ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2407a9a0-78e8-11dc-a106-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 66, place 64, work 5, org 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
27. dubna 1905.
4 masthead
Číslo 115.
5 article
něna od vlády, tím uvolněna je cesta k radikál- ním reformám, ke kterým musí sáhnouti strana košutovců, ač nechce-li úplně podkopati svoji popularitu, kterou namnoze získala si právě svými radikálně-demokratickými hesly. K re- formám povede ji už pud sebezachování, a sebe menší reformy v Uhrách znamenají, že zastu- pitelstvo státu přiblíží se více — méně ori- ginálu. A v tom hlavně vidím příčinu toho, aby- chom nedali se másti pouze akademickou hod- netu majícími tradicemi žebrání ve Vídni, nýbrž hleděli toho, aby okolnostmi byl utvořen jistý modus vivendi, bez všelijakých utopií, kterými nás kdysi opájeli. Toto je ovšem můj osobní ná- zor, avšak všichni vážní politikové národnostn ještě i mnozí z Rumunů, uznali, že za dnešn krise ve stycích Vídně s Maďary, vnutiti těmto svoji vůli, bylo by holou nemožností. Pochybuji že by bylo lze v Uhrách vládnouti absolutisti- cky déle než dvě léta, a ještě více pochybuji, že by se dalo v Uhrách bez absolutismu vládnouti proti Maďarům. Stojíme na stanovisku přísně uhersko-ústavním, a proto jsme jisti, že bys každý dobře to rozmyslil, kdyby snad Vídni na- padlo žádati, abychom za m vytahovali kaštany z uhli.“ „A cosoudíteopolitickýcha ho- spodářských požadavcích oppo- sicer“ „Co se týká těchto hospodářských a jmeno- vitě národně politických aspirací, vyzdviženýeh vítěznou opposicí hned po volebních úspěších, toho netřeba mnoho se báti, poněvadž sama koalice v adrese zrodukovala svoje požadavky tak, že všechno ostří jejich snahám je ulomeno.
Rumun Maďar Uhry Vídeň
6 article
Na základě toho programu, který je vyložen adresní osnově, stejným právem může ujati se vlády Fr. Košut jako hrabě Jan Zichy, Andrássy, Weckerle, Szell či Št. Tisza. Můžete býti ujištěni o tom, že i tato, na venek tak ostrá krise byla b už dávno řešena, kdyby se nobyly v lůně koalice vyskytly nepříjemné otázky moci. Většina čel- ných vůdců je přesvědčena, že osud Uherje pouze tehdy zabezpečen, jestliže prozřetelnost uznala by je za hodny býti zástupci panovníka země. Při tom stavu věcí možno asi předpoklá- dati, že krise v krátkém čase skončí, ovšem bu- dou tomu předcházoti značné boje uvnitř koaliee a zvláště strany neodvislých, kde patrně radi- kální živly dají ostřejším způsobem svoji ne- spokojenost na jevo. Eventuální ztrátu těchto intrasigeantních živlů nahradí si snadno koalice přeběhlíky z liberálního tábora, kde je již mno- hým velmi nevolno. Uherská krise. (Úvaha státoprávní a politická od dra. L adislav Dvořáka.)
Košut Zich Andrássy Weckerle Szell št Uherje Dvořák Francie
7 article
Národ český sympatiemi provázel zápas menších národů o svobodu: polského, irského, burského, ba i finského, třeba boj tohoto obra- cel se proti říši slovanské. Také boj Uhrů, recte Maďarů o státní samo statnost našel od počátku ústavní éry horlivé podpory nejen v platonických projevech, ale i v činech odpovědných politiků českých. Ještě dnes vznášela by se snad naše slo- vanská vzrušitelnost v mlze a oblacích nadšení k „rytiřskému“ národu maďarskému, kdyby ně- kdo veškerým úsilím netáhl nás zpět ku pro- saické pravdě a nepřipoutal nás ku pevné půdě vystřízlivění a kritiky. Tímto korrektivem citu jest sama povaha postupu maďarského. Jiný byl zápas, ve kterém za neodvislos vlasti vykrvácely legie vilagošské a za ni mřeli mučenníci aradští, zatím co tisíce jiných sténalo v kasematách pevností císařských, zápas, který ideální vzpruhou živila obětavost Széchényiova, písně Petöliovy o svobodě, sny Eötvösovy o spra- vedlnosti k národům nemaďarským — a jinou zase povahu má obdiv budicí pokrok Maďarů od r. 1867, kdy míři se ke stejnému jako tehdy eíli, ale nikoli za oběť vlastní krve, vlast- ních statků, nýbrž na útraty cizí, na účet a občerstvení druhé upou- tané polovice, cislajtanské, ve kterou právě vyrovnání s Uhry spjalo i země korumy české! Toť způsob boje méně již — rytířský, roz- hodně odpuzující, neboť jedna ruka rozvíjejíeí se megalomanie maďarské rdousí vesele ostatní národnosti uherské, naše pobratimy slováckéa druhá zase s bezmezným cynismem vyhledává
Maďar Eötvösův Uhry Petöliův o svoboda
8 article
