ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 2159f030-7110-11dc-b018-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 37 celkem · entity: person 151, place 110, org 15, work 4
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. března 1904.
4 masthead
Císlo 83
5 article
šíkovi po převezení do nemocnice Byla odňata pravá noha pod kolenem. V červnu 1903 zhoršil se jeho stav. hošík trpěl strašné bolesti, rána kvasila a proto byl mu noha poněkud výše odňata a rána znova zašila. Z rozsudku tohoto žalovaná obec podala odvolání a také žalobci odvolali se z přisouzení nízké náhrady. U okresního soudu pro přestupky Vyloučení poručika Teigeho ze sboru ostrostřelců Klikatá chodba u přestupkového soudu na Ovoe- ném trhu včera po 11. hod. dopol. oživila vzácnými hesty. Byli tam častější hostě obého pohlaví ze Sta- rého měsla a z páté čtvrti, kteří před soudním forem vyřizovali hádky a políčky. Mezi vzácnější hoslyv těchto místech počítáme zástupce pražských ozbroje- ných sborů, kteří nepřicházejí své čestné záležitosti vyřizovati k soudu nýbrž mají pro ně zvláštní regule a paragrafy. Tentokráte stala se výjimka, že spor ne- zůstal pod pokličkou ve sboru. Architekt a slavitel p Prokop Teige, jenž byl poručíkem měšťanské jízdy podal žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti nap.
Teige Prokop Teige
6 article
Matyáše Novotného, majora a velitele priv. sboru městských ostrostřelců. A o této žalobě konalo se včera v poledne líčení u jmenovaného soudu v úřa- dovně tajemníka p. Pekárka. Žalobce zaslupova p. dr. Dvorský, za žalovaného majora p. Novol- ného dostavil se k líčení jeho právní zástupce p. dr Setunský. Do soudní síně zavítalo mnoho po- sluchačů. Líčení zahájil soudce dolazem, zda sporné strany chtějí smírem rozepři vyříditi. Zástupce žalova- ného p. dr. Setunský žádal, aby žalobce bezvýminečně od žaloby své upustil a když tento způsob vyřízení p dr. Dvorský s úsměvem odmíll, přečetl soudce žalobu V ní uváděl p. Prokop Teige tyto podrobnosti: Dne 22. února 1904 konal schůzi správní výbor c. k. priv. sboru městských střelců v Praze v místnosti „Staré rychty“. Ve schůzi té, jíž předsedal major a velitel sboru p. Matyáš Novotný, majitel domů na Král. Vi- nohradech, tvrdil o mně p. Novotný, že jsem se vůči komusi prohlásil, že p. Novotného z velkého výboru vyhodím a učinil návrh, abych dle § 8. stanov pro nečestné jednání jako poručík pražské městské jízdy ze sboru ostrostřelců byl vyloučen. Návrh byl přijat a o tom dne 24. února dostal jsem vyrozumění. V pí- somném sdělení uvedeno, že jsem se dopustil nečest- ného jednání jako poručík pražské městské jízdy. Po- něvadž jsem byl tím viněn z nečestných skutků, ža- luji atd.
Novotný Pekárek doktor Dvorská Setunský Prokop Teige Novotná Král Praha
7 article
Na tulo žalobu odpověděl zástupce žalovaného p. dr. Setunský, že pan major Novolný není vi- nen a sdělil dále: Major Novotný jako velitel sboru ostrostřelců předsevzal dne 22. února schůzi velkého výboru a při návrhu ředitelství, aby p. Teige, dot doby poručík ostrostřeleckého sboru, ze sboru bl vyloučen pro různé chování, pronesl svůj úsudek o tomto návrhu na vyloučení. Výrok, v žalobě uve- dený, neučinil. Ale i kdyby se byl tak vyslovil, pak by to ještě nemohlo býti podkladem žaloby. Výrok na odůvodnění návrhu vylučovacího učinil pan major v době, kdy byl p. Teige ještě členem sboru a sice jízdy, klerá dle dvorního dekretu ze dne 10. července 1813 podléhá sboru. Když byl p. Teige do sboru přijat. 2. května 1902, slíbil, že stanovy sboru zachovávati bude při své občanské cti. Dle § 18. stanov byl po- vinen podrobiti se vojenské kázni, poněvadž sbor je qua militaris a dle § 19. zavázal se, že rozkazy ve- litele sboru bezvýminečně vykoná. Naproti tomu velitel dle § 23. stanov sboru má právo zásluhy uni- formovaných členů pochváliti aneb zakročiti proti těm, kteří by se proti stanovám provinili. Ze všech těchto ustanovení dovozuje obhájce, že tato záležitost nepáleží před soud. Člen sboru musí se bezvými- nečně podrobiti tomu, co mu major nařizuje a žalovat by mohl jen na to, co se mu stalo po vyloučení.
doktor Setunský Novolný Novotná Teige
8 article
Major Novotný, i když by byl urážlivý výrok učinil, nemohl by trestán býti proto, že vykonal jen to, co mu dle stanov příslušelo. Žaloba není tedy odůvod- něna. Kromě toho obhájce nabízí provedení důkazu pravdy o tom, že spočívá na pravdě, co major No- votný uvedl na odůvodnění vylučovacího návrhu. Následuje přísežný výslech svědků. Farář Ant Nepil z Holešovic, duchovní správce sboru pravil, že ve schůzi velkého výboru byl tehdá velký hluk, všichni křičeli najednou. Major Novotný pravil: „Teige pravil komusi, že jestli ho vyloučíme, že já taky vy- letím.“ K dotazu dra. Dvorského svědek praví, že pro návrh na vyloučení Teigeho ze sboru nebyla větši- na. Dr. Setunský proti připuštění této otázky prote- stoval, ale soudce ji přece připustil. — Svědek p. Emil Meissner, rytmistr měšťanské jízdy, vypra- voval: Major Novotný řekl, že Teige komusí vyprávěl, že majora Novotného vyhodí z velkého výboru. Uvedl to na odůvodnění návrhu o vyloučení Teigeho ze sboru. Návrh ten byl přijat, ale nesprávně, poněvadž několik pánů bylo už venku. Právoplatné hlasování to nebylo, zejmena majorita nebyla konstatována. Dle tvrzení svědka major sám učinil návrh na vy- loučení Teigeho. — Svědek p. Jaroslav Horák, řezník a komisionář, pravil, že do schůze dostavilo se asi 70 členů. Major sdělil, že Teige pravil komusi, že se o to postará, aby major Novotný ze sboru byl vyhozen. Při hlasování byl hluk a ozývaly se hlasy: „Počitat hlasy!“ Ale nikdo je nepočítal. Major zvolal: „Je vy- loučen!“ a mnozí mu odpovídali: „Není!“ — Pan Ant. Janda, hostinský „u Montágů“ na Malé straně potvrdil, že ve schůzi velkého výboru panovala vřava.
