Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

30. září 1909. Císlo 270.

4 article

vějším stadiu otázky zřízení Slovanské banky V referátu tomto uvádí se mimo jiné, že čeští delegáti o to usilovali, aby Slovanská banka zři- zena byla v Praze a že ruský ministr financ proti tomuto návrhu se postavil. Oproti tomuto líčení „Nového Vremene“ nutno dle pravdy uvé- sti, jakým způsobem dle našich informací otázk místa Slovanské banky byla řešena. Ku praž- skému loňskému sjezdu slovanskému vypracován byl českým komitétem bankovním návrh, který také tiskem byl vydán a jenž v našem časopise byl uveřejněn, ve kterém výslovně se dovozuje, že sidlem Slovanské banky může býti pouze Petrohrad anebo Moskva, a motivováno jest to tím, že Slovanská banka svoji působnost rozvinouti může plně pouze ve státu slovanském, politicky samostatném.

Praha Nový Vremen Petrohrad Moskva

5 article

Tento český návrh, aby banka zřízena byla v Pe- trohradě anebo v Moskvě, narazil však na praž- ském sjezdu na o dpordelegátůruský ch, kteří žádali, aby jednak z důvodů politických a jednak z důvodů bankovních sídlem Slovanské banky pro počátek byla Pnaha. Teprve pozdéji, až by banka se rozvinula, měla býti dle názoru ruského přenesena do Petrohradu. Čeští delegáti stáli proti tomuto názoru, avšak vzhle- dem k pevnému stanovisku ruských delegátů považovali za vhodné je přijmouti. Následkem toho vypracován byl českým odborem bankov- ním referát nový, který předložen byl na po- sledních konferencích v Petrohradě. V elaborátu tomto bylo navrhováno, aby byly zřízeny dva ústavy pod jménem Slovanské banky a sice Slo- vánská banka v Petrohradě k účelům emisním (úvěry komunální, železniční, meliorační atd. a Slovanská banka v Praze pro obchodní část působnosti banky. Takto vypracovaný projekt předložili, jak známo, čeští delegáti také na petrohradských konferencích a současně uve- řejnili jsme i my jeho tresť. Když pak čeští delegáti jednali s ruským ministrem financí, poukazovali výslovně k tomu, že dle jeji ch názorů měla by banka býti zřízena v Petrohradě a nikoliv v Praze, již také proto, poněvadž její působnost snáze rozvine se ve státu, jehožto tradice politické byly, speciálně oproti Balkánu, vždy slavjanofilskými. Ruský ministr financi toto správné původní stanovisko české delegace také uznal a vyslovil přání, aby

Moskva Petrohrad Praha Balkán vánský banka slovanský banka

6 article

Slovanská banka byla v Petrohradě, již také proto, poněvadž nová banka usnadní rozvoj vzá- jemných obchodů slovanských i ruského prů- myslu. Tento názor tlumočili na to čeští dele- gáti v jednáních konference petrohradské a byl zvolen komitét za předsednictva bývalého mi- nistra obchodu p. Feodorova, jemuž uloženo, aby s ministerstvem financí jednal o zřízení Slovanské banky v Rusku, speciálně pak v Pe- trohradě. Jednání komitétu tohoto nejsou skon- čena. Zároveň však výšel podnět druhý k za- řízení Slovanské banky z rusko-slovanské ob- chodní komory, o kterém právě v „Novém Vre- meni“ bylo referováno. Jest tedy zřejmo, že čeští delegáti od samého počátku přáli si, aby sídlem Slovanské ban- ky byl Petrohrad, anebo Moskva,a jest tedy nesprávný předpoklad, jako by český podnět byl býval odmít- nut. Naopak jest pravda, že český podnět po vyjednávání, o němž se bylo zmíněno, zjednal platnost svému původnímu názoru. Otázka sama ovšem jest rázu podružného, poněvadž nejedná se o to, jakou formou Slovanská banka bude zřízena, nýbrž o to, aby zřízena byla a svoji působnost co nejdříve v plném rozsahu zahájila. Zdá se pak, že příslušná jednání slibně pokračují, tak že i otázka zřízení Slovanské banky ocitá se ve stadiu aktuálnějším. A to nutno jen srdečně uvítati.

Feodorův Petrohrad Rusko Moskva

7 article

Náboženské rozmíšky polsko-znské. Vyšším administrativným úřadům v Kyjově bylo oznámeno, že katolické (polské) duchoven- stvo odpírá vydávati vysvědčení o stavu svobod- ném těm katolikům, kteří chtějí vstoupiti ve svazek manželský s osobami vyznání pravoslavného Katolické duchovenstvo uvádl, že tak činí na roz- kaz svých úřadů diecezálných. Nasledkem toho kyjovský gubernátor vydal vyhlášku k osobám vyznání katolického, kleré chtějí vstoupiti v man- želství s osobami vyznání pravoslavného, že vy- svědčení o stavu svobodném mohou obdržeti také od politických úřadů. Současně gubernátor na- řídil úřadům politickým, aby takové vysvědčen na požádání dávaly.

