ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 21555c50-7110-11dc-86d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 129, place 52, org 12, work 3
1 masthead
Stranaz
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. března 1904.
4 masthead
Císlo 83.
5 article
odmítne. »Lanterne« žádá, aby vláda uchy- stala odloučení církve od státu. Konservativn »Journal des Débats« obrací se proti tomuto směru radikálnímu, ale shledává též Piův projev že byl neoportunní. V Elysejském paláci a v ministerstvu z hraničných věcí jsou prý trpce dotčeni zmarem návštěvy Loubetovy ve Vatikáně, ale Combe s okolím svým přijímá zmar ten lhostejně, ano s uspokojením. Mezi tím co takto dále se vyvijí spor mezi Vatikánem a Francií, v Berlíně nešetří ničeho, aby politiku papežskou těsněji upoutali ku poli tice Německa. Povolení návratu jezovitům bylo jistě ústupkem, k témuž cíli učiněným, nyní pak (dle mnicbovského orgánu středu »Bayr. Kurier«) ujednal důvěrník pruský, universitní professor mnichovský Hartling s papežskou sto- licí, aby v Berlíně zřídila se nunciatura 1. třídy, jež by pečovala o další vybudování styků ně- mecko vatikánských. Zároveň má býti pruská legace u Vatikánu povýšena na řádné vyslane- etvo a v čelo jeho postaven má býti demissí svob. p. Rotenhana professor Hartling sám.
Hartling Vatikán Francie Berlín Německo Elysejský palác Kurier
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Na ochranu německého majetku a ži- vota v Praze! Včera oznamovaly německé listy pražské, že, okresní výbor chebský v »rozhořčení nad padoušskými činy pražských Čechů, usnesl se projevili uznání pražskému německému rektoru a jeho studentům, i vládu vyzvati, aby bez- odkladně učinila všechna opa- tření, nutná k zaručení bezpečno- sti života a majetku Němcův Praze.« Jen blázinec může se usnášeti dnes s vážnou posou o nulnosti opatření, zaručují- cích bezpečnost života a majetku Němeů Praze, z nichž každý pro případ i nejmenších nepříjemností na promenádě může spoléhati zcela bezpečně na dva může policie, tři infan- leristy a jednoho dragouna. I nejmenší německo- židovské kuří oko v Praze těší se větší bez- pečnosti než kaliť všech kalifů v Yildiz kiosku, třeba by žádnému pražskému Čechu ani ve snu nenapadlo na ně šlápnout, když není od Němce přímo do tváře plván a poličkován. Z přelíčení s českými manifestanty z Přikopu vychází na jevo, že pan inspeklor Klaus a »ti druzí páni« zatýkali už pro fysiognomie a pro pohledy a nevyslovené myšlenky, i může-liž býti většího nadbytku ba přímo plýtváním ochraný, když každý občan české národnosti, jejž za živou hradbou oděnců bumlující burš označil jakožto »psa«, ihned byl třemi strážníky zatčen a odveden? Ale resoluce chebského okresního zastupitelstva jest jenom dalším výrobkem pro- lhanosti, zimničně činné i v tisku i v samo- správných korporacích německých v Čechách, jichž resolucemi hemží se to v listech německých.
Čecho Čech Němec Klaus Praha Čechy Němcův Praga Něme Praga
7 article
Město za městem přichází s vavřínovým věncem i klade jej k nohám německého rektora Rabla a vyzývá vládu k zaručení bezpečnosti majetku a životů německých v Praze a to vše jenom za účelem zfalšování a udržení nálady v rajchu, přesvědčeném o tom, že v Čechách je všeobecná revoluce proti Němcům, a že se jim tu vede sotva lépe než mezi Herery. Říšsko německý tisk podporuje tento prolhaný systém, proti němuž žádná officiální ruka nehne ani prstem a co se už zbásnilo za věci v říšsko-německé žurnalistice, jest prostě úžasno svou nestoudností. A facit? K jakým závěrům spěje a žene se talo publicistická intrika, vysvitá z dopisu jistého Němce z Čech, uveřejněného v nedělním čísle »Berliner Lokal-Anzeigru«. Po vylíčení hrůzného utrpení Němců v Čechách píše se v tomto nej- rozšířenějším listě berlinském: »Než snad přijde ještě doba, o které Něm v Rakousku sní, kdy budou moci od- počinouti v náruči Všeněmecka o svých bojů a kdy zhojí se rány v bojích těch utržené. Kdy nastane čas, až sáhati bude Německ od Severního a Východního moře až k Jaderskému? Kdy konečně procitne v mo- hutném Německu porozumění pro útrapy soukme novců v Rakousku, jež snášeti musí od národů tak hluboko — tak nekonečně hluboko stojících pod naším nádherným německým národem?«
Němec Herero Berliner Praha Čechy Německo Rakousko
8 article