Novotná Nepil Teige doktor Setunský Meissner Novotný Horák Antonín Janda Montág Holešovice
9 article
Major řekl, že Teige se vyslovil, že majora vyhod ze sboru. Neví, zda pro návrh vylučovací byla většina. Major ukončil schůzi sdělením: „Je odhlasováno!“ a za velkého rozruchu členové se rozešli. — Dle svě- dectví p. Jana Stejskala, hostinského „U kosů“ v Křemencové ulici, přednášel setník Bauer návrh n vyloučení p. Teigeho. Potvrzuje, že major sdělil výrok Teigeho o vyhození ze sboru. Zda byl návrh na vylou- čení přijat, nenechalo se v té vřavě konsta- tovat. Před schůzí velkého výboru byla poradaa ve velkém výboru bylo již patrno, že vše je zorgani- sováno, neboť Teigeho se nikdo neujal. Zástupce žaloby p. dr. Dvorský žádal za připu- štění dalších svědků o tom, že major Novotný činil návrh na vyloučení Teigeho. Obhájce p. dr. Setunský žádal za předvolání svědků vývodních, jakož i svědků k důkazu pravdy o tom, že p. Teige skutečně vyslovil se, že majora Novotného ze sboru vyhodí. Soudce svědky ty připustil a líčení odročil. Obecní starší pan Václav Soukup píše nám k re- ferátu ze soudní síně, dne 19. t. m. uveřejněnému- Nepravil jsem tehdy: „Nedostanete-li obecní práce a zadávky, tedy naplivejte obecním starším z Holešovie do obličeje při nejbližším setkání, nýbrž výslovně jsem řekl: „Nenechte si namlu- vit, že by na radnici pro nikoho žádné práce nebylo Byl jsem tam dosud pětkráte a přesvědčil jsem se že je tam práce dosti. Když tudíž některý obecn slarší bude vám tvrditi, že tam není žádné práce pro živnostníka, můžete mu plivnouti do očí.
Teige Stejskal Bauer doktor Dvorská Novotná Setunský Novotný Soukup
10 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze »Sokola« smíchovského. Vzděl. odbor pořádá v pátek dne 25. t. m. vycházku do branického pivo- varu, přístupnou členům a jich známým. Vstupenky po 10 hal. nutno si vyzvednouti v hodinách cvičeb- ních u br. Vaníčka Schůzka v pátek před 2. hod. v přístavišti u areny na Smíchově. Ze »Sokola« rychnovského n. K. Dne 12. t. m. rozloučilo se členstvo v přátelském večeru se svým pokladníkem br. Janem Fajfrem. Byl jmenován ře- ditelem tkalcovny v Novém Bydžově a provází jej upřímné blahopřání do nového působiště. Dne 25. t. m. pořádá se ve dvoraně Národního demu slav- nostní večer na oslavu Jana Amosa Komenského s přednáškou.
Vaníček Fajfr Jan Ámos Komenský Smíchov rychnovský můj Nový Bydžov Sokol
11 article Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický * Sjezd českých mistrovských obligalorních po- kladen nemocenských. Instruktor českých živnost. společenstev p. JUDr. Karel Polák svolal na neděli dne 14. t. m. do místností Obchodní a živnostenské komory pražské prvý sjezd českých nemocenských obligatorních pokladen mistrovských, jejž z 20 dosud zřízených pokladen obeslalo svými zástupci 14a sice: České Budějovice, Český Brod, Nový Bydžov (okresní), Hluboká (okresní), Jičín, Kouřim, Kostelec nad Orl., Košíře, Litomyšl, Praha (výčepníků). Roky- cany, Tábor, Ústí nad Orl. a Zbraslav. O dosavad- ních výsledcích obligatorních pokladen referoval zá- stupce instruktorův p. komisař Burda, načež po čile debatě, jíž zúčastnili se všickni delegáti, usneseno jednohlasně doporučiti všem dosavadním, jakož nově se tvořícím pokladnám potřebu zavedení je notných sazeb, zrušení bezplatného ošetřování lékař ského a léků, zavedení lékaře kontrolního a zrušení odboru pohřebního zavedením odbytného v případu úmrií. P kud jednáno o organisací mistr. nemocen- ských pokladen vysloveno přání, aby nově zařizu jící se pokladny připojovaly se k některé trvajíeí pokladně v okresu, aby tím poslupně vytvořeny byly okresní pokladny, jichž výsledek dle dosud předlo- žené statistiky nejlepším se jeví a konečně za úče- lem udržování stálého styku nezi pokladnami jedno- hlasně usneseno, zasaditi se o zřízení Jednoty če ských nemocenských obligatorních mistrovských po kladen v Čechách a pověření zároveň delegáti po- kladen pražské, zbraslavské a hlubocké, aby pří pravné práce provedli. Sjezd ukončen p. instru sto- rem s přáním, aby byl východiskem nového živol a prospěchu nemocenských pokladen mistrovských.