Kyjov

8 article

Španělské operace v Marokku. O vzetí Seluanu oznamují se z Mad- ridu nové podrobnosti. Proti Seluanu táhly di- vise Tovarova a Orozova ve dvou oddílech. Generál Tovar na pravém křídle dobyl maurský tábor u Ain bu Rabatu a Selnan, kdežto Orozo obešel nepřitele a přinutil ho k ústupu. Na hradbách města byl vztyčen za jásání vojáků španělský prspor. Část vojska pokračovala v po- chodu proti Beni bu Isum a dokonala pohromu nepřitele. Horda je prý skoro úplně rozptýlena. Ostalo jen 300 mužů. Pohoří Gaguru bylo celý den zahaleno dýmem hořicích stavení a posky- tovalo fantastický pohled. Nepřítel jakoby zmize s povrchu zemského. Jeden prapor obsadil pověstnou vlčí jámu bez obtíží a pohřbil hromadu mrtvol, ležicích v nl ještě od července. Ve Španělsku nadšeně při- jímají zprávy o vítězství, Soukromé zprávy uji- šťují, že podmanění Seluanu bylo poměrně snadné. S počátku pálili Kabylové na pravé křídlo, jež mělo dva raněné, ale byli hned za- hnáni dělostřelbou. Kilometr před Seluanem po- stavila se jízda s generálem Marinou v čelo armády, ale nevjela první do města, ponechala tuto čest generálovi Tovarovi, který vtrhl do Seluanu se svými mysliveckými pluky. Seluan leží v rozvalinách, rovněž vesnice sousední, jež byla residencí roghiho. Náhrobek Sidi Aliho by zničen, poněvadž sloužil nepřileli za strategi- cký bod.

Seluan Tovarův Selnan Orozo Beň Isum Kabyl Tovar Maroko Mad Španělsko Seluan

9 article

Operace generála Mariny docílily velkého zdaru. Jejich základní myšlenkou bylo horu Gaguru, ležici bezprostředně vedle řetězu opav- nění melillských, odříznouti ode všech spojení. Nezamýšlel se učiniti veřejný útok na rozeklané, srůzné hory, jež poskytovaly výhodnější bitevní terén pro nepřítele. Ze zkušenosti francouzských a španělských výprav v Marokku je známo, že ohrožení zadních vojů nejvíce působí na ne- přitele. Kdežto jinak je ve válce předevěím nutno zničiti nepřítele a jeho zásoby válečné. u afrických kmenů severních je taktika jiná. Lid a vojsko jsou sjednoceni a jen zmocnění se území nepřítele, jeho odzbrojení a zajetí jeho žen, dětí a stád jsou zárukami úspěchu. Gene- rál Marina počítal s těmito okolnostmi. Pokra- čoval promyšleně krok za krokem. Podrobi kraj Suk el Arbáa, kde získal dobrou oporu Dne 20. záři byl vzat kraj Beni Sikašů a trži ště Suk el Had. Zároveň divise Oroza táhla na Suk el Arbáa u Mar Chicu, který vzal útokem. V sobotu postupovalo se proti Nadoru, odkud 27. t. m. vytáhl generál Marina proti Seluanu, kde se domníval nalézti harku. Zejmena statečně dobře se bily myslivecké pluky divise Towarovy. Kabylové z okoli houfně se ubírají do tábora španělského, odevzdávají zbraněa podrobují se. Tak se stali Španělové pány polo- ostrova Gulaji a značného území od Kap Nezu až do Kap Angua. V Madridě vládna přesvědčení, že po vzetí Seluanu bude tažení brzo ukončeno. Co nejdříve bude nutno obsaditi horu Gurugu. K tomu účelu očekává se zaslání 16 rozložitelných blokových domů a tři děla.

Podrobi Suk Arbá Beň Sikaš Oroza Chicu Kabyl Španěl Maroko Arbáa u Mar Nador Kapa Kapa Angua Madrid Genus Seluan

10 article

Telegrafuje se z Melilly, že při dobyl Nadoru shledali Španělové, že nepřítel tomuto městu přikládal největší význam strategický. Do španělského tábora přišel Kaid Amar a prosil o podmínky, za nichž by se mohly vzdáti kmeny na pohoří Gurugu, které nemají teď vůdců. Očekává se, že kmeny se vzdají na milost nemilost a vydají zbraně. Španělové jsou již pány hory Gurugu, neboť dle posledních zpráv zmocnilo se vojsko z posádky melillské, patříci k brigádě Del Realově, nejvyššlho vrcholku hory Gurugu a vztýčilo tam španělskou vlajku. Válečné lodi vypálily pozdravné výstřely.

Španěl Amara Melilla Nador del Realov

11 article

»Timese o nebezpečí německém. Z Londýna se oznamuje, že »Times« uve- řejnily velký, poplašný článek o německém ná- mořním zbrojení. První anglický list píše, že anglický občan nemá více času »klidně spát ve své posteli«, zejména když horečka dread- noughtová zachvátila léž Rakousko. Proto prý je nutno uskutečniti myšlenku, pronesenoup. z Halsteinu: »Každá nová válečná loď německá je Anglii, nemluvíme-li o Francii, záminkou, aby stavěla dvě lodi.« Je to tím nutnější. poněvadž německá lodní agitace je stále zuři- vější. »Times« končí prudce: »Německo nesmí se klamati o našich nezlomných odhodláních. Učiníme právě to, co praví Halstein: budeme dháti o to, aby žádná německá loď ne- porušila dosavadní námořní rovno- váhu.« Prohlášení španělského vyslance v Pařížl. Leons y Castillo, markýz del Muni, vy- slanec spanělský v Paříži, prohlássl vůči zpravo- daji »Tempsu«, že úřadně se potvrzují poslední zprávy o úspěších Španělů, zejména o vzet Nadoru i o zahájení jednání o mír s Beni- Sicary. Je to nejsilnější kmen Rifů, jenž by přivodil podrobení ostalních. Ale i když se ne- poddají, je španělský plán z větš části již proveden. Je dokončen i pohyb v pohoří Guguru a Rifové na něm jsou obklo- peni a osamoceni. Zprávy o sile Kabylů byly přehnány. Měli ve skutečnosti nejvýše 40 000 mužů. Vyslanec poukazuje, že všecky zprávy, snažící se falešně vysvětliti záměry Španělů, objevily se bezpodstatnými. Uznává se správnost a loyalnost španělského postupu a vláda špa- nělská i francouzská získaly si plně důvěry a upevnilo se přesvědčení o nutnosti vzájemných přátelských styků.

