val po dvě Hodiny. Inspektor Manders podnikl na to, chráněn střelbou hlavního oddílu, na ná- vrší útok se 12 muži. Desátník Henwood byl ve vzdálenosti 10 jardů zastřelen, a muž, který jej zastřelil, byl ihned na to soudruhem desát- níkovým zabit. Po ztečení návrší nalezeno bylo prostřílené tělo Morengovo. Německý důstojník, který provázel anglické vojsko a zúčastnil se jeho útoku, chválil velmi udatnost vojska a zvlášťě jeho závěrečný útok. Události v Marokku. Z Paříže, 23. září. (K. k.) Vláda dostala toto sdělení: Po včerejší poradě mezi delegáty kmenů UladzeyanůZenatů a Siaidů a generálem Drudem, admirálem Philibertem a konsulem Malpertuy zmíněné tři kmeny se po- drobily za těchto asi podmínek : Boje budou počínaje včerejiším dnem zastaveny. Generál Drude bude moci ko- nati na území podrobených kmenů obhlí dsky a sjednati úplnou pacifikaci. Zmí- něné kmeny se zavazují rozehnati a potrestati každý ozbrojený oddíl, jenž se na jejich územ utvoří. Domorodci, kteří budou napadeni, v ob- vodu 15 kilometrů od Casablanky, budou zajati a odsouzeni ku pokutě 100 durů. Vyslanci kmenů se zavazují vydati původce vražd, spá- chaných 30. července na Evropanech. Majetek vrahů se prodá. Kmenové Šaujů mají zaplatiti odškodnou 2 miliony a mimo to příspěvek na práce přístavní v Casablance. Dva notáblové každého kmene budou vydáni jako rukojmí Trh v Casablance bude 25. září zahájen. Jazyková otázka v chorvatském sněmu.

Ze Zadru, 23. září. (K. k.) Posl. Milič předčítal jménem chorvatských a srbských stran návrh na úpravu otázky j azykové. V ná- vrhu tomto tlumočí se zklamání nad prohláše- ním, jež o této otázce podal po zahájení zem- ského sněmu zástupce vlády a rozhořčení nad zanedbáváním dřívějších usnesení zemského sněmu a nad nešetřením národních práv. Ze m- ský sněm protestuje, že vláda nepři- kročuje netoliko k řešení otázky jazykové, nýbrž upouští dokonce od svého kategorického pro- hlášení, podaného za zasedání zemského sněmu v r. 1905, v němž slibovala slavnostně zem- skému zastupitelstvu brzkou úpravu otázky ja- zykové a sdělila, že osnova jazyková jest již vypracována a bude vládou co nejdříve důvěr- níkům sdělena. V letošním prohlášení vlády není však o vypracování jazykové osnovy ani zmínky. V prohlášení tomto se naopak uvádí, že třeba vypracovati ještě některé podrobnosti jazykové osnovy a slibuje se pouze, že důvěr- níkům sděli se na sklonku roku zásady, jichž použije se při řešení otázky jazykové; tím odročuje se rozřešení otázky jazykové na neurči- tou dobu. Zemský sněm žádá tudíž, trvaje na opětovných usneseních zemského sněmu, od r. 1884 a na prohlášení chorvatských a srbských stran, podaném 5. listopadu 1903, aby vláda přikročila bez dalšího průtahu ke konečnému meritornímu řešení neodkladné této otázky, po- něvadž běží zde o nalehavou potřebu ze mě.

Ruští voličové nechodí k volbám. Z Petrohradu, 23. září. (K. k.) Nechu voličstva k volbám, jež jeví se v petro- hradském volebním okresu, kde ze 1669 pů- vodních voličů dostavilo se k vol- bě pouze 61, trvá i na dále. Ve voleb- ním okresu Zhizdře dostavilo se z 358 voli- čů k volebnímu osudí pouze 14, v jiných okresích nepřišel ani jediný z původních voličů. Když voličové byli tázání, proč si tak počínaji, odpověděli, že se již dumy nabažili. Dle posavad ních výsledků byli dosud zvoleni zvláště um ír- nění a přívrženci pravice.

