3
masthead
27. dubna 1905.
5
article
něna od vlády, tím uvolněna je cesta k radikál-
ním reformám, ke kterým musí sáhnouti strana
košutovců, ač nechce-li úplně podkopati svoji
popularitu, kterou namnoze získala si právě
svými radikálně-demokratickými hesly. K re-
formám povede ji už pud sebezachování, a sebe
menší reformy v Uhrách znamenají, že zastu-
pitelstvo státu přiblíží se více — méně ori-
ginálu. A v tom hlavně vidím příčinu toho, aby-
chom nedali se másti pouze akademickou hod-
netu majícími tradicemi žebrání ve Vídni, nýbrž
hleděli toho, aby okolnostmi byl utvořen jistý
modus vivendi, bez všelijakých utopií, kterými
nás kdysi opájeli. Toto je ovšem můj osobní ná-
zor, avšak všichni vážní politikové národnostn
ještě i mnozí z Rumunů, uznali, že za dnešn
krise ve stycích Vídně s Maďary, vnutiti těmto
svoji vůli, bylo by holou nemožností. Pochybuji
že by bylo lze v Uhrách vládnouti absolutisti-
cky déle než dvě léta, a ještě více pochybuji, že
by se dalo v Uhrách bez absolutismu vládnouti
proti Maďarům. Stojíme na stanovisku přísně
uhersko-ústavním, a proto jsme jisti, že bys
každý dobře to rozmyslil, kdyby snad Vídni na-
padlo žádati, abychom za m vytahovali kaštany
z uhli.“
„A cosoudíteopolitickýcha ho-
spodářských požadavcích oppo-
sicer“
„Co se týká těchto hospodářských a jmeno-
vitě národně politických aspirací, vyzdviženýeh
vítěznou opposicí hned po volebních úspěších,
toho netřeba mnoho se báti, poněvadž sama
koalice v adrese zrodukovala svoje požadavky
tak, že všechno ostří jejich snahám je ulomeno.
Rumun
Maďar
Uhry
Vídeň
6
article
Na základě toho programu, který je vyložen
adresní osnově, stejným právem může ujati se
vlády Fr. Košut jako hrabě Jan Zichy, Andrássy,
Weckerle, Szell či Št. Tisza. Můžete býti ujištěni
o tom, že i tato, na venek tak ostrá krise byla b
už dávno řešena, kdyby se nobyly v lůně koalice
vyskytly nepříjemné otázky moci. Většina čel-
ných vůdců je přesvědčena, že osud Uherje
pouze tehdy zabezpečen, jestliže prozřetelnost
uznala by je za hodny býti zástupci panovníka
země. Při tom stavu věcí možno asi předpoklá-
dati, že krise v krátkém čase skončí, ovšem bu-
dou tomu předcházoti značné boje uvnitř koaliee
a zvláště strany neodvislých, kde patrně radi-
kální živly dají ostřejším způsobem svoji ne-
spokojenost na jevo. Eventuální ztrátu těchto
intrasigeantních živlů nahradí si snadno koalice
přeběhlíky z liberálního tábora, kde je již mno-
hým velmi nevolno.
Uherská krise.
(Úvaha státoprávní a politická od dra. L adislav
Dvořáka.)
Košut
Zich
Andrássy
Weckerle
Szell
št
Uherje
Dvořák
Francie
7
article
Národ český sympatiemi provázel zápas
menších národů o svobodu: polského, irského,
burského, ba i finského, třeba boj tohoto obra-
cel se proti říši slovanské.
Také boj Uhrů, recte Maďarů o státní samo
statnost našel od počátku ústavní éry horlivé
podpory nejen v platonických projevech, ale i
v činech odpovědných politiků českých.
Ještě dnes vznášela by se snad naše slo-
vanská vzrušitelnost v mlze a oblacích nadšení
k „rytiřskému“ národu maďarskému, kdyby ně-
kdo veškerým úsilím netáhl nás zpět ku pro-
saické pravdě a nepřipoutal nás ku pevné půdě
vystřízlivění a kritiky. Tímto korrektivem citu
jest sama povaha postupu maďarského.
Jiný byl zápas, ve kterém za neodvislos
vlasti vykrvácely legie vilagošské a za ni mřeli
mučenníci aradští, zatím co tisíce jiných sténalo
v kasematách pevností císařských, zápas, který
ideální vzpruhou živila obětavost Széchényiova,
písně Petöliovy o svobodě, sny Eötvösovy o spra-
vedlnosti k národům nemaďarským — a jinou
zase povahu má obdiv budicí pokrok Maďarů od
r. 1867, kdy míři se ke stejnému jako tehdy
eíli, ale nikoli za oběť vlastní krve, vlast-
ních statků, nýbrž na útraty cizí, na
účet a občerstvení druhé upou-
tané polovice, cislajtanské, ve kterou
právě vyrovnání s Uhry spjalo i země korumy
české!