JUDr Karel Polák Burda Český Budějovice Český Brod Nová Bydžov Jičín Kouřim Kostelec nad Orlický Košíře Litomyšl Praha Tábor Ústí nad Orlický Zbraslav Čechy živnostenský komora
12 article
* Úrazová pojišfovna pro království české v Praze vydala zprávu o své činnosti v době od 1. ledna do 31. prosince 1902. V roce tomto ohlášeny byly 15.182 úrazy, o 27 více, nežli v roce 1901. Počet podaných žalob (2593) zvětšil se o 21.1%. V 1550 projednaných sporech byla žaloba zamítnuta a potvrzeno rozhod- nutí ústavu, ve 358 sporech změněn výměr ústavu úplně, ve 461 částečně. Česky projednáváno 2053 žalob, německy 540 žalob. Pro nepředložení výpočtu pojistného za průmyslové resp, živnostenské podníky učiněno bylo v prvém pololetí roku 1902 ze 27.737 stran, k příspěvku povinných, na 2783 trestní ozná- mení, v druhém pololetí 1902 pak ze 29.452 stran, k příspěvku povinných, na 2665. Na příspěvcích po- jistných předepsáno bylo K 5,387.178.67 za podniky průmyslové a K 182.987.88 za podniky hospodářské. úhrnem tudíž K 5,570.166.55 oproti K 5,612.222.65 v roce 1901. Docíleno bylo tedy na úhrnném předpisu o K 42.056.10 méně než loni. Pro nedobytnost ode- psáno bylo při 160 podnicích K 17.955..33. Příjmy na pojistných příspěvcích čítaly: za tento správní rok 5,419.639.02 oproti K 5.509.335.06 v roce 1901, jevi se tedy příjem o K 89.696.06 menší. Za uplynulá leta přijato bylo dodatečně na pojistných příspěvcích
Praha
13 article
K 150.527.53 oproti K 102.887.59 v roce minulém, takže se jeví celkový příjem na pojistných příspěvcích v tomto správním roce částkou K 5,570.166.55 oproti K b,612.222.65 v roce předešlém. Z celkového příjmu na pojistných příspěvcích v roce 1902 připadá: na podniky průmyslové K 5,387.178.67, na podniky ho- spodářské K 182.987.88, úhrnem K 5,570.166.55. Vý- nos z uložených kapitálů činil K 761.147.21 (708.682.93 v roce minulém). Na pokutách přijato bylo K 11.540.70 oproti (13.051.48). Od pojišťoven, zřízených na zá- kladě §§ 57. a 58. ú. z. přijato bylo na úhradních jistinách K 22.757.10 (24.557.16). Náhrad z litulu „ru- čení podnikatele a jiných osob“ přijato bylo K 23.447.23 (8.578.64). Na zisku kursovním z cenných papírů vy- kázán realisovaný příjem K 1500 a účetní příjem K 509.915.—. Celkový příjem ústavní vůbec čítalv tomto správním roce po srážce úhradních fondů — z předešlého roku přejatých — a po odečtení účetního získu kursovního K 6,590.354.04 oproti 6,369.062.86 v roce minulém, tudíž o K 221.291.18 více než loni.
14 article
Výdaje činily: Odškodné, hotově zaplacené vyžado- valo K 4.302.983.34 (3,994.620.58 v roce minulém) Děžné výlohy správní vyžadovaly K 584..340.19 (523.181.42). Komisionální výlohy politických úřadů I. stolice vyžadovaly nákladu K 52.686.29 (48.951.93) Pučet úrazových šetření, předsevzatých v tomto správ- ním roce politickými úřady, obnášel 3202 (2982) a připadá tudíž na jedno šetření K 16.45 (K 16.42). Ce- stovní výlohy kontrolorů činily K 355.99 (231.96) Pro pensijní fond úřadníků a sluhů ústavu za tříleií 1902—1904 zařaděno bylo K 29.745.97. Pro nedo- bytnost odepsáno bylo na příspěvích K 17.855.33. Na kontu inventárním odepsáno bylo úhrnem K 3879.90. Konečně odepsána byla na účtu nemovitostním 29 v částce K 19.801.84 z tržní ceny budovy ústavní. Úhradní jistina pro důchody, které dne 31. prosince 1902 plynuly, obnáší úhrnem K 34,523.161.59 (oproii 26,400.960.39 v roce min.). Reservy pro nároky na dů- chody, které dnem 31. prosince 1902 nebyly ještě de- fmnitivně stanoveny, obnášejí K 5,773.180.64 (8,375.663 K 66 h), tedy o K 2,602.483.02 méně, takže čítá vyšší spotřeba na úhradní jistině a reservách v tomto správním roce K 5,519.718.18. Přičte-li se k tomu odškodné hotově vyplacené, v částce K 4.302.983. 34. obnáší jedině bilanění zvýšená potřeba na odškodném s vyloučením jakýchkoli výloh správních 9,822.701 K 52 h a jeví se po odečtení vykázaného bilančního úhrnného příjmu v částce K 6,590.351.04 za tento správní rok toliko z potřeby na odškodném po vylou- čení jakýchkoli výloh správních schodek 3,232.347.49 korun. Přičteme-li k tomu správní úhrady a „jiné vý- lohy“ v částce K 891.148.67, objeví se za rok 1902 nekrytý správní schodek v obnosu K 4.123.496.15.
15 article
Důvod značného zvýšení schodku hledati jest v prvé řadě ve špatných hospodářských vysledcích tohoto roku, které spočivají ve stálém ubývání pojistných příspěvků a příjmů vůbec *Z Ústředního spolku českých kupců v Prane. Zkušební stanicí potravinářskou bylo v určitém pří- padu vytčeno, že v detaillním prodeji chován byl ocet, který obsahoval méně než 3% kyseliny octové Správní výbor upozorňuje proto pp. členy, aby př koupi octa od výrobců pamětlivi byli, že ocet, který nemá aspoň 3% kyseliny, zákonu potravinářskému neodpovídá. Příští schůze výboru správního jest v čivrtek 24. března o 8. hodině večerní v místnostech spolkových „u Choděry Společenstvo krupařů v Praze má valnou hro madu ve čtvrtek dne 24. března o 8. hodině večerni v hotelu Heřmanově „U černého orla“ na Poříč (zahradní pavillon). Představenstvo společenstva povozníků a vo- zíčkářů v Praze má schůzi ve čtvrtek 24. března 8. hodině večer u starosty p. Ant. Veselého v Bubnech Stávky. * Z Oseku, 22. března. (C.-B. uher.) Na stavbě zá- kopnických kasáren vypukla ráno zas zednická stávka, protože podníkatel zaměstnává uherské dělníky. Možná, že během dne všichni zedníci ze solidárnosti začnou stávkovati. K ochraně uherských dělníků povolána policie. Stávkáři procházejí demon- strativně ulicemi, ale doposud chovají se pokojně.