Měšťanská škola v Podrudohoří. Národnostně smíšené obce pod Krušnými Horami tvoří prostřed německého území ostrov sahající od Ústí nad Labem po Chomútov. Jsou tu i obce s většinou českého obyvatelsta, ale vládou německou. Školství české tohoto národnostního ostrova je staré sotva čtvrt století. Jsou to školy obecné matiční i veřejné, ovšem v počtu nedostatečném Jediná je škola průmyslová pokračovací pro učně živnostenské v Mostě. Toto české Podrudohoří nepřiléhá nikde tolik k českému kraji, aby mládež zdejší do- jižděti mohla do vyšších škol tamějších, jako jinde se děje. Český ostrov Podrudohorský je tedy dosti osamocen a žije svůj život odlišný od života v českém kraji.

Lid český v Podrudohoří je z největší čá- sti dělnický, odvislý od cizího kapitálu nám nepřátelského, jenž staví se proti českému škol- ství. Přes to české obecné školy jsou přeplněny (mají 800 i 900 děti), neboť lid chápe, že jen na základě mateřského jazyka lze dosíci nej- většího vzdělání. A za tím nese se jeho snaha. Žel, že odpírá se úplná česká škola (s měšťanskou) tomu lidu, který několikráte už o ni žádal (v Duchcově, v Mostě). Úřady školní nepovolily měšťanské školy při zdejších veřejných školách obecných českých, poněvadž prý rozhod nejvyšší správní soud vídeňský, že škola měšťanská je nepovinnou pro oboc, že je to škola přepychová vyšší než škola obecná. Tomu ovšem zákony škol- ské i praze odporují. A tak na sto tisíc Čechů pod Krušnými horami nemá dosud an úplné školy obecné. Důležitost úplné školy obecné (s měšťanskou) lid chápe. O školy měšťanské žádají i na venkově rolnickém, kde je lid dost konservativní a ke vzdě- lání upiatý. Tím více touži po školách těch dělníci. kteří nemohou dětem svým dáti než to vzdělání, jal říkají. Proto snaží se pokud možno posllati děti své do škol měšťanských, a že není českých, posílají je- žel, do škol německých měšťanských.

Rodičové čeští nyní skoro pravidlem dávají dět své do nižších tříd českých, kde dostane se těmto sice základů vědění a výchovy, ale pak dají děti do německých škol měšťanských, které mládeži dají ducha. A jak praxe posledních let ukazuje, dochá- zejí dčti již ze 3. a 4. třídy české obecné školy do německé obecně, aby se utvr- dily v němčině a připravily pro něme- ckou školu měšťanskou To zaviňuje vše nedostatek českých měšťanel.. Kde je tedy účel českých obecných škol vybudovaných tak velikou prac a náklady ve zdejším kraji?... Vymlouvati rodičům, je těžko. Pokrčí rameny řeknou, že uznávají důležitost měšťanské školy, že by dali své děti do české měšťanky, kdyby jí bylo, ale že přece nemohou dítě nechati sedět v poslední třídě české školy obecné 2—3 léta. Jsou školy v Podrudohoří, kde do 1. třídy obecné přijde 80 dětí a z těch vytrvá v české škole do 6. roku školního sotva 20 žáků, ostatní odešli do školy německé. A odešli žáci nejnadanější a nej- pilnější. Nynější neúplné školství české v Podrudoho ukazuje celou naši zdejší ubohost v ohledu národ- nostním. Čin dojem nedostatečné budovy, která ná- sledkem nedostavění rozpadává se od vrchu, tak české školy trpi úbytkem žactva ve vyšších třídách. A přece je otázka řádného školství nejpalčivější Bolestí českých menšin, důležitější, než všecko jiné podnikání na udržení češství našich minorit. Nezřídí-li se měšťanské školy veřejné, bude úko- lem Matice dokončiti dílo školské, jež podnikla v Podrudohoří.

v Denní zprávy.

