Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

20. listopadu 1909. Císlo 320

4 article

povinností jordů, kteří ponechají národu soud o nutných změnách. Řečník prohlásil, že neváhá vystoupiti pro myšlenku ochranných cel v městě, které dalo jméno svobodné tržbě a jež vidí své přednosti ve volné soutěži a lehkém, laciném obstarávání pracovních sil. Proti námitce, že ela na chléb a maso zatíží velice průmrsl pravil řečník, že se nepřipusti zdražení potravin Ale jeho odpověď nelze bráti vážně, neboť právě hlavní propagator ochranářství výslovně se zasa- zoval a ela na potraviny, jež věak oproti kolo- nilm měla býti velmi zmírněna. Zásadu výhodh ných cel pro kolonie stanovil též Balfour. Toje hlavní bod programu tarifních reformistů, kromé poukázání na Německo a Ameriku, jehož Balfour často užívá. Po odmífnutí rozpočtu v horní sněmovně přednese pravděpodubně premier Asqujith v dolní sněmovně resoluci, která odsuzuje jed- nání lordů a prohlašuje, že jen dolní sně movna má právo zabývati se otáz kami daní. Pokus lordů způsobiti rozpu štění dolní sněmovny, příči se ústavě. Rozpočtová debala ve Franci. Z Paříže se oznsmuje, že při projednávání rozpočtu vůdce socialistů Jaurés kritisoval prudce daňovou politiku kabinetu, jebož náčslní učinil prohlášení, jež za krátko zase odvolal. Řečník probral pak své oblibené them sbližení německofrancouzsko-an glického, jež za pochvaly sněmovny pro hlásil za záruku světového míru. Vyzýval vel moci k obmezení zbrojení, jež otřásá financemi. jak je vidět v Německu. Generální zpravodaj rozpočtu Doumer upozornil, že Francie je daleka přemrštěnýeh vydání ve zbrujení. Francie sleduje politiku míru. ale nemůže zůstat neutrální a pak hráti rol národa ustupujícího do pozadí, neboť má právo hráti úlohu velkého národa.

Franek Jaurés Německo Amerika dolní sněmovna Paříž Francie dolní sněmovna

5 article

Papež proti Franci. K telegrafické zprávě o ostré řečí, kterou pro nesl papež při přijetí francouzských poutníků prot kulturním snahám repabliky, oznamují se z Řím další podrobnosti. Kardinál Vannutelli před vedl poutníky a oslovil příslušnou řečí papeže. Nejvyší kněz církve katolické pravil, že vír ve Franeii ostane nepřemožená přes všechna pronásledování. Nepřátelé se spojili proti Pánu a chtějí odstraniti křestan- ství, ano i jeho pojem, poněvadž dogmaticky stanovenou morální autoritu církve chtějí nahra- diti absolutní, nezákonnou nadvládo státu, jako rozhodčiho ve věcech nábožen ských. Vláda vede neuprosnou válku proti bisku- pům, obviněným, že jsou věrni svaté stolici. Biskupové však, svědkové velkých škod, způsn bených duším ve světských školách bezbožným a nemravnými knihami, ozvali se pouze proje vem zděšení, kdežto každý francouzský občan má právo dát slyšet svůj hlas, je každý prav- divý projev biskupův předmětem nepřátelskéh záští. Biskupům se nejen zabraňuje věřicí pod- porovati v jejich víře, ale vláda jde tak daleko. že podněcuje ty, kteří pohánějí kněze před soud- Ale přes všechno neloyálné pronásledování ne- budou ani papež ani biskupové otře- seni ve své vytrvalosti a zmuž losti. Bůh vezme na nepřátelích církve od- platu za slzy věřielch.

Franek Řím

6 article

Popravy v Nicaraguji a zakročení Spojených států. Presidentem nicaragujské republiky, Zelayou byli odsouzeni k smrti dva Američané, kleř sloužili v armádě revolucionářů a padli do rukou vládního vojska. Dle zpráv, došlých do Washing tenu byl rozsudek ten již proveden. Dvé ame rické válečné lodi byly rychle vyslány do N earagui Přijetí nového vyslance nicaragujského pre sidentem Taftem bylo odloženo na neurčitou dobu. Cestující, přibyvší do Nového Orleánu vypravují, že přes 500 osob, které byly v po- dezření, že sympatisují s revolueionáři, bylo za střeleno pe souhrnném řízení a že president Zelaya dává vykonávati ješté další popravy. Z Managuy, 19. listopadu. (K. k.) Ame- ričané Grace a Cannon, válečným sou dem odsouzení a popravení, byli obžalováni, že se pokusili minami potopiti vládní parniky ob sazené vojskem. Vláda prohlašuje, že oba Ame ričané se k činu svému přiznal

