3
masthead
23. března 1904.
5
article
šíkovi po převezení do nemocnice Byla odňata pravá
noha pod kolenem. V červnu 1903 zhoršil se jeho stav.
hošík trpěl strašné bolesti, rána kvasila a proto byl
mu noha poněkud výše odňata a rána znova zašila.
Z rozsudku tohoto žalovaná obec podala odvolání
a také žalobci odvolali se z přisouzení nízké náhrady.
U okresního soudu pro přestupky
Vyloučení poručika Teigeho ze sboru ostrostřelců
Klikatá chodba u přestupkového soudu na Ovoe-
ném trhu včera po 11. hod. dopol. oživila vzácnými
hesty. Byli tam častější hostě obého pohlaví ze Sta-
rého měsla a z páté čtvrti, kteří před soudním forem
vyřizovali hádky a políčky. Mezi vzácnější hoslyv
těchto místech počítáme zástupce pražských ozbroje-
ných sborů, kteří nepřicházejí své čestné záležitosti
vyřizovati k soudu nýbrž mají pro ně zvláštní regule
a paragrafy. Tentokráte stala se výjimka, že spor ne-
zůstal pod pokličkou ve sboru. Architekt a slavitel p
Prokop Teige, jenž byl poručíkem měšťanské jízdy
podal žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti nap.
Teige
Prokop Teige
6
article
Matyáše Novotného, majora a velitele priv. sboru
městských ostrostřelců. A o této žalobě konalo se
včera v poledne líčení u jmenovaného soudu v úřa-
dovně tajemníka p. Pekárka. Žalobce zaslupova
p. dr. Dvorský, za žalovaného majora p. Novol-
ného dostavil se k líčení jeho právní zástupce p. dr
Setunský. Do soudní síně zavítalo mnoho po-
sluchačů. Líčení zahájil soudce dolazem, zda sporné
strany chtějí smírem rozepři vyříditi. Zástupce žalova-
ného p. dr. Setunský žádal, aby žalobce bezvýminečně
od žaloby své upustil a když tento způsob vyřízení p
dr. Dvorský s úsměvem odmíll, přečetl soudce žalobu
V ní uváděl p. Prokop Teige tyto podrobnosti: Dne 22.
února 1904 konal schůzi správní výbor c. k. priv.
sboru městských střelců v Praze v místnosti „Staré
rychty“. Ve schůzi té, jíž předsedal major a velitel
sboru p. Matyáš Novotný, majitel domů na Král. Vi-
nohradech, tvrdil o mně p. Novotný, že jsem se vůči
komusi prohlásil, že p. Novotného z velkého výboru
vyhodím a učinil návrh, abych dle § 8. stanov pro
nečestné jednání jako poručík pražské městské jízdy
ze sboru ostrostřelců byl vyloučen. Návrh byl přijat
a o tom dne 24. února dostal jsem vyrozumění. V pí-
somném sdělení uvedeno, že jsem se dopustil nečest-
ného jednání jako poručík pražské městské jízdy. Po-
něvadž jsem byl tím viněn z nečestných skutků, ža-
luji atd.
Novotný
Pekárek
doktor
Dvorská
Setunský
Prokop Teige
Novotná
Král
Praha
7
article
Na tulo žalobu odpověděl zástupce žalovaného
p. dr. Setunský, že pan major Novolný není vi-
nen a sdělil dále: Major Novotný jako velitel sboru
ostrostřelců předsevzal dne 22. února schůzi velkého
výboru a při návrhu ředitelství, aby p. Teige, dot
doby poručík ostrostřeleckého sboru, ze sboru bl
vyloučen pro různé chování, pronesl svůj úsudek
o tomto návrhu na vyloučení. Výrok, v žalobě uve-
dený, neučinil. Ale i kdyby se byl tak vyslovil, pak
by to ještě nemohlo býti podkladem žaloby. Výrok na
odůvodnění návrhu vylučovacího učinil pan major
v době, kdy byl p. Teige ještě členem sboru a sice
jízdy, klerá dle dvorního dekretu ze dne 10. července
1813 podléhá sboru. Když byl p. Teige do sboru přijat.
2. května 1902, slíbil, že stanovy sboru zachovávati
bude při své občanské cti. Dle § 18. stanov byl po-
vinen podrobiti se vojenské kázni, poněvadž sbor je
qua militaris a dle § 19. zavázal se, že rozkazy ve-
litele sboru bezvýminečně vykoná. Naproti tomu
velitel dle § 23. stanov sboru má právo zásluhy uni-
formovaných členů pochváliti aneb zakročiti proti
těm, kteří by se proti stanovám provinili. Ze všech
těchto ustanovení dovozuje obhájce, že tato záležitost
nepáleží před soud. Člen sboru musí se bezvými-
nečně podrobiti tomu, co mu major nařizuje a žalovat
by mohl jen na to, co se mu stalo po vyloučení.
doktor
Setunský
Novolný
Novotná
Teige
8
article
Major Novotný, i když by byl urážlivý výrok učinil,
nemohl by trestán býti proto, že vykonal jen to, co
mu dle stanov příslušelo. Žaloba není tedy odůvod-
něna. Kromě toho obhájce nabízí provedení důkazu
pravdy o tom, že spočívá na pravdě, co major No-
votný uvedl na odůvodnění vylučovacího návrhu.
Následuje přísežný výslech svědků. Farář Ant
Nepil z Holešovic, duchovní správce sboru pravil,
že ve schůzi velkého výboru byl tehdá velký hluk,
všichni křičeli najednou. Major Novotný pravil: „Teige
pravil komusi, že jestli ho vyloučíme, že já taky vy-
letím.“ K dotazu dra. Dvorského svědek praví, že
pro návrh na vyloučení Teigeho ze sboru nebyla větši-
na. Dr. Setunský proti připuštění této otázky prote-
stoval, ale soudce ji přece připustil. — Svědek p.
Emil Meissner, rytmistr měšťanské jízdy, vypra-
voval: Major Novotný řekl, že Teige komusí vyprávěl,
že majora Novotného vyhodí z velkého výboru. Uvedl
to na odůvodnění návrhu o vyloučení Teigeho ze
sboru. Návrh ten byl přijat, ale nesprávně, poněvadž
několik pánů bylo už venku. Právoplatné hlasování
to nebylo, zejmena majorita nebyla konstatována.