del Mun Španěl Beň Kabyl Londýn Rakousko Anglie Francie Německo Castilla Paříž Nador Times

12 article

Proti španělské renkoi. Senátor a býv. ministr Sanche z Poca, spíše přívrženec konservatismu, uveřejnil v ran- ních listech 27. t. m. další dopis, v němž protestuje proti »politice nerozumné reakce«. provozované pp. Maurou a Laciernou. List býv. ministra je strašnou obžalobou nynější vlády a vzbuzuje značné pohnutí. Pisatel tvrdl, že vláda měla veřejné mínění v čas připravil na válečné tažení v Africe, čímž by se mohlo zameziti barcelonským událostem. Místo toho zastavením ústavy dala veřejnému mlnění košík na ústa. »Naše vláda,« píše Sanchez Poca, »učinila ze zatajování pravdy největši umění své politiky. Je nesmyslné, vésti národ do války bez živol- ních zájmů a pochopitelné státní raisony. Zod- povědnost za sociální tragedii červencovou spadá jen na vládu, nikoliv na konservativní stranu, jež nevládla.« Vášnivý projev tento tlumočí náladu starých přívrženců Canovasa del Castillo, jimž vyrvaly vládu klerikálně-reakcionářské živly. Liberálnía radikální kruhy ovšem zcela souhlasí se San- chezem Pocou. Republikání se odhodlali požado- vati okamžité obnovení ústavy a svolání kortesů, aby mohli před sněmovnou obžalovati vládu aby vyvolali velké hnutí v lidu pro zachování nérodních zájmů. Výbor repubhikánských poslanců praeuje na manifestu k lidu. Též sociální děl- nická strana vydala prudké provolání proti vládě.

Sanch Sanchez Poc Afrika San Canovas del Castilla

13 article

Tak většina veřejného mínění, od konservativeů Canovasova směru až k socialistům, stojí proti vládě. Též katalonští solidaristé z pravice, jimž vláda nabízela velké výhody, odmitli jednání s prohlášením, že se necíti ani monarchisty, ani republikány, ani Španěly, ale že jsou jen Kata lonci. Za těchito okolností je situace pro vládu krajně nebezpečnou. Zbrojení Turecka. Pařížský korespondent »Ruského Slova« sděluje z bezpečných pramenů, že cesta Mahmuda Šefketa paše do Francie a Německa má z účel, aby prozkoumáno bylo dělostřelectvo obou zemí pro vládu tureckou. Paša navštíví proto také závody Kruppovy v Essenu a Schneiderovy v Creuzotu. Podle výaledku této výzvědné cesty Šefketa paše zařídí turecká vláda své veliké ob- jednávky pro turecké vojsko i námořnictvo. Jak se zdá, podle těchto příprav, nechce ani »mladé«, nové Turecko zůstati ve zbrojení za ostatními státy a velmocemi evropskými. Proti komu zbro- jení to jest namířeno, těžko uhodnout — mát Turecko nepřítele či spíše falešné přátele na všech stranách. Ale nejhoršl dojem turecké zbrojení činí ovšem v Athénách.

Španěl Šefket Kruppův Schneiderův Turecko Francie Německo Essen Creuzot Atény

14 article

Sjezdy bývalých abiturientů. Sjezd abiturientů akad. gymnasia v Praze z r. 1884 konal se dne 28. a 27. září. Kolegové a jich spolu- žáci z dřívějších tříd sešli se 26. září »Ú Vejvodů- na Starém městě pražském ku přátelskému večírku 27. září přítomni byli v zrcadlové kapli v Klemen- tinu službám božím, které konal kolega farář Brož potom byli společně fotografování a po polednách byla slavnostní hostina v restauraci »U Vejvodů«. Pak byl společenský večer, jehož zúčastnil se bývalý profesor p. školní rada Karel Štětina, který po celý sjezd pobyl v kruhu svých bývalých žáků a jimi jako jeden z nejmilejších učitelů a téměř jako olec jejich byl upřímně oslavován. Kolegové dostavili se k večeru tomuto, který se konal společně s kolegy abiturienty býv. gymnasia v Jindřišské nyní v Truh- lářské ulici se svými rodinami a v přátelském, témět intimně rodinném kruhu, při hudbě, zpěvu a vzpo- mínkách na studentská léta setrvali do pozdních hodin nočních, přislibujíce si při rozchodu, že po pěti létech opět se sejdou. Pamatováno bylo též na povinnost vlasteneckou příspěvkem na 101 K na ma- tiční milion. Sjezdu se zúčastnili: Andres Václav, úřadník c. k. zastavárny v Praze, JUDr. Arnstein Ignát, advokát v Praze, JUDr. Beyšovec Augustin, advokát v Kouřimi, Bort Rudolf, redaktor v Praze, JUDr. Brejcha Jan, vládní rada a náměstak ředitele státních drah v Praze, Brejcha Rudolf, profesor na reálce v Karlíně, Brož Antonín, farář v Podoleu