Zelaya Američan Taft Grace Cannon Nicaragua spojený stát Nový Orleán Managua

7 article

Ministerská krise v Persil. Kabinet perský podal demisi. Místopřeu sedy parlamentu byli zvoleni Husejn Kuli chán, Naurval a Mustešar ed Dauleh. Portugalský král na dvoře anglickém. Bucsge, portugalský ministr zahraničných záležitostí, poukázal v rozmluvě své se zpravo- dajem »Reuterovy kanceláře« na důležitost ná- vštěvy portugalského krále v Anglii; ministr vy- slovil naději, že anglieko porlugalská obchodní smlouva, o kterou se nyní vyjednává ve Wind- soru, vyplní, co schází ještě v poměru mezi Anglil a Portugalskem. Mezi portugalskou britskou správou v jižní Africe jest nejlepšl shoda. Pověst, že Porte galsko chce se vzdát některých tamních osad, nazval ministr směšnou Námořní zbrojení Spojených slátů. Kongresu Spojených států navržena bud stavba dvou bitevních lodí po 26.000 tunách a jedné opravní lodi. Ministr obchodníkem s řády. Za hlavního rokování o rozpočtu v drubé sněmovně hollandské jeden socialista napadl někdejšího ministra Kuypera, že na žádost dobrodružné ženy významenal bohatého pokřtě- ného žida Helmanna. Kuyper přečetl pak ob sáhlé prohlášení, v němž odůvodňoval vyzname- nání tim, že Helmann poskytoval výhody Holan- danům, vracejíeím se ze zajetí v Jižní Africe. Kuyper popřel jakoukoliv souvislost s tímto vyznamenáním a dary na protirevoluční volební pokladnu a dodal, že se mu dá vyčísti nepro- zřetelnost, ale ne nesvědomitost. Prohlášení Kuyperovo, které bylo na pravici vyslechnuto s velikým souhlasem, dalo podnět k slovním potyčkám mezi vůdci stran.

Husejn Naurvat Reuterův Anglit Port Helmann Holan Kuyper Anglie Portugalsko Afrika spojený slát spojený stát jižní Afrika Mustešar ed Dauleh

8 article

Různé záležitosti obce pražské. Uvolnění komunikace u malostranské mostecké věže. Na Malé straně byl po dlouhou dobu pociťovár nedoslalek komunikace u mostecké věže. Po několika- lotém volání o odpomoc konečně přikročeno ke ko- nání místní komise, při níž zjištěno, že závady komu- nikační mezitím již byly jinými okolnostmi odstra- něny. Místní komise konala se u malostranské mo- stecké věže včera a zúčastnili se jí pp.: v zastou- pení městské rady dr. F. Kašpar, konservátoři He- rain. K. Hilbert a dr. Jeřábok, dále stav. rada Wichl arch. Zákrejs a arch. Ankert. Dle původního návrhu měla být komunikace u věže této uvelněna tím způ- sobem, že by se odbourala řada krámků po levé stra- ně od mostu Karlova k Malé straně, kde pod ozdob- ným loubím zřízen by byl chodník. Komise zjistila však, že toto opatření jest vlastně již bozúčelné; ko- munikace není v těchto končinách již po delší dobu tak hojná, jako dříve. Po vystavení mostu Svato- pluka Čecha značně se uvolnilo mostu Karlovu, dále dlužno uvažiti, že nejezdí tudy ani koňská, ani elek- trická dráha, ba ani obecní autobusy a konečně po vyslavění mostu k Rudolfinu bude Karlovu mostu ještě více uvolněno. Z těchte úvah dospěla komise ku přesvědčení, že není zapotřebí odbourati fadu krámků a vypuzovati odtud několik obchodníků. Za to doporučila komise, aby z ohledů esthetickýcha zvýšení prospektu mostecké věže byly náležitě upra- veny domy na celnici a u Steinitzů Záležitosti kanalisační.

doktor F Kašpar K Hilbert Jeřábok Zákrejs Ankert Svata Karlův Steinitz Karlov most Rudolfinum Herain

9 article

Ve včerejší schůzi městské rady pražské byl stavba stoky ve třídách v Zátorky. Badeního a Bel- credího zadána podnikatelské firmě Guido Bělský. Podhna zpráva o komisi ve příčině stavby stoky podél královského hradu. Při komisi nebylo prot projektu činěno námitek, pouze zástupce zámeckéh hejtmanství žádal, aby současně se stokou prováděn byla stavba komunikace. Ježto však stavba stokyj naléhavá pro kanalisaci hradčanskou, již proved nnu, usnesla se rada mněstská podati hejtmanství zá meckému odůvodněnou žádost, aby s prováděním kanalisace mohlo se započít zhned. Předložen byl vypracovaný projekt na stavlu stoky na Ovocném trhu. Náklad rozpočten na 57.00 korun. Usnesenc, předložiti sboru obecních starších a vypsati pak veřejně olertní řízení. Stavby vojenských budov Vojenský vrár předložil městské radě pražske projekty na stavbu dílen dělostřelecký ch na Ořechovce a zásobáren v Dejvicích, jež erá bude prováděti ve vlastní režii. Po návrhu staveb- ního úřadu usnesla se rada městská prohlásiti, ž obec pražská proti těmto stavbám nečiní námitek. Dále vypracovány byly vojenským erárem plány na stavbu kasáren pro pěchotu vedle kadetní školy, jež mají být náhradním objektem za kasárna újezdská. Usneseno pozvati zástupce vojenského erá ru k bližsímu projednámi a výsledek porády předle- žen bude rdě městské k rozhodnutí, má-li obec s- ma přikročiti ke stavbě. Konečně byl předložen projekt na kasár na pre zákopníky v Bubenči (na místě kasáren v Brusce), pro něž obec bubenečská již získala po zemek. O plánech bude jednáno společně se zástup obce bubenečské, aby bylo rozhodnuto, kým má bý stavba provedena. Různé záležitosti.

