Románová přiloha „Národnich Listů“ k čislu I0. ze dne 10. ledna 1905

= Ochotný autor. Spisovatel Möller, nedávnov Kodani zemřelý, jenž pod jmenem Louis de Morel vydával list »Revue«, jehož krvavé romány udržo- valy četné čtenářstvo v napětí a rozechvění, býval přes ohromné úspěchy svého listu, jenž nakladateli Jordanovi vynášel ročně 30.000—40.000 korun, často v peněžitých nesnázích. Z počátku dostával 35 kor. týdně, později, když list vycházel dvakráte týdně, příjmy jeho přiměřeně vzrostly. Kdysi, vypravuje »Politiken«, žádal Möller nakladatele Jordana o zá- lohu 100 korun, ale byl zhola odmítnut. — »Dobrá«. prohodil popuzen, »v tom případě donna Mercedes v nejbližším čísle zemře«. — Donna Mercedes byla mladá dívka v jeho románu a Möller věděl, jaké účastenství má Jordan na jejím osudu. — »Jakže, zemře?« tázal se Jordan pln úžasu. »Ovšem že, proč by měla zůstat na živu a býti šťastna, když jiní lidé musejí se potýkati s věřiteli a stálými sta- rostmi o peníze!« — »Nechte ji na živu a ať do- stane brzy svého hraběte«, pravil Jordan, »zde máte sto korun«. — »Dobrá«, prohodil Möller, zastrčiv pe- níze do kapsy, »příštího týdne se provdá za hra- běte«. — A tak se stalo ku potěšení a uspokojení nesčíslných čtenářů . . . Möller zemřel chorobou hrtanu ve věku 69 let. Byl to největší »hromadný vrah« dánské literatury, neboť za své literární kariéry zahubil 20.000 lidí.

= Nové archaeologické objevy v Malé Asii »Temps« oznamuje z Cařihradu: Při stavbě dráhy hedžské nalezeny blíže t. zv. údolí Mojžíšova zří- ceniny starého města, jež bezpochyby kdysi bylo obý- váno jedním z kmenův israelských. K nejpodivněj- ším nálezům zde náleží velká budova, vyznamená- vající se svojí architekturou. Vedle ní rozkládá se obromný polokruhovitý amfiteatr, obklopený velmi silnými zděmi, na nichž se jeví podivné kresbya figury. Uvnitř oné velké budovy, jež bezpochyby byla hradem, nalezen pavillon z velmi tvrdého dřeva, tvarů velmi elegantních a velmi dobře zachovaný. Západně od těchto zřícenin nalezá se pahorek, zvaný hrob Aronův. — Také v Pergamonu kopání dočasně pře- rušené mělo velmi pěkné výsledky. Třetí oddíl gymnasia byl úplně odkryt. Před slou- povím této budovy nalezeny základy zdiva, ozdobené figurami a nápisy. Po levé straně staré silnice odkryta velká budova velmi elegantního ře- ckého slohu s některými římskými opravami. Má dvě patra, první s dorskými, druhé s jonskými sloupy. Uvnitř nalezeno mimo jiné poprsí jakési bohyně. Velký chrám Jupiterův na hořejší Akropoli byl rov- něž částečně vykopán, dole stará cesta od agory k citadelle. Předpokládá se, že v kopání bude možno pokračovat ještě deset let, dokud město Pergamon nebude úplně vykopáno. V Sardu blíže Paktolu na- lezena ložiska zlata. = Velké podvody ve Spojených státech. V Ame- rice odhalen právě jeden z největších podvodů, jehož obětí se kdy stala vláda Spojených států. Jde tu o koupi pozemků v Oregonu, při čemž vláda utrpěla škodu tří millionů liber št. Člen kongresu Bin- ger Hormann a člen senátu Mitchell z Ore- gonu jsou obžalování a ve Washingtonu se očekává, že budou stíháni rovněž i jiní vynikající úřadníci ze západních států. Státní zástupce Hall z Portlandu,