Jakoví kostelové, taková v Pražanech opatr. nost, totiž umění a moudrost; neb jakož sou krásní kostelové, tak krásná učení mají a ká- zání pravdy zákona opatrnost v městě tomto Ale nětco zbořených jest, toť jest, že proto ně kdeří sú také, ješto pravdy Boží kakamerditové s obou stran lecos leckams věříc a pochlebujíe hříšníkům ... Ale koleje, školy vždy cele stojí, rathou- zové, šatlavy, pranéř, šibenice též a vždy se šlechtí v cele, tak pohanská umění a spravedl- nosti vždy trvají v Pražanech, v soudích, v po- pravách, v ortelích, v oklamáních, v trzích, lichvách, a vždy se vymluví, že tak naše práva spravedlnost ukazují. A jako rathůz zevnitř krásný a na věži se trubači ohlašují, vnitř pak šatlava, katovna, skřipec, tak naše spravedlnosti zevnitř příjemné k oku, s ohlašováním vyso- kým..., však proto bez přinucení, násilé aneb bez mušení a ukrutnosti nejsů. Pokání pak slav- né v tomto světě a zjevně proti zatracení jest tak lehké, jako u pranéře šilink, hanba obvolán cajch... Ktož se tedy stydí zde káti a odkládá na budoucí očistec, ten jest roven tomu, jenž by stydě se u pranéře káti a trestánu býti, voli raději za městem šibenicí, kolem trestán býti. Kajmež se tedy raději zde!
Pražan
9 article
Kteraci klášterové, takově modlitby v Pra- žanech... Jakož zajisté gruntové toliko někte- rých klášterův stojí aneb zdi, ale bez přikrytí střech, tak sů modlitby tohoto lidu, základ slov toliko z vezdajší modlitby majíce... Nedoko- nalí a nedostavení klášterové nedokonalé mo- dlitby a mše vyznamenávají... krom od řeky nie; tak má Praha trpělivost. Kterak brány, ta- ková zdrželivost, totiž že jako prostranně vždy- cky špíži do Prahy vezou a málo ven, tak lid tento celým dnem od vajchodu až do západu, b i v noci žeře a nikda syt není .. V záplavě pobožného rozjímání a netajené polemiky proti odpůrcům podobojí kmitne se, jak patrno z ukázek uvedených, dosti často za- jímavé zrnko, poučné i pobádající ke srovnán poměrů dnešních a minulých. Milovníkům stu- dia látek kulturně-historických zvlášť se dopo- ručuje Bechyňkova „Praga mystica“. cesty, jak nejvýhodněji mohla by loviti v po- kladnách cislajtanských pod heslem pou dualismu! Volební vítězství strany Košutovy, progra- maticky polírající vyrovnání z r. 1867, a známo požadavky dnešní většiny uherského říšského sněmu jsou historickým mezníkem nové erupce maďarismu, které v dohledné době nepochybn v oběť padne, ne-li formální litera zákonů vyrov- nacích, tož jistě duch a pr incipy vyrov- nání Deákova a jejich dosavadní z půso provádění. Dnes jistě již stojíme před novou prax zákonů vyrovnacích a blížíme se vzdálenějš sice, ale přece v jasné perspektivě již se krysta- lisující epoše pádu dualismu. Počítejme s tím a zařizujme se dle toho! Vždyť jde dnes o více než o citové vzrušení vůči Pešti neb vý- směšnou škodolibost vůči Vídni; jde o obranu našeho vlastního bytu, o budoucnost naši, poli- tickou i hospodářskou.
Bechyňkův Košutův Deákův Praha Pešť Vídeň Praga
10 article
Než uvažovati budeme o vhodných cestách k ochraně svých zájmů, prozkoumejme předem právní stav otázek, jež požadavky uher skými nabyly svrchované aktuálnosti. Státoprávní theorie byly vždy oblíbeným taktickým prostředkem maďarským; ony vytvá- řely operační basi pro konkretní postulátya v soustavu příští kodifikace připravovaly a zce- lovaly výsledky praxe. Celý mohutný rozmach akce, vedené hr Apponyem, vrcholicí v požadavcích maďariso- vání uherské části armády, zavedení řeči ma- darské jako vojenské řeči velicí a služební, zří- zení uherských emblemův a praporův a výchovy a přesazení uherských důstojníků do Uher, za- sáhal sice patrně v práva, vyhražená koruně § 11. uherského zákonného článku XII. („Ná- sledkem ústavních vladařských práv Jeho Veli- čenstva do oboru vojenství náležejících uznává se, že vše to, co se vztahuje na jednotné ve- dení, velení a vnitřní zařízení ce- lého vojska, tudiž i uherského vojska, jakožto doplňující části veškerého vojska, má býti upra- vováne Jeho Veličenstvem“), nemohl tedy opříti se o diktát konkretní normy právní, ale opíral se o právnítheorii o suverenitě státu uherského, jednotného a národního, kteráž theorie dle uherského názoru více platí, než všecky psané 88 celého vyrovnání dohromady, a vedl také ke značnému úspěchu usnesení de- vítičlenného komitétu strany liberální, resp. celé této strany z roku 1903.