Toť způsob boje méně již — rytířský, roz-
hodně odpuzující, neboť jedna ruka rozvíjejíeí
se megalomanie maďarské rdousí vesele ostatní
národnosti uherské, naše pobratimy slováckéa
druhá zase s bezmezným cynismem vyhledává
Maďar
Eötvösův
Uhry
Petöliův o svoboda
8
article
Jakoví kostelové, taková v Pražanech opatr.
nost, totiž umění a moudrost; neb jakož sou
krásní kostelové, tak krásná učení mají a ká-
zání pravdy zákona opatrnost v městě tomto
Ale nětco zbořených jest, toť jest, že proto ně
kdeří sú také, ješto pravdy Boží kakamerditové
s obou stran lecos leckams věříc a pochlebujíe
hříšníkům ...
Ale koleje, školy vždy cele stojí, rathou-
zové, šatlavy, pranéř, šibenice též a vždy se
šlechtí v cele, tak pohanská umění a spravedl-
nosti vždy trvají v Pražanech, v soudích, v po-
pravách, v ortelích, v oklamáních, v trzích,
lichvách, a vždy se vymluví, že tak naše práva
spravedlnost ukazují. A jako rathůz zevnitř
krásný a na věži se trubači ohlašují, vnitř pak
šatlava, katovna, skřipec, tak naše spravedlnosti
zevnitř příjemné k oku, s ohlašováním vyso-
kým..., však proto bez přinucení, násilé aneb
bez mušení a ukrutnosti nejsů. Pokání pak slav-
né v tomto světě a zjevně proti zatracení jest
tak lehké, jako u pranéře šilink, hanba obvolán
cajch... Ktož se tedy stydí zde káti a odkládá
na budoucí očistec, ten jest roven tomu, jenž
by stydě se u pranéře káti a trestánu býti, voli
raději za městem šibenicí, kolem trestán býti.
Kajmež se tedy raději zde!
Pražan
9
article
Kteraci klášterové, takově modlitby v Pra-
žanech... Jakož zajisté gruntové toliko někte-
rých klášterův stojí aneb zdi, ale bez přikrytí
střech, tak sů modlitby tohoto lidu, základ slov
toliko z vezdajší modlitby majíce... Nedoko-
nalí a nedostavení klášterové nedokonalé mo-
dlitby a mše vyznamenávají... krom od řeky
nie; tak má Praha trpělivost. Kterak brány, ta-
ková zdrželivost, totiž že jako prostranně vždy-
cky špíži do Prahy vezou a málo ven, tak lid
tento celým dnem od vajchodu až do západu, b
i v noci žeře a nikda syt není ..
V záplavě pobožného rozjímání a netajené
polemiky proti odpůrcům podobojí kmitne se,
jak patrno z ukázek uvedených, dosti často za-
jímavé zrnko, poučné i pobádající ke srovnán
poměrů dnešních a minulých. Milovníkům stu-
dia látek kulturně-historických zvlášť se dopo-
ručuje Bechyňkova „Praga mystica“.
cesty, jak nejvýhodněji mohla by loviti v po-
kladnách cislajtanských pod heslem pou
dualismu!
Volební vítězství strany Košutovy, progra-
maticky polírající vyrovnání z r. 1867, a známo
požadavky dnešní většiny uherského říšského
sněmu jsou historickým mezníkem nové erupce
maďarismu, které v dohledné době nepochybn
v oběť padne, ne-li formální litera zákonů vyrov-
nacích, tož jistě duch a pr incipy vyrov-
nání Deákova a jejich dosavadní z půso
provádění.
Dnes jistě již stojíme před novou prax
zákonů vyrovnacích a blížíme se vzdálenějš
sice, ale přece v jasné perspektivě již se krysta-
lisující epoše pádu dualismu. Počítejme
s tím a zařizujme se dle toho! Vždyť jde dnes
o více než o citové vzrušení vůči Pešti neb vý-
směšnou škodolibost vůči Vídni; jde o obranu
našeho vlastního bytu, o budoucnost naši, poli-
tickou i hospodářskou.
Bechyňkův
Košutův
Deákův
Praha
Pešť
Vídeň
Praga
10
article
Než uvažovati budeme o vhodných cestách
k ochraně svých zájmů, prozkoumejme předem
právní stav otázek, jež požadavky uher
skými nabyly svrchované aktuálnosti.
Státoprávní theorie byly vždy oblíbeným
taktickým prostředkem maďarským; ony vytvá-
řely operační basi pro konkretní postulátya
v soustavu příští kodifikace připravovaly a zce-
lovaly výsledky praxe.
Celý mohutný rozmach akce, vedené hr
Apponyem, vrcholicí v požadavcích maďariso-
vání uherské části armády, zavedení řeči ma-
darské jako vojenské řeči velicí a služební, zří-
zení uherských emblemův a praporův a výchovy
a přesazení uherských důstojníků do Uher, za-
sáhal sice patrně v práva, vyhražená koruně
§ 11. uherského zákonného článku XII. („Ná-
sledkem ústavních vladařských práv Jeho Veli-
čenstva do oboru vojenství náležejících uznává
se, že vše to, co se vztahuje na jednotné ve-
dení, velení a vnitřní zařízení ce-
lého vojska, tudiž i uherského vojska, jakožto
doplňující části veškerého vojska, má býti upra-
vováne Jeho Veličenstvem“), nemohl tedy opříti
se o diktát konkretní normy právní, ale opíral se
o právnítheorii o suverenitě státu
uherského, jednotného a národního, kteráž
theorie dle uherského názoru více platí, než
všecky psané 88 celého vyrovnání dohromady,
a vedl také ke značnému úspěchu usnesení de-
vítičlenného komitétu strany liberální, resp. celé
této strany z roku 1903.