Bělský Zátorka královský hrad Ořechovka Dejvice Bubeneč

10 article

Usneseno v radě městské pozvali zástupce cen- trální komise pro zachování eměleckých památek ku prohlídce restauračních přací na kostele sv. Václava a domáhati se na stavbu tu větši subvence, ježto náklad značnou měrou stoupá. Na základě podání spolku architektů a inženýro v záležitosti zřízení pokusné stanice vod- ní v Praze usneseno sděliti spolku, že obec sou- hlasí v tomlo směru se snahami spolku a bude jeho kroky podporovati; podpora finanční zůstavena dal- šímu vývinu věcí. — Předleženo bylo podání cen- trální komise, aby při přestavbě radnice za- chovány byly stané domy na Malém náměstí; spi přikázán úřadu stavebnímu, aby se o něm vyslovil spolu se zprcováním ostatních návrhů na přestavbu radnice. — Na základě dobrozdání ankety, jednavší o opravě sousoší na mostě Karlově, u- sveseno přikročiti ku provedení oprav sousoší sv.

svatý . Václav Praha Malý náměstí most Karlov

11 article

Louitgardy a sv. Dominika ve směru, naznačeném pp. arch. Hilberlem a sochařem Wurzlem. Prove- dení oprav zadáno sochaři p. Vosmíkovi. — Pan měst. r. dr. Jeřábek upozornil radu městskou n návzhy, které ku povznesení velkoměstského ruchu a návštěvy cizinců v Praze učinil ve feuillelonu „Nár. Listů“ p. William Ritter a navrhl, aby rad městská za součinnosti kruhů hudebních a divadel- ních dala impuls ku provedení těchto návrhů a aby k tomu cíli byla svolána odborná komise. — Dále navrhl, aby přikročeno bylo k využitkování obecní objektů na Malě straně — „U sedmi čertů“ a „U Pi- kusů“ (na Kampě); konečně urgoval stromovou - pravu na Radeckého a Pětikostelním nárněstí. — Pan měst. r. Sehiek učinil návrhy na přímé spojení Starého města s nádražími a žádal vzhledem k to- mu, uby trať č. 1 vedena byla z Král. Obory, Běl- ského třidou, pod Letnou, mostem Čechovým, Sta reměstským náměstím, Celelnou ulicí, od Prašné brá- ny nynějším směrem podél nádraží státního a Fran- tiška Josefa do Vršovic; aby ulehčeno bylo frekvenci ulice Celetné, mohla by trat okružní č. 2 býti použi- vána ze Staroměstského náměstí směrem k nábřeží atd. jake dosud, ale pouze k Prašné věži. Pan Fial navzhl, aby k trati č. 2 přes most Čechův připojena byla nová trat od Klárova na Hradčany. Přikázáno správní radě elektr. podniků, spolu s návrhem p. dra.

svatý . Dominik Hilberl Wurzl Vosmík doktor Jeřábek Ritter Radecký Sehiek Král Čechův Josef Praha Kampa Letná Celelný ulice Vršovice Celetná staroměstský náměstí Klárov Hradčany Běla

12 article

Jeřábka, aby provedeno bylo prodloužení trati č. 5 přes most Čechův. Dlouhou třídou k severozá- padnímu nádraží — Pan dr. Bouček žádal, aby stavebnímu úřadu bylo uložene, aby v době nejbližší vypracoval plány a rozpočet na rekonstrukci a zu- žitkování domu „U sedmi čertů“; dále žádal urych- lení předlažby Karlova mostu. Přikázáno úřadu sta- velinímu. — Pan Mattuě urgoval schválené jiz provedení elektrického osvětlení v ulici Rytířské. — Pp. Fiala a Šeyd urgovali provedení lepšího opa- tření zubolěkařského ošetření školních dítek a úpra- vu poměru zubních školních lěkalů ke školám. Vy. světlení — v příčině plombování chrupu školních dí- tek — podávali pp. dr. Štych a dr. Kašpar. na- čež věc přikázána zdravolní komisi. — Pan Kaše žádal, aby nebyly dávány hromadné výpovědi v ne- příznivém čase stěhovacím ze starých budov v assa- naci: přikázáno referátu assanačnímu. — Pp. Fiala a Broft přednesli stesky na průtah s rekonstrukeí silnice Chotkovy a žádali odstranění závad. Přiká- záno úřadu stavohnímu.

Jeřábek Čechův doktor Bouček Mattu Fiala Šeyd Štych Kašpar Kaše Broft rytířský Chotkov Karlův most

13 article

Slovanská epopeje mistra A. Muchy, o níž jsme se zmnínili ve včerejším večerním vydáni našeho listu, byla sdělena radě městské. Mistr Alfons Mucha oznámil přípdsem, že pracuje za pomoci mecenáše Slovanstva, pana Charlexa Crauea na cyklu dvaceti velikých obrazů, znázorňujících v velkých rysech dějiny Slovanstva— „slovanskou epopeji“, jež hodlá věnovati darem obci pražské; list prodehnut je vroucí láskou k vlasti a touhou, prospěti myšlence slovanské a zvláště národu českému veli- kým dílem. O velkolepém daru vyslovili se s vděč- ným uznáním pp. starostu dr. Karel Groš a měst. rudní Mattuš, Červený, dr. Jelřábek a Lad a usneseno ihned tlumočiti mistru Muchovi vroucí vděk rady městské, jež cenné, nádberně myšlené dílo, jež by bylo ojedinělou ozdehou Prahy, s po- vděkem přijímná a s mistrem bližší podrobnosti o umí- stění obrazů ujedná. Obrazy — jichž má býti 20, po 27 stopách dělky a 18 stopách výšky — bude nut- no umístiti ve zvláštní budově a přikázáno staveb- nímu úřadu, by v intencích mistra Muchy místo vy- hladl; mistr Mucha navrhuje polokruhovitou, jed- noduchiou budovu na. Petříně. Nový most ze Štvanice do Buben.

A Mucha Mucha Charlexa doktor Groš Mattuš Červená Jelřábek Buben Praha

14 article

Radě městské byl stavebním úřadem předložen vypracovaný projekt na stavbu betonového mostu ze Štvanice do Buben; náklad rozpočtěn na 1,500.000 K, jenž má býti hrazen na účet státní subvence, čá- stečně v rozpočtu letošním, částečně v rozpočtu na . 1911. Projekt předložen bude sboru obecních star- ších a vypsáno pak olertní řízení. Schválení vodo- právní bylo již opatřeno. Siarostův nám. p. S ei- feri upozernil radu městskou na vzorně vypraco vání delailního projektu silami stavebního úřadu, coh vzatou radou městskou s povděkem na vědomí. — Pan měst. radní Červený žádal, aby práce na mo- stě od severozápadního nádraží na Štvanici bylyu spíšeny, aby most záhy byl odevzdán veřejnému užívání.

