3
masthead
23. března 1904.
5
article
odmítne. »Lanterne« žádá, aby vláda uchy-
stala odloučení církve od státu. Konservativn
»Journal des Débats« obrací se proti tomuto
směru radikálnímu, ale shledává též Piův projev
že byl neoportunní.
V Elysejském paláci a v ministerstvu z
hraničných věcí jsou prý trpce dotčeni zmarem
návštěvy Loubetovy ve Vatikáně, ale Combe
s okolím svým přijímá zmar ten lhostejně, ano
s uspokojením.
Mezi tím co takto dále se vyvijí spor mezi
Vatikánem a Francií, v Berlíně nešetří ničeho,
aby politiku papežskou těsněji upoutali ku poli
tice Německa. Povolení návratu jezovitům bylo
jistě ústupkem, k témuž cíli učiněným, nyní
pak (dle mnicbovského orgánu středu »Bayr.
Kurier«) ujednal důvěrník pruský, universitní
professor mnichovský Hartling s papežskou sto-
licí, aby v Berlíně zřídila se nunciatura 1. třídy,
jež by pečovala o další vybudování styků ně-
mecko vatikánských. Zároveň má býti pruská
legace u Vatikánu povýšena na řádné vyslane-
etvo a v čelo jeho postaven má býti demissí
svob. p. Rotenhana professor Hartling sám.
Hartling
Vatikán
Francie
Berlín
Německo
Elysejský palác
Kurier
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na ochranu německého majetku a ži-
vota v Praze! Včera oznamovaly německé listy
pražské, že, okresní výbor chebský v »rozhořčení
nad padoušskými činy pražských Čechů, usnesl se
projevili uznání pražskému německému rektoru
a jeho studentům, i vládu vyzvati, aby bez-
odkladně učinila všechna opa-
tření, nutná k zaručení bezpečno-
sti života a majetku Němcův
Praze.« Jen blázinec může se usnášeti dnes
s vážnou posou o nulnosti opatření, zaručují-
cích bezpečnost života a majetku Němeů
Praze, z nichž každý pro případ i nejmenších
nepříjemností na promenádě může spoléhati
zcela bezpečně na dva může policie, tři infan-
leristy a jednoho dragouna. I nejmenší německo-
židovské kuří oko v Praze těší se větší bez-
pečnosti než kaliť všech kalifů v Yildiz kiosku,
třeba by žádnému pražskému Čechu ani ve
snu nenapadlo na ně šlápnout, když není od
Němce přímo do tváře plván a poličkován.
Z přelíčení s českými manifestanty z Přikopu
vychází na jevo, že pan inspeklor Klaus a »ti
druzí páni« zatýkali už pro fysiognomie a pro
pohledy a nevyslovené myšlenky, i může-liž býti
většího nadbytku ba přímo plýtváním ochraný,
když každý občan české národnosti, jejž za
živou hradbou oděnců bumlující burš označil
jakožto »psa«, ihned byl třemi strážníky zatčen
a odveden? Ale resoluce chebského okresního
zastupitelstva jest jenom dalším výrobkem pro-
lhanosti, zimničně činné i v tisku i v samo-
správných korporacích německých v Čechách, jichž
resolucemi hemží se to v listech německých.
Čecho
Čech
Němec
Klaus
Praha
Čechy
Němcův Praga
Něme Praga
7
article
Město za městem přichází s vavřínovým věncem
i klade jej k nohám německého rektora Rabla
a vyzývá vládu k zaručení bezpečnosti majetku
a životů německých v Praze a to vše jenom
za účelem zfalšování a udržení nálady v rajchu,
přesvědčeném o tom, že v Čechách je všeobecná
revoluce proti Němcům, a že se jim tu vede
sotva lépe než mezi Herery. Říšsko německý
tisk podporuje tento prolhaný systém, proti
němuž žádná officiální ruka nehne ani prstem
a co se už zbásnilo za věci v říšsko-německé
žurnalistice, jest prostě úžasno svou nestoudností.
A facit? K jakým závěrům spěje a žene se
talo publicistická intrika, vysvitá z dopisu jistého
Němce z Čech, uveřejněného v nedělním čísle
»Berliner Lokal-Anzeigru«. Po vylíčení hrůzného
utrpení Němců v Čechách píše se v tomto nej-
rozšířenějším listě berlinském:
»Než snad přijde ještě doba, o které Něm
v Rakousku sní, kdy budou moci od-
počinouti v náruči Všeněmecka o
svých bojů a kdy zhojí se rány v bojích těch
utržené. Kdy nastane čas, až sáhati bude Německ
od Severního a Východního moře až
k Jaderskému? Kdy konečně procitne v mo-
hutném Německu porozumění pro útrapy soukme
novců v Rakousku, jež snášeti musí od národů
tak hluboko — tak nekonečně hluboko stojících
pod naším nádherným německým národem?«
Němec
Herero
Berliner
Praha
Čechy
Německo
Rakousko
8
article
Skvostní zástupcové nádherného německého
národa, jichž rázovitě profily pan inspektor
Klaus tak snadno rozezná od nezvyklých Na
příkopě tváři, to byla by nějak nádherná illu
strace k tomuto výkříku bolestína, toužícího p
náručí Všeněmeckal
— Vzorek úřadní češtiny c. k. okr. sou
dem v uzavřeném území ztýrané. Pan JUDr
Jan Novotný, advokát na Král. Vinohradech.