Skvostní zástupcové nádherného německého národa, jichž rázovitě profily pan inspektor Klaus tak snadno rozezná od nezvyklých Na příkopě tváři, to byla by nějak nádherná illu strace k tomuto výkříku bolestína, toužícího p náručí Všeněmeckal — Vzorek úřadní češtiny c. k. okr. sou dem v uzavřeném území ztýrané. Pan JUDr Jan Novotný, advokát na Král. Vinohradech. obdržel od c. k. okr. soudu v Chomutově soudní usnesení v jisté exekuční záležitosti, pro nejasný sloh naprosto nesrozumitelné. I požádaí slavný soud chomulovský za vysvětlení a obdržel tuto odpověď, již podáváme v přesně doslov ném znění:
Klaus JUDr Novotná Král Chomutov
10 article
Zděluje se firmě .......... k dotazů ze dne 6. III. 04 že, jak jíž ze zpravy ze dne 20. únor 1904 č. j. E —2 vyjde, zabavení k vydobytí jej pohledavky 200 K ze dne 16. unora 1904 poznám- kou na zajemném protokolu ohledně pod pol 24. 25, 28. 51, 65—148, 147, 151, 153, 156, 158 a 166 uvedených předmětů bylo vykonáno — pod pol. 1—23, 26, 27, 29—-50 a 52—64 uvedené před- měty byly jíž při veřejné dražbě dne 15. unora Úh prodané., a že, vzhledem k tomu, že správa exe- kučního vykonu níže podepsanému soudci teprv dne 20. unora 04 byl předložen a mezi tím dne 16, 17, a 18. unora veškeřě zabaveně předměty byly prodaně, Navrh na prodej v tom smyslu vy- řízen byl, že tyž mezítimním (od vykonu zabavení prodejem všech zabaných předmětů se stál zby- tecným. Navrh vymahajicího věřitele na přisouzení utrát ze odmítá, poněvadž tyto útraty, vzehlem k uplně srozumitelné zprávy, k tomu třeba nebyly, aby právo bylo uskutečněno. (čl 74 ex ř.) C. k. okresní soud v Chomutově dne 8. března 1904.
Úhy 28 . 51 Chomutov
11 article
Albrecht, mp. Nehledě k žalostnému ztrýznění jazyka po stránce mluvnické, jest tento soudní edik monstrem právní listiny, hotovou mlhorinou nesmyslů. Kdyby něco podobného provedl v ně- meckém jazyce český soudce, neminul byse s těžkými následky takové prokázané neschop- nosti. Nejúžasnější jest pak, že výtečníky ránu e. k. okr. soudu chomutovského mají býti nahraženi čeští úřadníci v uzavřeném území. — Plzeňské pivo. V Plzní žije sotva d setina všeho obyvatelstva národnosti německé, v nejednom městě tak zvaného uzavřeného území, jež národními odpůrci našimi je prohlašováno za arciněmecké, čtvrtina, ba i třelina Čechů. Ba nepřiliš daleko od Plzně je město, kde na jednoho Němce připadají dv Čechové a jak se těmto daří? Vždyí přece známo, jak Němci budějovičti vykořisťuji svou, jen na terrorismu, na násili a na voleb- ním švindlu založenou nadvládu. A jen s ohle dem na tyto poměry a dle zásady v boj uznané, zub za zub, oko za oko, odhodlala se obecná representace plzeňská, ozdobiti uliee města toho výhradně českými tabulkam
Albrecht Čecho Němec Plzeň
12 article
Vždy dbalá německá konkurence plzeňská ihned se toho chopila a aby si vylila zlost na obecním zastupitelstvu a při tom uvařila si svou obchodní polívečku, za obec jala se bušiti — do měšťan ského pivovaru, který sice jako největší poplatník má v obci representanta s hlasem virilním, mimochodem řečeno Němce, který ale nehlasoval pro české tabulky ani proti nim z té jedno- duché příčiny, že ve schůzi, v níž rozhodnute o tabulkách se stalo, nebyl přítomen, a také o tom nevěděl, že tato věc dostane se na jednací pořad. Jinak, než s tímto representatem nestoji měšťanský pivovar v Plzni s obcí v nijakém spojení. Přes to ale opět již arranžuje německé krajinské časopisectvo štvanici proti závodu tomu, jenž tak úzkostlivě dbá o to, aby v ni- čem a nikde nějakému Němci na kuří oko ne- šlápl a nikoho se nemile nedotkl, kdo s ně- meckou veřejností souvisí. V žádném závodě na celém světě nešetří se tak přísně rovno- právnosti, a sice ve všem, jako právě v mě- šťanském pivovaře, jehož ředitelem je Němee, vrchní sládek Němec a v jehož správní radě zasedá bezmála tolik Němců,eo Čechů, třeba že převážná většina pravováreč- ných domů je v rukou českých. Tážeme se. kde jaký závod německý, jenž by takových mě ohledů k národnosti naší? Štvanice takové dro botiny v Čechách, která chce dokonce již pražskému zástupci p. J. Staussovi diktovati, jak se v ohledu národním chovati má, nebud mít ovšem pražádných následků pro světový závod, jehož pověsť založena je na solidnějším podkladu, než je reklama několika lístků, na niž dbá leda dosud kmotr krejčí a rukavičkář, kteli bezloho plzeňské nepijí. Však bychom mohli poukázati k tomu, jak dosud vždycky skončily výpravy proti plzeňskému.