Dentsch-germanisch. Pfister-Schwaig- husen, pověstný německý filolog a ety- molog uveřejňuje ve všeněmeckých listech pod záhlavím »Úber nationales Geklimper (»O nacionálním klinkání«) zdařilou úvahu původu slova »deutsch«. Především záleželo mu na tom, dovoditi, že ,německé“ slovo ,na- tional« jest nízkého významu. V latině »natio« jest špatnější »méněcennější výraz oproti ušlechti- lejšímu »populuse, Cicero sám užívá slova natio ve smyslu povržlivém jako vývrhel«, je tudíž přívlastku »nationa!« v němčině užíváno v nej- nepřesnějším, začasté nesmyslném způsobu. Vedle podstatného »Volk« (lid) měli prý Němei ještě starý výraz »die Diet«, od něhož pochází sloveso »deuten« (»vykládati«). Od slova »Diet« pochází pak přídavné »deutisch« »deutsch«, to jest prý k »Diet« přináležející. Ulfilas ve svém gotickém překladu bible užívá prý slova »deutisch« pro cizí národy, kteří se přidržovali staré, zdě- děné víry, a dosud křesťany nebyli. Syrštía Arabové byli tedy pro něj v tomto smyslu »Deutsche«. Poněvadž prý se však Němci ve středověku pokládali za »národ všech národů, tedy za národ nejvznešenější« nabylo přídavné »deutsch« pozvolna smyslu »germanisch«. Do- kázav takto, že »deutsch« není vlastně totožným s »germanisch«, obrací se výborný Pfister- Schwaighusen ještě jednou k výrazu »national«, řka, že v německých ústech toto cizoslovce stává se přímo nectí a hanbou. »Nemáme-li žádného domácího vlastního výrazu pro tento pojem, není nám pojem tento přimě- řeným, pak jsme jej nevyvinuli« dovozujep.

Pfister a dodává: »jaké to vysvědčení chudoby, kdež bylo nutno neněmecké vypůjčiti si jakožto známku němectví, aby nebylo nutno prozradit. nedostatek.« Podle vývodů tohoto učence nemá tedy německý jazyk přesného slova pro »ger- manský«, neboť »deutsch« pocházející od »Diet« = »Volk« znamená tolik co »völkisch« lidový. V ústech německých slovo »Nation« jest potupou, nemajíce pro představu národ jména, musili se vypůjčiti latinské slovo, podle Cicerona značící vývrhel. Zajímavo jest, že ně- mecký autor zapomíná na jistý německý výraz zjevně odvozený od onoho vznešenějšího latin- ského »populus«, kteréž plným ještě zvukem zní v slově »Pöbel«. Nebylo by bez jistého komického přídechu, že Němci o sobě říkají a píší »Nation«, což prý jest opovržitelným označením a o lůze říkají »Pöbel«. »Pöbel« je tedy vlastně odvozenina od slova mnohem ušlechtilejšího než ,natio“ a to by si měl vzíti k srdci zvláště »Prager Tagblatt«, který slovem »Pöbel« mnohdy plýtvá. V jeho ústech ovšem není ani nadávkou.

— O zřízení krajských úřadů v král. českém. Okresní výbor prachaticko-volarský ro- zeslal českým okresním výborům oběžník tohoto obsahu: V mnohých denních i odborných li- stech bylo upozorněno na nebezpečí, hrozící če- ským menšinám, jakož i celistvosti království českého zřízením krajských úřadů, které přislí- bila trůnní řeč, zahajující nynější období říšské rady. Ohlášení krajských úřadů bylo také s ně- mecké strany co nejvřeleji pozdraveno, poněvadž se na straně té předpokládá, že budou tyto krajské úřady také orgány samosprávy a že budou nové kraje národnostně ohraničeny. Tím učiněn by byl ohromný krok k rozdělení krá- lovství na základě jazykovém. A toho jest se nám co nejvíce obávati! Dle chuti německé menšiny v království provedené krajské zřízení zpečetilo by osud českých menšin v uzavíraném území! V království českém jsou Němci men- šinou, při známé již obvyklé geometrii stali by se však v celé řadě krajských zastupitelstev většinou, na mnoze i neobmezenými vládci.