Siarostův Červená obecní star

15 article

Pokračovncí škola damské krejčoviny. Rozhodnutím ministerstva veřejných prací povo- lena byla v Praze pokračovací škola pro učednine damské krejčoviny a modistství. Školní výbor praž- ských pokračovacích škol, prováděje toto rozhodnutí usnesl se, aby zápis do těchto škol vykonán byi od 4. do 8. prosince a škola aby otevřena byla dne 2. ledna 1910. V lefošním roce přijímány budou žá- kyně, které jsou v prvním roce učení a nepřestoupily 19. rok svého věku. Opatření toto rada městská vče- ra vzala na vědomí. Konference nčitelstva pražských po- kračovacích škol živnostenských konala se včera za předsednictví nového ředitelep cís. r. Schröttra; týž po vřelém uvítání účastníků věnoval vzpomínku předešlému řediteli p. K. Bulí- řovi, jemuž jménem shromáždění přál dlouholetého klidného odpočinku. Potom přednesl zprávu, která týkala se zdokonalení pokračovacího školství; pouká- zal na nové směry v tomto oboru školství, jemuž učitelstvo, pokud se tak již dávno nestalo, rádo svý- mi zkušenostmi i prací napomáhati bude. Zejména dar 500.000 K na stavbu nové budovy jubilejní, jakož i zájem, který pro tuto otázku jeví i všichni ostatní činitelě, dodávají pevnou naději, že v brzku k do- konalé organisaci dojde. Řečník upozornil i na po- pud jedné pražské školy, která pro žáky hodlá vy- dati odbornou početnici, čímž nejlépe je dokumento- ván zájem učitelstva o prospěch školy a praktické odborné vyučování. Dále zmínil se o kázeňských pro- středcích, o učebných pomůckách a některých zále- žitostech vnitíního vedení, škol se týkajících. Ze sta- tistiky dlužno uvésti, že na pražských pokračovacíel

Praha ský pokračovací škola

16 article

školách je úhrnem 96 tříd, na nichž učí 135 učiteli 3615 žáků. Letos přibylo 10 nových tříd a to: jedna třída při číšnické německé, jedna večerní a jedna třetí; klempiřská škola je oddělena od zámečnick čímž přibyla jedna třída, dále jedno odborné oddě- lení ve škole krejčovské, obuvnické, škola řeznická rozšířena na dvojtřídní, v Bubnech otevřena nová přípravku a po jedné třídě při škole typografické a truhlářské. Rovněž vstupuje v živet nově organiso- vaná žákovská knihovna, a dále počnou přednášky pro žáky, doprovázené skioptiko- nem, který za subvence státní a munilicence rady městské pro školy pokračovací opatřen. Přednášky počnou v neděli 21. t. m. a zahájí je cestovatel p Vráz. Konečně dlužno uvésti, že právě povolena i škola pro učednice po dlouholetém úsil školního výboru. Ke konci své řeči p. žeditel za hluě. ného souhlasu přeje dalšímu rozvoji pokračovacího školství dokonalý zdar. Folom p. řed. L. Borůvka přednášel o vyučo- vání kreslení na základě moderních směrů. Pouká záno předem na potřebu a rozdíl jednoilivých od dělení při vyučování kreslení, ukončil své s napjatou pozornosti sledované výklady praktickými ukázkam vyučování kreslení. — Při volných návrzích odb učitel p. F. Petřík uvedl, aby ve školním výbor pokračovacích škol zasedal i jeden volený zástupce učitelstva, na školách těch působícího, dále aby p dvouleté zatímní službě učitelé byli jmenováni de finitivně. — Pp. řed. Bosáček a H. Čeněk žá- dali, aby při odchodu z pokračovacích škol učitelstvu které po řadu let na nich působilo, vyplácena byla odměna. Všechny tyto návrhy přijaty jednomyslně požádán školní výbor, aby o příznivé vyřízení sr postaral-

Vráz L Borůvka F Petřík Bosáček H žá Bubno městský pro škola

17 article Na milionový dar Ústředni Matie

Na milionový dar Ústředni Matie škelské přispěli: zřízenci hlav. telegrsfní stanice v Praze korun 10.10, Václav Vodháněl ve Smrči 12 30, obírka při posledni laneční hodině českých realistů v Če- ských Budějovicích 30.—, sbírka úřadníků král. čes. zem. ústavu pro choromyslné v Dobřanech 70.—. při sňatku slč. A. Hoškovy s panem J. Němcem 7.— obec Čáslavky 20.—, v hostinci su habičky« v Mar- linicích 3 20, odbor v Čouši 154.—, jménem společ- nosti v Plánici za políbení dámě 1.20, společnost v holelu Frimlově v Ústí nad Orl. 13.—, místo ky- lice na rakev pana Bobdana Mosiga v Praze věno- vala paní Em. Hovorková, choť soudce na Zbraslav 8.—, nejmenovaní dělníci z Nové Říše 1.—, Spolek úřadníků českých spořitelen Čech. Moravy a Slezskr v Praze 10.—, rolnický vzájemně pojišťovací ústa v Praze 30.—, odbor v Bechyni 5.—, obec Chium 5.—, obec Řístě 10.—, spořilelní a záložní spolek ve Chválenicích 20.—, Úbčanská beseda v Dobrovici 50.—, z pokl. čís. 414 ve Vel. Nehvizdech 15.— odbor v Časlavi 3420.—, odbor v Pouchově 313.g7.