obdržel od c. k. okr. soudu v Chomutově
soudní usnesení v jisté exekuční záležitosti, pro
nejasný sloh naprosto nesrozumitelné. I požádaí
slavný soud chomulovský za vysvětlení a obdržel
tuto odpověď, již podáváme v přesně doslov
ném znění:
Klaus
JUDr
Novotná
Král
Chomutov
10
article
Zděluje se firmě .......... k dotazů ze dne
6. III. 04 že, jak jíž ze zpravy ze dne 20. únor
1904 č. j. E —2 vyjde, zabavení k vydobytí jej
pohledavky 200 K ze dne 16. unora 1904 poznám-
kou na zajemném protokolu ohledně pod pol
24. 25, 28. 51, 65—148, 147, 151, 153, 156, 158
a 166 uvedených předmětů bylo vykonáno — pod
pol. 1—23, 26, 27, 29—-50 a 52—64 uvedené před-
měty byly jíž při veřejné dražbě dne 15. unora Úh
prodané., a že, vzhledem k tomu, že správa exe-
kučního vykonu níže podepsanému soudci teprv
dne 20. unora 04 byl předložen a mezi tím dne
16, 17, a 18. unora veškeřě zabaveně předměty
byly prodaně, Navrh na prodej v tom smyslu vy-
řízen byl, že tyž mezítimním (od vykonu zabavení
prodejem všech zabaných předmětů se stál zby-
tecným.
Navrh vymahajicího věřitele na přisouzení utrát
ze odmítá, poněvadž tyto útraty, vzehlem k uplně
srozumitelné zprávy, k tomu třeba nebyly, aby
právo bylo uskutečněno. (čl 74 ex ř.)
C. k. okresní soud v Chomutově
dne 8. března 1904.
Úhy
28 . 51
Chomutov
11
article
Albrecht, mp.
Nehledě k žalostnému ztrýznění jazyka po
stránce mluvnické, jest tento soudní edik
monstrem právní listiny, hotovou mlhorinou
nesmyslů. Kdyby něco podobného provedl v ně-
meckém jazyce český soudce, neminul byse
s těžkými následky takové prokázané neschop-
nosti. Nejúžasnější jest pak, že výtečníky ránu
e. k. okr. soudu chomutovského mají býti
nahraženi čeští úřadníci v uzavřeném území.
— Plzeňské pivo. V Plzní žije sotva d
setina všeho obyvatelstva národnosti německé,
v nejednom městě tak zvaného uzavřeného území,
jež národními odpůrci našimi je prohlašováno
za arciněmecké, čtvrtina, ba i třelina Čechů.
Ba nepřiliš daleko od Plzně je město, kde na
jednoho Němce připadají dv
Čechové a jak se těmto daří? Vždyí
přece známo, jak Němci budějovičti vykořisťuji
svou, jen na terrorismu, na násili a na voleb-
ním švindlu založenou nadvládu. A jen s ohle
dem na tyto poměry a dle zásady v boj
uznané, zub za zub, oko za oko, odhodlala se
obecná representace plzeňská, ozdobiti uliee
města toho výhradně českými tabulkam
Albrecht
Čecho
Němec
Plzeň
12
article
Vždy dbalá německá konkurence plzeňská ihned
se toho chopila a aby si vylila zlost na obecním
zastupitelstvu a při tom uvařila si svou obchodní
polívečku, za obec jala se bušiti — do měšťan
ského pivovaru, který sice jako největší poplatník
má v obci representanta s hlasem virilním,
mimochodem řečeno Němce, který ale nehlasoval
pro české tabulky ani proti nim z té jedno-
duché příčiny, že ve schůzi, v níž rozhodnute
o tabulkách se stalo, nebyl přítomen, a také
o tom nevěděl, že tato věc dostane se na jednací
pořad. Jinak, než s tímto representatem nestoji
měšťanský pivovar v Plzni s obcí v nijakém
spojení. Přes to ale opět již arranžuje německé
krajinské časopisectvo štvanici proti závodu
tomu, jenž tak úzkostlivě dbá o to, aby v ni-
čem a nikde nějakému Němci na kuří oko ne-
šlápl a nikoho se nemile nedotkl, kdo s ně-
meckou veřejností souvisí. V žádném závodě
na celém světě nešetří se tak přísně rovno-
právnosti, a sice ve všem, jako právě v mě-
šťanském pivovaře, jehož ředitelem je Němee,
vrchní sládek Němec a v jehož správní
radě zasedá bezmála tolik Němců,eo
Čechů, třeba že převážná většina pravováreč-
ných domů je v rukou českých. Tážeme se.
kde jaký závod německý, jenž by takových mě
ohledů k národnosti naší? Štvanice takové dro
botiny v Čechách, která chce dokonce již
pražskému zástupci p. J. Staussovi diktovati,
jak se v ohledu národním chovati má, nebud
mít ovšem pražádných následků pro světový
závod, jehož pověsť založena je na solidnějším
podkladu, než je reklama několika lístků, na niž
dbá leda dosud kmotr krejčí a rukavičkář, kteli
bezloho plzeňské nepijí. Však bychom mohli
poukázati k tomu, jak dosud vždycky skončily
výpravy proti plzeňskému.
Němec
Němee
Čecho
J Stauss
Plzeň
Čechy
13
article
— Národní rada česká. Poněvadž stále
docházejí četné dotazy o schůzi protestní, chy
stané na den 27. t. m. o půl 10. hod. dopol
ve velké zasedací síni staroměstské radnice.
dlužno znova upozorniti na to, že schůze sama
má býti manifestačním projevem našeho národa
proti bezpráví, jež se s druhé strany na pří
slušnicích našeho národa páše. Schůze nikterak
není omezována tím, že vstup jest pouze na
legitimaci, poněvadž způsob ten musil býti za-
veden vzhledem na omezenost místa. Zbyl
vstupenky, pokud stačí, budou vydávány těm,
kteří se o né přihlásí. Vydávají se v praesidiu
městské rady pražské nebo v úřadovně Národní
rady české v Měšťanské besedě II. p., Klui
strany svobodomyslné.