Appony Uhry
11 article
Tote operování s theorií suveronity státní vůči reservátnímu právu koruny nebylo ovšem ani se stanoviska positivního práva, ani theore- ticky správné. Nikoli snad proto, že by princip uherské suverenity státní nebyl meritorně odů- vodněn. Jest s dostatek zdůrazněn v čl. XII. z roku 1867 a plyne důsledně i z právní povahy svazku rakousko - uherského jako reáln unie. Právo krále uherského, v § 11. vyhra- žené, neodporuje však suverenitě státu uher- ského ani se stanoviska ústavy uherské, ani po- jmově. I kdyby tato reservátní práva byla po- vahy absolutní, platila by, protože § 11. jako lex specialis jako výminku ústavy je stanovila. Pojmově pak král jako nejvyšší orgán státní jes nesitelem a představitelem právě této suverenity státní; vždyť i absolutní stát jest suverenním Reservátní práva § 11. nejsou však ani formou. ani obsahem povahy tou měrou absolutistické jako v polovici předlitavské, kde dle § 5. pro- sincové ústavy č. 146, „nařízení ve příčině správy, řízení a vnitřní organisace společné ar- mády přísluší výhradně císaři“ (tedy bez jakéhokoli ústavního obmezení). Proti tomu dle uherského cit. § 11. přísluší králi „následkem ústavních vladařských práv“, čili král vy- konává je jako ústavou uherskou povolená, zákony obmezená, v duchu těchto zákonů (zák. čl. 12. z r. 1791). Doleji uve- deme některé takové zákony, jež toto reservátní právo obmezují.
12 article
Důsledkem toho uznala i zmíněná dekla- race liberální strany z r. 1903 ústavní právo krále stanoviti velicí a služební řeč vojenskou. Nejbližší věta však již vyslovila princip daleko- sáhlý: „Politická odpovědnost ministerstva vzta huje se i na to (t. j. na výkon práva reservát- ního), jako na každý akt koruny a ústavní vliv říšského sněmu zůstává tu v platnosti po- dobně jako ohledně každého ústavního práva.“ Toto usnesení liberální strany nebylo sic vtěleno ve formu zákonnou, ale přece jest vý- znamným prostředkem interpretačním a druhá věta jeho znamená zárodek a předzvěsť kon- fliktů mezi korunou a zákonodárným sborem, který vždy důrazněji bude akcentovati své sta- novisko, že reservátní právo koruny § 11. nemá jinou povahu, než každé jiné právo, prýštící se z výkonné moci královy a že jest restringo- váno zákony i pravomocí parlamentu. Žádný uherský zákon doby dřívější ovšem neurčuje a neupravuje výslovně obsah a hranice těchto reservátních práv králových, ve skuteč- nosti však zákonnou úpravou mnohých uher- ských požadavků vojenských, jimiž uherské sněmy často se zabývaly, bylo zavedeno v sou- stavu ústavní několik podstatných obmezen pravomoci královské. (Dokončení.)
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. dubna. („C zas“ o parla- mentní situaci.) V posledních dnech byly z Vídně oznámeny různé plány o jarnía letní činnosti říšské rady. Tak v zasedání květ- nevém od 3. do 15. května má se vyřiditi celní tarif v druhém čtení, zákon o podomním ob- chodu a prvé čtení předlohy o vlašské fakultě. „Czas“ nevěří, že by poslanecká sněmovna byla s to, všechny tyto tři věci vyříditi do svolání sněmu království českého. „Nesměli bychom znáti poslaneckou sněmovnu — píše „Czas“ — anebo bychom musili býti velikými optimisty. abychom uvěřili, že se takový program také pro- vede. Za těch dvanáct dni (od 3. do 15. května) sněmovna může míti 6 až 8 schůzí a bude již štěstí, vyřídí-li aspoň celní tarií. Parlament byl by pak aspoň připraven na vyrovnání a obchodní smlouvy. Po českém sněmování říšská rada se- jde se opět počátkem června. A tu jest opět po- chybno, že by rozpočtový výbor mohl býti se svou prací hotov do počátku června, tak že ple- num sněmovní sotva bude moci přikročiti k roz- počtové rozpravě dříve, než v polovině června. Počítáme-li, že rozpočet zabere aspoň 6 neděl nemůže býti vyřízen dříve než počátkem srpna. Ale již dnes ozývají se hlasy, že azdravující se a stále ještě příliš nervosní poslanecká sněmov nemůže vzíti na sebe tak těžkou zkoušku, že letní zasedání vůbec neslibuje nic dobrého atd.