Oregon, byl propuštěn, poněvadž se pokusil, chránii senátora Mitchella. Podvody tyto byly páchány po dobu dvou let. As před rokem upozorněny byly úřady ve Washingtonu na různě podezřelé transakce v Oregonu. Člen kongresu Hormann, jenž byl tehdáž vládním komisařem pro státní pozemky, byl vyzván, aby věc vyšetřil, ale vyšetřování jeho bylo, jak ozna- muje londýnský »Daily Chronicle«, tak nedostatečné. že byl vyzván, aby se vzdal svého úřadu. Teprve po jeho odstoupení byla záležitost důkladně vy- šetřena tajnou policií z Washingtonu Vyšlo na jevo, že bohatí obchodníci se stavebním dřívím na dalekém Západě dovedli získat statisíce jiter úplně panenského lesa, aniž zaplatili jediného centíku. Pozemky náležely vládě a byly bud reservovány, aby byly buď proměněny ve veřejný park anebo sloužily za shromáždiště vod pro okoln obvody. Vládní úřadníci, kteří věděli o tomto loupe- žení, jsou obžalováni ze spoluviny na podvodu. V ji- ných případech upozornili zasvěcení spoluvinníci ob chodníky se dřívím, kdy a kde kde hodlá vláda pro- hlásit končinu, kterou považovala za neobydlenou, za veřejný majetek. Obchodníci se dřívím, takto zpra- vení, poslali ihned na ony pozemky zástup dřevo- rubců a vláda pak v tomto případě musila zaplati za pozemky značné odstupné. V tuto historii jsou prý zapleteni ještě jiní senátoři ze Západu, avšak některé z nich nebude možno stíhat, poněvadž jim nelze do- kázat, že si dali svoji ochotu zaplatit. = Malé děvčátko na daleké cestě. Z Paříže se oznamuje: Když onehdy pařížský rychlík přibyl na nádraží v Marseillu, vystoupila z kupé třetí třídy še- stiletá dívka ve smutečním obleku, s malou ruční ka- belkou a odhodlaně přistoupila k policistovi na per- ronu, tážíc se, kdy vypluje nejbližší parník do Alžíru.

Policista, překvapen touto otázkou a divě se, že děv- čátko tak malé se vydalo na tak dalekou cestu, od- vedl dívku na nejbližší policejní strážnici. Zde vy- pravovala malá cestovatelka, že je jí šest let, že přijela z Dunkerku a že se vrací ke svému otci do Alžíru. Před několika měsíci přibyla s matkou, aby navštívila svého děda v jakés obci u Dunkerku. Matka její těchto dnů zemřela a poněvadž její děd je příliš starý a slabý, aby mohl provázet svoji vnučku, musila se vydat sama na cestu k domovu. Poněvadž dívka měla při sobě toliko 40 centimů, roz- hodl se policejní komisař, že ji tak dlouho ponechá ve své rodině, až dojde zpráva od jejího otce, jemuž policejní ředitelství telegrafovalo. = Skandální afféra. Z Londýna se oznamuje: Pobožné město Belfort očekává skandální proces, němž as dvanáct vážených občanův obviněno jest z podplácení svědků a svádění ke křivému svědectví. Jde tu o dohazování mladých, nevinných dívek bo- hatým prostopášníkům, jež prováděno systematicky po mnoho let a v největších rozměrech. Policii po mnoho let bránily v jejích snahách, aby těmto ohav- ným rejdům učinila přítrž, mocné vlivy a když se před několika měsíci podařilo přivést na lavici obža- lovaných jakéhos Morlanda, jenž se zdá být náčel- níkem tohoto hnusného obchodu s otroky, činěny zoufalé pokusy, aby obžalovaný vyvázl. Byl odsou- zen na dvě leta do vězení a soudce, prohlašuje roz- sudek, vyslovil; přesvědčení, že Morland provozoval toto hanebné řemeslo již po mnoho let a že je dobře známo, že měl ve městě vlivuplné spojence. Všichni vývodní svědkové, jichž se dovolával obhájce, sna- žili se dokázat, že dívka, o niž v tom případě šlo,

Různé zprávy.

nebyla mravně bezúhonná. Tvrdí se nyní, že spolu- vinníci a pomahači Morlandovi vynaložili značné sumy, aby tyto svědky přiměli ke křivému svědectví a proto na ně podána žaloba. Zemřelí v Praze. Dne 31. prosince 1904: Novotný Vilém, syn kožešníka, 8 měs., 554—I. Smetanová Markéta, sou- kromnice, 76 roků, 918—I. JUC. Rožánek Jan, vrch. officiál, 54 roky, 1958—II. Svoboda Antonín, obchod- ník, 78 roků, 117—III. Laitlova Žofie, 2 roky, 240—III. Straschitzova Olga, dcera kustoda, 30 roků, 245—V. — U Milosrdných bratří: Douša František, dělník, 43 roky. — U Milosrdných sester: Fenclová Josefa, hokyně, 59 roků. — Ve všeobec- né nemocnici: Klemptová Marie, žena kotláře, 40 roků. Pešková Marie, žena zedníka, 21 rok. Dne 1. ledna 1905: Burdová Marie, soukrom- nice, 87 roků, 313—II. Hahnel Josef, vrchní městský pokladník, 57 roků, 1007—II. Bohdan Jaroslav, syn služky, 31/2 měs., 1186—II. Laitlova Žofie, 2 roky, 240—III. Záhrubských Arnoštka, dcera železničního zřízence, 7 měs., 292—III. — U Milosrdných bratří: Brož Josef, kovář, 73 roky. Vytopil Franti- šek, slévač, 29 roků. — Ve všeobecné nemoc- nici: Hřebíček František, kočí, 28 roků. Chrdlová Anna, žena košíkáře, 54 roky

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo V úterý 10. ledna.