Dle tvrzení svědka major sám učinil návrh na vy-
loučení Teigeho. — Svědek p. Jaroslav Horák, řezník
a komisionář, pravil, že do schůze dostavilo se asi
70 členů. Major sdělil, že Teige pravil komusi, že se
o to postará, aby major Novotný ze sboru byl vyhozen.
Při hlasování byl hluk a ozývaly se hlasy: „Počitat
hlasy!“ Ale nikdo je nepočítal. Major zvolal: „Je vy-
loučen!“ a mnozí mu odpovídali: „Není!“ — Pan
Ant. Janda, hostinský „u Montágů“ na Malé straně
potvrdil, že ve schůzi velkého výboru panovala vřava.
Novotná
Nepil
Teige
doktor
Setunský
Meissner
Novotný
Horák
Antonín
Janda
Montág
Holešovice
9
article
Major řekl, že Teige se vyslovil, že majora vyhod
ze sboru. Neví, zda pro návrh vylučovací byla většina.
Major ukončil schůzi sdělením: „Je odhlasováno!“
a za velkého rozruchu členové se rozešli. — Dle svě-
dectví p. Jana Stejskala, hostinského „U kosů“
v Křemencové ulici, přednášel setník Bauer návrh n
vyloučení p. Teigeho. Potvrzuje, že major sdělil výrok
Teigeho o vyhození ze sboru. Zda byl návrh na vylou-
čení přijat, nenechalo se v té vřavě konsta-
tovat. Před schůzí velkého výboru byla poradaa
ve velkém výboru bylo již patrno, že vše je zorgani-
sováno, neboť Teigeho se nikdo neujal.
Zástupce žaloby p. dr. Dvorský žádal za připu-
štění dalších svědků o tom, že major Novotný činil
návrh na vyloučení Teigeho. Obhájce p. dr. Setunský
žádal za předvolání svědků vývodních, jakož i svědků
k důkazu pravdy o tom, že p. Teige skutečně vyslovil
se, že majora Novotného ze sboru vyhodí. Soudce
svědky ty připustil a líčení odročil.
Obecní starší pan Václav Soukup píše nám k re-
ferátu ze soudní síně, dne 19. t. m. uveřejněnému-
Nepravil jsem tehdy: „Nedostanete-li obecní
práce a zadávky, tedy naplivejte obecním starším
z Holešovie do obličeje při nejbližším setkání,
nýbrž výslovně jsem řekl: „Nenechte si namlu-
vit, že by na radnici pro nikoho žádné práce nebylo
Byl jsem tam dosud pětkráte a přesvědčil jsem se
že je tam práce dosti. Když tudíž některý obecn
slarší bude vám tvrditi, že tam není žádné práce
pro živnostníka, můžete mu plivnouti do očí.
Teige
Stejskal
Bauer
doktor
Dvorská
Novotná
Setunský
Novotný
Soukup
10
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« smíchovského. Vzděl. odbor pořádá
v pátek dne 25. t. m. vycházku do branického pivo-
varu, přístupnou členům a jich známým. Vstupenky
po 10 hal. nutno si vyzvednouti v hodinách cvičeb-
ních u br. Vaníčka Schůzka v pátek před 2. hod.
v přístavišti u areny na Smíchově.
Ze »Sokola« rychnovského n. K. Dne 12. t. m.
rozloučilo se členstvo v přátelském večeru se svým
pokladníkem br. Janem Fajfrem. Byl jmenován ře-
ditelem tkalcovny v Novém Bydžově a provází jej
upřímné blahopřání do nového působiště. Dne 25.
t. m. pořádá se ve dvoraně Národního demu slav-
nostní večer na oslavu Jana Amosa Komenského
s přednáškou.
Vaníček
Fajfr
Jan
Ámos
Komenský
Smíchov
rychnovský můj
Nový Bydžov
Sokol
11
article
Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický
* Sjezd českých mistrovských obligalorních po-
kladen nemocenských. Instruktor českých živnost.
společenstev p. JUDr. Karel Polák svolal na neděli
dne 14. t. m. do místností Obchodní a živnostenské
komory pražské prvý sjezd českých nemocenských
obligatorních pokladen mistrovských, jejž z 20 dosud
zřízených pokladen obeslalo svými zástupci 14a
sice: České Budějovice, Český Brod, Nový Bydžov
(okresní), Hluboká (okresní), Jičín, Kouřim, Kostelec
nad Orl., Košíře, Litomyšl, Praha (výčepníků). Roky-
cany, Tábor, Ústí nad Orl. a Zbraslav. O dosavad-
ních výsledcích obligatorních pokladen referoval zá-
stupce instruktorův p. komisař Burda, načež po čile
debatě, jíž zúčastnili se všickni delegáti, usneseno
jednohlasně doporučiti všem dosavadním, jakož
nově se tvořícím pokladnám potřebu zavedení je
notných sazeb, zrušení bezplatného ošetřování lékař
ského a léků, zavedení lékaře kontrolního a zrušení
odboru pohřebního zavedením odbytného v případu
úmrií. P kud jednáno o organisací mistr. nemocen-
ských pokladen vysloveno přání, aby nově zařizu
jící se pokladny připojovaly se k některé trvajíeí
pokladně v okresu, aby tím poslupně vytvořeny byly
okresní pokladny, jichž výsledek dle dosud předlo-
žené statistiky nejlepším se jeví a konečně za úče-
lem udržování stálého styku nezi pokladnami jedno-
hlasně usneseno, zasaditi se o zřízení Jednoty če
ských nemocenských obligatorních mistrovských po
kladen v Čechách a pověření zároveň delegáti po-
kladen pražské, zbraslavské a hlubocké, aby pří
pravné práce provedli. Sjezd ukončen p. instru sto-
rem s přáním, aby byl východiskem nového živol
a prospěchu nemocenských pokladen mistrovských.