Němec Němee Čecho J Stauss Plzeň Čechy
13 article
— Národní rada česká. Poněvadž stále docházejí četné dotazy o schůzi protestní, chy stané na den 27. t. m. o půl 10. hod. dopol ve velké zasedací síni staroměstské radnice. dlužno znova upozorniti na to, že schůze sama má býti manifestačním projevem našeho národa proti bezpráví, jež se s druhé strany na pří slušnicích našeho národa páše. Schůze nikterak není omezována tím, že vstup jest pouze na legitimaci, poněvadž způsob ten musil býti za- veden vzhledem na omezenost místa. Zbyl vstupenky, pokud stačí, budou vydávány těm, kteří se o né přihlásí. Vydávají se v praesidiu městské rady pražské nebo v úřadovně Národní rady české v Měšťanské besedě II. p., Klui strany svobodomyslné. — Z Police n. M. Městská rad v Polici n. M. usnesla se ve schůzi své za- slati a také již zaslala kabinetní kanceláři pa- novníka telegram následujíeího obsahu: Nanej výše rozechvěni událostmi posledních dnů, kdy příslušníci českého a slovanského národa ve Vídni a zněmčeném území ohrožováni byli na životu a majetku, prosíme V. V. za poskytnui ochrany, aby základními zákony zaručená bez- pečnost každého slátního občana všech národ ností k platnosti přivedena byla.
Vídeň národní rada
14 article
— Projevy ruskému národu. Obecn zastupitelstvo komorního města Pardubic vyslovuje ve smyslu jednomysl ného svého usnesení ve schůzi konané dne 16 t. m. nejmoenějšímu členu velké slovanské ro diny, bohalýrskému národu ruskému v těžkém jeho zápase s úskočným nepřitelem, k němuž byl donucen, nejživější svoje sympatie a zároveň vroucí přání, aby započatá válka proslaveným praporům ruským ku prospěchu a slávě veške rého Slovanstva nových vavřinů přinesla. — Zastupitelstvo města Hořie na zá kladě jednomyslného usnesení svého ve sehůz dne 21. března vyslovuje bratrskému národu ruskému, který úskočným nepřítelem asialským donucen k boji, jehož výsledek dosahuje evrop- ského významu, nejvřelejší sympatie a vroue přání, aby zbraním ruským dostalo se skvěléh vílězství nejen ku prospěchu a zmobutnění ná- roda ruského, nýbrž i celého Slovanstva a jeho eílů kulturních. — Městská rada v Po- lici n. M. usnesla se ve schůzi své zaslat a také již zaslala městské radě v Petrohradě následující telegram: Projevujeme své sympatie bratrskému národu ruskému, který, šíře vzděla- nost a osvětu, zákeřnicky byl napaden, aby v zájmu Slovanstva a celé Evropy vyšel z boje jako vítěz vzdělanosti nad polměšilostí a bar- barstvím. — Z Velva r. Zdejší společenstv živnostenské usneslo se jednohlasně ve valné hromadě své zaslati tento projev sympatií bratr- skému národu ruskému: Slavná městská rado earského sídelního města Petrohradu! Valná hromada společenstva živnostníků oděvnícha kože zpracujících v královském městě Velvarech. vyslovuje nejvřelejší sympatie bratrskému ná- rodu ruskému, v nynějším boji jemu vnuceném.
Pardubice Hořie Petrohrad Evropa Velvary
15 article
Přejí mnoho zdaru a úplného vítězství na pro- spěch a čest veškerého Slovanstva za předsed- nictvo: V. A. Košťál, starosta. Josef Lain, jednatel. — Řádná valná hromada Ústřední Ma- tice školské konati se bude dne 25. března o 10. hodině dopolední v malém sále Měšťan- ské besedy v Praze, ve Vladislavově ulici. Po řad jednání jest tento: 1. Uvítání shromáždě ných a proslov předsedy. 2. Zpráva povšechná a jednání o ní. 3. Zpráva účetní, pokladní revisorská a jednání o jní. 4. Volba starosty
Košťál Lain Ma Praha Vladislavův ulice
16 article
E 1834 Ústřední Matice školské na jeden rok a doplňo- vací volby výboru Ústřední Matice školské přehlížitelů účtů. Kdyby se v ustanovenou ho dinu nesešlo dosti členů, aby podle stanov valna hromada byla způsobilou jednati, bude zahájena za půl hodiny na to valná hromada za jakéhokoliv počtu členů. — Protesty českých menšin. Sbor dů- věrníků české menšiny v Hostomi cích n. Bělou zaslal ministerskému předsedov telegram: J. Exc., předsedovi ministerstva šl dru. Körbrovi, Vídeň. Nelíčeně rozradostněni čteme krásná slova, která ráčil jste pronéstiv říšské radě: Vláda respektuje ústavou zaručená práva obyvatel. Národnostní terrorismus a státn občanská svoboda jsou tak příkrými protívami že se vláda tím rozhodněji říditi musí psaným právem a svou povinnosti, aby všude a prot každému ochraňovala s největším důrazem zá- kony a pokoj. Doposud byla krásná slova tato za vlády V. Exc. pro nás jen zbožným přáním práva naše, ústavou zaručená, jsou ve všech úřadech zdejších, ve školách, u soudů, dráh. pošt i úřadů autonomních šlapána v prach, b ani nevinné spolkové průvody nejsou zde trpěny a marným jest dovolání u vyšších instancí, ktere vždy dosud přehmaty úřadů kryly. Jak šťastn jsou naproti tomu němečtí studenti v Praze! Proto doufáme, že z duše nám promluvená slova V. Exe. aspoň v budoucnosti budou provázena také skutky i vůči českým menšinám a státním občanům v územi zdejším a že každý přehma zdejších úřadů bude stíhán tresty nejpřísněj- šími. Jménem tisíe osmistové menšiny v Hosto- micích n. B.: Karel Koutek, Jos. Fidler a F — Kluby občanské. Občanský kl u v Libni, Praha VIII. má výborovou schůz dnes ve středu 23. března o 8. hod. večern ve vinárně p. O. Hubínka.