Ú Vejvoda Brož Vejvoda Štětina Andres Václav JUDr Arnstein Ignát Beyšovec Augustin Bort Rudolf Brejcha Jan Antonín Praha Klemen Jindřišská Truh lářský ulice Kouřim Karlín

15 article

Prahy, Budlovský Gustav, úřadník pojišťovnyv Praze, MUDr. Burian Gustav, c. k. okresní léka v Táboře, Čmuchálek Albert, velkoobchodník, chel firmy Skála a spol. a majitel dolů v Praze, Demar- tini Eduard, kontrolor městské plynárny v Praze, Demarlini Rudolf, vrch. pol. komisař a přednosta tisk. odd. v Praze, Elstner-Schmidt Jos., techn. správce v Chrudimi, MUDr. Fišer Julins, lékař v Uhl. Jano- vicích, Gärtner Jaroslav, majitel realit a starost. na- městek v Sedičanech, JUDr. Hartl Eduard, c. k. soudce v Praze, JUDr. Heller Karel, advokát v Praze, Herman Otokar, tajemník Hypoleční banky v Praze, JUDr. Hlaváč Otokar, kandidát advokacie v Praze, MUDr. Hnátek Jan, univ. profesor v Praze, Hrubý Eman, býv. říšský a zemský poslanec, spisovatela statkář v Mezouni, Jakesch Jan, velkoobchodník. chef firmy Josef Jakesch v Praze, MUDr. Janovský Otokar, lékař v Červ. Řečici, JUDr. Jeřábek Luboš, okresní soudce, zemský poslanec, obecní starší spisovatel v Praze, MUDr. Jeřabek Olokar, lékař v Praze, MUDr. Kettner Karel, měst. okresní lékat v Praze, Krákora Josef, ředitel kanceláře v Praze.

Budlovská MUDr Burian Gustav Rudolf Schmidt Fišer Julins Uhl Jana Gärtner Jaroslav JUDr Hartl Eduard Heller Karel Herman Hlaváč Otokar Hnátek Jan Eman Jeřábek Luboš Jeřabek Olokar Kettner Josef Praha Tábor Chrudim Sedičany Mezouň Jakesch Jan Řečice Čmuchálek Albert Hypoleční banka Josef Jakesch v Praga Demar Elstner

16 article

JUDr. Kresl Ladislav, advokát v Praze, Kříž Ja- roslav, magistrátní adjunkt v Praze, Lichtner Rud., učitel a člen měst. zastup. na Smíchově, Pokorný Alois, profesor na gymnasin v Čáslavi, Svoboda Josef, děkan ve Smrdově u Ledče, Šlechta Karel, revident státních drah ve Vídni, Záruba Karel, farál v Kralupech n. VIt. — Pozdravy telegr. a písemné zaslali bývalí učitelé pp. prol. Karel Kučera a Josel Tesař v Praze, kterým v poslední chvíli bylo zne- možněno osobně se zúčastniti, dále kolegové: Al- trichter Alois, knihkupec v Praze, Herbot Fr., celní oficišl v Rossbachu, MODr. Jičínský Lad., lékař Mor. Ostravě, Patočka Bohumil, měst. rada v Praze, Pomrhone Jos., děkan v Manětíně, Spachla Jos., I kaplan u sv. Štěpána v Praze, MUDr. Štýbr. Jos., lékař v Piltsburgu, Pensylvania v Sev. Americe, Vestfál Jan, člen rytiř. řádu maltézského a prol. ve Strakonicích, MUDr. Taussig Vítězslav, lékař v Kar- lových Varech. — Předčasně zemřelí: MUDr. Babá- nek Bohumil, lékař v Praze, Cievárek Jos., Hartman Fr., kněz, Ibl Aleš, správce měst. spoř. pra žsko. JUDr. Hubna Jan, advokát v Jindř. Hradci, MUDr. Janek Jos., lékař z Turnova, JUDr. Mráz Václ., mag- rada v Praze, Skřivan Karel, bankovní úřadník z Bestvíně, Urban Bohumil, statkář v Chotětově. — Přes všecko pátrání nepodařilo se ani při sjezdu před 5 roky, ani nyní zjistiti pobyt. Fialy Ferd. a Rožánka Jarostava a žádají se tito kolegové, aby o sobě dali zprávu sekretáři sjezdu kol. Jos. Kráko- rovi v Praze, Václavské nám. 7. Kolegové v Pranu bydlící scházejí se první středu v měsíci v restau- raci Slámově v Křemencové ul.