Appony
Uhry
11
article
Tote operování s theorií suveronity státní
vůči reservátnímu právu koruny nebylo ovšem
ani se stanoviska positivního práva, ani theore-
ticky správné. Nikoli snad proto, že by princip
uherské suverenity státní nebyl meritorně odů-
vodněn. Jest s dostatek zdůrazněn v čl. XII.
z roku 1867 a plyne důsledně i z právní povahy
svazku rakousko - uherského jako reáln
unie.
Právo krále uherského, v § 11. vyhra-
žené, neodporuje však suverenitě státu uher-
ského ani se stanoviska ústavy uherské, ani po-
jmově. I kdyby tato reservátní práva byla po-
vahy absolutní, platila by, protože § 11. jako
lex specialis jako výminku ústavy je stanovila.
Pojmově pak král jako nejvyšší orgán státní jes
nesitelem a představitelem právě této suverenity
státní; vždyť i absolutní stát jest suverenním
Reservátní práva § 11. nejsou však ani formou.
ani obsahem povahy tou měrou absolutistické
jako v polovici předlitavské, kde dle § 5. pro-
sincové ústavy č. 146, „nařízení ve příčině
správy, řízení a vnitřní organisace společné ar-
mády přísluší výhradně císaři“ (tedy bez
jakéhokoli ústavního obmezení). Proti tomu dle
uherského cit. § 11. přísluší králi „následkem
ústavních vladařských práv“, čili král vy-
konává je jako ústavou uherskou povolená,
zákony obmezená, v duchu těchto
zákonů (zák. čl. 12. z r. 1791). Doleji uve-
deme některé takové zákony, jež toto reservátní
právo obmezují.
12
article
Důsledkem toho uznala i zmíněná dekla-
race liberální strany z r. 1903 ústavní právo
krále stanoviti velicí a služební řeč vojenskou.
Nejbližší věta však již vyslovila princip daleko-
sáhlý: „Politická odpovědnost ministerstva vzta
huje se i na to (t. j. na výkon práva reservát-
ního), jako na každý akt koruny a ústavní
vliv říšského sněmu zůstává tu v platnosti po-
dobně jako ohledně každého ústavního práva.“
Toto usnesení liberální strany nebylo sic
vtěleno ve formu zákonnou, ale přece jest vý-
znamným prostředkem interpretačním a druhá
věta jeho znamená zárodek a předzvěsť kon-
fliktů mezi korunou a zákonodárným sborem,
který vždy důrazněji bude akcentovati své sta-
novisko, že reservátní právo koruny § 11. nemá
jinou povahu, než každé jiné právo, prýštící se
z výkonné moci královy a že jest restringo-
váno zákony i pravomocí parlamentu.
Žádný uherský zákon doby dřívější ovšem
neurčuje a neupravuje výslovně obsah a hranice
těchto reservátních práv králových, ve skuteč-
nosti však zákonnou úpravou mnohých uher-
ských požadavků vojenských, jimiž uherské
sněmy často se zabývaly, bylo zavedeno v sou-
stavu ústavní několik podstatných obmezen
pravomoci královské.
(Dokončení.)
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. dubna. („C zas“ o parla-
mentní situaci.) V posledních dnech
byly z Vídně oznámeny různé plány o jarnía
letní činnosti říšské rady. Tak v zasedání květ-
nevém od 3. do 15. května má se vyřiditi celní
tarif v druhém čtení, zákon o podomním ob-
chodu a prvé čtení předlohy o vlašské fakultě.
„Czas“ nevěří, že by poslanecká sněmovna byla
s to, všechny tyto tři věci vyříditi do svolání
sněmu království českého. „Nesměli bychom
znáti poslaneckou sněmovnu — píše „Czas“ —
anebo bychom musili býti velikými optimisty.
abychom uvěřili, že se takový program také pro-
vede. Za těch dvanáct dni (od 3. do 15. května)
sněmovna může míti 6 až 8 schůzí a bude již
štěstí, vyřídí-li aspoň celní tarií. Parlament byl
by pak aspoň připraven na vyrovnání a obchodní
smlouvy. Po českém sněmování říšská rada se-
jde se opět počátkem června. A tu jest opět po-
chybno, že by rozpočtový výbor mohl býti se
svou prací hotov do počátku června, tak že ple-
num sněmovní sotva bude moci přikročiti k roz-
počtové rozpravě dříve, než v polovině června.
Počítáme-li, že rozpočet zabere aspoň 6 neděl
nemůže býti vyřízen dříve než počátkem srpna.
Ale již dnes ozývají se hlasy, že azdravující se
a stále ještě příliš nervosní poslanecká sněmov
nemůže vzíti na sebe tak těžkou zkoušku, že
letní zasedání vůbec neslibuje nic dobrého atd.
