2
article
Z Madridu, 28. září. (C.-B.) Francouzský
předseda ministerstva Combes sem dnes
přibyl.
Z Cařihradu, 28. září. (C.-B.) Khedive,
který byl včera přijat sultánem ve slyšení na
rozloučenou, odjede dnes do Egypta.
Z Cařihradu, 28. září. (C.-B.) Proslýchá se,
že úřadní uznání srbské a kucovalašské národ-
nosti stane se v těchto dnech.
Z Lisabonu, 28. září. (C.-B.) Král uděli
dnes amnestii pro politické přečiny.
Z Alžíru, 28. září. (C.-B.) Kolonna majora
Bichemina přibyla ve zdraví do Dževy
Uedaru.
Konec vatikánského »zajetí«?
Z Říma, 28. září. (C.-B.) »Tribuna« ozna-
muje: Papež přijímaje hold benediktinského pá-
tera Amellia z Montecasina, pravil: »O tče,
řekněte opatovi, že se brzo v Mon-
tecasinu uvidíme.« Znamenaje pak úžas,
jejž slova jeho u pátera vzbudila, doložil: »Mo-
dlete se, modlitbou dosáhne se všeho.« Dále
oznamuje »Tribuna«, že papež dnes ráno přijal
opata De Stefana z kláštera Cava de Tirreni
že vůči tomuto prohlásil, že se osobně do-
staví k zahájení půlstoleté oslavy
prohlášení dogmatu o neposkvr-
něném početí.
Combes
Khedive
Bichemin
Papež
jít Stefan
Madrid
Cařihrad
Egypt
Lisabon
Alžír
Dževa Uedar
Řím
Montecasina
Mona
Cava jít Tirrit
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Parlamentni komise klubu sněmovních
poslanců národní strany svobodomyslné měla
dnes dopoledne za předsednictví poslance dra.
Pacáka důležitou poradu v budově zemského
sněmu. Ve schůzi poradní předloženy byly
především návrhy, které budou ve sněmovně
podány a to v prvé řadě pokud jde o úlev
nouze pro kraje stížené krupo-
bitím a živelními pohromami, dále
návrh na zavedení povinného pojišťo-
vání proti pohromám živelním; kromě toho
stalo se usnesení o podávání interpellací a do-
tazů a konečně vypracován zevrubný pracovní
program pro toto sněmovní zasedání. Návrhy
předložené schůzi klubovní byly schváleny.
— »Němcům v Čechách německá biskup-
ství!« Pod tímto heslem organisuje světící bi-
skup Frind v dnešní »Bohemii« a sice v úvod-
ním článku revoltu německého kněžstva diécese
pražské proti »českému« ordinariátu, proti »če-
ské« konsistoriální kanceláři, »české« suitě arci-
biskupově a české kapitule na dómě. Heslo
»Los von Prag« musí zaznívati od okresu k
okresu, od obce k obci i před nejvyššími církev-
ními a státními autoritami vždy víc a víc býti
osvědčováno musí, že důvěra k pražské správě
diécese tou měrou mizí, jakou oprávněný vliv
Pacák
Němec
Frind
Čechy
Los on Praga
Bohemia
4
article
Němců důsledně z ní byl vypuzován. Němečtí
katolíci v uzavřeném německém území arcidié-
cese čítající půl millionu mají prý právo spra-
vovánu býti od mužů, k nimž mají důvěru,
mají právo žádati, aby se správa diécese ne-
stala počešťovacím ústavem, mají právo na ně-
meckou diécesi! Tento hlas musí vždy zvučněji
zaznívati!« dí — orgán německo-židovské kul-
turní obce v Praze ! Velkorabinát požaduje zvláštní
německou diécesi pro Němce společněs
biskupem Frindem a warnsdorfským P. Opitzem
v »Bohemii«! To by stačilo na označení těchto
snah v příslušném jich světle, ale udánlivé dů-
vody, uvedené v článku »Boh.«, maskovaném
chifrou »K«, osvětlují příčiny tohoto prudkého
vystoupení ještě s jiné strany. V metropolitní
kapitule dómské byly zvoleni a na místo zesnulého
kapitulního děkana Hrádka a jmenováním kanov-
níka Doubravy uprázdněná dva Češi, a to jest příči-
nou rozlícení »Bohemie«. Až dosud bylo prý v ka-
pitule této zvykem, že se volíval střídavě Němec
a Čech, bez ohledu na národnost jich před-
chůdce. A tak zvolen při předposlední volbě po