V Ex Koutek Fidler Hubínek Vídeň Praha Hosto Jos Libeň
17 title
Šágr.
Šágr
18 article
— Promoce. Pan Ph. C. Jos. Preissler roden ze Smíchova, bude 23. března o 12. hodině poledn na české universitě Karlo-Ferdinandově veřejně pro hlášen doktorem filosolie. — Úmrtí. Bolestnou ránou postižena byla minulo sobotu býv. divadelní ředitelka paní Antonie Lasková Frýbová. Zemřela na Král. Vinohradech po delší trap ně nemoci její sestra slečna Olga, nadějná mladiství herečka, požívající obliby všech, kdož ji poznali. Po hřeb konal se v pondělí odpol. z kaple hřbitova vino hradského. — Dne 20. t. m. zemřela na Král. Vino hradech ve věku 58 let paní Barbora Kšádová choť býv. hostinského a majitele domu. Pohřeb ze- snulé konal se včera z chrámu sv. Ludmily na hřbitov vinohradský za hojně účasti přátel, jichž si zesnulá svou milou a upřímnou povahou získala. — V Poličce zemřel pan MUDr. Václa v Mládek, plukovní lékai v. v., člen „Sokola“ a jiných vlasteneckých spolků ve stáří 67 roků. Tělesná schránka zesnulého budo pohřbena ve čtvrtek dne 24. března o 10. hodině do- poledne. — Výbor ústředního svazu slovanských novinál koná svou schůzi v sobotu dne 26. března t. r. o 10 hedině dopol. v místnostech „Slovanské besedy“ ve Vídni (Fleischmarkt, č. 16.—I., Hotel „U pošty“). Do- pisy pro svaz zasílány buďtež jednateli p. Fr. Ho- vorkovi v Praze, v Žitné ulici č. 21, peněžní zásilky p. Jos Kuffnerovi, redaktoru „Národních Listů“v Praze, v Marianské ulici.
Jos Preissler Lasková Frýbová Král Olga Kšádová svatý . Ludmila MUDr Václ Mládek Kuffner Smíchov Ferdinandov Vídeň Fleischmarkt Praha Žitná ulice český univerzita Karla Sokol
19 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dn 22. března.) Na vědomí vzat dopis, kterým předseda municipální rady pařížské p. A. Deville vzdává díky za zásilku 100 exemplářů Hppmannova díla „Čechové v XIX. věku“, 100 výtisků pohledů na Prahu o Engelmůllera a 100 výlisků publikace „Oslavy Viktora Huga“ pro členy municipální rady pařížské. — Schvá- len byl projekt arch. Mikše na opravu kostela sv. Jin- dřicha; model, dle projektu vypracovaný, byl radě městské předložen. Zároveň usneseno vysloviti díky znalcům, projekt posuzovavším, pp. prof. Koulovi stav. r. Lablerovi a arch. Kamilu Hilbertovi. — Na vě- domí vzalo, že místodržitelství svolilo, aby pro kato- lické hřbitovy pražské opatřen byl stroj ke spouštěn rakví do hrobů. — Paní Marie Hrodějová věnovala k uctění památky svého manžela 200 K ve prospěch pražské chudiny. Za to vysloveny jí díky. — Ke slav- nostem Komenského, pořádaným dne 27. t. m. Ústřed- ním vzdělavacím sborem, zvoleni za delegáty pn Rašín, Schrötter a Bulíř. — Slavba stok v ulici Ove- necké v Holešovicích zadána p. A. Krištofovi. — Po jišťovací společnosti „Alianz“ povolena byla stavh domu na nároží ulice Králodvorské a náměstí Josel- ského. — Pí. Růženě Zázvorkové povolena stavba čtyřpatrového domu na nároží ulice Klimenlské a Bar- vířské. — K návrhu vrchního ředitelství ústavu chudin ského usneseno vysloviti díky p. Jos. Kratochvílov za záslužnou činnost ve prospěch pražského chudin- ství vyvíjenou. — Prvním kostelníkem v kostelep Marie před Týnem zvolen p. Jaroslav Malý. — M. pan Kasalický přimlouval se za to, aby koncčně byla delinitivně upravena titulatura účetního úřadnictva. — Příští schůze rady městské konati se bude dne 29. t. m
Deville Hppmannův Čecho Hug Mikš svatý . Jin profesor Koula Labler Hilbert Hrodějová Komenský m . Ústřed Rašín Schrötter Bulíř Slavba A Krištof Zázvorka Marie Malá kasalický Praha Ove Holešovice náměstí Josel Klimenlský
20 article
— Z obcí předměstských. Obecní zastupitelstvo obce Michle bude ve čtvrtek dne 24. t. m. o 2. hod. odpol. konati řádnou schůzi. — Občanský klub v Praze—VIII. konal dne 16. března četně navštívenou členskou schůzi ve spol- kové místnosti ve vinárně p. O. Hubínka za účasti zem. posl. pp. Fr. Filipa a Jos. Macháčka. Zahájilji místopředseda a člen sboru obec. starších p. Al. Pinz. Do komise pro sestavení kandidátní listiny k valné hromadě byli zvoleni pp. dr. Brdek, K. Besser a K. Jeřábek a výborem delegování do ní pp. Bedřich Wagner a VIt. Vondřich. Valná hromada určena na 30. března. V rozhovoru o obec. záležitostech na- vrhoval p. V. Vondřich díky čtyřem zástupcům osmé části Prahy, zvláště zem. posl. p. Macháčkovi z úspěšné hájení Libně v otázce vodného, což jedno- hlasně přijato. K podnětu p. MUDra. Jos. Zafouka rozpředla se obšírná debata o parcelačních poplatcích , již zúčastnili se pp. Macháček, Filip, Pinz, Wondřich, Kokoška, Šafránek a Müller. Vyšlo na jevo, že par- celační poplatky nejsou novou daní, nýbrž v moder- ních městech že již dávno existují a že Libeň, po- třebujíc vnější úpravy, nemůže proti poplatkům těm pracovati, neboť na základě jich může právem žádati o konečnou úpravu nezastavených, obrovských ploch.