Praha
Vídeň
14
article
Soudíme proto, že rozpočtová debata nebude
ukončena před letními prázdninami a čásť jejl
bude odročena do podzima. Jak se však za pod-
zimního zasedání vyřídí zbytek rozpočtu, ob-
chodní smlouvy, vyrovnání, delegace a kde se
najde času pro sněmy zemské — na ty otázky
nelze dáti odpovědi.
V Praze, 26. dubna. (Uherská Erise.)
Včerejší zpráva pešťských listů o cestě Tiszově
do Vídně a blízkém slyšení hlavních předáků
spojené opposice se neosvědčila. Hr. Tisza se
z Gesztu ještě nevrátil a do Vídně pojede teprve
s neděle. Včera odebral se do Vídně pouze
státní tajemník v ministerstvě zemské obrany.
Gromon. O nových krocích za účelem rozřešení
uherské krise již během tohoto týdne není tedy
řeči. A ježto nijakých změn v situaci nadíti se
nelze, odročena také porada výkonného výboru
levice, jež se měla konati dnes, až na úterý dne
2. května, tedy bezprostředně před opětným za-
hájením uherské sněmovny, odročené do dne
3. května. Prvá schůze sněmovní bude ostatně
jen formální, poněvadž má na programu pouze
stanovení jednacího pořadu schůze následující.
Na jednací pořad bude asi dána rozprava
adresní.
Tisza
Geszt
Praha
Vídeň
Hradec
uherský sněmovna
15
article
Ze Záhřeba, 22. dubna. (Chorvatsko
a Uhry.) Dr. Šime Mazzura uveřejňuje
v »Obzoru« stať o chorvatské delegaci na sněmu
uherském, v níž dochází k následujícímu závěru
Nechceme se přeceňovati a nezmíráme radostí
když nás nyní s druhé strany Litavy počínaj
hladiti, kdežto nás až dosud jen mrskali. Víme
že tuto změnu nezpůsobily naše krásné oči a proto
odmítáme výtku, že jsme náhončí Rakouska, do-
žadujeme-li se svého, když i Maďaři téhož se do-
máhají. Ale Maďarům mělo by to otevříti oči
Jestliže jako bystrozrací politikové nechtějí vzít
v úvahu důležitost našeho zeměpisného a národo-
pisného položení; jestliže nechtějí uznati, že jsme
silný národ, kráčející po dráze osvěty a bráníe
se na základě svého státoprávního postavení proti
cizímu utlačování, zejmena proti utlačování, je
muž jsou vydány jiné národnosti, přebývajíeí
kompaktně v Uhrách: pak by měli aspoň na-
hlédnouti, že bychom se mohli státi jejich ne-
bezpečným odpůrcem v tom okamžiku, když by
osamoceni musili vstoupiti v zápas s jiným od-
půrcem, jemuž se nevyrovnají ani kulturně, ani
bohatstvím, ani mocí. A proto jest jejich povin-
nost, spřáteliti se se státní pospolitostí, v ní
žijeme a ta povinnost jim ukládá, aby pro svěho
soudruha požadovali totéž, co požadují pro sebe.
Tím předejdou, aby se nedostali v rozpor se svým
soudruhem a nepřinutili jej, by se sám domáha
toho, co oni ze zištnosti a nenasytné panovač
nosti opominuli.
doktor
Šime Mazzura
Maďar
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
Rakousko
16
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. dubna.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. dubna.
Odhalení Gambettova pomníku.
Jak jsme uvedli, bylo proneseno za slav
nostních dnů v Bordenux několik politicky vý-
znamných řečí. President Loubet kromě řeč
pronesené o slavnosti gymnastů 24. l. m.
v níž se dovolával svornosti a osvěžení mládeže
zdárným vychováním morálním i fysickým,
uchopil se též slova téhož večera při banketu,
kde pravil: »Přišel jsem, abych jménem vlády
republikánské, jménem celé vlasti připojil se
k holdu, který bude vzdán zejtra památee
Gambettově, památce toho velkého občana, který
nikdy nezoufal nad svou vlastí, který bojoval
pro znovuzrození republiky a za těžkých chvil,
kdy nemohl zachovati nedotčeny hranice vlasti,
aspoň zachránil čest Francie«.
Kromě zmíněných již řečí ministra Eti-
enna, presidenta sněmovny Doumera
presidenta senátu Falliresa, pronesených
při odhalení pomníku Gambettova, zaznamenati
dlužno též — řeč ministra vojenství Berteauxe.
pronesenou při přijmutí důstojnického sboru
»Dvouletá vojenská služba«, pravil ministr.
»učiní snad úlohu našeho důstojnického sboru
těžší, ale vláda a národ, kteří vidí, jakou ohni-
vou láskou jste prodehnuti k vlasti a republice.
má k vám plnou důvěru.« Dále mluvil min.
Berteaux při banketu, uspořádaném na po-
čest slavnosti gymnastické a prohlásil, že re-
publikánská Francie, řídící se radou Gambetto-
vou, se znovu organisovala vojen
sky, ne snad, aby hrozila, ale a by
ziskala přátelství sousedních ná-
rodů«. Ministr připil gymnastickým spolkům.
jež spolupůsobí na tomto díle.