Vodháněl A Hoškův Čáslavka Frimlův Bobdan em Hovorková Chia Praha Smrč 12 30 ský Budějovice Dobřany Mar Plánice Ústí nad Orlický Zbraslav Morava Bechyně Dobrovice Vela Pouchov spolek úřadník český spořitelna Čechy Úbčanský beseda Řístě 10

18 article

Václav Poklop, starosta v Rožci 7.—, obec Čestln 33.—, odbor v Uh. Janovicích 330.—, obec Mezhole 5.—, z pokladničky v bostinci »u Kanonu« v Klalo vech 25.30, úřadnictvo filálky Pražské úvěrní banky v Kolíně 100.—, z pokl. v Čáslavsku 5.—, občané úpohlavátí 34.—, obec Přívory 40.—, obec Vlelno N. 63.30, odhor v Braníku 28.30, Josef Brdlík v Žirov- nici 100.—, odbor v Roudnici 5586 89, odbor v So- botce 600.—, z pokladničky v Jistebnici 9 —, odbo v Mýtě 33 22, hospodářská besídka v Kunvaldě 8.— obec Svitavka 30.—, městský důchod v Uh Hradsš 853.50, obec Hunčovice 19.—, obec Vicenice 8.10, Nová Malá Hana v Olomonci 9.—, odbor v Příkazích 62.30. »Pozor« v Olomouci 20.95, obec Kopřivnic 10.—, odbor v Tišnově 284.13, čtenářský spolek v Okříškách 23.65, administrace »Selských Listů- v Olamouci 22.95, z pokladničky čís. 15 v Obchodn besedě —.30, z domu čís. 843 na Král. Vinobradech 1.—, podpůrná jednota Jan Žižka z Trocnova 6.— z pokl čís. 221 v Dáblicích 16.60, sbírka z mateř- ských školuk 102.60.. Úhrnem sebráno na milion do 18. listopadu 1909 320.515 K 84 hal. Okresní výbor karlinský povoluje pravidelný toční příspěvek Ústrední Mutici školské v Praze 2000 K- Týž uznávaje obzvláštní důležitost národní svépomo v těcbto pro národ český tak nepříznivých a trud- ných dobách, usnesl se ve své schůzi dne 11. listo- padu 1909 na tom, vedle mimořádného příspěvku 590 K, jenž povolen byl jím již ve schůzi dne 29. září 1909 na mlionový dar, povoliti příspěvek dalších 500 K na tuto sbírku.

Poklop Rožek Čestln Mezhole Přívora Brdlík Hunčovice Král Žižek Kolín Čáslavsko Braník Žirov Roudnice so Jistebnice Mýto Kunvald Svitavka Příkazy Olomouc Tišnov Okříšky Trocnov Dáblice Praha úvěrní banka obec Vlelno N . 63.30 obec Vicenice obec Kopřivnice čtenářský spolek

19 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Německosti Vídně posmívají se „Hamb. Nachrichten“ ve stálé své rubrice „Němectví v cizině“ takto: „Z „německé“ Vídně zasílá nám přítel našeho listu hezoučký doklad o ně- meckém karakteru města Vídně, zá- roveň ukázku, jak důkladně a trvale působí ně- mecké vyučování. V desátém vídeňském okresu obdržela jistá učitelka tuto omluvenku: „lch bidi Frelen, Das E. Marije kan nichd Intischule ken Weldikrosmuder In Schbidal ist Ichbídesich Obsti E. Mirije Zauss Blemchende Formidak.“ Hamburský list rozluštil tuto němčinu Vídeňa- čky, nepochybně panem Bělohlávkem na Něm- kyni předělané a překlad záhadného nápisu zni- „Prosím, slečinko, Marie nemůže přijít do školy ježto babička je v nemocnici, prosím, aby mohla Marie zůstati dopoledne doma.“ — O co se stará vídeňský „Deutscher Schul- verein“. Orgán vídeňského Schulvereinu „Den getreue Eckart“ přináší zprávu, že po usnesení akademického senátu pražské české university mají býti na universitě této připuštění slovinští docenti, aby takto byl připraven určitý počet slo- vinských universitních učitelů, kdyby se usku- tečnila slovinská vysoká škola v Lublani od Slo vinců žádaná. K tomu dodává orgán německého Schulvereinu: Skutečně potřeby pro tuto uni- versitu vzhledem k nepatrnosti a nízkému stupn

Intischule Marie Vídeň Hamb Německo Lublaň Ichbídesich Obst E Zauss Blemchende Formidak akademický senát český univerzita

20 article

vzdělání slovinského národa není. Avšak vůdco vé mají zapotřebí agitačního centra k akademi cké nadvýrobě, kteráž podle českých zkušenost v žádostivosti dostatečné existence z vlastní bídy jest nejlepším pomocníkem k zatlačování Něm- ců“. Německému Schulvereinu nestačí germani sace jím provozovaná obecnými školami tak v Korutanech, Krajině a Štyrsku, kde německý obchod s mrtvými slovanskými dušemi kvete, jak náleží. Sotva zaslechl zvonit o slovinskýeh docenturách na české universitě, chvěje se o vý- robu renegatů na německých vysokých školáeh provozovanou. Počet slovinského vysoko-škol- ského studentstva kryl by frekventaci vlastní vy- soké školy víc než s dostatek, nejedna německá universita v Rakousku couvla by jejím zřízením co do počtu posluchačstva na místo zadnější. Kdyby všem rakouským Slovanům zřízen byl onen počet národních vysokých škol, který jim náleží podle počtu poplatnosti a stupně jich vzdělání, ubylo by značné části německé aka- demické nadprodukce, dovážené k nám i z ně- mecké říše zaměstnání, a to je ten osten, který „věrného Ekurta“ ze Schulvereinu hněte! Kaž- dou novou slovanskou vysokou školou v Rakou- sku klesá německá naděje na konečné potření slovanských kmenů v „Ostmarce“, universitn politika našich Němců proti Slovanům a také Slovincům jest dána takto sama sebou. — České razítko c. k. vedlejšího celního úřadu v Brodě n. L. stále ještě nedá německým šriftlajtrům v Čechách spáti. Jeho nápis, otištěný na celních kvitancích za pontamoussonské vodo- vodní roury pro Prahu, zjevuje se jim v ohni- vých literách a podněcuje je ku plamenným článkům proti zemskému finančnímu ředitelství.

