před pouhým látáním a záplatová- ním starého kabátu, jak to již v Rakousku vykem Aby nás stlačil a odsoudil do věčně men- šiy na sněmu král. českého, oktroy o va Némec ryt. Ant. Schmerling vlasti naší pa- tentem ze dne 26. února 1861 volební řád, za- kžený na tak zv. zastoupeni zájmův uznávaje pouze tyto oprávněné zájmy: zájem katolické hierarchie (jíž vyhradil čtyři místa pro její biskupy), zájem university (vyhradil 1 místo rektoru německé university), dále zájem velkostatkářů, jimž vyhradil 70 mandátů (16 fideikomisních a 54 allodních) pak zájem měst a průmyslových míst, jimž při Fknul 72 maodátů, zájem obchodu a velko- průmyslu, jemuž vyhradil 15 mandátů ob- chodních komor, a konečně zájem obcí venkov- ských, na něž zbylo 79 mandátů. Za tohoto famosního třídního zastoupení zá- jmového nemohl národ český nikdy dosíci na sněmu českém nadpoloviční většiny; i při veške- rém napjetí sil mohl dobyti toliko: na venkově 49, ve městech 40, a v obchodních komorách8 mandátů, což znamenalo s virilním hlasem rek- tora české university všeho všudy pouhých 98 hlasův mezi 242, čili pouhých 40%, kdežto nás Čechův i dle úřadního sčítání sídlí a zije
Schmerlingův Čechův Rakousko
7 article
v zemi české 63%. Byli jsme tedy hanebně zkrácení o 23% r odsouzeni ke stálé menšině, neboť do nadpoloviční většiny (122 hl.) schá- zely nám vždy 34 hlasy, o kteréž bylo se nám dežadovati konservativních, národně vlažnýcha obojetných velkostatkářův. Jaké to postavení pro český národ? Proto již před 42 léty náš nezapomenutelný dr. Karel Sladkovský ve své znamenité řeči ze dne 10. března 1863 při rokování o pro- slulém reformním návrhu Palackého trefně rázně udeřil na obmyslný ten princip tříd- ního zastoupení libovolně vládou occ- ňevaných a favorisovaných zájmů, a ze- jmena na tu neslýchanou, ničím neodůvodněnou výsadu, udělenou velkostatká- řům, dle které 563 pánům, platícím všeho všudy 3 milliony daní reálných, uštědřena plná skoro třetina hlasů ve sněmu českém. — O těch dob platilo pro český národ jediné správné heslo: „Pryč se zastoupením dle zájmů a rovné právo všem!“ Odtud zápasil a usiloval o to, aby oktrojírka Schmerlingova jakožto nezá- konná (neboť v diplomu z 20. října 1860 zřekl se panovník všech oktrojírek) byla zrušena aneb aby a spoň praskla ona tyrans ká závora § 38. zemského zřízení a § 54, volebního řádu, dle níž nemožno měnít tento volební řád jinak, než za příto m- nosti tří čtvrtin všech poslanců a s přivolením dvou třetin přítomných. — Nuže, co nám tedy přináší Gautschov oprava? Pobořuje snad konečně onu libovolnou zásadu zastoupeni zájmového? Či aspoň láme posléz ona neslýchaná pouta zmíněných dvou paragrafů oktrojírek Schmerlingo vých?