— Z Police n. M. Městská rad
v Polici n. M. usnesla se ve schůzi své za-
slati a také již zaslala kabinetní kanceláři pa-
novníka telegram následujíeího obsahu: Nanej
výše rozechvěni událostmi posledních dnů, kdy
příslušníci českého a slovanského národa ve
Vídni a zněmčeném území ohrožováni byli na
životu a majetku, prosíme V. V. za poskytnui
ochrany, aby základními zákony zaručená bez-
pečnost každého slátního občana všech národ
ností k platnosti přivedena byla.
Vídeň
národní rada
14
article
— Projevy ruskému národu. Obecn
zastupitelstvo komorního města
Pardubic vyslovuje ve smyslu jednomysl
ného svého usnesení ve schůzi konané dne 16
t. m. nejmoenějšímu členu velké slovanské ro
diny, bohalýrskému národu ruskému v těžkém
jeho zápase s úskočným nepřitelem, k němuž
byl donucen, nejživější svoje sympatie a zároveň
vroucí přání, aby započatá válka proslaveným
praporům ruským ku prospěchu a slávě veške
rého Slovanstva nových vavřinů přinesla. —
Zastupitelstvo města Hořie na zá
kladě jednomyslného usnesení svého ve sehůz
dne 21. března vyslovuje bratrskému národu
ruskému, který úskočným nepřítelem asialským
donucen k boji, jehož výsledek dosahuje evrop-
ského významu, nejvřelejší sympatie a vroue
přání, aby zbraním ruským dostalo se skvěléh
vílězství nejen ku prospěchu a zmobutnění ná-
roda ruského, nýbrž i celého Slovanstva a jeho
eílů kulturních. — Městská rada v Po-
lici n. M. usnesla se ve schůzi své zaslat
a také již zaslala městské radě v Petrohradě
následující telegram: Projevujeme své sympatie
bratrskému národu ruskému, který, šíře vzděla-
nost a osvětu, zákeřnicky byl napaden, aby
v zájmu Slovanstva a celé Evropy vyšel z boje
jako vítěz vzdělanosti nad polměšilostí a bar-
barstvím. — Z Velva r. Zdejší společenstv
živnostenské usneslo se jednohlasně ve valné
hromadě své zaslati tento projev sympatií bratr-
skému národu ruskému: Slavná městská rado
earského sídelního města Petrohradu! Valná
hromada společenstva živnostníků oděvnícha
kože zpracujících v královském městě Velvarech.
vyslovuje nejvřelejší sympatie bratrskému ná-
rodu ruskému, v nynějším boji jemu vnuceném.
Pardubice
Hořie
Petrohrad
Evropa
Velvary
15
article
Přejí mnoho zdaru a úplného vítězství na pro-
spěch a čest veškerého Slovanstva za předsed-
nictvo: V. A. Košťál, starosta. Josef Lain,
jednatel.
— Řádná valná hromada Ústřední Ma-
tice školské konati se bude dne 25. března
o 10. hodině dopolední v malém sále Měšťan-
ské besedy v Praze, ve Vladislavově ulici. Po
řad jednání jest tento: 1. Uvítání shromáždě
ných a proslov předsedy. 2. Zpráva povšechná
a jednání o ní. 3. Zpráva účetní, pokladní
revisorská a jednání o jní. 4. Volba starosty
Košťál
Lain
Ma
Praha
Vladislavův ulice
16
article
E 1834
Ústřední Matice školské na jeden rok a doplňo-
vací volby výboru Ústřední Matice školské
přehlížitelů účtů. Kdyby se v ustanovenou ho
dinu nesešlo dosti členů, aby podle stanov
valna hromada byla způsobilou jednati, bude
zahájena za půl hodiny na to valná hromada
za jakéhokoliv počtu členů.
— Protesty českých menšin. Sbor dů-
věrníků české menšiny v Hostomi
cích n. Bělou zaslal ministerskému předsedov
telegram: J. Exc., předsedovi ministerstva šl
dru. Körbrovi, Vídeň. Nelíčeně rozradostněni
čteme krásná slova, která ráčil jste pronéstiv
říšské radě: Vláda respektuje ústavou zaručená
práva obyvatel. Národnostní terrorismus a státn
občanská svoboda jsou tak příkrými protívami
že se vláda tím rozhodněji říditi musí psaným
právem a svou povinnosti, aby všude a prot
každému ochraňovala s největším důrazem zá-
kony a pokoj. Doposud byla krásná slova tato za
vlády V. Exc. pro nás jen zbožným přáním
práva naše, ústavou zaručená, jsou ve všech
úřadech zdejších, ve školách, u soudů, dráh.
pošt i úřadů autonomních šlapána v prach, b
ani nevinné spolkové průvody nejsou zde trpěny
a marným jest dovolání u vyšších instancí, ktere
vždy dosud přehmaty úřadů kryly. Jak šťastn
jsou naproti tomu němečtí studenti v Praze!