Němec Slovan Německo Korutany Štyrsko Rakousko Čechy Praha

21 article

Pomyšlení, že se vyclívání děje na půdě králov- stvi bavorského, že se česky kvituje v bavor- ském Brodě, dráždí je až k zuřivosti. Některé z německých listů v domnění, že na brodskou hlavní stanici rak. státní dráhy „Brod n. L.— Praha“ náleží bavorské vládě nějaká ingerence, dovolávaly se zakročení bavorských úřadů už jednou, aby zakročily proti vydávání českých jízdních listků na této stanici a české razítko e. k. vedlejší celní úřad v Brodu v Bavorách svedlo se k domněnce, že úřad tento zřízen zvlá- ště pro pražské roury, ačkoli trvá v Brodě n. I už půl století. Liberecká „Reichenb. Ztg.“, nej- větší německý denník v Čechách, má za to, že české razítko v brodském úřadě jest pouhá ocho- ta z lásky fin. ředitelství vůči pražské správě. Bylo by to snad něco hrozného — vzteká se ča- cký Liberčan — kdyby na franeouzských ná- kladních listech bylo přitisknute německé celnt razitko?! Tolik je jisto, že hrůza z českéhc ra- zíika na franeouzském nákladním listě jímá za- tím líberecký list, ačkoli jemu, ani žádnému Němei nic není do zásilky, vyclívané českým adresátem. Němci by měli právo na to, aby je čerti brali teprve, až by se tisklo české razitk na jejich kvitance a jejich dopravní tisko- pisy. Námitka, že by české listy nějak láteřily. kdyby se z Německa na místě „Böhmisch-Brod“ psalo „Böhmisch-Furt“, je k smíchu. Český tisk a český národ musí si dát líbit přes všeche svůj odpor a protest nejnestydatější hanobení praslovanského místopisu svých zemí německou kulturou, která zhyzdí, čeho se dotkne. Domniná se snad „Reich. Ztg.“, že když napiše „Chwala- Potschernitz (11)“, že se dopustila něčeho slušnějšího, než by bylo na př. „Böhm. -Furth“

Němec Reich Böhm ský Brod Praha Bavory Čechy Německo BöhmischBrod Furth ChwalPotschernitz

22 article

Před několika lety z ničehož nic pokřtěn morav ský Přívoz po německu Oderfurtem, ačkoli toto jméno nebylo před tím nikdy slýcháno ani psáno a světlo světa poprvé spatřilo v příslušné žádosti zněmčené obce k místodržitelství. V Čechách vyvěšují se veřejně české jizdní řády i státních drah, kteréž přijaly národní rozdělení země již za hotové a stanice za demarkační čarou budouci provmcie „Deutschböhmen“ uvádějí už něme- cky napřod a v závorce teprve česky zdrobnělým písmem. Na pražských nárožích veřejně visí tato hanba a potupa, se kterou a mnohými jinými spojena jest vděkuplná vymoženost sestátnění drah pro národ český. A německý tisk řve pro české celní razítko na českém zboží, kteréž ně- mecké oko ani nevidělo ?! — K úmurtí prof. dra. Karla Domalípa. Byl již sděleno ve večerním vydání našeho listu, jaká těžká ztráta stihla českou vědu technickou úmrtím vynikajícího učence, fysika prof. dra. K Domalípa. Jeho smrt překvapila všechny vrstvy naší společnosti a zejména kruhy profe- surské a studentské, v nichž těšil se pro vědu i šlechetnou povahu svou všestranné úctě. Pří- činou smrti dra. Domalípa byl zastaralý zánět slepého střeva. Učenec vzpíral se houževnatě této chorobě a teprve v kritické chvili připustil. aby ke konsultaci přízváni byli chirurgové, kteř konstatovali, že nastalo již hnisání a že stav jeho je povážlivý. Operace předem označena za pouhý pokus záchranný s výsledkem nezaruče- ným. Z posledních let života vzácného učence uvésti dlužno ještě několik dat. Jsa jmenován profesorem pro elektrotechniku, působil stále pro rozkvět elektrotechniekého učení na vysoké škole tochnické a hned koncem r. 1891 položil základy elektrotechnické laboratoři. Přednášky své stále rozšiřoval ve směru elektrotechnickém.