Michl Hubínek František Filip Jos Macháček Pinz doktor Brdek K Besser K Jeřábek Wagner Vondřich V Vondřich Mudra Wondřich Kokoška Šafránek Müller Praha Libeň občanský klub
21 article
Proto členstvo v zásadě také vyslovilo se celkem pro novou daň, však vyhradilo si pojednati o podrobno- stech předlohy ve zvláštní, pouze této otázce věno- vané schůzi. Pan K. Jeřábek promluvil o potřebě, aby voda ke zdravotním účelům byla dodávána obcí pražskou zdarma a táže se, má-li pražská obec právo zavádění splachovacího systému nařizovati. Roz- hovoru o těchto záležitostech zúčastnilo se opět ně- kolik řečníků, kteří vesměs souhlasili, že bylo by správno, aby se voda k účelům zdravotním dodávala zdarma, však doznáno zároveň, že vše najednou žádati na Praze nelze a že bude tedy úkolem zá- stupců osmé části na radnici, aby v dalších letech se toho domáhali. Právo naříditi zavádění splachova- cího systému dle mínění většiny praž magistrát nemá, aspoň rozhodně ne tam, kde bývalou obcí libeňskou bylo schváleno zřízení jiné. Pan Tauš navrhl, aby příští valná hromada klubu stala se bilancí zdárné činnosti všech čtyř zástupců libeňských, aby výbo nový měl k ruce pracovní sekče (živnostenskou, škol- skou, stavební) a posléze, aby nový výbor vedl v evi- denci seznam voličstva, by katastr jeho nepoklesl
K Jeřábek Tauš Praha
22 article
Stručná bilance činnosti libeňských zástupců na praž- ské radnici bude pojata v jednatelské zprávě, obšír- něji stane se tak v některé příští schůzi. Druhé dva návrhy přiděleny k provedení výboru. M. r. pan Filip promluvil o vydlá ždění ulice Palackého, o úpravě škol- ství, o projektu nemocničního pavillonu a zajímavé výklady své ukončil appellem, aby voličstvo libeňské zanechalo tříštění sil v různých kroužcích a osobních třenic, ale by pevně semklo se v jeden pevný šik, který by mohl býti mocnou oporou pro činnost zá- stupců Libně na radnici v Praze. Ke konci schůze po- dány četné různé dotazy a návrhy. Pan Jeřábek žádal o zakročení ve příčině prodeje ledu býv. pivovarem libeňským, p. Vendyš žádal o osvětlení ulice Čela- kovského a za zřízení lázní, p. Kunz toužil po osvě- tlení ulice Podlipného, p. Hampejz se tázal po zřízení veřejné čítárny a pan arch. Šafránek radil, aby k vy- měření plánu polohy k regulaci byl přibrán architekt.
Filip Palacký Jeřábek Vendyš Kunz Podlipný Hampejz Šafránek Libeň Praha
23 article
Vše bylo zodpověděno k uspokojení interessentůa schůze skončena. — Proli zemské dani ze služného. Odbor Praha I.—VI. Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém ve valné hromadě, konané dne 12. t. m. pro- jevil své stanovisko k zamýšlenému zavedení zemské daně ze služného jednohlasným prohlášením, v kterém pokládá daň tuto za zcela neoprávněnoua odkazuje uhražení schodku v rozpočtu zemském z ji- ných, buď dosud málo, nebo docela nic nezdaněných vrstev a objektů, nikterak však z příjmů soukromého úřadnictva, na všechny strany již zdaněného, o něž ani v zákonodárství zemském, ani říšském, ani v nej- menším není postaráno. — Středisko českého studentstva. Včera dopo- ledne konala se v místnostech Brejškových schůze de- legátů studentských spolků, svolaná za účelem zřízení střediska českého studentstva vysokých škol pražských. Schůzi velmi četně navštívenou zahájil prof. dr. Jan Urban Jarník, jenž v delší řeči ob- jasnil potřebu zřízení svazu studentského a přednesl 14. bodů resp. návrhů, jež objasňují postavení stu- dentských spolků ke svazu a naopak. Ke slovu při- hlásilo se hojně řečníků pro i proti. Po debatě, které zúčastnili se pp. prof. Jarník, Hodač, Fahoun, Čvan- čara, Just, Beneš, dr. Bartošek, Svoboda, Zeman aj návrhy pro zřízení svazu přijaty a utvořen 12členný přípravný komitět, v němž zasedají: předseda prof. dr Jarník a kollegové: JUSt. Hodáč, dr. Bartošek, JUiSt Vychodil, PhSt. Strakatý, JUSt. Hoffmann, PhSt. Ze- man, IngSt. Kretší, PhSt. Král, JUSt. Sikyta, JUSt Dorazil, JUSt. Svoboda a JUSt. Horáček.