Gambettův
Loubet
Dvouletá
Praha
Francie
rada Gambettava
17
article
Otázka marokánská.
Dopisovatel »Echo de Paris« v Tan-
geru oznamuje, že kmeny mezi Tangerem
Fezem chystají se s radosti uvítati německé
poselství za vedení hr. Tattenbacha. Též ve
Fezu byla přijata s velkou radostí zpráva o za-
mýšleném německém poselství. Marokánská vláda
pokračuje ve Fezu ve vyjednávání s francouz-
skými zástupci, projevuje značnou ochotu, ale
nedává definitivní odpověď. Patrně chce nabyt
času, aby vyčkala příchodu zástupců německých
a zařídila se dle porady s nimi. Dále tentýž
zpravodaj oznamuje, že jižní kmeny jeví ne-
pokoj, a podává zprávy o příchodu pretendenta
do Tesy, o neschopnosti sultánova vojska k udr-
žení pořádku, a věští, že dojde k vážným
zápletkám.
Z Tangeru se oznamuje dále, že Ze-
nagni, tlumočník výpravy markýze de Segon
zaca, který jel před tímto, byl v Kasbehu
(pevnosti) v Tarndantu zavražděn s celou kara-
vanou. Podle jiné, dosud nepotvrzené zprávy
byl Zenagni propuštěn a dopraven do Marokeštu.
Segonzac je stále dosud v zajetí. Dále se po-
tvrzuje, že pretendent přibyl do Tarsy a že na
jihu jsou velké zmatky.
Paris
Teso
jít Segon
Zenagni
Tana
Tanger
Tarsus
18
article
Nová ústava pro Transvaal.
Nová ústava pro Transvaal není nikterak
ústupkem tak značným pro bývalou republiku
jihoafrickou, Britanit nedávno anektovanou, jak
by se zdálo dle prvních zpráv telegrafických.
Celý ústupek obmezuje se jen na rozšířenou
formu zákonodárného sboru, jakýž jest již od
půldruhého roku v platnost uveden. Vláda brit-
ská soudí, že by čistá samospráva osady vedla
ke krajním zápasům mezi kmeny zemi obývají-
cími. Teprve až Burově a Britové budou delš
dobu spolu působiti, nalezne prý se snad po-
zdější slibnější forma pro samosprávu. Nyní prý
ale Burové ještě příliš oddáni jsou hořkosti nad
pádem republiky a samostatnosti svoji. Ale vláda
doufá, že se na konec přece úplně usmíří s Angli-
čany. To jsou ovšem prostě vytáčky: anglick
vláda obává se prostě, že by skutečná samospráva
uvedla k platnosti skutečnou burskou většinu
v zemi a že by pak po nadvládě britské aspoř
ve vnitřních záležitostech bylo veta. To je prav
příčina, pro kterouž plnou samosprávu Trans-
vaalu i na dále odpírá.
Na podmořských lodích
pracuje se nyní úsilně ve všech státech. Anglie
má již lodí takých 17 a staví jich 23, Francie
má jich 37 a staví jich 32, Rusko má jich 13
a staví jich 14, Německo zkouší teprv prvou
loď takou, Italie má 1 loď a 7 jich staví, Spo-
jené státy mají jich 8 a 4 staví. Zdaž a kolik
má lodí těch Japonsko, tamní správou se dnes
přirozeně tají. Změny, jež způsobí lodi ty v ná-
mořní taktice válečné, budou zajisté dalekosáhlé
Brito
Burová
Transvaal
Angl
Anglie
Rusko
Německo
Japonsko
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nechutnějšího, únavnějšího a také ne-
japnějšího protivníka v politické diskusi není
nad brněnský lidový orgán. Odbíhání od věci.
násilné přitahování věcí sporů naprosto cizích,
násilné odvlékání záležitostí těsně se sporem
souvislých — a to vždy za vlasy — taková je
methoda brněnské lidové polemiky. Na místě,
aby nám dokázal, že stanovisko dra. Stránského
v Derschattově komisi kryje se se stanoviskem
klubu poslanců, na místě, aby doznal, že sku-
tečně neměl pravdu, když tvrdil, že řeč dra
Fiedlera páchla cislajtanismem, že neměl
pravdu, když tvrdil, že jsme nepřinesli náležitý
posudek řeči dra. Fořta, vytýká nám nelidský
lidovec brněnský, že — jsme mu odpověděli až
třetího dne a rozptyluje se v domyslech, pro
které jsme mu až třetího dne odpověděli. Snad
proto, že jsme zvyklí lekati se pádnosti brněn-
ských argumentů až třetího dne, anebo snad
proto, že jsme měli zapotřebí tří dnů, abychom
se vzpamatovali z ohromení, touto pádností způ-
sobeného — lidový orgán může si vybrati. Ve
skutečnosti odpověděli jsme čtvrtečním „Lid.
doktor
Stránský
Derschattův
Fiedler
Lido
20
article
Novinám“ v sobotu a z toho bere si list nesmírně
dochvilného dra. Stránského záminku, aby nám
zůstal věcnou odvetu vůbec dlužen, ježto prý
není na odkládací polemiku cvyklým. Va
pauvrette! Za to pouští se do nových insinuací
do nových potměšilostí. Vzali prý jsme mu
chuť ku polemisování svým nedělním číslem.
kde uveřejňujeme prý úvahu posl. dra. Fořta.
která není prý ničím jiným, než zdrcující kri-
tikou dosavadní — naší politiky, také prý zcel
klidně zaznamenáváme v nedělním svém čísle,
že se v Čechách bez ohledu na Moravu a Slezsko
chystají také — smiřovačky. Nutno jest ozbrojit
se veškerou chladností, jíž je člověk schopen
abychom se vyhnuli jednomu jedinému slovu,
označujíeímu takové jednání s veškerou zaslou
ženou trefností. Nehledě k tomu, že jest dr.