doktor Sladkovský Palacký Schmerlingův
8 article
Nepodniká ani jednoho, ani druhého, nýbrž — návrh Gautschovy volební re- formy „zachovati chce posavadn zájmové zastoupení, přihlížeje k tomu, aby nabytá práva (1!) nebyla zkrácena! Proto bude počet poslanců kurie velkostat- kářské v posavadní výši 70 mandátů jakož i obchodních komor (15 mandátů) nezměněn a zachován. — Druhé zásadní stanovisko vládní předlohy jest, aby ustanovení § 38. zemského zří- zení a 8 54. volebního řádu i nadále zůstalo v účinné platnosti, pročež ne- má býti počet zvolených lidových po- slancův zvýšen na víc jak na 280. aby kurie velkostatkářská i nadále podržela ve sněmu českém plnou čtvrtinu všech sněmovníkův, a mohla tak sama za- brániti každékoliv změně zřízení zemského, nebo řádu volebníhb, byť se o ní i oba národové, Češi a Němci svorně dohodli! — Již tím víme vlastně vše! Jakmile slyšíme. že 70hlasovým privilejem velkostatku nemá být hnuto, víme tím samým již také, že po s pra- vedlivém zastoupení našeho lidu na sněmu českém jest veta. Mohou nám rozhojnit počet poslancův za města i za venkov, mohou přibudovat i tu všeobecnou pátou kurii pro 800.000 našich spoluobčanů, z práva volebního dosud vyloučených, vše to je velmi pěkné a záslužné, ale při všem tom stará, bolestná křivda pohněte ná- rod náš dále: nedosáhne na sněmu českém ani prosté nadpoloviční většiny, kdežto má ve vlasti české většinu bezmála dvoutřetinovou —: skoro 4 millionův, proti dvěma millionům Němcův. Podrobná čísla navrženě reformy Gaut- schovy plně to dotvrzují. Až do Körbra mě český sněm tolo složení: autonomistu 172 (a sice: 4 biskupy, 1 rektora university české, 70 velkostatkářů, českých lidových poslanců: městských 40, venkovských 49
Gautschův Čech Němec Němcův univerzita český
9 article
a 8 za obchodní komory.) Němců 70 (a sice 32 za města, 30 za venkov, 7 za obchodní ko- mory a 1 virilista.) Za vlády Körbrovy však uzdálo se »naší šlechtě« uštědřit na ten čas ně- meckým velkostatkářům volebním kompromisem present 21 mandátů, čímž opadla síla autono- mistů na 151, kdežto Němců vzrostlo na 91.— Nuže, tento poměr má býti nynějš opravou Gautschovou utrvalen. Velkostatkářská kurie má býti rozparcello- vána na volební skupiny terriforiální tak, aby Němcům centralistům zůstalo zajištěno na vždy těch darovaných 21 hlasů velkostatkář- ských. Zastoupení obchodních komor má zů- stat neztenčeno: my 8, Němci 7 poslanců. V kurii měst má nám býti přidáno 15 mandátů, Němcům 5, v kurii venkovských obcí: nám 4, Němcům 1 mandát. Kromě toho má být zave- dena pátá všeobecná kurie volební, v niž při- padne nám 11, Němcům 7 mandátů. O ba- polný zisk jeří se tedy takto: Nám při- bude 30 mandátů, Němcům však 34 (5 městských, 1 venkovský, 7 v páté kurii a 21 v německém velkostatku), tak že bu- deme miti na příště ve snému, čitajícím 285 členů, mny Čechové 128, Nlě me 83 + 21 = 104 poslance,
Němec Gautschův Čecho Němec I 83 + 21
10 article
Nebudeme tedy, jakkoli činíme v zemi většinu 63. zastoupeni na sn ě m svém ani 45 procenty, a bude nám scházeti do pouhé nadpoloviční vělšiny (t. j. do 143) vždy ještě 15 hlasů v. — To jest pro nás efektivní výsledek Gautschovy té reformy. Další podružení ve vlastním sněmu, další odkázání národa našeho na pomoc a mi- lost velkostatkářův, nehlásících se k národnosti naší, a postavivších se nejednou (za punktac. za koaliční vlády Windischgrätz-Plenerovy, ba i za Körbra) proti nám. — Za Hohenwarta usnesl se sněm český, a by vel kostatkáři, chtějící voliti do sněmu če- ského, měli