Brejškův jítlegát profesor doktor Urban Jarník Jarník Hodač Fahoun Čvan Just Beneš Bartošek Svoboda Zeman Juist Vychodil Phst Hoffmann Král Just Dorazil Horáček český studentstvo Ingst odbor Praha I spolek k svaz
24 article
— Národ Moravě a sobě. Dnes možná opět ozná- miti několi větších darů ve prospěch stavby českého Národního divadla v Brně. Složilit ve sbírce pražské paní Berta Brumlíková, vdova po velkoobchodníku, 500 K; cís. rada p. Bohumil Bondy 500 K a pí. Pavla Kropfová rod. Kavalírová, choť továrníka, 100 K. Dále věnovali pp.: dr. K. Fragner, lékárník, 50 K, Mik. Leh- mann, obchodník, 40 K, Čeněk Gregor, architekt, 30 K a po 20 K: professoři české polytechniky V. Pe- trlík a dr. Jul. Stoklasa, vrch. inženýr Boh. Živna, A- bert Chvála, obchodník, R. Totzer, obchodník a cís rada Ad. Bloch; po 10 K pp.: MUDr. A. Erpek, lékař, JUDr. Vladimir Brauner, advokát, pí. Katuše Bo- háčková, pí. Anna Schlechtová, pí. Louisa Maříková. pí. Božena Stará a p. Robert Horák, technický chemik
Brumlíková Bond Pavel Kropfová Kavalírová K Fragner Gregor doktor Jula Stoklasa Boh R Totzer Bloch JUDr Brauner Schlechtová Maříková Stará Horák Morava český národní divadlo v Brno Ada MUDr . A . Erpek Boháčkový
25 article
Vlašimská škola byla, jako všechny tehdejš školy venkovské, dvojtřídní. Trojtřídními byly jenom hlavní a farní školy velkých měst. Učitel byl tehda držitelem školy asi v ten způsob, jako byl a je dosud farář držitelem fary. Říkalo se: ten a ten obdržel školu tam a tam, jako se dosud říká: kaplan X. dostal faru v Z. Byla-li škola dvoutřídní, musil si učitel obstarati podučitele. Podučitelům říkalo se v starších dobách a také ještě nějaký čas po roce 1849 „pomoeník“, ale název ten v letech padesátých, jakožto prý ne- příslušný a nedůstojný, rychle vymizel. Za starš organisace škol nebyl arci titul „pomocníka“ žádnou nepřistojností, jako není na př. nikteral nedůstojno, že má v Rusku každý ministr svého „pamoščnika“, jenž zaujímá asi tutéž hodnost jako v Anglii státní sekretář nebo u nás první od borný přednosta. Pomocníka (později podučitele) přijímal a platil učitel sám; vikář čili okresní školdozorce (vždy kněz!) bral jeho zvolení prostě na vědomí, ač měl ovšem právo námitek. Také když učitel pre churavost delší dobu nebo trvale vyučovati ne- mohl, vyhledal si, přijal a platil si sám svého zástupce, kterýž arci musil míti předepsanou způ- sobilost.
Rusko Anglie
26 article
Vyučovací hodiny byly dopoledne od 9. do 11. hodiny a odpoledne od 1. do 3. Ve čtvrtek bývalo celý den prázdno. V každé školní světniei čili třidě byly dvě souměrné, uličkou oddělené řady lavic. Na pravé straně sedali hoši, na levé dívky. V první třídě býval veliký nedostatek místa, tak že děti i na podiu u kathedry, ba vůbec docela na zemi, před lavicemi a vůbec kde jen mohly sedaly. Sto dvacet až sto třicet dětí mu- silo se v první třídě umístiti, neboť o parallelních třídách nebylo tehda ještě ani potuchy. Zde zů- stávaly děti aspoň dvě léta, než byly pro druhou třídu připraveny; které špatně prospívaly, zůstá- valy v první třídě ještě déle. Zaznamenati sluší, jakým způsobem se tehda děti do školy uváděly a pro školu navnaďovaly Zpravidla vedla dítě maminka, vypravujíc cestou svému miláčkovi jak bude ve škole hezky, jak pěkné pohádky se tam budou vypravovat a tak dále a odevzdavší dítko učitelovi, podstrčila mu tajně kornoutek s cukrátky nebo něco z perníku, vůbec nějakou lahůdku, aby dítě její obdařila tím k návštěvě školy „namlsal“. Stávalo se pak veimi časio, ze dite, ktere se po matcine odchodu rozplakalo, darovaným pamlskem uko- nejšeno a se školou, aspoň na ten den, usmířeno
27 article
Při počátečném vyučování obecnému čten užívalo se na venkově až skoro do šedesátých let tak zvaného „slabikování“, ale na škole mého otce učilo se již v době, když já do první třídy jsem byl uveden, dle nové tehda methody „hlá- skovací“, tak že jsme, já a moji tehdejší spolu- žáci o bývalém slabikování už jenom slýchal vypravovat. Na velkém věšáku mezi kathedrou a tabul viselo asi dvacet z tuhé lepenky zhotovenýcho bíle polepených a pěkně napsaných „hláskova- cích tabulek“, na kterých jsme se čísti učili v ten způsob, že učitel vždy jednu z nich na velkou černou tabuli zavěsil a při výkladu nebo cvičen jednotlivých žáků rákoskou od slabiky ke slabice ukazoval. Ve druhé třídě zůstávali žáci dle přání ro dičův, nejméně však tři léta, vyjma ovšem žáky kteří za účelem studií odcházeli do větších měst k návštěvě třetí (později čtvrté) třídy tak zvanýeh škol hlavních.