JUDr Kresl Ladislav Alois Josef Šlechta Karel Záruba Kučera Modr svatý . Štěpán MUDr Štýbr Jan Taussig Vítězslav Babý Bohumil Hartman Ibl Aleš Hubna Janek Mráz Václ Fiala Ferd Rožánek Jarostava Praha Smíchov Čáslav Smrdov Ledeč Vídeň Kralupy Rossbach Ostrava Pomrhone Jos Manětín Spachl Jos Jos Piltsburg Seva . Amerika Strakonice Kara Jindřichův Hradec Turnov Bestvín Urbana Bohumil Chotětov Václavský já Al Herbot Francie Jičínský Lada Patočka Bohumil Cievárek Jos

17 title

Po 23 letech.

18 article Ve dnech 26. a 27. září 1909 pořádali abiturienii

Ve dnech 26. a 27. září 1909 pořádali abiturienii prvního českého o. k. reálného a vyššího gymuasin v Praze (druhdy ve Spálené ulici) z roku 1884 přá telský sjezd. Při této přiležitosti konstatováno, že ze 48 abiturienlů za minulých 25 let zemřelo 9. Z po- zůstalých 39 kolegů dostavilo se ke sjezdu 28 a sice; Cís. rada Antonín Blažek, ředitel ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v král. českém. zemský poslanec v Praze, MUDr. Jan Bočan, obvodní lékař a ob. starosta v Měčíně, Ladislav Brixi, revisou c. k. schovacího úřadu v Praze, JUDr. Miroslav Čela- kovský, tajemník zemského výboru v Praze, Eduard Dobrý, továrník v Mladé Boleslavi, Karel Drbálek. c. k. okresní soudce v Praze, JUDr. Jaroslav Fialn rada zemského výboru v Praze, Vojtěch Filipovský. c. k. gymnasiální profesor v Táboře, Oldřich Horčlk. c. k. okresní soudce v Praze, MUDr. Josef Káš, c. k. štábní lékař v Mladé Boleslaví, MUDr. Cyril Kneidl, primární lékař v Kosmpnosích, MUDr. Lad. Krouský. lázeňský lékař v Stupčicích, Rudolf Machek, c. k. finanční rada v Žižkově, Bohumil Matějovský, c. k. okresní soudce v Táboře, Frant. Novák, profesor c. k. reálky na Král. Vinohradech, Ladislav Pokorný, c. k. policejní vrchní komisař v Žiškově, Václav Pokorný, c. k. místodržitelský tajemník na Král. Vinohradech, MUDr. Antouín Radovnický, obvodní lékař v Nověm Rychnově, MUDr. Jaroslav Reichert, městský okresní lékař v Praze, JUDr. Vladimir Reichert, kand, advo- kacie v Praze, P. Václav Rožat, kněz ryt. řádu Kři- žovníků s červ. hvězdou, t. č. faráž v Dobřichovicích u Prahy, MUDr. František Skákal, městský lékaí v Nuslích. Karel Škoda, c. k. vrchní pošt. správce v Něm. Brodě, MUDr. Václav Smakal, lékař v Čako- vicích u Prahy, P. Jan Troxa, fárář v Mokropsích u Prahy, Jar. Valenta, zemský účstní rada v Praze.

Cís Blažek MUDr Bočan Brix JUDr Miroslav čelo Dobrá Drbálek Fialn Filipovský Horčlk Káš Kneidl Lada Krouská Machek Matějovský František Novák profesor c Král Pokorná Žiškův Antouín Radovnický Reichert Škoda Smakal P Troxa Valent Praha Měčín Mladá Boleslav Tábor Kosmpnose Stupčice Žižkov Nově Rychnov Dobřichovice Nusle Německo Brod Čaka Mokropsy zemský výbor

19 article

MUDr. Alois Vorlíček, obvodní a tovární lékař, sta- rosta města Kostelce n. L, Ladislav Všetečka, c. k. poštovní oficiál v Praze. Nepřítomnost svou omluvili kolegové: MUDr. Eduard Glücksman, panský a lá- zeňský lékař v Luhačovicích, Frant. Rada, c. k. gym. profesor v Prostějově na Moravě, JUDr. K. Schiiller tajemník u c. k. ministerstva vnitra ve Vídni, P. Jan Svoboda, farář v Lomnici n. Pop., MUDr. Bohumil Kouba, c. k. štábní lékař v Praze, Václav Sixta, c. k. gymnasiální profesor v Mladé Boleslavi. Účastníci sašli se dne 26 září 1909 ke vzorně upravenému společnému obědu v hotelu Gráfově v Praze II.. večer věnován návštěvám divadel. Dne 27. září ráno o 9. hod. sloužil kolega P. V. Rožat tichou mši v bý- valém gymnasiálním chrámu u Nejsv. Trojice ve Spálené ulici, po níž vzpomněl v dojemné řeči býva- lých učitelů a zemřelých kolegů, načež se odebrali do závodu půně Feixova ke společnému fotografo- vání. Odpůldne věnováno prohlidce matičky Prahya večer skončen sjezd slavnostním večírkem v hotelu Gráfově, kamž se kolegové mnozí dostavili i se svými rodinami a setrvali při milé zábavě až do pozdních chvil... Při tého příležitosti vynesla uspo- řádaná sbírka 50 K na Ústř. Matici školskou.

MUDr Vorlíček Všetečka Glücksman František JUDr K Schiiller P Svoboda Pop Kouba Sixt Nejsv Feixův Gráfův Kostelec můj Praha Luhačovice Prostějov Morava Vídeň Lomnice Mladá Boleslav Gráfův

20 article Denni zprávy.