Němci Hornsteinerovi Čech Tumpach a po Čechu
Borovém Němec Manlik. Nyní však obsazena obě
místa po Hrádkovi i Doubravovi — Čechyl
Marně pátráme po stopě nějaké křivdy, která
by se byla touto volbou stala Němcům. Stav
obou národností zůstal v kapitule přece nezmě-
něn ve všech čtyřech případech, nad nimiž
„Bohemia“ roztrhuje roucho své, vždy zemřelý
kanovník Němec nahražen byl kanovníkem Něm-
cem a zemřelý anebo odcházející Čech nahražen
Němec
Frind
P Opitz
Doubrava
Čech
Čo
Tumpach
Manlik
Čechyl
Praha
Hrádek
Německo
Bohemia
5
article
Čechem! Česká většina v kapitule jest na vla
taková, jaká byla před úmrtím Hrádkovým a
před volbou Doubravovou. Mají-li pak Němci
v kapitule třetinu hlasů, je to jejich výhoda,
neboť v arcidiécesi jich není ani čtvrtina! Pro
arcidiécesi jest pak podle našeho zdání jenom
prospěchem, když bude udržován nynější stav
dvoutřetinové většiny pro její celistvost proti
třetinové menšině, pro její národní rozdělení bo-
jující podle politického vzoru známého něme-
ckého požadavku. Z německého výbuchu jest
však patrno, že boj o národní rozdělení katolické
správy v Čechách není ještě nikterak v koncích a
že jeho nejprudšímu propuknutí hledíme teprve
— Včerejší sjezd českých evangelíků z
Čech a Moravy o němž jsme přinesli ráno ob-
šírný a veskrze věcný referát, ukazuje, že moudře
bylo jednáno od svolavatelů sjezdu, když z he-
sel, jež tónem žalmisty umístili na pozvánky své.
vyloučena byla — pravda a v osobním zájmu
nejpřednějších z předních mužů evangelických.
o nichž mluví farář Souček ve své zahajovací
řeči bylo, že pravda na sjezd nevpuštěna ani po
našem appellu k evangelickému sjezdu, uveřej-
něném v předvečer jeho. Praví-li dnes realisti-
cko-klerikální denník, že vítězství Duška a cons.
již dříve prohlašované bylo sjezdem dotvrzeno.
vyráží Duškův orgán otevřené dvéře, neboť za
účelem tohoto vítězství přece sjezd svolán. Ta-
jemství velkolepého úspěchu prostocviků o so-
kolských sjezdech záleží přece v tom, že
všechny jednoty byly je dávno před sjezdems
velkou pečlivostí nacvičily; podobně dálo
se před evangelickým sjezdem v jednotlivých
sborech a staršovstech evangelických. Kdyby ne-
bylo toto předběžné cvičení v jednotlivých sbo-
rech dopadlo k nejvyšší spokojenosti pana super.
náměstka, zcela jistě by nebylo ke sjezdu došlo.
Čecho
Hrádkův
Doubravův
Němec
Souček
Dušek
Duškův
Čechy
Morava
6
article
Pan farář Dušek mohl přece pracovati s mate-
matickou jistotou, že se proti němu a jeho spolu-
vinníkům nevysloví »česká evangelická církev«.
Neboť protest proti němu a celé dlouhé řadě
evangelických správců duchovních podmiňoval
by nutně jich odstoupení a tím i rozvrat v celém
českém vyznání evangelickém. Tím, že přijatý
všechny připravené resoluce, jichž přijetí bylo
co nejbezpečněji z předu zaručeno, že všichni cír-
kevníci, kteří na sjezd se dostavili, vyslovili svůj
souhlas s »nejpřednějšími muži evangelickými«,
že »zjevilo se«, jak bodře přiznává realisticko-
klerikální denník »— co se ovšem vědélo
— že celá církev stojí za svými duchovními«
to vše neodčiňuje ze světa fakt, že naše obvi-
nění a náš soud nad realistickými evangelickými
předáky, týkal se jenom jich a nikoli církve
evangelické jako celku. Naše prohlášení v neděl-
ním čísle v té příčině učiněné nebylo žádnou
vytáčkou, nýbrž autoritativním opakováním toho,
co jsme po celé trvání boje našeho každo-
denně opakovali. My přece musíme vědět.
koho míníme a pravíme-li to zjevně a světle
a jmenujeme-li, koho míníme, jest směšno tvrditi.