Choděra Veselý Praha Heřmanův Bubno Osek
16 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. ** Sportovní slavnosti „Českého klubu ve locipedistů Král. Vinohrady“ bývají spor- tovními svátky České obce sportovní. Tak i „spor tovní akademie“, dne 12. března konaná, byla velice zdařilá a sešla se k ní opět celá sportovní obec česká. Tentokráte obsahoval program pouze čísla sportovní. První oddělení vyhraženo hostům a vyplněno bylo produkcemi athletickými a šermířskými. Čeští athleti. sdružení v klubech „Žižke“ a „Ctibor“, předvedli pro- stá cvičení úpolnická (24 muži), školu ve vzpírání břemen, volné vzpírání a cvičení skupinová za vedení náčelníka Bíny. Produkce provedeny bezvadně za vel- ké pochvaly obecenstva. Nemenší pochvale těšily se zápasy šermířské mistra Ferianda a členů Českého šermířského klubu pp. Zedricha a Tvrzského, kteř rytířský sport český znamenitě zastupovali. Arciť hlav- ní zájem soustředěn byl na vystoupení členů klubu pořádajícího. Porad zahájen byl rejem smíšeného druž- stva dorostu, provedeným 4 hochy a 4 roztomilými děvčátky. Již dříve měli jsme příležitost o produkcích tohoto družstva se pochvalně zmíniti. Od té dobys družstvo malých jen zdokonalilo a předvedlo rej bez nejmenší chybičky a s klidem závidění hodným. Na- sledovala krasojízda malého F. Duška (ze Pcheru
Král Ctibor Bína Zedrich Tvrzský F Dušek Český šermířský klub
17 article
Slaného), který jen měl svůj program si lépe sestaviti. neb produkce jeho dlouho trvala, tak že ani všecky svoje „kumšty“ ukázati nemohl. Jinak malý Dušek ukázal, že svoji věc již teď dobře umní. Reje mistrovské osmy klubu pořádajícího byly nově sestaveny náčel- níkem p. inž. Burešem, který nové a nové obrazce a skupiny opět sestavil. Podotýkati ani nemusíme že rej proveden byl bezvadně a elegantně. Sebevědomě vystupuje už malý F. Kundert, který potřebuje jen nové krasojezdecké kousky vidět, aby za pár dní je též již prováděl. Od posledního vystoupení udělal též veliký pokrok a přejeme si, aby jen tak dále pokra- čoval. Bohatý program zakončen rejem dvanácti s ko- pími, kteréžto cvičení je původní české a sestaveno bylo p. učitelem Erlebachem ze Slaného. Cvičení tato jsou velmi zajímavá a přinesou vítanou změnu při re- jích cyklistických. Reje tyto též nacvičil neúmorný náčelník p. Bureš. Produkce mistra zemí koruny české p. Soběslavského (pseud.) odpadla, následkem ochura- vění v rodině jeho a pro náhlé ochuravění zúčastniti se akademie nemohl šermíř p. Kulich. Na konec dluž- no se i zmíniti o hudebním odboru klubu, který sku- tečně postavil „amatérský rekond“, neb hrál v jednom kuse po celé tři hodiny. Návštěva byla velice čelná a zasloupeny byly všecky pražské kluby. Akademii svojí návštěvou poctili: starosta Víšek, továrník Pro- kopec, poslanec dr. Pinkas, ředitel Balcar, dr. Pra chenský, prof. Hanel, dr. Dittrich, dr. Kotýnek, inž Reháček, továrník Klimeš.
Dušek Ing Bureš Kundert Erlebach Soběslavský Víšek doktor Pinkas Balcar profesor Hanel Dittrich Kotýnek Klimeš Slaný Ing Reháček
18 title
Věstník spolkový.
19 article Slavnosti.
Slavnosti. Schůze programního výboru matičních sla ností koná se dnes ve středu přesně o 8. hodině večerní v malém sále Měšťanské besedy. Přítomnost všech členů nutna.
20 article Schůze,
Schůze, Dnes 23. března: Spolek »Panico vé v Karlíně má o 8. hod. več. schůzi správního výboru v restauraci Kazdově v Palackého třídě. — Vzáj. podpor. spolek »Vousáč« v Žižkově má o8. hod večer svou výborovou schůzi su Peyrů«. Dne 24. března: Kub advokátních notářských úřadníků v král. českém se sídlem v Praze má o 7. hod. več. v hostinci p. Pa- vlíčka na Karlově náměstí č. 27 výborovou a člen- skou schůzi. Program jednání: Nastávající valná hromada advokátní nemocenské pokladny se zřetelem na podaný návrh na změnu stanov spolkem »Organi- sace« a rozhovor o správnosti téhož. Veškeré dotazy zodpoví jednatel Josef Melč v čís. 1909—II. a pe něžní zásilky přijímá Karel Köhler v č. 162—III.
Kazdův Josef Melč Köhler Karlín Palacký třída Žižkov Kuba Praha Karlov náměstí spolek » PaniCo vé
21 article Vycházky a výlety.