Praha Vídeň
14 article
Soudíme proto, že rozpočtová debata nebude ukončena před letními prázdninami a čásť jejl bude odročena do podzima. Jak se však za pod- zimního zasedání vyřídí zbytek rozpočtu, ob- chodní smlouvy, vyrovnání, delegace a kde se najde času pro sněmy zemské — na ty otázky nelze dáti odpovědi. V Praze, 26. dubna. (Uherská Erise.) Včerejší zpráva pešťských listů o cestě Tiszově do Vídně a blízkém slyšení hlavních předáků spojené opposice se neosvědčila. Hr. Tisza se z Gesztu ještě nevrátil a do Vídně pojede teprve s neděle. Včera odebral se do Vídně pouze státní tajemník v ministerstvě zemské obrany. Gromon. O nových krocích za účelem rozřešení uherské krise již během tohoto týdne není tedy řeči. A ježto nijakých změn v situaci nadíti se nelze, odročena také porada výkonného výboru levice, jež se měla konati dnes, až na úterý dne 2. května, tedy bezprostředně před opětným za- hájením uherské sněmovny, odročené do dne 3. května. Prvá schůze sněmovní bude ostatně jen formální, poněvadž má na programu pouze stanovení jednacího pořadu schůze následující. Na jednací pořad bude asi dána rozprava adresní.
Tisza Geszt Praha Vídeň Hradec uherský sněmovna
15 article
Ze Záhřeba, 22. dubna. (Chorvatsko a Uhry.) Dr. Šime Mazzura uveřejňuje v »Obzoru« stať o chorvatské delegaci na sněmu uherském, v níž dochází k následujícímu závěru Nechceme se přeceňovati a nezmíráme radostí když nás nyní s druhé strany Litavy počínaj hladiti, kdežto nás až dosud jen mrskali. Víme že tuto změnu nezpůsobily naše krásné oči a proto odmítáme výtku, že jsme náhončí Rakouska, do- žadujeme-li se svého, když i Maďaři téhož se do- máhají. Ale Maďarům mělo by to otevříti oči Jestliže jako bystrozrací politikové nechtějí vzít v úvahu důležitost našeho zeměpisného a národo- pisného položení; jestliže nechtějí uznati, že jsme silný národ, kráčející po dráze osvěty a bráníe se na základě svého státoprávního postavení proti cizímu utlačování, zejmena proti utlačování, je muž jsou vydány jiné národnosti, přebývajíeí kompaktně v Uhrách: pak by měli aspoň na- hlédnouti, že bychom se mohli státi jejich ne- bezpečným odpůrcem v tom okamžiku, když by osamoceni musili vstoupiti v zápas s jiným od- půrcem, jemuž se nevyrovnají ani kulturně, ani bohatstvím, ani mocí. A proto jest jejich povin- nost, spřáteliti se se státní pospolitostí, v ní žijeme a ta povinnost jim ukládá, aby pro svěho soudruha požadovali totéž, co požadují pro sebe. Tím předejdou, aby se nedostali v rozpor se svým soudruhem a nepřinutili jej, by se sám domáha toho, co oni ze zištnosti a nenasytné panovač nosti opominuli.
doktor Šime Mazzura Maďar Záhřeb Chorvatsko Uhry Rakousko
16 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. dubna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. dubna. Odhalení Gambettova pomníku. Jak jsme uvedli, bylo proneseno za slav nostních dnů v Bordenux několik politicky vý- znamných řečí. President Loubet kromě řeč pronesené o slavnosti gymnastů 24. l. m. v níž se dovolával svornosti a osvěžení mládeže zdárným vychováním morálním i fysickým, uchopil se též slova téhož večera při banketu, kde pravil: »Přišel jsem, abych jménem vlády republikánské, jménem celé vlasti připojil se k holdu, který bude vzdán zejtra památee Gambettově, památce toho velkého občana, který nikdy nezoufal nad svou vlastí, který bojoval pro znovuzrození republiky a za těžkých chvil, kdy nemohl zachovati nedotčeny hranice vlasti, aspoň zachránil čest Francie«. Kromě zmíněných již řečí ministra Eti- enna, presidenta sněmovny Doumera presidenta senátu Falliresa, pronesených při odhalení pomníku Gambettova, zaznamenati dlužno též — řeč ministra vojenství Berteauxe. pronesenou při přijmutí důstojnického sboru »Dvouletá vojenská služba«, pravil ministr. »učiní snad úlohu našeho důstojnického sboru těžší, ale vláda a národ, kteří vidí, jakou ohni- vou láskou jste prodehnuti k vlasti a republice. má k vám plnou důvěru.« Dále mluvil min. Berteaux při banketu, uspořádaném na po- čest slavnosti gymnastické a prohlásil, že re- publikánská Francie, řídící se radou Gambetto- vou, se znovu organisovala vojen sky, ne snad, aby hrozila, ale a by ziskala přátelství sousedních ná- rodů«. Ministr připil gymnastickým spolkům. jež spolupůsobí na tomto díle.