JUDr
Karel Polák
Burda
Český Budějovice
Český Brod
Nová Bydžov
Jičín
Kouřim
Kostelec nad Orlický
Košíře
Litomyšl
Praha
Tábor
Ústí nad Orlický
Zbraslav
Čechy
živnostenský komora
12
article
* Úrazová pojišfovna pro království české v Praze
vydala zprávu o své činnosti v době od 1. ledna do
31. prosince 1902. V roce tomto ohlášeny byly 15.182
úrazy, o 27 více, nežli v roce 1901. Počet podaných
žalob (2593) zvětšil se o 21.1%. V 1550 projednaných
sporech byla žaloba zamítnuta a potvrzeno rozhod-
nutí ústavu, ve 358 sporech změněn výměr ústavu
úplně, ve 461 částečně. Česky projednáváno 2053
žalob, německy 540 žalob. Pro nepředložení výpočtu
pojistného za průmyslové resp, živnostenské podníky
učiněno bylo v prvém pololetí roku 1902 ze 27.737
stran, k příspěvku povinných, na 2783 trestní ozná-
mení, v druhém pololetí 1902 pak ze 29.452 stran,
k příspěvku povinných, na 2665. Na příspěvcích po-
jistných předepsáno bylo K 5,387.178.67 za podniky
průmyslové a K 182.987.88 za podniky hospodářské.
úhrnem tudíž K 5,570.166.55 oproti K 5,612.222.65
v roce 1901. Docíleno bylo tedy na úhrnném předpisu
o K 42.056.10 méně než loni. Pro nedobytnost ode-
psáno bylo při 160 podnicích K 17.955..33. Příjmy na
pojistných příspěvcích čítaly: za tento správní rok
5,419.639.02 oproti K 5.509.335.06 v roce 1901, jevi
se tedy příjem o K 89.696.06 menší. Za uplynulá leta
přijato bylo dodatečně na pojistných příspěvcích
Praha
13
article
K 150.527.53 oproti K 102.887.59 v roce minulém,
takže se jeví celkový příjem na pojistných příspěvcích
v tomto správním roce částkou K 5,570.166.55 oproti
K b,612.222.65 v roce předešlém. Z celkového příjmu
na pojistných příspěvcích v roce 1902 připadá: na
podniky průmyslové K 5,387.178.67, na podniky ho-
spodářské K 182.987.88, úhrnem K 5,570.166.55. Vý-
nos z uložených kapitálů činil K 761.147.21 (708.682.93
v roce minulém). Na pokutách přijato bylo K 11.540.70
oproti (13.051.48). Od pojišťoven, zřízených na zá-
kladě §§ 57. a 58. ú. z. přijato bylo na úhradních
jistinách K 22.757.10 (24.557.16). Náhrad z litulu „ru-
čení podnikatele a jiných osob“ přijato bylo K 23.447.23
(8.578.64). Na zisku kursovním z cenných papírů vy-
kázán realisovaný příjem K 1500 a účetní příjem
K 509.915.—. Celkový příjem ústavní vůbec čítalv
tomto správním roce po srážce úhradních fondů —
z předešlého roku přejatých — a po odečtení účetního
získu kursovního K 6,590.354.04 oproti 6,369.062.86
v roce minulém, tudíž o K 221.291.18 více než loni.
14
article
Výdaje činily: Odškodné, hotově zaplacené vyžado-
valo K 4.302.983.34 (3,994.620.58 v roce minulém)
Děžné výlohy správní vyžadovaly K 584..340.19
(523.181.42). Komisionální výlohy politických úřadů
I. stolice vyžadovaly nákladu K 52.686.29 (48.951.93)
Pučet úrazových šetření, předsevzatých v tomto správ-
ním roce politickými úřady, obnášel 3202 (2982) a
připadá tudíž na jedno šetření K 16.45 (K 16.42). Ce-
stovní výlohy kontrolorů činily K 355.99 (231.96)
Pro pensijní fond úřadníků a sluhů ústavu za tříleií
1902—1904 zařaděno bylo K 29.745.97. Pro nedo-
bytnost odepsáno bylo na příspěvích K 17.855.33. Na
kontu inventárním odepsáno bylo úhrnem K 3879.90.
Konečně odepsána byla na účtu nemovitostním 29
v částce K 19.801.84 z tržní ceny budovy ústavní.
Úhradní jistina pro důchody, které dne 31. prosince
1902 plynuly, obnáší úhrnem K 34,523.161.59 (oproii
26,400.960.39 v roce min.). Reservy pro nároky na dů-
chody, které dnem 31. prosince 1902 nebyly ještě de-
fmnitivně stanoveny, obnášejí K 5,773.180.64 (8,375.663
K 66 h), tedy o K 2,602.483.02 méně, takže čítá vyšší
spotřeba na úhradní jistině a reservách v tomto
správním roce K 5,519.718.18. Přičte-li se k tomu
odškodné hotově vyplacené, v částce K 4.302.983. 34.
obnáší jedině bilanění zvýšená potřeba na odškodném
s vyloučením jakýchkoli výloh správních 9,822.701 K
52 h a jeví se po odečtení vykázaného bilančního
úhrnného příjmu v částce K 6,590.351.04 za tento
správní rok toliko z potřeby na odškodném po vylou-
čení jakýchkoli výloh správních schodek 3,232.347.49
korun. Přičteme-li k tomu správní úhrady a „jiné vý-
lohy“ v částce K 891.148.67, objeví se za rok 1902
nekrytý správní schodek v obnosu K 4.123.496.15.
15
article
Důvod značného zvýšení schodku hledati jest v prvé
řadě ve špatných hospodářských vysledcích tohoto
roku, které spočivají ve stálém ubývání pojistných
příspěvků a příjmů vůbec
*Z Ústředního spolku českých kupců v Prane.
Zkušební stanicí potravinářskou bylo v určitém pří-
padu vytčeno, že v detaillním prodeji chován byl
ocet, který obsahoval méně než 3% kyseliny octové
Správní výbor upozorňuje proto pp. členy, aby př
koupi octa od výrobců pamětlivi byli, že ocet, který
nemá aspoň 3% kyseliny, zákonu potravinářskému
neodpovídá. Příští schůze výboru správního jest v
čivrtek 24. března o 8. hodině večerní v místnostech
spolkových „u Choděry
Společenstvo krupařů v Praze má valnou hro
madu ve čtvrtek dne 24. března o 8. hodině večerni
v hotelu Heřmanově „U černého orla“ na Poříč
(zahradní pavillon).
Představenstvo společenstva povozníků a vo-
zíčkářů v Praze má schůzi ve čtvrtek 24. března
8. hodině večer u starosty p. Ant. Veselého v Bubnech
Stávky.