český inkolát, kromě toho aby rozlíšen byl velkostatkářský sbor na tři sku- piny dle výše daní, dnes nic podobného nenalezáme v návrhu Gautschově. Tehda, před 34 lety, rozhojníl sněm český zastou- pení obcí venkovských spravedlivě na 115 poslancův, dnešní volební oprava Gautschova odbývá rolnictvo naše 84 mandáty, tak jako na- blzí 806.452 voličům v paté kurii pouhých 18 mandátů. A s takovou »opravou« měl by se spřáteli t národ náš pro další budou- enost? Nikoliv: Pryč se zastoupením dle zájmův; zádáme spreaodlivě zestoupení n základě všeobecné rovností v právu volebním í
Gautschův Plenerův Körbr Hohenwart Windischgrätz
11 article Poslanec Hodža
Poslanec Hodža o nynějších poměrech v Uhrách. Když po přestávce několika desítiletí cho- pily se nemaďarské národy v Uhrách politické aktivity, vývojem okolností byly postaveny do tak změněné politické situace, že byly nuceny pro- vésti řádnou revisi svých programů, chtěly-li po- stupovati způsobem, době přiměřeným. Jak se tato situace vzhledem k veřejným poměrům Uhrách a zvláště vzhledem k Nemaďarům utvá- řela, zajímavě objasňují vývody, sdělené našemu pešťskému dopisovateli panem Hodžou, re- daktorem „Slov. Týždenníka“ a dnes jediným národním poslancem slovenským na uherském sněmě. „Náramně těžko jest informovati českou veřejnost o uherských politických a národnost- ních poměrech — vyslovil se p. Hlodža — ato
Hodža Hlodža Uhry
12 article
prostě proto, že česká veřejnost není v dosta- tečné míře poučena o základních zjevech naší politiky, jež každý musí znáti, chce-li správně posuzovati naší situaci. Tak překvapila mne ne- dávno otázka jednoho, jinak velmi intelligent- ního českého politika, jak se mohlo státi, že my Slováci, Rumuni, Srbové a ostatní němaďarské národy, podporovali jsme při posledních volbách Tiszu. A když zpozo- roval výraz mého údivu, pravil, že přece Tiszova strana rekrutuje většinu poslanců z okresů národnostních.“ „Čím vysvětlujeto tento zjev?“ „Tento fakt si lehko vysvětli ten, kdo zná podmínky volebního práva u nás. Základem vo- lebního práva je census, ten však je neobyčejně měnlivý a kolísavý, dle vládní potřeby. Tak v některých okresích nedosahuje census an výše jedné koruny, jinde vystupuje až na 50 K. Ani v jednotlivých okresích není census jed- notný. Na př. v Turci jsou německé obce — Vreecko — vždy volící s vládou, a tam je census 1.60 K, kdežto hned v sousední obci slovenské je census vyzdvižen na 14—16 K. Jinde, jako v Báčce, v kulpinském okrese, kde jsem byl zvolen, volební census obnáší 23—18 korun.
Slovák Rumun Srba Tiszův Turek Vreecko Tisza
13 article
Ovšem, ani v téže obci noudilí se volební právo všem spravedlivě. V Turzovce, městečku v tren- čanské stolici, čítajícím asi 8000 obyvatelů, je na 20 voličů židů a úřadníků, ovšem že vládních veličů, a sedlákům dostalo se pouze 3 hlasů. O demokratické povaze naší ústavnosti svědčí i ta okolnost, že dnes v 20millionovém státě má práva hlasovací pouze 1 million 57 tisíc občanů, ačkoliv před 48. rokem za stavovského zřízení bylo u nás 1 mill. 300 tisíc voličů. Za těchto okolností je tedy trpkou ironií otázka, proč jsmo podporovali Tiszu, proč skončily volby pro nás fiaskem. Či může býti jiný výsledek za toho úžasného chikanování občanů úřady, falšování při volbách, odhánění voličů korteši, četníkya vojskem? Sám sněm patrně dobře vidí celou tu mizerii volební a proto snad si dovolil tu jizli- vost, že odevzdal dozor nad správnosti voleh kuriálnímu soudnictvu, tedy témuž, které roz- heduje nad kriminálními přečiny.