Vycházky a výlety. Nár. sdružení českých typograf »Veleslavín« pořádá v pátek dne 25. t. m. o 10. hodině dopolední vycházku do Kubíkovy papírny v Bubenči. Schůze účastníků před 10. hodinou v ho- stinci v »Císniským mlýně«. Hosté vítáni. — Spo- lečný výlet do Benátek a na Gardske jezero. Vyjede se z Vídně ve středu dne 30. t. m. ráno rychlíkem přes Semmering; večer v Benátkách. Ve čtvrtek pobyť v Benátkách, v pátek ráno odjezd do Verony, večer do Deseňzana. V sobotu ráno od- jezd parníkem přes Sireunione do Saló, výlet do Gardone. V neděli ráno parníkem do Rivy, večer do Arka V ponděli přes Brenner do Inšpruku, v úterý návrat do Vídně nebo přímo přes Linec do Prahy, kam přibude se o půl desátě večer. Poplatek za jízdu (v Italii II tř.), stravu a byt z Vídně 152 K. Příhlášky do 25. t. m. přijímá Jaroslav Karásek, c. k. učitel tělocviku v Brně.
Kubíkův Brenner Inšpruka K Příhláška Karásek Veleslavín Bubeneč spo Benátky Vídeň Semmering Verona Deseňzan Saló Gardone Riva Linec Praha Brno Císniský mlýn Italia II
22 article Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla. Česká beseda v Teplicích sehraje v ne- děli dne 27. března o 8. hod. večer v Nár. domě frašku »Krejčí lékařem« aneb »Dobrodružství pana Prášila«. Předprodej lístků u hostinského pana v Koutníka. Manifestační oslavu Komenského pořádá (vedle nesčetnýc oslav po celém království i na Moravě a ve Slezsku) 27. března t. r. o půl 10. hod. dopol ve velkém sále na Žofině v Praze Ústřední vzdělá vací sbor král. českého. Přednášeti bude p. prof. dr Fr. Drtina: »Jan Amos Komenský, zak la- datel lidového vzdělání.« Téhož dne od- poledne na počest J. A. Komenského se bude hrát v Nár. divadle Jiráskův »Emigrant«. (Ceny míst čino herní.) Račte se včas hlásiti o lístky u jednatele Ú V. S. Představení toto jest zároveň jedním z jubilej- ních mistra Mošny. Měšťanská beseda v Praze pořádá dnes ve středu o 3. hodině odpol. pro dítky pánů členů divadelní představení s loutkami »Čarovná flétna« Bajka se zpěvem o 3 jed. od J. Soukala. U vchodu vybírati se bude 20 hal. ve prospěch Ústřední Matice školské.
Prášil Komenský profesor Drtina Jan Amos Jiráskův Mošna J Soukal Teplice Morava Slezsko Praha Francie ochotnický divadlo Český beseda
23 article
Občansko-živnostenská besedav Bubnech, Letná, konala dne 8. t. m. »u Ku tilků« devátou řádnou valnou hromadu. Schůzi za hájil předseda pan městský radní Václav Varvažov- ský, který poukázal k rozkvětu besedy, čítající 210 členů. Jednomyslně byl přijat návrh výboru, by za- sloužilý předseda besedy p. Václav Varvažovský byl za zásluhy, které sobě získal o besedu, jednak jako její předseda po 8letém působení, dále jako zástupce stavu živnostenského na radnicí staroměstské jme- nován čestným členem. Následavala velmi čila roz- prava o besedních a živnostenských záležitostecha odkázáno více návrhů správnímu výboru k prove dení. Do výboru zvoleni pp.: předsedou Václ. Var važovský, místopř. V. Novotný a J. Štěpánek, jed natelem Alois Šedivý; dále pp.: Ptáček Frant., Bole- hovský Filip, Procházka Fr., Svoboda Josef, Hošek Josef, Chobodýdes Karel, Nedbal František, Kodat František, Klac Josef, John Karel, Cerman Emanuel, Houza Josef,; náhradníky pp.: Veselý Frant., Slabý Josef, Fiala Matěj, Barták Josef; revisory pp. : PohC Vojt. Mottl a Jan Počta.
Václav Varvažov Václav Václ V Novotná J Štěpánek Šedivá František Josef Hošek Chobodýdes Karel Nedbal Kodat Klac John Karel Cerman Houz Fiala Matěj Barták Mottl Počta Letná Vara Bol Francie živnostenský besedav Bubno
24 article Bezplatná porada na českých klinikách.
Bezplatná porada na českých klinikách. (Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti.) Ve všeobecné nemocnici u Karlov nám. ordinuje se: na klinice prof. Mairnera pro nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho- mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařske od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o 3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci očni od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kanl- manna pro nemoci ušní, nosní a hrlanové o 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko- jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8: — na klinice prof. Kuffnera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod.v zemském ústavu pro choromyslně. Na české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no- vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny o 8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr.
profesor Mairner Maydl Janovský Deyl Pavlík Kanl Schwing Kuffner doktor J Hnátek O Kukula docent K Švehla Karlov č Vodičkův ulice u Karlov
25 article
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11 do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoci ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne — docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí, ve středu a v pátek od 1/22. do 1/43. hod. odpol. — doc. dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene- rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod. odpoledne. Případné operace vykonávají se zdarma. Praž- ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol- zova nadání léky zdarma. V c. k. universitním ústavu pro nauku o nákazách zvířecích na Smíchově v Sokolské ulici čís. 6 bez platná porada zvěrolékařská od 111/2—121 hod. v úterý a ve čtvrtek.
J Chalupecký docent doktor V Pilh Heveroch J Bukovský Krombhol Smíchov sokolský ulice
26 article Poměry v Uhrách.