* Z Oseku, 22. března. (C.-B. uher.) Na stavbě zá-
kopnických kasáren vypukla ráno zas zednická
stávka, protože podníkatel zaměstnává uherské
dělníky. Možná, že během dne všichni zedníci ze
solidárnosti začnou stávkovati. K ochraně uherských
dělníků povolána policie. Stávkáři procházejí demon-
strativně ulicemi, ale doposud chovají se pokojně.
Choděra
Veselý
Praha
Heřmanův
Bubno
Osek
16
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
** Sportovní slavnosti „Českého klubu ve
locipedistů Král. Vinohrady“ bývají spor-
tovními svátky České obce sportovní. Tak i „spor
tovní akademie“, dne 12. března konaná, byla velice
zdařilá a sešla se k ní opět celá sportovní obec česká.
Tentokráte obsahoval program pouze čísla sportovní.
První oddělení vyhraženo hostům a vyplněno bylo
produkcemi athletickými a šermířskými. Čeští athleti.
sdružení v klubech „Žižke“ a „Ctibor“, předvedli pro-
stá cvičení úpolnická (24 muži), školu ve vzpírání
břemen, volné vzpírání a cvičení skupinová za vedení
náčelníka Bíny. Produkce provedeny bezvadně za vel-
ké pochvaly obecenstva. Nemenší pochvale těšily se
zápasy šermířské mistra Ferianda a členů Českého
šermířského klubu pp. Zedricha a Tvrzského, kteř
rytířský sport český znamenitě zastupovali. Arciť hlav-
ní zájem soustředěn byl na vystoupení členů klubu
pořádajícího. Porad zahájen byl rejem smíšeného druž-
stva dorostu, provedeným 4 hochy a 4 roztomilými
děvčátky. Již dříve měli jsme příležitost o produkcích
tohoto družstva se pochvalně zmíniti. Od té dobys
družstvo malých jen zdokonalilo a předvedlo rej bez
nejmenší chybičky a s klidem závidění hodným. Na-
sledovala krasojízda malého F. Duška (ze Pcheru
Král
Ctibor
Bína
Zedrich
Tvrzský
F Dušek
Český šermířský klub
17
article
Slaného), který jen měl svůj program si lépe sestaviti.
neb produkce jeho dlouho trvala, tak že ani všecky
svoje „kumšty“ ukázati nemohl. Jinak malý Dušek
ukázal, že svoji věc již teď dobře umní. Reje mistrovské
osmy klubu pořádajícího byly nově sestaveny náčel-
níkem p. inž. Burešem, který nové a nové obrazce
a skupiny opět sestavil. Podotýkati ani nemusíme
že rej proveden byl bezvadně a elegantně. Sebevědomě
vystupuje už malý F. Kundert, který potřebuje jen
nové krasojezdecké kousky vidět, aby za pár dní je
též již prováděl. Od posledního vystoupení udělal též
veliký pokrok a přejeme si, aby jen tak dále pokra-
čoval. Bohatý program zakončen rejem dvanácti s ko-
pími, kteréžto cvičení je původní české a sestaveno
bylo p. učitelem Erlebachem ze Slaného. Cvičení tato
jsou velmi zajímavá a přinesou vítanou změnu při re-
jích cyklistických. Reje tyto též nacvičil neúmorný
náčelník p. Bureš. Produkce mistra zemí koruny české
p. Soběslavského (pseud.) odpadla, následkem ochura-
vění v rodině jeho a pro náhlé ochuravění zúčastniti
se akademie nemohl šermíř p. Kulich. Na konec dluž-
no se i zmíniti o hudebním odboru klubu, který sku-
tečně postavil „amatérský rekond“, neb hrál v jednom
kuse po celé tři hodiny. Návštěva byla velice čelná
a zasloupeny byly všecky pražské kluby. Akademii
svojí návštěvou poctili: starosta Víšek, továrník Pro-
kopec, poslanec dr. Pinkas, ředitel Balcar, dr. Pra
chenský, prof. Hanel, dr. Dittrich, dr. Kotýnek, inž
Reháček, továrník Klimeš.
Dušek
Ing
Bureš
Kundert
Erlebach
Soběslavský
Víšek
doktor
Pinkas
Balcar
profesor
Hanel
Dittrich
Kotýnek
Klimeš
Slaný
Ing Reháček
18
title
Věstník spolkový.
19
article
Slavnosti.
Slavnosti.
Schůze programního výboru matičních sla
ností koná se dnes ve středu přesně o 8. hodině
večerní v malém sále Měšťanské besedy. Přítomnost
všech členů nutna.
20
article
Schůze,
Schůze,
Dnes 23. března: Spolek »Panico vé
v Karlíně má o 8. hod. več. schůzi správního
výboru v restauraci Kazdově v Palackého třídě. —
Vzáj. podpor. spolek »Vousáč« v Žižkově má o8.
hod večer svou výborovou schůzi su Peyrů«.
Dne 24. března: Kub advokátních
notářských úřadníků v král. českém se
sídlem v Praze má o 7. hod. več. v hostinci p. Pa-
vlíčka na Karlově náměstí č. 27 výborovou a člen-
skou schůzi. Program jednání: Nastávající valná
hromada advokátní nemocenské pokladny se zřetelem
na podaný návrh na změnu stanov spolkem »Organi-
sace« a rozhovor o správnosti téhož. Veškeré dotazy
zodpoví jednatel Josef Melč v čís. 1909—II. a pe
něžní zásilky přijímá Karel Köhler v č. 162—III.
Kazdův
Josef Melč
Köhler
Karlín
Palacký třída
Žižkov
Kuba
Praha
Karlov náměstí
spolek » PaniCo vé
21
article
Vycházky a výlety.
Vycházky a výlety.
Nár. sdružení českých typograf
»Veleslavín« pořádá v pátek dne 25. t. m. o
10. hodině dopolední vycházku do Kubíkovy papírny
v Bubenči. Schůze účastníků před 10. hodinou v ho-
stinci v »Císniským mlýně«. Hosté vítáni. — Spo-
lečný výlet do Benátek a na Gardske
jezero. Vyjede se z Vídně ve středu dne 30. t. m.
ráno rychlíkem přes Semmering; večer v Benátkách.