Tisza Turzovka
14 article
„Ale snad přece bylo by možno získati př řádné organisaci větších úspěchů. Či nebyly poli- tické boje i jinde vedeny se vší bezohledností?“ „Máte do jisté míry pravdu. Naše poměry veřejné jsou sice výjimečné, přece však bylo by snad možno zvítěziti aspoň v těch okresích, kde by možno bylo míti více vlivu na průběh voleb. jen kdyby nebyla celková naše organisace ná- rodní dosud tak slabá, že na mnohých místech kandidáti jen svou liknavostí a netečností zka- zili si úspěch. Je přece jen svědectvím malé energie, jestliže v těch 160 okresich národnosti slovenské, rumunské a srbské, nečítajíc ruských a německých okresův, zvoleno bylo pouze 10 poslanců s programem národnostním. Tím aspon částečně máte vysvětleny příčiny našich ne- „A co soudíte o dnešním vítězství oppo- „Pokud mohu posouditi situaci, domnívám se, že vítězství strany košutovské je v Čechách značně přeceřováno. Chcete-li pochopiti poli- tickou situaci v Uhrách, vždy vám třeba více hleděti do zákulisi než na jeviště veřejného ži- veta. Nesmíme při těchto volbách pustiti se zřetele, že je planou frásí, tyrditi, že těmito vol- bemi snad národ odpověděl na nějakou určitou otázku. Nikoliv! Tato volba byla pouze jednou fásí boje starých konservativních magnátů proti parvenue hraběti Št. Tiszovi. Všechny příznaky ukazují na to, že aristokracie, která je jinak loyální, až aulická, o které ani nelze říci, že by stála na základě r. 1848, spojila se jen proto s košutovci, že hesla strany neodvislých mají dnes největší úspěch v maďarských okre- sích. Košutovská strana bývala před tím radi- zdarů. sice?
št Čechy Uhry
15 article
Pešť, 25. dubna.
Pešť
16 article
V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za Bh . . za zk odpoladní Ve filialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . 3b Inserat platí se hotově rapřel Předplacení a inserty přijímá adminl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nach ázejí se též redakee. tiskárna a ezpedice „Národních Liská“. Rukopisy se navraceji.
národní Liský
17 article
kálně-demokratická a po dlouhá desítiletí v ní zasedal jediný hrabě, hrabě pouze po titulu, bez odpovídajícího tomu majetkového neb společen- ského postavení. Dnes je v košutovské straně asi 30 magnátů, tak že dostávají převahu ve vlivu na politiku strany. Hrabě Apponyi byl před- ním heroldem tohoto obratu, když vstupoval před volbami do strany neodvislých. Mezitím stale se to, co snad ani magnáti sami neočekávali a čím byli na výsost překvapeni, že košutovci přišli do relativní většiny. Z této situace musili ovšem i magnáti vyvoditi důsledky, ač zajisté dnes to spojení stává se jim nepohodlným a mají asi po- dobný pocit, jako ten hrdina z turecké vojny, když si musil doznati: Chytil jsem Turka, ale mne nese.“ „Jaké tedy myslíte, že zaujme stanovisko klub národnostních poslanců vůči těmto okol- ne stem?“
Apponyi Chytil Turek
18 article