Stránský
Virginie
Čechy
Morava
Slezsko
21
article
Fořt pod svou úvahou podepsán a že nese plnou
zodpovědnost její, odkazujeme lidový orgán
prostě k naší obšírné, půlsloupcové denn
zprávě pod záhlavím „Tak to nepůjde!“ úve-
řejněné v témže nedělním čísle, ve kterémž při-
nášíme (o, čemu říků Brno zpráva o českých
smiřovačkách. Jak titul zprávy této, „takto
nepůjde“, tak celý její obsah obrací se ve formě
polemiky s „Tagblattem“ proti meritu nespra-
vedlivých německých požadavků a nátlaků na
jednání o dělnosti sněmu, jež se uzdálo lido-
vému orgánu nazvati — českými smiřovačkami.
Ještě nesedí čeští poslanci zemští s německými
v žádném stálém vyrovnacím výboru, ještě žádný
z českých poslanců zemských nepostoupil an
v zásadě ani jinak Němcům veto národních kurií.
jako to učinil dr. Stránský nejen ve stálém vý-
boru i vůči svým vlastním voličům. Naopak, vý-
slovně pravi se v našem redakčním odmitnut
německých „návalů materiálního ohraničen
obou národních celků“, že něco podobného
„s naší strany se neztrpí“, že „jaké kol
ohraničování, k tomu směřující,
aby zničena aneb porušenabyla hi-
storická státoprávní jednota tohoto
království, materiální a jiné, mus
býti ze všech transakcí hned pře-
dem vyloučeno,“ Nestači-li tato po-
známka, odkazujeme ku poznámce samého vi-
deňského dopisu v témž čísle „K otázce změny
volebního řádu pro sněm království českého“ ,
v jehož posledním odstavci výslovně praví se.
že „jest jisto, že čeští poslanci za-
jisté i tenkráte, kdyby se ku pro-
jednávání těchto předloh přikro-
čilo, své zásadní stanovisko pro
všechnu budoucnost si vyhradí.“
Němec
Stránský
Brno
22
article
Zavazujeme tímto brněnský lidový list, aby noti-
fikoval tyto poznámky a záleží-li mu na čestnosti
jeho sloupců, na cti, již povinen vzdáti pravdě
aby odvolal své tvrzení! Co tuto právě uvedeno,
platí ostatně i pražskému radikálně-pokrokovému
orgánu, kterýž ve svém včerejším čísle mluví
o „nové punktační pravdě“, odhalené prý v ne-
dělním vídeňském dopise o vládní předloze
srovnává jednání o dělnosi zemského parla-
mentu vedené s punktacemi r. 1890. Aniž by
nám z daleka napadlo, hájiti obsah zmíněných
předloh — viz dnešní článek úvodní — dovo-
líme si přece upozorniti na rozdíly mezi trans-
akcí o dělnost sněmu a — punktacemi z roku
1890! Bijí ostatně i do slepých očí, i do těch
jimž zůmyslná slepota jest strannickým fana-
tismem. Jednání přítomné děje se beze všeho
nátlaku vyššího komanda, naprosto volně a v ne-
závazných dohovorech rokovalo se
o zásadách změny volebního řádu a předloze
změny volení do zemského výboru. Jest přee
samozřejmo, že veřejnost česká bude zevrubně
zpravena o tom, co bylo předmětem jednán
i o samých jeho výsledcích dříve, než vstoup
ve formu konkretní. Zvláště pokud se listu na-
šeho týče, jest jeho stanovisko v této věci známo
jako jasné a důsledné a že list náš vy-
koná svou povinnost kritiky předloh také, jak-
mile bude známo autentické jich znění, ve věr
ném vytrvání na svých zásadách, o tom může
býti ujištěn orgán v osočování radikální!
23
article
— Ze Zlonic, 26. dubna. (Telef. zpráv
»Nár. Listů«.) Při dnešní nové doplňovací volbě
poslance do sněmu království českého obdržel
zde kandidát národní strany svobodomyslné, ře-
ditel hospod. školy v Plzni dr. Munzar 71
hlasů, agrárník p. Landa 18 hlasů. Dle zpráv
docházejících zdá se býti výsledek v okresu
slanském pro pana řed. Munzara příznivým.
V Libušíně obdržel dr. Munzar 99 hlasů
sociální demokrat Aust 19, Landa 2 hlasy
Munzar
Zlonice
Plzeň
Libušín
Aust
24
article
V Kralupech hlasovalo pro dra. Munzan
96, pro Landu 28, Aust obdržel 28, prázdn
lístky 2. Ve Mšeném obdržel Landa 28.