Denni zprávy. Brněnský denník českého ministra krajana nemluví pravdu, an tvrdi, že v jeho ne- dělním článku »Vládní předlohy« není nic jiného než pojednání o molivech a úmyslech, ktoré vládu ku podání vyrovnacích předloh přiměly a nejobjektivnější vyvození důsledků, k nimž as jak vláda tak Němci osnovami těmi směřují. Popíráme a znovu dokážeme »Mor. Orlici«, nejen že není objektivní, nýbrž dokonce strani i předlohám i Němeům. Neboť polemisuje do- cela zjevně proti prohlášení společné parlamen- tárky mladočesko-agrární, že vládní předlohy jsou jako podklad pro spravedlivé uspořádání právních poměrů království českého nemožny. Přes toto zřejmé a nedvojsmyslné prohlášení rozhodujících českých stran dokazuje orgán ministrův opak, řka, »že veškeré (l) strany sněmovní, jak české, tak němiecké, předlohy t za podklad k jednání uznávajl.« A připoušti dokonce možnost takové jich úpravy, že bychom je mohli považovat nejen za »snesitelné«, nýbrž dokonce pro ně se »rozehřáli«. A to přes to, že předlohy tyto jsou podle výslovného doznání brněnského listu mnohem horší než »kaceřované vídeňské punktace«. Podle našeho zdání, a v tom s námi budou za jedno všechny politické kruhy naprosto neobjektivní a Němcům i vládě s nimi spojené stranící, jest stanovisko Žáčkova orgánu, že předlohy, jež prý »dopřávají oběma stranám o vlastních věcech samostatného roz- hodování«, »vycházejí přáním německým na čtvrt čina půl cesty vstříc, kdežto z druhé polovice zachová v aj české stanovisko«, neboť nesrovnávají se ani a jediným kusem českého programu o české otázce v Čechách, nýbrž potírají přímo právě nejdůležitější kusy tohoto programu, zvláště pokud se týče celku i jednoty země, její správy a obojjazyčné rovnoprávnosti v celé zemi i důležité zásady jednolného úřadnického statutu zemského.

Němec Mor Orlik Žáčkův Čechy

21 article

Píše-li »Mor. Orlice« »ze tří čtvrtin« pravý opak, stojí proti českému stanovisku na krajně nepřátelském stanovisku a srovnává se s názo- rem německého poslance dra. Malého, odbytého po zásluze ve včerejším ranním čísle » Nár. Lislů«, »Mor. Orlice« dovolává se veřejnosti za svědka, že od okamžiku, kdy dostaly sejí vládní předlohy do rukou, »neustala den eo den co nejrozhodněji se proti nim obraceti.« Rozhodnost brněnského or- gánu proti vládním předlohám v nedělním jeho čísle zní takto: »Chápeme snahu udržeti ny nější jednotu země v celém dosavadním roz- sahu a jsme také pro to, aby byla do poslední možnosti hájena, obáváme se věak, že poměry budou silnější než nej- větši naše úsilí.« Rozhodnost v hájení jednoty země až do poslední možnosti potírá však »M. O.« hned v zápětí a) poukázáním, kterak celý vývoj od doby punktační ukazuje, jak myšlenka národní autonomie Němci hájená v rozhodujících kruzích vždy vice proniká a pů dy si dobývá; b) poukázáním na možnost oktrojirky a absolutistického re- žimu, k čemuž podotýká: »TIm větší je st zodpovědnost českého poslane- ctva«. Témilo připominkami zráží »Mor. »Orlice« české poslanectvo zcela zřejmě z há- jení jednoty země do poslední možnosti a ze- jmena pohrůžka oktrojírkou a abso- utistickým režimem má v »Mor. Orlici«, jakožto notorickém orgánu ministra kra- jana, vzhled autoritativnl. List nazna- čuje, že se k věci ještě vráti. Čekáme a zvláště na to, zdali ministerský orgán zmíní se blíže o součinnosti obou českých členů Bienerthova kabinetu na vládních předlohách a jich schvá- lení hotového elaborátu osnov.

Mor Malý M O Němec Orlik Bienerthův Orlice

22 article

— Orgán »Reichsbundu německých želez- ničních úřadniků v Rakousku« vyzývá k násili proti českým cestujícím, kteří žádají za české jízdní lístky. V posledním svém čísle uveřejňuje článek o hnuti českého cestujícího obecenstva proti germanisaci drahami provozované a obrací se přímo k německému obecenstvu a vyzváním k násili proti českým cestujícím. »Pravidlem prý jest, dovozuje orgán německých železničních úřadníků, že německé cestující obecenstvo za- chovává při takových přiležitostech chladnou lhostejnost a zdrželivost, kteráž není pro německého úřadníka žádným povzbuzením a českého provokatéra ani v nejmenším ne- vyrušuje Němečtí cestující klidn k tomu přihližejí, když český štváč železniční orgán urážía dráždí a nacionální hrdinské role v něme- ckých nádražích hraje... Jest povinnosti německého publika, zasáhnoutia spolupůsobiti, aby takovým pře- hmatům bylo zabráněno. Úřadnik v pokladně, průvodčí ve vlaku atd. ti všichni v takových případech nebojujt za vlastní věc, nýbrž za věc německého národaa mimo to jasného práva (1). Jsme pře- svědčeni, že by v českých krajích němečti štváči vyvázli jenom s tělem z kůže staže ným, kdyby po celé hodiny obtěžovali ná- dražní personál a české cestující zdržovali. My to nežádáme od našeho nacionálně méně čin- ného publika, ale je dosti prostředků, jimiž lze provokaterům jich řemeslo překaziti, toliko nesmí německé publikum klidně přihlížeti a čekati až nějaká vyšší moc přijde na pomoc a vykoná nacionální práci, která mu samému náleží... Jsme o tom úplně přesvědčeni, že ředitelstva železnic právě tak jako naše vlády hoví českým choutkám jenom