Ve čtvrtek pobyť v Benátkách, v pátek ráno odjezd
do Verony, večer do Deseňzana. V sobotu ráno od-
jezd parníkem přes Sireunione do Saló, výlet do
Gardone. V neděli ráno parníkem do Rivy, večer do
Arka V ponděli přes Brenner do Inšpruku, v úterý
návrat do Vídně nebo přímo přes Linec do Prahy,
kam přibude se o půl desátě večer. Poplatek za
jízdu (v Italii II tř.), stravu a byt z Vídně 152 K.
Příhlášky do 25. t. m. přijímá Jaroslav Karásek, c.
k. učitel tělocviku v Brně.
Kubíkův
Brenner
Inšpruka
K Příhláška
Karásek
Veleslavín
Bubeneč
spo
Benátky
Vídeň
Semmering
Verona
Deseňzan
Saló
Gardone
Riva
Linec
Praha
Brno
Císniský mlýn
Italia II
22
article
Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla.
Česká beseda v Teplicích sehraje v ne-
děli dne 27. března o 8. hod. večer v Nár. domě
frašku »Krejčí lékařem« aneb »Dobrodružství pana
Prášila«. Předprodej lístků u hostinského pana v
Koutníka.
Manifestační oslavu Komenského pořádá (vedle
nesčetnýc oslav po celém království i na Moravě
a ve Slezsku) 27. března t. r. o půl 10. hod. dopol
ve velkém sále na Žofině v Praze Ústřední vzdělá
vací sbor král. českého. Přednášeti bude p. prof. dr
Fr. Drtina: »Jan Amos Komenský, zak la-
datel lidového vzdělání.« Téhož dne od-
poledne na počest J. A. Komenského se bude hrát
v Nár. divadle Jiráskův »Emigrant«. (Ceny míst čino
herní.) Račte se včas hlásiti o lístky u jednatele Ú
V. S. Představení toto jest zároveň jedním z jubilej-
ních mistra Mošny.
Měšťanská beseda v Praze pořádá dnes
ve středu o 3. hodině odpol. pro dítky pánů členů
divadelní představení s loutkami »Čarovná flétna«
Bajka se zpěvem o 3 jed. od J. Soukala. U vchodu
vybírati se bude 20 hal. ve prospěch Ústřední Matice
školské.
Prášil
Komenský
profesor
Drtina
Jan
Amos
Jiráskův
Mošna
J Soukal
Teplice
Morava
Slezsko
Praha
Francie
ochotnický divadlo
Český beseda
23
article
Občansko-živnostenská besedav
Bubnech, Letná, konala dne 8. t. m. »u Ku
tilků« devátou řádnou valnou hromadu. Schůzi za
hájil předseda pan městský radní Václav Varvažov-
ský, který poukázal k rozkvětu besedy, čítající 210
členů. Jednomyslně byl přijat návrh výboru, by za-
sloužilý předseda besedy p. Václav Varvažovský byl
za zásluhy, které sobě získal o besedu, jednak jako
její předseda po 8letém působení, dále jako zástupce
stavu živnostenského na radnicí staroměstské jme-
nován čestným členem. Následavala velmi čila roz-
prava o besedních a živnostenských záležitostecha
odkázáno více návrhů správnímu výboru k prove
dení. Do výboru zvoleni pp.: předsedou Václ. Var
važovský, místopř. V. Novotný a J. Štěpánek, jed
natelem Alois Šedivý; dále pp.: Ptáček Frant., Bole-
hovský Filip, Procházka Fr., Svoboda Josef, Hošek
Josef, Chobodýdes Karel, Nedbal František, Kodat
František, Klac Josef, John Karel, Cerman Emanuel,
Houza Josef,; náhradníky pp.: Veselý Frant., Slabý
Josef, Fiala Matěj, Barták Josef; revisory pp. : PohC
Vojt. Mottl a Jan Počta.
Václav Varvažov
Václav
Václ
V Novotná
J Štěpánek
Šedivá
František
Josef
Hošek
Chobodýdes
Karel
Nedbal
Kodat
Klac
John Karel
Cerman
Houz
Fiala
Matěj
Barták
Mottl
Počta
Letná
Vara
Bol
Francie
živnostenský besedav Bubno
24
article
Bezplatná porada na českých klinikách.
Bezplatná porada na českých klinikách.
(Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti.)
Ve všeobecné nemocnici u Karlov
nám. ordinuje se: na klinice prof. Mairnera pro
nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho-
mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na
klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařske
od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne-
moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci očni
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci
ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kanl-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrlanové o
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice
prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko-
jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8: — na klinice prof. Kuffnera pro
choroby duševní a nervové od 9—11 hod.v
zemském ústavu pro choromyslně.
Na české universitní poliklinice ve
Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no-
vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho
druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr
O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny o
8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci
dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr.
profesor
Mairner
Maydl
Janovský
Deyl
Pavlík
Kanl
Schwing
Kuffner
doktor
J Hnátek
O Kukula
docent
K Švehla
Karlov č
Vodičkův ulice
u Karlov
25
article
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11
do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoci
ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne —
docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí,
ve středu a v pátek od 1/22. do 1/43. hod. odpol. — doc.
dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene-
rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod.
odpoledne.
Případné operace vykonávají se zdarma. Praž-
ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých
z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol-
zova nadání léky zdarma.
V c. k. universitním ústavu pro nauku o nákazách
zvířecích na Smíchově v Sokolské ulici čís. 6 bez
platná porada zvěrolékařská od 111/2—121
hod. v úterý a ve čtvrtek.
J Chalupecký
docent
doktor
V Pilh
Heveroch
J Bukovský
Krombhol
Smíchov
sokolský ulice
26
article
Poměry v Uhrách.
Poměry v Uhrách.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 22. března. (C.-B.) Poslanecká sněmovna
schválila obě předlohy o odvodu nováčků v třetím
čtení a počala pak rokovati o rozpočtu na rok
1903.
Zpravodaj Nemenyi podal zprávu. Pravil
kromě jiného, že ve zprávě výboru jest obsažena
ještě zvýšená civilní lista. Poněvadž schválení této
položky rozpočtové bylo vázáno na předchozí schvá-
lení zákona o zvýšení civilní listy, výbor prosí, aby
tato položka byla obnovena v původní výši. Mimo
to poukazuje k tomu, že ve zprávě, sepsané o vše-
obecném rozpočtu na rok 1903, byla obsažena ta-
ková usnesení a takové výzvy ministerstvu, které
jsou rázu zásadného a které musí býti nyní při této
příležitosti opakovány, aby vláda, sestavující roz-
počet na r. 1904, mohla k nim přihleděti.