že »naše vytáčky byly roztrženy jako pavučina«.
Dušek
7
article
Sám list pro český lid evangelický »Český
bratr« ve svém zářiovém čísle prohlásil výslovně,
že celá naše polemika »není tajna, aniž někam
pod kbelec postavena, že »Nár. Listy« jako
»Český bratr« jsou listy veřejné a každému
přístupné ku přečtení a přemýšlení«. Tato
pravda nesměla přijíti na sjezdu ke cti, sic celé
to průhledné kouzlo zmizelo fouknutím. Jakmile
se předseda sjezdu farář Souček prohlásil: »Po-
znali jsme brzy, že k vůli odražení úto ků
sjezdu nepotřebujeme, poněva dž
byly s důstatek už odraže n y«,
bylo jasno, kolik hodin bilo, a po této zahajo-
vací řeči pozbyl sjezd pro nás všeho interesu,
neboť hned zvolený předseda jeho započal starou
písní nepravdy, řka: »Byli jsme podezříváni,že
vydáváme v šanc vlast naši, že přijímajíce dary,
žavazujeme se cizincům . . .« Pán ten jmenuje
se Havelka a toto jméno nevyskytlo se ani je-
dinkráte v listě našem, co naše polemika proti
Duškům a ostatním Herbenovcům trvá, nadtož
abychom jej kdy byli obviňovali vůbec z čeho
Tolik jest jisto už dnes, první půl den po
sjezdu, že úmysl frankfurtského mezmnárodního
výboru a berlínského Bundu, zevangelisovati pro-
středky sebranými v Německu, Škotsku a v Ame-
rice český národ, nadobro jest zabit.
Souček
Havelka
Dušek
Herbenovec
Německo
Skotsko
ame
8
article
Že jméno všeněmeckých evangelických propa-
gačních organisací nebylo na sjezdu a n
vysloveno, že naše podrobné, se
zevrubností provedené důka zy o
stycích předních mužů evangelí-
ckých snimi ani zmínkou nebyly
dotčeny, tím méně vyvráceny, to
samo mluví více než 36 metrů naší polemiky l
— Zněmčení c. k. akademie umění v Praze
jest záležitostí, o kterou se zajímá německý tisk
venkovský mnohem více, než český. Zřízení
nového »mistrovského« ateliéru německého na
škole sochařské považují venkovské německé listy,
jako »Budweiser Tagblatt« za věc hotovou, ač
koli se ještě dosud o ní vyjednává a jak dou-
fáme, také s vědomím jiných poslanců z Čech,
než německých. Jednání v červnu přerušené
a nyní obnovené povede prý k výsledku. Něme-
cký tisk stojí na tom stanovisku, že ústav má
platiti za utrakvistický, že byl však až do roku
minulého, do jmenování prof. Thiela »skanda-
löser Weise« — skandálním způsobem
— obsazen výhradně českými učitelskými silami,
a že při nejmenším polovina učitelských míst na
akademii náleží Němcům, podle známé Rauch-
bergovy formule berní. Co se týče skandálu,
započal právě jmenováním prof. Thiela a jmeno-
váním druhého »majstra« německého může býti
jenom — zvětšen. Co na věci nejskandál-
nějšího, jest německý nárok na jmenování kandi-
dátů, kteří co do kvalifikace nevyhovují ani
jedinému punktu, ani tomu utrakvismu, ne-
boť professoři němečtí na akademii jmenování
jsou s výhradou, že nebudou povinni vyučovati
utrakvisticky, t. j. po případě také česky. Tako-
vému skandálnímu nároku bylo jmenováním
profesor
Thiel
Weis
Němec
Rauch
Praha
Čechy
akademie uměný
Budweiser Tagblatt
9
article
Thiela vyhověno vzdor tomu, že se příčí statutu
ústavu, neboť zřizováním výhradně a vý-
lučně německých škol při utrakvi-
stické akademii se tento utrakvistický
karakter porušuje a zřizuje se vlastně v lůně
utrakvistické akademie akademie nacio-
nálně německá. Tento moment samojediny
stačil by opory energické akce proti znešvařování
akademie ukájením politických a zištných, ano
hamižných choutek německých. Na piedestal
professury akademie pozdvihuje se podprostřední
»kunšt«, který by vlastně sám měl ještě choditi
do školy, mladé umění české, vybojované strá-
dáním, utrpením, jaké nebylo uloženo dosud
žádnému kmeni v řadě civilisovaných národů,
vyzískané svépomocí proti systému raffinovaných
překážek, má býti tak zničeno a obětováno něme-
ckému chtíči. Důsledky našeho osudu, zkažení
všeho, čeho dobudeme vlastními silami, nevýslov-
nou heroickou námahou, záhuba německým kon-
tagiem, počínají se jeviti také na akademii, která
byla až do loňského roku naší bezposkvrnnou
chloubou!