82. hra v předpl. (2. čtvrtka.) Pohostinsku vystoupí Vladislav Florjanský. Tannhäuser a zápas pěvců na Wartburce. Romantická opera o 3 dějstvích. Složil Richard Wagner. Text přeložil V. J. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér Robert Polák. Začátek o 7. hod. Konec o 1/211. hod.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru V úterý 19. ledna. Začátek o 7. hod. 19. hra v předplacení. Po 2. Bodří venkované. Veselohra o 5 jednáních od V. Sardoua. Přeložil J. Počátecký. Režisér B. Kovář.

Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. 37. hra v předplacení (úterní). Malý vévoda. Komická opereta o 3 jednáních. Text od Mailhacaa Halévyho. Přeložil E. Züngel. Hudbu složil Carles Lecocq. Režisér Josef Kubík. V úterý 10. ledna.

Pištěkovo lidové divadlo vinohranech na Král. V úterý 10. ledna. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Zlodějka dě tí. 1014 Drama o 5 jednáních a 7 obrazech. Dle E. Grange a Lamberta Thibousta napsal Jan Kühnel.

»Ne; leda abych pevně spala a chutnalo mi jísti.« »Jste vy mi maličký eynik! Malý, hrubý materi- lista! A vypadáte jako vtělená nadpozemskost.« »Vždycky jsem vyrozumívala, že v padesátce začíná se stávati osobní pohodlí nejdůležitější věcí — každý věk má své zábavy.« Smál se. »Povězte mi ještě něco o tom, jaké mají dojmy pa- desátníci?« »Vstanou ráno a jsou zvědavi, prší-li a dlí-li v An glii, je jim často odpovědí liják. Potom snídají a myslí si, budou-li čísti či hráti na piano neb se procházeti, či ne- ní-li to naprosto jedno, nebudou-li dělati vůbec nic z toho; a náhodou nahlédnou do novin a vidí, že válka trvá po- sud dále, a lidé že se vraždí, diví se, kdy tomu bude konec. A čtou, že opposice obviňuje vládu ze všemožných zločinů a nedbalostí a vzpomínají si, že to jest osud všech vlád, ať patří ke kterékoliv straně. A potom snad svačía přijímají známé. A seznají, že ta či ona osoba chce man- žela kohokoliv jiného, jen ne svého vlastního, a manžel snad se stará o hony neb o ženu jiného. A potomsi zdřímnou po svačině a projížději se a pijí čaj a čtou filo- sofické knihy, obědvají, zívají a konečně jdou spat.« »To je příšerný obraz! A co dělali, když byli mladí?« »To je již hrozně dávno, co jsem o tom slýchala, avšak pokusím se upamatovati se. Probudili se, cítíce, že mají před sebou slavnou věc, celičký den; i když jsou v Anglii a prší, že sluníčko brzy vyjde. A zpívali si, když se oblékali; a bylo-li to v létě, proběhli se po zahradéa těšili se ze všech kvítečků a vůně vzduchu a krásy světel 240 —

»Jak vy člověku vyvracíte vlastními důvody, líbezná lady! Nazvu vás Portia. Avšak jaká zbožňovaná Portia !« »Přestaňte již!« děla jsem přísně. »Raději bych po- slouchala vaše názory o morálce a náboženství, než tyto plané řeči, jež nyní vedete.« »Tak jsem ještě nikdy nebyl odbyt — ani miss Kor- risanda K. Trumpetova mne tak neusadila jako vy,« řekl s předstíranou nedůtklivostí. »Řekl jste mi na počátku, že nevypadám jako An- gličahka. Nu, já se nikomu nepodobám — jsem osoba zlé povahy; nechci se nechat nuditi.« »A já vás nudím ?« »Jen když mluvíte o těch bláhových citech.« »Učiňme tedy smlouvu; budeme spolu přáteli, když vás nebudu nudit?« »A když budete — bon soir, monsieur !« vstala jsem, smějíc se a připojila jsem se ke své hostitelce. Tentokráte byla mnohem lepší společnost, než byla ona, s níž jsem se sešla minule. Sestávala z rozumných a zajímavých lidí. Rozhovor byl často skvělý a povznáše- jící. Nikdo nemluvil jako Babykins neb lady Grenellenová; vskutku mi připadali jako zcela jiná společnost. Zdálo se to nemožným předpokládati mezi těmito lidmi, že snad ve skutečnosti jsou tací, jako ti ostatní. Nebylo zde ani je- diného slova, ani jediného pohledu, jenž by neprozrazoval, že se přidržují pouze nejvznešenějších názorů. Lady Tilchestrová mezi nimi zářila; nalézala se pa- trně ve vhodném okolí. Byli většinou z nejvyšších stavů a ostatní byli politikové a diplomaté. Nepolykali věty, ani neužívali zdrobnělých křestních jmen a nekouřili neustále „Ledová kra“, cigarety.