Posl. Bártha (košutovec) líčí dějiny otázky
placení hotovými za vlády ministerstva Szellova al
do té doby, kdy finanční výbor při všeobecném jed-
nání o rozpočtu na r. 1903 s vědomím a svolením
vlády dal vládě zcela positivní rozkaz, aby předlohu
o bezodkladném zahájení placení hotovými podala
co nejdříve sněmovně. Rečník vzpomenul výroku mi-
nistra finančního, že ani obstrukce v Uhrách ani ob-
strukce v Rakousku nemůže zabrániti zahájení pla-
cení hotovými. Upomíná ministra finančního na jeh
Nemenyi
Posl
Bártha
Uhry
Pešť
Rakousko
27
article
slib, že pětimillionová půjčka, uzavřená při zakou
pení některých uherských tratí rakousko uherské spo
ležnosti státních dráh, bude splacena co nejdříve,
poněvadž úroková míra není již nynějším poměrům
přiměřená.
Řečník vykládá pak hospodářský stav země a
dokazuje číselně, že jednak slav průmyslových pod
níků a finančních ústavů jeví produklivitu minimální.
jednak že v oboru zemědělském jest znamenat
nejen tíseň, nýbrž rozhodný úpadek. To jest důkazem
pro požadavek opposice po samostatném území
celním. Řečník odmítá na konec jménem strany
Košutovy zákon o rozpočtu.
Košutův
28
article
Posl. Saghy (odštěpenec) jménem svých poli
tických přátel předlohu zavrhuje.
Řečník připojuje se k předchozímu řečníkn
v příčině předložení zprávy výborové i zahájení
placení hotovými. Poněvadž soudí však, že mus
sněm ukliditi i zbytky obstrukce, aby se věnoval co
nejdříve již velkým úkolům, jej čekajícím, ukončuje
bez dalších o tom vývodův řeč svoji, když byl ještě
jen zkritisoval politiku ministra obchodu.
Posl. Jan Czernoch (lidová strana) odmílá
předlohu i zodpovědnost za dlouhé trvání stav
ex lex.
Posl. hr. Batthyany (odštěpenec) přimlouvá
se za úpravu platů státních úřadníků a pojednává
o různých socialně politických reformách
Finanční ministr připomíná, že vlády
jakožto odškodné pro opozděnou úpravu platův
oněch mimořádně stální úřadníky povýšily, což by
je mohlo pohnouti k trpělivosti. Vláda zabývá s
však stále vyřízením věci té. (Pochvala v pravo.) C
se týče výtek posl. Bertha, postrádají obvyklé u něho
pravdymilovnosti. Všeobecná zpráva finančního vý-
boru, jež byla své doby sepsána k rozpočtu pro
1903, obsahuje sice důležité pokyny a direktivy, ale
ministr dává při tom na uváženou, že tyto výborové
návrhy nebyly ještě sněmem schváleny a že tudíž
neměly závazné platnosti.
Však i kdyby byly již sněmem usneseny, byla
by i pak vláda — táže se ministr — vinna, že
disposice v příčině placení hotovými až po dnešek
nebyly uskutečněny? Tak nemyslím, neboť vládní
prohlášení o placení hotovými byla učiněna jen
předpokladu, že zákonné předpoklady a nutné před-
běžné podmínky pro takové placení hotovými dřív
též budou splněny, že dotyčné zákony budou
i schváleny. Tři takové předlohy byly už před dlou-
hou dobou sněmovně podány k projednání. (Hluk
výkřiky.)
Posl. Kaa s volá: Rekrutů jste potřebovali, n
placení hotovými!
Posl
Czernoch
Bertha
29
article
Finanční ministr odpovídá: Vláda žádala
později jen normální kontingent nováčkův, ale i tu
ještě se rokování překáželo. Odhlasování rozpočtu
indemnity a zákona o rekratech jsou na nejméně
rovněž tak základní požadsvky jako placení hoto-
vými a vedle nich všechny jiné požadavky pozbý-
vají váhy. (Živá pochvala v pravo, hluk v levo.)
Otázka konverse státního dluhu, převzatého se-
státněním rakouských dráh státních, jest již vyřízena
Příslušná předloha bude za krátko sněmu podána
Nic nemůže zameziti faktické provedení konverse
Na dotaz posl. Barty, proč vláda delegacemi odhla
sované náklady, v jichž příčině uherský sněm ještě
žádného usnesení neučinil, likvidovala, odpovídá mi
nistr, že nevěří, že by se našla vláda, jež by se
zřetelem na mimořádnou důležitost ochrany státu
jeho bezpečnosti přejala zodpovědnost za to, aby
odňala půdu existenci celé armády.
Na vývody Bartovy o neudržitelnosti společného
celního území a bezvýslednosti snah uherského prů-
myslu vůči soutěži průmyslu rakouského praví mi-
nistr, že také v zemích se silnějším průmyslem se
stává, že v jistých dobách průmyslové podniky ne-
plati divídend.
Na Bartovy poznámky o rostoucím zadlužení
uherských pozemků dí ministr, že za posledních dvou
let národní jmění v Uhrách nejen se nezmenšilo,
nýbrž i značně vzrostlo.
Bartův
Uhry
Bart
30
article
Konverse rakouského dluhu státního jest otázk
čistě finanční. Prosí sněm, by byl přesvědčen, ž
jakmile vláda uvidi, že otázku tu lze řešiti výhodně
pro stát, nebude otáleti, aby v příčině té podal
sněmu předlohu. Zvýšení civilní listiny musila vláda
ponechati v zrevidovaném rozpočtu, neboť podala
sněmu předlohu, jež týče se stanovení listiny civilní
na delší dobu i nemohla věděti, nebude-li předloha
projednána dříve, než rozpočet sám. Když se tak ale
nestalo, prohlásil ministerský předseda, že ačkoliv
pokládů zvýšení civilní listiny za nutné a ačkoliv
vláda navrhne i likvidaci zvýšení také pro r. 1903,
že zvýšení civilní listiny v rozpočtu pro r. 190
nemá nyní místa a že tudiž svoluje, aby zvýšení
položky bylo z rozpočtu škrtnuto. I prosí řečník po
tom všem, aby sněm přijal předlohu za základ po-
drobného rokování. (Živá pochvala v pravo.) Roko-
vání bylo polom přerušeno.