„Stanovisko národnostních poslanců vůci tomuto stavu věcí je přirozeně dáno samými okolnostmi. Tradicionální politika národnostní je přísně dynastická, lépe řečeno, vídeňská, avšak celá řada úderů a odkopnutí, jichž se nám dostalo z vděčnosti od vídeňské politiky od doby vyrovnání až podnes, už dávno pohnula mnoho- našich lidí, aby konečně zkoumali, zda vskutk je ta tradice tak cennou, aby se jí přidrželi za cenu mnohonásobného ponížení. Zesnulý Miloš Štefanovič už dávno hlásal tu ideu, že proti in- vasi živlu germánského byla by vlastně přiro- zenou koalice Slovanstva s Maďary.“ „A jak se zachovala maďarská veřejnost vůči této myšlence?“ „Jeho idea nenašla úrodné půdy v maďar- ské politice a to proto, že maďarští politikové, všichni, bez rozdílu stran, mnohem více nená- vidí Slovany, než aby hledali s nimi přirozeného spojení. Jediný Ugron svého času obíral se touto myšlenkou, avšak z příčin čistě negativních. O jako katolický Maďar nenáviděl protestantské Ně- mecko a pracoval proti trojspolku. Ovšem jehe snahy nemohly nalézti živějšího ohlasu v ma- ďarské politice, poněvadž tato stojí pod úžasným vlivem toho kapitálu, který udomácnil se v
Štefanovič Maďar
19 article
Uhrách za Kolomana Tiszy v sedmdesátých lé- tech. Tisza, potřebuje podpory toho kapitálu za účelem konsolidování rozháraných finančních poměrů uherských, postavil se úplně v služby tohoto kapitálu, jehož tendence jsou silně ger- manofilské. Maďaři jen tehdy by se stali ná- klonnějšími ke spojení se Slovany, kdyby na slovanské straně viděli takovou politickou sílu, že by ji nesměli ignorovati. My však nemáme dosti té síly a naopak, nemáme ani dosti sebo- zapření, abychom byli císařštější nežli císař. My tedy půjdeme jen svojí cestou. „Chcete snad říci, že budete pracovati z odluku?“ „Proč bychom tak předbíhali událostem? Za dnešních okolností, při ohromné neujasně- nosti politických cilů koalice, kde nejvíce strana aristokratických dissidentů rozdmychává ne- svornost, naprosto nelze očekávati brzkou odluku politickou a hospodářskou. S tím by měli zvláště Češi počítati a nebyli by potom tak nepříjemně překvapeni jako jejich agrárníci, když seznali stanovisko koaliční opposice, vyjádřené v pro- jektované adrese, kterou vlastně rázné rozřešení je odloženo. „Jaké tedy chováte naděje vůč budoucrosti za vlády dnešní oppo- sice?“- „Co se mého osobního mínění týká, my- slím, že dnešní situace může míti jediné zdravé východisko, regeneraci politickou i hospodář- skou. Ta strana, která byla nejspolehlivější opo- rou každé politické reakce, vycházející o dvora, strana libc.ální je patrně definitivně po- ražena. Strana liberální děkovala svoji existenci pouze tomu, že se uzavřela každému politickému pokroku, a proto, jakmile jednou ona je odstra-
Koloman Tisza Tisza Maďar Čech Uhry
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Prapa m vstica. Novinami se mihla zprávačka o sbírce ruko pisů a knih, jež prý Museum království českéh koupilo od rytíře Neuberka. Málo kdo si povšimnul drobné zprávičky, a je hodna vši pozornosti. Z přednášky bibliothe- láře dra. Čeňka Zíbrta vysvitl význam koupě. Veřejné čítárně získány tak památky důležité. unikáty, jež jsou pravou chloubou rozsáhlé bbliotheky musejní. Neuberkovu knihovnu založíl Jan František nt. z Neuberka, jehož zásluhy vroucně a srdečně po jeho smrti r. 1784 ocenil Josef Dobrovský vědecký rádce Neuberkův, asi těmito slovy: Byl uuž, jenž mně a všem milovníkům české filo- lgie a slovanské literatury vůbec, vždy zůstane tezapomenutelným. Nikdo nemůže to tak cítiti o ztratila česká literatura a vše, co s ní spo- zno, jako právě a zvláště já, který ztrávil u jeho lika příjemně a užitečně tolik hodin, jehož ryt.