Proto doufáme, že z duše nám promluvená slova
V. Exe. aspoň v budoucnosti budou provázena
také skutky i vůči českým menšinám a státním
občanům v územi zdejším a že každý přehma
zdejších úřadů bude stíhán tresty nejpřísněj-
šími. Jménem tisíe osmistové menšiny v Hosto-
micích n. B.: Karel Koutek, Jos. Fidler a F
— Kluby občanské. Občanský kl u
v Libni, Praha VIII. má výborovou schůz
dnes ve středu 23. března o 8. hod. večern
ve vinárně p. O. Hubínka.
V Ex
Koutek
Fidler
Hubínek
Vídeň
Praha
Hosto
Jos
Libeň
18
article
— Promoce. Pan Ph. C. Jos. Preissler roden
ze Smíchova, bude 23. března o 12. hodině poledn
na české universitě Karlo-Ferdinandově veřejně pro
hlášen doktorem filosolie.
— Úmrtí. Bolestnou ránou postižena byla minulo
sobotu býv. divadelní ředitelka paní Antonie Lasková
Frýbová. Zemřela na Král. Vinohradech po delší trap
ně nemoci její sestra slečna Olga, nadějná mladiství
herečka, požívající obliby všech, kdož ji poznali. Po
hřeb konal se v pondělí odpol. z kaple hřbitova vino
hradského. — Dne 20. t. m. zemřela na Král. Vino
hradech ve věku 58 let paní Barbora Kšádová
choť býv. hostinského a majitele domu. Pohřeb ze-
snulé konal se včera z chrámu sv. Ludmily na hřbitov
vinohradský za hojně účasti přátel, jichž si zesnulá
svou milou a upřímnou povahou získala. — V Poličce
zemřel pan MUDr. Václa v Mládek, plukovní lékai
v. v., člen „Sokola“ a jiných vlasteneckých spolků
ve stáří 67 roků. Tělesná schránka zesnulého budo
pohřbena ve čtvrtek dne 24. března o 10. hodině do-
poledne.
— Výbor ústředního svazu slovanských novinál
koná svou schůzi v sobotu dne 26. března t. r. o 10
hedině dopol. v místnostech „Slovanské besedy“ ve
Vídni (Fleischmarkt, č. 16.—I., Hotel „U pošty“). Do-
pisy pro svaz zasílány buďtež jednateli p. Fr. Ho-
vorkovi v Praze, v Žitné ulici č. 21, peněžní zásilky
p. Jos Kuffnerovi, redaktoru „Národních Listů“v
Praze, v Marianské ulici.
Jos
Preissler
Lasková Frýbová
Král
Olga
Kšádová
svatý . Ludmila
MUDr
Václ
Mládek
Kuffner
Smíchov
Ferdinandov
Vídeň
Fleischmarkt
Praha
Žitná ulice
český univerzita Karla
Sokol
19
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dn
22. března.) Na vědomí vzat dopis, kterým předseda
municipální rady pařížské p. A. Deville vzdává díky
za zásilku 100 exemplářů Hppmannova díla „Čechové
v XIX. věku“, 100 výtisků pohledů na Prahu o
Engelmůllera a 100 výlisků publikace „Oslavy Viktora
Huga“ pro členy municipální rady pařížské. — Schvá-
len byl projekt arch. Mikše na opravu kostela sv. Jin-
dřicha; model, dle projektu vypracovaný, byl radě
městské předložen. Zároveň usneseno vysloviti díky
znalcům, projekt posuzovavším, pp. prof. Koulovi
stav. r. Lablerovi a arch. Kamilu Hilbertovi. — Na vě-
domí vzalo, že místodržitelství svolilo, aby pro kato-
lické hřbitovy pražské opatřen byl stroj ke spouštěn
rakví do hrobů. — Paní Marie Hrodějová věnovala
k uctění památky svého manžela 200 K ve prospěch
pražské chudiny. Za to vysloveny jí díky. — Ke slav-
nostem Komenského, pořádaným dne 27. t. m. Ústřed-
ním vzdělavacím sborem, zvoleni za delegáty pn
Rašín, Schrötter a Bulíř. — Slavba stok v ulici Ove-
necké v Holešovicích zadána p. A. Krištofovi. — Po
jišťovací společnosti „Alianz“ povolena byla stavh
domu na nároží ulice Králodvorské a náměstí Josel-
ského. — Pí. Růženě Zázvorkové povolena stavba
čtyřpatrového domu na nároží ulice Klimenlské a Bar-
vířské. — K návrhu vrchního ředitelství ústavu chudin
ského usneseno vysloviti díky p. Jos. Kratochvílov
za záslužnou činnost ve prospěch pražského chudin-
ství vyvíjenou. — Prvním kostelníkem v kostelep
Marie před Týnem zvolen p. Jaroslav Malý. — M.
pan Kasalický přimlouval se za to, aby koncčně byla
delinitivně upravena titulatura účetního úřadnictva. —
Příští schůze rady městské konati se bude dne 29. t. m
Deville
Hppmannův
Čecho
Hug
Mikš
svatý . Jin
profesor
Koula
Labler
Hilbert
Hrodějová
Komenský
m . Ústřed
Rašín
Schrötter
Bulíř
Slavba
A Krištof
Zázvorka
Marie
Malá
kasalický
Praha
Ove
Holešovice
náměstí Josel
Klimenlský
20
article
— Z obcí předměstských. Obecní zastupitelstvo
obce Michle bude ve čtvrtek dne 24. t. m. o 2.
hod. odpol. konati řádnou schůzi.
— Občanský klub v Praze—VIII. konal dne 16.
března četně navštívenou členskou schůzi ve spol-
kové místnosti ve vinárně p. O. Hubínka za účasti
zem. posl. pp. Fr. Filipa a Jos. Macháčka. Zahájilji
místopředseda a člen sboru obec. starších p. Al. Pinz.