Přiští schůze zejtra.
Z Pešti, 22. března. (C.-B) Finanční vý bo
přijal předlohu o zatímné upravě obchodních poměrů
mezi Úhrami a Italií.
Kalmar nevinen.
Z Pešti, 22. března. (C.-B.) Spisovatel dr. A nt
Kalmar, jenž byl obžalován pro novinový článel
z urážky majestátu, byl uznán porotou nevinným.
Hájil se tím, že ani slovem netvrdil, že by uherský
král býval porušil přísahu.
Kalmar byl odsouzen loni pro urážku majestátr
na půl leta do státního vězení, kterýžto trests
teď odbývá.
Z Brašova, 22. března. (C.-B.) Sasík Tapoin
jenž kandidoval na program vládní, zvolen jest
prvním brašovském volebním okresu jednohlasn
říšským poslancem.
Z Pešti, 22. března. (C B.) Dle zpráv časopise
jmenování titulární biskup Alexander Parvi římsko-
katolickým bískupem diécese spižské a titulárn
biskup Volfgang Raduaj, kanovník ve Velkém Varadu
římsko-katolickým biskupem v Báňské Bystřici.
doktor
Alexander Parvi
Pešť
Kalmar
Brašov
Bystřice
Volfgang Raduaj
Italia
31
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Vojenské kruhy ruské tvrdí, že Ja pone
propásli příhodnou dobu, ve ktere
s úspěchem mohli na souši opero-
vati. Nyní jest již pozdě! Rusové se obávali
jen, aby nepronikli do Mandžurska dříve, doku
toto nebude silně obsazeno ruským vojskem.
Japonci však se nedostali dosud ještě ani k řece
Jalu. Tím pro Rusko nastala situsce velice pří-
znivá. Již dnes má na bojišti tolik výborně or-
ganisovaného vojska, že mohlo by se s úspě-
chem měřiti s Japonskem; natož až bude
okružní drahou bajkalskou umožněna nepřetržitá
doprava reserv! Snad více však než Japon
znepokojuje Rusko chování čínského vojska
na hranici mandžurské. Vzdor všem vládním
proklamacím a ujišťování se strany čínské cho-
vají se Rusové ostražitě a to zejmena na pří
štím pravém křídle armády u Nučvanu. Opev-
ňování tohoto místa děje se s chvatem a jak
již z telegramů známo, dopravena sem těžká
děla pevnostní z Port Arturu, jež dojista budou
Rus
Jal
Rusko
Japonsko
Port Artur
32
article
tu na místě. Rovněž včerejší sesílení posádky
nučvanské o dva pluky kozácké a polovici polní
batterie ukazuje k tomu, že Nučvan stane se
místem, kde s pravděpodobností se očekává útok
jednoho proudu japonské armády. Druhý stanese
dle všeho na Jalu. Znepokojujícím momentem
svrchovaně podezřelým zůstává, že činští kři
žáci a japonšti v nápadném množství krouží ve
vodách kolem Nučvanu. Dnes odhaduje se počet
japonského vojska v okoli Penjanu na 40.000
mužů. Je-li pravdiva zpráva, že Japonci překro-
čili se silnými oddily řeku Tatun a že blíží se
k průsmyku mocienskému, pak není vyloučeno
že dojde tu ku první, veliké srážce pozemní
ve které utkají se již desetitisícové vojsk. Ru
sové mají průsmyk tento znamenitě obsazený
Proti východu z něho namířeno šedesát ruských
děl! Ve třech dnech bude Kuropatkin v Char-
bině; předpovídá se, že jeho příchodem dostane
se válka do zcela jiného, živějšího stadia.
Japonec
Chara
Nučvan
33
article
Evropa tvrzí národů.
Píše Rus (v listě „Novoje Vremja“.)
Válka odkryla něco úplně nového! Na př
to, že nás leckdes v Evropě milují! Velmi
vzácný to objev, ježto neočekávaný, ač pří-
jemný. Že nás celý svět nenávidí — to bylo
všeobecně známo. Rusko jest ohromný, ubohý,
málo kulturní svět, jest jakoby nižším stavem
uprostřed kulturních národností.
S největší naivností myslili jsme, že jedi-
nými našimi přáteli jsou — Američané. Tam, z
okeánem — blouznili jsme — na druhé polo-
kouli, vzrůstá mohutné, protivné závaží Evropě,
její soupeř a tím — náš přirozený druh. Celé sto-
leti nadcházeli jsme si Ameriku, chránili její
sjednocení, dělali jí bláhově drahé dary, jako
Aljašku. A náhle — jaká to tragická změnal
Amerika jeví se ne druhem, nýbrž nejhorším
a nejúskočnějším naším nepřítelem, nejvíce
drzým, nejméně poranitelným.
Američan
Evropa
Rus
Rusko
Aljaška
Novoj Vremja
34
article
A naproti tomu ,dědiční nepřátelé“ —
Němci, projevují účast zrovna tklivou, a čko-
liv nevěříme jejich upřimnostil
Že s Amerikou jest špatná družka — možno
souditi z ničivé hospodářské války, která ubila
náš obilní obchod. Konkurenti Evropy, Sjedno-
cené státy, již dříve se ukázaly býti soupeři Ru-
ska. Nynější však nepřátelstvi Američanův obje-
vilo ještě překvapení: ukazuje se, že nepřátel-
ství to jest v značné míře dílem židů a jako ta-
kové jeví se ohlasem jedné z našich vlastních
bolavých otázek, které jsme dosud nezačali ře-
šiti. Celá nynější válka, nám náhle
vhozená, jest téměř přimý výsle-
dek židovské agitace v oněch ze-
mich, kde tisk ibursa jsou v rukou
židovských. Není pochyby, že bez za-
jištění se strany Ameriky a Anglie nebylo by se
Japonsko pustilo s námi do války, to zajištění
pak vyzváno bylo útočným a vášnivým postupem
anglo-amerického tisku proti Rusku. Kyšiněvská
pohroma, vypovězení Grahama (dopisovatele
„Timesů“), nepřijetí americké noty o židech —
vše to rozdráždilo do krajnosti i naše vnitřní
i vnější židovstvo. Mezitím, co vnitřní kuje poli-
tické nepokoje, vnější chystalo válku a v kličce
té jsme již uvázli. Židé, původem Asiaté, zro-
zenci blizkého východu, zasazují nám první
úder z Asie, z východu dálného. Celé stoleti od-
kládáme otázku židovskou a hle, vnitřní nákaza
vystupuje již jako zlá vnější vyrážka. Vystěho-
valci z Ruska sbírají proti nám koalice, udělují
půjčky našim nepřátelům, nabízejí japonskému
císaři obrněnce — darem. Tato role židovstva
jest nová, třeba si jí vážně povšim-
nouti.