A proto jest nutno, abychom se v čas připra- vili a nebyli opět postaveni před hotovou udá- lost, abychom tuto těžkou, na naše české men- šiny a celistvost království českého mířenou ránu zadrželi dříve, než-li bude opět pozdě. Jelikož by pak nejvíce postiženy byly okresy smíšené, k nimž náleží i náš okres, dovoluji si dle návrhu podaného p. K. Harmachem v čís. 31. »Věstníku samosprávného a Obecního sta- rosty« ze dne 28. června 1907 co nejvřeleji doporučiti, aby byl bez prodlení svolán sjezd všech českých okresních výborů za účelem úrady o zamýšleném krajském zřízení. Na sjezdu tom utvoř se pevný »Svaz českých okresních výborů« po způsobu Svazu němec. okresních zastupitelstev s tou obměnou, že by se ihned provedla krajská organisace okresních zastupitelstev a tato provedla by pak organisaci starostenských sborů po okresech. Na sjezdu tom nechť ujedná se též způsob dalšího spo- lečného postupu proti záludu německémua buďte vzaty v úvahu veškeré ostatní s tím sou- visící otázky. Naděje se, že návrh tento nezů- stane nepovšimnut, žádám, aby se provedení jeho ujal okresní výbor z některého našich předních okresů a aby další se svoláním sjezdu spojené práce také bez prodlení obstaral. Okr. starosta JUDr. Josef Pluhař. — Dva ministři v Prago. Ministr obchiodu dr. Josef Fořt a ministr krajan dr. Bedřich Pacák prodlévají dnes v Praze.

— Umrtí. Včera dne 23. t. m. zemřela v Praze o 1/43. hod. ranní paní Louisa Prettnerová roz. Nocarova, vdova po nedávno zesnulém zvě- rolékaři a redaktoru panu Matěji Prettnerovi. Pohřeb zesnulé koná se zejtra ve středu o 11. hod. odpol. z ústřední síně olšanské. — Dne 20. t. m. zemřel v Rumě ve Slavonii pan Jan Sacher, správce velkostatku hr. Pejačeviče, ve 54. roce věku svého. Rodem byl ze Žďáru u Nové Paky z rodiny německé, ale česky vychován. Vždy a všude hlásil se k če- skému národu; v cizině čelil ze všech sil germanisaci města Rumy a okolí. Jeho vlivem přijímáno bylo na velkostatku úřadnictvo většinou národnosti české. — Stávka dětí v Bilině. Hrozné poměry školy bílinské donutily rodiče českých dítek ke svolání veřejné schůze na neděli dne 22. září. Na schůzi té usneseno neposílati dítek do školy, vlastně do chléva, dokud nebudou bílinští mandarini přinuceni úřady k plnění zákona. Nařízeno jim rozšíření školy, nebot nynější místnosti, určené pro 60 dítek, musí pojati přes 100 dítek, I. třída 117, II. tř. 91, III. tř. 85 dětí. Obec bílinská se nařízení vysmála, vydala známé letáky, jimiž němečtí majitelé domů vybízeni, aby vyhazovali Čechy z bytů na ulici, a vysmívá se zá- konům dále. Rodičové čeští, jako ochránci zákona; jsou nuceni stávkou dítek úřady k plnění zákona pobízeti. Obec vyhazuje zbytečně peníze na luxusní stavby, ale českou školu stavěti, to je hned křik v ná- rodě německém. Rodiče čeští jsou odhodláni v boji jako jeden muž vytrvati tak dlouho, až obec reversem se zaváže, že do určitého času zákonitým nařízením vyhoví. Slibům již nikdo nevěří.

vavou pu