Do komise pro sestavení kandidátní listiny k valné
hromadě byli zvoleni pp. dr. Brdek, K. Besser a K.
Jeřábek a výborem delegování do ní pp. Bedřich
Wagner a VIt. Vondřich. Valná hromada určena na
30. března. V rozhovoru o obec. záležitostech na-
vrhoval p. V. Vondřich díky čtyřem zástupcům osmé
části Prahy, zvláště zem. posl. p. Macháčkovi z
úspěšné hájení Libně v otázce vodného, což jedno-
hlasně přijato. K podnětu p. MUDra. Jos. Zafouka
rozpředla se obšírná debata o parcelačních poplatcích ,
již zúčastnili se pp. Macháček, Filip, Pinz, Wondřich,
Kokoška, Šafránek a Müller. Vyšlo na jevo, že par-
celační poplatky nejsou novou daní, nýbrž v moder-
ních městech že již dávno existují a že Libeň, po-
třebujíc vnější úpravy, nemůže proti poplatkům těm
pracovati, neboť na základě jich může právem žádati
o konečnou úpravu nezastavených, obrovských ploch.
Michl
Hubínek
František
Filip
Jos
Macháček
Pinz
doktor
Brdek
K Besser
K Jeřábek
Wagner
Vondřich
V Vondřich
Mudra
Wondřich
Kokoška
Šafránek
Müller
Praha
Libeň
občanský klub
21
article
Proto členstvo v zásadě také vyslovilo se celkem pro
novou daň, však vyhradilo si pojednati o podrobno-
stech předlohy ve zvláštní, pouze této otázce věno-
vané schůzi. Pan K. Jeřábek promluvil o potřebě, aby
voda ke zdravotním účelům byla dodávána obcí
pražskou zdarma a táže se, má-li pražská obec právo
zavádění splachovacího systému nařizovati. Roz-
hovoru o těchto záležitostech zúčastnilo se opět ně-
kolik řečníků, kteří vesměs souhlasili, že bylo by
správno, aby se voda k účelům zdravotním dodávala
zdarma, však doznáno zároveň, že vše najednou
žádati na Praze nelze a že bude tedy úkolem zá-
stupců osmé části na radnici, aby v dalších letech
se toho domáhali. Právo naříditi zavádění splachova-
cího systému dle mínění většiny praž magistrát nemá,
aspoň rozhodně ne tam, kde bývalou obcí libeňskou
bylo schváleno zřízení jiné. Pan Tauš navrhl, aby
příští valná hromada klubu stala se bilancí zdárné
činnosti všech čtyř zástupců libeňských, aby výbo
nový měl k ruce pracovní sekče (živnostenskou, škol-
skou, stavební) a posléze, aby nový výbor vedl v evi-
denci seznam voličstva, by katastr jeho nepoklesl
K Jeřábek
Tauš
Praha
22
article
Stručná bilance činnosti libeňských zástupců na praž-
ské radnici bude pojata v jednatelské zprávě, obšír-
něji stane se tak v některé příští schůzi. Druhé dva
návrhy přiděleny k provedení výboru. M. r. pan Filip
promluvil o vydlá ždění ulice Palackého, o úpravě škol-
ství, o projektu nemocničního pavillonu a zajímavé
výklady své ukončil appellem, aby voličstvo libeňské
zanechalo tříštění sil v různých kroužcích a osobních
třenic, ale by pevně semklo se v jeden pevný šik,
který by mohl býti mocnou oporou pro činnost zá-
stupců Libně na radnici v Praze. Ke konci schůze po-
dány četné různé dotazy a návrhy. Pan Jeřábek žádal
o zakročení ve příčině prodeje ledu býv. pivovarem
libeňským, p. Vendyš žádal o osvětlení ulice Čela-
kovského a za zřízení lázní, p. Kunz toužil po osvě-
tlení ulice Podlipného, p. Hampejz se tázal po zřízení
veřejné čítárny a pan arch. Šafránek radil, aby k vy-
měření plánu polohy k regulaci byl přibrán architekt.
Filip
Palacký
Jeřábek
Vendyš
Kunz
Podlipný
Hampejz
Šafránek
Libeň
Praha
23
article
Vše bylo zodpověděno k uspokojení interessentůa
schůze skončena.
— Proli zemské dani ze služného. Odbor Praha
I.—VI. Zemské jednoty soukromých úřadníků v král.
českém ve valné hromadě, konané dne 12. t. m. pro-
jevil své stanovisko k zamýšlenému zavedení zemské
daně ze služného jednohlasným prohlášením, v
kterém pokládá daň tuto za zcela neoprávněnoua
odkazuje uhražení schodku v rozpočtu zemském z ji-
ných, buď dosud málo, nebo docela nic nezdaněných
vrstev a objektů, nikterak však z příjmů soukromého
úřadnictva, na všechny strany již zdaněného, o něž
ani v zákonodárství zemském, ani říšském, ani v nej-
menším není postaráno.