Čeněk Zíbrt Neuberkův Jan František nt Dobrovská
21 article
Meuberk tak často povzbuzoval, pobádal, jemuž ak nohotně a radostně, jako také mnohým ji- nin, vycházel vstříc s podporami. Neblahá pa- koslnie upoutala ho po několik roků na lůžko. Moňl děkovati zaměstnáním svého čilého ducha, jež ho tolik těštla, za teskných těchto poměrů te vesele mluvil, v dobré náladě i žertoval. Jeho ple, když se ujal nějaké práce, byla nepřeko- natelná. Veliký český slovník z pozůstalosti Posovy opisoval, nedbaje bolestí prstů, zkřive- ních, zchromlých od pakostnice, zřetelněa krásně. Vedle jiného působilo mu radost, když si okresloval titulní listy, kde nebyly nebo byly po- trhány, když si celé strany knih doplňoval, po- zději také malou domácí knihtiskárnou. Se značným nákladem kupoval starožitnostia zvláště knihy české. V rodině Neuberkově byla potom tato bibliotheka doplňována, zvláště od Jana Norberta ryt. Neuberka. V útulné pracovně pánů Neuběrků scházeli se všichni vynikající spisovatelé a vlastenci, v knihovně studovalia památek, v ni chovanýchi, dovolávali se přední
Posův Jan Norbert Neuběrk
22 article
naši historikové. Vidíme tu kroužek J. Dobrov- ského, Ungara, Prochásky, Pelela, Tomšu, Ze- berera, Krameria atd. a později Šafařika, Pala- ckého a zvláště Jungmanna. Představíme si již. jak radou a zkušenostmi i vědomostmi těchto mužů, zúčastněných při ušlechtilé činnosti sbě- ratelské v rodině Neuberkově, vzrůstala biblio- theka, rozmnožována byla o kusy vzácné, uni- káty, zakupované neskrblivým nákladem mece- nášů Neuberků. Výběr odtud všech rukopisů knih nejvzácnějších uložen jest nyní v biblio- thece musejní. Mezi rukopisy a tisky obsahu historickéh upoutají pozornost zvláště dva rukopisy kroniky Pulkavovy, vlastní životopis Karla IV., kronika Martimiani ve dvou rukopisech, důležitý sborník česko-bratrský z XII. století, Mandevillova cesta po světě, Jana Bakovského (mylně Rakovského) Pamětní knižka historie české ze sklonku XVí. století, Jiříka Bydžovského Kezelia český a la- tinský text Kroniky Mladoboleslavské, texty apo- logií a konfessí, původní exemplář Pamětí šle- chetného „posledního Tábority“, Jana Jeník rytíře z Bratřic, jehož osobnost tak znamenitě zobrazil Al. Jirásek ve Věku. Zvláštního upozor- nění zasluhuje materiál pro porozumění zná- mému jednání stavů českých na konci věku XVIII. a r. 1848 o základních otázkách, o po- měrech českých stavů. Z právnických památek jsou důležité dva rukopisy z XV. století. Prakti- ckou důležitost má abecední přehled všech pan- ství a statků, zapsaných v doskách zemských, s přesnou citací, s udáním polohy, majitele, ceny atd. Pěstitelé české filologie a literární historie s povděkem uvítali, že v Museu jsou nyní ulo- ženy Neuberkovy vzácné památky, jako: Čtenie zimního času, evengeliář ze XIV. století, Hodiny
J Dobrov ský Ungar Procháska Pelel Tomša Kramerius Šafařik Jungmann Pulkavův Karel Iva Mandevillův Bakovský Jiřík Bydžovský Jan Jeník Jirásek Věk Neuberkův Palo Bratřice Martimiaň
23 article
Matky Boží z XV. stol., sborník XV. stol., ob- sahující kromě jiných rozmarných, milostných skladeb staročeských Májový Sen od syna Jiřího Poděbradského Hynka, jakož i výběr proslulých novel z Boccacciova Dekameronu, dále ruko- pisy s Katonovými mravoučnými distichy, Qur- rica de Augustis „Světlo apatékářů“, příruční kniha středověkého lékárníka v české úpravě od Matěje z Mýta, návody astrologicko-lékařské, morní traktáty, Bohuňka kněze Knihy o rozlič- ném stromóv štěpování, o neduzích a nemocích stromových v úpravě Jana Pitrkafa z Hradiště atd. Vedle rukopisů dostala se do biblotheky musejní také řada prvotisků, často pouze uni kátů, odjinud vůbec neznámých. Místo nedovoluje obírati se zevrubným vý- čtem všech pokladů knihovny. Zvláštní zmínky zasluhuje rukopis „Praga mystica“ ve sborníku Jana Bechyňky, faráře u sv. Apollináře v Praze, horlivého stoupence strany podobojí. Jeho čin- nest a dva rukopisy (jeden byl již dříve v Museu, druhý nyní zakoupen z bibliotheky Neuberkovy) popsal Jungmann v Rozboru literatury staro- české, po něm psali o Bechyňkovi Jos. Jireček a jiní. Bechyňka zachoval ve svých výkladech mnoho zpráv pro seznání veřejného i soukro- mého života u nás ze začátku věku XVI. Vlipná jest jeho skladba o souvěké Praze, pod názvem „Praga mystica“. Stručný obsah dobově mudro- slovného díla, zvláštním zabarvením lokálně dobovým zajímavého, jest asi následující: Jaká prý jest Stará a Nová Praha, Malá Strana, taková i víra. Jaký hrad, taková i naděje. Kteraký Vyšehrad, taková v Pražanech láska.