profesor doktor Domalíp Čechy

23 article

vzdal se přednášek z fysiky a přednášel experi- mentální a theoretickou elektrotechniku ve dvou bězích. Domohl se konečně své dávné tužby: zřízení ústavu elektrotechnického, jehož se sta zakladatelem i navrhovatelem a ve kterém sta- ral se i o povolání vhodných sil pro rozšíření přednášek, zejména ve směru konstruktivné elektrotechniky. Zde domohl se zřízení druhé řádné profesury, a aby i ostatní důležitá odvětví byla správně na našem českém učení zastou- pena, domohl se i zřízení docentury pro dráhy elektrické, pro kommutatorové motory a pro techniku proudů slabých. Touto činností zabez- pečil rozvoj českého elektrotechnického učen ve všech směrech pro moderní elektrotechniku potřebných, jehož praktickým výsledkem je utě- šený rozvoj českého průmyslu elektrotechni- chého. Při vší své práci theoretické založil a roz- šířil sbírky elektrotechnického ústavu měrou ne- obyčejnou, vzdor tomu, že prostředky, jež mu byly k disposici, byly velmi skrovné. Vědeckou činnost svou rozvíjel zvláště ve směru experi- mentálném a výsledky uveřejňoval v celé řadě publikací v „Časopise českých mathematiků““ v „Živě“, ve vídeňském „Zeitschrift für Elektro- techniker“ a v „Rozpravách“, jakož i „Věstníku české akademie cís. Františka Josefa“. Když prvé zprávy o vynálezu Röntgenově pronikly, Domalip opětováním pokusů těchto docílil prvý u nás fotografií tak dokonalých, že zaplašily ve

Živa František Josef Zeitschrift für Elektro

24 article

škeré pochybnosti o správnosti vynálezu. Studie o elektrické resonanci byla společně s univ. pro- fesorem Koláčkem uveřejněna v „Rozpravách české akademie“ a později v „Annalen der Physik u. Chemie“, kdež před tím uveřejněna práce Oberbeckova, která v literatuře německé uvádí se na místě prvém. Hledíme-li k původní- mu uveřejnění této práce v jazyku českém, pří- sluší priorita společné této práci Domalípově Koláčkově. Pro vynikající činnost vědeckou jme- nován byl řádným členem král. české společnosti nauk a řádným členem České akademie věda umění. Také byl členem a výborem mnohých výstavních kongresů, zejména členem mezi- národního kongresu v Chicagu r. 1893 a v době poslední jmenován členem rakouského patent- ního úřadu. Prof. dr. K. Domalíp vynikal svou vzácnou přímou povahou, svou přesností a ob- jektivností, vždy v popředí sťavěl účel věci samé bez ohledu na překážky a zájmy vedlejší. Ve všem jednání vycházel každému vstříe, byl kaž- dému upřímným rádcem. Stal se pomocníkem vývoje mnohých jednotlivců, jež svým rozhle- dem dovedl zavěsti na jim příslušné dráhy. Do posledního téměř okamžiku věnoval se své čin- nosti vědecké. Dále byl jmenován čestným čle- nem spolku posluchačů strojního inženýrství na české vysoké škole technické a spolku českých elektrotechniků v Praze. Pohřeb zesnulého koná se v neděli dne 21. t. m. o 3. hod. odpolední z chrámu sv. Štěpána.

Koláček Domalípův Koláčkův profesor doktor K Domalíp svatý . Štěpán Chicago Praha český akademie Annalen der Physik Český akademie věda český vysoký škola technický

25 article

— Promoce. Pan MUC. Josef Kroulík rodem z Třeboně v král, českém bude dne 23. listopadu o 12. hod polední v malé aue české university Karlo-Ferdinandovy za doktora veškerého lékařství veřejně prohlůšen. — Rodinné zprávy. Sl. Anna Parau b ko va, dcera pana JUDra. Jana Paraubka, c. k. dvoru. rady v ministerstvu vnitra ve Vídni, slaviti bude sňatek manželský s panem inženýrem Zdeňkem Kostli- vým, strojním adjunktem c. k. státních drah, ve středu dne 24. listopadu o 12. hod. pol. ve farním chrámu sv. Otmara ve Vídni-III. — Sl. Ph. C. Marie Košťálova, dcera vrchního inspektora c. k. stát- ních drah na Král. Vinohradech, a pan Slanislav Sahánek, c. k. profesor v Brně, slaví dnes svůj sňatek manželský. — Pan profesor dr. Petr Zenkl v Karlíně a pl. Pavla Zenklová roz. Ševcovicova oddání byli dne 13. listopadu. — Paní Božča Šá- lová rozená Krajská ze Šřěkně u Strakonic a pan Václav Šál, zemský údeiní úřadaík z Prahy, ozna- mují, že byli oddání dne 20. listop du v chrámu sv.

Kroulík Ferdinandův Parau JUDr Paraubek Zdeněk Kostnout svatý . Otmar Košťálův Král Slanislav Sahánek doktor Zenkl Pavel Zenklová Ševcovicův Václav šál Třeboň Vídeň Brno Karlín Šřěkně Strakonice Praha univerzita Karla ministerstvo vnitro Božča Šá

26 article

Prokopa v Žižkově. — Z kruhů pivovarských. V hostincích vino- hradského pivovaru počalo se čepovati nové pivo, vyrobené sládkem panem K. Mayerem, který dříve jako podsládek působil v českém akciovém pivovaře v Českých Budějovicích a jehož výrobek rovná se dle úsudku všeobecnéhio nejlepším pivům vůbec. Via insert. — Pohřeb pana Josefa Kodla, býv. ředitele cukrovaru, konal se včera o 3. hod. odpol. z kostela sv. Jindřicha za velkého účastenství smutečních hostí. Ke katsfnlku bylo položeno na 40 nádherných věnců a palmových kytic. Puhřebních obřadů, které vykonal hlavní farář dr. Janků, zúčastnili se bratr zesnulého, zefové pp. dr. J. Šiudler a dr. V. Mastný s příbuzenstvem, dale řediteté cukrovarů pp. Miku- lejský, Pokorný, Svoboda, Šubert, Čtrnáctý, dále pp. dr. K Adámek, vrchní rada z. s. Machačka, Hulik z Nymburka a j. Zesnulý byl pochován do rodinné hrobky na olšanských hřbitovech. — Z obcí předměstských. Ve schůzi městské rady na Smíchově, konané dne 17. listopadu t. r. za před- sednictví starosty p. dra. Koldinského, vzato na vě- domí, že c. k. zemská školní rada svolila, by jedna ze tří zatímních pobořek při I měšťunské škole dívčí přeměněna byla v definitivní a aby při 1l mě- šťanské škola dívěl otevřena byla dalšl (druhá) za- tímní pobočka. — Dale vzato na vědomí, že zemský výbor schválil s nepatrnými změnami vybírání po- platků za zdravotní ohledání masa dle usnesení obecního výboru ze dne 17. prosince 1908. — Schválen návrh na zřízení chodníku poděl západního průčelí lidových lázní a masné tržnice. — K upozornění, že povozy trhovců na Jakubském náměstí projiždějí stromořadím tamže nově zřízeným, usneseno nsříditi tržním dozorcům přísný dozer v té příčině, v případu opakování se nepřístojnosti zakročiti proli pachatelům