— Středisko českého studentstva. Včera dopo-
ledne konala se v místnostech Brejškových schůze de-
legátů studentských spolků, svolaná za účelem zřízení
střediska českého studentstva vysokých škol
pražských. Schůzi velmi četně navštívenou zahájil
prof. dr. Jan Urban Jarník, jenž v delší řeči ob-
jasnil potřebu zřízení svazu studentského a přednesl
14. bodů resp. návrhů, jež objasňují postavení stu-
dentských spolků ke svazu a naopak. Ke slovu při-
hlásilo se hojně řečníků pro i proti. Po debatě, které
zúčastnili se pp. prof. Jarník, Hodač, Fahoun, Čvan-
čara, Just, Beneš, dr. Bartošek, Svoboda, Zeman aj
návrhy pro zřízení svazu přijaty a utvořen 12členný
přípravný komitět, v němž zasedají: předseda prof. dr
Jarník a kollegové: JUSt. Hodáč, dr. Bartošek, JUiSt
Vychodil, PhSt. Strakatý, JUSt. Hoffmann, PhSt. Ze-
man, IngSt. Kretší, PhSt. Král, JUSt. Sikyta, JUSt
Dorazil, JUSt. Svoboda a JUSt. Horáček.
Brejškův
jítlegát
profesor
doktor
Urban Jarník
Jarník
Hodač
Fahoun
Čvan
Just
Beneš
Bartošek
Svoboda
Zeman
Juist Vychodil
Phst
Hoffmann
Král
Just Dorazil
Horáček
český studentstvo
Ingst
odbor Praha I
spolek k svaz
24
article
— Národ Moravě a sobě. Dnes možná opět ozná-
miti několi větších darů ve prospěch stavby českého
Národního divadla v Brně. Složilit ve sbírce pražské
paní Berta Brumlíková, vdova po velkoobchodníku,
500 K; cís. rada p. Bohumil Bondy 500 K a pí. Pavla
Kropfová rod. Kavalírová, choť továrníka, 100 K. Dále
věnovali pp.: dr. K. Fragner, lékárník, 50 K, Mik. Leh-
mann, obchodník, 40 K, Čeněk Gregor, architekt,
30 K a po 20 K: professoři české polytechniky V. Pe-
trlík a dr. Jul. Stoklasa, vrch. inženýr Boh. Živna, A-
bert Chvála, obchodník, R. Totzer, obchodník a cís
rada Ad. Bloch; po 10 K pp.: MUDr. A. Erpek, lékař,
JUDr. Vladimir Brauner, advokát, pí. Katuše Bo-
háčková, pí. Anna Schlechtová, pí. Louisa Maříková.
pí. Božena Stará a p. Robert Horák, technický chemik
Brumlíková
Bond
Pavel Kropfová
Kavalírová
K Fragner
Gregor
doktor
Jula
Stoklasa
Boh
R Totzer
Bloch
JUDr
Brauner
Schlechtová
Maříková
Stará
Horák
Morava
český národní divadlo v Brno
Ada
MUDr . A . Erpek
Boháčkový
25
article
Vlašimská škola byla, jako všechny tehdejš
školy venkovské, dvojtřídní. Trojtřídními byly
jenom hlavní a farní školy velkých měst. Učitel
byl tehda držitelem školy asi v ten způsob, jako
byl a je dosud farář držitelem fary. Říkalo se:
ten a ten obdržel školu tam a tam, jako se dosud
říká: kaplan X. dostal faru v Z. Byla-li škola
dvoutřídní, musil si učitel obstarati podučitele.
Podučitelům říkalo se v starších dobách a také
ještě nějaký čas po roce 1849 „pomoeník“, ale
název ten v letech padesátých, jakožto prý ne-
příslušný a nedůstojný, rychle vymizel. Za starš
organisace škol nebyl arci titul „pomocníka“
žádnou nepřistojností, jako není na př. nikteral
nedůstojno, že má v Rusku každý ministr svého
„pamoščnika“, jenž zaujímá asi tutéž hodnost
jako v Anglii státní sekretář nebo u nás první od
borný přednosta.
Pomocníka (později podučitele) přijímal a
platil učitel sám; vikář čili okresní školdozorce
(vždy kněz!) bral jeho zvolení prostě na vědomí,
ač měl ovšem právo námitek. Také když učitel pre
churavost delší dobu nebo trvale vyučovati ne-
mohl, vyhledal si, přijal a platil si sám svého
zástupce, kterýž arci musil míti předepsanou způ-
sobilost.
Rusko
Anglie
26
article
Vyučovací hodiny byly dopoledne od 9. do
11. hodiny a odpoledne od 1. do 3. Ve čtvrtek
bývalo celý den prázdno. V každé školní světniei
čili třidě byly dvě souměrné, uličkou oddělené
řady lavic. Na pravé straně sedali hoši, na levé
dívky. V první třídě býval veliký nedostatek
místa, tak že děti i na podiu u kathedry, ba vůbec
docela na zemi, před lavicemi a vůbec kde jen
mohly sedaly. Sto dvacet až sto třicet dětí mu-
silo se v první třídě umístiti, neboť o parallelních
třídách nebylo tehda ještě ani potuchy. Zde zů-
stávaly děti aspoň dvě léta, než byly pro druhou
třídu připraveny; které špatně prospívaly, zůstá-
valy v první třídě ještě déle.
Zaznamenati sluší, jakým způsobem se tehda
děti do školy uváděly a pro školu navnaďovaly
Zpravidla vedla dítě maminka, vypravujíc cestou
svému miláčkovi jak bude ve škole hezky, jak
pěkné pohádky se tam budou vypravovat a tak
dále a odevzdavší dítko učitelovi, podstrčila mu
tajně kornoutek s cukrátky nebo něco z perníku,
vůbec nějakou lahůdku, aby dítě její obdařila
tím k návštěvě školy „namlsal“. Stávalo se
pak veimi časio, ze dite, ktere se po matcine
odchodu rozplakalo, darovaným pamlskem uko-
nejšeno a se školou, aspoň na ten den, usmířeno
27
article
Při počátečném vyučování obecnému čten
užívalo se na venkově až skoro do šedesátých
let tak zvaného „slabikování“, ale na škole mého
otce učilo se již v době, když já do první třídy
jsem byl uveden, dle nové tehda methody „hlá-
skovací“, tak že jsme, já a moji tehdejší spolu-
žáci o bývalém slabikování už jenom slýchal
vypravovat.