Poděbradský Hynk Katonův Augustis Matěj Bohuněk Pitrkaf Jan Bechyňka Apollinář Jungmann Jireček Pražan Boccacciův Decameron Mýto Hradiště Praha Praga Kteraký Vyšehrad
24 article
Jaké brány, taková střídmost. Jací kostelové a klášterové, taková opatrnost. Kterací rathůzové šibenice a pranéř, taková spravedlnost. Kteraká zeď, taková síla, totiž trpělivost. Jakajž most, taková Compaetata. Jaká řeka, takováž válk protivenství protivníkův proti Praze. A ten po- tok neb řeka teče od poledne, totiž od Říma, o kterémž napsáno, že dům, postavený na skále, váli sou větrové a tekly sou řeky a nepadl dům ten. Takové tekutí vod nězarmucuje, ale obve- seluje město Boží... Dobře tedy víra se k mě- stu přirovnává, neb všech chrání od zahynutí. kteří v ní stojíce, v Pána Buoha naději mají. Praha také dobře od prahu slove, jenž první základ jest v stavení, jakož o tom psáno v če- ských kronikách, že by od prahu najprv vyko- paného jméno vzala. Jakož pak tři města v svém pořádku sů, tak víra Trojice svaté trvá v Pra- žanech. Víra pod obojím způsobem a pod jednou dělí se jako Malá Strana od Staro- a Novo- měských řekou velikých kladeb pekelných, hlu- bokých, tekúcích. Hrad pak dobře jest na hůře i ozdobně za ložen, v sobě maje chrám a v tom kapla sv. Václava, hrob sv. Vojtěcha, Jiřího i všech sva- tých, soudnou světnici, kanovníky, střídníky. keroly, jeptišky, kněží, řemeslníky: ješto to vše znamená, že naděje naše z těch a v takových věcech stojí.
Buoha svatý . Václav svatý . Vojtěch Jiří Praha Řím Nova
25 article
V řece Vltavě topí se mnoho lidí, mnoho lidí tone v hříších smrtelných. Protož naší před- kové, bojíce se toho stonutí s obou stran, udě- lali most kamenný pevných Compactat, jímž by k sobě po nich přístup svorný a bezpečný měli. totiž, aby se nehaněli, nezlořečili. A ten nost kolik má sklepův, tolik mají Compactata arti- kulův, pečetmi jako železy utvrzena. A tak dobře Compactata kamenej most se zname- nají... Že jest pak Malá Strana a věže jedna shořala, to znamená, že protivníci horlivosti proti pravdě Boží sami se páli a ne nás, neb víe sobě škodí, nežli nám... Dvě věži mistry praž- ské a biskupský sněm znamenají se dvů konci. s jichžto povolením, obranů a pomocí sou Com- pactata stvrzena a měla býti obhajována. Kte- řížto nad jinými jako věže zlattomakovičné sů vyskytnuty a vystaveny, ale jako most voda ru- šila a ondy opravovaný zrušiti svým rozvodně- ním chtěla i Prahu zatopiti, tak zlořečenství pa pežovo vylévá se a rozvodňuje, vždy chce Com- pactata i víru zatopiti a zkaziti.