Rakousko

23 article

potud, pokud se jim v tom od Němců ne- brání. Podřízený úřadník tomu nemůže zabrá- niti a obdrží-li příslušná nařízení, musí je pro- vésti, protož jest úkolem něme- ckého obyvatelstva pečovati o to, aby k takovým ústupkům nedošlo.« Orgán rakou- ských německých úřadníků železničních sic nežádá na německém publiku, aby českého cestujícího, který žádá o český jízdní listek sedřelo z kůže docela, ale natrhnout mu kůži může, to je docela zřejmě pověděno. Článek úřad- ního listu Reichsbundu jest přímým vyzváním k hromadnému násilí německým davem proti če- skému jednotlivci, který má odvahu svého práva a žádá o jizdní lístek českým jazykem. Něme- cké krajinské liaty v českých zemích otiskují článek pod záhlavím: »Napomenuti k ne- meckému cestujícímu obecenstv u« a dodávají mu takto co nejširší publicity. Ná- sledkem toho jest, že kdo bude žádati u stanie, od Němců za německé prohlášených, o jízdní lístek česky, nebude jist osobní bezpečnosti, po případě životem, neboť i o ten lze člověka při- praviti, aniž je nutno s něho kůži dočista stáh- nouti. Politické úřady, které připouštějí tyto výzvy beze všech obtíží, nemají patrně proti jich obsahu ani námitky, přes to, že jejich vy- loženým úmyslem jest nejen povzbuzování k ne- návisti proti spoluobčanům »druhé národnosti«, ale přímo k veřejnému násilí proti nim. Upo- zorňujeme českého ministra krajana na toto řá- dění; povšimne-li si ho český ministr krajan, zakročí-li na příslušných místech a bude-li jeho zakročení co platno, dlužno vyčkati. V každém případě je to povinností bezpečnostních úřadů, povolaných k tomu, aby zabezpečily osobní jistotu ohrožených bez vyzvání. V právním státě jest něčím neslýchaným, aby se vefejný aneh

Němec Reichsbund

24 article

dokonce státní úřadník směl umlouvati anebe cestou tisku dorozumívati s obecenstvem k ve- řejnému násilí proti straně, která úřadně s ním ve styk přichází a na svém, zákony zaručeném právu stojí. Žádný úřadník, ať poživá povahy veřejného státního orgánu, anebo je skutečným státním orgánem, nesmí vyzývatí obecenstvo k veřejnému násilí proti státnímu, občanu ani v tom případě, kdyby žádost tohoto nebyla oprávněna, udržovati veřejný pořádek jest vý- hradně povinností a právem úřadů k tomu usta- novených a jménem cestujícího obecenstva če- ského vyzýváme je k této povinnosti, již vyho- věti jest dostavením přiměřené ozbrojené ochrany ku pokladnám osobních stanie v německém území. Zlořádu zvůle proti českým cestujícím ovšem zamezí se nejsnáze a nejpříměji přimě- řeným nařízením k železničnímu personálu, aby neobtěžoval občany, jež obsluhovati má, a při- měřeným opatřením dostatečných českých lístků jízdních pro potřebu cestujícího obecenstva. K tomu by bylo ovšem zapotřebí napraviti pře- devším jisté hlavy v centrálách, kteréž domnívají se, že veřejné dopravní ústavy jsou orgány ku pěslování německého chauvinismu a choutek germanisačních. — Němečtí radikálové ničí majetek zem- ský. Když zahájeno bylo nynější zasedání sněmu, přivlastnili si němečtí radikálové pro své klubovní schůze místnost pro komise č. 8, ač jim vlastně byla k disposici dána místnost jiná. V místnosti, ve které němečtí radikálové samochtě rozbili svůj klubovní stan, visel český kalendář a česká mapa.

25 article

Poslanec Wolf, spatřiv tyto české tiskopisy, strhl oba, roztrhal je a vyhodil je. Přirozeno, že tento čin německo-radikálního násilnictví vzbuzuje roz- hořčení všady, kde je znám: bylať frivolností tou nejen zničena čásť cizího majetku, nýbrž také zneuctěno, co německému »radikalismu« se v první chvílce do rukou dostalo českého. — Situace na sněmu. Dle zprávy »B- hemie« tázal se po včerejším sezení zemského výboru dr. Eppinger poslance dra. Škardy, zda Čechové se neodchýlili od svých požadavků, jež se týkají jednacího pořadu, ponévadž by o eventuální změně musil referovati poslancům německým. Poslanec dr. Škarda prohlásil dru. Eppingrovi, že Čechové trvají na požadavku, aby v příštím sezení sněmu byla nejprve pro- vedena nová volba zemského výboru a pak aby se sněm usnosl o dosazení komisí, jež by pak v další schůzi sněmu byly zvoleny. — Na náš dotaz potvrdil p. dr. Škarda pravdivost této zprávy. Jest tedy zřejmo, že poslanci čeští, aspoň mladočešti, od prvotního svého usnesení neupustili a lze snad doufati, že totéž bylo by možno říci i o ostatních klubech českých. — Parlamenlní komise Klubu českých poslanců národní strany svobodomyslné a Klubu českých poslanců agrárních na sněmu království českého konají společnou sehůzi dnes o 10. hodině dopolední v budově sněmovní. — Z o. k všeobecné nemocnice pražské.