Poměry v Uhrách. Uherská sněmovna. Z Pešti, 22. března. (C.-B.) Poslanecká sněmovna schválila obě předlohy o odvodu nováčků v třetím čtení a počala pak rokovati o rozpočtu na rok 1903. Zpravodaj Nemenyi podal zprávu. Pravil kromě jiného, že ve zprávě výboru jest obsažena ještě zvýšená civilní lista. Poněvadž schválení této položky rozpočtové bylo vázáno na předchozí schvá- lení zákona o zvýšení civilní listy, výbor prosí, aby tato položka byla obnovena v původní výši. Mimo to poukazuje k tomu, že ve zprávě, sepsané o vše- obecném rozpočtu na rok 1903, byla obsažena ta- ková usnesení a takové výzvy ministerstvu, které jsou rázu zásadného a které musí býti nyní při této příležitosti opakovány, aby vláda, sestavující roz- počet na r. 1904, mohla k nim přihleděti. Posl. Bártha (košutovec) líčí dějiny otázky placení hotovými za vlády ministerstva Szellova al do té doby, kdy finanční výbor při všeobecném jed- nání o rozpočtu na r. 1903 s vědomím a svolením vlády dal vládě zcela positivní rozkaz, aby předlohu o bezodkladném zahájení placení hotovými podala co nejdříve sněmovně. Rečník vzpomenul výroku mi- nistra finančního, že ani obstrukce v Uhrách ani ob- strukce v Rakousku nemůže zabrániti zahájení pla- cení hotovými. Upomíná ministra finančního na jeh
Nemenyi Posl Bártha Uhry Pešť Rakousko
27 article
slib, že pětimillionová půjčka, uzavřená při zakou pení některých uherských tratí rakousko uherské spo ležnosti státních dráh, bude splacena co nejdříve, poněvadž úroková míra není již nynějším poměrům přiměřená. Řečník vykládá pak hospodářský stav země a dokazuje číselně, že jednak slav průmyslových pod níků a finančních ústavů jeví produklivitu minimální. jednak že v oboru zemědělském jest znamenat nejen tíseň, nýbrž rozhodný úpadek. To jest důkazem pro požadavek opposice po samostatném území celním. Řečník odmítá na konec jménem strany Košutovy zákon o rozpočtu.
Košutův
28 article
Posl. Saghy (odštěpenec) jménem svých poli tických přátel předlohu zavrhuje. Řečník připojuje se k předchozímu řečníkn v příčině předložení zprávy výborové i zahájení placení hotovými. Poněvadž soudí však, že mus sněm ukliditi i zbytky obstrukce, aby se věnoval co nejdříve již velkým úkolům, jej čekajícím, ukončuje bez dalších o tom vývodův řeč svoji, když byl ještě jen zkritisoval politiku ministra obchodu. Posl. Jan Czernoch (lidová strana) odmílá předlohu i zodpovědnost za dlouhé trvání stav ex lex. Posl. hr. Batthyany (odštěpenec) přimlouvá se za úpravu platů státních úřadníků a pojednává o různých socialně politických reformách Finanční ministr připomíná, že vlády jakožto odškodné pro opozděnou úpravu platův oněch mimořádně stální úřadníky povýšily, což by je mohlo pohnouti k trpělivosti. Vláda zabývá s však stále vyřízením věci té. (Pochvala v pravo.) C se týče výtek posl. Bertha, postrádají obvyklé u něho pravdymilovnosti. Všeobecná zpráva finančního vý- boru, jež byla své doby sepsána k rozpočtu pro 1903, obsahuje sice důležité pokyny a direktivy, ale ministr dává při tom na uváženou, že tyto výborové návrhy nebyly ještě sněmem schváleny a že tudíž neměly závazné platnosti. Však i kdyby byly již sněmem usneseny, byla by i pak vláda — táže se ministr — vinna, že disposice v příčině placení hotovými až po dnešek nebyly uskutečněny? Tak nemyslím, neboť vládní prohlášení o placení hotovými byla učiněna jen předpokladu, že zákonné předpoklady a nutné před- běžné podmínky pro takové placení hotovými dřív též budou splněny, že dotyčné zákony budou i schváleny. Tři takové předlohy byly už před dlou- hou dobou sněmovně podány k projednání. (Hluk výkřiky.) Posl. Kaa s volá: Rekrutů jste potřebovali, n placení hotovými!
Posl Czernoch Bertha
29 article
Finanční ministr odpovídá: Vláda žádala později jen normální kontingent nováčkův, ale i tu ještě se rokování překáželo. Odhlasování rozpočtu indemnity a zákona o rekratech jsou na nejméně rovněž tak základní požadsvky jako placení hoto- vými a vedle nich všechny jiné požadavky pozbý- vají váhy. (Živá pochvala v pravo, hluk v levo.) Otázka konverse státního dluhu, převzatého se- státněním rakouských dráh státních, jest již vyřízena Příslušná předloha bude za krátko sněmu podána Nic nemůže zameziti faktické provedení konverse Na dotaz posl. Barty, proč vláda delegacemi odhla sované náklady, v jichž příčině uherský sněm ještě žádného usnesení neučinil, likvidovala, odpovídá mi nistr, že nevěří, že by se našla vláda, jež by se zřetelem na mimořádnou důležitost ochrany státu jeho bezpečnosti přejala zodpovědnost za to, aby odňala půdu existenci celé armády. Na vývody Bartovy o neudržitelnosti společného celního území a bezvýslednosti snah uherského prů- myslu vůči soutěži průmyslu rakouského praví mi- nistr, že také v zemích se silnějším průmyslem se stává, že v jistých dobách průmyslové podniky ne- plati divídend. Na Bartovy poznámky o rostoucím zadlužení uherských pozemků dí ministr, že za posledních dvou let národní jmění v Uhrách nejen se nezmenšilo, nýbrž i značně vzrostlo.