Vltava Como Praha
26 article
O zdravou, čistou vodu starali se již ten kráte pečlivě — na zkažené vody touží Be- chyňka, bacillů neznal, ale za to „housenky“ . jež přiváděly na lidi nemoce: Také se voda po městských oulicech vede skrze věže a kola k tomu připravená. Dvě věži se zbořily, Novo- městská a jedna skrze oheň. To znamená, že su mezi námi protivníci jako vodáci, kteřížto svou pýchou zle naše obmajšlejt... Nečistoty pak, které se na ryncích a na ulicích nalezají, ty se vozí do vody a nakažují vody i povětří a tak z toho se nemoci lidem přiházejí a housenky se rodí. Te znamená čtvrtý artikul Compactat, to- tiž, že se nezastavují zjevní hříchové, ježto z toho nakažení a pohoršení přichází. Víra pod obojí způsobou, iako Staré s No- vým Městem, spojena silnější a svorná jest, mezi nimižto bezvodný příkop. tak žádná zlořečenstv
27 article
nedělí víry pod obojí způsobou, než toliko suchý příkop a brány slabé rozdílného a nesmíšeného přijímání«.. A jako Nové a Staré Město pro- míšeno jest kláštery a mnichy pod jednou, tak jest naše víra pod oběma v Čechách protivníky promíšena a zaměsknána... A jako tento kout Nového Města sú kláštery, tak sou mnohý díl Čech aneb pravdy Boží aneb krve Páně přijí- mání zaměstknali protivníci... A jako zamrzlá řeka a ledem přikrytá víc škodí Praze, tak i li- chotou zlořečenství přikryté a ošemetností škodí víc a lepší přístup má. Ale že v Starém Městě židovské jest město v koutě, samotně se zamy- kajíc, tak u víře naší Pikhartové sou pokoutní, samotně se ne bytem, ale oumyslem oddělujíc. .. A jako židé minci kazí, groše ustřihují, ukra- dují, lichvami vyžívají křesťany, tak Pikharti újmu víře činí u vážnosti, v drahosti i rozumu podle přísloví: „Přítel mitel a groš víra . .. A jako židé za staré groše nové dávají, tak tito nevou víru za starodávní dražší a potom ji spálé a přepustí, obraz na ní zruší, že j“ žádný nepo- zná... A jakož říkají: Nebudou-li židé vyple- něni, že Prahu snědí, tak Pikharti na ducnov- ním bohatství vyjedí Prahu, pomalu půjčujíc svých artikulův z mědi falešné skovaných bez rázu Božího.
Stará město Čechy Praha Čo aneb pravda boží aneb krev Páně přija
28 article
Jako jest Vyšehrad chatrný, tak chatrná láska, otrhána, nespojena spolu a sstydlá, zbo- řená, tak že se řídko soused souseda drží, než každý sám o sobě, každý totiž sobka hrá a co se jemu, ne bližnímu hodí... Zdaliž ale „Sle- pému žákovi nevěříme, jenž c té lásce svorné zpívá: Když Praha v jednotě bude, živý člověk jí nedobude... A jako na Vyšehrad žádného nepouštějí bez majta (mýta), ktož má vnitř do Prahy jeti, takováť jest láska naše, že žádnému srdce neotvíráme, leč má co dáti a v čem by- chom ho mohli užiti, tenť vchází vnitř srdce na- šeho... Dosti se nám zdí lásky, když ještě chudým podle sebe bydliti nebráníme a že na ně hledíme jako na Vyšehradě chudým chalupní- kům se stavěti. Hrad pak krásný vystavený a vždy přista- vený naději znamená, že i Praha tak je jadrné i krásné vysoké naděje jako hrad pěkný, čer- vený, veselý, strakatý, řezaný.
Praha Vyšehrad