Na velkém věšáku mezi kathedrou a tabul
viselo asi dvacet z tuhé lepenky zhotovenýcho
bíle polepených a pěkně napsaných „hláskova-
cích tabulek“, na kterých jsme se čísti učili v ten
způsob, že učitel vždy jednu z nich na velkou
černou tabuli zavěsil a při výkladu nebo cvičen
jednotlivých žáků rákoskou od slabiky ke slabice
ukazoval.
Ve druhé třídě zůstávali žáci dle přání ro
dičův, nejméně však tři léta, vyjma ovšem žáky
kteří za účelem studií odcházeli do větších měst
k návštěvě třetí (později čtvrté) třídy tak zvanýeh
škol hlavních.
28
article
Vzpomínaje těch dob, vidím se v duchu
zcela jasně v lavici druhé třídy, vidím mladistvé
tváře některých tehdejších spolužáků svých a
mám v živé paměti kvetoucí líce několika zvláště
hezkých dívek tehdejších... Vidím v průčeli
učebny plastickou, pozlacenou podobiznu koru-
novaného českého krále Ferdinanda V., připev-
něnu na světle zelené půdě, pod sklem v širokém
černém leštěném rámei, vidím velký krucifix nad
otcovou kathedrou a po jeho straně na dlouhěm
pruhu slepeného papíru kalligrafickými ciframi
napsanou množilku a na kathedře, mezi kala-
mářem a posýpátkem — ohebnou rákosku, žezlo,
taktovku a meč mého otce. Avšak z tohoto znaku
a nástroje kárné učitelovy výkonné moci nebylo
za mé paměti mnoho strachu, ježto jím můj ote
vládl vždy bez hněvu a zlosti, spíše s jakýmsi
suverenním humorem, který hochům sice respektu
nadháněl, ale jinak vážně nebezpečným nebyl.
Za zvláště vynikající výkony nezbednosti vy-
plácel se sice hochům řádný, lze říci staročeský
pardus na známou nevýslovnou čásť těla, ale t
byly exekuce dosti vzáené, při nichž se trpně
súčastnění kluci z hrdosti tvářívali, jakoby to
ani nebolelo. Na přílišnost tělesných trestů si u nás
nikdo nenaříkal. Můj otec byl muž sice vážný.
zelený půda
29
article
bylo.
ale též rozvážný a doporučoval také podučitel
peripatetickou „mirnost v trestání“; na druhé
straně pak nebyli rodičové ještě tak zhumaniso-
váni, aby byli považovali za zločin porušeného
majestátu, když synáček jejich pro neposlušnos
nebo nějakou exkvisitní nezbednost dostal nějako
citelné promemoria. Tehda platila ještě stará pae
dagogická zásada, že „metla vyhání děti z pekla“
a pamatuji se na případy, že rodičové leckdy —
zeela vážně a upřímně — za potrestání provi-
nilého synáčka se přicházeli poděkovati! Já sám
jsem přítelem metly ani rákosky arci nebyl, nebot
otec, aby ukázal svoji spravedlnost, dal mi kdysi
před celou třídou slavnostní výstražný výprask
a neomeškal nikdy rákoskou mi připomenouti, že
nepožívám ve škole žádné výsady ani protekce.
Avšak sluší pravdě dáti svědectví, že se vůbee
příliš mnoho rákoskou (v první třídě metličkou)
netrestalo; nebyloť toho ani potřebí, ježto sama
přítomnost kárného nástroje a vědomi, že se ho
skutečně užívá, na děti blahodárný účinek jevily
a celkem velmi dobrou kázeň udržovaly.
30
article
Vzpomínaje tehdejšího školního vyučovánt
obdivuji se dodatečně výsledkům, kterých se
docilovalo. Mělť učitel v každé třídě, zvláště
ovšem ve druhé třídě, pohromadě vlastně dva.
tři ročníky, jež současně různým způsobem za-
městnávány a vyučovány býti musily. V prvníeh
lavicích seděli nejmladší nebo nejméně pokročil
žáci, v posledních nejstarší a nejpokročilejší
Cvičil tedy tři vrstvy žactva a to hochů a děvčat
bez všelikých téměř pomůcek, jimiž dnešní škola
až oplývál
Vyučování nebylo — na lépe opatřenýeh
školách — ani tak omezené, ani tak nemethodi-
cké, jak se nyni obecně soudí dle humoristických
popisů některých starých škol vesnických, kdež
namnoze (v jedné třídě ovšem) vyučovali vy-
sloužilí kaprálové; i malá města a městečka měln
za mé paměti učitele dobré a vyučování velmi
praktické. Předmětů a knih bylo arci méně, ale
čeho tehda pro obecný život bylo potřebí, vní-
navý žák si ze školy přinášel. Že toho bylo tehda
méně potřebí, než nyní, rozumí se samo sebou.
31
article
Tolikéž rozumí se samo sebou, že bylo a musilo
býti za tehdejšího školského zřízení učivo na
menší míru omezeno, že musily být učebná
osnova prostší a celý plán vyučování jednoduššt
než nyní, kdy obecná škola při oddělených po-
hlavích, při větším počtu tříd, při možnosti zři-
zování parallelek a při hojnějším počtu vyučova-
cích hodin úkol svůj šíře rozložiti může.