Bartův Uhry Bart
30 article
Konverse rakouského dluhu státního jest otázk čistě finanční. Prosí sněm, by byl přesvědčen, ž jakmile vláda uvidi, že otázku tu lze řešiti výhodně pro stát, nebude otáleti, aby v příčině té podal sněmu předlohu. Zvýšení civilní listiny musila vláda ponechati v zrevidovaném rozpočtu, neboť podala sněmu předlohu, jež týče se stanovení listiny civilní na delší dobu i nemohla věděti, nebude-li předloha projednána dříve, než rozpočet sám. Když se tak ale nestalo, prohlásil ministerský předseda, že ačkoliv pokládů zvýšení civilní listiny za nutné a ačkoliv vláda navrhne i likvidaci zvýšení také pro r. 1903, že zvýšení civilní listiny v rozpočtu pro r. 190 nemá nyní místa a že tudiž svoluje, aby zvýšení položky bylo z rozpočtu škrtnuto. I prosí řečník po tom všem, aby sněm přijal předlohu za základ po- drobného rokování. (Živá pochvala v pravo.) Roko- vání bylo polom přerušeno. Přiští schůze zejtra. Z Pešti, 22. března. (C.-B) Finanční vý bo přijal předlohu o zatímné upravě obchodních poměrů mezi Úhrami a Italií. Kalmar nevinen. Z Pešti, 22. března. (C.-B.) Spisovatel dr. A nt Kalmar, jenž byl obžalován pro novinový článel z urážky majestátu, byl uznán porotou nevinným. Hájil se tím, že ani slovem netvrdil, že by uherský král býval porušil přísahu. Kalmar byl odsouzen loni pro urážku majestátr na půl leta do státního vězení, kterýžto trests teď odbývá. Z Brašova, 22. března. (C.-B.) Sasík Tapoin jenž kandidoval na program vládní, zvolen jest prvním brašovském volebním okresu jednohlasn říšským poslancem. Z Pešti, 22. března. (C B.) Dle zpráv časopise jmenování titulární biskup Alexander Parvi římsko- katolickým bískupem diécese spižské a titulárn biskup Volfgang Raduaj, kanovník ve Velkém Varadu římsko-katolickým biskupem v Báňské Bystřici.
doktor Alexander Parvi Pešť Kalmar Brašov Bystřice Volfgang Raduaj Italia
31 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Vojenské kruhy ruské tvrdí, že Ja pone propásli příhodnou dobu, ve ktere s úspěchem mohli na souši opero- vati. Nyní jest již pozdě! Rusové se obávali jen, aby nepronikli do Mandžurska dříve, doku toto nebude silně obsazeno ruským vojskem. Japonci však se nedostali dosud ještě ani k řece Jalu. Tím pro Rusko nastala situsce velice pří- znivá. Již dnes má na bojišti tolik výborně or- ganisovaného vojska, že mohlo by se s úspě- chem měřiti s Japonskem; natož až bude okružní drahou bajkalskou umožněna nepřetržitá doprava reserv! Snad více však než Japon znepokojuje Rusko chování čínského vojska na hranici mandžurské. Vzdor všem vládním proklamacím a ujišťování se strany čínské cho- vají se Rusové ostražitě a to zejmena na pří štím pravém křídle armády u Nučvanu. Opev- ňování tohoto místa děje se s chvatem a jak již z telegramů známo, dopravena sem těžká děla pevnostní z Port Arturu, jež dojista budou
Rus Jal Rusko Japonsko Port Artur
32 article
tu na místě. Rovněž včerejší sesílení posádky nučvanské o dva pluky kozácké a polovici polní batterie ukazuje k tomu, že Nučvan stane se místem, kde s pravděpodobností se očekává útok jednoho proudu japonské armády. Druhý stanese dle všeho na Jalu. Znepokojujícím momentem svrchovaně podezřelým zůstává, že činští kři žáci a japonšti v nápadném množství krouží ve vodách kolem Nučvanu. Dnes odhaduje se počet japonského vojska v okoli Penjanu na 40.000 mužů. Je-li pravdiva zpráva, že Japonci překro- čili se silnými oddily řeku Tatun a že blíží se k průsmyku mocienskému, pak není vyloučeno že dojde tu ku první, veliké srážce pozemní ve které utkají se již desetitisícové vojsk. Ru sové mají průsmyk tento znamenitě obsazený Proti východu z něho namířeno šedesát ruských děl! Ve třech dnech bude Kuropatkin v Char- bině; předpovídá se, že jeho příchodem dostane se válka do zcela jiného, živějšího stadia.
Japonec Chara Nučvan
33 article
Evropa tvrzí národů. Píše Rus (v listě „Novoje Vremja“.) Válka odkryla něco úplně nového! Na př to, že nás leckdes v Evropě milují! Velmi vzácný to objev, ježto neočekávaný, ač pří- jemný. Že nás celý svět nenávidí — to bylo všeobecně známo. Rusko jest ohromný, ubohý, málo kulturní svět, jest jakoby nižším stavem uprostřed kulturních národností. S největší naivností myslili jsme, že jedi- nými našimi přáteli jsou — Američané. Tam, z okeánem — blouznili jsme — na druhé polo- kouli, vzrůstá mohutné, protivné závaží Evropě, její soupeř a tím — náš přirozený druh. Celé sto- leti nadcházeli jsme si Ameriku, chránili její sjednocení, dělali jí bláhově drahé dary, jako Aljašku. A náhle — jaká to tragická změnal Amerika jeví se ne druhem, nýbrž nejhorším a nejúskočnějším naším nepřítelem, nejvíce drzým, nejméně poranitelným.
Američan Evropa Rus Rusko Aljaška Novoj Vremja
34 article
A naproti tomu ,dědiční nepřátelé“ — Němci, projevují účast zrovna tklivou, a čko- liv nevěříme jejich upřimnostil Že s Amerikou jest špatná družka — možno souditi z ničivé hospodářské války, která ubila náš obilní obchod. Konkurenti Evropy, Sjedno- cené státy, již dříve se ukázaly býti soupeři Ru- ska. Nynější však nepřátelstvi Američanův obje- vilo ještě překvapení: ukazuje se, že nepřátel- ství to jest v značné míře dílem židů a jako ta- kové jeví se ohlasem jedné z našich vlastních bolavých otázek, které jsme dosud nezačali ře- šiti. Celá nynější válka, nám náhle vhozená, jest téměř přimý výsle- dek židovské agitace v oněch ze- mich, kde tisk ibursa jsou v rukou židovských. Není pochyby, že bez za- jištění se strany Ameriky a Anglie nebylo by se Japonsko pustilo s námi do války, to zajištění pak vyzváno bylo útočným a vášnivým postupem anglo-amerického tisku proti Rusku. Kyšiněvská pohroma, vypovězení Grahama (dopisovatele „Timesů“), nepřijetí americké noty o židech — vše to rozdráždilo do krajnosti i naše vnitřní i vnější židovstvo. Mezitím, co vnitřní kuje poli- tické nepokoje, vnější chystalo válku a v kličce té jsme již uvázli. Židé, původem Asiaté, zro- zenci blizkého východu, zasazují nám první úder z Asie, z východu dálného. Celé stoleti od- kládáme otázku židovskou a hle, vnitřní nákaza vystupuje již jako zlá vnější vyrážka. Vystěho- valci z Ruska sbírají proti nám koalice, udělují půjčky našim nepřátelům, nabízejí japonskému císaři obrněnce — darem. Tato role židovstva jest nová, třeba si jí vážně povšim- nouti.