Gambettův Loubet Dvouletá Praha Francie rada Gambettava
17 article
Otázka marokánská. Dopisovatel »Echo de Paris« v Tan- geru oznamuje, že kmeny mezi Tangerem Fezem chystají se s radosti uvítati německé poselství za vedení hr. Tattenbacha. Též ve Fezu byla přijata s velkou radostí zpráva o za- mýšleném německém poselství. Marokánská vláda pokračuje ve Fezu ve vyjednávání s francouz- skými zástupci, projevuje značnou ochotu, ale nedává definitivní odpověď. Patrně chce nabyt času, aby vyčkala příchodu zástupců německých a zařídila se dle porady s nimi. Dále tentýž zpravodaj oznamuje, že jižní kmeny jeví ne- pokoj, a podává zprávy o příchodu pretendenta do Tesy, o neschopnosti sultánova vojska k udr- žení pořádku, a věští, že dojde k vážným zápletkám. Z Tangeru se oznamuje dále, že Ze- nagni, tlumočník výpravy markýze de Segon zaca, který jel před tímto, byl v Kasbehu (pevnosti) v Tarndantu zavražděn s celou kara- vanou. Podle jiné, dosud nepotvrzené zprávy byl Zenagni propuštěn a dopraven do Marokeštu. Segonzac je stále dosud v zajetí. Dále se po- tvrzuje, že pretendent přibyl do Tarsy a že na jihu jsou velké zmatky.
Paris Teso jít Segon Zenagni Tana Tanger Tarsus
18 article
Nová ústava pro Transvaal. Nová ústava pro Transvaal není nikterak ústupkem tak značným pro bývalou republiku jihoafrickou, Britanit nedávno anektovanou, jak by se zdálo dle prvních zpráv telegrafických. Celý ústupek obmezuje se jen na rozšířenou formu zákonodárného sboru, jakýž jest již od půldruhého roku v platnost uveden. Vláda brit- ská soudí, že by čistá samospráva osady vedla ke krajním zápasům mezi kmeny zemi obývají- cími. Teprve až Burově a Britové budou delš dobu spolu působiti, nalezne prý se snad po- zdější slibnější forma pro samosprávu. Nyní prý ale Burové ještě příliš oddáni jsou hořkosti nad pádem republiky a samostatnosti svoji. Ale vláda doufá, že se na konec přece úplně usmíří s Angli- čany. To jsou ovšem prostě vytáčky: anglick vláda obává se prostě, že by skutečná samospráva uvedla k platnosti skutečnou burskou většinu v zemi a že by pak po nadvládě britské aspoř ve vnitřních záležitostech bylo veta. To je prav příčina, pro kterouž plnou samosprávu Trans- vaalu i na dále odpírá. Na podmořských lodích pracuje se nyní úsilně ve všech státech. Anglie má již lodí takých 17 a staví jich 23, Francie má jich 37 a staví jich 32, Rusko má jich 13 a staví jich 14, Německo zkouší teprv prvou loď takou, Italie má 1 loď a 7 jich staví, Spo- jené státy mají jich 8 a 4 staví. Zdaž a kolik má lodí těch Japonsko, tamní správou se dnes přirozeně tají. Změny, jež způsobí lodi ty v ná- mořní taktice válečné, budou zajisté dalekosáhlé
Brito Burová Transvaal Angl Anglie Rusko Německo Japonsko
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nechutnějšího, únavnějšího a také ne- japnějšího protivníka v politické diskusi není nad brněnský lidový orgán. Odbíhání od věci. násilné přitahování věcí sporů naprosto cizích, násilné odvlékání záležitostí těsně se sporem souvislých — a to vždy za vlasy — taková je methoda brněnské lidové polemiky. Na místě, aby nám dokázal, že stanovisko dra. Stránského v Derschattově komisi kryje se se stanoviskem klubu poslanců, na místě, aby doznal, že sku- tečně neměl pravdu, když tvrdil, že řeč dra Fiedlera páchla cislajtanismem, že neměl pravdu, když tvrdil, že jsme nepřinesli náležitý posudek řeči dra. Fořta, vytýká nám nelidský lidovec brněnský, že — jsme mu odpověděli až třetího dne a rozptyluje se v domyslech, pro které jsme mu až třetího dne odpověděli. Snad proto, že jsme zvyklí lekati se pádnosti brněn- ských argumentů až třetího dne, anebo snad proto, že jsme měli zapotřebí tří dnů, abychom se vzpamatovali z ohromení, touto pádností způ- sobeného — lidový orgán může si vybrati. Ve skutečnosti odpověděli jsme čtvrtečním „Lid.
doktor Stránský Derschattův Fiedler Lido
20 article
Novinám“ v sobotu a z toho bere si list nesmírně dochvilného dra. Stránského záminku, aby nám zůstal věcnou odvetu vůbec dlužen, ježto prý není na odkládací polemiku cvyklým. Va pauvrette! Za to pouští se do nových insinuací do nových potměšilostí. Vzali prý jsme mu chuť ku polemisování svým nedělním číslem. kde uveřejňujeme prý úvahu posl. dra. Fořta. která není prý ničím jiným, než zdrcující kri- tikou dosavadní — naší politiky, také prý zcel klidně zaznamenáváme v nedělním svém čísle, že se v Čechách bez ohledu na Moravu a Slezsko chystají také — smiřovačky. Nutno jest ozbrojit se veškerou chladností, jíž je člověk schopen abychom se vyhnuli jednomu jedinému slovu, označujíeímu takové jednání s veškerou zaslou ženou trefností. Nehledě k tomu, že jest dr.