28 article
Vzpomínaje těch dob, vidím se v duchu zcela jasně v lavici druhé třídy, vidím mladistvé tváře některých tehdejších spolužáků svých a mám v živé paměti kvetoucí líce několika zvláště hezkých dívek tehdejších... Vidím v průčeli učebny plastickou, pozlacenou podobiznu koru- novaného českého krále Ferdinanda V., připev- něnu na světle zelené půdě, pod sklem v širokém černém leštěném rámei, vidím velký krucifix nad otcovou kathedrou a po jeho straně na dlouhěm pruhu slepeného papíru kalligrafickými ciframi napsanou množilku a na kathedře, mezi kala- mářem a posýpátkem — ohebnou rákosku, žezlo, taktovku a meč mého otce. Avšak z tohoto znaku a nástroje kárné učitelovy výkonné moci nebylo za mé paměti mnoho strachu, ježto jím můj ote vládl vždy bez hněvu a zlosti, spíše s jakýmsi suverenním humorem, který hochům sice respektu nadháněl, ale jinak vážně nebezpečným nebyl. Za zvláště vynikající výkony nezbednosti vy- plácel se sice hochům řádný, lze říci staročeský pardus na známou nevýslovnou čásť těla, ale t byly exekuce dosti vzáené, při nichž se trpně súčastnění kluci z hrdosti tvářívali, jakoby to ani nebolelo. Na přílišnost tělesných trestů si u nás nikdo nenaříkal. Můj otec byl muž sice vážný.
zelený půda
29 article
bylo. ale též rozvážný a doporučoval také podučitel peripatetickou „mirnost v trestání“; na druhé straně pak nebyli rodičové ještě tak zhumaniso- váni, aby byli považovali za zločin porušeného majestátu, když synáček jejich pro neposlušnos nebo nějakou exkvisitní nezbednost dostal nějako citelné promemoria. Tehda platila ještě stará pae dagogická zásada, že „metla vyhání děti z pekla“ a pamatuji se na případy, že rodičové leckdy — zeela vážně a upřímně — za potrestání provi- nilého synáčka se přicházeli poděkovati! Já sám jsem přítelem metly ani rákosky arci nebyl, nebot otec, aby ukázal svoji spravedlnost, dal mi kdysi před celou třídou slavnostní výstražný výprask a neomeškal nikdy rákoskou mi připomenouti, že nepožívám ve škole žádné výsady ani protekce. Avšak sluší pravdě dáti svědectví, že se vůbee příliš mnoho rákoskou (v první třídě metličkou) netrestalo; nebyloť toho ani potřebí, ježto sama přítomnost kárného nástroje a vědomi, že se ho skutečně užívá, na děti blahodárný účinek jevily a celkem velmi dobrou kázeň udržovaly.
30 article
Vzpomínaje tehdejšího školního vyučovánt obdivuji se dodatečně výsledkům, kterých se docilovalo. Mělť učitel v každé třídě, zvláště ovšem ve druhé třídě, pohromadě vlastně dva. tři ročníky, jež současně různým způsobem za- městnávány a vyučovány býti musily. V prvníeh lavicích seděli nejmladší nebo nejméně pokročil žáci, v posledních nejstarší a nejpokročilejší Cvičil tedy tři vrstvy žactva a to hochů a děvčat bez všelikých téměř pomůcek, jimiž dnešní škola až oplývál Vyučování nebylo — na lépe opatřenýeh školách — ani tak omezené, ani tak nemethodi- cké, jak se nyni obecně soudí dle humoristických popisů některých starých škol vesnických, kdež namnoze (v jedné třídě ovšem) vyučovali vy- sloužilí kaprálové; i malá města a městečka měln za mé paměti učitele dobré a vyučování velmi praktické. Předmětů a knih bylo arci méně, ale čeho tehda pro obecný život bylo potřebí, vní- navý žák si ze školy přinášel. Že toho bylo tehda méně potřebí, než nyní, rozumí se samo sebou.