Němec Američanův Graham Asiat Amerika Evropa Anglie Japonsko Rusko Asie Sjedno Timesy
35 article
Jinou, radostnější novinkou, přinesenou válkou jest vroucí účastenství Slovanstva. „Vyjímaje Poláky“ opravíte mne. Ano, bohužel, ač zejmena polská krev po ruské nejhojněji se prolévá nyní na polích man- džurských, Poláci jsou zdrželivi: přece však čásť ne- závislého polského tisku stojí při nás. Vskutku, po- hroma Ruska, byla by úplnou pohromou Polska, nejen pro stát, nýbrž i pro národ. Pohroma Ruska konečnou záhubou Slovanstva, jak to dobře chápou západní jižní Slované. Kdož čte ty pohnutlivé telegramy z Čech, z Černé Hory, Bulharska, Srbska, Chorvatska — ten řekne: hluboké vám buďte díky s čest za stálost, kterou při- znáváte úlohu Ruska. Rusko, i kdyby je jaké- koli stihly zkoušky, jest nejen předvojem Slovanstva, nýbrž i vlastním jeho ležením. Majíc uvnitř svých hranic tři čtvrtiny všeho slovanského plemene, jest naše země obecnou vlastí Slovanů. Kdož ví, snad nyní teprve vstupujeme v nové období stěhování národů, toho světového záhadného boje, který se nevede mezi státy, nýbrž mezi celými plemeny a díly světovými.
Polák Slovan Rusko Polsko Čechy Černá Hora Bulharsko Srbsko Chorvatsko Slovan
36 article
Rozdělení povrchu zemského se již končí; at chceme, nebo nechceme, jsme nuceni účastniti se v tomto dě- lení a tu snad rozhodne se obecný osud slovanské skupiny. Daleké pevniny uchváceny byly od Anglo- sasů a plemene latinského; Němci a Slované pozdě se probudili, ti musí si teprvé vyhledávati svůj díl. Zdá se mi, že my s Němci tak jsme se spletli a sblížili, že pro ně nastává dillema, buď pokoří oni nás, dá- vajíce v šanc vlastní bytí aneb vstoupí s námi v ne- rozlučný svazek v boji proti společnému nepříteli — proti Anglosasům, kteří patrně chtějí zmocniti se ce- lého světa. Amerika, Afrika, Australie a konečně i Asie slá- vají se po řadě majetkem tohoto chtivého plemene. Co jest Japonsko? Japonsko jest maličkostí. Až jeho bude využitkováno, pozdvihnou proti nám Čínu, Tu- recko, Persii, Afganistan, aby, vyčerpajíce naše síly zabrali snad totéz Japonsko, Čínu, Persii, Turecko, Arabii, Sibiř. Třeba jest strašné žluté nebezpečí, ještě hroz- nějším se stane, stane-li se zbraní anglo-amerických úmyslů. Ohromné zálohy žlutého plemene jsou samy o sobě nehybny a neškodny; Čína, jako někdy Indie. nepomyslila by snad na útoky , ale uchvácena o Anglosasů, organisovaná, ozbrojená může skutečně státi se beranem, jehož strašných úderů nevydrží ne- jen Rusko, ale i celá Evropa. O tom ať dobře uva žují naši sousedě. Ta drobná politika, kterou vyčer- páni jsou Evropejci, soupeřství Francouzů, Němců, Vlachů, Uhrů, Rusů — upomíná na spory dědičné.
Němec Slovan Francouz Vlach Rus Amerika Afrika Austrálie Asie Japonsko Čína Persie Afghánistán Turecko Arabia Sibiř Indie Rusko Evropa
37 article
Tato politika jest zjevně všem nevýhodna a příma zhoubna. Mezitím co Evropejci v tomto století mezi sebou se rvali, zachvátili Angličané celé státy a díly světa. Mezitím, co my tiskli jsme druh druha ohrom- nými armádami ve společné vlasti a utísnili se tak, že nelze se pohnouti, loupežní ostrované ovlád oceán, podrobili si barevná plemena a postupujív samou hlubinu lidského rodu v nehybnou Čínu. Jest čas, věru svrchovaný čas, aby náš světa díl zanechal malicherných rozepří. Neboť ať bychom se přeli jak- koli, ať bychom sebe skvěleji druh druha přemohli, výsledky budou vždy komické: nějaký ten Šlesvik- Holštýn, odňatý Dánsku, nějaké to Elsasko a Lotrin- sko, jsou zcela nepoznatelny na kouli zemské nebo ždibek Besarabie dobytý námi v předešlé válce. Ani ve válce všeevropské, kdy vzbouřeno bylo dvace ná rodů spojených geniem největšího vojevůdce, ani takovým přestavením světa, jakým byly války na- poleonské nepodařilo se nějak vážněji pohnouti slo- žením Evropy. Všechny státy zůstaly přibližně ve svých hranicích. To, čeho my Evropané můžeme získati vzá- jemným nepřátelstvím, jest nicotné — upřímnou družbou můžeme získati všeho. Evropa posud ještě jest s to zadržeti prudkost anglosaského plemene. Ona jest ještě s to zabrániti zabrání Číny. Ona ještě jest s to prozkoumati práva vlády nepatrného národku obývajícího na ostrovech britských. Rusku zejmena, kromě míru netřeba ničeho ale Německo Francie, Italie, Rakousko
Angličan Evropan Čína Dánsko Evropa Rusko Německo Francie Italia Rakousko