Stránský Virginie Čechy Morava Slezsko
21 article
Fořt pod svou úvahou podepsán a že nese plnou zodpovědnost její, odkazujeme lidový orgán prostě k naší obšírné, půlsloupcové denn zprávě pod záhlavím „Tak to nepůjde!“ úve- řejněné v témže nedělním čísle, ve kterémž při- nášíme (o, čemu říků Brno zpráva o českých smiřovačkách. Jak titul zprávy této, „takto nepůjde“, tak celý její obsah obrací se ve formě polemiky s „Tagblattem“ proti meritu nespra- vedlivých německých požadavků a nátlaků na jednání o dělnosti sněmu, jež se uzdálo lido- vému orgánu nazvati — českými smiřovačkami. Ještě nesedí čeští poslanci zemští s německými v žádném stálém vyrovnacím výboru, ještě žádný z českých poslanců zemských nepostoupil an v zásadě ani jinak Němcům veto národních kurií. jako to učinil dr. Stránský nejen ve stálém vý- boru i vůči svým vlastním voličům. Naopak, vý- slovně pravi se v našem redakčním odmitnut německých „návalů materiálního ohraničen obou národních celků“, že něco podobného „s naší strany se neztrpí“, že „jaké kol ohraničování, k tomu směřující, aby zničena aneb porušenabyla hi- storická státoprávní jednota tohoto království, materiální a jiné, mus býti ze všech transakcí hned pře- dem vyloučeno,“ Nestači-li tato po- známka, odkazujeme ku poznámce samého vi- deňského dopisu v témž čísle „K otázce změny volebního řádu pro sněm království českého“ , v jehož posledním odstavci výslovně praví se. že „jest jisto, že čeští poslanci za- jisté i tenkráte, kdyby se ku pro- jednávání těchto předloh přikro- čilo, své zásadní stanovisko pro všechnu budoucnost si vyhradí.“
Němec Stránský Brno
22 article
Zavazujeme tímto brněnský lidový list, aby noti- fikoval tyto poznámky a záleží-li mu na čestnosti jeho sloupců, na cti, již povinen vzdáti pravdě aby odvolal své tvrzení! Co tuto právě uvedeno, platí ostatně i pražskému radikálně-pokrokovému orgánu, kterýž ve svém včerejším čísle mluví o „nové punktační pravdě“, odhalené prý v ne- dělním vídeňském dopise o vládní předloze srovnává jednání o dělnosi zemského parla- mentu vedené s punktacemi r. 1890. Aniž by nám z daleka napadlo, hájiti obsah zmíněných předloh — viz dnešní článek úvodní — dovo- líme si přece upozorniti na rozdíly mezi trans- akcí o dělnost sněmu a — punktacemi z roku 1890! Bijí ostatně i do slepých očí, i do těch jimž zůmyslná slepota jest strannickým fana- tismem. Jednání přítomné děje se beze všeho nátlaku vyššího komanda, naprosto volně a v ne- závazných dohovorech rokovalo se o zásadách změny volebního řádu a předloze změny volení do zemského výboru. Jest přee samozřejmo, že veřejnost česká bude zevrubně zpravena o tom, co bylo předmětem jednán i o samých jeho výsledcích dříve, než vstoup ve formu konkretní. Zvláště pokud se listu na- šeho týče, jest jeho stanovisko v této věci známo jako jasné a důsledné a že list náš vy- koná svou povinnost kritiky předloh také, jak- mile bude známo autentické jich znění, ve věr ném vytrvání na svých zásadách, o tom může býti ujištěn orgán v osočování radikální!