Wolf doktor Eppinger Čecho Škarda Parlamenlní komise

26 article

Před sedmi, osmi roky byly křiklavé nedostatky zdejší všeobecné nemocnice předmětem nemalé řady článků v časopisech nejrozmanitějších smérů. Nyní články tohoto druhu přestaly a leckdos si as mysli, že je v pražské nemocniei všechno v pořádku. Ve skutečnosti vyhirála však jen c. k. byrokracie, spravujíeí nemocnici praž- skou. Nedělala nic a noviny se kunečně svých stesků na nemocnici nabažily a passivní se- trvačnost rakouské byrokracie vyhrála poznovu. V nemocnici zůstávaji křiklavé nedostatky a vady beze změna první léčebný ústav královstvi českého jest i na dále odstrašu- jtelm příkladem. Chystáme se řadou článků na novo na poměry nemocnice pražské posvítiti, jsouce toho mínění, že jednoho dne se stát konečně přece vyburcuje k plnění svých povinností vůči poplatníkům pražským. Tuto první obrázek: Dne 5. listopadů 1907 oslavovány 60. narozeniny prof. dra. Maixnera valnou schůzí různých hodnostů a lékařů i po- sluchačů. Schůze tato se nekonala v starobylé posluchárně kliniky Maixnerovy, nýbrž v pří- zemní posluchárně kliniky prof. Janovskéhoa to k usilovné žádosti správy nemocniční, ktorá se bála, že by při veliké návštěvě se mohla probořiti chatrná podlaha kliniky Maixne- rovy, K takovému stavu nechalo c. k. místo- držitelství stav budovy nemoeniční dospětil Pěkná ukázka, je-li pravda?

profesor doktor Maixner Maixnerův Janovského Maixnerov

27 article

— Z Národní zady české. Včera dne 29. září od- poledne konala se za předsednictví posl. dra. Podlip- ného ustavující schůze samosprávného odboru pro nové nastávající obdohí. Po vytčení úkolů porad- ního odhoru tohoto při všenárodní instituci za úče- lem připravení návrhů v národnostních otázkách če- ské samosprávy a za účelem vyvrcholení samospráv- né organisace české, doplněné v poslední době zá- služnou odbornou organisací jednak poradního sbo- ru českých okresních výborů, jednak Svazu českých měst provedena byla volba činovníků samosprávné- ho odboru Národní rady české, při čemž zvoleni byli vesměs jednomyslnou aklamací pp.: za předsedu pří- sedící z. v. Karel Adámek, předseda poradního sboru českých okresních výborů, za místopředsedy pak MUDr. Ant. Štych, náměstek starosty král. hlav. mě- sta Prahy jako předseda Svazu českých měst, posi, Josef Ždárský, přísedící zemského výboru král. če- ského a okresní starosta, taj. Václav Axamit, předseda Jednoty samosprávných úřadníků obocních a okres- ních v král. českém. Za zpravodaje, kteří tvořiti bu- dou s předsednictvem odboru zpravodajsko komisi samosprávného odboru Národní rady české. zvelení pak byli rovněž jednomyslně pp.: sekretá z. v. dr. Emil Hácha, taj. Kamil Harmach, docent dr. Jiří Hoetzel, vrchní inženýr Václav Jánský, dr Václav Joachim, tajemník Svazu českých měst a dr Zdeněk Mach, tajemník poradního sboru českých okresních výborů v král. českém. Po přednesení ně- kterých podnětů pp. dra. Jandače a rady dra. Pilaře které přiděleny byly zpravodajské komisi odboru ukončil předsedající pan posl. dr. Podlipný schůzi.

Adámek MUDr Antonín Štych Ždárský Axamit doktor Hácha Harmach Hoetzel Václav Jánská Václav Joachim Mach Jandač Pilař Podlipná Podlip Praha svaz český město odbor národní rada okresní výbor v král

28 article

— Porada zpravodajské komise s tátoprávního odboru koná se dnes, ve čtvrtek dne 30. 1. m o 5. hod. odpol. v zasedací síni Národní rady česke (Vodičkova ul. 20). — Rodlnné zprávy. Pan architekt Ferdinan Plavý, úř. opráv. stavitel v Košiřích a paní Bo- ženka Plavá, roz. Smrčkova, oznamuji se jako novomanželé. — Úmrtí. V Chrudimi zemřel dne 28. t. m. po krátké nemoci v 40. roce věku svého pan JUD Čeněk Chvojka, advokál. Tělesné pozůstatky zesnulého budou v pátek dne 1 října o půl 9. hod dopoledne z domu smutku č. p. 370—IV. v Palackého třídě vyzdviženy, do Pardubie na nádraží převezeny

Ferdinan Smrčkův Chvojka Vodičkův ulice Chrudim Palacký třída Pardubie národní rada česke paní Bo