31 article
Tolikéž rozumí se samo sebou, že bylo a musilo býti za tehdejšího školského zřízení učivo na menší míru omezeno, že musily být učebná osnova prostší a celý plán vyučování jednoduššt než nyní, kdy obecná škola při oddělených po- hlavích, při větším počtu tříd, při možnosti zři- zování parallelek a při hojnějším počtu vyučova- cích hodin úkol svůj šíře rozložiti může. Připomínám, aby nevzniklo nedorozumění že mám zde prozatím na mysli jenom tehdejší školy venkovské a to školy dobrými silami ob- sazené, tedy školy menších měst našich. Z těchtc škol odnášeli si žáci pro život mnoho potřebného a užitečného. Zejmena dlužno vytknouti jakožto záslužnou vlastnost, že stará škola vychovávala dobré počtáře z hlavy, pěstujíc počítání z hlavy se zvláštní píli a zálibou. Tehda luštily se úkoly tak zv. trojčlenky, již vystřídala později rovnice poměrová (čili počet poměrný) stejnou měrou písemně i z hlavy, ba, namnoze více z hlavy než s tužkou v ruce, tak že nadanější žáci sběžně jistě z paměti počítali, což nyní je vzácností Také hovělo prospěšně praktickým potřebám, že se na lepších venkovských školách podával ná vod o štěpařství a včelařství a snad i jiných ještě odvětvích hospodářské činnosti.
Tolikéž
32 article
Zvláštní pomůckou tehdejší školy při názor- ném vyučování byli tak zvaní „almárkáři“. Ob cházeli totiž školy venkovské solidní, úřadn k tomu zmocnění silní muži, nosící na zádech dlouhé, štihlé almárky, ve kterých důmyslně umístěn byl mechanismus, jenž znázorňoval, figu- rálně a na pohled živě, některý velký obor lidské činnosti. Na příklad: Ohlásiv se dříve u učitele přišel almárkář odpoledne v ustanovenou dobu do třídy, postavil almárku na podium u kathedry zařídil stroj a oznamoval, že ukáže nyní žákům jak se z lůna země dobývají a vyvážejí rudy uhlí. Spustiv pak stroj, rozevřel almárku a tu viděli žáci, kterak kovkopové do dolů se spou- štějí, jak v hlubinách země pracují, jak s do- bytou rudou vzhůru vystupují a tak dále, vše malebně a plastieky. Almárkář provázel své ,představení“ přiměřeným výkladem a žáci sle- dovaly hru stroje i almárkářův výklad s živým zájmem, ba lze říci, s velikým potěšením. Př chod almárkářův byl žákům dopoledne ohlášen s vyzváním, aby si od rodičů pokud možná ně- jaký krejear „na almárkáře“ vyprosili. Po skon- čeném představení vybral učitel od děti přine- šené krejcary a odevzdal je almárkáři, který po- tam snad také ještě leckdes jinde, v kasině nebo v hostincích svůj „živý model“ předváděl. Tyt almárkové demonstrace utkvěly žactvu v pamět snad po celý život a byly každým způsobem cen- ným rozšířením a obohacením jejich vědomosti.
Almárkář Ob
33 article
Před školním vyučováním bývaly boho- služby, ke kterýmž se děti v létě krátce před půl devátou hodinou ze školy vodily, rozumi se, že jenom ty, jež dobrovolně přicházely. Nucení žádného nebylo a to ani v neděli. Mají-li děti v neděli a ve svátek bohoslužby navštěvovati čili nie, zůstavováno rodičům nebo pěstounům. Ná- vštěva kostela se pro neděli sice na základě církevního přikázání důtklivě doporučovala, ale ze školy děti v nedělí do kostela voděny nebyly.
34 article
Toliko dospělejší žáci druhé třídy byli k návštěvě nedělních bohuslužeb přinucováni tím, že se n nich žádalo, aby přinášeli jakožto písemný ná- boženský úkol vždy obsah nedělního, v kostele čteného evangelia, čehož nutným předpokladem arci bylo, že žák při nedělních bohoslužbách při- tomen byl. Jinak se návštěva kostela ani u po- kročilejších žáků nekontrolovala. Avšak dlužno zaznamenati, že děti letního času o všedních dnech beze všeho nucení tak hojně k boho- službám přicházely, že považováno za zbytečné, činiti ohledně neděl a svátků nějaká donucovaci opatřeni. Po skončeném odpoledním vyučování liter- ním dělo se ve třídách vyučování hudbě, hlavně hře na housle a zpěvu dle not. Cvíčení ve zpěvu tom bývalo spojeno s přípravou sopránů a altů pro nejbližší figurální produkci kostelní. V době, kdy pisatel těchto řádků běh událost sledovati a si pamatovati začal, byl tak zvaný „sobotáles“ již dávno zrušen a učitel dostával pevný roční plat od obce, kteráž zase školní plat vymáhala od rodičů, pokud tito vůbec platit s to a povinní byli. Také byly jíž zrušeny nebo vy- vazeny různé polocírkevní obřadové funkce, jež učitelové dříve (na př. obchůzky třikrálové, ře- hořské a p.) vykonávati byli povinni, tak že učitel vedle školního vyučování už jenom o službu var- hanickou a vůbec o chrámovou hudbu pečoval. Jenom jedna správní čili administrativní funkce mu z předbřeznové doby zůstala: udržovati v evi- denci stav obyvatelstva místní obce. Za tím úče- lem konal se vždy počátkem jara „zápis“, jehož nejbližším účelem byla stálá evidence dětí, ja- kcžto příslušného již i teprv příštího, školou po- vinného žákovstva, dalším pak účelem evidence o stoupání nebo klesání obyvatelstva vůbec.