23 article
— Ze Zlonic, 26. dubna. (Telef. zpráv »Nár. Listů«.) Při dnešní nové doplňovací volbě poslance do sněmu království českého obdržel zde kandidát národní strany svobodomyslné, ře- ditel hospod. školy v Plzni dr. Munzar 71 hlasů, agrárník p. Landa 18 hlasů. Dle zpráv docházejících zdá se býti výsledek v okresu slanském pro pana řed. Munzara příznivým. V Libušíně obdržel dr. Munzar 99 hlasů sociální demokrat Aust 19, Landa 2 hlasy
Munzar Zlonice Plzeň Libušín Aust
24 article
V Kralupech hlasovalo pro dra. Munzan 96, pro Landu 28, Aust obdržel 28, prázdn lístky 2. Ve Mšeném obdržel Landa 28. Munzar 23 hlasy. — Dle dalších zpráv obdrtel v Libochovicích dr. Munzar 60, Landa 35, Aust 1 hlas, v Budyni Munzar 83, Landa 7 v Minkovicích Munzar 25, Aust 12 hlast, v Blevicích Munzar 15, Landa 6 hlasů, v Ouž- cích Munzar 17, Landa 3 hlasy. V Radešíně Žabovřeskách, Poplzí a Veltrusích obdržel Land značné většiny. Skrutinium koná se ve Zloni- cích zejtra ve čtvrtek o 2. hodině odpoledn Dle celkových zpráv soukromých, o nichž ovšen těžko říci, jsou-li úplné, má kandidát národal strany svobodomyslné ředitel dr. Munzar ber- mála 1500 hlasů, agrárník p. Landa přes 900 hlasů a soc. demokrat p. Aust asi 200 hlast Plnou bezpečnost zjedná ovšem teprve zprán úřadní. — Z Národní rady české (v Praze Il v Jungmannově tř. 28). Schůze ústředního boru odložena na pátek 28. dubna o 5. hodině odpol. v místnostech výkonného výboru Národn strany svobodomyslně. — Ve včerejší schůzi zemského výbon král. českého zvolen byl členem zemské školn rady kanovník dr. Burian jakožto přísedící zem ského výboru, jemuž svěřen jest referát oz ležitostech školských. Jak známo, zasedaí v zemské školní radě jakožto zástupcové zem ským výborem zvolení poslanec redaktor Josl Anýž a prof. dr. Jindřich Metelka.
Aust doktor Munzar Burian Josl Anýž profesor Metelka Kralupy Mšené Libochovice Budyně Munzar 83 Minkovice Munzar Blevice Ouž Radešín Žabovřesky Poplza Veltrusy Zloň Praha Jungmannův Land 7 Land národní rada český Národn strana Land 28 Land 35 Aust 1 hlast
25 article
— Oslava 70. narozenin nejvyššího mar- šálka zemského. Slavnostní komitét upozorňuj opětně, že přihlášky hodnostů a deputací ke slav nosti přijímati může toliko do 30. dubna a ž na pozdější přihlášky nebude lze bráti zřelel. Hned po 1. květnu bude přihlášeným rozesláno sdělení o pořadu slavnosti. — Na četné dotaz sděluje se, že ke slavnostnímu představen Národního divadla (13. května, opera „D v vdovy“) přijímá přihlášky jen pokladna Ná- rodního divadla, a to pouze do úterka 2. květn včetně; na přihlášky pozdější nebude možn vzíti zřetele- — Úmrtí. Na Smíchově zemřel pan František Šimek, soukromník, v 67. roce věku svého. Te- lesná schránka zesnulého bude v pátek o 3. hodině odpol. z basiliky sv. Václava na Smíchově na hřbiton »Malvazinka« pohřbena. — V Praze zemřel včen pan Zdeněk Čihař, syn ředitele českého ústavu ke vzdělání učitelek, v 21. roce věku svého. Tělesni schránka zesnulého bude v pátek o 3. hod. odpol z farního chrámu u sv. Jindřicha na olšanský hřbito pohřbena. — V Karlíně zemřel pan Jan Šejnoha obchodní jednatel, ve věku 67 let. Pohřeb koná s v pátek o 5. hod. odpol. z ústřední síně na hřbitor olšanském — Slovanský host. Za účelem poznání českýe poměrů hospodářských a zvláště bankovních přije včera do Prahy pan dr. Z. Gargas, redaktor listu Svazu haličských spořitelen a národohospodářslý spisovatel ze Lvova.
Šimek svatý . Václav Čihař Jindřich Šejnoha Smíchov Praha Olšanský Karlín Lvov národní divadlo svaz haličský spořitelna
26 article
— Dvorní rada Anlonín Bělohoubek, přednosa patentního úřadu ve Vídni, před tím řádný professnt české techniky v Praze, dovrší dne 28. dubna šedesšty rok věku svého, z něhož plných čtyřicet let připada na mnohostrannou jeho činnost ve vědě chemické, v školství vysokém i odborném, v průmyslu kvasněm v časopisectvu průmyslovém a v organisací techni- ckých úřadův. Založiv pro hospodářský průmysl dá- ležité školy: sladovnickou (1868) a lihovarnickou (1875) i doplniv je výzkumnými ústavy obou těchto odvěte zavedl v Čechách výzkumnictví a chemicko-lysiolcy- ckou kontrolu mnohem dříve než jiné obory a země k nim přikročily. V dobré paměti jsou jeho podněy k založení časopisu a společnosti pro průmysl chemi- cký v království českém a účastenství při zaveden technické kontroly finanční, při reorganisaci úřadu patentního a j. v. Společnost pro průmysl chemick připomene si tyto zásluhy svého zakladatele a čestnéh člena v měsíční schůzi pořádané v Brejškově restan raci dne 27. dubna v předvečer šedesátých narozeni dvorního rady Antonína Bělohoubka, jemuž do Vídně (VII., Kirchengasse 19) zaslána bude ze schůze blaho- přejná adresa. — Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovi odjel včera odpoledne z Prahy do Vídně.