Němec
Američanův
Graham
Asiat
Amerika
Evropa
Anglie
Japonsko
Rusko
Asie
Sjedno
Timesy
35
article
Jinou, radostnější novinkou, přinesenou válkou
jest vroucí účastenství Slovanstva. „Vyjímaje Poláky“
opravíte mne. Ano, bohužel, ač zejmena polská krev
po ruské nejhojněji se prolévá nyní na polích man-
džurských, Poláci jsou zdrželivi: přece však čásť ne-
závislého polského tisku stojí při nás. Vskutku, po-
hroma Ruska, byla by úplnou pohromou Polska, nejen
pro stát, nýbrž i pro národ. Pohroma Ruska konečnou
záhubou Slovanstva, jak to dobře chápou západní
jižní Slované. Kdož čte ty pohnutlivé telegramy z
Čech, z Černé Hory, Bulharska, Srbska,
Chorvatska — ten řekne: hluboké vám
buďte díky s čest za stálost, kterou při-
znáváte úlohu Ruska. Rusko, i kdyby je jaké-
koli stihly zkoušky, jest nejen předvojem Slovanstva,
nýbrž i vlastním jeho ležením. Majíc uvnitř svých
hranic tři čtvrtiny všeho slovanského plemene, jest
naše země obecnou vlastí Slovanů. Kdož ví, snad nyní
teprve vstupujeme v nové období stěhování národů,
toho světového záhadného boje, který se nevede mezi
státy, nýbrž mezi celými plemeny a díly světovými.
Polák
Slovan
Rusko
Polsko
Čechy
Černá Hora
Bulharsko
Srbsko
Chorvatsko
Slovan
36
article
Rozdělení povrchu zemského se již končí; at chceme,
nebo nechceme, jsme nuceni účastniti se v tomto dě-
lení a tu snad rozhodne se obecný osud slovanské
skupiny. Daleké pevniny uchváceny byly od Anglo-
sasů a plemene latinského; Němci a Slované pozdě
se probudili, ti musí si teprvé vyhledávati svůj díl. Zdá
se mi, že my s Němci tak jsme se spletli a sblížili,
že pro ně nastává dillema, buď pokoří oni nás, dá-
vajíce v šanc vlastní bytí aneb vstoupí s námi v ne-
rozlučný svazek v boji proti společnému nepříteli —
proti Anglosasům, kteří patrně chtějí zmocniti se ce-
lého světa.
Amerika, Afrika, Australie a konečně i Asie slá-
vají se po řadě majetkem tohoto chtivého plemene.
Co jest Japonsko? Japonsko jest maličkostí. Až jeho
bude využitkováno, pozdvihnou proti nám Čínu, Tu-
recko, Persii, Afganistan, aby, vyčerpajíce naše síly
zabrali snad totéz Japonsko, Čínu, Persii, Turecko,
Arabii, Sibiř.
Třeba jest strašné žluté nebezpečí, ještě hroz-
nějším se stane, stane-li se zbraní anglo-amerických
úmyslů. Ohromné zálohy žlutého plemene jsou samy
o sobě nehybny a neškodny; Čína, jako někdy Indie.
nepomyslila by snad na útoky , ale uchvácena o
Anglosasů, organisovaná, ozbrojená může skutečně
státi se beranem, jehož strašných úderů nevydrží ne-
jen Rusko, ale i celá Evropa. O tom ať dobře uva
žují naši sousedě. Ta drobná politika, kterou vyčer-
páni jsou Evropejci, soupeřství Francouzů, Němců,
Vlachů, Uhrů, Rusů — upomíná na spory dědičné.
Němec
Slovan
Francouz
Vlach
Rus
Amerika
Afrika
Austrálie
Asie
Japonsko
Čína
Persie
Afghánistán
Turecko
Arabia
Sibiř
Indie
Rusko
Evropa
37
article
Tato politika jest zjevně všem nevýhodna a příma
zhoubna. Mezitím co Evropejci v tomto století mezi
sebou se rvali, zachvátili Angličané celé státy a díly
světa. Mezitím, co my tiskli jsme druh druha ohrom-
nými armádami ve společné vlasti a utísnili se tak,
že nelze se pohnouti, loupežní ostrované ovlád
oceán, podrobili si barevná plemena a postupujív
samou hlubinu lidského rodu v nehybnou Čínu. Jest
čas, věru svrchovaný čas, aby náš světa díl zanechal
malicherných rozepří. Neboť ať bychom se přeli jak-
koli, ať bychom sebe skvěleji druh druha přemohli,
výsledky budou vždy komické: nějaký ten Šlesvik-
Holštýn, odňatý Dánsku, nějaké to Elsasko a Lotrin-
sko, jsou zcela nepoznatelny na kouli zemské nebo
ždibek Besarabie dobytý námi v předešlé válce. Ani
ve válce všeevropské, kdy vzbouřeno bylo dvace
ná rodů spojených geniem největšího vojevůdce, ani
takovým přestavením světa, jakým byly války na-
poleonské nepodařilo se nějak vážněji pohnouti slo-
žením Evropy. Všechny státy zůstaly přibližně ve
svých hranicích.
To, čeho my Evropané můžeme získati vzá-
jemným nepřátelstvím, jest nicotné — upřímnou
družbou můžeme získati všeho. Evropa posud
ještě jest s to zadržeti prudkost anglosaského
plemene. Ona jest ještě s to zabrániti zabrání
Číny. Ona ještě jest s to prozkoumati práva vlády
nepatrného národku obývajícího na ostrovech
britských. Rusku zejmena, kromě míru netřeba
ničeho ale Německo Francie, Italie, Rakousko
Angličan
Evropan
Čína
Dánsko
Evropa
Rusko
Německo
Francie
Italia
Rakousko