— Z reskriptové schůze v Jilemnici. Po-
litický klub pro Jilemnici a okolí přijal ve své,
dne 27. září 1903 konané reskriptové schůzi
tuto resoluci: Občané, shromáždění v reskrip-
tové schůzi, uspořádané dne 27. září 1903
politickým klubem pro Jilemnici a okolí, vy-
slechnuvše vývody zemského poslance p. Jos.
Thiel
Jilemnice
utrakvistický akademie akademie
10
article
Bartáka »0 král. reskriptu ze dne 12. září
1871 a o právech země české« prohlašují:
Vzpomínajíce král. reskriptu ze dne 12. září
1871, želíme trpce, že dosud nestalo se nám
po právu, zejmena aby svéprávnost král. če-
skému, s míst nejvyšších přiznaná, tomu vrá-
cena byla; prohlašujeme, že lid český nikdy
nevzdá se práv vlasti své, nýbrž že čím dále
tím úsilovněji naléhati bude na splnění sprave-
dlivé své žádosti. Poslancům národní strany
svobodomyslné projevuje shromáždění v jich
těžkém a účinném boji svoji úplnou dů-
věru.
— Osobní z Moravy. Absol. právník Josef Ská-
cel jmenován byl konceptním praktikantem u okres.
hejtmanství ve Vyškově. — Ve schůzi zemského vý-
boru jmenovani byli: zatímnými učiteli na zemských
reálkách Ludvík Tesař v Prostějově, Frant. Chu-
doba ve Velkém Meziříčí, dr. Edvard Čech v Pří-
boru, Josef Geiger v Uherském Brodě a Jan K o-
nečný v Holešově; skutečnými učiteli na reálce
v Novém Městě Antonín Jelínek a Karel Ma-
tocha; ředitelem realky v Hodoníně Antonín Pa-
leče k.
— Osobní. Z Kyjeva na Rusi se nám
oznamuje: Na zdejším I. gymnasiu byl jmenován
učitelem tělocvíku Franta Bra bec, místonáčelník
kyjevského tělocvičného oddělení, dříve cvičitel »So-
kola« na Král. Vinohradech.
Barták
Ská
Tesař
František
Chu
doktor
Geiger
Jelínek
ma
Antonín pa
Rus
Bro
Král
Morava
Vyškov
Prostějov
Velký Meziříčí
Edvard Čechy
uherský Brod
Holešov
Nový město
Hodonín
Kyjev
11
article
— Sedesátlet neunavné práce má za sebou p. Petr
Halík, 80letý mistr bednářský v Domažlicích. Čily
dosud stařeček za celý život při vší přičinlivosti
spořivosti nedostal se ke »zlatému dnu« svého řeme-
sla, za to ale letos ve svém vysokém věku ke »zlaté
svatbě« se svojí, rovněž 80letou, nyní již zemřelou
manželkou. Stařičký vdovec, obdržev nyní uprázd-
něné místo čekatele v domažlickém městském chu-
dobinci, zanechal klopotného, tolik roků provozova-
ného řemesla bednářského docela.
— Kurs pro dítky koktavé a šišlavé, jednotlivé
hlásky chybně vyslovující, pro dítky patlavé, huhňavé
a jinak nevýřečné zřídila svým nákladem městská
rada pražská při měšťanské škole u sv.
Jiljí. Zápis bude se tam konati dne 30. září od 5
až do 6 hodin. Přijaty budou nevýřečné dítky ve
věku 10 až 14 let pouze obecných a měšťanských
škol I. až VI. části Prahy. Dítky slaboduché do kursu
přijaty nebudou. Kurs bude opět rozdělen ve dvě
oddělení a sice v oddělení pro koktavé a v oddělení
pro jinak nevýřečné. V každém oddělení budou se
konati nápravná cvičení třikrát týdně v hodinách
poškolních. Pánům rodičům klade se na srdce, aby
bděli nad pravidelnou docházkou dítek do kursu,
neboť jest pilnost docházky do kursu předůležitý
Halík
svatý . Jiljí
Domažlice
Praha