Anlonín Bělohoubek Brejškův Bělohoubek Kirchengass Lobk Vídeň Praha Čechy
27 article
— Posledni schůze městského zastupitelstv v Karlíně v dosavadním složení konala se včera o- poledne v karlínské madnici. Starosta p. Jindřich Ronz po zahájení schůze uvedl, že schýlilo se k konci období působení nynějšího zastupitelstva a ob čanstvo v několika dnech bude povoláno k volebnímu osudí, aby rozhodlo o kandidátech. Nám nepřísluší — pravil p. starosta Ronz dále — abychom posuzoval výsledky naší činnosti a musí úsudek ten býti pon- chán kompeteninímu foru voličstva. My můžemn s klidným svědomím tomuto soudu voličstva se po- drobit, neboť nás vedla při veškeré činnosti jedini snaha: pracovati dle nejlepších sil svých o pro- spěch obce poctivě a nezištně! (Souhlas.) Doba na- stoupení tohoto zastupitelstva nebyla nejutěšenějš Stíny neblahých událostí vrhaly se nejen do obecea- stva, ale i do zastupitelstva, ale jediný náš cíl: soe- středit se v práci pro obecné dobro, zapudil ty stín a svorně bylo pak pracováno. Pan starosta poděkovl za spolupůsobení oběma svým náměstkům pp. le JUC. Sedlákovi a Kohlíkovi a ostatním členům z- stupitelstva. Vzpomenul vlídné podpory ostatních s- mosprávných úřadů, poděkoval úřadnictvu za bedliv provozování funkcí a konečně zástupcům žurnalistiky projevil hluboký dík za účinnou podporu. Konči projevem: V nitru svém mám jedinou touhu, aby Karlín i v budoucnosti stále mohutněl, rostl a vzkvěal a tomu volám „Na zdar!“. (Hlučný souhlas.) Nal vyřízen byl jednací pořad schůze. Námněstek starostj řed. p. JUC. Sedlák, podal přehlédnou zprávu nejdůležitějších bodech působnosti obecního zastr pitelstva karlínského v minulém. tříletí. Předevik zminil se o zastavení 1. louky invalidní a citoval nek, který o tom byl uveřejněn; o stavbě školy. j projektoval arch. p. Sakař a stavbu provádí arch
Ronz Sedlák Kohlík Nal Sakař Karlín
28 article
M. Blecha. Náklad rozpočten na 400.000 K bez vnili- ního zařízení. Stavba obecního dvora s domem p deložované. Stavba sklenníků a zřízení zásobní z- hrady. Projektována stavba nového masného tržšií na pozemcích starého obecního dvora. Projektováne opětné zavedení trhu na dobytek žírný i chovný n pozemcích invalidních. Intervenováno ve Vídni pro odepření schválení vyhlédnutého místa. Projektoviny lidové lázně parní i vanové na pozemku při elektrámni a pamatováno na event. zřízení říčních lázní. P jednána otázka připojení Karlína s král. hlav. měsle Prahou a souvisící s tím otázka úpravy potrav daně na čáře, v kteréž záležitosti vyslechnuti int essenti a ustanovena zvláštní komise k úradě o lčchl otázkách. Dále uvedl spolupůsobení Karfína v otízt opatření pitné a užitkové vody pro Prahu a předměs a při pochozí komisi v příčině splavnění Vlhr Obec pečlivě starala se o udržování sadů Jungmaa nových, o novuzřízení sadů Kaizlových na b. vojenské střelnici a založení sadů Riegrových, di projektováno založení nových sadů na strání vzcl Žižkova. Na úhradu nákladu k tomu potřebného ust novena zvláštní položka při minulé komunálna v půjčce, u Zemské banky v obnosu 4 mill. K uzavře O koupí potřebných k účelu tomu strání žižkovskýa zahájeno vyjednávání s majiteli pozemků, jimiž po z části vojenský erán a nadace hr. Strozzia. Dále z hájeno jednání o přistup k těmto stráním průcholn pod tělesem státní dráhy. Zakročeno o odepsání vtí- spěvku obce 4800 K na zdejší českou reálku. Zprivu svoji končil p. řed. Sedlák projevem díků slarostoi p. J. Ronzovi. (Souhlas a potlesk.) Pan řed. Knejdl poukázal k tomu, co obecní zastupitelstvo v minulem tříletí učinik. v oboru školství a tlumočil díky veška zého učitelstva karlínského zastupitelstvu a zelmrp
M Blech Kaizlův Riegrův Sedlák J Ronz Vídeň Karlín Praha Žižkov