Připomínám, aby nevzniklo nedorozumění
že mám zde prozatím na mysli jenom tehdejší
školy venkovské a to školy dobrými silami ob-
sazené, tedy školy menších měst našich. Z těchtc
škol odnášeli si žáci pro život mnoho potřebného
a užitečného. Zejmena dlužno vytknouti jakožto
záslužnou vlastnost, že stará škola vychovávala
dobré počtáře z hlavy, pěstujíc počítání z hlavy
se zvláštní píli a zálibou. Tehda luštily se úkoly
tak zv. trojčlenky, již vystřídala později rovnice
poměrová (čili počet poměrný) stejnou měrou
písemně i z hlavy, ba, namnoze více z hlavy než
s tužkou v ruce, tak že nadanější žáci sběžně
jistě z paměti počítali, což nyní je vzácností
Také hovělo prospěšně praktickým potřebám, že
se na lepších venkovských školách podával ná
vod o štěpařství a včelařství a snad i jiných ještě
odvětvích hospodářské činnosti.
Tolikéž
32
article
Zvláštní pomůckou tehdejší školy při názor-
ném vyučování byli tak zvaní „almárkáři“. Ob
cházeli totiž školy venkovské solidní, úřadn
k tomu zmocnění silní muži, nosící na zádech
dlouhé, štihlé almárky, ve kterých důmyslně
umístěn byl mechanismus, jenž znázorňoval, figu-
rálně a na pohled živě, některý velký obor lidské
činnosti. Na příklad: Ohlásiv se dříve u učitele
přišel almárkář odpoledne v ustanovenou dobu
do třídy, postavil almárku na podium u kathedry
zařídil stroj a oznamoval, že ukáže nyní žákům
jak se z lůna země dobývají a vyvážejí rudy
uhlí. Spustiv pak stroj, rozevřel almárku a tu
viděli žáci, kterak kovkopové do dolů se spou-
štějí, jak v hlubinách země pracují, jak s do-
bytou rudou vzhůru vystupují a tak dále, vše
malebně a plastieky. Almárkář provázel své
,představení“ přiměřeným výkladem a žáci sle-
dovaly hru stroje i almárkářův výklad s živým
zájmem, ba lze říci, s velikým potěšením. Př
chod almárkářův byl žákům dopoledne ohlášen
s vyzváním, aby si od rodičů pokud možná ně-
jaký krejear „na almárkáře“ vyprosili. Po skon-
čeném představení vybral učitel od děti přine-
šené krejcary a odevzdal je almárkáři, který po-
tam snad také ještě leckdes jinde, v kasině nebo
v hostincích svůj „živý model“ předváděl. Tyt
almárkové demonstrace utkvěly žactvu v pamět
snad po celý život a byly každým způsobem cen-
ným rozšířením a obohacením jejich vědomosti.
Almárkář
Ob
33
article
Před školním vyučováním bývaly boho-
služby, ke kterýmž se děti v létě krátce před
půl devátou hodinou ze školy vodily, rozumi se,
že jenom ty, jež dobrovolně přicházely. Nucení
žádného nebylo a to ani v neděli. Mají-li děti
v neděli a ve svátek bohoslužby navštěvovati čili
nie, zůstavováno rodičům nebo pěstounům. Ná-
vštěva kostela se pro neděli sice na základě
církevního přikázání důtklivě doporučovala, ale
ze školy děti v nedělí do kostela voděny nebyly.
34
article
Toliko dospělejší žáci druhé třídy byli k návštěvě
nedělních bohuslužeb přinucováni tím, že se n
nich žádalo, aby přinášeli jakožto písemný ná-
boženský úkol vždy obsah nedělního, v kostele
čteného evangelia, čehož nutným předpokladem
arci bylo, že žák při nedělních bohoslužbách při-
tomen byl. Jinak se návštěva kostela ani u po-
kročilejších žáků nekontrolovala. Avšak dlužno
zaznamenati, že děti letního času o všedních
dnech beze všeho nucení tak hojně k boho-
službám přicházely, že považováno za zbytečné,
činiti ohledně neděl a svátků nějaká donucovaci
opatřeni.
Po skončeném odpoledním vyučování liter-
ním dělo se ve třídách vyučování hudbě, hlavně
hře na housle a zpěvu dle not. Cvíčení ve zpěvu
tom bývalo spojeno s přípravou sopránů a altů
pro nejbližší figurální produkci kostelní.
V době, kdy pisatel těchto řádků běh událost
sledovati a si pamatovati začal, byl tak zvaný
„sobotáles“ již dávno zrušen a učitel dostával
pevný roční plat od obce, kteráž zase školní plat
vymáhala od rodičů, pokud tito vůbec platit s to
a povinní byli. Také byly jíž zrušeny nebo vy-
vazeny různé polocírkevní obřadové funkce, jež
učitelové dříve (na př. obchůzky třikrálové, ře-
hořské a p.) vykonávati byli povinni, tak že učitel
vedle školního vyučování už jenom o službu var-
hanickou a vůbec o chrámovou hudbu pečoval.
Jenom jedna správní čili administrativní funkce
mu z předbřeznové doby zůstala: udržovati v evi-
denci stav obyvatelstva místní obce. Za tím úče-
lem konal se vždy počátkem jara „zápis“, jehož
nejbližším účelem byla stálá evidence dětí, ja-
kcžto příslušného již i teprv příštího, školou po-
vinného žákovstva, dalším pak účelem evidence
o stoupání nebo klesání obyvatelstva vůbec.