K Mayer Kodl svatý . Jindřich doktor Janko J Šiudler V Mastná Pokorná Svoboda Šubert Čtrnáctá Adámek Machačka Hulik Koldinský Dale Žižkov Český Budějovice Mik Nymburk Olšanský hřbitov Smíchov Jakubský náměstí obecní výbor

27 article

co nejpřísněji. — Dodávka obrub pro chodníky v za- hradě Kinských zadána po provedeném ofertním ří- zení p. Heranovi. — Vzala na vědomí vesoluce usne- sená na členské schůzi obchodního gremia, jíž pro- jeven souhlas s postupem rady městské v záležitosti jednání o sloučení s Prahou. — Vyhověno žádosti strojnické besedy v Praze za povolení prohlídky městské elekhrárny. — Scbválen návrh na rozdělení úroků z nadace Martina Stevskala. Rovněž schválen návrh, aby nejslarší při metení zaměstnaní přísluš- níci obce zaopatření byli postapně (die uprázdnění se místa) v městském chudobinci. — Povolen náklad na Mikulášskou nadllku dílkám v měsíských školách mateřských. — Usneseno vypsati ofertní řízení na zadání čistění veřejných stok pro rok 1910 a 1911. — Kromě toho vyřízena řada záležitostí stavebníeh, živnostenských, chudinských ald.

Kinská Heran Martino Stevskal Praha

28 article

— Jak přispívají české obce ku poněmčevání Čechů v Dol. Rakousích. Pan J. S. žádá nás za uve- řejnění tohoto prohlášení: Na moji úvahu, ličicí u- čínky expatriace Čechů do Dol. Rakous, uveřejněnou v tomto listě dne 13. t. m., odpovídá „Vídeňský Den- ník“ „My považujema tento názor za nesprávnýa se stanoviska národního škodlivý. Naší snahouv Dol. Rakousích jest a musí býti, aby každý, kdo zde deset let v určité obci nepřetržitě bydlí, ucházel se a obdržel v obci té právo domovské. A pokládáme za zcela správně, že české obce starají se o prová- dyaí této zásady, bez ohledu na to, jestli s ni jed- notlivec spokojen či ne. My pro své cíle národní, kte- rých musíme dojíti, potřebujeme českého lidu, který má v Dol. Rakousích právo domovské, aby na nás nemohlo býti poukazováno stále jako na proudivý žível a těmto našim vyšším národním cílém odpo vídá úplně chování se oněch českých obcí, které své dosavadní příslušníky přihlašují za příslušníky obcí dolnerakouských.“ — Nejsem sice dle svých zkuše- ností srozuměn s tímto náhledem „V. D.“, ale po- drobují se mu jako náhledu oficiálního orgánu dolno- rakouských Čechů. Cesty mohou býti rozličné .

Čecho Dolo Rakousy

29 article

Prosím ony ctěné obce, jež se při expatriaci svých příslušníků řídily dle této zásady „V. D.“, aby pro- minuly výtky jim mnou činěné sice z horlivostio dobrou společnou věc, ale přece tedy mnou na ne- správném předpokladě založené. — »Tryzna Tyršova«, pořádaná v neděli dne 28 listopadu t. r. o půl 11. hod. dopol. v městském di- vadle na Král. Vinohradech péčí České obci sokol- ské, má v pořadu dvě svérázné scény sokolské z prvních dob života sokolského z péra br. Domo- rázka a to: »Jarní sliy« a »Letní zrání«, které se- hraje družina Budilova. Symfenický doprovod orche- stru ke druhé scéně zajištěn Českou filbarmonií. Skladba věnována skladatelem panem Ladislavem Prokopem. K »Tryzně Tyršově« jeví se veliký zájem i mimo kruhy sokolské jmenovitě nyní, kdy lístky dány do předprodeje do následojících závodů: Gubiš, Král. Vinohrady, »Máj« Vodičkova ul., Fr. A. Urbá- nek, Ferdinandova tř., Zvolský, Smichov, kdež možno si lístky zakoupiti. Mimo to dostati lze zde též pořad, na němž otištěn obsah obou seén. Listky lze dostati též v tajemnickém úřadě České obce sokolské (Fer- dinandova tř.). Účast Sokolstva v kroji sokolském nab v šatě černém. Začátek přesně o půl 11. hodine dopolední. — Oslavný večer. Úřadnictvo oddělení dílen- ského a vozebního c. k. ředitelství státních drahv Praze uspořádalo dne 17. listopadu t. r. v hotelu Gráfově oslavný večer na rozloučenou se svým dlou- holetým přednostou p. inženýrem Josefem Karlem, vrchním inspektorém c. k. státních drah, odcházejí-

Tryzna Tyršův Král Budilův Prokop Tyršův Gubiš Gráfův Josef Karel 28 listopad Vodičkův ulice Francie Ferdinandov třída Fery Český obec sokol Český obec sokolský státní drahv Praga