Munzar 23 hlasy. — Dle dalších zpráv obdrtel
v Libochovicích dr. Munzar 60, Landa 35,
Aust 1 hlas, v Budyni Munzar 83, Landa 7
v Minkovicích Munzar 25, Aust 12 hlast,
v Blevicích Munzar 15, Landa 6 hlasů, v Ouž-
cích Munzar 17, Landa 3 hlasy. V Radešíně
Žabovřeskách, Poplzí a Veltrusích obdržel Land
značné většiny. Skrutinium koná se ve Zloni-
cích zejtra ve čtvrtek o 2. hodině odpoledn
Dle celkových zpráv soukromých, o nichž ovšen
těžko říci, jsou-li úplné, má kandidát národal
strany svobodomyslné ředitel dr. Munzar ber-
mála 1500 hlasů, agrárník p. Landa přes 900
hlasů a soc. demokrat p. Aust asi 200 hlast
Plnou bezpečnost zjedná ovšem teprve zprán
úřadní.
— Z Národní rady české (v Praze Il
v Jungmannově tř. 28). Schůze ústředního
boru odložena na pátek 28. dubna o 5. hodině
odpol. v místnostech výkonného výboru Národn
strany svobodomyslně.
— Ve včerejší schůzi zemského výbon
král. českého zvolen byl členem zemské školn
rady kanovník dr. Burian jakožto přísedící zem
ského výboru, jemuž svěřen jest referát oz
ležitostech školských. Jak známo, zasedaí
v zemské školní radě jakožto zástupcové zem
ským výborem zvolení poslanec redaktor Josl
Anýž a prof. dr. Jindřich Metelka.
Aust
doktor
Munzar
Burian
Josl Anýž
profesor
Metelka
Kralupy
Mšené
Libochovice
Budyně Munzar 83
Minkovice
Munzar
Blevice
Ouž
Radešín Žabovřesky
Poplza
Veltrusy
Zloň
Praha
Jungmannův
Land 7
Land
národní rada český
Národn strana
Land 28
Land 35
Aust 1
hlast
25
article
— Oslava 70. narozenin nejvyššího mar-
šálka zemského. Slavnostní komitét upozorňuj
opětně, že přihlášky hodnostů a deputací ke slav
nosti přijímati může toliko do 30. dubna a ž
na pozdější přihlášky nebude lze bráti zřelel.
Hned po 1. květnu bude přihlášeným rozesláno
sdělení o pořadu slavnosti. — Na četné dotaz
sděluje se, že ke slavnostnímu představen
Národního divadla (13. května, opera „D v
vdovy“) přijímá přihlášky jen pokladna Ná-
rodního divadla, a to pouze do úterka 2. květn
včetně; na přihlášky pozdější nebude možn
vzíti zřetele-
— Úmrtí. Na Smíchově zemřel pan František
Šimek, soukromník, v 67. roce věku svého. Te-
lesná schránka zesnulého bude v pátek o 3. hodině
odpol. z basiliky sv. Václava na Smíchově na hřbiton
»Malvazinka« pohřbena. — V Praze zemřel včen
pan Zdeněk Čihař, syn ředitele českého ústavu
ke vzdělání učitelek, v 21. roce věku svého. Tělesni
schránka zesnulého bude v pátek o 3. hod. odpol
z farního chrámu u sv. Jindřicha na olšanský hřbito
pohřbena. — V Karlíně zemřel pan Jan Šejnoha
obchodní jednatel, ve věku 67 let. Pohřeb koná s
v pátek o 5. hod. odpol. z ústřední síně na hřbitor
olšanském
— Slovanský host. Za účelem poznání českýe
poměrů hospodářských a zvláště bankovních přije
včera do Prahy pan dr. Z. Gargas, redaktor listu
Svazu haličských spořitelen a národohospodářslý
spisovatel ze Lvova.
Šimek
svatý . Václav
Čihař
Jindřich
Šejnoha
Smíchov
Praha
Olšanský
Karlín
Lvov
národní divadlo
svaz haličský spořitelna
26
article
— Dvorní rada Anlonín Bělohoubek, přednosa
patentního úřadu ve Vídni, před tím řádný professnt
české techniky v Praze, dovrší dne 28. dubna šedesšty
rok věku svého, z něhož plných čtyřicet let připada
na mnohostrannou jeho činnost ve vědě chemické, v
školství vysokém i odborném, v průmyslu kvasněm
v časopisectvu průmyslovém a v organisací techni-
ckých úřadův. Založiv pro hospodářský průmysl dá-
ležité školy: sladovnickou (1868) a lihovarnickou (1875)
i doplniv je výzkumnými ústavy obou těchto odvěte
zavedl v Čechách výzkumnictví a chemicko-lysiolcy-
ckou kontrolu mnohem dříve než jiné obory a země
k nim přikročily. V dobré paměti jsou jeho podněy
k založení časopisu a společnosti pro průmysl chemi-
cký v království českém a účastenství při zaveden
technické kontroly finanční, při reorganisaci úřadu
patentního a j. v. Společnost pro průmysl chemick
připomene si tyto zásluhy svého zakladatele a čestnéh
člena v měsíční schůzi pořádané v Brejškově restan
raci dne 27. dubna v předvečer šedesátých narozeni
dvorního rady Antonína Bělohoubka, jemuž do Vídně
(VII., Kirchengasse 19) zaslána bude ze schůze blaho-
přejná adresa.
— Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovi
odjel včera odpoledne z Prahy do Vídně.
Anlonín Bělohoubek
Brejškův
Bělohoubek
Kirchengass
Lobk
Vídeň
Praha
Čechy
27
article
— Posledni schůze městského zastupitelstv
v Karlíně v dosavadním složení konala se včera o-
poledne v karlínské madnici. Starosta p. Jindřich
Ronz po zahájení schůze uvedl, že schýlilo se k
konci období působení nynějšího zastupitelstva a ob
čanstvo v několika dnech bude povoláno k volebnímu
osudí, aby rozhodlo o kandidátech. Nám nepřísluší —
pravil p. starosta Ronz dále — abychom posuzoval
výsledky naší činnosti a musí úsudek ten býti pon-
chán kompeteninímu foru voličstva. My můžemn
s klidným svědomím tomuto soudu voličstva se po-
drobit, neboť nás vedla při veškeré činnosti jedini
snaha: pracovati dle nejlepších sil svých o pro-
spěch obce poctivě a nezištně! (Souhlas.) Doba na-
stoupení tohoto zastupitelstva nebyla nejutěšenějš
Stíny neblahých událostí vrhaly se nejen do obecea-
stva, ale i do zastupitelstva, ale jediný náš cíl: soe-
středit se v práci pro obecné dobro, zapudil ty stín
a svorně bylo pak pracováno. Pan starosta poděkovl
za spolupůsobení oběma svým náměstkům pp. le
JUC. Sedlákovi a Kohlíkovi a ostatním členům z-
stupitelstva. Vzpomenul vlídné podpory ostatních s-
mosprávných úřadů, poděkoval úřadnictvu za bedliv
provozování funkcí a konečně zástupcům žurnalistiky
projevil hluboký dík za účinnou podporu. Konči
projevem: V nitru svém mám jedinou touhu, aby
Karlín i v budoucnosti stále mohutněl, rostl a vzkvěal
a tomu volám „Na zdar!“. (Hlučný souhlas.) Nal
vyřízen byl jednací pořad schůze. Námněstek starostj
řed. p. JUC. Sedlák, podal přehlédnou zprávu
nejdůležitějších bodech působnosti obecního zastr
pitelstva karlínského v minulém. tříletí. Předevik
zminil se o zastavení 1. louky invalidní a citoval
nek, který o tom byl uveřejněn; o stavbě školy. j
projektoval arch. p. Sakař a stavbu provádí arch
Ronz
Sedlák
Kohlík
Nal
Sakař
Karlín
28
article
M. Blecha. Náklad rozpočten na 400.000 K bez vnili-
ního zařízení. Stavba obecního dvora s domem p
deložované. Stavba sklenníků a zřízení zásobní z-
hrady. Projektována stavba nového masného tržšií
na pozemcích starého obecního dvora. Projektováne
opětné zavedení trhu na dobytek žírný i chovný n
pozemcích invalidních. Intervenováno ve Vídni pro
odepření schválení vyhlédnutého místa. Projektoviny
lidové lázně parní i vanové na pozemku při elektrámni
a pamatováno na event. zřízení říčních lázní. P
jednána otázka připojení Karlína s král. hlav. měsle
Prahou a souvisící s tím otázka úpravy potrav
daně na čáře, v kteréž záležitosti vyslechnuti int
essenti a ustanovena zvláštní komise k úradě o lčchl
otázkách. Dále uvedl spolupůsobení Karfína v otízt
opatření pitné a užitkové vody pro Prahu a předměs
a při pochozí komisi v příčině splavnění Vlhr
Obec pečlivě starala se o udržování sadů Jungmaa
nových, o novuzřízení sadů Kaizlových na b.
vojenské střelnici a založení sadů Riegrových, di
projektováno založení nových sadů na strání vzcl
Žižkova. Na úhradu nákladu k tomu potřebného ust
novena zvláštní položka při minulé komunálna v
půjčce, u Zemské banky v obnosu 4 mill. K uzavře
O koupí potřebných k účelu tomu strání žižkovskýa
zahájeno vyjednávání s majiteli pozemků, jimiž po
z části vojenský erán a nadace hr. Strozzia. Dále z
hájeno jednání o přistup k těmto stráním průcholn
pod tělesem státní dráhy. Zakročeno o odepsání vtí-
spěvku obce 4800 K na zdejší českou reálku. Zprivu
svoji končil p. řed. Sedlák projevem díků slarostoi
p. J. Ronzovi. (Souhlas a potlesk.) Pan řed. Knejdl
poukázal k tomu, co obecní zastupitelstvo v minulem
tříletí učinik. v oboru školství a tlumočil díky veška
zého učitelstva karlínského zastupitelstvu a zelmrp
M Blech
Kaizlův
Riegrův
Sedlák
J Ronz
Vídeň
Karlín
Praha
Žižkov